PŮVOD: Anglie, Old Woodstock u Blenheimu v Oxfordském hrabství, vypěstoval ji jako náhodný semenáč místní pekař zač. 19. stol.
RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonkové. Špatně se opyluje s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.
PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na slunné straně. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořenitá, velmi dobré „renetové“ chuti.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumu v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné na hořkou skvrnitost dužniny a vadnutí.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování. Dužnina na vzduchu hnědne.
STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněná stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná, silně odolná proti padlí, středně proti strupovitosti, méně proti rakovině a vlnatce krvavé.
PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy. Synonyma a cizí názvy: Weiße Lambertsnuss, Gemeine Weiße, Knight's Small, Lambert albe, Remy, Weißhäutige Lambertsnuss, Aveline Blanche, Blanche Longue, Remešská, Weiße Haselnuss, Weiße lange Lambertsnuss, White Filbert, Zahme weißkernige Haselnuss.
RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velmi silně odnožuje. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, samičí květy začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.
PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 2–3 g), dlouze válcovité či podlouhle vejcovité, světle hnědé, středně dobře louskatelné, ne všechna jádra zůstanou celá, ale velmi lehce se louskají louskáčkem. Slupka (obal plodu) je delší než plod, je jen jemně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké, velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50 %). Je dlouze válcovité, slupka je tenká, hladká, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě korkovatí. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou. Dvojitá jádra se nevyskytují.
DOZRÁVÁNÍ: rané, během 1. dekády září.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.
STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.
ODOLNOST: je méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, i květy jsou kvůli časnějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Obvykle netrpí chorobami, nosatec lískový (Curculio nucum) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.
PŮVOD: Německo, Julius Kühn-Institut, Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof, vyšlechtil v r. 1964 Gerhard Alleweldt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Bacchus Weiss x Villard Blanc. Zaregistrovaná a právně chráněná je od roku 1992.
RŮST: středně bujný, vzpřímený. Raší středně brzy. Výhony dobře vyzrávají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný. Kvete těsně před odrůdou Müller-Thurgau, květy jsou dobře odolné vůči sprchávání.
PLODNOST: raná (do 2–3 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká (průměrně 6,2 kg na výhon, tedy kolem 12 t/ha), velmi podobná odrůdě Müller-Thurgau, přibližně o 19 % vyšší oproti Ryzlinku rýnskému.
PLODY: hrozny středně velké (průměrně 104 g), válcovitě kuželovité, kompaktní. Bobule středně velké až velké (3 g), kulovité až mírně válcovité. Slupka je velmi tenká, zelenožlutá, ze slunečné strany jantárově hnědá. Dužnina je středně šťavnatá a obsahuje semena. Chuť je sladká, muškátová, velmi příjemná. Cukernatost je průměrně 70 °Oechsle.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku či poloviny září. Plody mohou při nadměrných srážkách během dozrávání praskat.
VYUŽITÍ: univerzální odrůda vhodná na přímý konzum jako stolní odrůda, ale i na výrobu silného, muškátového vína plné chuti s osvěžující kyselinkou.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, upřednostňuje sušší lokality s dobře propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7–8 bodů na 9bodové škále), má alelu rezistence Rpv3.1. Je středně odolný vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea). Rozporné jsou informace o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (od 2–3 až po 8–9 bodů na 9bodové škále), ale byly v něm nalezeny alely rezistence Ren3 a Ren9 proti této chorobě.
PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.
RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.
PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).
PŮVOD: neznámý, patrně Anglie, velmi stará odrůda, známá také pod názvy Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rosie.
RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo vzhůru a poté se pod tíhou úrody ohýbají.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Cárská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota.
PLODNOST: raná, střední, střídavá.
PLODY: velké až velmi velké (60–80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky. Slupka je pevná, pod silným ojíněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužnina je zelenkavá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá, z chladnějších poloh a deštivých roků kyselejší a trpčí. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem srpna, nerovnoměrné, vyplatí se sklízet probírkou.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i kuchyňskému zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná pouze do teplých poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní k šarce, silně odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia laxa), červené skvrnitosti slivoní (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).
PŮVOD: Maďarsko, zřejmě konec 19. stol., na trhu od r. 1995.
RŮST: středně silný, vzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, částečně samosprašná. Vhodní opylovači např.: Konstantinopolská, Champion, Angerská, Mezőtúri.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (prům. 300–500 g) se široce hruškovitým, uprostřed nejširším tvarem, zlatožluté barvy. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, velmi aromatická a chutná, kolem jádřince mírně zrnitá.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu. Uskladněná vydrží do ledna.
VYUŽITÍ: i k přímému konzumu a výborná na dýňový sýr, marmeládu, výživy, kompoty, mošt, víno, destiláty, likéry.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná.
PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.
PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica.
RŮST: umírněný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.
PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.
PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců.
VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).
PŮVOD: Nizozemsko, vyšlechtil jej André van Nijnatten v roce 2013 jako odrůdu šeříku Meyerova (Syringa meyeri syn. Syringa pubescens subsp. pubescens) pod názvem Annys200810 a v Evropě se používá název Flowerfesta® White.
RŮST: mírný, kompaktní, je to opadavý listnatý keř dorůstající do výšky asi jen 125 cm. Listy jsou menší (dlouhé 3-5 cm), kulatě vejčité, šťavnatě zelené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete opakovaně: koncem května přibližně 3 týdny a znovu v létě velkými latami drobných, bílých, sladce vonících květů, případně ještě jednou na podzim. Po odkvětu doporučujeme květy odstřihnout.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody.
PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.
VYUŽITÍ: nádherný okrasný kompaktní šeřík obzvláště vhodný do malých zahrad i na balkóny či střešní zahrady. Samozřejmě parádu udělá i ve velkých zahradách či parcích, například v kombinaci s růžově kvetoucí odrůdou Flowerfesta® Pink.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: mrazuodolný do -28 °C. Je lépe odolný vůči padlí než starší odrůdy.
PŮVOD: Německo, Geisenheim nad Rýnem, vypěstoval Rudolf Goethe jako semenáč Landsberské renety v roce 1882, v roce 1891 poprvé plodila.
RŮST: v mládí bujný růst, brzy ustává, vytváří široce kuželovitou až převislou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzo. Vhodní opylovači např.: James Grieve, Ananásová reneta, Coxova reneta, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, každoroční, velmi bohatá.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 150–190 g, ale i 320 g, při přetížení plodností na vysokokmenech jen kolem 130 g), tupě žebrované, zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená, v plné zralosti sytě žlutá s nepatrným světle červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, jemnozrnná, velmi šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická. Má vyšší obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v prosinci, uskladněné plody vydrží v dobrém stavu do března až dubna.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, moštování, ale i další všestranné zpracování, zejména sušení či pečení nebo výrobu výživ. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.
STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy, je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k rakovině, monilii a vlnatce krvavé.
PŮVOD: Ukrajina, kříženec Podarok Zaporožiu x Vostorg.
RŮST: středně silný až silný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: plodnost a kvalita je vysoká.
PLODY: Hrozny jsou velmi velké (800-1200 g, někdy až 1800 g) cilindricko kónického tvaru, středně husté až husté, rozvětvené, volnější. Bobule jsou světle zelené až zlatavě žluté s tenčí slupkou, jsou velké (32x22 mm, 8-12 g). Dužina je masitá, šťavnatá s vyváženou, harmonickou, jemně muškátovou chutí. Cukernatost je středně vysoká, 16-19 °NM. Má semena.
DOZRÁVÁNÍ: velmi časné, postupně od začátku srpna. Potřebuje 110 – 115 dní při sumě aktivních teplot 2300-2400 °C. Před změknutím bobulí odstraňujeme listy z okolí hroznů na 50 %. Úroda může zůstat dlouho po zralosti na keři, aniž by ztratila chuťové vlastnosti.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i dalšímu zpracování. Velmi dobře se přepravují.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dostatečně vlhké půdy.
ODOLNOST: Dřevo dobře vyzrává, je dobře mrazuodolné.
PŮVOD: Ukrajina.
RŮST: bujný, silné dřevo.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: průměrná až vysoká, plodí i na zálistcích. Kvalita výborná.
PLODY: řídké až středně husté hrozny s velkými, masitými, podlouhlými bobulemi o délce až 5 cm. Barva fialová až tmavomodrá, u třapiny nazelenalá. Chuť sladká, křupavá. Obsahuje semena.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku září. Částečným odlistěním dopěstujeme vzhledné hrozny.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na mošt i zavařování. Hrozny dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Vyžaduje širší spon, opěrný kůl, úrodnou půdu a přiměřenou závlahu.
ODOLNOST: ošetření proti houbovým chorobám je nutné.
PŮVOD: USA, South Haven, South Haven Experiment Station, vyšlechtil Stanley Johnston v r. 1962 jako křížence genotypů SH 333 [Redhaven x SH 171 (volně opylená Halehaven)] x SH 348 (volně opylená Ambergem) a v roce 1965 vybral výsledného křížence. Po 10 letech testování byla v roce 1976 uvedena na trh.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří silné kosterní větve.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete .
PLODNOST: časná, vysoká, spolehlivá.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,35 cm), kulaté, tvarově velmi pravidelné. Slupka je zlatožlutá s přibližně 80 % pokrytím červeným líčkem. Dužnina je žlutá, pevná, nevláknitá, výborně oddělitelná od pecky. Chuť je velmi podobná chuti odrůdy Redhaven, kyselosladká až sladká, dobrá. Plody jsou velmi pevné a velmi dobře snášejí přepravu.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 10 dnů po odrůdě Redhaven, tedy ve 2. dekádě srpna.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i na všestranné zpracování na kompoty, džemy, přesnídávky, destiláty.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě (5 z 10 bodů), vyšší mrazuvzdornost v květních pupenech a květech (7 z 10 bodů), vysoce tolerantní proti kadeřavosti (Taphrina deformans) (1,14 ze škály 0-9, kde 9 je nejhorší hodnota), vyšší odolnost proti moniliové spále (Monilinia laxa), střední odolnost vůči bakteriální skvrnitosti (Xantomonas pruni), střední až vyšší odolnost vůči dírkavosti - klasterosporióze (Stygmina carpophila).
PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěná v r. 1978 jako kříženec odrůd Glen Prosen × Meeker.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, výhony jsou bez trnů, dorůstají do 1,2–1,5 m. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: raná, vysoká, už v 1. roce plodnosti 1,6 kg/keř, další roky 3,8 kg/keř. Je to jednou plodící odrůda, plodí na postranních větvičkách vyrůstajících z loňských výhonů.
PLODY: jsou velké (průměrně 4–6 g), pevné, lesklé, červené s jemným voskovým nádechem, srdčitého tvaru. Chuť je sladká, aromatická, příjemně harmonická.
DOZRÁVÁNÍ: jednou plodící, ale během relativně dlouhého období v závislosti na poloze od začátku června do července či až od poloviny července do poloviny srpna.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení. Velmi dobře a dlouho drží na keřích a po sklizni mají dlouhou trvanlivost a dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až více mrazuvzdorná, odolná vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), středně až více odolná vůči fytoftóře (Phytophthora sp.), středně náchylná k antraknóze (Colletotrichum acutatum) a náchylnější k poškození roztoči.
PŮVOD: Anglie, Nottingham, stará odrůda z poloviny 19. století, kterou buď vyšlechtil nebo alespoň šířil biolog a školkař Robert Hogg nebo je dokonce ještě staršieho původu.
RŮST: nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky, jako do výšky, dorůstá do 3 až 5 m. Letorosty jsou ojíněné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu velkými, miskovitými květy, obvykle uniká mrazům.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: menší až středně velké (25-30 g, 2,5-3, někdy 4 cm), kulovité až zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sklizni před mrazy postupně během uskladnenia. Tehdy mají příjemně sladkokyselou až sladkou, pikantní chuť s náznakem karamelu. Tato odrůda patří k nejchutnějším. Připomínají džem či pikantní výživu obranu přímo ze stromu.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, většinou v listopadu.
VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.
STANOVIŠTĚ: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Oblibuje lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při odpovídající výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, je odolná vůči choroby.
PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušně, druh Pyrus x bretschneideri
RŮST: bujný na asijskou hrušeň
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylují ji jiné asijské hrušně nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké až velké (150–200 g), podlouhlé až soudkovité. Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s červenavým líčkem. Dužnina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemnou muškátovou, ale i medovou arómu.
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské strupovitosti (Venturia nashicola) i vůči alternárii proměnlivé (Alternaria alternaria).
PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.
RŮST: bujný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.
PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila ji Agnieszka Orzeł, je to odrůda ostružiníku západního (Rubus occidentalis).
RŮST: bujný, se vzpřímenými a pevnými, méně otrněnými výhony a menšími listy.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.
PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 2,3 kg na keř), pravidelná.
PLODY: na ostružiník západní velké (průměrně 2,5 g), pravidelně kuželovité, pevné, lesklé, černé s bílým ojíněním mezi malými peckovičkami. Dužnina je středně až méně šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická a kořenitá, někomu připomíná chuť perníka. Cukernatost je vysoká (průměrně 13,7 °Brix)
DOZRÁVÁNÍ: je to dvakrát plodící odrůda, na loňských výhonech dozrává začátkem července, na letorostech začátkem září. Plody se snadno sbírají a mají velmi dobrou po trvanlivost při uskladnění v chladu.
VYUŽITÍ: keře se s oporou dají použít jako neprostupný živý plot do menších i větších zahrad. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i všestrannému zpracování na mimořádně chutné džemy, likéry, na pečení. Velmi dobře snášejí mražení, po rozmrazení netečou. Je vhodná na domáce i profesionální pěstování.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých, středně teplých i vyšších a chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květu. Je dobře odolná vůči mšicím, viru RBDV (raspberry dwarf virus), houbovým choroby kořene a výhonů a díky mohutné kořenové soustavě vysoce odolná vůči suchu.
PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztorzné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až srpnu.
PLODNOST: vysoká.
PLODY: velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.
DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.
PŮVOD: Čína a sever Korejského poloostrova, kde roste ve světlých opadavých lesích, na travnatých stráních a svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 2800 m n. m.
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 60 cm a šířky 50 cm. Je to trvalka přezimující v kořeni. Listy jsou 2–3krát trojčetné, řapíkaté a lysé, velmi dekorativně laločnaté.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, s nápadnými oboupohlavnými chasmogamickými (opylovanými hmyzem) květy i později rozkvétajícími nenápadnými kleistogamickými květy, které se opylí samy, bez pomoci hmyzu. Kvete od dubna do června nápadnými, sytě růžovými květy ve tvaru srdce uspořádanými do jednostranných hroznů.
PLODNOST: pravidelná, vysoká.
PLODY: tobolky s elaiozomem („masíčkem“) pro mravence, kteří je rozšiřují.
DOZRÁVÁNÍ: v červenci, případně srpnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka zejména do polostínu pod stromy, které na jaře ozvláštní svými nápadnými květy a listy.
STANOVIŠTĚ: polostín, případně slunné, kde ale vyžaduje dostatečně vlhkou půdu. Preferuje humózní, lehčí půdu, spíše neutrální až mírně kyselou. Je vhodná do teplých, středně teplých i vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v kořeni až do -40 °C. Obvykle netrpí chorobami či škůdci. Někdy ji mohou poškodit mšice, slimáci, šneci či padlí, rez nebo antraknóza.
PŮVOD: Rusko, bývalý SSSR, Petrohrad, Petrovská experimentálna stanice Všeruského inštitútu rastlinnej genetiky N. I. Vavilova.
RŮST: středně bujný, mírně rozložitý, hustý, v pěti letech dosahuje průměrně výšky 1 m a šířky 1,1 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: zřejmě jiné ruské odrůdy Jugana, Vostorg, Sinij Utes, Bakčarskij Velikan.
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,80-1,05 g), podlouhlé. Chuť je výborná, sladká, vyhodnotená v testovaní 8 odrůd jako nejlepší.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, koncem května až začátkem června.
VYUŽITÍ: keře s jedlými plody poskytujúce skorú pastvu pro včely a jiný hmyz jsou vhodné do menších i větších zahrad, sadů, jako nižší živý plot. Plody na přímý konzumaci i na zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mražení.
STANOVIŠTĚ: sluneční či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako čučoriedky. Snese i mírně sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo mulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.
ODOLNOST: v rámci zimolezů kamčatských středně mrazuvzdorný v dřevě, ale celkově silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.
PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.
RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře větví a obrůstají.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Dolanka, Vlaška, Wangenheimova. Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová se šedomodrým ojíněním a s nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a trpká a špatně se odděluje od dužniny. Dužnina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, zpočátku středně tuhá, při přezrání měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá, u slupky mírně trpká.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna. Plody při přezrání snadno opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo knedlíků.
STANOVIŠTĚ: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, méně tolerantní vůči šarce, napadají ji roztoči.

