Malé zahrady

PŮVOD: Nizozemsko, hybrid neznámých druhů, zřejmě Agastache rugosa × Agastache foeniculum, vyšlechtil Coen Jansen.

RŮST: vzpřímený. Trvalka s přezimujícím kořenem dorůstající do výšky 70–90 cm a šířky 50–70 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: sterilní, ale láká množství drobných opylovačů. Kvete velmi dlouho, od června do září světlefialovými hluchavkovitými květy uspořádanými v klasy.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD: Nizozemsko, JUB Holland, původ odrůd neznámý, pravděpodobně se jedná o mix plnokvětých odrůd pryskyřníku asijského (Ranunculus asiaticus). Druh má původ na východě Středomoří až po západní Asii – od Řecka, Turecka a Kypru přes Sýrii, Jordánsko, Izrael až po Egypt a severní Libyi, Irák a Írán. Tam roste na křovinatých svazích a stráních, ve světlých lesích, nevyhýbá se ani skalám a útesům v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky kolem 600, ale i až 950 m n. m.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky a šířky asi 30-40 cm. Vysazuje se zejména v březnu až dubnu, případně v květnu do volné půdy. Před výsadbou je třeba hlízy namočit na 3-4 hodiny do vody. Při vysazení je třeba je přikrýt 3-5 cm vrstvou půdy a sázet na vzdálenost 10-15 cm. Po odkvětu a zaschnutí listů je třeba hlízy vyjmout ze země a uskladnit v chladné, ale bezmrazé místnosti, např. ve sklepě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašný, jednodomý s oboupohlavnými květy, hmyzem opylivý. Kvete od konce května či od června do srpna, v mixu jsou pastelově růžově, lososově, oranžově kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: zobákovité nažky.

DOZRÁVÁNÍ: v červenci a srpnu.

VYUŽITÍ: je vhodný jako okrasná teplomilná trvalka do truhlíků či záhonů v kombinaci s jinými pryskyřníky, ale i jinými cibulovinami či trvalkami. Je velmi vhodný i k řezu, při pravidelné výměně vody umí ve váze vydržet i 2 týdny. Celá rostlina je jedovatá.

STANOVIŠTĚ: slunečné až slabý polostín, chráněné před silným větrem. Půdu potřebuje výživnou, humózní, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou.

ODOLNOST: hlíza je málo mrazuodolná, jen do -2 °C až -4 °C ve vlhké půdě, o něco více v suché. Nadzemní část snese jen krátkodobý lehký mráz kolem 0 °C. Je jen středně až méně odolný vůči zamokření a středně odolný vůči padlí, houbové či bakteriální hnilobě hlíz ve vlhkých podmínkách. Na mladých stoncích se ojediněle mohou objevit mšice.

PÔVOD: Východná Ázia: stredná Čína, Japonsko, Kórea na okrajoch lesov, pri vodných tokoch, v krovinách a medziach v nadmorskej výške od 300 do 1500 m n.m.

RAST: bujný, je to čiastočne opadavá liana dorastajúca aj do 12 m a vyžadujúca oporu, okolo ktorej sa môže ovíjať. Podľa lokality je buď opadavá alebo poloopadavá, teda na zimu opadáva aspoň časť listov. Má šedohnedú kôru posiatu výraznými lenticelami. Letorasty sú lysé, s fialovým nádychom. Listy má dlaňovito zložené, najčastejšie 5-početné s eliptickými až vajcovitými lístkami dlhými 3-6 cm, na líci tmavozelenými, na rube sivými. Na udržanie úrodnosti je potrebný predjarný rez, počas ktorého sa zakracujú minuloročné výhony na 7-15 pukov a na nich bude rodiť tento rok. Podobne ako pri broskyni si ponecháme aj čapíky (s 3-4 pukmi) z minuloročných výhonov, ktoré vytvoria plodný obrast nasledujúci rok.

OPEĽOVACIE POMERY: je cudzoopelivá, pravdepodobne hmyzom aj vetrom opelivá, jednodomá so samostatnými samčími a samičími kvetmi na jednej rastline. Kvety sú purpurovohnedé až červenopurpurové a voňajú sladko, čokoládovo, od toho je odvodené ich ľudové pomenovanie "čokoládový vinič". Samičie kvety neobsahujú nektáriá a sú asi dvojnásobnej veľkosti oproti samčím kvetom, ktoré sa tvoria na konci strapcov. Kvety rozkvitajú výrazne protogynicky, teda samičie kvety na tej istej rastline rozkvitajú skôr než samčie a nedochádza k prekryvu v čase kvitnutia, preto na dosiahnutie úrody treba 2 geneticky odlišné rastliny v dosahu do cca. 100 m, ktoré sa v čase kvitnutia prekryjú - rastlinu 1. typu a rastlinu 2. typu.

PLODNOSŤ: je veľmi skorá, už v 2. roku života, vo voľnej prírode nízka, ale pri pestovaní v sade môže byť vysoká a dosiahnuť až 30 t/ha v prvom roku plodnosti a až 60 t/ha v dospelosti (teda v 3-4 rokoch po výsadbe). Plodí už na jednoročnom dreve.

PLODY: stredne veľké (priemerne 3x4-6 cm), podlhovasté, usporiadané väčšinou po 3-5 ks v suplodí. Šupka je bledoružovofialová, hrubá (5-6,9 mm), horkastá, v plnej zrelosti praská. Vnútri je množstvo drobných semien obalených sladkou, svetlou, priesvitnou, gelovitou dužinou - arilom. Plody majú vysoký obsah vitamínu C, porovnateľný s kiwi.

DOZRIEVANIE: väčšinou počas septembra a októbra podľa lokality. V plnej zrelosti plody prasknú, ale to priláka hmyz a vtáky, takže optimálny čas zberu pre uskladnenie je asi 1 týždeň pred konzumnou zrelosťou, teda pred prasknutím, keď je už viditeľná šedá línia pozdĺž plodu v mieste, kde neskôr praskne. Po zbere plody v izbovej teplote vydržia uskladnené 2-3 týždne, v chladničke až 3 mesiace.   

VYUŽITIE: veľmi okrasná a rýchlorastúca (polo)stálozelená liana, ktorá rýchlo pokryje požadované plochy múrov, pergol, plotov apod. Listy, kvety aj plody sú veľmi dekoratívne a kvety krásne voňajú. Kulinárne využitie: Sladká, gelovitá dužina sa buď je zasurova priamo z plodov či v jogurte, zmrzline, pudingu alebo sa používa na výrobu džúsov a džemov. Horkastá šupka sa používa buď na zaváranie podobne ako uhorky alebo, najmä v japonskej kuchyni, sa plní a praží. Liečivé využitie: plody majú protizápalové, protinádorové a močopudné účinky, znižujú teplotu. Stonky, zbierané na jeseň a vysušené na neskoršie použitie, sa používajú vnútorne proti bakteriálnym a hubovým infekciám, infekciám močového traktu, menštruačných problémoch či na zlepšenie laktácie.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň, preferuje dostatočne vlhkú, ale dobre ododnenú pôdu, ale je veľmi prispôsobivá rôznym podmienkam. Vhodná na pestovanie v teplých, stredne teplých aj chladných oblastiach.

ODOLNOSŤ: v dreve a pukoch je silne mrazuodolná do asi -29 až -34 °C. Mladé výhony môžu byť poškodené mrazom. U nás nezvykne trpieť chorobami ani škodcami.

PŮVOD: Nizozemsko, Rotterdam, arboretum Trompenberg, vyšlechtěna jako mezidruhový kříženec Agastache rugosa a Agastache foeniculum, vyšlechtil a vybral ji Gert Fortgens. V r. 2004 získala ocenění Great Plant Picks a také ocenění Royal Horticultural Society Award of Garden Merit.

RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 70 cm a šířky 50 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím světle modrofialových květů.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD: Starobylá kulturní dřevina pěstovaná v celém Středomoří a v Makaronesii, dnes se pěstuje v mnoha odrůdách i v Americe a Austrálii. Vznikla zřejmě z planého olivovníku, který je někdy klasifikován jako samostatná varieta Olea europaea var. sylvestris, asi před 6000–7000 lety.

RŮST: pomalejší, umírněný, tvoří dlouhověké stromy vysoké ve své domovině 8–15 m, u nás podstatně nižší, tak do 2,5–3 m. Listy mají krátké řapíky, jsou vstřícné, kopinaté, kožovité, dlouhé až 8 cm, šedozelené, na rubu stříbřité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, převážně větrosnubný, ale i hmyzosnubný, u nás kvete v červnu. Přítomnost jiné odrůdy nebo semenáče zvyšuje úrodu.

PLODNOST: středně raná (3–7 let po výsadbě), středně vysoká, závislá na průběhu počasí.

PLODY: vejčité peckovice, dozrávající ze zelena do tmavohnědé až černé barvy, hořké chuti.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině října, případně až v listopadu.

VYUŽITÍ: velmi okrasný kompaktní stromeček, který dodává místu závan Středomoří. Kulinární využití: Plody v zelené i černé zralosti se nakládají do slaného nálevu. Z většího množství, v našich podmínkách nedosažitelného, se lisuje olej. Léčivé využití: Listy mají antiseptické účinky, snižují horečku, krevní tlak i hladinu cukru v krvi, uklidňují nervový systém. Dá se z nich získat žluté či zelené přírodní barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Vhodný do nejteplejších lokalit Slovenska k výsadbě do volné půdy na chráněné dvory, k zdím budov a plotům nebo jako přenosná rostlina na terasy, střešní zahrady, balkony, se zimováním ve sklenících či zimních zahradách. Pro dobré přezimování v zemi je důležitá propustnost půdy.

ODOLNOST: mrazuodolný ve dřevě do asi −7 °C až −10 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům, květní pupeny jsou poškozeny již při teplotě pod −2 °C. V klimatu střední Evropy obvykle netrpí škůdci. Výskytu houbových chorob způsobených houbami Spilocaea oleagina a Pseudocercospora cladosporioides předcházíme výsadbou na místo chráněné před nadměrnými srážkami a vlhkostí půdy. Po zakořenění je dobře suchovzdorný a odolný vůči vysokým teplotám.

PÔVOD: Dánsko, Kodaň, University Copenhagen, Department of Plant and Environmental Sciences a Aarhus University, AU Aarslev, Danish Centre for Food and Agriculture, kríženie realizoval S. Dalbro a v roku 1986 odrodu vybral zo selekcie semenáčov A. Thuesen, v roku 1989 odrodu prvýkrát popísal K. Kaack. 

RAST: stredne bujný, dorastá do asi 3 m, tvorí veľa výhonov, má veľké listy.

OPEĽOVACIE POMERY: čiastočne samoopelivá, hmyzom opelivá, jednodomá, s obojpohlavnými kvetmi. V rámci odrôd bazy čiernej kvitne skoro, spoločne s odrodou Samidan.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká.

PLODY: stredne veľké až veľké súplodia (priemerne 58,8 g) s priemerne 264 bobuľami. Bobule sú veľké (100 plodov váži priemerne 23-33 g, priemer bobule je priemerne 6,24 mm). Plody sú lesklé, modročierne, obsahujú stredné množstvo antokyánov (priemerne 496 mg na 100 g), šťava z nich má veľmi príjemnú, kyselkavú chuť. 

DOZRIEVANIE: je skoré, už v prvej polovici augusta, dozrieva rovnomerne.

VYUŽITIE: ker je jedlý, liečivý aj dekoratívny, vhodný do menších aj väčších záhrad, živých plotov, sadov, medzí, parkov aj inej mestskej zelene. Kulinárne využitie: súkvetia sa vyprážajú, vyrába sa z nich limonáda, šumivé víno, ochucujú sa nimi krémy a zmrzliny, ale aj zavárané ovocie či džemy, napr. egrešový, dajú sa použiť ako posýpka na koláče. Plody treba pred konzumáciou aspoň 15 minút tepelne upraviť aspoň pri 50 °C a prepasírovať semienka. Veľmi chutné sú z nich sirupy, džemy a výživy (oboje najlepšie doplnené o hrušky či jablká bohaté na pektín). Dajú sa použiť aj pri pečení koláčov, výrobe omáčok a čatní, robí sa z nich džús, víno, destiláty. Využívajú sa v potravinárstve na prifarbovanie potravín. Liečivé použitie: súkvetia sa používajú na čaj proti horúčke, sú močopudné a potopudné, podporujú tvorbu mlieka a uľahčujú vykašliavanie, externe pôsobia protizápalovo. Plody majú protivírusové účinky. Technické využitie: mladé rovné konáre sa používajú pri výrobe píšťal a iných hudobných nástrojov.

STANOVIŠTE: zvláda aj polotieň, aj horšie pôdy, ale uprednostňuje slnečné, dostatočne vlhké miesto s výživnou pôdou. Je vhodná do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je stredne mrazuodolná v mladom dreve, v kvete napriek skorému kvitnutiu zvykne unikať mrazom. Málo náchylná na choroby a škodcov. Dobre znáša veterné polohy, toleruje znečistenie ovzdušia.

PŮVOD: je to hybrid s jedním z rodičů z druhu Buddleja davidii var. nanhoensis, který je původně endemický v provincii Kan-Su v Číně jako zakrslý. Tento kultivar byl vyšlechtěn v USA, Kalifornii, školkou Monrovia Nursery v r. 1984, vypěstován jako Mongo a prodáván pod jménem Nanho Blue.

RŮST: umírněný, kompaktní, vzpřímený s převislými květenstvími. Je to opadavý keř, který dorůstá do výšky 150–200 cm a šířky 100–150 cm. Listy jsou úzké, stříbřité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná, bohatě kvete od konce června až do září drobnými modrofialovými květy s oranžovými kalichy ve velkých květenstvích dosahujících délky až 25–30 cm, kvete na letorostech.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.

PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm s množstvím velmi drobných, křídlatých semínek.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní stříbřitě zelenými listy a záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láka velké množství opylovačů. Květenství lze použít také na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné či polostín, toleruje širokou škálu půd od písčitých až po jílovité, ale upřednostňuje dobře odvodněné půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi -20 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchovzdorná. Nebývá náchylná k chorobám, jen málokdy trpí mšicemi a roztoči.

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: neznámý, stará odrůda Corylus maxima známá už v 1. polovině 19. století jako Spanish Nut v katalogu Catalogue of Fruits of the Horticultural Society of London. Synonyma a cizí názvy: Kentish Cob, Lange Spanische, Longue d'Espagne, Lunga di Spagna, Lambert's Filbert, DuChilly, Lamberts Large, Large Bond Nut, Large Cob, Noisetier d'Espagne, Spanish Nut, Spanische Lambertsnuss.

RŮST: středně bujný, vytváří velké keře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Cosfordská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 2,59 t/ha).

PLODY: plodenství obsahuje až 5 plodů. Plody středně velké až menší (průměrně 2-3 g), podlouhlé. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 0,87-1,7 g). Jsou méně suchá než u jiných odrůd (obsahují průměrně až 5,79 % vody). Chuť je výborná, hodnocená velmi vysoko. Plodenový obal je delší než plody a těžko se z plodů odstraňuje, asi 70 % plodů padá na zem i s ním. Vnitřní slupka se těžko odstraňuje i po pražení a promnutí. Tvoří střední množství prázdných plodů.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině září.

VYUŽITÍ: keř je vhodný do přírodních živých plotů, větrolamů, mezí, menších i větších zahrad či sadů, poskytuje hmyzu první pyl v roce. Kulinární využití: plody jsou vhodné na přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky, ale i na výrobu oleje či destilátu, likérů. Technické využití: nevysychavý olej se používá i v kosmetice a na výrobu barev, mladé výhony se používají v košíkářství, např. na výrobu lubových košů, ale i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí pro umělce.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, tam je však méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum).

PÔVOD: USA, Virginia, Boyce, vyšľachtil ako semenáč Overleese a v roku 1998 uviedol na trh Robert Neal Peterson, v roku 2004 získala patent. Synonymá: PPF 1-7-1.

RAST: stredne bujný, vzpriamený až rozložitý, dorastá do výšky asi 4-5 m, vytvára guľovitú korunu. 

OPEĽOVACIE POMERY: je cudzoopelivá. Vhodné opeľovače: Susquehanna, Overleese, NC-1, Sunflower, Potomac a ďalšie odrody. 

PLODNOSŤ: je vysoká (15-22 kg ročne). 

PLODY: sú stredne veľké (priemerne 7,6x5,2x5,0 cm, 143 g), podlhovastého až zavalitého tvaru. Šupka je tenká (priemerne 0,21 mm), svetlozelená v plnej zrelosti. Dužina je šťavnatá (64,5 % hmotnosti), krémová, svetložltá, obsahuje 4-8 semien, ktoré tvoria len malú časť plodu (priemerne 6,4 % hmotnosti plodu). Chuť je jemná a lahodná chuť pripomínajúca čerimoju (Annona cherimola) či banán s mangom, je najobľúbenejšia u začiatočníkov v pestovaní asiminy. Cukornatosť je priemerne 14,4 °Brix.

DOZRIEVANIE: je skoré až stredne skoré, približne 3 týždne pred Susquehanna, po Wabash, približne od 2. týždňa v septembri až do začiatku októbra.

VYUŽITIE: Strom je veľmi dekoratívny, s krásnymi, zvončekovitými kvetmi rozkvitajúcimi ešte pred olistením a s prevísajúcimi, veľkými, exoticky pôsobiacimi listami. Kulinárne využitie: plody sú vhodné najmä na priamy konzum, ale aj na výrobu zmrzlín, džúsov, výživ či marmelád. Liečivé využitie: plody ako jemné preháňadlo, podobne ako slivky. Listy sú močopudné, používajú sa externe na vredy a abscesy. Technické využitie: lyko sa používalo na výrobu silných lán a šnúr. Jedovaté semená majú insekticídne vlastnosti. Zo zrelej dužiny plodu sa môže získať žlté farbivo.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň, najmä mladšie rastliny lepšie znášajú polotienisté miesta. Je menej náročná na pôdu, preferuje dostatočne odvodnenú, ale vlhkú pôdu, stredne dobre znesie ťažkú, ílovitú, toleruje výborne aj kyslejšiu pôdu, dobre znáša zásaditejšiu pôdu, ale nie zasolenie. Vhodná najmä do teplých a stredne teplých a chránených chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je dobre mrazuodolná v dreve do -23 °C až -29 °C, kvety môžu poškodiť už slabšie mrazy. Výborne toleruje kyslejšiu pôdu, dobre zásaditejšiu, neznáša zasolenie pôdy, veľmi dobre znáša sucho, stredne dobre zamokrenie. U nás nezvykne trpieť škodcami či chorobami, ale jej plody sú atraktívne nielen pre nás.

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.

 
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.

PŮVOD: Čína, velmi stará odrůda, zřejmě již z 10. století z provincie Šan-tung. Pravděpodobně mezidruhový kříženec hrušní Pyrus ussuriensis a Pyrus aromatica. 

RŮST: umírněný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: výrazně cizosprašná, hmyzosnubná. Vhodní opylovači např.: Chojuro, Shinseiki, Seuri, Yali, Korean Giant, Olympic.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná, plody vyžadují probírku k dosažení dostatečné velikosti a kvality.

PLODY: poměrně velké, vřetenovité až hruškovité, nepravidelné, na povrchu hrbolaté. Slupka je pevná, polomastná, zelená, v plné zralosti žlutá, s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je bílá se žluto-hnědým nádechem pod slupkou a je hustá, šťavnatá, zrnitá a křupavá. Chuť je velmi sladká, s nízkým obsahem kyselin a s mírnou ananasovou arómou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, sklizeň koncem září až v říjnu, dozrává až po uskladnění, má velmi dlouhou trvanlivost při skladování v chladičích při 0 °C – až 6 měsíců. 

VYUŽITÍ: plody především k přímé konzumaci samotné nebo v zeleninových či ovocných salátech, k sýrům. Mohou se i tepelně upravovat a přidávat k rychle restovaným jídlům, podusit, grilovat, péct, přidávat do omáček k masitým jídlům. Nebo se po odstranění jádřince mohou plnit sušeným ovocem či ořechy.

STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě do asi -25 °C až -28 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je rezistentní vůči merám (Cacopsylla pyri), bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: původní euroasijská dřevina.

RŮST: keř, ojediněle strom s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 4–6 m. Kůra je světle šedá, starší kmeny pokrývá tmavě šedá, mělce rozpukaná borka. Jednoduché, vstřícné listy jsou kopinaté až vejčité, na okraji jemně pilovité. Vrchní strana je matná, zelená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu a červnu. Zelenavé / žlutobílé oboupohlavné květy jsou seskupené do vzpřímených vidlanů a jsou opylovány hmyzem. Jsou jen částečně samosprašné.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: zelené, v zralosti cyklámenově červené čtyřpouzdré tobolky, tzv. „kvadrátky“, dlouhé asi 1–1,5 cm, visící na 2–3 cm dlouhé stopce. V každém pouzdře je oranžový míšek, který obsahuje jedovatá semena.

DOZRVÁNÍ: dozrávají koncem září a v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní keř, zejména na podzim v době dozrávání plodů, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, parků či jiné městské zeleně, ale i do větrolamů či mezí. Semínka jsou často konzumována ptáky, zejména červenky. Květy jsou nektarodárné, takže se uplatní i u včelnic. Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevěné uhlí využívané jako uhlík na kreslení.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, snese i zastínění. Vlhčí půdy, ale snese i suchý polostín pod stromy. Preferuje přirozeně lužní lesy, doubravy, bučiny, je součástí křovin. Na Slovensku se vyskytuje především v nížinách a pahorkatinách do 700 m n. m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný, odolný vůči větru, zastínění, suchu, toleruje znečištění ovzduší i dočasné zaplavení.

PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.

RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponu 4,5-6x5-6 m. Větve jsou beztrnné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi‑2, Globe, Chaoyang.

PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru. Slupka je hladká. Dužnina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1 %). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné k přímé konzumaci, ale především k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -25 °C až -28 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší.

PŮVOD: Německo, Freiburg, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg (Státní vinařský ústav ve Freiburgu), vyšlechtil ho v r. 1982 Norbert Becker jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Solaris

 
RŮST: středně bujný. Raší brzy, současně s Pinot Noir. Doporučený je řez na 3–5 oček na m².

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavními květy. Kvete krátce před Pinot Noir.

 
PLODNOST: činí 13,5–16 t/ha při cukernatosti 20 °NM a kyselinách 7,5–8,5 g/l.

 
PLODY: hrozny jsou středně velké, méně husté, podlouhlé, s volně nasazenými bobulemi. Bobule jsou středně velké, pevné. Slupka je silnější, pevná, tmavomodrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem až v polovině září (týden před Pinot Noir).

 
VYUŽITÍ: zejména na vína bohatá na barviva, aromatická, s vyšším obsahem taninů, s výraznými tóny lesního ovoce, typově podobná vínům z Cabernet Sauvignon, obvykle s ještě výraznější vůní. Mladší vína mají typickou kořenitost, jsou vhodná k delšímu zrání či barikování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda bohatá na živiny. Odrůda vhodná i do okrajových oblastí. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný (do -21/-24 až -25 °C), dřevo dobře vyzrává, je náchylnější k pozdním jarním mrazům, protože brzy raší. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), středně až výše vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

Moštová odrůda vhodná pro výrobu červeného vína.
Středně silný růst. Hrozny jsou středně velké, podlouhlé, s volně nasazenými kulatými bobulemi střední velikosti a tmavomodré barvy. Dužina je sladká, osvěžující, lahodná. Vhodný pro výrobu červeného vína - chuť intenzivní, plná, s vůní černého rybízu a třešní. Dozrává na přelomu září - října. Slunečné stanoviště, střední polohy, půda hlinitá, s dostatkem vláhy a živin. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hroznu jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Odrůda dobře snáší kratší řez. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoprašná odrůda. Původem z Německa, r. 1967, kříženec odrůd Diana x Chambourcin.

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, v r. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera, 1,56 % V. labrusca, 14,58 % V. rupestris, 3,13 % V. berlandieri, 2,64 % V. lincencumii.

 
RŮST: středně bujný. Raší pozdě. Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselinách 7–10 g/l a zatížení 50–60 oček na keř.

 
PLODY: hrozny jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1–2 g, 14–15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá, na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužnina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale až 28 °NM).

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.

 
VYUŽITÍ: na výrobu moštu, jemného vína s mírně ovocným buketem podobným „chrupkám“ či Rulandskému bílému i k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není příliš náročná na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy. Vhodná do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě (−25 až −27 °C), i když v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuvzdorná i vůči pozdním jarním mrazům. Při nepříznivém počasí v době květu je náchylná ke sprchávání květů. Je vysoce odolná vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoce vůči padlí révy (Plasmopara viticola) (9 bodů z maxima 9), odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), náchylnější jen k červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila). Je vhodná k pěstování v ekologickém režimu.

PÔVOD: Lotyšsko, vyšľachtil ho Pauls Sukatniks, v roku 1964 urobil selekciu z kríženia odrôd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexným medzidruhovým krížencom medzi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.

RAST: veľmi bujný. Listy má veľké, trojlaločné, sýtozelené. Drevo veľmi dobre vyzrieva pred zimou. Neskoro raší.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavnými kvetmi. Kvitne neskoro.

PLODNOSŤ: skorá, asi 2 roky po výsadbe, vysoká, približne 12 kg/ker pri dospelom kre. 

PLODY: strapce sú stredne veľké (350-450 g), kužeľovité až valcovité, voľné s  30-35 bobuľami. Bobule sú stredne veľké až veľké (priemerne 6-7 g), guľaté, tmavomodré až čierne, pokryté voskovitým svetlomodrým osrienením. Šupka je pevná, pružná. Dužina má konzistunciu želé s niekoľkými veľkými semenami. Chuť je sladkokyslá, harmonická (cukornatosť 16-20 °Brix, kyselín je maximálne 5 g/l), aromatická s jemnou vôňou prezretých jahôd typickou pre krížence s Vitis labrusca.   

DOZRIEVANIE: veľmi skoré až skoré, obvykle v 2. polovici augusta.

VYUŽITIE: univerzálna odroda na výrobu purpurovočervených ovocných vín s typickou vôňou prezretých jahôd, ale aj na priamy konzum ako stolová odroda, či na výrobu muštov, džemov, kompótov.

STANOVIŠTE: slnečné, preferuje ľahšiu, dobre priepustnú, stredne úrodnú pôdu, lepšie než mnohé iné odrody znáša sucho či chudobnejšiu pôdu. Je vhodný aj do úplne okrajových polôh pre pestovanie viniča.

ODOLNOSŤ: je extrémne mrazuodolná v dreve a pukoch do -30 °C či dokonca až -35 °C. Neskoro raší a tak obvykle uniká aj neskorým jarným mrazom. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a botrytíde (Botrytis cinerea), stredne voči múčnatke (Erysiphe necator).

PŮVOD: Severní Amerika, zejména v centrální části kontinentu, od východního Texasu na západě po Ohio na východě, na prériích, ve světlých lesích a křovinách, na skalnatých stanovištích, často v okolí vodních toků, zejména v nížinách a pahorkatinách.

 
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50–120 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou lodyhou. Přízemní listy jsou řapíkaté, vejčité až úzce kopinaté, 5–30 cm dlouhé a 5–12 cm široké, na okraji pilovité či zubaté, někdy i celokrajné, na bázi klínovité až srdčité, na vrcholu špičaté, se 3–5 žilkami; lodyžní listy jsou střídavé, menší, s krátkým řapíkem, na bázi klínovité.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylovaná hmyzem, samosprašná, květy jsou oboupohlavné. Kvete od července do září. Květenství tvoří jazykovité a trubkovité květy: jazykovité květy jsou růžové až nachové, dlouhé 3–8 cm, na vrcholu se 2 zuby, trubkovité květy jsou dlouhé 4,5–5,7 mm, jsou zelenavé až růžové nebo nachové a rozkvétají postupně.

 
PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.

 
PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.

 
VYUŽITÍ: tato velmi okrasná bylinka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro motýly. Využívali ji už indiáni a používá se i dnes, a to zejména pro své léčivé účinky, a to jak kořen, tak i (kvetoucí) nať. V podobě čaje a zejména tinktury podporuje imunitní systém těla. Vnitřně se používá při rýmě, kašli, horečce, bronchitidě, infekci močových cest, ústní dutiny a krku, také jako afrodiziakum a prostředek ke zlepšení trávení. Zevně se používá k ošetření ran a popálenin, kde se projevují i její antiseptické a antibakteriální účinky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehčí. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho. Velmi ji oblibují slimáci, kteří ji dokážou na jaře zdecimovat.

PÔVOD: USA, Virginia, Boyce, vyšľachtil a v roku 1998 ju na trh uviedol Robert Neal Peterson, v roku 2004 získala patent.

RAST: stredne bujný, dorastá do výšky asi 4-5 m, vytvára guľovitú korunu. 

OPEĽOVACIE POMERY: čiastočne samoopelivá. Vhodné opeľovače: Shenandoah, Sunflower, Potomac a ďalšie odrody. 

PLODNOSŤ: stredne vysoká. 

PLODY: sú veľmi veľké (priemerne 9x6x6 cm, 241 g), podlhovastého až zavalitého tvaru. Šupka je stredne hrubá (0,51 mm), svetlozelená v plnej zrelosti. Dužina je pevnejšia, maslovitá, svetložltá s nádychom do oranžova, stredne šťavnatá (60 % hmotnosti), obsahuje 3-13 semien, ktoré tvoria len veľmi malú časť plodu (priemerne 3,4 % hmotnosti plodu). Chuť je príjemne sladká, plná, lahodná, exotická. Cukornatosť je priemerne 18,2 °Brix.

DOZRIEVANIE: je stredne skoré až neskoré, približne 3 týždne po Shenandoah, po Wabash, približne od začiatku 1. až do konca 2. dekády októbra.

VYUŽITIE: Strom je veľmi dekoratívny, s krásnymi, zvončekovitými kvetmi rozkvitajúcimi ešte pred olistením a s prevísajúcimi, veľkými, exoticky pôsobiacimi listami. Kulinárne využitie: plody sú vhodné najmä na priamy konzum, ale aj na výrobu zmrzlín, džúsov, výživ či marmelád. Liečivé využitie: plody ako jemné preháňadlo, podobne ako slivky. Listy sú močopudné, používajú sa externe na vredy a abscesy. Technické využitie: lyko sa používalo na výrobu silných lán a šnúr. Jedovaté semená majú insekticídne vlastnosti. Zo zrelej dužiny plodu sa môže získať žlté farbivo.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň, najmä mladšie rastliny lepšie znášajú polotienisté miesta. Pôdu preferuje dostatočne odvodnenú, ale vlhkú pôdu, neznáša ťažkú, ílovitú, znesie aj kyslejšiu pôdu, stredne dobre znáša zásaditejšiu pôdu, ale nie zasolenie. Vhodná najmä do teplých a stredne teplých a chránených chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je dobre mrazuodolná v dreve do -23 °C až -29 °C, kvety môžu poškodiť už slabšie mrazy. Dobre toleruje kyslejšiu pôdu, stredne dobre zásaditejšiu, neznáša zasolenie pôdy, stredne dobre znáša sucho. U nás nezvykne trpieť škodcami či chorobami, ale jej plody sú atraktívne nielen pre nás.