Nenašli se žádné produkty
Použijte méně filtrů nebo odstraňte všechny
PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 n. l.
RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3–4 m a šířky 3 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužninou aromatické, sladké chuti.
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování – všestranné použití.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat na záhoně i ve velkém květináči.
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.
PŮVOD: Rusko, Moskva, Moskevský botanický ústav MGU, semenáč z náhodného opylení.
RŮST: bujný, do 4 m. Koruna je pyramidální, kůra je světle hnědá s řídkými trny. Listy jsou velké, světle zelené, silně oslabené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, kvůli opylení potřebuje vysadit v blízkosti samičí opylovač.
PLODNOST: je velmi vysoká, průměrně 7-15 kg/keř, maximálně až 35 kg/keř.
PLODY: jedny z největších (průměrně 0,8, maximálně až 1,3 g), oválné. Slupka je pevná, oranžovožlutá, při sklizni nedochází k jejímu poškození. Dužina je šťavnatá, kyselější. Obsahuje 2,8 % cukru, do 4,3 % oleje. Má středně vysoký obsah vitamínu C (101 mg/100 g) a karotenoidů (10,2 mg/100 g). Má až 6 mm dlouhou stopku, což usnadňuje sklizeň.
DOZRÁVÁNÍ: ve 2. polovině července. Dobře se sbírá setřásáním v určité fázi zralosti, ale je třeba sklízet rychle, protože plody rychle přezrávají a měknou.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se ve sponu s 3x4 m.
ODOLNOST: odrůda je silně mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.
PŮVOD: Německo, nalezená jako náhodný semenáč na pozemku pana Schneidera v Guben an der Neiße v Dolní Lužici v 2. pol. 19. století, poprvé popsána byla v roce 1865. V Čechách se pěstovala na Mladoboleslavsku pod názvem Thurn-Taxis a byla považována za krajovou odrůdu.
RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Vytváří pravidelné jehlanovité či široce pyramidální koruny, později až vysokokulovité, středně husté. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, terminál výrazně dominuje nad ostatními kosterními větvemi. Vyžaduje dobré založení koruny, aby se dala snadno česat. Postranní větve jsou převislé. Někdy vyholují.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě a postupně, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Troprichterova, Hedelfingenská, Kordia.
PLODNOST: pozdější, většinou střední, střídavá.
PLODY: velké až velmi velké (8 i více g), široce až tupě srdčité, ze stran zploštělé, stojí na temeni. Slupka je tužší, tmavohnědočervená, lesklá se světlejšími tečkami. Dužnina je pevná (chrupka), růžově červená, šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť má velmi dobrou až výbornou, sladkou, aromatickou, kořenitou, chutná dobře už při červené zralosti. Pecka je velká, od dužniny se dobře odděluje.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 4.–5. třešňovém týdnu postupně, podle lokality a průběhu počasí někdy v 1. polovině července. Plody napadá již vrtule třešňová, bývají tedy červivé.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, výrobě kompotů, destilátů, jen džemy a sirupy jsou světlejší. Plody se dobře přepravují i krátkodobě skladují.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé svahy a propustné, úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů.
PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae.
RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i 10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, kvete v červnu, opylují jej mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.
PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná.
PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivě citronově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4–5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojená, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužnina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné, připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září do začátku října.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: velmi nenáročný druh, preferuje slunné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen je tam třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou hlinitou půdu, ale po zakořenění si poradí se širokou škálou půd – i s velmi těžkými jílovitými, i s přesychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchovzdorný.
PŮVOD: neznámý, zřejmě původně Turecko.
RŮST: bujný růst do výšky 4-5 m. Keřovitý, rozložitý habitus.
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké plody (breba kolem 70 g, hlavní úroda kolem 50 g), kulaté (breba) až baňaté (hlavní úroda). Slupka je tenká, tmavě purpurová až do černa. Dužnina je narůžovělá, rozplývavá. Dezertní odrůda vynikající chuti.
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát rodící odrůda, breba dozrává v srpnu a hlavní úroda od září do října.
VYUŽITÍ: dezertní odrůda, plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě je chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.
PŮVOD: Německo, Berlín, školka BBC Baumschulen, vyšlechtil ho Hans-Joachim Albrecht a uvedl na trh v roce 1983.
RŮST: bujný, bujnější než samičí odrůdy, vzpřímený, ale dobře zvládá řez a lze tvarovat i do živého plotu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samčí, opylovací odrůda s vysokou násadou samčích květů. Vytváří mnoho klíčivého pylu, opylí asi 6 samičích rostlin - podle rozmiestnenia a prevládajúcich vetrov. Kvete středně dlouho - od března do dubna.
PLODNOST: neplodí.
PLODY: neplodí.
DOZRÁVÁNÍ: neplodí.
VYUŽITÍ: univerzální opylovač, opylí všechny samičí odrůdy. Listy obsahují vitamín C, antioxidanty a bioflavonoidy, větvičky i serotonín, čaj z nich se používá p ri nachlazení.
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje sluneční stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 3x4 m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná vůči choroby a škůdcům.
PŮVOD: Evropa, Malá Asie.
RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2–10 m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavě zelené, střídavé, okrouhle vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, i v živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca 300 g/2,5 m2).
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10–20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.
PLODNOST: raná (5–8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květy obvykle nevymrzají.
PLODY: malé (5–11 x 4–7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnatou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí, ale je krásný i jako solitéra v zahradě či parku. Je na něj vázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později pro mnoho lidí stává nepříjemnou. Komu nevadí, může květy použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou příliš chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže, vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální srdeční rytmus, v kombinaci s ginkgem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí proti křečím a uklidňujícím způsobem. Podobně působí i květy a spolu s plody se používají ve formě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čínského čaje, pražená semínka jako náhrada kávy.
STANOVIŠTĚ: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste i v polostínu, ale tam nebude tak plodná. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchovzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný k bakteriální spále, strupovitosti.
PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.
DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.
ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.
PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.
Samosprašná. Oblibuje sluneční stanoviště nebo polostín, humózní a propustnou zahradní půdu, bohatou na živiny. Vhodná do teplejších poloh. V zatravnění rostlina strádá. Mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám a škůdcům. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování, zálivku během suchého letního období. Během vegetace přihnojování. Vhodná pro ekologické pěstování.
PŮVOD: Česká republika, Pěnčín u Liberce, v roce 1988 ji v sadu objevili Jaroslav Tupý a Otto Louda jako červenoplodou pupenovou mutaci původní odrůdy Topaz, kterou Jaroslav Tupý vyšlechtil ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980.
RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrůstají středně hustě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosprašná, kvete středně raně až středně pozdně, opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkovo muškátové reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleanská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampanská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Vilémovo, Wesenerovo, Zvonkové.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř na celém plodu rozmytou červení, výraznější než u původní odrůdy Topaz. Dužnina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselsladká, výrazně aromatická, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, asi 10 dní před odrůdou Topaz, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na kompoty, mošty, výživy, pečení či sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5–7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k bakteriální spále.
PŮVOD: neznámý, je to pomology blíže neurčená reneta, která se ve větším počtu vyskytuje v Rajecké dolině na Slovensku.
RŮST: středně bujný až slabší, vytváří menší, středně velké, kulovité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. Čas kvetení v porovnání s ostatními odrůdami nebyl zatím vysledován, ale dobře ji zřejmě opylují středně raně kvetoucí odrůdy.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou středně velké, ploše kulovité, s mírně pětiúhelníkovým průřezem. Slupka je pevná, zpočátku žlutozelená, na velké části plodu překrytá karmínově až vínově červeným rozmytým či pruhovaným líčkem s výrazně světlými lenticelami. Dužnina je jemně zelenobílá, kyprá, tuhá, křuplavá, šťavnatá. Chuť je nasládlá, výrazně renetovitě kořeněná, připomíná Coxovou renetu.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v průběhu října, konzumně dozrávají plody v listopadu či později, uskladněné vydrží i do března, ale vyžadují dostatek vápníku v půdě, aby netrpěly tzv. Jonathanovou skvrnitostí.
VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače, plody k přímému konzumu, sušení, moštování, pečení, ale i k výrobě výživ, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, nezdá se být příliš náročná na stanoviště ani půdu, pouze je náročnější na obsah vápníku v půdě, ale méně než Jonathan. Je vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladných poloh.
ODOLNOST: je středně až více mrazuodolná ve dřevě, nebývá náchylná k vymrzání v květu. Netrpívá padlím či rakovinou, je středně odolná vůči strupovitosti. Jako prevenci proti ní ji sázíme na otevřené místo a udržujeme vzdušnou korunu.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.
PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících planých semenáčů.
RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2–3 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23×18 mm), soudkovité až kulaté. Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna, relativně krátké (během 6–7 dní), vhodná pro jednorázovou sklizeň.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce a díky tvaru velmi vhodná k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.
PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.
RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.
PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.
VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.
Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr
PŮVOD: USA, Kalifornie, UC Davis, v roce 1979 ho patentoval Harold Forde, který ho vyšlechtil jako křížence odrůd Pedro a 56-224 a pojmenoval po pomologovi W. H. Chandlerovi.
RAST: středně bujný, polověžatý, vytváří kulovité, husté koruny. Dokáže dorůst do výšky 10-20 m a šířky 18-20 m, ale velmi brzy vstupuje do plodnosti, která brzdí růst, proto se pěstuje i v intenzivním sponu 5x6 m. Raší pozdě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je (částečně) samosprašný, kvete pozdě. Květy obvykle kvetou déle než 2 týdny, samčí květy sice začínají kvést i 5 dní před prvními samičími, ale překryv kvetení je dostatečně dlouhý (asi 6 dní). Pro zvýšení úrodnosti doplňte další odrůdy. Vhodní opylovači např.: Franquette (v poměru 3:30 až 1:30), Fernette, Fernor, Red Livermore.
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), v současnosti nejvyšší, pravidelná a spolehlivá (i více než 10 t/ha). Asi 70-90 % úrody je na bočním plodonosném růstu, ne na koncích jednoletých výhonů jako u starších odrůd. Ze stromů starých 15-20 let může být úroda až 150 kg.
PLODY: středně velké (průměrně 13,4 g, 42x33x35 mm), oválné, s nevýraznou špičkou. Skořápka je tenká, velmi snadno louskatelná, soudržnost poloviček je slabá. Jádra se při louskání velmi snadno uchovávají jako 2 celé polovičky, bez poškození. Jádro je světle krémové, středně velké, dobře plní skořápku (50-55 % z hmotnosti plodu). Chuť je velmi dobrá až výborná, středně aromatická, sladká bez výrazné hořkosti či trpkosti.
DOZRÁVÁNÍ: středně skoré až pozdní, koncem září.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky světlé slupce jádra je velmi dekorativní).
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, hlubší, vápenitá, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy, ale ani kyselé. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný do všech pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Dobře zvládá teplo a sucho. Je vysoce odolný proti antraknóze a bakterióze (Xanthomonas campestris).
PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.
RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.
PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.
VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.
PŮVOD: USA, New York, Geneva, Cornell University, v r. 1973 vyšlechtěna jako kříženec odrůd ostružiníku západního (Rubus occidentalis), zřejmě [(Bristol x Dundee) x Dundee].
RŮST: bujný, vzpřímený, bez řezu dosahují výhony i 2,5 m. Výhony jsou tyrkysové, purpurové až fialové, otrněné. Méně odnožuje, ale dlouhé výhony velmi dobře zakořeňují při dotyku se zemí. Vyžaduje řez dvakrát do roka na výšku asi 100 cm, aby byla zvládnutelná a aby se podpořila plodnost. Vyžaduje oporu a spon 90–120 cm x 180–240 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete během asi 2 týdnů v květnu a červnu bílými květy atraktivními pro opylovače.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Rodí na loňských výhonech.
PLODY: na ostružiník západní velké, polokulovité, pevné, černé s mírným ojíněním mezi peckovičkami, lesklé. Jsou méně šťavnaté než klasické maliny, ale převážně sladké s minimem kyselin, s osobitou, velmi příjemnou příchutí a vůní. Obsahují mnoho antokyanů. Bylo vědecky prokázáno, že mají protítorivné účinky: působí nejen jako prevence, ale i proti progresi či metastázám.
DOZRÁVÁNÍ: jednou ročně ve 2. polovině června až začátkem července.
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování na džemy, sirupy, do koláčů, sušené do ovocných čajů.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, odolná vůči antraknóze.
PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.
RŮST: středně bujný, rozložitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.
PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.
PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.
DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Želešice, vyšlechtil ji J. Urban v r. 1968 jako křížence odrůd Heinemannova pozdní a směsi pylu Red Lake a Jonkheer van Tets.
RŮST: středně bujný až bujný, středně hustý, tvar je kulovitý až keřovitý, v plné plodnosti rozložitý, ale nepoléhá. Výhony rostou polovzpřímeně. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy neopadávají.
PLODNOST: je raná, vysoká (průměrně 5–10 kg, maximálně 16,2 kg), pravidelná. Plodí na jednoletém obrostu dvouletých výhonů i na dvouletých výhonech.
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,8 cm, na mladém dřevě 12 cm, maximálně 15 cm), středně husté, s 20 až 34 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 9–9,5 mm), kulaté, pevné. Slupka je lesklá, smetanově bílá, průsvitná, pevná, tuhá, středně silná. Dužnina je šťavnatá, tužší, bezbarvá. Chuť je l lahodná, kyselejší až sladkokyselá. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině července až do začátku srpna. Určena pro ruční sklizeň. Plody dobře snášejí přepravu i skladování do 6 dní.
VYUŽITÍ: na přímý konzum i sirupy, vína, džemy či želé.
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje půdu bohatou na humus a živiny, dobrou úrodu poskytuje i v podmínkách méně příznivých pro pěstování rybízů, dobře snáší sucho. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).
Původ: Izrael
Opylovací poměry: kvete v červnu, je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení, po opylení jinou odrůdou se v plodu vytvoří semena
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m, vytváří kulovité, kompaktní koruny; středně úrodná odrůda
Plody: typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká). Plod středně velký (140 až 180 g), zploštělého tvaru, v příčném řezu čtvercový, slupka je v době zralosti tmavě oranžová, dužnina žlutooranžová, jemné a velmi sladké chuti
Dozrávání: středně rané, konec října, konzumně zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
Stanoviště: slunné, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -16 °C, při nižších teplotách doporučujeme rostliny chránit"
PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, Cornell University, vyšlechtili R. M. Pool, J. P. Watson, K. H. Kimball a J. Einset jako mezidruhového křížence mezi Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně mezi odrůdami Bath x Himrod, křížení proběhlo v r. 1954, selekce v r. 1962. Synonyma: Canadice, New York 45625, Canadice Seedless.
RŮST: bujný, raší středně brzy. Výhony velmi dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 10–24,5 kg/keř), pravidelná.
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g), válcovité, kompaktní. Bobule jsou menší až středně velké (průměrně 1,7–2 g), kulaté. Slupka je červená, ojíněná, středně tuhá až tužší, dá se sloupnout. Dužnina je křupavá, II. třídy bezsemennosti, obsahuje při jídle téměř nepostřehnutelné rudimenty semen. Chuť je výborná, sladká, do karamelova, s jemnou jahodovou příchutí z Vitis labrusca.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, vydrží dlouho na keři.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů, kompotů či sirupů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy až do -29 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (8 bodů z 9), středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii) (5 bodů z 9), rozporné údaje jsou o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–8 bodů z 9), celkově bývá napadení chorobami menší.
Foto zdroj: Ursula Brühl, Julius Kühn-Institut (JKI), Federal Research Centre for Cultivated Plants, Institute for Grapevine Breeding Geilweilerhof - 76833 Siebeldingen, GERMANY
PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil George W. Remaily v roce 1963 jako křížence odrůd Fredonia x Canner Seedless. Je to meziodrůdový kříženec mezi Vitis vinifera a Vitis labrusca. Poprvé plodil v r. 1967 a pojmenován byl podle Johna Einseta, cytogenetika a šlechtitele.
RŮST: středně bujný až bujný, výhony velmi dobře vyzrávají. Listy má velké, málo dělené, světle zelené. Pěstujeme se zatížením 35–45 oček na keř. Možný je i kratší řez na 3–4 očka na výhon. Řízky se velmi dobře zakořeňují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: průměrně 6,2–14,1 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (250–400 g). Bobule jsou středně velké až menší (průměrně 2,3–2,5 g), kulaté až oválné. Slupka je tmavočervená až fialová, mírně ojíněná, tužší, odolná proti praskání a nedá se sloupnout. Bobule mají II. stupeň bezsemennosti, tedy pozůstatek semen je téměř nepostřehnutelný. Dužnina je jemná až pevná. Chuť je specifická, připomíná jahody, je sladká s vysokým poměrem cukrů vůči kyselinám (průměrně 19,9 °Brix, poměr cukrů ke kyselinám je průměrně 27,9:1).
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává koncem srpna či začátkem září.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako stolní odrůda, ale i k sušení na rozinky, výrobě moštů, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek. Je vhodný do teplých, středně teplých až chráněných chladnějších oblastí.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy na poměry bezsemenných stolních rév. Silně odolný vůči botrytídě (Botrytis cinerea), středně vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola), středně až méně vůči padlí révy (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.
RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.

