Ovoce na moštování

PŮVOD: Japonsko, Tokyo Metropolitan Agricultural Experiment Station, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Gion x Kosui. Křížení proběhlo v roce 1963, v roce 1968 poprvé plodila a v roce 1971 byla pojmenována a uvedena na trh. 

RŮST: středně bujný, rozložitější, s pevnými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylována, s oboupohlavními květy. Kvete brzy, v podobném čase jako jiné asijské hrušně a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hosui, Chojuro, Nijisseiki. Nevhodní opylovači: Kosui, Shinsui.

PLODNOST: raná, vysoká, vyžaduje probírku pro zachování velikosti a kvality plodů.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 264-288 g v Japonsku, 119 g v Nizozemsku), pravidelného, kulovitého až ploše kulovitého tvaru s relativně širokou, mělkou stopečnou jamkou. Slupka je žlutozelená, v plné zralosti světle žlutá až světle hnědá, výrazně pokrytá rzí s výraznými lenticelami. Dužnina je bílá, jemná, křehká, křupavá, velmi šťavnatá. Chuť je výrazně sladká (cukernatost průměrně 12-13 °Brix), jen nepatrně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, sklizeň od poloviny srpna do začátku září. Konzumně je zralá ihned při sklizni, při uskladnění v chladu vydrží plody cca 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu samotné či jako součást zeleninových či ovocných salátů, ale i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, sušení nebo do koláčů. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před silným větrem. Preferuje hlubokou, hlinitou, vodou dobře zásobenou půdu, snese i jílovitou půdu, pokud není zamokřená. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě pravděpodobně podobně mrazuvzdorná jako jiné japonské hrušně, tedy do cca -25 °C, kvůli brzkému květu náchylnější na pozdní jarní mrazy během kvetení. Je rezistentní vůči alternáriové skvrnitosti (Alternaria alternata), odolnost vůči ostatním chorobám a škůdcům nebyla vědecky vyhodnocena.

PŮVOD: Francie.

 
RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo vzhůru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Charneuská, Williamsova, Lectierova, Madame Verté, Dekanka zimní.

 
PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá, stálá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jásavě žlutá, zřídka se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomné v blízkosti stopky. Dužnina je bílá, rozplývavá, šťavnatá, chuť sladká až mírně kyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8–10 dní po sklizni, skladovatelnost cca 2 týdny.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum a na výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy – do 400 m n. m. a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům, netrpí strupovitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

"Středně silný růst. Habitus je vzpřímený, široký. Kvete velkými, jemně růžovými květy (v květnu až červnu). Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Plodnost raná. Velký až velmi velký plod jablkového tvaru a žluté barvy. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek. V syrovém stavu jsou hůře stravitelné, trpké; doporučuje se tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, kompotů, dále sušení, moštování. Plody odpuzují mole.
Skladování na chladném a větraném místě přibližně do dubna. Sklizeň od poloviny října, postupné dozrávání (listopad), skladovatelnost do jara. Chráněné slunné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, hlinitá – hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez (koncem zimy). Mrazuvzdorná, odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování. Samosprašná."

PŮVOD: Belgie, zač. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3–12 ks.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná (6.–8. rok), stálá, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100–120 až 200–250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až hranatý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na slunečné straně zlatě žlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticelami, někdy i rzivými skvrnami/pruhy. Dužnina je žlutá, jemná, hustá, šťavnatá, máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenná, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci, ostatní později.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a kvalitní, živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

 
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a houbovým chorobám. V nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo, Grevenbroich, Porýní, vyšlechtil ji v roce 1878 Dietrich Uhlhorn mladší jako křížence mezi Ananasovou renetou a Purpurovým agátovým a pojmenoval ji po svém tchánovi, soudním radovi Vinzenzu von Zuccalmagliovi.

 
RŮST: v mládí střední, později slabší, méně intenzivní, koruna zpočátku široká, později vysoká kulovitá, hustší.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Berlepschova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Coxova reneta, James Grieve, Croncelské, Landsberská reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Železné.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, v plné plodnosti střídavá.

 
PLODY: menší až středně velké, vejcovité až kulovité, velikostně i tvarově nevyrovnané. Slupka je zelenkavě citronově žlutá, na slunečné straně s červeno-oranžovým nádechem, s červenohnědými lenticelami. Dužnina je jemná, hustá, šťavnatá, mírně vonná, chuť sladce nakyslá, vyvážená, příjemně kořenitá, osvěžující, velmi dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až začátkem prosince, skladovatelnost do února až března. Nepadají předčasně působením větru. Při skladování nezvadá, může však moučnatět.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a skladování. Na vzduchu nehnědne. Plody jsou odolné vůči otlačení a vhodné pro transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy živné, vlhké, středně těžké, ne však zamokřené. V suchých půdách jsou plody jen velmi malé. Vhodná pro teplé polohy, chráněné před větrem a silnými mrazy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči škůdcům, ve dřevě často namrzá, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, v mokrých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: druh pochází z JV části USA, vyskytuje se v nížinách v povodí dolního toku Mississippi, kde roste na mýtinách stálezelených nížinných lesů, v křovinaté vegetaci podél vodních toků, v pásmu od mořského pobřeží až do asi 650 m n. m. Odrůdu Longwood Purple z neznámý zdroja získal zakladatel Longwood Gardens Pierre S. du Pont a byla vysazena při vchode do zahrady, kde zostala dodnes jako jedna z mála vistérií.

RŮST: bujný, je to opadavá liana dorůstající do 3-5 či až 6-8 m a vyžadující oporu, kolem které se může ovíjet. Má hladké, lesklé, zelené, nepárno peřeně složené listy. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými květy. Kvete od května do června masově a později v létě po troche opakuje kvetení jemně muškátově voňavými, fialovopurpurovými květy s bílými stredmi a žlutozelenými očky v krátkých, hustých květenstvích dlouhých do13 cm.

PLODNOST: při ponechání květů raná, střední.

PLODY: lesklé hnědé, zploštělé lusky dlouhé 5-10 cm a široké 1-1,5 cm s jedovatými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v říjnu až listopadu.   

VYUŽITÍ: velmi dekorativní liana vhodná na popínání po velmi silných konstrukcích oblouků, pergol, plotů, treláží. Je dobrým zdrojem nektaru pro včely a jiné opylovače.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, pokud lze orientované na jih nebo jihozápad, aby byla chráněna před studenými větry a ranným sluncem během mrazivých ran. není velmi náročná na půdu, ale v příliš výživné může více růst na nejen kvetení a v zásadité trpět chlorózou, preferuje dobře propustnou, humózní půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná v dřevě do -26,1 °C až -28,9 °C, květy jsou zřídka poškozeny pozdními jarními mrazy, květní pupeny jsou odolnější. Někdy ji může poškozovat padlí, skvrnitost listů, puklice či mšice, ale nic vážně.

PŮVOD: Francie, konec 19. stol.

 
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní dožluta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho, Drouardova.

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená, pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužnina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladkokyselá, kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: neznámý

 
RŮST: nízkého vzrůstu (50 cm), je proto vhodná k pěstování na balkonech, v květináčích.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: černé, lesklé, pevné a vejcovité, sladkokyselé, aromatické.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině července.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování

 
STANOVIŠTĚ: slunné s jižní nebo jihovýchodní expozicí. Hlinitá až hlinitopísčitá a propustná zahradní půda, bohatá na živiny. V zatravnění rostlina strádá. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Francie, Rouen, vyšlechtěna školkařem Boisbunnelem jako semenáč neznámého původu kolem roku 1860 a schválena Francouzskou pomologickou společností, pojmenována po francouzském pomologovi Olivierovi de Serres. Synonyma: Sereska, Serreská, Serreská bergamotka, Bergamotka Serreská, Olivierka.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, vždy bujnější než Crassanská, na kterou se v mnohém podobá. Vytváří široké, jehlanovité koruny s pravidelně rozloženými kosterními větvemi a množstvím krátkého plodonosného obrostu.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Angoulemská, Blumenbachova, Dekanka Robertova, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Madame Verté, Napoleonova máslovka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až menší (80-200 g a více), tvarově nepravidelné, kulaté, soudkovité až hruškovité, hladké, nezhrublé. Slupka je silná, jen mírně lesklá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá s hnědavým líčkem na sluneční straně, s množstvím velkých, rezavých lenticel a často s rezí zejména u kalichu a stopky. Dužnina je nažloutlá, u zastíněných plodů až nazelenalá, jemná, rozplývavá, kolem jadřince i zrnitá, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokysele, jemně kořeněná, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň až koncem října, při opadu listí, předčasně obrané plody vadnou a nedozrávají. Konzumně dozrává v lednu, zrání prozrazuje nejen žloutnutí plodů, ale i příjemná vůně. Při dobrém, chladném uskladnění vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a výrobě destilátů, ale i džemů a povidel, kompotů, moštů, výživ nebo na pečení. Po sklizni i před konzumním zráním velmi dobře snáší přepravu. Má nízkou tendenci ke zraňování, střední k hnědnutí dužiny, vyšší ke kamenitosti dužiny v nevhodných polohách a půdách. Skladuje se dobře, pokud nebyla utržena předčasně, vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s teplou, propustnou, humózní půdou s dostatečnou půdní vlhkostí, proto je vhodná do teplých, vinařských oblastí a na slunné, teplé svahy pahorkatin, k jižním stěnám a stavbám.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze.

PŮVOD: pravděpodobně z Anglie z pol. 18. století.

 
RŮST: bujný, vytváří velkou, jehlancovitou korunu, později je široce kulovitá. Má výrazně tmavozelené listy kontrastující se světle zelenými řapíky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, sama je špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Hardyho máslovka, Kozačka štutgartská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, hojna, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 10 cm dlouhé), protáhlé, lahvicovitého tvaru, někdy i křivé. Slupka je hladká, lesklá, světle zelená až žlutozelená, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, z horších poloh může být trpká. Dužnina je bílá, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladkokyselkavá až sladká, jemně vínově kořenitá, velmi příjemná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem poloviny srpna nebo i dříve ještě v tvrdé, světle zelené zralosti, konzumní zralost za 1-2 týdny, nevydrží dlouho, výjimečně do začátku září.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, moštování, pečení, výrobu kompotů, džemů a povidel nebo destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Upřednostňuje hluboké, výživné půdy, dostatečně vlhké, ale dobře odvodněné půdy; uspokojí se i s horšími půdami, pokud nejsou příliš mokré a studené. Je vhodná do větších zahrad a sadů nebo i do alejí s dostatečně vysoko vyvázanou korunou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí; v chladnějších sice dobře roste, ale plody nedosahují dobré kvality.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Odolná vůči nemocem, jen v nevhodných polohách a při zahuštění koruny může trpět strupovitostí. Udržujeme vzdušnou korunu a sázíme ji na vzdušné, otevřené lokality.

PŮVOD: Itálie, Florencie, vyšlechtil ji Alessandro Morettini jako křížence odrůd Williamsova x Coscia z křížení v roce 1930. Po testování byla na trh uvedena v roce 1951. Synonyma: Santa Maria Morettini. 

RŮST: v mládí bujný, bujnější než u Williamsovy, po vstupu do plodnosti střední až umírněný. Tvoří středně velkou, jehlancovitou korunu, která je později rozložitější.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylována, je dobrým opylovačem jiných odrůd. Rozkvétá středně raně. Vhodní opylovači např.: Boscova lahvice, Williamsova, Crassanská, Angoulemská, Giffardova máslovka, Hardyho máslovka, Monchallardova atd. V případě nepříznivých podmínek během kvetení umí vytvořit i partenokarpické, bezsemenné plody bez opylení. 

PLODNOST: velmi raná a velmi vysoká. Průměrně 8-10 t/ha.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 150-155 g, či dokonce 260 g), kuželovitého až hruškovitého tvaru. Slupka je hladká, jemná, žlutozelená, později žlutá, s červenavým líčkem na slunečné straně a velmi malými, nevýraznými, nahnědlými lenticelami. Dužnina je smetanově bílá, dosti tuhá, jemnozrnná, šťavnatá, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladká, výrazná, jemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna, konzumně dozrává po 7-10 dnech skladování v chladu. Konzumně zralé plody se snadno otlačí, přezrálé zahnívají.

VYUŽITÍ: je to výborná stolní hruška určená k přímému konzumu, ale i ke všestrannému zpracování na kompoty, výživy, džemy a povidla, mošty, destiláty či k sušení a pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s úrodnou, hlubokou, dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh. Vyhýbat se mrazovým kotlinám.

ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Je dobře odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: téměř celá Evropa, na severu asi po 61° s. š., na výslunných křovinatých stráních, lesostepích, v lužních lesích, od nížin do asi 900 m n. m.

RŮST: variabilní, ale většinou bujný. Je to dlouhověký, listnatý, opadavý strom dorůstající výšky a šířky 10–12 m. Korunu mívá kulovitou až široce rozloženou. Kůra je zelenohnědá, borka hnědošedá, rozpukaná v podélných destičkách. Na starších větvích se vytváří množství brachyblastů i trnů stonkového původu. Listy jsou dlouhé 3–6 cm a široké 2–4 cm, široce vejčité, po okraji jemně vroubkovaně pilovité.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy kvetoucími v dubnu a květnu.

PLODNOST: variabilní, ale většinou pozdější, vysoká, v různé míře pravidelná.

PLODY: variabilní, ale většinou malé (2–4 cm), kulaté, žluté, různě, ale většinou trpce kyselé chuti. Chuť je příjemnější po přemrznutí.

DOZRÁVÁNÍ: variabilní, ale většinou

VYUŽITÍ: je to krásný, mohutný, krajinotvorný strom vhodný zejména do volné krajiny jako solitéra či skupina, do mezí, větrolamů, alejí, stromových řad, ale také do včelnic a do parků pro zpestření. Kulinární využití: plody, zejména po přemrznutí, lze použít na výrobu moštů, želé, octů. Obsahují hodně pektinu, takže se dají použít na zahuštění džemů a marmelád. Z listů je příjemný čaj. Léčivé využití: plody mají laxativní účinky, tedy působí proti zácpě. Rozmačkaná dužnina se dá použít jako obklad na drobné rány. Kůra působí proti parazitům v trávicím traktu a proti horečce. Listy obsahují až 2,4 % antibakteriální látky florin, která potlačuje růst mnoha grampozitivních i gramnegativních bakterií. Semena se používají k dopěstování bujně rostoucích, dlouhověkých podnoží pro kulturní odrůdy jabloní. 

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněnou, propustnou půdu, ale je přizpůsobivá širokému spektru půd. Vhodná do teplých, středně teplých i chladných lokalit.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, variabilně v květu. Dobře odolná vůči větru.

PŮVOD: Polsko, vyšlechtil ji Dr. Tadeusz Szymanowski, na trh ji v roce 1995 uvedla polská školka CLEMATIS Źródło Dobrych Pnączy Spółka z ograniczoną odpowiedzialnością.

RŮST: je umírněný až středně bujný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 0,5 m na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zelená, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně částečně samosprašné, opylované hmyzem. Je to převážně samičí odrůda s částečně vyvinutými tyčinkami. Pro jistotu vysoké úrody doporučujeme pěstovat se samčí odrůdou Adam, která zabezpečí opylení. Kvete přibližně v 2. polovině května.

PLODNOST: raná, plodí už 4.-5. rok po výsadbě, vysoká v přítomnosti opylovače. 

PLODY: jsou malé (průměrně 3,2-3,7 g, 2,3-2,6 cm x 1,6-2 cm), podlouhlé, výrazně zploštělé. Slupka je hladká a zelená. Dužnina je zelená. Chuť je příjemně osvěžující sladkokyselá. 

DOZRÁVÁNÍ: je velmi časné, už během 2. poloviny srpna. Po dozrání plody opadávají, takže je dobré pod rostlinu natáhnout plachtu či netkanou textíliu.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy, květy i plody na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorné v dřevě do přibližně -30 až -34 °C. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), ale je odolnější vůči pozdním jarním mrazům.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se nazývá Misk Armudi.

 
RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod vahou plodů rozkládají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květy jsou dobře mrazuvzdorné a je jich mnoho.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

 
PLODY: malé (40–75 g), s vejcovitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám silnější a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na slunné straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticelami. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, /b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická, sladká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se začátkem srpna, ještě zelená, za 3–5 dní plody zežloutnou a změknou.

 
VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také na výrobu džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám, vysoce odolná vůči mrazu, v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná ke strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: Německo, buď v roce 1850 nebo 1872 nalezená jako náhodný semenáč, zřejmě v Hohenheimu.

 
RŮST: střední až bujný růst, vytváří vysokou kulovitou až převislou korunu. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvetení velmi pozdní, až ve druhé polovině května. Vhodní opylovači: Banánové zimní, Granny Smith, Charlamowski, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, ale střídavě vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké (průměrně 90 g), kulovité až ploše kulovité. Slupka je jemná, hladká až lesklá, světle žlutá až slámově žlutá, jakoby vosková, ve stínu zelenavá, na slunné straně žlutější nebo červeně mramorovaná, s množstvím hnědých teček. Dužnina je bílá, měkká, jemná a šťavnatá. Chuť je ostře kyselá, méně sladká, bez kořenitosti, jemně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména na moštování, výrobu cideru či pečení a jiné kuchyňské zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, jinak je velmi nenáročná na polohu, snese i horší půdy, i mrazové kotliny i vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolná proti strupovitosti, padlí i proti rakovině.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, vyrovnané, tupě kuželovité, lesklé, atraktivní, zářivě červené. Chuť je osvěžující, sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba džemů, mražení. Jsou poměrně dobře odolné proti otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, popř. polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti padlí.

PŮVOD: bývalý SSSR, pravděpodobně Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M.M. Griška, vyšlechtili ho zřejmě I.M. Šajtan, R.F. Kleeva selekcí z volně opylených semen druhu aktinídie pestrolistá (Actinidia kolomikta) v roce 1963 a do ukrajinského národního registru odrůd byla zapsána v roce 1992.  

RŮST: umírněný, tato ovíjivá liana dosahuje velikost 3-4 m a roční přírůstky jsou kolem 45 cm na letorost. Má výrazně dekorativní, panašované listy, které se začínají vybarvovat až 2.-3. rok po výsadbě a zejména na slunném místě do zelená, krémově a růžova. Vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé. Je to samičí rostlina, takže na dosažení úrody potřebuje růst v dosahu samčí odrůdy Actinidia kolomikta Adam. Kvete pozdě.

PLODNOST: velmi raná (3.-4. rok po výsadbě), v rámci druhu Actinidia kolomikta středně vysoká, průměrně 5-7,5 kg/rok až 10-12 kg/rok na rostlinu podle podmínek lokality.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 4,8-10 g) v rámci druhu - podle podmínek lokality, podlouhlé, zploštělé. Slupka je zelená, hladká. Dužnina je svěže zelená, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, specificky aromatická. Má vysoký obsah polyfenolů a vitamínu C a mikroprvků N, P, Zn a Mn. 

DOZRÁVÁNÍ: časné, koncem srpna až v září. Plody po dozrání opadávají.

VYUŽITÍ: celá liana je velmi dekorativní listy, květy i plody na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, víno, kompoty atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorné v dřevě do asi -30 °C až -34 °C, jen nepatrně méně než odrůda Dr. Szymanowski. Raší sice trochu spíše než odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta), a pozdní jarní mrazy ho poškozují, ale je vůči ním odolnější, dokonce zřejmě mírně více než odrůda Dr. Szymanowski.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně USA. Je možné, že jde o selekci semenáčů Actinidia arguta var. purpurea japonského původu.

RŮST: středně bujný. Dorůstá do výšky přibližně 3-5 m. Je to ovíjivá liana, která vyžaduje pevnou oporu buď v podobě pergoly, plotu nebo vedení, nejlépe s dvěma sloupy v tvaru T a mezi rameny nataženými dráty. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, opylované hmyzem, dvoudomé, je to samičí odrůda, která na dosažení úrody potřebuje opylení samčí odrůdou druhu Actinidia arguta, např. Prince Jumbo nebo Male. 

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: jsou malé (průměrně 4,8 g, 3,5 cm x 1,5-2 cm), podlouhlé, mírně zploštělé, hladké. Dozrávají ze zelené do výrazně purpurové barvy slupky i dužniny. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, umiestňuje se vysoce v testech chuti. Plody, zejména jejich slupka obsahuje mnoho polyfenolů, antioxidantů a střední množství vitamínu C v srovnání s jinými odrůdami kiwi (průměrně 162,8 mg vitamínu C na 100 g čerstvé hmotnosti plodu).

DOZRÁVÁNÍ: časné, v závislosti od roku a lokality od 1. až 2. poloviny září.

VYUŽITÍ: liana je velmi dekorativní na zakrytí pergol, plotů, vhodná i jako živý plot v menších či větších zahradách, parcích, na vedení i do sadů. Květy jsou atraktivní pro opylovače. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády, džusy, atd.).

STANOVIŠTĚ: sluneční, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ho k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorné v dřevě do asi -28 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Dobře odolné vůči většině houbových chorob.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumu zelenožlutá, jen někdy s nepatrným červenavým líčkem, posetá rzivými tečkami, na některých plodech s rzivými skvrnami, zejména u kalicha a stopky. Dužnina je žlutobílá, rozplývavá, šťavnatá, jemná, v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořenitá, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale i příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě kompotů, džemů a povidel, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužniny a ke kaménkovitosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody opadávají, ale ne uzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých půdách nejenže plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, často trpí chlorózou a špatně rodí. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuvzdorná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči spálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí chlorózou listů."

PŮVOD: Nizozemsko, ABZ Seeds, 2014.

RŮST: zdravý a kompaktní, do 30 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké (14–17 g), kuželovité, atraktivní oranžově červené. Chuť je výborná, sladká, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, od června do září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, výrobě džemů, mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: ČR, kříženec odrůd Halehaven a Cresthaven

RŮST: slabý až středně bujný, habitus rozložitý. Je méně náročná na udržovací řez, dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě a dlouho

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná

PLODY: středně velké až velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je středně silná až silná, středně silně přiléhá k dužnině, středně hustě až hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, z poloviny překrytá rozmytým tmavě červeným líčkem s tečkovanými okraji. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, velmi dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je středně velká až velká, elipsovitá, velmi dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané, velmi málo náchylné k praskání pecky či plodů při dešti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. polovině srpna, 3 dny po odrůdě Redhaven. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých a středně teplých oblastech, ve vyšších jen na chráněných místech.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ve Stupavě Gustav Čejka v roce 1995 jako křížence odrůd Redhaven a Cresthaven.

RŮST: středně bujný, habitus rozložitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je středně silná, středně hustě plstnatá, středně silně až silně přilnavá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné straně překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je světle žlutá, kolem pecky slabě načervenalá, středně tuhá až tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, poměrně aromatická, velmi dobré chuti. Pecka je elipsovitá, středně velká až velká a od dužniny je dobře oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 1. až 2. polovině srpna, 8 dní po odrůdě Redhaven. Plody předčasně před sklizní neopadávají nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech vhodných pro broskvoně. Je to nenáročná a velmi plastická odrůda.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.