Ovoce na pálení

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odkud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný. Vytváří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně časně až středně pozdě. Vhodní opylovači: višně Fanal, Morela pozdní, Vackova, třešeň Thurn Taxis (Schneiderova). V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně časná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka. Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva obarvuje středně. Chuť je kyselkavá, sladká, mírně trpká, v plné zralosti příjemně aromatická a kořenitá, výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obvykle kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovanou sklizeň, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody menší. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze. Napadá ji vrtule třešňová, takže bývá červivá.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Kanada, Vineland, vyšlechtěná O. A. Bradtou jako kříženec odrůd (Halehaven × Vedette) × Vesper, na trh uvedená v roce 1965.

RŮST: středně bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až menší, kulaté, žluté s červeným líčkem. Dužnina je šťavnatá a nevláknitá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinkou a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, asi 6–7 dní po Redhaven, tedy ve 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých oblastech.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a středně až méně v květních pupenech. Středně až méně tolerantní vůči jarní infekci kadeřavosti (Taphrina deformans), silně tolerantní vůči letní infekci kadeřavosti.

PŮVOD: Polsko, Niwa Berry Breeding Company, jiný název je GLORIA

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, výhony jsou beztrnné.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi pozdě, až ve 4. květnovém týdnu.

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7,2 g, maximálně 10,5 g), lesklé, černé, kuželovité, pevné, sladké (12 °Brix), s typickou příchutí lesních ostružin.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, v červenci.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako dezertní ovoce, ale i k mražení a dalšímu zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Díky pevnosti dobře snáší přepravu a skladování (i 10 dní v lednici).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do středně teplých oblastí a chladnějších oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná, málo náchylná k antraknóze, houbovým chorobám či roztočům. Hůře snáší vysoké teploty.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.

RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.

PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.

PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.

PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.

RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: rychle rostoucí keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: pravidelná, vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, světlezelené až nažloutlé plody bez chloupků. Dužnina je šťavnatá, sladká, aromatická. Plody po dozrání neopadávají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července.

 
VYUŽITÍ: sladce aromatické plody jsou vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. Oblibuje před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: odrůda vysoce odolná vůči chorobám a mrazuvzdorná.

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst zpočátku bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se nesklánějí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Hedelfingenská, Van, Troprichterova.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké, srdčitého tvaru (5,5–7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužnina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá, poměrně aromatická, jemně kořenitá, nakysle sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: středně rané, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a výrobě kompotů či dalšímu zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuvzdorná, v květu středně až méně. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.

PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.

RŮST: má rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 4–5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14 % patří k jedněm z nejsladších odrůd. Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, k plodu se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, při jídle nevadí, je zelená až šedozelená, hustě posetá drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužnina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužninu, brzy začínají hniličet. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v druhé polovině srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají již hniličející.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně náchylná ke strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: vznikla v USA jako výsledek dlouhodobého vnitrodruhového křížení, kde posledním rodičovským párem byly genotypy C4R8T143 × C4R9T26 a následně byla ze semenáčů vybrána v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici a registrována byla v r. 1999.

 
RAST: středně bujný, vzpřímený.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete velmi brzy až brzy. Vhodní opylovači podle času kvetení: Barbora, Delta, Goldrich, Harcot, Harogem, Jitka, Karola, Lebela, Lenova, Lerosa, Mirka, Pálava, Pinkcot, Radka, Sylvercot, Veecot, Vemina, Zetka.

 
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až malé, elipsovité, souměrné, hladké. Slupka je velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, částečně pokrytá purpurovým rozmytým menším líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, středně hrubá, středně až velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je silně hořké.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od 2. poloviny června, 17 dní před Velkopavlovickou.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

 
ODOLNOST: dobře až silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), silně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma).

PŮVOD: Švédsko, výzkumná stanice Alnarp, vyšlechtěna v r. 1946 jako kříženec odrůd Early Favorit a Oullinská renklóda.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, tvoří středně husté, kulaté koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, při přeplození mírně střídavá. Řezem je vhodné přeplození předcházet.

PLODY: středně velké, téměř kulaté, souměrné. Slupka je ojíněná, světle fialová, na osluněné straně fialová až tmavofialová. Dužnina je žlutá až oranžová, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, většinou dobře aromatická, dobrá. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, 45 dní před Bystrickou, tedy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či přesnídávek. Plody mají sklon k otlačení v plné zralosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro renklódy, i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.

RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.

PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.

Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr

PŮVOD: Česká republika, náhodný semenáč z Bezděkova, který od r. 1924 šířil školkař J. Vaněk z Chrudimi. Synonyma: Vaňkova úrodná raná, Bezděkovská.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, polovězpřímený. Tvoří menší, husté koruny s obloukovitými větvemi. Vyžaduje co nejmenší zásahy do koruny – jen udržovací, prosvětlovací řez na jaře. Při nadměrném řezu hrozí zahuštění koruny tenkými výhony a nízká plodnost.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná až středně raná (do 5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou středně velké až velké, protáhle baňaté, zploštělé, zašpičatělé, nesouměrné. Slupka je pevná, šedomodře ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá s fialovým nádechem, s množstvím lenticel a rzivých skvrnek zejména v okolí stopky, snadno se loupe. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, průsvitná, jemná, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužnina se velmi lehce odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané až rané, zraje asi 35 dní před Bystrickou, tedy začátkem až v polovině srpna, postupně. Sklízí se probírkou ve 2–3 termínech s odstupem asi 4 dnů. Dobře se přepravuje, ze stromu nepadá.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména k výrobě džemů, povidel a kompotů, ale také k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s hlubokými, výživnými, dostatečně vlhkými půdami. Je vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Kanada, kříženec odrůd Cherry Red a (Jerseyland x May Flower).

RŮST: slabší až středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy, dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, slabě až středně silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na více než polovině plodu překrytá tmavě červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, vláknitá, sladkokyselá, středně aromatická, dobré chuti. Pecka je kruhovitá, středně velká až velká, dužnina je od ní středně až slabě oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání za deště.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni), ale slabě tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: USA, vyšlechtil Elwyn Meader v New Hampshire Agricultural Experimental Station jako volně opylený kříženec odrůd Minn PHO 4559 x Meredith, na trh ji uvedl v roce 1964.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, téměř kulaté, s mírně výrazným švem. Slupka je středně hustě plstnatá, žlutá s mdle červeným rozmytým líčkem. Dužnina je zářivě žlutá, šťavnatá, středně tuhá, slabě vláknitá, poměrně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladká, příjemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, současně s Redhaven, podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení. Plody dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (do -31 °C) i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti. Dobře odolná proti praskání plodů způsobenému praskáním pecky.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M.M. Gryška, vyšlechtila ho Světlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 1982.

RŮST: vzpřímený, středně silný růst do výšky asi 3 m, kuželovitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoce úrodný, úroda z dospělého keře okolo 40 kg/rok.

PLODY: středně velké plody (2,5 - 2,8 cm, 4-6 g) žluté barvy. Dužnina je hustá, po dozrání sladká, aromatická.

DOZRVÁNÍ: rané, ve 2. polovině července až v srpnu.

VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka křížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zaplněná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samosprašná.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně silná až silná, středně silně až silně přiléhavá k dužnině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, kyselosladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Dužnina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Velká Británie, kříženec odrůdy Everglade × genotypu J92D12.

RŮST: zdravý a vitální, rostlina je spíše nízká a plochá, vzdušná s malým, tmavě zeleným olistěním. Méně odnožuje, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květ­ních stvolů je mnoho, kvete v úrovni a nad úrovní listů.

PLODNOST: vysoká, zejména červnová úroda, až 2 kg plodů na rostlinu za sezónu.

PLODY: velké, těžké (průměrně 11–13 g), středně pevné, světle červené, zpočátku ledvinovité, později tupě kuželovité, velké po celou dobu sklizně. Dužnina je světlejší, šťavnatá, s malou dutinou. Chuť je velmi dobrá, sladká, aromatická. Kalich je zapuštěný a dobře oddělitelný.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, poprvé v červnu, podruhé v srpnu až říjnu do mrazů.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá až hlinitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, tolerantní vůči padlí (Podosphaera aphanis), velmi odolná vůči většině houbových chorob a vůči vysokým teplotám během léta."