Ovoce na sušení

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1975 jako křiženec Wangenheimova a Požegača.

RŮST: středně bujný, strom střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: bohatá a pravidelná.

PLODY: poloslivka, plody jsou velké až velmi velké, slupka je pevná, matná, tmavomodrá, silně ojíněná. Dužnina žlutozelená, šťavnatá, tuhá, dobře se odděluje od pecky. Chuť sladká až sladkokyselá, příjemná, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: raná odrůda, dozrává 28 dní před Bystrickou, přibližně v polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná jako stolní ovoce, k kuchyňskému zpracování, k sušení, na výrobu kompotů, džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje kvalitní půdy s dostatkem vláhy, je vhodná do teplých až středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květních pupenech a v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa) a středně až méně odolná vůči moniliniové hnilobě plodů (Monilinia fructigena), ale protože dozrává v průběhu srpna, bývá jen málokdy napadena.

PŮVOD: USA, Kingston, farma Philippa Ricka, objevená jako náhodný semenáč, zřejmě odrůdy Esopus Spitzenberg. O její rozšíření se nejvíce zasloužil Jonathan Hasbrouck, po něm ji pojmenoval autor prvního pomologického popisu v r. 1826 Judge J. Buel.

RŮST: v mládí středně bujný, šlahounovitý, později slabší, vytváří kulovité, hustější, později širší, převislé koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hájkova muškátová reneta, Idared, James Grieve, Krasokvět žlutý, Laxton Superb, Matčino, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Red Delicious, Spartan, Starkrimson Delicious, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, v dobrých podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 105–130 g), vysoko kulovité až tupě kuželovité, poměrně vyrovnané. Slupka je hladká a lesklá, žlutozelená až žlutá, překrytá na 3/4 až 4/5 povrchu karmínově červeným rozmytým či mramorovaným líčkem. Dužnina je krémová až žlutá, pod slupkou bývá narůžovělá, pevná, křehká, šťavnatá, jemná. Chuť je sladkokyselá, typicky jemně kořenitá, aromatická, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň podle lokality a roku od konce září do asi poloviny října, konzumně dozrává od prosince a vydrží do března až května. Předčasně otrhané, ale i přezrálé plody vadnou a rychle moučnatí. Plody přezrávají i přímo na stromě bez padání.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení či moštování. Dužnina na vzduchu jen málo hnědne. Po sklizni je třeba je rychle zchladit a udržovat při teplotě do 2–3 °C. Velmi dobře se přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dostatečně vlhkým vzduchem, např. u vodních ploch, ale ne v inverzní poloze. Vyžaduje výživnou, dostatečně vlhkou půdu, v suché písčité půdě plody předčasně přezrávají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. V teplých, suchých oblastech velmi náchylná k padlí, je náchylná k bakteriální spále a středně odolná proti strupovitosti. Mívá tzv. Jonathanovu skvrnitost plodů, což je fyziologický projev nedostatku vápníku v plodech a vzniká zejména po příliš suchém létě, při přehnojení dusíkem či po příliš pozdní sklizni a skladování při vysoké teplotě. Je odolná proti monilióze a málo náchylná k rakovině.

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku, v r. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém ji pomolog Dittrich pojmenoval.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se i jako kmennotvorná odrůda, protože je silně mrazuvzdorná v dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým ojíněním fialovomodrá, někdy jemně rzivá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná, zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se se širším spektrem půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i v květu, tolerantní k šarce, použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačku: Čačanské lepotice, Č. ranej a Č. najbolje. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba, je nutné udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Hepburn, objevena jako náhodný semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) Maria Loewen Thiessen v r. 1906 a přesazena na farmu jejích rodičů. Později semenáče z této rostliny přesadila na svou farmu při Langhamu. Z její farmy je získal G. Krahn ze školky Lakeshore Tree Farms v Saskatoonu a uvedl na trh v roce 1976.

 
RŮST: bujný, v mládí spíše vzpřímený, později rozložitý. Dorůstá do výšky asi 4,2-5 m a šířky až 6 m, středně až silně odnožuje. Je velmi dlouhověký, dožívá se přes 70 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete brzo během dubna.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: na muchovník velké až velmi velké (průměrně 13,3-14,0 mm, 1,11-1,13 g), kulaté, rostou ve volných hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je modročerná, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, chuť je výborná, sladká, výrazně pikantní (cukernatost průměrně 14,8-20,7 °Brix). Mají nižší obsah vitamínu C (průměrně 3,29-5,04 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 716,7 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 218,1 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, kolem poloviny června, nerovnoměrné v rámci hroznů, během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě, středně v květu, částečně odolný vůči padlí, středně až nižší odolnost vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).

PŮVOD: Bulharsko, Kazanlak.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky až 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: jedny z největších (průměrně 7,84 g, délka 3 cm, šířka 1,7 cm), červené, sladké, se středně velkou peckou špatně oddělitelnou od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v 1. polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, Těchlovice u Hradce Králové, náhodný semenáč nalezený v roce 1946 v sadu pana Černíka, registrovaná v roce 1981.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Tvoří vyšší kulovité koruny, v pozdějších letech v nižších částech převislé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hedelfingenská, Van, Regina, Stella, Starking Hardy Giant, pokud se časově trefí, tak i Karešova a Napoleonova. Neopyluje se s odrůdami Granat a Spanische Knorpelkirsche.

PLODNOST: v prvních letech střední, později pravidelná a vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7-12 g), tvar je srdčitý až mírně protáhlý, slupka je tenčí, tmavě červená. Dužnina je tuhá, červená až karmínově červená, se světlým žilkováním, středně šťavnatá, šťáva středně až silně barví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká až sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 5. až 6. třešňovém týdnu, kolem poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá tedy červivá.

VYUŽITÍ: velmi vhodná k přímému konzumu a přípravě kompotů, vhodná k sušení, výrobě džemů, marmelád a destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda, vhodná do středních chráněných poloh a hlinitopísčité půdy. Daří se jí i na svažitých pozemcích.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, citlivá na mrazy v květu. Málo náchylná k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vznikla v r. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu a všestrannému zpracování na sušení, pečení, výrobu džemů, povidel, kompotů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květních poupatech a květu, středně až více tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: USA, Wisconsin, Madison, pravděpodobně muchovník velkokvětý (Amelanchier x grandiflora), tedy přirozený kříženec mezi muchovníkem stromovitým (A. arborea) a muchovníkem hladkým (A. laevis), ale někde je uváděn i jako muchovník kanadský (A. canadensis). Na trh ho uvedl v r. 1983 Tom Watson ze školky Christom Farms Nursery, z Cambridge ve Wisconsinu.

 
RŮST: slabý, kompaktní, odnožující, v dospělosti dosahuje výšky asi 2-3 m a šířky asi 2-2,7 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete středně brzo velkým množstvím velkých dekorativních květů (s průměrem 2 cm), kvete po odrůdách Martin a Thiessen a před odrůdou Northline.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: na muchovník středně velké (průměrně 10x12 mm), kulaté, rostou ve hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je tmavě purpurová, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, velmi sladká s jemnou mandlovou příchutí, zejména po tepelné úpravě.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve druhé polovině června.

 
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní celoročně, zejména velkými bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do nižších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -34 °C až -40 °C, silně mrazuvzdorný i v květu, silně odolný vůči vysokým teplotám a vysoké vlhkosti v létě, které u něj nezpůsobují opad listí.

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené renklódy v 1. polovině 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrována v r. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široké kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Anna Späth, Lützelsachsenská, Kirkeho, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Stanley, Zelená renklóda. Dobře opyluje: Bühls kou, Flotowovu mirabelku, Kirkeho, Katalánský špendlík a Zelenou renklódu.

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36–40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné. Slupka je středně silná, tuhá, ojíněná, zelenožlutá překrytá světlefialovou až fialově hnědou, někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticelami, dá se stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tužší, žlutavá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se od dužniny odděluje středně dobře, na jejích žebrech může dužnina částečně zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě kompotů, ale i k výrobě džemů, povidel a k sušení či pečení. Včas sklizené plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu. V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, oblíbené jsou u vos. Je středně až výše tolerantní vůči šarce, méně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma rubrum).

PŮVOD: Kanada, Harrow Research Station v Ontariu, Richard Layne ji v roce 1969 vybral jako jeden ze 76 kříženců odrůd Rouge du Rousillon a NJA 2 (‘Morden 604’ x volně opylený ), které vznikly v r. 1963 přičiněním L. F. Hougha a Catherine H. Bailey na Rutgers University v USA, na trh byl uveden v r. 1971.

RŮST: slabý až středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Je nutná probírka plodů.

PLODY: středně velké (průměrně 47 g), vejčité, zploštělé, mírně nesouměrné, hrbolaté. Slupka je jen slabě plstnatá, tmavě oranžová, ale téměř celá pokrytá fialovým rozmytým líčkem. Dužnina je tmavě oranžová, tvrdá až velmi tvrdá, středně hrubá, málo až středně šťavnatá, kysele sladká, aromatická, chutná. Pecka je kulatá a velmi dobře oddělitelná od dužniny, obsahuje středně hořké jádro.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 3. dekáda až konec července, 10 dní po odrůdě Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: velmi vhodná na zavařování díky pevné dužině, vhodná také pro přímý konzum. Velmi dobře snáší transport.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech během zimy i v květech během kvetení, středně odolná až odolná proti moniliové spále (Monilinia fructigena).

PŮVOD: USA, vyšlechtil ji zřejmě školkař Louis Gerardi jako mezidruhový kříženec Morus alba a Morus rubra nebo Morus nigra a Morus macroura.

 
RAST: zakrslý, kompaktní růst do výšky 2 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: brzká, vysoká, stabilní.

 
PLODY: velké 2-3 cm, tmavě fialové až černé, sladké a aromatické, šťavnaté. Obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

 
DOZRÁVÁNÍ: polovina června až srpen.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, výroba zavařenin, šťáv, džemů.

 
STANOVIŠTĚ: teplomilná dřevina, oblibuje jižnější, teplejší oblasti, slunné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně kyselé půdy. Odrůda vhodná i do malých zahrad nebo nádob, na terasy a balkony.

 
ODOLNOST: mrazuodolná do -23 ℃.

PŮVOD: Nizozemsko, Wageningen, Institute for Horticultural Plant Breeding, v r. 1980 vyšlechtil L. M. Wassenaar jako křížence odrůd Heinemannova pozdní x Fayova úrodná.

 
RŮST: středně bujný, středně hustý, keřovitého tvaru, polovzpřímený. Raší pozdě. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé až velmi dlouhé (22,5 cm), velmi husté. Bobule jsou velké (0,6–1 g), ploše kulovité, pevné, tmavě červené. Dužnina je sytě červená, šťavnatá, šťáva méně barví. Chuť je příjemně sladkokyselá. Obsah vitaminu C je v rámci rybízů nižší.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, od poloviny července do konce července na přímý konzum, o týden dříve na konzervárenské zpracování.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na výrobu kompotů, sirupů, džemů, želé či vína.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje neutrální půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, vysoce odolná proti předčasnému opadu plodů, proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a proti rezivosti (Cronartium ribicola), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: pravděpodobně Finsko v 80. letech 20. století, ale kořeny sahají do 90. let 19. století a práce Ivana Vladimiroviče Mičurina, odrůda aronie Mičurinové (Aronia mitchurinii), tedy pravděpodobně kříženec [(Sorbus aucuparia x Aronia melanocarpa) x Aronia melanocarpa], někdy je označována i jako Aronia x prunifolia. Je velmi blízká odrůdě Nero.

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložitě. Plodný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké, jen nepatrně menší než odrůda Nero.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.

PLODÍ: brzy, pravidelně a hojně.

PLODY: na arónii velké (100 plodů váží průměrně 99,5-110 g, měří průměrně 0,9 cm), kulaté až zploštěle kulaté, středně pevné, v okolíku je průměrně 20 plodů. Jsou tmavofialové až černé, je to jedna z nejtmavších odrůd v slupce i v dužině, ale má výrazně světlé ojínění. Šťáva velmi silně barví. Mají střední výtěžnost šťávy (průměrně 77,2 %), mají střední obsah cukru (14,2 °Bx či 9,16 g na 100 g) a nižší obsah kyselin (0,8 g na 100 g) i polyfenolů než jiné odrůdy. Chuť má sladkou, málo kyselou, méně trpkou než odrůda Nero, s švestkovo-likérovou dochutí.

DOZRÁVÁNÍ: pozdější, asi 2 týdny po odrůdě Nero, zhruba v polovině září, pro sušení se dá sbírat ještě také v říjnu. Pokud je sbíráte v celých okolících, díky vysokému obsahu antibakteriálních a protiplísňových látek vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř po celý rok. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako dolní patro. Kulinářské využití: plody čerstvé, tehdy obsahují všechny účinné látky. Používají se k výrobě kompotů a džemů, vylisovaná šťáva je vhodným příspěvkem do ovocných moštů. Trpkost se zmírní zmrazením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou plody vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčebné využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karoténů, pektinových látek a rutinu. Obsahují velké množství železa a důležité mikroelementy: bór, fluór, měď, mangan, kobalt, molybden a další. Pro obsah jódu až 400 mg/100 g plodů po odstranění semen jsou plody vhodné k harmonizaci činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, jsou vhodné k posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C- šípková růže, šípek, kiwi, rakytník - protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě krvácivých stavů, při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují velké množství rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

 
STANOVIŠTĚ: spíše slunečné až polostín, dostatečně vlhkou půdu, aby plody při zrání nezasychaly. Vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči nemocem, včetně spály růžovitých (Erwinia amylovora) i vůči houbě Phyllosticta arbutifolia. Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci např. nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA, White County ve státě Illinois v r. 1958, kříženec Morus alba a Morus rubra.

RAST: středně bujný, dekorativní strom dorůstá do výšky 6 - 10 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: brzká (2. až 3. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (2-3 cm), prodlouženého, štíhlého tvaru a tmavočervené až černé barvy. Vynikající, vyrovnaná, sladkokyselá, aromatická chuť a intenzivní vůně. Zralé plody silně barví. Plody obsahují mnohé zdraví prospěšné látky a jsou bohaté na vitamíny.

DOZRÁVÁNÍ: postupné a velmi dlouhé od konce června až po srpen.

VYUŽITÍ: přímá konzumace, výroba džemů, sirupů, vína.

STANOVIŠTĚ: teplomilná dřevina, oblibuje jižnější, teplejší oblasti, slunné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné půdy. Volný růst nebo prosvětlovací řez koruny - tvarování podle požadovaného tvaru. Během velkého sucha zajistíme dostatek vláhy.

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám a škůdcům, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: USA.

RŮST: středně silný, vzpřímený růst.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: velké, pevné plody velmi lahodné chuti a příjemné vůně. Po dosažení zralosti vydrží ještě dlouho na keři.

DOZRÁVÁNÍ: plodí dvakrát do roka, v červenci a od září do října.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování.

STANOVIŠTĚ: chráněné slunné stanoviště, humózní a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. Pěstování ve všech klimatických oblastech na Slovensku. V zatravnění rostlina strádá. Vzdálenost mezi rostlinami 0,5–1 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát).

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná vůči houbovým chorobám.

PŮVOD: Francie, v r. 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložité koruny, dostatečně husté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčcích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdčité, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužnina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá, barví středně silně. Chuť je kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: Ukrajina, Novina Prikarpatija x hybridní forma C106, 2001.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří polovězpřímený keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: bobule s vysokým obsahem vitamínu C jsou velmi velké, s lesklou a pevnou černou slupkou a s dužninou vynikající, sladkokyselé až sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají současně a po dozrání neopadávají; při sklizni se dají obírat jednotlivě, bez vytékání šťávy. Dozrává v polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum a další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, humózní.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči škůdcům, houbovým chorobám, mrazu. Odrůda je odolná i vůči vlnovníku rybízovému.

PŮVOD: Kanada, vyšlechtili ji L. H. Hough a Catherine H. Bailey na Rutgers University v roce 1968 jako komplexní kříženec těchto odrůd: [(Geneva x Naramata) x (Morden 604) x (Phelps x Perfection)]

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Harlayne, Harogem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vhodné zabezpečit velikost plodů probírkou.

PLODY: středně velké až velké, vejčité, nesouměrné, hrbolaté. Slupka je slabě až středně plstnatá, středně hrubá, tmavě oranžová, s malým fialovým rozmytým líčkem. Dužina je tmavě oranžová, středně tuhá až tuhá, středně šťavnatá, většinou snadno oddělitelná od pecky. Chuť je kysele sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá až vynikající. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v 1. a 2. dekádě července, 8 dní před Velkopavlovickou. Při delších deštích v době dozrávání plody někdy praskají a jsou napadeny moniliovou spálou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, konzervování, výrobu džemů i sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a v zimě v květních poupatech, středně v květech, tolerantní vůči šarce, bakteriální skvrnitosti listů (Xantomonas pruni) a moniliové spále peckovin (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor.

RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.

PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších na chráněná místa.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěna v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilska sliva (= klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovězpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: pravděpodobně Stanley, Althanova ringlota, Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá se světle šedými tečkami a čárkami, pevná, silná, matná. Dužnina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, z odrůd nejvíce připomíná chuť Bystrické. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze (Monilinia laxa i Monilinia fructigena), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum), napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta).

PŮVOD: Kanada, Harrow Research Station v Ontariu, vyšlechtil ji Richard Layne jako kříženec odrůd Sunglo a V 51092, uvedena na trh byla v roce 1980.

RŮST: středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až později, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy, např. pro Harcot.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Potřebuje probírku plodů k dosažení dobré velikosti a kvality.

PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké (průměrně 36 g), vejčité, zřetelně nesouměrné, mírně hrbolaté. Slupka je tmavě oranžová, případně s malým červeným líčkem. Dužnina tvrdá a hrubší, středně šťavnatá, oranžová, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je velmi dobrá, velmi aromatická, kysele sladká. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině července, 9 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: především na zavařování, ale i přímý konzum. Velmi dobře snáší transport.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně okrajových, kde je třeba je vysazovat na chráněné stanoviště.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květních poupatech během zimy, dobře mrazuodolná v květech, středně odolná proti moniliové spále (Monilinia fructigena), silně odolná až odolná proti bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadu ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy se široce rozložitými, kulovitými až vysoce kulovitými korunami s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Burlat, Kaštánka, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Rivan, Van.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdčité. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužnina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná, kyselosladká, příjemně třešňově kořenitá. Pecka je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná k přímému konzumu a vhodná i k dalšímu zpracování: sušení, výroba kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, pokud se sklízí v červeném stavu.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné, ale i ve vyšších polohách. Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně výhřevnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy; v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Málo náchylná k monilii plodů i moniliové spále. Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhodobých deštích.

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtili ji Jozef Cvop a Eva Cvopová jako křížence Jonkheer van Tets a Heinemannovy pozdní.

 
RŮST: je velmi bujný, hustý, polovzpřímený až vzpřímený, dosahuje výšky až 2 m, keř je kulovitý až vysoko kulovitý. Kosterní výhony jsou silné, dlouhé, s dlouhým až středně dlouhým postranním obrostem. Raší velmi brzy až brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: převážně samosprašná, kvete středně brzy, dlouho. V horších podmínkách květy opadávají.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, průměrně 5–9 kg, maximálně 16,5 kg.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,5–8,2 cm), středně husté s 12–25 bobulemi. Bobule jsou velké (11 mm), kulovité. Slupka je pevná, tenká, tmavě červená, lesklá. Dužnina je středně tuhá, červená, velmi šťavnatá. Chuť je dobrá, kyselejší až sladkokyselá, středně aromatická. Má vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v 1. polovině července (3–4 dny po Jonkheer van Tets). Plody se dobře přepravují, po sklizni vydrží bez poškození 4 dny, v chladírně až 14 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na zpracování na sirupy, džemy, želé a víno.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nejlépe plodí v lehčích, humózních půdách v teplých a středně teplých polohách. Ve vyšších polohách jsou keře i více než 2 m vysoké a později začínají rodit.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Nikitská botanická zahrada.

RŮST: zdravý, bujný, vytváří silně rozvětvený strom.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: Středně velké, kulaté. Slupka je jemná, žlutooranžové barvy s červeným líčkem. Dužnina je oranžová, měkká, velmi šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je výborná, výrazně aromatická, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: je využitelná univerzálně, zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba ji sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech i květu, pozdě raší, kdysi byla silně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), v posledních letech s vývojem této houby se ukazuje být na ni citlivější.