Ovoce na pálení

PŮVOD: neznámý, jedna ze starších žlutoplodých odrůd.

RŮST: silný, vzpřímený keř dorůstající do výšky 1,5–2,5 m a šířky 1–1,5 m. Tvoří množství pevných výhonů s početnými jemnými ostny. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, velmi atraktivní pro opylovače.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, světle žluté až citronově žluté barvy. Jsou dobře šťavnaté. Mají jemnou, sladkou, aromatickou chuť.

DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od poloviny srpna až do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven.

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužnině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na slunné straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužnina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladce nakyslá, šťavnatá, jemně kořenitá, velmi dobrá. Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: Raná odrůda, dozrává ve 2. pol. července – 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. Je dobře skladovatelná a vhodná k přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních pupenech, zejména při rychlém střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná k klejotoku, ale málo náchylná k bakteriální skvrnitosti listů (Xanthomonas arboricola pv. pruni). Vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans) je středně tolerantní.

PŮVOD: USA, Fayetteville, University of Arkansas, vyšlechtili J.N. Moore a J.R. Clark jako křížence genotypů Ark. 583 a Ark. 631 v roce 1977, vybrali v r. 1980 a uvedli na trh v roce 1989.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený až vzpřímený, řídký, větvení střední. Výhony jsou beztrnné, jemně chlupaté, dorůstají do výšky i přes 2 m. Po dosažení výšky 1,2 m je doporučujeme zakrátit, postranní výhony během zimy zkrátit na 40 cm.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně velkými světle růžovými květy.

 
PLODNOST: je raná, vysoká, pravidelná, 8,6-18 kg na keř. Hlavní plodnost je na rozvětvení loňských výhonů na podzim, část úrody je i na letorostech.

 
PLODY: souplodí středně velká, velikostně nevyrovnaná, kulovitá, tmavě černá, velmi lesklá, středně tvrdá. Kalich je malý, zapuštěný v plodu, jeho soudržnost s plodem je střední. Chuť je sladkokyselá, sladší než u starších beztrnných odrůd, plody je třeba nechat plně vyzrát. (cukernatost průměrně 8-12,8 °Brix).

 
DOZRVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé, od začátku srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, koláče, mražení apod. Plody výjimečně dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná a silně odolná vůči plísni šedé a septorióze, středně odolná vůči antraknóze a rzi.

PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.

 
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

 
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

 
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

 
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

 
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Francie, nalezl ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874–75.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoko jehlanovité, široké koruny se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrody časem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova, Esperenova bergamotka, Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Krivica, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Solanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité, baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světlezelená, zralá světležlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužnina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kdysi v 1. pol. října, dnes často už v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu snáší jen ihned po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů, na sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužnina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužnina řepovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2005.

RŮST: středně bujný, polovězpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal, President.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale i 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající. Pecka se většinou dobře odděluje od dužniny, výjimečně na jejích žebrech může dužnina zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 10–12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na podmínky stanoviště ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí, aby stačila plně vyzrát.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa).

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.

STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako křížence odrůd Cresthaven a Luna

 
RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.

 
PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je silná, středně hustě plstnatá, k dužnině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužnina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužnině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná k předčasnému opadu plodů před sklizní nebo jen velmi málo.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli obtížné oddělitelnosti dužniny od pecky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: neznámý, zřejmě původně Turecko.

RŮST: bujný růst do výšky 4-5 m. Keřovitý, rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké plody (breba kolem 70 g, hlavní úroda kolem 50 g), kulaté (breba) až baňaté (hlavní úroda). Slupka je tenká, tmavě purpurová až do černa. Dužnina je narůžovělá, rozplývavá. Dezertní odrůda vynikající chuti.

DOZRÁVÁNÍ: dvakrát rodící odrůda, breba dozrává v srpnu a hlavní úroda od září do října.

VYUŽITÍ: dezertní odrůda, plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě je chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od začátku 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratří Baltetů v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří zpočátku vysoko kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Mirabelka nancyská, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Zelená renklóda, Zimmerova.

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená, na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či skvrnitá, modravě ojíněná. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Není-li přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, silně mrazuvzdorná v květu, je (středně) tolerantní vůči šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.

RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: dlouho považovaná za lokální odrůdu z okolí Kolína v Čechách, ale jde o starou odrůdu EARLY RIVERS z Bedfordshire z východní Anglie, kterou vypěstoval školkař Thomas Rivers jako semenáč odrůdy Early Purple Guigne. Poprvé plodila v roce 1869 a uvedena byla v roce 1872. 

RŮST: bujný, vytváří velké, pyramidální koruny, středně zahuštěné. Charakteristické jsou dva nebo tři mohutné vzpřímené kosterní větve se slabšími postranními, převislými větvemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Dönissenova.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná. Plodí dobře po celé délce plodonosných větví.

PLODY: středně velké až velké (5-6 g), zakulacené, z boků mírně zploštělé až hranaté, slupka je výrazně lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je polotuhá, v plné zralosti měkká, velmi šťavnatá. Výborná chuť, příjemně sladkokyselá, aromatická. Pecka je středně velká až menší a dobře se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: během 2. třešňového týdne, podobně jako Karešova, tedy v závislosti na lokalitě někdy během 1. poloviny června, dozrává rovnoměrně. I přezrálé plody dobře drží na stromě. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Výborná zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě kompotů, džemů či destilátů. Je středně dobře přepravovatelná a skladovatelná.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách. Na půdu nemá zvláštní nároky, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. Na příliš suchých půdách jsou plody drobnější.

ODOLNOST: Je silně odolná vůči mrazu v dřevě i květu, velmi dobře odolná vůči praskání plodů během dešťů. Odrůda je jen málo náchylná k monilióze plodů a moniliové spále.

PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 n. l.

 
RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3–4 m a šířky 3 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužninou aromatické, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování – všestranné použití.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat na záhoně i ve velkém květináči.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda, pocházející z Lieskovské doliny.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti žluté až červenožluté. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.

 
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.

 
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě jako kombinace vybraných genotypů, poprvé plodil v roce 1976, registrován byl v roce 1990

RŮST: tvoří mírně rozložitou korunu. Dorůstá do výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, případně částečně samosprašný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení doporučujeme i jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká. Jeden z nejúrodnějších kultivarů, plodí pravidelně, 15letý keř dá 35–50 kg.

PLODY: velké (průměrně 6,5–7,6 g, délka 3,5 cm, šířka 2 cm), tmavě červené plody s odstínem granátového jablka, tvaru podlouhlé hruštičky. Plody jsou velmi chutné až vynikající s vyváženým poměrem kyselin (1,6–2,1 %) a cukru (7,5–10,4 %), aromatické a šťavnaté. Dužnina je tmavě červená a dobře oddělitelná od pecky, která je v poměru k plodu středně velká (9,8–10,5 % z hmotnosti plodu). Má velmi vysoký obsah vitamínu C (157 mg/100 g) a velmi vysoký obsah polyfenolů (811 mg/100 g).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v druhé polovině srpna až začátkem září. Plody lze po dozrání jíst přímo z keře.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: pravděpodobně Malá Asie, Írán a Turecko, velmi rozšířená je v Libanonu a Sýrii, nazývaná také "moruše trnavská", "moruše pukanská" či "moruše turecká".

 
RAST: relativně pomalý, do výšky 8-10 m na našem území a i do podobné šířky. Pro starší jedince je typický sklon k roztrojení kostrových větví, které poté při styku se zemí zakoření a nadále plodí. Má velké tuhé, kožovité až drsné listy, které jsou zespod chlupaté, což je jeden z poznávacích znaků pro odlišení od moruše bílé černoplodé. Semena moruše černé dosahují na Slovensku pouze velmi nízké klíčivosti, takže pěstování podnoží z moruše černé pro ověřené velkoplodé genotypy je náročné. Námi nabízené rostliny jsou naštepené na podnož moruše bílé, se kterou má moruše černá horší afinitu než s vlastním semenáčem, v pozdějším věku hrozí rozdvojení na místě štepení. Proto je nutné strom vysadit tak, aby bylo miléštepenı 15 cm pod zemí, aby se zakořenila, tedy aby vytvořila kořeny přímo naštepená moruše černá.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: má oddělené samčí a samičí květy, ale oboje jsou na jednom stromě, ačkoliv někdy pouze jednoho pohlaví na jedné větvi. Je samosprašná, kvete od května do června.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: černé, velké souplodí (10-27 mm, až 16 g), sladkokyselé, vynikající, velmi šťavnaté, po sklizni je třeba velmi rychle zpracovat, neboť rychle kvasí a plesniví.

 
DOZRÁVÁNÍ: od července do srpna podle polohy.

 
VYUŽITÍ: výroba džemů, marmelád v kombinaci s ovocem bohatým na pektin, sirupů, kompotů, zmrzliny, destilátů, do koláčů, zákusků a závinů nebo na mražení pro pozdější konzumaci a zpracování. Sušení musí probíhat rychleji než u moruše bílé, ale výsledné sušené plody jsou velmi chutné.
STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé. Toleruje relativně širokou škálu půd od lehkých až po těžké jílovité a snáší i kamenité, sušší půdy, ale nejlépe se jí daří v dobře odvodněných, ale vlhkých, lehčích výživných půdách v teplých vinařských regionech jižního Slovenska.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě do -23 °C až -29 °C (USDA zóna odolnosti 5). Ačkoli pupeny a letorosty jsou citlivé na mráz, raší velmi pozdě, takže obvykle spolehlivě uniká pozdním jarním mrazům. Dobře snáší znečištění ovzduší. Je málo náchylná ke chorobám, jen při příliš vlhkém počasí může trpět antraknózou listů.

PŮVOD: Maďarsko, Budínské vrchy, krajová odrůda neznámého původu, její zařazení do pěstování navrhl József Főző a na trh byla uvedena v roce 1960.

 
RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, pupeny se po zimě probouzejí pozdě a i kvete pozdě.

 
PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, mírně sploštěle kulovité plody. Slupka je mírně plstnatá, žlutozelená, na větší části plodu má červené, pruhované, případně rozmyté líčko. Dužina je světle zelenobílá, středně vláknitá, silně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je příjemná, sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v polovině července až začátkem srpna. Špatně snášejí přepravu.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, přesnídávky či destilát.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná i do vyšších poloh pěstování broskví.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květních pupenech, kvůli pozdější tvorbě pylu a pozdějšímu kvetení lépe uniká jarním mrazům. Vyšší tolerance proti kadeřavosti (Taphrina deformans).