PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.
RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.
PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.
RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řidší korunu – větve se pod váhou ovoce sklánějí. Plodonosný obrost je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova máslovka.
PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké, láhvovitě protáhlé. Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá, někdy na slunečné straně mírně načervenalá, místy pokrytá rzivými lenticelami, často s odrůdově typickým švem. Celé plody jemně muškátově voní. Dužnina je nažloutle bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasné sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3–5 týdnů po sklizni, v chladu vydrží uskladněná do ledna až února, dozrává velmi postupně.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, moštování, kompotům, sušení, výživám a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideální jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, výhřevné, hluboké půdy, protože ze studených, mokrých a drsných oblastí je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunné místo a udržujeme vzdušnou korunu.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.
PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.
RAST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně trnitými. Dobře snáší řez až do trojletého dřeva. Dorůstá až do 4 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, vyžaduje vysazení v blízkosti samce - opylovače k opylení.
PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přináší jako dospělý keř 35-50 kg plodů.
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselou chutí. Obsahují v průměru 240 mg vitamínu C ve 100 g, 26 mg vitamínu E ve 100 g a 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná na sběr ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu. Jedna z nejpozdějších odrůd.
VYUŽITÍ: pro kyselou chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se v sponu s 3x4 m.
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.
PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.
RŮST: středně silný, vzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Uskladněná vydrží do ledna.
VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.
PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, objevil ho koncem 19. století jako náhodný semenáč vrchní zahradník Löbner a pojmenoval po svém otci, popsaný byl poprvé v roce 1899.
RŮST: zdravý, vytváří středně velké, vzpřímené a pravidelné koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nejsou ověření, ale podle doby kvetení by mohli být např. Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.
PLODNOST: pozdější, spíše nižší.
PLODY: středně velké až větší plody (průměrně 180 g) kuželovitého tvaru. Slupka je středně silná, hladká, pololesklá, v základu citrónově žlutá, překrytá mramorovanou / pruhovanou červení. Dužnina je křupavá, jemně nažloutlá, voňavá, méně šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť výborná, sladkokyselá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října (co nejpozději), konzumní zralost: prosinec, skladovatelnost do dubna i déle. Větrem plody nepadají, nehnijí, nevadnou.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, dlouhodobé skladování. Plody dobře snášejí transport.
STANOVIŠTĚ: méně náročná odrůda, vhodná i do vyšších, podhorských poloh; preferuje středně těžké půdy a vlhčí ovzduší.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně strupovitosti a vůči škůdcům, jen v suchu trpí padlím.
PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.
RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy, jedny z nejstarších.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: pozdější, velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až obrovské, nepravidelného, spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na slunečné straně. Dužnina je bílá, řidší, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během srpna a září, konzum ihned po sklizni, vydrží maximálně do října.
VYUŽITÍ: zejména na cidre a mošty, hospodářské využití.
STANOVIŠTĚ: nenáročná na polohu i půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.
PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica.
RŮST: umírněný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.
PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.
PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců.
VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).
PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná okolo vesnice Calville v departementu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.
RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.
PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrované s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře ojíněná, v plné zralosti žlutá, jen někdy s jemným červenkastým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužnina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořenitá, se vzácnou ananasovou příchutí. Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň okolo poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otlačí.
VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale ne suché, chráněné, ale ne uzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná ke strupovitosti, padlí, rakovině, poškození hmyzem: vlnatkou krvavou i obaleči.
PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Vserossijskij NIIViV im. Ya. I. Potapenko, vyšlechtěný jako mezidruhový kříženec Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Frumoasa Albe x Vostorg. Synonyma: Keša-1, Keša-2, FV-6-6, Талисман.
RŮST: velmi bujný. Listy jsou velké, pětilaločné, hluboce vykrajované a s ostře zubatým okrajem. Výhony velmi dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný se samičími květy, k tvorbě jeho velmi velkých bobulí se semeny potřebuje v dosahu jinou oboupohlavnou odrůdu. Při nedokonalém opylení dochází k propadu květů a tvorbě menších partenokarpických plodů (= hráškovatění). Bez přítomnosti opylovače dokáže tvořit partenokarpické velké bezsemenné bobule (do 5 g). Vhodní opylovači: např. rodičovské odrůdy Vostorg a Frumoasa Alba.
PLODNOST: velmi raná (již 2. rok po výsadbě), vysoká.
PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 800–1100 g), středně husté, někdy řídké, nejčastěji kónického tvaru. Bobule jsou velmi velké (průměrně 35×31 mm, 12–16 g, někdy až 20–25 g). Slupka je zelenožlutá. Dužnina je, obsahuje 1–3 semena. Chuť je harmonická, v plné zralosti někdy s muškátovou příchutí. Při degustačních hodnoceních dosáhl 8,3 bodu z 10 možných. Cukernatost 18–20 g/100 ml, kyselost 5–6 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu i skladování.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu kompotů, moštů či džemů a sirupů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých, případně chráněných chladných poloh – např. u zdí.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do asi -25 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (geny Rpv12 a Rpv3) i vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči padlí révy (Erysaphe necator).
PŮVOD: Belgie, 1. pol. 19. stol., ovocnář Courtray
RŮST: střední růst, vytváří vysokou jehlanovitou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Madame Verté, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.
PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.
PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovité, jindy více zúžené). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světlerzivými tečkami a u kalicha hnědošedou rzivostí. Bílá, pod slupkou zelenavá dužnina je silně šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, polosladká, kořenitá s jemně pikantní trpkou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, od 2. pol. listopadu; skladovatelnost do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé, živné půdě, nesnáší suché či naopak příliš mokré, studené půdy. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.
PŮVOD: Německo, Geisenheim nad Rýnem, vypěstoval Rudolf Goethe jako semenáč Landsberské renety v roce 1882, v roce 1891 poprvé plodila.
RŮST: v mládí bujný růst, brzy ustává, vytváří široce kuželovitou až převislou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzo. Vhodní opylovači např.: James Grieve, Ananásová reneta, Coxova reneta, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, každoroční, velmi bohatá.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 150–190 g, ale i 320 g, při přetížení plodností na vysokokmenech jen kolem 130 g), tupě žebrované, zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená, v plné zralosti sytě žlutá s nepatrným světle červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, jemnozrnná, velmi šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická. Má vyšší obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v prosinci, uskladněné plody vydrží v dobrém stavu do března až dubna.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, moštování, ale i další všestranné zpracování, zejména sušení či pečení nebo výrobu výživ. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.
STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy, je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k rakovině, monilii a vlnatce krvavé.
PŮVOD: Skotsko, Galloway, Wigtown, odborné veřejnosti představena v roce 1871 jako Galloway Pippin, kdy od britské Královské zahradnické společnosti získala Certifikát první třídy. Ale zřejmě je její původ mnohem starší, pravděpodobně vznikla už v průběhu 16. století v klášteře Wigtown v hrabství Wigtownshire. V našich krajích byla dlouho považována za novou odrůdu objevenou v r. 1907 pomologem Josefem Vorlem na zámecké zahradě v obci Smiřice v dnešní ČR, než se potvrdila identita s Galloway Pippin. Synonyma: Gallowayské, Croft en Reich, Croft St. Andrews, Croft-en-Reich, Gallibro, Gallibro Pippin, Galloway, Galloway Apple, Galloway Pepping, Galloway's, Galloway's Apple, Galway's, Galway's Pippin, Graft-en-Reich, Pepin Galloveiskii, Pepin Galloway, Fromms Renette, Der Schulmeister.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vytváří rovné kmeny a velké, kulaté, rozložité a řídké koruny. Listy jsou tmavozelené, letorosty téměř černé.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je pravděpodobně špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodné opylovače např.: Ananásová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Blenheimská reneta, Boikovo, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Gloria mundi, Golden Delicious, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, Jonagold, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange Red, Matčino, Melrose, Ontario, Parména šarlatová, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Pottovo, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova.
PLODNOST: středně raná až pozdější, středně vysoká, při probírce pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 120–220 g z vysokokmenů, z nižších tvarů i 320 g), zploštěle kulovité, nesouměrné. Slupka je pevná, silnější, hladká, suchá, matně lesklá, slámově či citronově žlutá s charakteristickými výraznými rzivými lenticelami různých tvarů, jemně vonná. Dužnina je bílá, hrubozrnná, šťavnatá, středně tuhá až měkčí, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, osvěžující, sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 1. polovině října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelné jsou plody do března (až dubna). Plody ve větru předčasně nepadají.
VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, zejména ve vyšších polohách, k sušení, moštování, výrobě kompotů a výborné na pečení, zejména na štrúdl.
STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, větrné, je málo náročná na půdu, ale oblibuje vlhčí a těžší půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, dobře odolná vůči padlí, strupovitosti a rakovině, v teplých suchých polohách bývá častěji červivá, tedy napadaná obalečem jablečným. Plody jsou při skladování náchylné k vnitřní hnilobě.
PŮVOD: Německo, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, kříženec Solaris a Gelber Muskateller (Muscat Blanc), 1987.
RŮST: bujný, silně olistěný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: hrozen středně velký, volný, bobule středně velké, kulaté, slupka zelenožlutá, dužina s vyšším obsahem kyselin, chuť muškátová, připomíná vůni liči.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v srpnu.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu muškátového vína a sektu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Má menší nároky na stanoviště.
ODOLNOST: dobře odolný vůči houbovým chorobám a mrazu. Silně odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně až silně vůči padlí (Uncinula necator) a středně vůči botrytidě (Botrytis cinerea).
PŮVOD: Ukrajina, kříženec Podarok Zaporožiu x Vostorg.
RŮST: středně silný až silný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: plodnost a kvalita je vysoká.
PLODY: Hrozny jsou velmi velké (800-1200 g, někdy až 1800 g) cilindricko kónického tvaru, středně husté až husté, rozvětvené, volnější. Bobule jsou světle zelené až zlatavě žluté s tenčí slupkou, jsou velké (32x22 mm, 8-12 g). Dužina je masitá, šťavnatá s vyváženou, harmonickou, jemně muškátovou chutí. Cukernatost je středně vysoká, 16-19 °NM. Má semena.
DOZRÁVÁNÍ: velmi časné, postupně od začátku srpna. Potřebuje 110 – 115 dní při sumě aktivních teplot 2300-2400 °C. Před změknutím bobulí odstraňujeme listy z okolí hroznů na 50 %. Úroda může zůstat dlouho po zralosti na keři, aniž by ztratila chuťové vlastnosti.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i dalšímu zpracování. Velmi dobře se přepravují.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dostatečně vlhké půdy.
ODOLNOST: Dřevo dobře vyzrává, je dobře mrazuodolné.
PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, ze semen populace planě rostoucích semenáčů rostoucích v Primorsku ji vybral Ivan Šajtan. V roce 1998 byla registrována jako odrůda na Ukrajině.
RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, drátěnku apod.).
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými voňavými květy. Zpočátku v spodní části vytvoří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnú rostlinu, která má mírně posunuté kvetení. U nás naleznete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže na dosažení úrody Vám stačí koupit si 2 kusy.
PLODNOST: v prvních letech se vyvinie jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, pribúdajúcou výškou rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.
PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech - tvarem, velikosti a barvou podobné červeným ríbezliam. Mají velmi špecifickú chuť, hovorí se o nich jako o ovoci pěti chutná. Jsou kyselé, mírně nahořklé, nepozorovaně slané, nasládlé a jemně štiplavé.
DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.
VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v liehu, v podobě povidel, šťávy, kompótu, čaje i vína. Celá rostlina funguje jako tonikum, plody se používají proti kašli a na podporu dýchacího systému, na ochranu jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronického průjmu, nespavosti, v malých dávkách na podporu nervového systému a paměti. Externě se používají na ošetření podráždenia kůže a jí alergických reakcií. Aromatické listy se používají na čaj.
STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domov, vadí jí poloha na příliš pálivom slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhony a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazy, ale jsou odolnější jako aktinidie. Po zmrznutí znovu vyrašia, je však možné, že ten rok už nevykvetou. není náchylná na choroby či poškození škůdci.
PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Skotsko, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěna v roce 1975 jako kříženec odrůd (Brödtorp × Janslunda) × (Consort × Magnus) jako první ze série „Ben“ a byla pojmenována po skotském vrchu Ben Lomond.
RŮST: bujný, ale kompaktní, jen mírně rozkladitý.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a dlouho. Míra samosprašnosti je u černého rybízu vysoká (45 % při úplné izolaci, i od hmyzu, a kolem 60 % při opylování čmeláky bez přítomnosti jiné odrůdy), ale úroda se zvýší v přítomnosti jiné odrůdy.
PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 1,02–1,3 kg/keř), pravidelná.
PLODY: hrozny jsou kratší (průměrně 4,5–5,2 cm). Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 1,2 g s rozmezím 0,8–1,3 g), kulaté a černé. Jsou středně pevné až pevné. Barva šťávy je výrazná a stabilní. Chuť je výrazně aromatická, vyváženě sladkokyselá (průměrně 15,4–17,9 °Brix), velmi dobrá. Plody mají vysoký obsah antioxidantů a antokyanů, vykazují vysokou antimikrobiální aktivitu a mají vysoký obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní (průměrně 8 dní po odrůdě Triton).
VYUŽITÍ: jedlý keř do malých i velkých zahrad, sadů, do živých plotů i samostatných bobulovinových záhonů. Kulinární využití: plody na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí. Listy a listové pupeny se používají k ochucení mléka do dezertů, polévek či do čajů. Léčivé využití: plody mají močopudné a potopudné účinky, zvyšují odolnost vůči infekcím a pomáhají při nachlazení a chřipce. Šťáva z plodů působí proti průjmu a zlepšuje trávení. Listy a pupeny mají čistící, močopudné a potopudné účinky, snižují krevní tlak. Zevně se používají na pomalu se hojící rány a jako kloktadlo na bolavé hrdlo a afty. Semena jsou zdrojem kyseliny gama-linolenové (GLA) a olej z nich se používá také v kosmetice.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou, bez zatravnění. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, i chladných.
ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a často uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější k napadení klíněnkou rybízovou (Dasineura tetensi) a americkým padlím angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae) či reverzí rybízu (Blackcurrant Reversion Virus, BRV).
PŮVOD: Rusko, Tomská oblast, FGUP Bakčarskoje Rosselhozakademii, jako volně opylený genotyp 2-64-32 vyšlechtili šlechtitelé I. K. Gidzjuk, N. V. Savinkova, A. P. Pavlovskaja a A. T. Tkačeva v roce 1987. Na západě nazývaný také Blue Rock.
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 150 cm a šířky 120 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Bakčarskij Velikan, Doč Velikana, Jugana, Streževčanka, Vostorg.
PLODNOST: je raná, střední až vyšší, průměrně 3,5 kg/keř, 11,5 t/ha.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 1,6 g, maximálně 2,6 g), podlouhlé, vřetenovité, tmavě fialové se silným ojíněním, takže vypadají jako světle modré. Slupka je hrubší. Obsahují střední množství semínek. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická a při testování chuti dosáhla 4,9 bodů na 0-5 bodové škále.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině května.
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, do dezertů, koláčů, džemů či sirupů. Dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště nebo polostín. Odrůda nenáročná na pěstování, na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C).
PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.
PŮVOD: Maďarsko.
RAST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky, než do výšky, dorůstá do 3 až 5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sběru před mrazy postupně během skladování. Tehdy mají příjemně kyselosladkou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.
DOZRÁVÁNÍ: brzké, v říjnu.
VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.
STANOVIŠTĚ: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Oblíbuje lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.
ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, odolná vůči chorobám.
PŮVOD: ČR, velmi stará odrůda neznámého původu známá již z 18. století, kdysi velmi rozšířená jako nejrannější česká odrůda. Synonyma: Jakubka jaroměřická.
RŮST: bujný, zdravý, vytváří obrovské, široce rozložité, jehlanovité koruny. Její stromy jsou velmi dlouhověké.
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Esperenova bergamotka, Guyotova, Hardenpontova, Jeanne d'Arc, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Olivier de Serres, Sterkmanova, Vídenská, Williamsova.
PLODNOST: pozdě, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé, cibulovité, s velmi dlouhou stopkou. Slupka je žlutozelená, s malým, oranžovočerveným líčkem. Dužina je polojemná. Chuť je sladkokyselá, dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině až koncem července, vydrží jen několik dní až týden, mají sklon k hnilobě.
VYUŽITÍ: k rychlé přímé konzumaci, ale především k džemům, destilátům, moštům a sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročné na půdu. Vhodná především do alejí a větších sadů. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu a silně odolná proti strupovitosti a dalším chorobám, neobtěžují ji ani škůdci, jen vosy rády hledají plody.
Původ: Japonsko
RŮST: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m a úrodnosti
OPYLOVACÍ POMĚRY:
PLODNOST: přibližně 20 kg/strom/rok.
PLODY: jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými rýhami. Slupka je tvrdá, lesklá, oranžovočervená. Dužnina je žlutooranžová, při sklizni tvrdá, v konzumní zralosti měkká a šťavnatá. Plody jsou typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká, ačkoliv tato odrůda semena téměř nevytváří). Zralá dužnina je velmi chutná, sladká, s jiným chuťovým profilem než mají odrůdy Jiro, Fuyu či Hana Fuyu, protože zde hlavní cukry představují glukóza a fruktóza (nikoli sacharóza) a kyselina citronová (nikoli jablečná).
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrávají cca po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě, nejlépe mezi jablky.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, vína a také na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých, vinařských oblastí.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě asi do -18 °C, v květu většinou uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C.
PŮVOD: USA, Illinois, Carbondale, výsledek společného šlechtitelského programu výzkumných institucí z Illinois, Ohia a Marylandu, vyšlechtil jej J. W. Hull v roce 1968 křížením odrůd SIUS 47 x Thornfree, který vybral v roce 1972 a pojmenoval po Chesteru Zychovi, bývalém ovocnářském výzkumníkovi na University of Illinois. Plné jméno odrůdy je Chester Thornless a na trh byla uvedena v roce 1985.
RAST: je velmi bujný, může dorůst i 3-4 m za sezónu či více, polopolovzpřímený, výhony jsou beztrnné. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a zamulčování, v zatravněném podrostu strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPELENÍ: samosprašná, kvete současně s odrůdou Hull Thornless.
PLODNOST: je obecně velmi vysoká, má až dvojnásobek či trojnásobek zásoby plodů na laterálních výhonech, ale plodnost je dosti variabilní podle lokality, od 4,9 kg/rostlinu po 30 kg/rostlinu, či od 4,2 t/ha až po 34 t/ha.
PLODY: jsou středně velké až velmi velké (3,5-8,2 g, průměrně 5-6,5 g), kulaté až oválné, tmavě černé, středně lesklé, velmi pevné s množstvím semínek, plod středně pevně drží na lůžku. Chuť je sladkokyselá (průměrně 7-13,3 °Brix). Semena jsou relativně malá. Plody mají vysoký obsah vitamínu C (průměrně až 128 mg/kg), anthokyanů (166,5 mg/100 g), polyfenolů (2,9 mg/100 g) a šťávy (průměrně 72 %).
ZRAJÍCÍ: je pozdní, během velmi dlouhé doby (40 dní) od začátku či poloviny srpna do prvních mrazů.
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci a zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, kompoty, zmrazení. Díky pevnosti má velmi dobrou trvanlivost v čerstvém stavu.
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (při -28 °C jen minimální poškození), květy unikají poškození mrazem. Plody jsou náchylnější k poškození úpalem. Je málo náchylná k verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), poškození houbami Fusarium či Alternaria, silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému houbou Botryosphaeria dothidea, náchylnější k poškození bakteriální spálou (Erwinia amylovora).
PŮVOD: Rusko, bývalý SSSR, Petrohrad, Petrovská experimentálna stanice Všeruského inštitútu rastlinnej genetiky N. I. Vavilova.
RŮST: středně bujný, mírně rozložitý, hustý, v pěti letech dosahuje průměrně výšky 1 m a šířky 1,1 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: zřejmě jiné ruské odrůdy Jugana, Vostorg, Sinij Utes, Bakčarskij Velikan.
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,80-1,05 g), podlouhlé. Chuť je výborná, sladká, vyhodnotená v testovaní 8 odrůd jako nejlepší.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, koncem května až začátkem června.
VYUŽITÍ: keře s jedlými plody poskytujúce skorú pastvu pro včely a jiný hmyz jsou vhodné do menších i větších zahrad, sadů, jako nižší živý plot. Plody na přímý konzumaci i na zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mražení.
STANOVIŠTĚ: sluneční či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako čučoriedky. Snese i mírně sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo mulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.
ODOLNOST: v rámci zimolezů kamčatských středně mrazuvzdorný v dřevě, ale celkově silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.

