Ovoce na moštování

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Vine Breeding Institute of Cornell University, vyšlechtil ho v roce 1925 Richard Wellington jako mezidruhového křížence mezi druhy Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně jako křížence odrůd Ontario x Grosse Guillaume. Synonyma: NY 13 035.

RŮST: bujný až velmi bujný, s hustým až velmi hustým olistěním a vysokou intenzitou růstu zálistků. Důležité je odstraňování zálistků a 1-3 listů v zóně hroznů. Listy jsou velké až velmi velké, trojlaločné s nevýrazným vykrojením.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2, v dobrých polohách až 6-8 oček na m2. Většinou není třeba probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou velké, výrazně rozvětvené v základě. Bobule jsou velké až velmi velké, oválné. Slupka je tmavomodrá až černá s voskovitým ojíněním. Dužnina je slizovitá až křupavá, obsahuje semena. Chuť je aromatická, s jahodovým až malinovým tónem, není tak výrazným jako jiné "labruskové odrůdy".

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní, postupné od poloviny září, vydrží až do konce října na keři, přičemž si uchovávají svou kvalitu.

VYUŽITÍ: hodnotná stolní odrůda vhodná i na velkovýrobní pěstování na trh s velmi pěknými hrozny a dobrou chutí, k přímé konzumaci, zpracování na kompoty, džemy či mošty.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, vzdušné. Nemá rád suché půdy. Je vhodný do vzdušných teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je dobře až velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola). Má nízkou citlivost na sprchávání květů.

PŮVOD: USA, Davis, University of California, California Agricultural Experiment Station, vyšlechtili Harold P. Olmo a Albert T. Koyama jako křížence genotypů Olmo L 12-80 x Olmo S 45-48, křížení proběhlo v roce 1957 a následná selekce v roce 1958. Synonyma: Redglobe, Rosito.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený. Hustota olistění je střední.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká (průměrně 4–17 kg/keř).

PLODY: hrozny jsou velké (600–800 g) a řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–15 g, 34×30 mm), kulaté až jemně protáhlé. Slupka je růžová až červená se silným ojíněním, pevná, středně silná až silná. Dužnina je pevná, křupavá, méně šťavnatá, obsahuje 2–4 semena. Chuť je j ednoduchá, sladká, méně aromatická, cukernatost se pohybuje kolem 14–16 °Brix, množství kyselin je nízké (4–5 g/l).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až středně pozdní, tedy ve 2. polovině až koncem září, potřebuje 130–140 dní k dozrání. Dobře snáší přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, do salátů, k zamrazování, případně na kompoty či výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou, výživnou půdou. Je vhodný zejména do teplých lokalit, případně do skleníků.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech v zimě do asi -18 °C. Středně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) a peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PŮVOD: zřejmě již ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale ze Saska v Německu.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Japonsko, výzkumný ústav v Okitsu, Pyrus pyrifolia, kříženec odrůd Ishiiwase a Yakumo z r. 1955

 
RŮST: středně bujný, habitus je rozložitý, plodí v trsech a na krátkém dřevě. Koruna je zahuštěná středně silnými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Koruna se dobře tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete jako jedna z posledních asijských hrušní, špatný opylovač. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní Nijisseiki, Chojuro a Shinseiki nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 170 g), kulovitého, souměrného tvaru. Slupka je středně silná, drsná, suchá, rzivá, žlutá až oranžová v plné zralosti. Dužnina je krémově bílá, sladká, aromatická, svěží, středně šťavnatá, hrubší a tužší konzistence, ale jemnější než u Chojuro a Hosui. Po rozkrojení nehnědne. Sklon k praskání plodů je střední.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává od poloviny září nebo až v říjnu, konzumně koncem října, skladovat se dá do konce ledna.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny pěstitelské polohy vhodné pro hrušně s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná proti evropské strupovitosti (Venturia pyrina).

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetové ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 1869 ji uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, snadno houstne. Často se dožívá vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Charlamowski, James Grieve Red, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelené, v zralosti slámově žluté se světlými tečkami, někdy i matným líčkem. Dužnina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody lehce padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení. Na vzduchu málo hnědne.
STANOVIŠTĚ: slunné, vhodná také do vyšších poloh, ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, květům nevadí ani déšť. Odolná proti vlnatce krvavé a obaleči jablečnému. Středně až více odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužniny a slupky během skladování.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně místní semenáč z Bošáce, v Bošácké dolině se dost často vyskytují starší stromy.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky i šířky 8 m na semenné podnoži. Tvoří vysoko kulovité koruny. Vyznačuje se silně plstnatým listem, díky tomu se dá rozpoznat už z dálky.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. 

PLODNOST: raná (již 3. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, nemá meziroční výkyvy.

PLODY: jsou malé (šířka cca 45 mm), vejčité až baňaté. Slupka je tlustá, matná, zelená, v plné zralosti zelenožlutá, posetá hnědými lenticelami, s rzí zejména v okolí kalicha a stopky. I po uhnilicení tlustá slupka drží tvar plodů. Dužina je před uhnilicením křupavá, silně šťavnatá, obsahuje mnoho sklereidů zejména v okolí jádřince. Chuť je velmi osvěžující, příjemně aromatická. Po uhnilicení je dužina velmi šťavnatá, sladké až medové chuti s typicky výraznou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině srpna, konzum brzy po sklizni, nemá dlouhou trvanlivost. Plody i po uhnilicení dobře snáší přepravu kvůli tlusté, pevné slupce.

VYUŽITÍ: plody zejména na výrobu velmi aromatické hruškovice, ale například i na sušení, moštování či výrobu džemů a povidel po propasírování a samozřejmě i na přímý konzum v obou fázích zralosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, zdá se, že není náročná na půdu, daří se jí i v bělokarpatské jílovici.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě i v květu. Nezvykne trpět chorobami, i rez se projevuje jen málo.

PŮVOD: Rusko, Novosibirsk, Ústav cytologie a genetiky, Novosibírsky ústav ochrany rostlin I.V. Mičurina a Orlojsko-sibírsky ústav ochrany rostlin, vyšlechtili ho N.S. Šcčapov, V.K. Krejmer, A.M. Belych a E.A. Karpova z poddruhu Hippophae rhamnoides subsp. mongolica jako křížence hybridů č. 120/1 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka) a č. 1-126 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka), registrován v roce 2007. Synonymum: Каприз.

RŮST: střední až slabší, vzpřímený, dorůstá do asi 2,7 m s oválnou, řídkou korunou. Výhony jsou vzpřímené, šedohnědé, středně trnité. Listy jsou středně velké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, na dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samčího opylovače.

PLODNOST: raná (3. rok po výsadbě), středně vysoká. Průměrný výnosu ve věku 5-8 let při sponu výsadby 4x2 m je 9,7 t/ha, 0,89 kg/m³ (na objem koruny), 7,8 kg/rostlina.

PLODY: jsou středně velké až velké (0,49-0,79 g, průměrně 0,7 g), oválné, žlutooranžové s tmavooranžovými skvrnami na bázi a vrcholu. Na rakytník jsou sladké, příjemně aromatické, obsahují průměrně až 10 % cukru, kyselin jen 1,18-1,7 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníkov nižší - 56,5-80,25 mg/100 g, podobně obsah karotenoidů 14,7 mg/100 g, i obsah oleje je nižší - 4,76 %. Stopka je středně dlouhá, cca. 5 mm, odtržení je polosuchý. Plody jsou uspořádané středně hustě, někdy hustě.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července. Plody se po sklizni hůře přepravují.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzumaci, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kozmetiky.

STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje sluneční stanoviště, propustnou půdu. Spon volíme 2x4 m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná vůči endomykóze a vysychaniu, středně náchylná k poškození vrtivkou rakytníkovou.

PŮVOD: USA, Kansas, Chanute, vybral ji jako náhodný semenáč z volné přírody v roce 1970 Milo Gibson.

RŮST: středně bujný, dosahuje výšky okolo 4-5 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopylivá, hmyzem (zejména mouchami) opylivá, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Susquehanna® Peterson, Shenandoah™ Peterson, Overleese, PA-Golden, NC-1, Wilson.  

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 215 kg za 10 let pěstování), pravidelná a vyrovnaná. 

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 156 g, největší plody až 324 g), oválné až podlouhlé, Dužnina je máslově žlutá až sytě žlutá a má konzistenci řidšího pudinku. Chuť je sladkokyselá, s příchutí banánu a hrušky, v dochuti nahořklá. Cukernatost je v rozmezí 16–20 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, průměrně od konce září (24.9.) do konce října s vrcholem sklizně koncem 1. dekády října, některé roky nárazovější, jiné rovnoměrné po delší dobu. 

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: USA, Illinois, USDA-ARS (Výzkumný ústav amerického ministerstva zemědělství)
RŮST: polovzpřímený až vzpřímený, hustota nízká až střední. Výhony jsou beztrnné, zelené, na osluněné straně tmavě červené, středně silné, v průřezu hranaté. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná
PLODNOST: hlavní na loňských výhonech v létě.
PLODY: středně velké až velmi velké (4,7-7,2 g) plody černé, středně lesklé barvy (""Černý satén""), vyrovnaného kulovitého až elipsovitého tvaru. Plody pevně drží na lůžku až do plné zralosti. Chuť je aromatická, sladkokyselá (průměrně 6,8 °Brix) s vysokým obsahem antioxidantů polyfenolů.
DOZRVÁNÍ: rané až středně rané, od poloviny července do srpna, sklízí se dobře až při plném vyzrání.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, sirupy, zavařeniny.
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea).

"Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablkového tvaru a žluté barvy. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. V syrovém stavu jsou hůře stravitelné, trpké; doporučuje se tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, kompotů, dále sušení, moštování. Plody odpuzují mole.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné dozrávání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá – hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samosprašná."

PŮVOD: Německo, Grevenbroich, Porýní, vyšlechtil ji v roce 1878 Dietrich Uhlhorn mladší jako křížence mezi Ananasovou renetou a Purpurovým agátovým a pojmenoval ji po svém tchánovi, soudním radovi Vinzenzu von Zuccalmagliovi.

 
RŮST: v mládí střední, později slabší, méně intenzivní, koruna zpočátku široká, později vysoká kulovitá, hustší.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Coxova reneta, James Grieve, Croncelské, Landsberská reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Železné.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, v plné plodnosti střídavá.

 
PLODY: menší až středně velké, vejcovité až kulovité, velikostně i tvarově nevyrovnané. Slupka je zelenkavě citronově žlutá, na slunečné straně s červeno-oranžovým nádechem, s červenohnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, šťavnatá, mírně vonná, chuť sladce nakyslá, vyvážená, příjemně kořenitá, osvěžující, velmi dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až začátkem prosince, skladovatelnost do února až března. Nepadají předčasně působením větru. Při skladování nezvadá, může však moučnatět.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a skladování. Na vzduchu nehnědne. Plody jsou odolné vůči otlačení a vhodné pro transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy živné, vlhké, středně těžké, ne však zamokřené. V suchých půdách jsou plody jen velmi malé. Vhodná pro teplé polohy, chráněné před větrem a silnými mrazy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči škůdcům, ve dřevě často namrzá, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, v mokrých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: Francie, Soings-en-Sologne, Loir-et-Cher, Angier International, vyšlechtil ji Christoph Angier jako křížence odrůd Gariguette x Sweet Charlie někdy na přelomu 20. a 21. století, na trh byla uvedena v roce 2002.

RŮST: bujný a rozložitý,

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete postupně od května do září.

PLODNOST: vysoká, 700-1000 g na rostlinu za plodný život. Na stoncích je 3-5 plodů.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 13-15 g), kuželovité, oranžovočervené až červené, matné. Dužnina je oranžovočervená, středně tuhá až měkčí. Chuť je velmi sladká, s nepatrnou kyselinkou, s jemnou vůní lesních jahod, která zůstává po celou sezónu. Cukernatost je průměrně 7,79–9,06 °Brix. 

DOZRÁVÁNÍ: postupné, opakované, od června do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: plody jsou vynikající zejména k přímému konzumu. Kvůli měkkosti hůře snášejí přepravu a delší skladování, ale jsou vhodné i k všestrannému zpracování na džemy, džusy, sirupy, výživy, k sušení, pečení či mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladnějších oblastí.

ODOLNOST: je zřejmě dobře mrazuodolná během zimy. Odolnost vůči běžným chorobám jahod nebyla zatím vědecky posuzována.

PŮVOD: Kanada, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil Dr. Donald K. Ourecky jako křížence odrůd Vibrant x Holiday, křížení proběhlo v roce 1970, odrůda byla uvedena na trh v roce.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovité, středně vysoké, spíše řídké trsy. Listy jsou tmavě zelené, jemně šedavé s výrazným sametovým ochlupením. Tvoří velký počet většinou silných odnoží.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete brzy až středně brzy na úrovni listů a pod listy.

PLODNOST: je středně vysoká až vysoká (kolem 250 g/rostlinu/ve 2. roce pěstování), spolehlivá.

PLODY: první jsou velké, další středně velké, a lehké, pravidelně kuželovité, tmavě červené, výrazně lesklé. Dužnina je pevná, celočervená s dutinou. Chuť je osvěžující, velmi aromatická. Důležité je sbírat plody včas, neboť při přezrávání mírně hořknou. Plody se hůře oddělují od plodného stvolu.

ZRÁNÍ: velmi rané, od konce května do 3. týdne června.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu i všestrannému zpracování na džemy, džusy, výživy, sirupy, pečení, sušení či mrazení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, není náročná na půdu, snáší velmi dobře všechny typy půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh. Díky své vitalitě může být na jednom stanovišti i déle než 3 roky za podmínky dostatečné výživy.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná v zimě, středně mrazuodolná v květu kvůli ranému kvetení, ale umístění květů na úrovni listů a pod nimi snižuje šanci zmrznutí. Je silně odolná vůči fialové skvrnitosti listů (Diplocarpon earliana) výše odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), a tolerantní vůči padlí (Sphaerotheca macularis), citlivá na bakteriální skvrnitost jahod (Xanthomonas fragariae), červenou hnilobu kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliové vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Nizozemsko, okolí Maastrichtu nebo Belgie, případně Německo, je to stará odrůda poprvé popsaná už v r. 1830 jako už v té době dost rozšířená odrůda. Synonyma: Calville Ambrée, Calville Etoilée, Calville Rouge Precoce, Early Red Calville, Herzapfel, Meuser’s Rote Herbst Reinette, Reinette Etoilée, Reinette Saint-Lambert, Renet Rosu Stelat, Rote Sternrenette, Star Reinette, Stern Apfel.

RŮST: středně bujný, vzpřímený a později rozložitý. Vytváří větší, vysoce kuželovité, široce pyramidální až kulovité koruny, které jsou relativně řídké uvnitř a hustší na koncích větví.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače např.: Šampaňská reneta, Coxova reneta, Ontario, Roter Trierer Weinapfel atd.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, někdy někdy plodí střídavě na celém stromě nebo jen na jeho částech.

PLODY: středně velké, při přeplození až menší, ploše kulovité a mírně asymetrické s téměř kruhovým průřezem, bez hrán a jiných nerovností. Slupka je lesklá, hladká, jemná, při sklizni výrazně modravě ojíněná, zelenožlutá, ale téměř celá překrytá karmínovočervenou, typické jsou nápadné lenticely hvězdičkovitého tvaru. Dužnina je žlutobílá s narůžovělými žilkami, jemnozrnná, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, příjemně sladkokyselá a aromatická a jemně kořenitá. 

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň plodů v 2. polovině září až v říjnu, konzumně dozrávají v říjnu až listopadu, uskladněné v chladu vydrží do ledna až března podle pěstitelské polohy. Plody mohou zejména na veternej poloze padat ještě před dozráním. Potlčené plody nehnijí, ale v místě bouchnutí dužnina korkovatí. Vyžaduje uskladnění ve vyšší vlhkosti vzduchu, aby plody nevadly.

VYUŽITÍ: plody zejména na přímý konzumaci jako ideálně jablíčko pro děti a na vianočnú tabuli, ale i na moštování či jiné zpracování, např. na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před větrem, s dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných, ale chráněných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, ale květy hůře snášejí déšť během kvetení. Je vysoce odolná vůči padlí, středně až vyšší vůči strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: druh pochází z JV části USA, vyskytuje se v nížinách v povodí dolního toku Mississippi, kde roste na mýtinách stálezelených nížinných lesů, v křovinaté vegetaci podél vodních toků, v pásmu od mořského pobřeží až do asi 650 m n. m. Odrůdu Longwood Purple z neznámý zdroja získal zakladatel Longwood Gardens Pierre S. du Pont a byla vysazena při vchode do zahrady, kde zostala dodnes jako jedna z mála vistérií.

RŮST: bujný, je to opadavá liana dorůstající do 3-5 či až 6-8 m a vyžadující oporu, kolem které se může ovíjet. Má hladké, lesklé, zelené, nepárno peřeně složené listy. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými květy. Kvete od května do června masově a později v létě po troche opakuje kvetení jemně muškátově voňavými, fialovopurpurovými květy s bílými stredmi a žlutozelenými očky v krátkých, hustých květenstvích dlouhých do13 cm.

PLODNOST: při ponechání květů raná, střední.

PLODY: lesklé hnědé, zploštělé lusky dlouhé 5-10 cm a široké 1-1,5 cm s jedovatými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v říjnu až listopadu.   

VYUŽITÍ: velmi dekorativní liana vhodná na popínání po velmi silných konstrukcích oblouků, pergol, plotů, treláží. Je dobrým zdrojem nektaru pro včely a jiné opylovače.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, pokud lze orientované na jih nebo jihozápad, aby byla chráněna před studenými větry a ranným sluncem během mrazivých ran. není velmi náročná na půdu, ale v příliš výživné může více růst na nejen kvetení a v zásadité trpět chlorózou, preferuje dobře propustnou, humózní půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná v dřevě do -26,1 °C až -28,9 °C, květy jsou zřídka poškozeny pozdními jarními mrazy, květní pupeny jsou odolnější. Někdy ji může poškozovat padlí, skvrnitost listů, puklice či mšice, ale nic vážně.

PŮVOD: USA, USDA/Southern Illinois University, kříženec (US 1482 x Darrow) x Thornfree
RŮST: plazivý až polovzpřímený, středně hustý. Výhony jsou beztrnné, hladké, lesklé, nevýrazně hranaté.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, hlavní je na loňských výhonech v létě.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 6,9 g), tvarově vyrovnané, vejcovité, tmavě černé, středně lesklé, málo až středně pevné, plod slabě až středně silně drží na lůžku. Chuť je sladkokyselá až sladká (průměrně 6,8-12,2 °Brix).
DOZRVÁNÍ: středně rané, od poloviny srpna do září.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, mražení i dalšímu zpracování (sirupy, džemy a zavařeniny).
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Belgie, zač. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3–12 ks.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná (6.–8. rok), stálá, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100–120 až 200–250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až hranatý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na slunečné straně zlatě žlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticelami, někdy i rzivými skvrnami/pruhy. Dužnina je žlutá, jemná, hustá, šťavnatá, máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenná, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci, ostatní později.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a kvalitní, živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

 
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a houbovým chorobám. V nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: neznámý

 
RŮST: nízkého vzrůstu (50 cm), je proto vhodná k pěstování na balkonech, v květináčích.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: černé, lesklé, pevné a vejcovité, sladkokyselé, aromatické.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině července.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné s jižní nebo jihovýchodní expozicí. Hlinitá až hlinitopísčitá a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. V zatravnění rostlina strádá. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se nazývá Misk Armudi.

 
RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod vahou plodů rozkládají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květy jsou dobře mrazuvzdorné a je jich mnoho.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

 
PLODY: malé (40–75 g), s vejcovitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám silnější a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na slunné straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticelami. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, /b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se začátkem srpna, ještě zelená, za 3–5 dní plody zežloutnou a změknou.

 
VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také na výrobu džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám, vysoce odolná vůči mrazu, v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná ke strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: současné Polsko, Pruszc (německy Praust) u Gdaňsku, jako náhodný semenáč ji od 70. let 19. století začal množit německý školkař Anton Rathke, který ji pojmenoval podle své dcery.
RŮST: slabý, vytváří menší, zcela převislé, dekorativní koruny. Je vhodná také do menších zahrad.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Květy jsou velmi dekorativní, tmavě růžové. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Grahamovo, Hetlina, Jonathan, Malinové holovouské, Matčino, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní, Studniční, Vejlímek červený.
PLODNOST: raná, dost vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, tupě kuželovité. Slupka je hladká, silná, lesklá, zelenožlutá až žlutá, překrytá na slunné straně červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, málo křupavá. Chuť je kyselejší až sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná na přímý konzum, kuchyňské zpracování a zejména na moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na polohu ani na půdu, je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti a padlí. jablon-elise-rathke

PŮVOD: Německo, buď v roce 1850 nebo 1872 nalezená jako náhodný semenáč, zřejmě v Hohenheimu.

 
RŮST: střední až bujný růst, vytváří vysokou kulovitou až převislou korunu. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvetení velmi pozdní, až ve druhé polovině května. Vhodní opylovači: Banánové zimní, Granny Smith, Charlamowski, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, ale střídavě vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 90 g), kulovité až ploše kulovité. Slupka je jemná, hladká až lesklá, světle žlutá až slámově žlutá, jakoby vosková, ve stínu zelenavá, na slunné straně žlutější nebo červeně mramorovaná, s množstvím hnědých teček. Dužnina je bílá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je ostře kyselá, méně sladká, bez kořenitosti, jemně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména na moštování, výrobu cideru či pečení a jiné kuchyňské zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, jinak je velmi nenáročná na polohu, snese i horší půdy, i mrazové kotliny i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolná proti strupovitosti, padlí i proti rakovině.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, vyrovnané, tupě kuželovité, lesklé, atraktivní, zářivě červené. Chuť je osvěžující, sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba džemů, mražení. Jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, popř. polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti padlí.

PŮVOD: bývalý SSSR, pravděpodobně Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M.M. Griška, vyšlechtili ho zřejmě I.M. Šajtan, R.F. Kleeva selekcí z volně opylených semen druhu aktinídie pestrolistá (Actinidia kolomikta) v roce 1963 a do ukrajinského národního registru odrůd byla zapsána v roce 1992.  

RŮST: umírněný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 45 cm na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zelená, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé. Je to samičí rostlina, takže na dosažení úrody potřebuje růst v dosahu samčí odrůdy Actinidia kolomikta Adam. Kvete pozdě.

PLODNOST: velmi raná (3.-4. rok po výsadbě), v rámci druhu Actinidia kolomikta středně vysoká, průměrně 5-7,5 kg/rok až 10-12 kg/rok na rostlinu podle podmínek lokality.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 4,8-10 g) v rámci druhu - podle podmínek lokality, podlouhlé, zploštělé. Slupka je zelená, hladká. Dužnina je svěže zelená, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, specificky aromatická. Má vysoký obsah polyfenolů a vitamínu C a mikroprvků N, P, Zn a Mn. 

DOZRÁVÁNÍ: časné, koncem srpna až v září. Plody po dozrání opadávají.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy, květy i plody na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, víno, kompoty atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorné v dřevě do asi -30 °C až -34 °C, jen nepatrně méně než odrůda Dr. Szymanowski. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), a pozdní jarní mrazy ho poškozují, ale je vůči ním odolnější, dokonce zřejmě mírně více než odrůda Dr. Szymanowski.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně USA. Je možné, že jde o selekci semenáčů Actinidia arguta var. purpurea japonského původu.

RŮST: středně bujný. Dorůstá do výšky přibližně 3-5 m. Je to ovíjivá liana, která vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé, je to samičí odrůda, která na dosažení úrody potřebuje opylení samčí odrůdou druhu Actinidia arguta, např. Prince Jumbo nebo Male. 

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: jsou malé (průměrně 4,8 g, 3,5 cm x 1,5-2 cm), podlouhlé, mírně zploštělé, hladké. Dozrávají ze zelené do výrazně purpurové barvy slupky i dužniny. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, umiestňuje se vysoce v testech chuti. Plody, zejména jejich slupka obsahuje mnoho polyfenolů, antioxidantů a střední množství vitamínu C v srovnání s jinými odrůdami kiwi (průměrně 162,8 mg vitamínu C na 100 g čerstvé hmotnosti plodu).

DOZRÁVÁNÍ: časné, v závislosti od roku a lokality od 1. až 2. poloviny září.

VYUŽITÍ: liana je velmi dekorativní na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorné v dřevě do asi -28 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Dobře odolné vůči většině houbových chorob.