Ovoce na sušení

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti slábne, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to jsou zřejmě tito: Bystrická, Gabrovská, Čačanská rodná, Mirabelka nancyská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20–30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní k šarce, odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý. Je to menší opadavý strom až keř dorůstající do výšky 3–4 m a šířky 2,5–3 m. Doporučujeme sázet ve sponu alespoň 4×3 m. Větve jsou jemně trnité. Listy jsou lesklé, oválné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, k dosažení vyšší úrody doporučujeme přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodní opylovači: Lang, zřejmě i Honey Jar, Sherwood. Květy se tvoří na letorostech a kvetou v červnu a v červenci.

PLODNOST: raná, středně vysoká, spolehlivě pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 3–5 cm, 25 g), soudkovité až oválné, hladké. Tenká slupka dozrává ze zelenožluté barvy do mahagonově hnědé, lesklé. Dužnina je nejprve svěží, zelenkavá, středně šťavnatá a křupavá, při dozrávání po sklizni krémově bílá, sušší, houbovitá. Její chuť je za čerstva (v zelenožluté zralosti) podobná jablku, při dozrávání dohněda a ztrátě vlhkosti se mění na sladkou, podobnou chuti datlí, s jemnou kyselinkou. Obsahuje úzkou, vřetenovitou pecku.

DOZRÁVÁNÍ: rané, od konce září do října. Mohou dlouho zůstat na stromě, pokud je sušší počasí, tak na něm pomalu sesychají a sladnou. Dozrávat do sladké suché podoby mohou i po sklizni, uložené v jedné vrstvě na sítě. Po usušení vydrží uskladněné ve vzduchotěsných nádobách i několik měsíců.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímému konzumu v zelenožluté zralosti, ale také k sušení, kandování a dalšímu použití. Při sušení získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají i „čínské datle“, mohou se i umlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atd. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po rozžvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca −25 °C až −28 °C. Raší a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám vzduchu. U nás ji netrápí choroby ani škůdci.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji J.C. Nelis v r. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté, odolávají nepříznivým vlivům.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květy jsou mrazuvzdorné.

 Vhodní opylovači: Boscova láhev, Hardyho máslovka, Krivica a Williamsova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

 
PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stopce. Povrch bývá často nerovný, slupka je tlustá, velmi drsná, pokrytá rdzí nebo rzivými lenticelami. Základní barva je zelená, později zelenožlutá, po dozrání se zpočátku tmavá rez vybarvuje do světlehněda. Bílá až nazelenalá dužnina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná, příjemně skořicově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu, skladovatelnost do února.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu a polohu, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité i v půdě těžké, hlinité.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy. Synonyma a cizí názvy: Weiße Lambertsnuss, Gemeine Weiße, Knight's Small, Lambert albe, Remy, Weißhäutige Lambertsnuss, Aveline Blanche, Blanche Longue, Remešská, Weiße Haselnuss, Weiße lange Lambertsnuss, White Filbert, Zahme weißkernige Haselnuss.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velmi silně odnožuje. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, samičí květy začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 2–3 g), dlouze válcovité či podlouhle vejcovité, světle hnědé, středně dobře louskatelné, ne všechna jádra zůstanou celá, ale velmi lehce se louskají louskáčkem. Slupka (obal plodu) je delší než plod, je jen jemně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké, velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50 %). Je dlouze válcovité, slupka je tenká, hladká, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě korkovatí. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: rané, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, i květy jsou kvůli časnějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Obvykle netrpí chorobami, nosatec lískový (Curculio nucum) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

PŮVOD: Švýcarsko.

 
RŮST: kompaktní a nízký, rostlina dosahuje jen 80–100 cm.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvetoucí v dubnu.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: velké, černé, sladké, jemné bobule s příjemnou rybízovou vůní, rostou v hroznech.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování na džemy, sirupy, vína, créme de cassis apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, díky malému vzrůstu vhodné i do velkých nádob na terasy a balkóny. Půda vzdušná, propustná, výživná, ocení mulčování organickým materiálem. Pro dobrou plodnost je třeba keře vysadit hlouběji a každoročně odřezávat 4leté výhony.

 
ODOLNOST: odrůda je odolná vůči houbovým chorobám a mrazuvzdorná.

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m a vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou ostnité méně než u jiných druhů hlohu, s až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavě zelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordó a zůstávají na stromě velmi dlouho, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s oboupohlavními květy uspořádanými v latách, které u nás kvetou v květnu, případně v červnu.

PLODNOST: je velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit nástup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžově červené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecky. Zejména se však liší chuť, u níž chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy, v některých letech až do začátku února bez opadávání, pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou. Konzumně zralé jsou hned po utržení ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale i v mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně: bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako latami postupně dozrávajících plodů, které vydrží na stromě dlouho do zimy. Plody jsou vhodné k přímému konzumu jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, ke zpracování na džemy, přesnídávky, protlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy, čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, lepší je slunné a teplé místo, aby stačilo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, snese však i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi −25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuodolné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrná stanoviště či znečištění ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Us­kladněná vydrží do ledna.

VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himálaj, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.

 
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající do výšky maximálně 20–25 m a šířky 7 m s hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinatě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v březnu a dubnu.

 
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, nepravidelná, každé 2–3 roky.

 
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s tlustší skořápkou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6–10 kusech. Lepkavé a velmi cípaté plodové obaly – slupky – daleko přesahují plod. Jádro je menší až středně velké (0,3–0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25–41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatějící slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59–64 %) než jádra velkoplodých lísek.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce srpna do září.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, na zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách. Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchovzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosatcům lískovým, ptákům a veverkám díky tlusté, brzy tvrdnoucí skořápce. Chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, k plodu se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, při jídle nevadí, je zelená až šedozelená, hustě posetá drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužnina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužninu, brzy začínají hniličet. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v druhé polovině srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají již hniličející.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně náchylná ke strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška vyšlechtěný Světlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé plodil v r. 1975.

RŮST: bujný, vzpřímený

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu. Špatně se opyluje se Svetljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičeským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keř dosáhne 35–40 kg, 20letý keř dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů / objem stromu: 1,14 kg/m3).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6–7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé, příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8–10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7–1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/100 g). Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8–10,2 % z hmotnosti plodu) a těžko oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají, mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica. 

RŮST: umírněný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.

PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců. 

VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.

STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Kanada, Horticultural Research Institute of Ontario, Vineland Station, vyšlechtili ho Helen K. Fisher a Oliver A. Bradt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Seneca x New York 45910 z roku 1965, selekci provedli v r. 1972. Synonyma: Vineland 65164, Vanessa Seedless.

RŮST: středně bujný, listy jsou středně velké až velké, málo vykrajované. Výhony vyzrávají velmi dobře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST:

PLODY: hrozny menší až středně velké (průměrně 120 g). Bobule jsou středně velké (2,5–3,5 g), kulaté. Slupka je jasně červená se středním ojíněním, drží pevně na dužnině. Dužnina je křupavá, III. třídy bezsemennosti, obsahuje rudimenty semen. Chuť je sladká, harmonická, jemně aromatická, bez příchuti Vitis labrusca. Cukernatost průměrně 16,5 °Brix, obsah kyselin 5,8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu, bobule neopadávají.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou půdou, ale dostatečně odvodněnou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do -26 °C v zimě. Je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), středně až méně vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–4 body z 9).

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.

PŮVOD: Lotyšsko, Dobele Horticultural Plant Breeding Experimental Station, vyšlechtěna v r. 2011 jako semenáč volně opylené odrůdy Krupnoplodnaja. Původní název selekce byl SR 9-3-1.

RŮST: bujný, tvoří velké, kulaté koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně raně až pozdě. Vhodní opylovači např.: Iputj, Meelika, Arthur, Aleksandrs, Ovstuzenka, Jurgita.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 6-6,5 g), srdčitého tvaru. Slupka je hladká, žlutá, světlá. Dužina je hustá, měkká, krémově bílá, šťavnatá, sladká, s velmi dobrou chutí. Obsahuje jen velmi málo kyselin (od 0,4 do 0,6 %). Šťáva je bezbarvá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává během 2.-3. třešňového týdne, tedy obvykle v 1. polovině června.

VYUŽITÍ: strom je okrasný květy i plody a květy atraktivní i pro včely a jiné opylovače. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum, ale i pro zpracování na džemy a kompoty, sirupy či sušené třešně netradiční barvy či destilát.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Jako raně dozrávající odrůda uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Kvůli barvě není atraktivní pro ptáky. Je dobře odolná vůči moniliové spále a středně dobře vůči monilióze plodů.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v r. 1964 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Julskij a Maďarská, registrována byla v r. 1991, udržovatelem jsou ŠVS Veselé u Piešťan a SEVA-FLORA Valtice.

RŮST: středně bujný, koruna je vzpřímená, široce rozložitá, středně hustá až hustší s množstvím krátkého plodonosného obrostu. Letorosty jsou středně dlouhé, červenohnědé s menším množstvím lenticel.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g, 49 mm), oválné, středně dobře tvarově a velikostně vyrovnané, téměř symetrické, s hlubokým a širokým břišním švem. Slupka je středně pevná, žlutá s tmavším červeným, pruhovaným nebo tečkovaným líčkem. Dužnina je měkká, rozplývavá, oranžová, středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá až kyslejší (obsah cukrů průměrně 10,65 g/100g, kyselin 1,36 g/100 g). Pecka je středně dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 2 týdny po odrůdě Velkopavlovická, tedy během 1.-2. týdne srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování, ale zejména na džemy. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Je středně náročná na stanoviště. Dá se pěstovat ve všech oblastech vhodných pro meruňky, v těch vyšších na chráněných stanovištích.ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květních pupenech. Je středně až silně odolná vůči moniliozní spále (Monilinia laxa), silně odolná vůči moniliozní hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Velké Losiny, vyšlechtěn jako kříženec odrůd Rote Vierländer x Chenonceaux.

 
RŮST: středně bujný, středně hustý, tvar keřovitý. Raší středně brzy. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé, řídké. Bobule jsou středně velké, hruškovité, středně pevné. Slupka je středně červená. Chuť je nakyslá až kyselosladká, jemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v 1. polovině července pro přímý konzum a týden předtím pro konzervování. Je vhodná také pro mechanizovanou sklizeň.

 
VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů, sirupů, džemů, želé či vína.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje neutrální půdy s dostatkem vláhy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro rybíz.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: komplexní křížení zahrnující odrůdy Samarkandský samý raný, Goldcot, Scout a McClure bylo realizováno v USA, výběr ze semenáčů v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici, registrována byla v roce 1999.

RAST: slabý až středně bujný

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho, současně s odrůdou Velkopavlovická nebo těsně po ní. Vhodní opylovači podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: poměrně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vyžaduje probírku plodů.

PLODY: středně velké (průměrně 42 g), zboku kruhovité, zepředu trojúhelníkovité, symetrické, hladké. Slupka je jen velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, s malým červeným, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubá, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od konce června, 12-14 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, mražení, konzervaci, výrobu povidel.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma), citlivá na šarku.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Polsko, zřejmě pojmenovaná po městě Lubawa na severu Polska. Je to růžovoplodá odrůda druhu rybíz červený (Ribes rubrum).

 
RŮST: středně bujný.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opyluje se hmyzem, s oboupohlavními květy.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé, husté, obvykle mají po 14-15 bobulích. Plody jsou středně velké až velké (0,6-0,9 g), kulaté bobule. Mají zajímavé zabarvení, jsou průsvitné s růžovými mapami, vypadají velmi dekorativně. Chuť je velmi příjemná, voňavá, sladkokyselá, sladší než většina červených a bílých rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, postupné, v 1. polovině července. Po dozrání vydrží bobule dlouho na keři.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako dezertní ovoce, ale také k mražení a zpracování na džemy, sirupy, vína, do koláčů či dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstebních oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruše trnavská", "moruše pukanská" či "moruše turecká".

 
RAST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a i do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k roztrojení kostrových větví, které poté při styku se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy, které jsou zespod chlupaté, což je jeden z poznávacích znaků pro odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku pouze velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnoží z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naštepené na podnož moruše bílé, se kterou má moruše černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí rozdvojení na místě štepení. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo miléštepenı 15 cm pod zemí, aby se zakořenila, tedy aby vytvořila kořeny přímo naštepená moruše černá.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květy, ale oboje jsou na jednom stromě, ačkoliv někdy pouze jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samosprašná, kvete od května do června.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající, velmi šťavnaté, po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.

 
DOZRÁVÁNÍ: od července do srpna podle polohy.

 
VYUŽITÍ: výroba džemů, marmelád v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátů, do koláčů, zákusků a závinů nebo na mražení pro pozdější konzumaci a zpracování. Sušení musí probíhat rychleji než u moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Ačkoli pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě, takže obvykle spolehlivě uniká pozdním jarním mrazům. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná ke chorobám, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.

PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.

RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.

PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.

PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.