Malé zahrady

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crops Research Institute (dnes James Hutton Institute), vyšlechtěn jako mezidruhový kříženec Rubus x neglectus mezi maliníkem (Rubus idaeus) odrůdy Glen Prosen a ostružiníkem západním (Rubus occidentalis) buď odrůdy Munger nebo beztorzným genotypem SCRI 7751C4.

RŮST: bujný, tvoří beztrné výhony, zelené s tyrkysovým až modrým nádechem, které v zimě zbarvují do fialova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy, kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná, dozrává postupně na loňských výhonech.

PLODY: středně velké, tvořené většími peckovičkami, purpurové až fialové, s ojíněním vypadají sametově, jsou měkké a šťavnaté jako maliny. Chuť připomíná více maliny, je mimořádně příjemně sladkokyselá až sladká a voňavá, ale je v ní cítit i stopa exotiky ostružiníku západního, tzv. černého maliníku.

DOZRÁVÁNÍ: jednou za rok, obvykle od poloviny června do začátku července.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a všestrannému zpracování na džemy, sirupy, pečení, ovocné plátky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -28,9 °C, kvete pozdě a uniká pozdním jarním mrazům. Odolný vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: USA, Oregon, Corvallis, vyšlechtila ji Maxine M. Thompson jako kříženec genotypů tzv. japonského zimolezu kamčatského ‘84-105’ x ‘65-18’, vybrána byla v roce 2012. Je patentově chráněna. 

RŮST: bujný, rozložitý, široký. V 5 letech dosahuje výšky 1,1 m a šířky 1,7 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Toya, Kawai, pravděpodobně i Giant's Heart či Strawberry Sensation.

PLODNOST: raná, vysoká (do 3 kg u 5letých keřů), pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 2,3 cm dlouhé a 1,5 cm široké, 2,2 g), elipsovité. Slupka je pevná, tmavě modré barvy překryté světlým ojíněním. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, s cukernatostí až 15,2 ° Brix.

DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné. Plody se dobře trhají (suché oddělení). Plody neopadávají, lze je sklízet i strojově a dlouho vydrží uskladněné v chladu (alespoň 2 týdny při teplotě 0-1 °C).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: neznámý, jedna ze starších žlutoplodých odrůd.

RŮST: silný, vzpřímený keř dorůstající do výšky 1,5–2,5 m a šířky 1–1,5 m. Tvoří množství pevných výhonů s početnými jemnými ostny. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavními květy, velmi atraktivní pro opylovače.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, světle žluté až citronově žluté barvy. Jsou dobře šťavnaté. Mají jemnou, sladkou, aromatickou chuť.

DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od poloviny srpna až do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný. Je středně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyholuje a plodí na koncích větví. 
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: USA, Kalifornie, Fresno, US Horticultural Field Station, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Alamar x Gold Dust v roce 1952, v roce 1956 poprvé rodila.

RŮST: mírný až středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá, hmyzem opylivá, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy, středně dlouho. Květ je růžovitý.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké, kulaté, nesouměrné. Slupka je středně tlustá, středně hustě plstnatá, středně silně přilnavá k dužině, žlutá a na více než 1/2 plodu překrytá středně červeným, rozmytým, někdy pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, kolem pecky jemně načervenalá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je navinule sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecku lze dobře oddělit od dužiny. 

DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, 25 dní po Redhaven, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu i k zavařování, výrobě džemů, džusů apod.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s výživnou, dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí s ohledem na pozdní dobu dozrávání.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květních pupenech. Je dobře odolná vůči šarce, středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans), méně odolná vůči bakteriální skvrnitosti způsobované Xanthomonas arboricola pv. pruni.

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

Tmavomodrá, rezistentní odrůda aromatické chuti.
Růst střední až bujný, úrodnost vysoká. Hrozen je velký, bobule středně velké a kulaté, tmavomodré barvy, dužina je šťavnatá, charakteristické, harmonické chuti s jahodovou vůní. Vhodný k přímé konzumaci a výrobě vína. Dozrává v září. Slunné stanoviště. Odrůda nenáročná na vodu a půdu. Zimním řezem odstraňujeme poškozené, vyzrálé výhony z minulého roku. Odrůda je vysoce odolná vůči chorobám a mrazu, nepotřebuje chemickou ochranu. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.

RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponu 4,5-6x5-6 m. Větve jsou beztrnné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi‑2, Globe, Chaoyang.

PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru. Slupka je hladká. Dužnina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1 %). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné k přímé konzumaci, ale především k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -25 °C až -28 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší.

PŮVOD: Francie, Sainte Bazeille, školka Pépinières Lalanne, selekce z volného opylení odrůdy Payne, množit se začala v roce 1985. Synonyma: Pierral.

RŮST: umírněný, kompaktní, obvykle dorůstá do výšky a šířky jen 4-5 m, doporučený spon výsadby je 4x5 až 7x8 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Je protandrický, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí a překryv jejich kvetení je relativně krátký, takže k dosažení vyšší úrody jej doporučujeme vysazovat spolu s jinými odrůdami. Kvete pozdě, začíná rozkvétat po odrůdě Chandler, ale asi 5-8 dní před Franquette. Vhodní opylovači např.: Chandler, Fernette, Franquette, Fernor atd. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Rodí i na bočních výhonech, nejen na koncových.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 12-14 g, 30-38 mm), typicky kulovitého tvaru. Skořápka je pevná, ale snadno loupatelná. Jádro je světlejantarové barvy a tvoří 44-55 % hmotnosti plodu. Chuť je výborná, jemná, sladká, aromatická, krémová bez hořkosti. 

DOZRÁVÁNÍ: koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, ale i k cukrárenskému využití vcelku, či v nakrájené či pomleté podobě a k lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou - nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný do teplých i středně teplých poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolný ve dřevě, středně mrazuodolný v květních pupenech během zimy a díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolný vůči antraknóze (Gnomonia leptostyla), přičemž ta se projevuje zejména na listech, téměř vůbec na plodech, středně odolný vůči bakterióze způsobované bakterií Pantoea agglomerans, odolný v listech, ale náchylnější v plodech vůči bakterióze způsobované Xanthomonas arboricola pv. juglandis.  

PŮVOD: Čína, pravděpodobně provincie Šan-tung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající do výšky asi 7 m s lesklými listy a beztrnnými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: např. Lang, Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužnina je jemná a velmi šťavnatá. Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od října do začátku listopadu.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale také k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -20 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší. Je náchylnější na následující choroby: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi, rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris, hnilobu plodů a zakrslost, ale v Evropě se tyto choroby zatím nevyskytují.

PŮVOD: neznámý, je to pomology blíže neurčená reneta, která se ve větším počtu vyskytuje v Rajecké dolině na Slovensku.

RŮST: středně bujný až slabší, vytváří menší, středně velké, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. Čas kvetení v porovnání s ostatními odrůdami nebyl zatím vysledován, ale dobře ji zřejmě opylují středně raně kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké, ploše kulovité, s mírně pětiúhelníkovým průřezem. Slupka je pevná, zpočátku žlutozelená, na velké části plodu překrytá karmínově až vínově červeným rozmytým či pruhovaným líčkem s výrazně světlými lenticelami. Dužnina je jemně zelenobílá, kyprá, tuhá, křuplavá, šťavnatá. Chuť je nasládlá, výrazně renetovitě kořeněná, připomíná Coxovou renetu.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v průběhu října, konzumně dozrávají plody v listopadu či později, uskladněné vydrží i do března, ale vyžadují dostatek vápníku v půdě, aby netrpěly tzv. Jonathanovou skvrnitostí.

VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače, plody k přímému konzumu, sušení, moštování, pečení, ale i k výrobě výživ, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nezdá se být příliš náročná na stanoviště ani půdu, pouze je náročnější na obsah vápníku v půdě, ale méně než Jonathan. Je vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladných poloh.

ODOLNOST: je středně až více mrazuodolná ve dřevě, nebývá náchylná k vymrzání v květu. Netrpívá padlím či rakovinou, je středně odolná vůči strupovitosti. Jako prevenci proti ní ji sázíme na otevřené místo a udržujeme vzdušnou korunu. 

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: Česká republika, Pěnčín u Liberce, v roce 1988 ji v sadu objevili Jaroslav Tupý a Otto Louda jako červenoplodou pupenovou mutaci původní odrůdy Topaz, kterou Jaroslav Tupý vyšlechtil ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrůstají středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosprašná, kvete středně raně až středně pozdně, opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkovo muškátové reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleanská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampanská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Vilémovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř na celém plodu rozmytou červení, výraznější než u původní odrůdy Topaz. Dužnina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselsladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, asi 10 dní před odrůdou Topaz, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na kompoty, mošty, výživy, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5–7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k bakteriální spále.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý. Je to menší opadavý strom až keř dorůstající do výšky 3–4 m a šířky 2,5–3 m. Doporučujeme sázet ve sponu alespoň 4×3 m. Větve jsou jemně trnité. Listy jsou lesklé, oválné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, k dosažení vyšší úrody doporučujeme přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodní opylovači: Lang, zřejmě i Honey Jar, Sherwood. Květy se tvoří na letorostech a kvetou v červnu a v červenci.

PLODNOST: raná, středně vysoká, spolehlivě pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 3–5 cm, 25 g), soudkovité až oválné, hladké. Tenká slupka dozrává ze zelenožluté barvy do mahagonově hnědé, lesklé. Dužnina je nejprve svěží, zelenkavá, středně šťavnatá a křupavá, při dozrávání po sklizni krémově bílá, sušší, houbovitá. Její chuť je za čerstva (v zelenožluté zralosti) podobná jablku, při dozrávání dohněda a ztrátě vlhkosti se mění na sladkou, podobnou chuti datlí, s jemnou kyselinkou. Obsahuje úzkou, vřetenovitou pecku.

DOZRÁVÁNÍ: rané, od konce září do října. Mohou dlouho zůstat na stromě, pokud je sušší počasí, tak na něm pomalu sesychají a sladnou. Dozrávat do sladké suché podoby mohou i po sklizni, uložené v jedné vrstvě na sítě. Po usušení vydrží uskladněné ve vzduchotěsných nádobách i několik měsíců.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímému konzumu v zelenožluté zralosti, ale také k sušení, kandování a dalšímu použití. Při sušení získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají i „čínské datle“, mohou se i umlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atd. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po rozžvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca −25 °C až −28 °C. Raší a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám vzduchu. U nás ji netrápí choroby ani škůdci.

PŮVOD: neznámý, patrně z pomezí Slovenska a Maďarska, velmi rozšířená v oblasti Hont, ale i v dalších částech středního Slovenska. Synonyma: Maďarské rozmarínové, Entzovo rozmarínové, Končiarka, Lančičovka, Hontianske, Vínovka.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří velké, široce jehlanovité koruny. Na jejich koncích jsou relativně dlouhé a tenké letorosty, díky nimž větve pod váhou úrody převisají. Listy jsou úzké, dlouhé, špičaté, na spodní části plstnaté, na vrchní tmavozelené a lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy. Je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), poměrně proměnlivé od kulatějších po soudkovité, nejčastěji však kuželovité. Slupka je pevná, silnější, hladká a mírně mastná, zpočátku zelená, postupně žloutne, s celistvým oranžovočerveným až světle purpurovým rozmytým líčkem, s množstvím výrazných teček - lenticel, světlých i tmavých. Dužina je jemná, zelenkavě bílá, šťavnatá, osvěžující. Chuť je v době optimální konzumní zralosti příjemná, sladká, jen mírně kyselá, velmi dobrá, méně intenzivní, zejména později.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do května až června. Optimální konzumní zralost je v listopadu a prosinci. Jablka jsou velmi odolná proti poškození, nakřáplé nebo otlučené plody se v místě svého poškození dále nekazí, rána se dále nerozšiřuje.

VYUŽITÍ: především k přímému konzumu, výrobě moštů, vína, pyré, destilátů, sušené jsou jemnější v chuti.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje hluboké, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, ale je přizpůsobivá širší škále půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a zřejmě i v květu. Je středně odolná proti strupovitosti, nebývá náchylná na padlí ani rakovinu.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako křížence odrůd Cresthaven a Luna

 
RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.

 
PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je silná, středně hustě plstnatá, k dužnině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužnina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužnině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná k předčasnému opadu plodů před sklizní nebo jen velmi málo.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli obtížné oddělitelnosti dužniny od pecky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Spojené království. Původně trnitou Tayberry vyšlechtili Derek L. Jennings a David Mason ve výzkumném ústavu Scottish Horticultural Research Institute jako křížence ostružiníku (Rubus fruticosus) odrůdy Aurora a maliníku (Rubus idaeus) genotypu 626/67. Křížení proběhlo v roce 1969, byla pojmenována podle nedaleko protékající řeky Tay a na trh byla uvedena v roce 1979. Odrůda Tayberry Buckingham vznikla přirozenou mutací, při které ztratila trny, a objevil ji Derek L. Jennings v hrabství Buckinghamshire; na trh byla uvedena v roce 1998. 

RŮST: bujný, poléhavý, vyžaduje oporu (plot, drátěnku, altán). Dorůstá do výšky 2,7–3 m. Výhony jsou beztrnné. V zimě nebo na jaře odřezáváme odplozené výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, jednodomý s oboupohlavními květy rozkvétajícími během května.

PLODNOST: je raná, středně vysoká (průměrně 373 g na výhon), pravidelná. Plodí na postranních výhonech vyrůstajících z hlavních loňských výhonů, průměrně 5–7 plodů na výhon.

PLODY: jsou velké (průměrně 5–5,5 g během sušší sezóny, 7–11 g během vlhčího léta, od 3,3 cm do 5 cm), protáhlé, kuželovité, tmavě vínové až purpurové barvy, mírně lesklé. Oddělují se od stopky spolu s květním lůžkem. Plody jsou středně pevné, šťavnaté. Chuť je výrazná, sladká, voňavá.

DOZRÁVÁNÍ: koncem června a v červenci, může trvat 6–8 týdnů.

VYUŽITÍ: rostlinu můžeme vysadit jako jedlý živý plot s oporou, květy jsou velmi atraktivní pro opylovače, včetně včel medonosných. Plody jsou velmi chutné k přímé konzumaci, ale dají se také všestranně zpracovat na džemy, džusy, sirupy, sušit v sušičce, připravovat z nich ovocné kůže, přidávat do koláčů a jiných dezertů včetně zmrzliny, zamrazit či použít k výrobě vína, likérů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný přibližně do −20 °C až −25 °C ve dřevě, snese i mírné mrazy kolem −2 °C v květu. Je silně odolný vůči fusariovému vadnutí (Fusarium avenaceum), dobře odolný vůči nemocem.

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem, má alely S3S4. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami: Lambert, Bing, Büttnerova pozdní chrupka. 

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: Moldavsko, mezinárodní kříženec Guzaľ Kara x Villard Blanc.

 
RŮST: bujný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní.

 
PLODNOST: vysoká, úroda na 8-10letých keřích vedených na vysoké treláži je 150-170 kg.

 
PLODY: hrozen je středně velký, kónický (prům. 320-380 g). Bobule jsou velké (5-7 g), prodloužené tmavomodré, příjemné, sladkokyselé chuti. Cukernatost je 18-20 °NM. Dužina je masitá, křupavá, šťavnatá. Modrá a silně ojíněná slupka je obvykle tlustá.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává koncem září až začátkem října. Dozrálé hrozny dlouho vydrží na keřích a dobře se i přepravují.

 
VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i zpracování na víno, džemy, mošty či kompoty. V chladném skladování vydrží až 5 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, slunné a vzdušné, orientované na jih nebo jihozápad. Nemá velké nároky na půdu, dobře se mu daří v písčité, hlinité ale i ve vápenité půdě. Nejlépe jsou hluboké, propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: rezistentní vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně citlivý na černou hnilobu révy (Guignardia bidwellii), citlivější na botrytídu (Botrytis cinerea). Mrazuvzdorný do -23 °C.

Samosprašná odolná odrůda bílého silně aromatického vinného révy, vhodná jak na konzumaci, tak na zpracování.
Středně silný růst, bohatá úrodnost. Středně velký, hustý hrozen s kulatými bobulemi. Bobule jsou zelenožluté s voskovým povrchem, šťavnaté. Chuť aromatická, typická. Velmi voňavá réva. Vhodné k přímé konzumaci, výrobě vína, burčáku. Dozrává koncem září. Chráněné slunné stanoviště, kvalitní půda. Zimním řezem odstraňujeme vyzrálé výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.

 
RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Parména zlatá zimní, James Grieve.

PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená, později žlutozelená, krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka, lenticely velmi početné a výrazné, ohraničené červenou barvou. Dužnina bílá, mírně zelenavá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť velmi dobrá, plná, sladká, mírně kyselá, kořenitě aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumu v měsíci říjen, vydrží do prosince i déle.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce, ale i na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužnina hnědne).

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.

 
ODOLNOST: odrůda je dobře odolná proti mrazu, středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná ke strupovitosti a monilióze.