Ovoce na sušení

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Summerland, Agriculture Canada Research Station a výzkumná stanice v Harrow. V roce 1966 K. O. Lapins a Catherine Bailey v Summerlandu realizovali křížení mezi genotypy V51092 x NJA 1 a v roce 1972 ve výzkumné stanici v Harrow vybrali 1 ze 145 semenáčů, které z tohoto křížení vzešly a byly vysety v roce 1967. Po rozsáhlém testování ji na trh uvedli v roce 1980.

RŮST: středně bujný až bujný, spíše rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná s alelami S₁S₂, hmyzem opylivá. Začíná kvést středně raně, po odrůdě Harcot. Vhodní opylovači např.: Harlayne (S₃S₂₀), Harogem, Orangered (S₆S₉), Tsunami (S₃S₉), Mari de Cenad (S_CS₁₉), Veecot (S₂S₂₀). Pokud se časově shodují, tak i dříve rozkvétající odrůdy Harcot (S₁S₄), Ceglédi Óriás (S₈S₉), Pinkcot (S₈S₉) či později rozkvétající odrůda Bergeron (S₂S_C). Nevhodní opylovači: Goldrich (S₁S₂), Farmingdale (S₁S₂), Castleton (S₁S₂). 

PLODNOST: středně raná, vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 5 cm, maximálně až 6,4 cm), oválné až kulovité, z bočního pohledu nesouměrně kosočtverečné, z čelního vejčité, souměrné podle švu, hrbolaté. Slupka je velmi slabě až slabě plstnatá, žlutozelená až oranžová, bez líčka, jen s malými oranžovočervenými tečkami, hustšími na osluněné straně. Dužnina je světle oranžová, středně tuhá až tuhá, jemná, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je navinule sladká až sladká, dobře aromatická, při plném vyzrání velmi dobrá. Jádro pecky je velmi hořké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 10 dní po odrůdě Velkopavlovická, tedy ve 3. dekádě července až 1. dekádě srpna. Plody ani po dozrání neopadávají.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu, ale i ke zpracování, zejména k zavařování, výrobě výživ či džemů, případně destilátů, k sušení a pečení. Plody velmi dobře snášejí přepravu a skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech (9 bodů z 10). Plody jsou středně odolné vůči praskání během dlouhotrvajících či intenzivních dešťů. Je tolerantní vůči rakovině kůry způsobované houbami Leucostoma spp., středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructicola - 8 bodů z 10) a bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), středně až méně odolná vůči moniliovému úžehu (Monilinia laxa).

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná p. Sterkmanem jako náhodný semenáč okolo roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou jehlancovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Crassanská.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (160–250 g), krátce kuželovité až baňaté, někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá, na slunečné straně s atraktivním červeným líčkem, pokrytá lenticelami. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužnina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselá až sladká, jemně kořenitá. Je středně náchylná ke kaménkovitosti, málo k hnědnutí dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k moštování, sušení, pečení, výrobě džemů, kompotů. Velmi dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám.

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, vybraná jako přirozená mutace červenoplodé odrůdy Sugana, která je zase křížencem mezi odrůdami Autumn Bliss a Tulameen.
RŮST: středně bujný až bujný, velmi vzpřímený, kompaktní, tvoří jen málo (3–4) postranních výhonů. Výhony dosahují výšky 1,7–2 m, rostlina šířky 0,7–0,8 m. Výhony jsou středně otrněné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete v květnu a červnu.
PLODNOST:
PLODY: velmi velké (průměr 2,8–2,9 x 2,6–2,7 cm, průměrně 6 g), kuželovité až kulaté, s velmi pevnou slupkou a pevnou dužninou, žlutooranžové. Chuť je sladká (průměrně 8,1 °Brix). Velmi snadno se sklízejí.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od poloviny srpna do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči fytoftóře, odolnější vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, náchylnější na virus křovitosti maliny (RBDV). Středně až méně odolná vůči deštivému počasí při dozrávání, více než Autumn Bliss.

PŮVOD: Kanada, stát Britská Kolumbie, Summerland, Summerland Research and Development Centre, vyšlechtili ji Karlis O. Lapins a H. Schmid jako křížence odrůd Van x Stella. Křížení proběhlo v roce 1965, odrůdu z výsledných semenáčů vybrali v roce 1971 a testovali pod označením 2D-28-26, později 2S-28-26, na trh byla uvedena v roce 1983.

RŮST: bujný, vzpřímený až velmi vzpřímený. Je hustě olistěná středně zelenými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná s alelami S₁S₄, hmyzosprašná a je univerzálním opylovačem pro všechny odrůdy, se kterými se překrývá její doba kvetení. Začíná kvést raně.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká. Jako prevenci přeplozování doporučujeme pravidelnější řez i po vstupu do plodnosti.

PLODY: jsou velké (průměrně 10,5 g, s rozmezím 9–13,9 g), ploše kulovité. Tenká slupka je tmavočervená s velkým množstvím malých až středně velkých světlejších lenticel. Dužnina je pevná, červená, středně šťavnatá bez dutiny kolem pecky, šťáva je červená. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, harmonická, dostatečně sladká i před plnou zralostí, průměrně aromatická.  

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu. 

VYUŽITÍ: strom je okrasný květem i plody, je dobrou medonosnou dřevinou. Plody k přímému konzumu i zpracování na džemy, sirupy, destiláty, sušení, případně kompoty. Plody dobře drží na stopkách a dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Plody jsou středně až dobře odolné vůči popraskání během dešťů. Zvyknou se tvořit ve velkých shlucích, kde jsou náchylnější k monilióze (Monilinia fructigena), takže v rámci možností doporučujeme realizovat probírku.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

Na Slovensku se běžně vyskytující bujně rostoucí trnitý keř, dorůstající do výšky 1 až 3 m. Plody – šípky mají všestranné využití.

PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.

 
RAST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně trnitými. Dobře snáší řez až do trojletého dřeva. Dorůstá až do 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, vyžaduje vysazení v blízkosti samce - opylovače k opylení.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přináší jako dospělý keř 35-50 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselou chutí. Obsahují v průměru 240 mg vitamínu C ve 100 g, 26 mg vitamínu E ve 100 g a 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná na sběr ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu. Jedna z nejpozdějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: pro kyselou chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se v sponu s 3x4 m.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines), v r. 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1856. Synonyma: Mechelenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní máslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Jozefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo vzhůru a s postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Vídeňská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, v dobrých lokalitách pravidelná, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejcovité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutavá, s tmavě žlutým až hnědavým líčkem, po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužnina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořenitá, pikantně sladkokyselá. Dužnina na vzduchu hnědne.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, protože předčasně sklizené plody vadnou, příliš pozdě sklizené zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška na přímý konzum, moštování, sušení, výrobu džemů, povidel, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i na výrobu kompotů, přestože má měkčí a hnědnoucí dužninu.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, pokud jsou dostatečně teplé. Vyžaduje hluboké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých strom ani plody nedorůstají do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody ve větru nepadají.

PŮVOD: Rusko, vyšlechtily šlechtitelky E.I. Pantelejeva, T.M. Pletneva jako semenáč z volného opylení elitní formy 30-61-1487 (Ščerbinki-1 х Katunský ekotyp) v roce 1981, registrovaný v r. 1997.

 
RŮST: střední, 6-letý keř je vysoký 2,5 m. Tvoří kompaktní, hustý, nižší a pevný keř, větve jsou rovné a téměř beztrnné. Listy jsou středně velké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.

 
PLODNOST: raná (ve 4. roce života), středně vysoká, 6-letý keř dává úrodu asi 8 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,74-0,9 g), oválné, svítivě oranžové. Na rakytník jsou sladké, obsahují až 9,7 % cukru, kyselin jen 1,14 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníků nižší až středně vysoký - 85 mg/100 g, podobně obsah oleje 5,2 %. Stopka je delší, plody se snadno trhají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky. Při skladování se džem nedělí jako u většiny jiných odrůd, ale zůstává homogenní.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo x Haganta v roce 2003, na trh byla uvedena v roce 2014.

RŮST: středně bujný až bujný, s dobrým větvením a hustým olistěním. Snadno se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy. 

PLODNOST: raná, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Pro dosažení kvality plodů je zapotřebí v letech s vysokou úrodou provést jejich probírku.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 76 g, s rozsahem 53-108 g), oválné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá až fialová. Dužnina je žlutozelená, pevná a šťavnatá, středně až lépe oddělitelná od pecky. Chuť plně vyzrálých je velmi dobrá, se střední až vysokou cukernatostí (17-22,7 °Brix) a vyváženou vůní.  

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, od konce srpna do poloviny září. Plody je třeba nechat plně vyzrát na stromě, nevyzrálé plody jsou nahořklé. Snadno se sbírá a má dobrou trvanlivost.

VYUŽITÍ: plody pro přímou konzumaci, ale i pro sušení, pečení, výrobu výživ, džemů, povidel, kompotů či destilátů. Květy jsou atraktivní pro různé opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dobře zásobenou vláhou, ale propustnou, nezamokřenou, hlinitou, písčito-hlinitou nebo hlinito-písčitou.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně až méně mrazuodolná v květech. Je spolehlivě odolná vůči šarce na bázi hypersenzitivity, dobře odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: neznámý, ale zřejmě ČR, Karlovarský kraj, krajová odrůda. Synonyma: Červená role, Levínská krvavka.

 
RŮST: středně bujný, tvoří jehlanovité koruny, které jsou později převislé, letorosty mají výrazně červené a listy plstnaté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, není ověřeno, jakým je opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale dle času květu by to mohly být: Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: pozdější (i po 10 letech po výsadbě), středně vysoká, střídavá zejména na nevhodných stanovištích.

 
PLODY: středně velké, baňaté, hruškovité. Slupka je drsná, v čase sklizně zelenožlutá, téměř celá pokrytá červeným ruměncem. Dužina je středně tuhá, křupavá, hrubší, méně šťavnatá, krvavě červená, žilkovaná. Chuť je příjemně sladkokyselá s osobitou příchutí po tropickém ovoci.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během října, vydrží do konce října.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení a všude kde vynikne její červená dužina, t.j. sušení, pečení, výroba barevně zajímavých výživ, džemů, povidel, moštů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ačkoli toleruje i větrné. Nejvíce se jí daří v hlubokých, výživných, hlinitých půdách, v horších půdách může úrodnost velmi kolísat. Je vhodná zejména do teplých poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, málo v květu. Je středně odolná vůči monilióze, více odolná proti strupovitosti, trpí jí na nevhodných stanovištích.

Krásný, dekorativní, dlouhověký strom, roste do výšky 20–25 metrů, vytváří široce rozloženou korunu, borka je u mladých stromů šedo-hnědá, hladká, u starších stromů šupinatá, listy jednoduché, peřeně laločnaté s 3–4 páry laloků (zářezů), na podzim často sytě oranžově červeně zbarvené. Kvete v květnu. Plod je elipsoidní až hruškovitá malvice o velikosti do 1,5 cm, slupka je žlutohnědá až hnědá, tečkovaná, kožovitá. Plod je v plné zralosti jedlý, chutí připomíná datle. Teplé, suché, slunné stanoviště, odrůda vhodná do krajinných výsadeb. Není citlivá na mrazy ani na vysoké teploty. Plody vhodné k výrobě džemů, likéru, sušení i k přímé konzumaci, dobrý zdroj potravy pro ptactvo. V prvních 2–3 letech tvarovací řez, později stromu ponecháme volný růst, v případě potřeby odstraňujeme ostré větvení. Původem ze Slovenska.

PŮVOD: nejistý, zřejmě z ČR, ale možná i z Německa. Už začátkem 19. století ji měl ve sbírce v Poděbradech pomolog děkan Matěj Rössler. V němčině se nazývá Troprichters schwarze Knorpelkirsche, což poukazuje i na její černou barvu v plné zralosti.

 
RŮST: zpočátku středně bujný, později slabší. Vytváří vysokokuželovité, středně velké, řidší koruny. Postranní větve se sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská. Je nekompatibilní s Karešovou.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), srdčité, velikost velmi závisí na stanovišti a péči. Zadní strana je vypouklá, přední zploštělá. Slupka je středně silná, tmavě červená, v plné zralosti až červenohnědá, téměř černá, místy se světlejšími tečkami. Dužnina je středně tuhá (polotvrdka), v plné zralosti až měkká, tmavě červená, šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je kyselosladká, v plné zralosti výborná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem 3. a začátkem 4. třešňového týdne, v závislosti na lokalitě a průběhu počasí někdy koncem června. Plody již napadá vrtule třešňová, bývají tedy červivé.

 
VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu, ale i na kompoty, džemy, marmelády, sirupy, ale také destiláty a na sušení. Plody jsou středně dobře až dobře skladovatelné a přepravovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s písčitohlinitou nebo hlinitou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou, v suchých půdách jsou plody malé.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déle trvajících dešťů, ale odolná vůči monilióze.

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, ze semen populace planě rostoucích semenáčů rostoucích v Primorsku ji  vybral Ivan Šajtan. V roce 1998 byla registrována jako odrůda na Ukrajině.

RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, drátěnku apod.).

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými voňavými květy. Zpočátku v spodní části vytvoří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnú rostlinu, která má mírně posunuté kvetení. U nás naleznete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže na dosažení úrody Vám stačí koupit si 2 kusy.

PLODNOST: v prvních letech se vyvinie jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, pribúdajúcou výškou rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech - tvarem, velikosti a barvou podobné červeným ríbezliam. Mají velmi špecifickú chuť, hovorí se o nich jako o ovoci pěti chutná. Jsou kyselé, mírně nahořklé, nepozorovaně slané, nasládlé a jemně štiplavé.

DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v liehu, v podobě povidel, šťávy, kompótu, čaje i vína. Celá rostlina funguje jako tonikum, plody se používají proti kašli a na podporu dýchacího systému, na ochranu jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronického průjmu, nespavosti, v malých dávkách na podporu nervového systému a paměti. Externě se používají na ošetření podráždenia kůže a jí alergických reakcií. Aromatické listy se používají na čaj.

STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domov, vadí jí poloha na příliš pálivom slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhony a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazy, ale jsou odolnější jako aktinidie. Po zmrznutí znovu vyrašia, je však možné, že ten rok už nevykvetou. není náchylná na choroby či poškození škůdci.

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Pákistán, velmi rozšířený v Itálii.

 
RŮST: velmi bujný, tvoří velké koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, zpočátku trpké plody, i opylené netrpké plody.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (v průměru 235 g), kulovité až zploštěle kulovité, v průměru s 1 semenem na plod, slupka je žlutooranžová, dužnina oranžová, velmi sladká a chutná, s vanilkovou aromou.

 
DOZRVÁNÍ: dozrává velmi pozdě, až během listopadu. Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké a měkké, po opylení netrpké.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; dává přednost kvalitním, hlubokým, hlinitým půdám, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný pouze do vinohradnických oblastí.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -17 °C až -20 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné proti škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Japonsko, Tsukuba, Národní centrum pro zahradnický výzkum (NIFTS), vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kikusui x Wasekozo, křížení proběhlo v roce 1941, poprvé plodila v r. 1947 a pojmenována byla v r. 1959. Synonyma: Kousui.

RŮST: zpočátku bujný, později střední, vytváří středně velké až velké, vzpřímené koruny, dlouhé a křehké výhony.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními květy. Kvete zejména na jednoletém dřevě, brzy až středně brzy. Vhodní opylovači např.: Hosui, Nijisseiki, Shinseiki, Chojuro. Je nekompatibilní se Shinsui.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, vyžaduje probírku. V Japonsku dosahuje až 30–35 t/ha.

PLODY: středně velké (u nás průměrně 160 g), zploštěle kulovité. Slupka je tenká, zpočátku žlutá, později rezavá s červeným líčkem a s výraznými lenticelami zejména na vrcholu plodu. Dužnina je krémově bílá, měkčí, šťavnatá, křupavá, má střední sklon k hnědnutí, bez sklonu ke sklovitosti. Chuť je výborná, sladká, s oříškovou příchutí a vůní vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna či na přelomu srpna a září, před Hosui či Nijisseiki, plody dozrávají postupně. Plody vydrží uskladněné ve sklepě či lednici asi 1 měsíc, v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží až do poloviny ledna. Při skladování vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.

VYUŽITÍ: plody zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů, kompotů či moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata), citlivější na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), která se u nás zatím nevyskytuje.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.

 
RŮST: slabší, s velmi raným nástupem do plodnosti. Tvoří širší, ne příliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a poměrně dlouho, protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Charlamowski, Croncelské, Hammersteinovo, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (115–150 g), kulovité, případně vejcovité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem. Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananásovou vůní, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, silně aromatická, výborná.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, neopadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se snadno špiní.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na nichž trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Málo náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Rusko, semenáč neznámý zřejmě z okolí Moskvy už z 18. století, kdy byla nazývaná Aporta. Na začátku 19. století ji přivezl školkař (James) Lee do Anglie, kde ji přejmenoval Alexander I. a odtud se rozšířila do světa. Synonyma: Kaiser Alexander, Alexander I., Aporta, Aporta Nalivia.

RŮST: bujný, tvoří široce rozvětvené, kulovité, později rozložité koruny. Je velmi dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Cellini, Croncelské, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Hammersteinovo, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, Jonagold, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange, Landsberská reneta, Matčino, Melrose, Ontario, Parména zlatá zimní Peasgoodovo, Pinova, Reneta šarlatová, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova reneta atd.

PLODNOST: raná, vysoká, mírně střídavá, což se týče velikosti úrody.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 230 g, ale i 600 g), široce tupě kuželovité. Slupka je jemná, lesklá, polomastná, světle žlutá až slámově, brzy celá překrytá červeným pruhováním a mramorováním. Dužnina je zelenobílá až bílá, pod slupkou nažloutlá, měkká, šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá, jen jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, uskladněná v chladu vydrží do listopadu či prosince.

VYUŽITÍ: plody zejména na přímý konzumaci, sušení a další kuchyňskému využití jako pečení, výrobu přesnídávek, kompotů či džemů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před silnými větry, ale dostatečně vzdušné. Půdu  upřednostňuje lehčí, ale dostatečně vlhkou, nesnáší suchou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných, ale chráněných poloh, kde má i vyfarbenejšie a zdravšie plody.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti a monilióze plodů v polohách, kde se drží vlhký vzduch.

PŮVOD: zřejmě Maďarsko, kříženec odrůd SV 12-375 (Villard Blanc) a Perlette. Mezidruhový kříženec.

RŮST: středně bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: menší hrozny (průměrně 200-350 g) s průměrně 131 bobulemi. Bobule jsou menší (průměrně 2,5-3 g), kulaté, jantarové barvy. Dužnina je masitá a šťavnatá, bez semen a s harmonickou vyváženou chutí, v které je jasně patrná muškátová aroma. Obsah cukru je 19-22 %.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, potřebuje jen 100-110 dní, začátkem až v polovině srpna.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzumaci a sušení na rozinky, v kterých si zachovává muškátovou vůni, ale i k výrobě moštů, džemů či kompotů. Velmi dobře snášejí přepravu. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, vzdušné, orientované na J nebo JZ. Nenáročný na půdu, dobře se mu daří v písčité, hlinité či vápenité půdě. Optimálně jsou hluboké, propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C. Vysoce odolný vůči peronospoře - plísni révové (Plasmopara viticola) a středně odolný vůči padlí révy (Uncinula necator) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Řecko, Athény, Athénský vinařský institut, Oddělení ampelologie, vyšlechtil v r. 1979 Vassilos Michos jako křížence odrůd Alphonse Lavallee x Black Monukka.

RŮST: bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: velmi vysoká, až 25–30 t/ha, vyžaduje probírku.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (až 30 cm dlouhé, 600–900 g), husté. Bobule jsou velké (4–5 g, 25 mm x 19 mm), oválné nebo podlouhlé. Slupka je fialová, mírně silnější, ale bez trpké chuti. Dužnina je hutná, křupavá, s nepatrnými pozůstatky semen, tedy ve II. třídě bezsemennosti. Chuť je příjemná, neutrální, případně s příchutí třešní. Obsah cukru v době dozrávání 16–18 °Brix, kyselost <5 %.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení na rozinky, ale i k výrobě moštu, džemů či zavařenin. Plody jsou dobře skladovatelné a přepravovatelné.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech – zřejmě do -21 °C. Vůči houbovým chorobám odolný podobně jako odolnější odrůdy Vitis vinifera (např. Chardonnay), konkrétně více odolný vůči botrytídě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) a vůči padlí révy (Plasmopara viticola).