Ovoce na pálení

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: rychle rostoucí keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: pravidelná, vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, světlezelené až nažloutlé plody bez chloupků. Dužnina je šťavnatá, sladká, aromatická. Plody po dozrání neopadávají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července.

 
VYUŽITÍ: sladce aromatické plody jsou vhodné k přímému konzumu i dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. Oblibuje před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: odrůda vysoce odolná vůči chorobám a mrazuvzdorná.

PŮVOD: Španělsko, vyšlechtěna ve výzkumném ústavu CEBAS (Centro de Edafología y Biología Aplicada del Segura) pod vedením Federica Dicentu jako kříženec genotypu S5133 × Lauranne, uvedena na trh byla v roce 2007. Synonyma: Pentacebas.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, hmyzem opylitelná, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Makako, může zvýšit úrodu. Kvete velmi pozdě, cca. 12-23 dní po středně brzy kvetoucí odrůdě Nonpareil či 10-20 dní po Ferragnès.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i 2 t jader na ha v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké až menší, dobře se loupou po dozrání. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovitá až podlouhlá, menší (průměrně 1,0 g, průměrně 27-30 % hmotnosti plodu), hladká, světlá. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je velmi dobrá a sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl cukrů (průměrně 4,43 %) a tuků (55,73 %).

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, již začátkem září či dokonce koncem srpna, (10 dní před Ferragnes, 7 dní před Nonpareil).

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: ČR, Bílé Karpaty, Vyškovec-Vlčí.

 
RŮST: bujný, zdravý, vytváří mohutné, středně vysoké kulovité koruny s mírně převislými větvemi.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až střední (průměrně 45 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem ke stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně silná, k plodu se připojuje se závalem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, při jídle nevadí, je zelená až šedozelená, hustě posetá drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužnina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužninu, brzy začínají hniličet. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v druhé polovině srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají již hniličející.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně náchylná ke strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu.

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône ji kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se někdy nazývá i (Bigarreau) Sandrin či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

 
RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

 
PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květy.

 
PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdčitého, hrbolatého tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužnina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselá a příjemně kořenitá, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně velká až velká.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná proti praskání plodů během dešťů, středně náchylná k monilióze a klejotoku.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška vyšlechtěný Světlanou Klimenko jako semenáč ze spontánního opylení, poprvé plodil v r. 1975.

RŮST: bujný, vzpřímený

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu. Špatně se opyluje se Svetljačokem (Svetljačok je jeho mutací) a Ekzotičeským (ten je mutací Lukjanovského).
PLODNOST: vysoká, 15letý keř dosáhne 35–40 kg, 20letý keř dosáhne i 70 kg. Výtěžnost v poměru k velikosti keře je spíše nižší (hmotnost plodů / objem stromu: 1,14 kg/m3).

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6–7,5 g), lahvovité, tmavě červené až černé, příjemně sladkokyselé se středně vysokým obsahem cukru (9,8–10,2 %) a nízkým obsahem kyselin (1,7–1,9 %) a vysokým obsahem vitamínu C (128 mg/100 g). Pecka je v poměru k plodu menší až střední (9,8–10,2 % z hmotnosti plodu) a těžko oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna. Plody neopadávají, mají po dozrání dobrou trvanlivost a skladovatelnost asi 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Kanada, stát Britská Kolumbie, Summerland, Summerland Research and Development Centre, vyšlechtili ji Karlis O. Lapins a H. Schmid jako křížence odrůd Van x Stella. Křížení proběhlo v roce 1965, odrůdu z výsledných semenáčů vybrali v roce 1971 a testovali pod označením 2D-28-26, později 2S-28-26, na trh byla uvedena v roce 1983.

RŮST: bujný, vzpřímený až velmi vzpřímený. Je hustě olistěná středně zelenými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná s alelami S₁S₄, hmyzosprašná a je univerzálním opylovačem pro všechny odrůdy, se kterými se překrývá její doba kvetení. Začíná kvést raně.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká. Jako prevenci přeplozování doporučujeme pravidelnější řez i po vstupu do plodnosti.

PLODY: jsou velké (průměrně 10,5 g, s rozmezím 9–13,9 g), ploše kulovité. Tenká slupka je tmavočervená s velkým množstvím malých až středně velkých světlejších lenticel. Dužnina je pevná, červená, středně šťavnatá bez dutiny kolem pecky, šťáva je červená. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, harmonická, dostatečně sladká i před plnou zralostí, průměrně aromatická.  

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu. 

VYUŽITÍ: strom je okrasný květem i plody, je dobrou medonosnou dřevinou. Plody k přímému konzumu i zpracování na džemy, sirupy, destiláty, sušení, případně kompoty. Plody dobře drží na stopkách a dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Plody jsou středně až dobře odolné vůči popraskání během dešťů. Zvyknou se tvořit ve velkých shlucích, kde jsou náchylnější k monilióze (Monilinia fructigena), takže v rámci možností doporučujeme realizovat probírku.

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, konec 18. stol., náhodný semenáč.

 
RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdouloni.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Eliška, Hardyho, Křivice, Nelisova zimní, Madame Verté.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je zelenavá, hladká, jen místy rzivá, s drobnými hustými lenticelami, na slunečné straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rzivá čára. Dužnina je bělavá až nazelenalá, máslovitá, měkká, šťavnatá, chuť sladká, lehce kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání 1 týden po sklizni, rychle přezrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: středně náročná na teplo a středně mrazuvzdorná, ale daří se jí i ve vyšších polohách, nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdu a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a mrazuvzdorná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, vybraná jako přirozená mutace červenoplodé odrůdy Sugana, která je zase křížencem mezi odrůdami Autumn Bliss a Tulameen.
RŮST: středně bujný až bujný, velmi vzpřímený, kompaktní, tvoří jen málo (3–4) postranních výhonů. Výhony dosahují výšky 1,7–2 m, rostlina šířky 0,7–0,8 m. Výhony jsou středně otrněné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete v květnu a červnu.
PLODNOST:
PLODY: velmi velké (průměr 2,8–2,9 x 2,6–2,7 cm, průměrně 6 g), kuželovité až kulaté, s velmi pevnou slupkou a pevnou dužninou, žlutooranžové. Chuť je sladká (průměrně 8,1 °Brix). Velmi snadno se sklízejí.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od poloviny srpna do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči fytoftóře, odolnější vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, náchylnější na virus křovitosti maliny (RBDV). Středně až méně odolná vůči deštivému počasí při dozrávání, více než Autumn Bliss.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines), v r. 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1856. Synonyma: Mechelenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní máslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Jozefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo vzhůru a s postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Vídeňská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, v dobrých lokalitách pravidelná, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejcovité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutavá, s tmavě žlutým až hnědavým líčkem, po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužnina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořenitá, pikantně sladkokyselá. Dužnina na vzduchu hnědne.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, protože předčasně sklizené plody vadnou, příliš pozdě sklizené zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška na přímý konzum, moštování, sušení, výrobu džemů, povidel, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i na výrobu kompotů, přestože má měkčí a hnědnoucí dužninu.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, pokud jsou dostatečně teplé. Vyžaduje hluboké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých strom ani plody nedorůstají do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody ve větru nepadají.

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, Severní Afrika. Je to přirozený amfidiploidní kříženec dvou diploidních druhů, tedy myrobalánu = slivoně třešňové (Prunus cerasifera) a Prunus microcarpa. Na Slovensku roste v nížinách až pahorkatinách do 900 m n. m., na mezích, okrajích lesů.

RŮST: středně bujný. Je to trnitý, opadavý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 1-3 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpraskaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zubaté, raší až po odkvětu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná. Kvete drobnými, oboupohlavními bílými květy v březnu až dubnu ještě před vyrašením listů. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazcích po 2 až 5, jsou pravidelné, pětičetné.

PLODNOST: vysoká, v případě nevymrzání květů pravidelná.

PLODY: jsou malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužinou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až prosinci, podle toho, kdy přijdou mrazy, na větvích vytrvává do zimy.

VYUŽITÍ: keře jsou velmi vhodné na vytvoření neprostupné jedlé živé plotu, např. v kombinaci s rakytníky do zahrad, mezí a větrolamů, ale i parků, poskytuje úkryt pro ptáky, nektar i pyl pro opylovače, takže je to dobrá brzy kvetoucí medonosná dřevina. Kulinářské využití: plody po přemrznutí na přímou konzumaci, výrobu vína, destilátů, likérů, ochuceného ginu, džemů, želé, sirupů či kompotů. Květy jsou voňavé a dají se kandovat. Ve Francii se nezralé plody nakládají do slaného nálevu jako olivy, podobně jako dříny. Léčivé využití: Zápar z květů se používá proti průjmu, nevolnosti, poruchách ledvin a močového měchýře. Technické využití: kůra obsahuje hodně taninu, používala se i na výrobu inkoustu. Z listů lze získat zelené barvivo, z plodů tmavě šedé až zelené, z kůry povařené v zásaditém roztoku žluté. Dřevo je velmi tvrdé, používalo se na výrobu zubů hrábí. Z větví se vyráběly krásné vycházkové hole.  

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, teplé, snese i chladnější, jen tam může namrzat v květu. Je nenáročná na půdu, snese jakoukoli půdu kromě velmi kyselé rašeliny. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, i kvůli brzkému kvetení - začíná kvést ještě před myrobalány a slivoněmi, odolná vůči suchu a větru.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

Na Slovensku se běžně vyskytující bujně rostoucí trnitý keř, dorůstající do výšky 1 až 3 m. Plody – šípky mají všestranné využití.

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo x Haganta v roce 2003, na trh byla uvedena v roce 2014.

RŮST: středně bujný až bujný, s dobrým větvením a hustým olistěním. Snadno se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy. 

PLODNOST: raná, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Pro dosažení kvality plodů je zapotřebí v letech s vysokou úrodou provést jejich probírku.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 76 g, s rozsahem 53-108 g), oválné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá až fialová. Dužnina je žlutozelená, pevná a šťavnatá, středně až lépe oddělitelná od pecky. Chuť plně vyzrálých je velmi dobrá, se střední až vysokou cukernatostí (17-22,7 °Brix) a vyváženou vůní.  

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, od konce srpna do poloviny září. Plody je třeba nechat plně vyzrát na stromě, nevyzrálé plody jsou nahořklé. Snadno se sbírá a má dobrou trvanlivost.

VYUŽITÍ: plody pro přímou konzumaci, ale i pro sušení, pečení, výrobu výživ, džemů, povidel, kompotů či destilátů. Květy jsou atraktivní pro různé opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dobře zásobenou vláhou, ale propustnou, nezamokřenou, hlinitou, písčito-hlinitou nebo hlinito-písčitou.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně až méně mrazuodolná v květech. Je spolehlivě odolná vůči šarce na bázi hypersenzitivity, dobře odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě, mutace odrůdy Lukjanovskij, poprvé plodil 1981.
RŮST: středně silný, vzpřímený růst. Kompaktní a hustý keř s oblenou korunou. Špatně se opyluje s Ljukanovským (Svetljačok je jeho mutací).
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoká a spolehlivá, 15letý keř dá 40–45 kg.
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 6,5–10 g) lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy. Dužnina je tmavě červená, aromatická, šťavnatá, výborná, sladkokyselkavá, s obsahem cukru 9,7–11 %, nízkým obsahem kyselin (1,6 %) a velmi vysokým obsahem vitamínu C (150 mg/100 g). Pecka je ve srovnání s plodem malá (jen 8,9–9,3 % hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Zralé plody drží na keři 2–3 týdny, odkud je lze přímo konzumovat, neopadávají hned po dozrání. Skladované vydrží 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, kříženec mezi odrůdami Autumn Bliss a Tulameen.

RŮST: středně bujný až bujný, velmi vzpřímený, kompaktní, tvoří jen málo (3-4) bočních výhonů. Výhony dosahují výšky 1,7-2 m, rostlina šířky 0,7-0,8 m. Výhony jsou středně trnité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: raná, střední až vysoká.

PLODY: jsou velmi velké (průměr 2,8-2,9 x 2,6-2,7 cm, průměrně 6 g), kuželovité až kulaté, s velmi pevnou slupkou a pevnou dužninou, červené. Chuť je sladká (průměrně 8,1 °Brix). Velmi snadno se sklízejí.

DOZRÁVÁNÍ: dvakrát plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od poloviny srpna do října na letorostech.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i všestrannému zpracování a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný. Je středně odolný vůči fytoftoře, odolnější vůči odumírání výhonů maliníků způsobovanému zejména houbou Fusarium avenaceum, náchylnější k viru chlorotické skvrnitosti maliníku (RBDV). Středně až méně odolná vůči deštivému počasí při dozrávání, více než Autumn Bliss.

PŮVOD: komplexní křížení zahrnující odrůdy Samarkandský samý raný, Goldcot, Scout a McClure bylo realizováno v USA, výběr ze semenáčů v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici, registrována byla v roce 1999.

RAST: slabý až středně bujný

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho, současně s odrůdou Velkopavlovická nebo těsně po ní. Vhodní opylovači podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: poměrně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vyžaduje probírku plodů.

PLODY: středně velké (průměrně 42 g), zboku kruhovité, zepředu trojúhelníkovité, symetrické, hladké. Slupka je jen velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, s malým červeným, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubá, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od konce června, 12-14 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, mražení, konzervaci, výrobu povidel.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma), citlivá na šarku.

PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.

RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.

PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.

PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.

PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruše trnavská", "moruše pukanská" či "moruše turecká".

 
RAST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a i do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k roztrojení kostrových větví, které poté při styku se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy, které jsou zespod chlupaté, což je jeden z poznávacích znaků pro odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku pouze velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnoží z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naštepené na podnož moruše bílé, se kterou má moruše černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí rozdvojení na místě štepení. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo miléštepenı 15 cm pod zemí, aby se zakořenila, tedy aby vytvořila kořeny přímo naštepená moruše černá.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květy, ale oboje jsou na jednom stromě, ačkoliv někdy pouze jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samosprašná, kvete od května do června.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající, velmi šťavnaté, po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.

 
DOZRÁVÁNÍ: od července do srpna podle polohy.

 
VYUŽITÍ: výroba džemů, marmelád v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátů, do koláčů, zákusků a závinů nebo na mražení pro pozdější konzumaci a zpracování. Sušení musí probíhat rychleji než u moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Ačkoli pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě, takže obvykle spolehlivě uniká pozdním jarním mrazům. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná ke chorobám, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Dánsko, Kodaň, University Copenhagen, Department of Plant and Environmental Sciences a Aarhus University, AU Aarslev, Danish Centre for Food and Agriculture, křížení realizoval S. Dalbro a v roce 1986 odrůdu vybral ze selekce semenáčů A. Thuesen, v roce 1989 odrůdu poprvé popsal K. Kaack. 

RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 3 m, tvoří mnoho výhonů, má velké listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. V rámci odrůd bezu černé kvete brzy, společně s odrůdou Samidan.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké souplodí (průměrně 58,8 g) s průměrně 264 bobulemi. Bobule jsou velké (100 plodů váží průměrně 23-33 g, průměr bobule je průměrně 6,24 mm). Plody jsou lesklé, modročierne, obsahují střední množství antokyanů (průměrně 496 mg na 100 g), šťáva z nich má velmi příjemnou, nakyslou chuť. 

DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v první polovině srpna, dozrává rovnoměrně.

VYUŽITÍ: keř je jedlý, léčivý i dekorativní, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, sadů, mezí, parků i jiné městské zeleně. Kulinární využití: květenství se smaží, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, lze je použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit alespoň při 50 °C a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a výživy (oboje nejlépe doplněné o hrušně či jablka bohaté na pektin). Lze je použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich džus, víno, destiláty. Využívají se v potravinářství na přibarvování potravin. Léčivé použití: květenství se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, externě působí protizánětlivě. Plody mají protivirové účinky. Technické využití: mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: zvládá i polostín, i hůře půdy, ale upřednostňuje sluneční, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v mladém dřevě, v květu navzdory ranému kvetení obvykle uniká mrazům. Málo náchylná na choroby a škůdců. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.