Ovoce na moštování

PŮVOD: Francie, nalezl ji jako náhodný semenáč M. Olivier v Angers, v roce 1870 uvedena na trh.

 
RŮST: zpočátku bujný, vzpřímený růst, koruna přirozeně široká až vysoko pyramidální, později při nástupu do plodnosti růst slábne, bohaté, krátké plodonosné obrosty. Vyžaduje kvalitní řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, dlouho, květy dobře mrazuvzdorné, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: BlumenbachovaBlumenbachova, Křivice, Clappova, Hardyho maslovka, Pařížanka.

 
PLODNOST: raná – do 5 let po výsadbě, velmi vysoká a pravidelná, později často přeplozuje, někdy je nutné probírání plodů.

 
PLODY: velké až velmi velké, baňaté, hruškovité až zvoncovité, většinou velmi vyrovnané, částečně mírně žebrované nebo vypouklé, směrem ke stopce více či méně se zužující. Slupka tenká a jemná, choulostivá na otlačení zejména v plné zralosti, převážně hladká, mírně lesklá až trochu mastná, zelená až zelenožlutá, na osluněné straně se vzácně objevuje oranžové nebo světlehnědočervené líčko, jen velmi zřídka rzivá. Dužnina žlutobílá, pod slupkou někdy zelenkavá, v příznivých půdních podmínkách máslovitá, rozplývavá, velmi šťavnatá, někdy okolo jádřince mírně kaménčitá. Chuť je sladká, mírně nakyslá, více či méně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od konce září do poloviny října, co nejpozději. Konzumní zralost: od prosince po leden až únor, během skladování slupka mírně hnědne.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, povidel, moštů.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné před větrem, ve vinohradnických oblastech, v chladnějších polohách mají plody řepovitou chuť. Relativně nízké nároky na kvalitu půdy, ale nejlépe prospívá v propustných půdách bohatých na humus a živiny, dobře zásobených vodou.

 
ODOLNOST: ve vlhkých uzavřených polohách náchylná ke strupovitosti, v příliš mokrých půdách k chloróze, jinak zdravá. Méně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Německo, Geisenheim, výzkumný ústav, v r. 1884 ji vyšlechtil pomolog Rudolf Goethe z volného opylení Parmény zlaté zimní, první plody nesla v roce 1894. Synonyma: Geheimrat Wesener, Tajný rada Wesener.

RŮST: bujný, vzpřímený růst v mládí, později vytváří rozložitější, až převislou korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: velké, tvarově variabilní od ploše kulovitých až po soudkovité. Slupka je tenká, hladká, později mastná, žlutá s pruhovaným červeným líčkem, s nápadnými lenticelami a často mramorovitě pokrytá rzivostí. Je to tzv. kožovka. Dužnina je žlutobílá, jemná, tuhá, velmi šťavnatá, chuť výrazně kyselejší.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až února.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, na moštování, pečení a výrobu přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na půdu, ale nesnáší příliš těžké půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: ČR, Vřesice, vybral ji někdy před rokem 1954 Vilém Jašek jako cenný klon velmi staré odrůdy Panenské pěstované od nepaměti v Čechách a na Moravě. Na rozdíl od původní odrůdy má větší plody.

RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznosnou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně raně, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matčino, Mclntosh, Ontário, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.

PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

PLODY: malé, častěji středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko zkosené z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i k sušení (dužnina zůstává bílá), výrobě moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen zkorkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápenité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíchané se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.

PŮVOD: Francie, nalezena v r. 1863 jako mutace odrůdy Chrupka bílá. Synonyma a cizí názvy: Chrupka červená, Rotgutedel, Fendant rosé, Chasselas rosé.

RŮST: bujný, s poléhavými letorosty. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 152 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,1 g), kulaté. Slupka je růžová až tmavě červená, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem září, před Chrupkou bílou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě moštů. Méně se používá k výrobě vín, protože mošt z ní je intenzivněji červený.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě až do -17 °C (vysoká v rámci Vitis vinifera), citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Konference, Pařížanka. Není dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: raná, velká, každoroční.

 
PLODY: velké plody nepravidelného tvaru. Špička s krátkou stopkou je výrazně ohnutá. Slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunné straně s červeným líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, šťavnatá, rozplývavá. Chuť jemně kořenitá, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. září, konzumní zralost ve 2. pol. září, skladovatelnost do října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, destilátu, moštu. Krátká skladovatelnost.
STANOVIŠTĚ: nižší a střední polohy, chráněné před větrem a mrazem, kvalitní a dobře zásobená půda.

 
ODOLNOST: menší odolnost vůči mrazu, střední odolnost vůči monilióze, mírná náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: bývalé německé území, dnes Polsko, Landsberg an der Warthe, vypěstovaná jako náhodný semenáč v zahradě soudního rady Burcharda okolo r. 1850.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří kulovité až široce kulovité, hustší, později převislé, na semené podnoži mohutné koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dlouho a bohatě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumanova reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Jonathan, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

 
PLODNOST: raná, vysoká, zpočátku pravidelná, později střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší (průměrně 120–200 g, ale až do 300 g), kulovité, zdánlivě ploše kulovité, ale i vysoko kulovité, mírně žebrované, tvarově i velikostně nevyrovnané. Slupka je velmi jemná, hladká, lesklá, zelenožlutá, při plné zralosti světle žlutá, na slunečné straně někdy jemně narůžovělá s hnědými tečkami. Slupka jen málo voní. Dužnina je nažloutle bílá, někdy se zeleným nádechem, kyprá, měkká, jemnozrnná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující, jemně aromatická, dobrá až velmi dobrá, jen nepatrně kořenitá, ne typicky renetová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává od konce října, vydrží uskladněná do začátku ledna, případně až do února, při skladování nevadne. Snadno se otlačí.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu a zejména ke zpracování na mošty či víno, ale i na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené ve středních a vyšších, chladnějších polohách, ne příliš teplé a suché, protože tam předčasně dozrává a opadává, ani uzavřené, vlhké s jílovitou půdou, protože tam trpí strupovitostí a rakovinou. Nejlepší jsou propustné, mírně vlhké půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě a silně mrazuvzdorná v květu. V nevhodných polohách málo až velmi málo odolná vůči strupovitosti a padlí, ale i monilióze či rakovině, je náchylná na hořkou hnilobu plodů a na napadení vlnatkou krvavou.

Mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

Strom kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v chocholících. Plodnost je pozdní (ve věku 10–20 let), úrodnost bohatá.

Plod je kulovitá až hruškovitá malvice (velikost 2–4 cm), v době zralosti žlutá–červenožlutá–zelenkavě hnědá, tečkovaná. Dozrává koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. 

Plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Známé jsou i četné léčivé účinky plodů a květů.

Teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

Samosprašná. 

Oskeruše byly v minulosti využívány jako stromy určující hranici pozemků. Dnes je jejich výskyt ojedinělý, stávají se symbolem kulturního dědictví a díky své dlouhověkosti naším odkazem pro další generace.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

 
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).

 
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Severní Amerika, oblast Pensylvánie, Nebrasky, Texasu a Missouri. V Evropě se poprvé objevila kolem roku 1700, pojmenována po botanikovi Johannovi Gottliebovi Gleditschovi. Beztrnná varianta se přirozeně vyskytuje v původní oblasti a dále se množí.

 
RŮST: středně bujný. Je to strom s řídkou korunou, dorůstá do výšky 20–30 m a šířky 15 m. Kůra je tmavošedá, později se odlupuje v plátech. Na rozdíl od původního trnitého druhu se na kmeni a starších větvích netvoří trny, které bývají v trnitém druhu jednoduché až trojdílné, lesklé, hnědé a velké. Listy jsou střídavé, jednou až dvakrát sudozpeřené. Jednotlivé světle zelené lístky jsou buď celokrajné nebo jemně vroubkované.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opyluje se hmyzem. Jedna rostlina tvoří oboupohlavní i jednopohlavní květy. Žlutozelené květy v krátkých, cca 5 cm dlouhých, vzpřímených hroznech se objevují před rašením listů nebo i o něco později, nejčastěji v červnu.

 
PLODNOST: středně raná, v prvních 5-7 letech po výsadbě u jednotlivých stromů, kolem 10. roku v porostu. Je pravidelná a vysoká.

 
PLODY: zploštělé tmavé lusky, dlouhé 20-45 cm a silné až 2,5 cm. Obsahují oválná semena dlouhá asi 8-20 mm.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a zůstávají na stromě až do jara.

 
VYUŽITÍ: jako okrasný strom zejména do parků a alejí ve městech. Ve své domovině pomáhá předcházet erozi, používá se jako větrolam či v agrolesnictví jako krmivo pro dobytek. Semen jsou jedlá i pro lidi, mladá chutnají syrová jako hrášek, dají se i tepelně upravovat, mohou obsahovat až 30 % cukru. Pražená semena lze použít jako náhradu kávy. Dužnina mladých, křehkých lusků je sladká a dá se jíst syrová, použít k přípravě nápojů nebo z ní získat cukr, později při dozrávání hořkne. Dřevo je tvrdé a příležitostně se používá na výrobu nábytku či v řezbářství.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Je velmi přizpůsobivá z hlediska půdy, optimálně roste v úrodných, vlhkých, nivních či vápenitých půdách, ale snese širokou škálu půd od písčitých přes hlinité až po jílovité, kyselé i zásadité a i sušší půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná do -28,9 °C až -34,4 °C. Snese i zhutnělé půdy, sucho, městské prostředí, zasolení půdy, znečištění ovzduší a krátkodobé zaplavení.

PŮVOD: Skotsko, Carrington při Edinburghu, vypěstoval z volně opylených semínek odrůdy Pottovo vysetých v roce 1878 James Grieve.

RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna rozložitá, kuželovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je výborným opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodné opylovače např.: Alkmene, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gloster, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, Idared, Jonathan, Lord Lambourne, Matčino, Mcintosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wealthy atd.

PLODNOST: raná, bohatá a pravidelná.

PLODY: středně velké, kulovité až kuželovité, slupka hladká, zelenožlutá, později žlutá s červeným pruhováním a na slunečné straně s červeným rozmytým líčkem. Dužnina bílá až krémová, jemná, šťavnatá s dobrou sladkou až kyselou chutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň srpen až září, konzumní zralost hned po sklizni. Skladovatelnost do konce září, v chladírnách do ledna. Po sklizni se plody snadno otlačují. 

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i na moštování, výrobu přesnídávek či pečení.

STANOVIŠTĚ: sluneční, odrůda je nenáročná na polohu a půdu, s výjimkou mrazových dolín a těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných studených poloh. 

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květu, středně v dřevě, silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, v těžké, jílovité půdě náchylná na rakovině. Je citlivější na monilióze a napadení voskou vlnatkou krvavou. Při přehnojení dusíkem trpí hořkou skvrnitost plodů.

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: Francie, département Vendée, rozšiřovaná od třicátých let 19. století. Synonyma a cizí názvy: Beregriska zimní, Beurré de Luçon, Beurré gris d’hiver (nouveau), Graue Butterbirne.

RŮST: slabý až střední. Koruna je řidší a pod vahou úrody převisle rozkleslá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Opyľovači nejsou jednotlivě ověřeni, všude plodí spolehlivě a bohatě v přítomnosti obecně dobrých opylovačů: Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

PLODNOST: raná, vysoká, velmi pravidelná.

PLODY: středně velké, vejčitého tvaru, tvarově i velikostně vyrovnané. Hladká, matná slupka je zelená, výrazně pokrytá světle šedohnědou rzí. Dužnina je bílá, při slupce nazelenalá, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladká až sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od poloviny listopadu, vydrží do Vánoc, někdy až do února. Předčasně utržená a skladovaná v suchu vadne.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, výrobě destilátu, moštování, výrobě džemu.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, hluboké hlinité a teplé půdy, do teplých a chráněných středně teplých poloh, je nevhodná do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, zřejmě velmi stará odrůda, jako původ je uváděn Balkán, Pobaltí či Německo, Koblenz, zámek říšského knížete, kde byla pěstována již v 17. století. Synonyma: Pomme de Prince verte, Green Prince, Kempes Pauliner.

RŮST: velmi bujný, vytváří vysoko kulovité, později plošší až mírně převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete středně brzy až pozdě a je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být Aderslebenský kalvil, Åkerö, Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Dukát, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Královnino, Krasokvět žlutý, Londýnské, Parména šarlatová, Peasgoodovo, Red Delicious, Rubín, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Starking, Starkrimson Delicious, Šampion, Švýcarské oranžové, Virginské růžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové atd. 

PLODNOST: pozdější, vysoká, dost pravidelná.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 150 g), ploše kulovité až kulovité, nesouměrné, někdy s plochými žebry. Slupka je tlustá, jemná, ale pevná, hladká, lesklá, polomastná, dlouho žlutozelená, až zjara žloutne, některé plody mají na sluneční straně menší hnědočervenavou, rozmytou líčko s bílými lenticelami a pihami. Dužnina je nazelenalá, dlouho tuhá, křupavá, velmi šťavnatá, na vzduchu nehnědne. Chuť je dlouho kyselá, ale po dozrání kyselosladká, bez výrazné kořenitosti či vůně, ale příjemně osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině až koncem října. Konzumní plody dozrávají podle polohy a průběhu počasí během pěstování v lednu až březnu a vydrží uskladněné v chladu do května, července či ještě déle. Plody předčasně nepadají. Středně dobře snáší přepravu, při skladování vadnou a nehnijí, neztrácejí chuť. 

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelnic, do větrolamů, alejí a stromořadí. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, ale i k přímé konzumaci, zejména po oloupání.

STANOVIŠTĚ: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, snese i sušší písčité či kamenité půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a v květu, silně větruodolná, silně odolná vůči strupovitosti, středně až silně vůči padlí.

PŮVOD: USA, Kalifornie, Fresno, US Horticultural Field Station, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Alamar x Gold Dust v roce 1952, v roce 1956 poprvé rodila.

RŮST: mírný až středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá, hmyzem opylivá, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy, středně dlouho. Květ je růžovitý.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké, kulaté, nesouměrné. Slupka je středně tlustá, středně hustě plstnatá, středně silně přilnavá k dužině, žlutá a na více než 1/2 plodu překrytá středně červeným, rozmytým, někdy pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, kolem pecky jemně načervenalá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je navinule sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecku lze dobře oddělit od dužiny. 

DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, 25 dní po Redhaven, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu i k zavařování, výrobě džemů, džusů apod.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s výživnou, dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí s ohledem na pozdní dobu dozrávání.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květních pupenech. Je dobře odolná vůči šarce, středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans), méně odolná vůči bakteriální skvrnitosti způsobované Xanthomonas arboricola pv. pruni.

PŮVOD: Německo, 2. pol. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří vysokou pyramidální až vysokou kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Blumenbachova maslovka, Hardenpontova maslovka, Esperenova bergamotka, Boscova fľaša.

 
PLODNOST: nástup do plodnosti je raný, úrodnost vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké, hruškovité až zvonkovité. Slupka je hladká, nemastná, zelenožlutá, po dozrání oranžovožlutá až červenožlutá, s výraznými hnědozelenými tečkami, především v oblasti kalicha a stopky. Dužnina žlutobílá, jemnozrnná, šťavnatá, chuť sladkokyselá, slabě aromatická, mírně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září, konzumní zralost září až polovina října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, šťáv.

 
STANOVIŠTĚ: teplejší polohy (nížiny až střední polohy), chráněné před větrem, dostatečně vlhké a na živiny bohaté půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: střední růst, vytváří nižší keř (do 2,5 m) se vzpřímeně rostoucími výhony, které jsou pokryté malým množstvím krátkých trnů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, vyžaduje přítomnost alespoň 1 samičího opylovače na až 7 samic.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 0,6-0,7 g), kulovitě oválné, oranžově-červené, s hrubší slupkou. Chuť sladkokysele, osvěžující. Obsahují v průměru 5,63 % cukru, 3,73 % kyselin, 5-6,5 % olejů, 162,7 mg/100 g vitamínu C a až 24 mg/100 g karotenoidů. A také další vitamíny, aminokyseliny, třísloviny, minerální látky na posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu. Snadno se sklízejí.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky. Po rozmrazení si dobře zachovává tvar a nepraská.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Lotyšsko, vyšlechtil ho Pauls Sukatniks, v roce 1964 urobil selekci z křížení odrůd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexním mezidruhovým křížencem mezi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.

RŮST: velmi bujný. Listy má velké, trojlaločné, zelené. Dřevo velmi dobře vyzrává před zimou. Pozdě raší.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě.

PLODNOST: raná, asi 2 roky po výsadbě, vysoká, přibližně 12 kg/keř při dospělém keře. 

PLODY: hrozny jsou středně velké (350-450 g), kuželovité až válcovité, volné s  30-35 bobulemi. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 6-7 g), kulaté, modré až černé, pokryté voskovitým modrým ojíněním. Slupka je pevná, pružná. Dužnina má konzistenci želé s několika velkými semeny. Chuť je sladkokyselá, harmonická (cukernatost 16-20 °Brix, kyselin je maximálně 5 g/l), aromatická s jemnou vůní přezrálých jahodníku typickou pro křížence s Vitis labrusca.   

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, obvykle v 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: univerzální odrůda k výrobě červených ovocných vín s typickou vůní přezrálých jahodníku, ale i k přímé konzumaci jako stolní odrůda, či k výrobě moštů, džemů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, preferuje lehčí, dobře propustnou, středně úrodnou půdu, lepší než mnohé jiné odrůdy snáší sucho či chudší půdu. Je vhodný i do zcela okrajových poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorná v dřevě a pupenech do -30 °C či dokonce až -35 °C. Pozdě raší a tak obvykle uniká i pozdním jarním mrazům. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a botrytidě (Botrytis cinerea), středně vůči padlí (Erysiphe necator).

PŮVOD: Polsko, náhodný semenáč nalezený v zámeckém parku Józefem Paczoskim

RŮST: středně bujný růst a rozložitý habitus, dorůstá do výšky 6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST:

PLODY: středně velké (průměrně 2,9 g, 2,6 cm), prodloužené hruškovité až lahvovité, červené, příjemně sladkokyselé s vysokým obsahem cukru (12 %) a středním obsahem kyselin (2,7 %). Pecka je v poměru k hmotnosti plodu velká (14 %) a špatně se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v září.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Moldavsko, Kišiněv, Ovocnářský institut, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Vídeňská x Decana N.Krier v roce. Synonyma: Novembra, Xenia.

RŮST: mírný, tvoří bohatě rozvětvené pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Rozkvétá brzy a kvete dlouho. Vhodné opylovače např.: Blanka, David, Konference a jiné brzy a středně brzy kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, vyžaduje probírku plodů.

PLODY: jsou velké až velmi velké (300-400 g, někdy až 700 g), hruškovitého tvaru. Slupka je žlutozelená, zejména u kalichu může být pokrytá rzí. Dužina je velmi šťavnatá, sladká, rozplývavá. Chuť je výborná s výrazným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrávají v listopadu, vydrží uskladněné v chladu do ledna či až do května.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, výživy, k pečení, sušení, moštování či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je silně odolná vůči strupovitosti a bakteriální spále, vyšší odolnost vůči rzi hruškové, středně odolná vůči sazovosti, méně vůči méře hruškové a vůči roztočci vlnovníku hruškovému (Eriophyes pyri).

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: robustní, vytváří ploše kulovité, vzdušné trsy s malým počtem listů. Odnožuje slabě, nezahušťuje porost, který je přehledný, a proto se plody dobře sbírají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké, středně těžké (25–30 g), pravidelně kuželovité, oranžově červené. Mají často vzpřímený kalich a pod ním se často tvoří bílý límec. Plody jsou velmi pevné a pěkné na pohled. Jejich chuť je vynikající, velmi šťavnatá.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od 2. červnového týdne do 2. červencového týdne, začíná týden po odrůdě Sonata a významně prodlužuje sezónu.

VYUŽITÍ: přímý konzum a mražení.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje lehčí písčitohlinité půdy dobře zásobené živinami.

ODOLNOST: citlivější na plíseň šedou a padlí.

PŮVOD: Francie, Rouen, školka Boisbunelových, semenáč neznámého původu vysazený v roce 1845. Poprvé plodila v roce 1855. Synonyma: Krassanská, Bergamotka krasanská, Edelcrassane, Passe Crassane.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Tvoří malé jehlanovité koruny s hojnými, drobnými postranními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Esperenova bergamotka, Pstružka, Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 150-300 g, ale i 800 g), tvarem podobné až jablku, někdy jsou však k špičce protažené, povrch mají často zhranelý, někdy i s mělkou podélnou rýhou. Slupka je hrubá, matná, mírně drsná, při sklizni zelená, později žlutozelená, na slunci zlatá žlutá, s množstvím nerovnoměrných, světle rezavých lenticel, často jsou plody rezavé při kalichu, méně při stopce, někdy jsou rezavé celé plody. Dužina je nažloutlá, jemná, rozplývavá, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, jemně nakyslá, příjemně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději, konzumně dozrává v prosinci až lednu, vydrží uskladněná až do března či dokonce dubna. Předčasně sklizená uvadne či dokonce ani nezměkne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako lahůdka, ale i k všestrannému zpracování na džemy a povidla, výživy, destiláty, mošty, kompoty, na pečení a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s teplou, propustnou, lehčí hlinitou půdou. V chladné, těžké, nepropustné půdě mají plody podřadnou chuť. Je vhodná jen do nejteplejších poloh, nejlépe chráněných zahrad a k zdem.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, málo mrazuodolná a dešťuodolná v květu, náročná na teplo. Silně odolná proti strupovitosti, trpět jí může jen v nevhodných polohách a letech. Je také silně odolná proti monilioze plodů. Vyhledává ji plodomorka hrušková (Contarinia pyrivora), zejména v zatravněných sadech.

PŮVOD: Belgie, Tournai, vyšlechtil ji kolem r. 1840 jako náhodný semenáč M. Norbert Daras de Naghin v Tournai nedaleko francouzských hranic, kde byla v r. 1858 představena na výstavě. Z genetických testů vychází, že je potomkem Hardenpontovy. Synonyma: Naghinova máslovka, Nanghinova máslovka, Nanghinova, Beurré de Naghin, Naghins Butterbirne, Nanghins. Butterbirne.

 
RŮST: bujný, vzpřímený. Vytváří široké pyramidální koruny. Charakteristický je její úzký tmavý list, který připomíná list rododendronu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, každý druhý rok vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté až kulovité, téměř hladké. Slupka je hrubá, matná, tuhá, kožovitá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá, jemně tečkovaná, bez líčka. Dužina je bílá, často také nažloutlá, máslovitá, často jen polorozplývavá, šťavnatá. Chuť je příjemná, sladkokysele navinulá, mírně kořenitá. Náchylnost k otlačení je velmi malá, k hnědnutí dužiny malá, ke kamenitosti střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumní zralost od prosince do února.

 
VYUŽITÍ: hlavně k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, mošty, výživy, džemy a povidla, destiláty, pečení a sušení. Dobře snáší přepravu nejen ihned po sklizni, ale i v době konzumní zralosti. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje dobrou, propustnou a dostatečně vlhkou a výživnou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná v dřevě, silně v květu. Je silně odolná proti monilióze, více odolná proti strupovitosti, která ji může potrápit v uzavřených, vlhkých, studených polohách.

PŮVOD: Rumunsko, semenáč neznámého původu, vesnička Cenad v okrese Timiș na SZ země na hranicích s Maďarskem.

RŮST: bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete brzy až středně brzy, kratší dobu.

PLODNOST: raná, velmi vysoká celkově i na objem koruny stromu.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 81,8 g), kulovité až oválné, asymetrické. Slupka je tlustá, jemně plstnatá, oranžová a na sluneční straně přibližně z 50 % překrytá karmínově červenou líčkem s tmavě červenými tečkami, velmi atraktivní. Dužnina je středně tuhá až měkká, středně šťavnatá. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá, podobná Maďarské. Poměr cukrů je 15,3 % a kyselin 1,37 %. Pecka má průměrně 4,7 g (5,7 % hmotnosti plodu) a je dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně 4 dny po Maďarské, tedy od 2. poloviny července.

VYUŽITÍ: strom je okrasný zejména brzy kvetoucími květy atraktivními i pro opylovače a později i listy či plody. Plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, povidla, výživy, pálenku či kompoty nebo k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně v květu a silně v mladých plůdcích. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), tolerantní vůči šarce a vůči houbě Cytospora cincta, která způsobuje cytosporové odumírání, málo odolná vůči suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: USA, Indiana, Rushville, byla vybrána z náhodných semenáčů W. B. Wardem v roce 1950.

RŮST: umírněný, je to menší strom s pyramidální korunou dorůstající do výšky asi 4 m. Má velké, voňavé, převislé listy dlouhé 10-30 cm, s jemným bílým oplstěním na vrchní straně a rezavým na spodní.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně částečně samosprašná, jednodomá, s oboupohlavnými květy, hmyzem opylovatelná. Jistější a vyšší úroda je v přítomnosti jiné odrůdy. Kvete v rámci asimín brzy, tedy většinou v průběhu dubna, případně začátkem května, po dobu asi 3 týdnů. Vhodní opylovači: např. Shenandoah, Davis, Honey Dew, NC-1.

PLODNOST: je celkově středně vysoká (průměrně 164 kg/strom/10 let pěstování s průměrem 103 plodů na rok), střídavě vysoká mezi roky.

PLODY: jsou středně velké až velké, (průměrně 170 g, zejména ve škále 138-207 g, největší plody i 340 g), oválné až kulaté. Slupka je hladká, zelená, v plné zralosti až do žluta, v místě otlačení hnědá. Dužnina je světle žlutá, krémová, konzistence pudinku, ne příliš měkká a v porovnání s jinými odrůdami dost šťavnatá (průměrně 66,8 % z hmotnosti plodu), s malým počtem velkých, nejedlých semen, která se snadno odstraňují (cca. 10 %). Chuť je příjemná, jemně sladká, mix melounu, manga s příchutí vanilky a kokosu. Cukernatost je průměrně 19,7-20,7 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané, obvykle od 2. dekády září do 2. dekády října s nejvyšší úrodou koncem září. Plody se sbírají po přirozeném opadnutí na zem a uskladňují do konzumní zralosti, která nastává po pár dnech.

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinární využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a šňůr. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu se může získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.