Ovoce na sušení

PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himálaj, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.

 
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající do výšky maximálně 20–25 m a šířky 7 m s hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinatě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v březnu a dubnu.

 
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, nepravidelná, každé 2–3 roky.

 
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s tlustší skořápkou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6–10 kusech. Lepkavé a velmi cípaté plodové obaly – slupky – daleko přesahují plod. Jádro je menší až středně velké (0,3–0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25–41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatějící slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59–64 %) než jádra velkoplodých lísek.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce srpna do září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, na zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách. Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchovzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosatcům lískovým, ptákům a veverkám díky tlusté, brzy tvrdnoucí skořápce. Chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Německo, nalezen jako náhodný semenáč v r. 1949 v obci Seifersdorf u Drážďan. Registrován v r. 1954.

 
RAST: bujný až velmi bujný, vytváří husté až velmi husté, kulovité až rozložité, pravidelně stavěné, velké koruny. Raší brzy až středně brzy. Na podzim ukončuje vegetaci dříve než ostatní odrůdy, dobře mu vyzrává dřevo, nenamrzá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, samčí i samičí květy kvetou ve stejnou dobu, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 14 g, 42x35x32 mm), kulovité až mírně oválné, se středně výraznou špičkou. Rubina je středně tlustá, zelená, s malým množstvím světlých teček, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá až tlustší, polopapírová, mírně rýhovaná, světle až středně hnědá, soudržnost jejích polovin je střední, je dobře až středně dobře louskatelná. Jádro je velké, zaplňuje téměř celou skořápku (48 % z celkové hmotnosti plodu), je slámově žluté. Chuť je typicky ořechová, velmi dobrá, sladká, příjemně lahodná, zejména v čerstvém stavu, v suchém stavu je středně hořkavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, na začátku 3. dekády září, relativně rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra nezasychají.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Vůči chorobám je poměrně odolný.

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

 
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.

 
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.

 
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray

 
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá (Pistacia vera) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídkých lesostepí. Semena této odrůdy byla i s dalšími přivezena v roce 1929 z Íránu z města Kerman do USA, kde byla na malé experimentální farmě v Chico vybrána v roce 1952 jako perspektivní odrůda a v roce 1957 uvedena na trh.

 
RŮST: je slabší. Je to nižší, opadavý strom s rozložitou až mírně převislou korunou, dosahující u nás výšky asi 4 až 6 m a šířky 3 až 5 m. Ve Středomoří se obvykle sází v rozestavení 5x6 m až 7x7 m. Pistácie jsou ve své domovině velmi dlouhověké stromy, mohou se dožít i několik staletí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá, větrosprašná rostlina, Kerman samčí odrůda, pro tvorbu plodů vyžaduje opylení samičí odrůdou Peters. Vrcholíkovatá květenství kvetou pozdě v rámci pistácií, asi v polovině dubna. Její květenství jsou velká, volnější. Pro vyvolání kvetení je potřebné dostatečně dlouhé chladné období, přibližně 800-1000 hodin při teplotě nižší než 7,2 °C.

 
PLODNOST: raná (do 5-6 let po výsadbě), vysoká, někdy střídavá, dost závislá na průběhu počasí, vyžaduje hodně tepla.

 
PLODY: velké trsy oválných až kulatých plodů - peckovic, které jsou středně velké až větší (průměrně asi 2 cm). Slupka s tenkou dužninou voní pryskyřičně a po úplném dozrání se zbarví do jasně červené barvy. Hladká krémově zbarvená pecka, která při správném dozrání ztvrdne a otevře se, ukrývá velké, zelené, sladké, výživné a chutné jádro. Část plodů se nevyvine správně a pecky jsou buď prázdné, nebo neprasknou a neotevřou se.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem září až začátkem října. Potřebuje přibližně 180-190 dní při součtu aktivních teplot 2010 °C.

 
VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se na zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Jádra plodů zejména pro přímou konzumaci, popřípadě výrobu cukrovinek a zmrzliny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Česka, popřípadě do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku přemokření půdy během zimy.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitých podnožích UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: Švédsko, výzkumná stanice Alnarp, vyšlechtěna v r. 1946 jako kříženec odrůd Early Favorit a Oullinská renklóda.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, tvoří středně husté, kulaté koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, při přeplození mírně střídavá. Řezem je vhodné přeplození předcházet.

PLODY: středně velké, téměř kulaté, souměrné. Slupka je ojíněná, světle fialová, na osluněné straně fialová až tmavofialová. Dužnina je žlutá až oranžová, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, většinou dobře aromatická, dobrá. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, 45 dní před Bystrickou, tedy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či přesnídávek. Plody mají sklon k otlačení v plné zralosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro renklódy, i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti slábne, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to jsou zřejmě tito: Bystrická, Gabrovská, Čačanská rodná, Mirabelka nancyská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20–30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní k šarce, odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška vyšlechtěný Světlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé plodil v r. 1975.

RŮST: bujný, vzpřímený

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu. Špatně se opyluje se Svetljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičeským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keř dosáhne 35–40 kg, 20letý keř dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů / objem stromu: 1,14 kg/m3).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6–7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé, příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8–10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7–1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/100 g). Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8–10,2 % z hmotnosti plodu) a těžko oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají, mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, jedna z nejstarších odrůd, nalezená v roce 1786 jako náhodný semenáč v Isère v bývalé provincii Dauphiné.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky i šířky 10-20 m, v mládí tvoří pyramidální, později široce kulovité, rozložité, řidší koruny. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, kvete pozdě, samčí květy rozkvétají až o 12 dní dříve než první samičí květy, ale mají asi 8 dní překryv v kvetení. Sama je velmi dobrým opylovačem pro později kvetoucí odrůdy, tvoří množství pylu, používá se jako opylovač zejména pro odrůdu Chandler v poměru 3:30 až 1:30. Vhodní opylovači: Chandler, Bucaneer, Pedro, Mars, Lake, Jupiter, Fernor.

 
PLODNOST: raná (již ve 3. roce po výsadbě, ale větší až v 7.-8. roce), vysoká, pravidelná. 25letý strom dává 50-75 kg ořechů ročně. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů.

 
PLODY: středně velké (průměrně 9-12 g, 45x38 mm), oválné. Skořápka je tenká a pevně uzavřená, mírně vrásčitá, snadno louskatelná. Jádro je světle hnědé, středně velké (průměrně 5,5 g) a dobře vyplňuje skořápku (45 % hmotnosti plodu). Kvalita jádra je vynikající, je mimořádně chutné, sladké, aromatické, bez hořkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem září až v polovině října.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy, ale ani kyselé. Nesnáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolný v dřevu, protože raší a kvete pozdě, obvykle uniká pozdním jarním mrazíkům, dobře odolný vůči antraknóze a bakteriální spále, ale na kyselých půdách je na ně náchylnější.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.

PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejrannější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova, Vídenská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdě, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině až koncem července, vydrží jen několik dní až týden, mají sklon k hnilobě.

 
VYUŽITÍ: k rychlé přímé konzumaci, ale především k džemům, destilátům, moštům a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročné na půdu. Vhodná především do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná proti strupovitosti a dalším chorobám, neobtěžují ji ani škůdci, jen vosy rády hledají plody.

PŮVOD: Anglie, vypěstovaná v Newarku a uvedená na trh Pearsonem v Chilwell v hrabství Nottinghamshire. Zřejmě odrůda botanického druhu Corylus maxima s alternativními názvy Pearson's Prolific či Nottingham Prolific.

 
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kompaktnější keře dorůstající do výšky 3–4 m, rozložité a řídké. Odnožuje středně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vyšší úrodu přinese v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Cosfordská, Hallská obrovská, Katalánská, Webbova.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 1,9–2,1 g), úzce elipsovité, na obou stranách špičaté. Slupka (obal plodu) je o něco kratší než plod. Skořápka je středně tlustá, lesklá, hnědá, velmi lehce se louská louskáčkem. Jádro velmi dobře vyplňuje skořápku (tvoří 50–53 % z celkové hmotnosti), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká a šťavnatá.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, odolná vůči větru a škůdcům.

PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy. Synonyma a cizí názvy: Weiße Lambertsnuss, Gemeine Weiße, Knight's Small, Lambert albe, Remy, Weißhäutige Lambertsnuss, Aveline Blanche, Blanche Longue, Remešská, Weiße Haselnuss, Weiße lange Lambertsnuss, White Filbert, Zahme weißkernige Haselnuss.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velmi silně odnožuje. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, samičí květy začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 2–3 g), dlouze válcovité či podlouhle vejcovité, světle hnědé, středně dobře louskatelné, ne všechna jádra zůstanou celá, ale velmi lehce se louskají louskáčkem. Slupka (obal plodu) je delší než plod, je jen jemně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké, velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50 %). Je dlouze válcovité, slupka je tenká, hladká, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě korkovatí. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: rané, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, i květy jsou kvůli časnějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Obvykle netrpí chorobami, nosatec lískový (Curculio nucum) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

PŮVOD: Ukrajina, z volného opylení odrůdy Semjon.

RŮST: pomalý, dorůstá do výšky jen přibližně 2-3 m, takže je vhodný i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: na svůj nízký vzrůst se odrůda vyznačuje vysokou úrodností až do 30 kg z keře.

PLODY: velké podlouhlé plody lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy s průměrnou hmotností 5,5-9 g. Dužnina je tmavě červená, hustá, dobře oddělitelná od pecky, s jemným aroma a plnou sladkokyselou chutí s vysokým obsahem cukru 9,1 %, s obsahem kyselin 1,8 %.

DOZRVÁNÍ: středně rané, od začátku srpna do začátku září. Plody neopadávají, vydrží na keři až do vysušení. Po sklizni mají velmi dlouhou skladovatelnost až 4-5 týdnů.

VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, sušené nebo kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: USA, Illinois, Carbondale, výsledek společného šlechtitelského programu výzkumných institucí z Illinois, Ohia a Marylandu, vyšlechtil jej J. W. Hull v roce 1968 křížením odrůd SIUS 47 x Thornfree, který vybral v roce 1972 a pojmenoval po Chesteru Zychovi, bývalém ovocnářském výzkumníkovi na University of Illinois. Plné jméno odrůdy je Chester Thornless a na trh byla uvedena v roce 1985.

 
RAST: je velmi bujný, může dorůst i 3-4 m za sezónu či více, polopolovzpřímený, výhony jsou beztrnné. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování, v zatravněném podrostu strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

 
OPELENÍ: samosprašná, kvete současně s odrůdou Hull Thornless.

 
PLODNOST: je obecně velmi vysoká, má až dvojnásobek či trojnásobek zásoby plodů na laterálních výhonech, ale plodnost je dosti variabilní podle lokality, od 4,9 kg/rostlinu po 30 kg/rostlinu, či od 4,2 t/ha až po 34 t/ha.

 
PLODY: jsou středně velké až velmi velké (3,5-8,2 g, průměrně 5-6,5 g), kulaté až oválné, tmavě černé, středně lesklé, velmi pevné s množstvím semínek, plod středně pevně drží na lůžku. Chuť je sladkokyselá (průměrně 7-13,3 °Brix). Semena jsou relativně malá. Plody mají vysoký obsah vitamínu C (průměrně až 128 mg/kg), anthokyanů (166,5 mg/100 g), polyfenolů (2,9 mg/100 g) a šťávy (průměrně 72 %).

 
ZRAJÍCÍ: je pozdní, během velmi dlouhé doby (40 dní) od začátku či poloviny srpna do prvních mrazů.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci a zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, kompoty, zmrazení. Díky pevnosti má velmi dobrou trvanlivost v čerstvém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (při -28 °C jen minimální poškození), květy unikají poškození mrazem. Plody jsou náchylnější k poškození úpalem. Je málo náchylná k verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), poškození houbami Fusarium či Alternaria, silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému houbou Botryosphaeria dothidea, náchylnější k poškození bakteriální spálou (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

 
RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řidší korunu – větve se pod váhou ovoce sklánějí. Plodonosný obrost je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova máslovka.

 
PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, láhvovitě protáhlé. Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá, někdy na slunečné straně mírně načervenalá, místy pokrytá rzivými lenticelami, často s odrůdově typickým švem. Celé plody jemně muškátově voní. Dužnina je nažloutle bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasné sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3–5 týdnů po sklizni, v chladu vydrží uskladněná do ledna až února, dozrává velmi postupně.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, moštování, kompotům, sušení, výživám a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideální jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, výhřevné, hluboké půdy, protože ze studených, mokrých a drsných oblastí je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: komplexní křížení zahrnující odrůdy Samarkandský samý raný, Goldcot, Scout a McClure bylo realizováno v USA, výběr ze semenáčů v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici, registrována byla v roce 1999.

RAST: slabý až středně bujný

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho, současně s odrůdou Velkopavlovická nebo těsně po ní. Vhodní opylovači podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: poměrně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vyžaduje probírku plodů.

PLODY: středně velké (průměrně 42 g), zboku kruhovité, zepředu trojúhelníkovité, symetrické, hladké. Slupka je jen velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, s malým červeným, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubá, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od konce června, 12-14 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, mražení, konzervaci, výrobu povidel.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma), citlivá na šarku.

PŮVOD: Slovensko, Borovce / VŠS Veselé při Piešťanech, vyšlechtili v roce 1964 Pavol Cifranič a Teodor Malík jako kříženec odrůdy Maďarská a směsi pylu od Achrori, Arzami a Zard (podobně jako Barbora), odrůda registrovaná v roce 1991.

RAST: bujný, tvoří převislou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači podle doby květu: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vestar.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, někdy střídavá.

PLODY: středně velké, kulaté, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je jen málo plstnatá, oranžová s poměrně výrazným červeným líčkem. Dužnina je oranžová, měkká, jemná, velmi šťavnatá, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, při plném zralosti až sladká, dostatečně aromatická, velmi dobrá. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává během 1. a 2. dekády července, 9 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména pro přímý konzum, ale i pro výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pro meruňky.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květních pupenech i květu, silně odolná proti žloutnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.

PŮVOD: nejistý, buď z Německa ve 2. pol. 19. století vypěstovaná školkařem Küpperem v Guben an der Neiße v Dolní Lužici a uvedená na trh v r. 1887/88 nebo dovezená do Německa z Francie ještě během francouzsko-německé války v letech 1870/71. Známá byla i jako Küpperova raná nebo Früheste der Mark (Nejranější z kraje).

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké pyramidální, později až kulovité, ale celkově menší koruny, relativně řídké, vhodné i do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní vodorovně, později až převisle.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Lyonská raná, Velká černá chrupka, Büttnerova, Braunauer, případně i později kvetoucí Napoleonova.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku.

PLODY: menší (průměrně 3,5-5 g), s nepravidelným tvarem, srdčitým až kulovitým, slupka je lesklá červená, později tmavohnědočervená, vínově červená; dužnina je měkká (srdcovka), červená, v plné zralosti fialově hnědá, středně šťavnatá, málo barvící, dobrá, sladká, lehce sladkokyselá, jemně aromatická, je třeba ji nechat plně dozrát a neuspěchat sklizeň. Pecka jde dobře oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: 1. den třešňového týdne, je to nejranější odrůda, od které se počítají třešňové týdny. Podle lokality a průběhu počasí dozrává koncem května až začátkem června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale vzhledem k dobré oddělitelnosti pecky od dužniny je využitelná i k jinému zpracování, včetně sušení. Plody v červené zralosti dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje teplé polohy s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou a vápnitou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. V suchých půdách jsou plody drobné, podobně i v jílovitých, kde navíc stromy trpí klejotokem. Teplé polohy jí svědčí nejen kvůli malé mrazuvzdornosti brzy kvetoucích květů, ale i kvůli tomu, že se nejlépe projeví její hlavní přednost – ranost a plody jsou kvalitnější.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, ale slabě v květu, středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, náchylnější k monilióze po popraskání.

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Us­kladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Německo, Geisenheim nad Rýnem, vypěstoval Rudolf Goethe jako semenáč Landsberské renety v roce 1882, v roce 1891 poprvé plodila. 

RŮST: v mládí bujný růst, brzy ustává, vytváří široce kuželovitou až převislou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzo. Vhodní opylovači např.: James Grieve, Ananásová reneta, Coxova reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, každoroční, velmi bohatá. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150–190 g, ale i 320 g, při přetížení plodností na vysokokmenech jen kolem 130 g), tupě žebrované, zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená, v plné zralosti sytě žlutá s nepatrným světle červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, jemnozrnná, velmi šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická. Má vyšší obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v prosinci, uskladněné plody vydrží v dobrém stavu do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, moštování, ale i další všestranné zpracování, zejména sušení či pečení nebo výrobu výživ. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy, je vhodná do teplých a středně teplých poloh. 

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k rakovině, monilii a vlnatce krvavé.