Malé zahrady

Rychle rostoucí, bohatě plodná, raná, odolná odrůda červené révy.
Hrozen středně velký a středně hustý, vzhledný, na dlouhé stopce. Bobule jsou středně velké, tmavě modré, oválné, slupka je pevná. Bohatý obsah resveratrolu (antioxidační a antibakteriální molekula). Odrůda vhodná k přímé konzumaci, výrobě červeného vína. Dobrá odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám. Hluboké půdy (intenzivně roste), slunné stanoviště. Původem z Maďarska.

RŮST: bujný, tvoří beztorzné výhony, zelené s tyrkysovým až modrým nádechem, které v zimě zbarvují do fialova.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná, dozrává postupně na loňských výhonech.

PLODY: středně velké, tvořené většími peckovičkami, purpurové až fialové, s ojíněním vypadají sametově, jsou měkké a šťavnaté jako maliny. Chuť připomíná více maliny, je mimořádně příjemně sladkokyselá až sladká a voňavá, ale je v ní cítit i stopa exotiky ostružiníku západního, tzv. černé maliny.

DOZRÁVÁNÍ: jednou za rok, obvykle od poloviny června do začátku července.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a všestrannému zpracování na džemy, sirupy, pečení, ovocné plátky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -28,9 °C, kvete pozdě a uniká pozdním jarním mrazům. Odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

PŮVOD: Japonsko, kde se původně vyskytoval jako endemit na ostrovech Honšú, Kjúšú a Šikoku, kde roste v křovinách a na stanovištích narušovaných lidskou činností, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1200 m. Je to druh ostružiny – Rubus illecebrosus. Byl zavlečen do Evropy, Severní a Jižní Ameriky, kde se pěstuje v zahradách a parcích a zplaňuje.

RŮST: rychlý, horizontální. Je to polokeř s plazivými kořeny a plazivými či obloukovitými výhony dlouhými 50–100(–150) cm. Květonosné výhony jsou vzpřímené, dlouhé až 60 cm, lysé, bez ojínění, s 3–4 mm dlouhými ostny. Listy jsou lichozpeřené s (3–)5–7 kopinatými lístky s pilovitým okrajem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s bílými, výraznými květy vyrůstajícími jednotlivě nebo po 2–3. Kvete v červnu až září.

PLODNOST: pravidelná, středně vysoká.

PLODY: souplodí je velmi velké (14–30 mm), tvarem podobné jahodě, červené, měkké, v plné zralosti se dobře odděluje od květního lůžka. Je velmi dekorativní, ale chuť má méně výraznou, mdlou, sladkou.

DOZRÁVÁNÍ: od srpna do mrazů.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k dekoraci dezertů a zejména na výrobu džemů, ve kterých se její chuť lépe rozvine.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, vyhovuje jí kvalitní, vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá půda.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C.

PŮVOD: neznámý, jedna ze starších žlutoplodých odrůd.

RŮST: silný, vzpřímený keř dorůstající do výšky 1,5–2,5 m a šířky 1–1,5 m. Tvoří množství pevných výhonů s početnými jemnými ostny. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, velmi atraktivní pro opylovače.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, světle žluté až citronově žluté barvy. Jsou dobře šťavnaté. Mají jemnou, sladkou, aromatickou chuť.

DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od poloviny srpna až do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: USA, New York, Geneva, Cornell University, v r. 1973 vyšlechtěna jako kříženec odrůd ostružiníku západního (Rubus occidentalis), zřejmě [(Bristol x Dundee) x Dundee].

 
RŮST: bujný, vzpřímený, bez řezu dosahují výhony i 2,5 m. Výhony jsou tyrkysové, purpurové až fialové, otrněné. Méně odnožuje, ale dlouhé výhony velmi dobře zakořeňují při dotyku se zemí. Vyžaduje řez dvakrát do roka na výšku asi 100 cm, aby byla zvládnutelná a aby se podpořila plodnost. Vyžaduje oporu a spon 90–120 cm x 180–240 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete během asi 2 týdnů v květnu a červnu bílými květy atraktivními pro opylovače.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Rodí na loňských výhonech.

 
PLODY: na ostružiník západní velké, polokulovité, pevné, černé s mírným ojíněním mezi peckovičkami, lesklé. Jsou méně šťavnaté než klasické maliny, ale převážně sladké s minimem kyselin, s osobitou, velmi příjemnou příchutí a vůní. Obsahují mnoho antokyanů. Bylo vědecky prokázáno, že mají protítorivné účinky: působí nejen jako prevence, ale i proti progresi či metastázám.

 
DOZRÁVÁNÍ: jednou ročně ve 2. polovině června až začátkem července.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování na džemy, sirupy, do koláčů, sušené do ovocných čajů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.

RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem např. pro odrůdy: Althanova renklóda, Kirkeho, Malvazinka a Zelená renklóda.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45–50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedě, jakoby voskově, ojíněná, žlutá až žlutozelená, jemná, dužnina u zralých plodů prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až trpká, někdy se loupe špatně, jindy dobře. Dužnina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je velmi dobře oddělitelná od dužniny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

DOZRÁVÁNÍ: postupné od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a výrobě džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době dozrávání dobře, po plné zralosti již špatně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a dužnina se těžko odděluje od pecky. Je vhodná zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce. Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní renklódy. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a málo náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena). Velmi však láká vosy.

Raná odrůda. Stolní, moštová, rezistentní réva, vyšlechtěná v Německu
Plod: hrozen je středně velký, bobule jsou středně velké až velké, kulaté, žlutozelené, s červenými tvářemi. Chuť sladká, aromatická. Vysoká cukernatost. Dozrává od poloviny srpna. Vhodný pro přímou konzumaci a výrobu lahodného vína s příjemnou muškátovou vůní a hruškovou příchutí.
Odolnost: vysoká odolnost vůči chorobám a mrazu.
Stanoviště: snese i vyšší polohy, méně náročná na půdu.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.

RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.

PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

 
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Německo, Halle an der Saale, vypěstoval C. G. Büttner v roce 1788 z oříšku z odrůdy Gunslebener Zellernuss zřejmě z volného opylení.

 
RŮST: bujný do výšky i do šířky, keř je řidší až středně hustý, vzpřímený. Odnožuje jen velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy kvetou 10 dní, samičí květy 5 dní a kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Lombardská bílá, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.

 
PLODNOST: pozdější (po 6 letech po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké (průměrně 4,3 g), kulovité, světle hnědé, slupka (obal plodu) je stejně dlouhá jako plod, středně hrubě cípatá. Velmi dobře se louská louskáčkem tak, že jádra zůstávají celá. Jádro je středně velké až velké, středně dobře vyplňuje skořápku (podíl z celkové hmotnosti plodu je 45 %). Jádro je vejcovité, slupka je jen slabě korkovatá, vnitřní dutina je malá až středně velká. Chuť je dobrá až velmi dobrá, aromatická, nasládlá. Dvojitá jádra se nevyskytují.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem 3. dekády září v průběhu asi 10 dní.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese však i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v pupenech i květu. Jen v těžkých jílovitých půdách může být poškozena. Je středně až silně odolná proti napadení nosatcem lískovým (Curculio nucum), netrpí chorobami.

PŮVOD: Kanada, stát Ontario, vyšlechtil v r. 1820 Charles Arnold v obci Paris jako kříženec odrůd Wagenerovo (otcovská odrůda) × Northern Spy (mateřská odrůda). Na trh ji uvedla školka bratří Transonových v Orléansu v r. 1882. V r. 1898 získala ocenění od britské Královské zahradnické společnosti. Do Listiny povolených odrůd v Československu byla zapsána v r. 1954. Synonyma a cizí názvy: Ontarioapfel.

RŮST: nejprve středně bujný, později ustává. Vytváří zpočátku vysoké kulovité či úzce pyramidální koruny, které se později rozkládají až na kulovité, jsou poměrně malé a řídké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Má tendenci vytvářet i partenokarpické plody bez opylení. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Matkino, Oldenburgovo, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, vysoká, výrazně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké, ploše kulovité, žebrované s pěti oblejšími, dobře vyvinutými žebry, která se táhnou podél celého plodu. Slupka je hladká, lesklá, pevná až kožovitá. Základní barva je výrazně zelená, později slámově žlutá s karmínově červeným líčkem, méně nápadným, rozmytým, někdy i široce pruhovaným. Plody bývají při sklizni modravě ojíněné. Dužnina je zpočátku středně tuhá, později měkká, krémová až nažloutlá, částečně zrnitá, velmi šťavnatá, na vzduchu málo hnědne, vydrží dlouho bez moučnatění. Po dozrání voní plody jen slabě, ale po rozkrojení silněji a připomínají vůní odrůdu Omanové. Chuť mají nakyslou až sladkokyselou, osvěžující, bez kořenitosti, nejchutnější jsou z nižších, dostatečně teplých poloh. Mají vyšší obsah vitaminu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou až ve 2. polovině října, co nejpozději, protože teprve těsně před sklizňovou zralostí se plody nejlépe vybarvují. Už při sklizni jsou náchylné k otlačení, proto je třeba s nimi manipulovat opatrně. Konzumně dozrávají v lednu, vydrží v chladném skladování do května, při skladování nevadnou, ale při přehnojení mohou hnít zevnitř.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, sušení a moštování, případně i na pečení. Kvůli nízkému obsahu cukrů je vhodné při konzumaci s mírou i pro diabetiky.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné. Dobře se přizpůsobuje různým podmínkám, nedaří se jí jen v těžkých, jílovitých, mokrých půdách a naopak v příliš suchých půdách či v mrazových kotlinách. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh. Hodí se zejména do zahrad, sadů či včelínů.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, silněji mrazuvzdorná v květu, je středně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, náchylnější k rakovině v těžké půdě. Napadá ji mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: Moldavsko, mezinárodní kříženec Guzaľ Kara x Villard Blanc.

 
RŮST: bujný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní.

 
PLODNOST: vysoká, úroda na 8-10letých keřích vedených na vysoké treláži je 150-170 kg.

 
PLODY: hrozen je středně velký, kónický (prům. 320-380 g). Bobule jsou velké (5-7 g), prodloužené tmavomodré, příjemné, sladkokyselé chuti. Cukernatost je 18-20 °NM. Dužina je masitá, křupavá, šťavnatá. Modrá a silně ojíněná slupka je obvykle tlustá.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává koncem září až začátkem října. Dozrálé hrozny dlouho vydrží na keřích a dobře se i přepravují.

 
VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i zpracování na víno, džemy, mošty či kompoty. V chladném skladování vydrží až 5 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, slunné a vzdušné, orientované na jih nebo jihozápad. Nemá velké nároky na půdu, dobře se mu daří v písčité, hlinité ale i ve vápenité půdě. Nejlépe jsou hluboké, propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: rezistentní vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně citlivý na černou hnilobu révy (Guignardia bidwellii), citlivější na botrytídu (Botrytis cinerea). Mrazuvzdorný do -23 °C.

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PÔVOD: USA, Oregon, Corvallis, vyšľachtila ju Maxine M. Thompson ako kríženec genotypov tzv. japonského zemolezu kamčatského ‘84-105’ x ‘65-18’, vybraná bola v roku 2012. Je patentovo chránená. 

RAST: bujný, rozložitý, široký. V 5 rokoch dosahuje výšku 1,1 m a šírku 1,7 m.

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá odroda, pre zabezpečenie úrody treba pri výsadbe kombinovať viac odrôd zemolezu. Vhodné opeľovače: Toya, Kawai, pravdepodobne aj Giant's Heart či Strawberry Sensation.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká (do 3 kg pri 5-ročných kríkoch), pravidelná.

PLODY: veľké (priemerne 2,3 cm dlhé a 1,5 cm široké, 2,2 g), elipsovité. Šupka je pevná, tmavej námornickej modrej farby prekrytej svetlým osrienením. Chuť je veľmi dobrá, sladkokyslá, s cukornatosťou až 15,2 ° Brix.

DOZRIEVANIE: skoré až stredne skoré. Plody sa dobre trhajú (suchý odtrh). Plody neopadávajú, dajú sa zbierať aj strojovo a dlho vydržia uskladnené v chlade (aspoň 2 týždne pri teplote 0-1 °C).

VYUŽITIE: kríky na nižší živý plot do záhrad, ale aj do sadov. Plody sú vhodné na priamy konzum aj na spracovanie na džúsy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompóty, na pečenie a mrazenie.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne vlhkou, pôdou, kríky pestujeme nezatrávnené a zamulčované v bobuľovom záhone. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuvzdorný v dreve aj v kvete, málo náchylný na choroby. Proti vtákom odporúčame zakrývať skôr netkanou textíliou, aby sa vtáky nezamotali do siete.

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.

STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Seyve Villard 12375 x Královna vinic; maďarský název odrůdy je Palatina.

 
RŮST: silný až středně silný růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.

 
PLODNOST: vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: Hrozny středně velké (200-500 g), kompaktní. Bobule středně velké (3-4 g), kulovitě elipsovité krásné jantárově žluté barvy. Chuť je sladká, výrazně muškátová, harmonická. Slupka je pevná a tuhá. Cukernatost 18-22 %, kyselost 7 – 8g/l.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává již koncem srpna až začátkem září. Potřebuje sumu aktivních teplot 2300 °C.

 
VYUŽITÍ: Výborná stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci i moštování.

 
STANOVIŠTĚ: Slunečné stanoviště, teplé polohy, hlinité/ hlinitopísčité půdy. Odrůda vhodná i do vyšších poloh a okrajových oblastí.

 
ODOLNOST: středně až vysoce odolná vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně vůči padlí révy (Plasmopara viticola), velmi vysoce odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), nízce vůči červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila) a vůči suchu dostatečně. Středně mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C.

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, vyšlechtila jej Svetlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 2001. Synonyma: Exzotičeskij, Exotica, Exotický.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Úroda z 15letého keře je 40–50 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 7–7,3 g, max. 8,5 g, 41–46 mm x 17–18 mm), válcovité. Slupka je tmavě červená. Dužnina je tmavě červená, velmi aromatická, hustá, velmi dobře se odděluje od pecky. Chuť je příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. I po dozrání drží velmi dobře na keři, takže se dají sbírat přímo z něj, není třeba čekat na spadnutí na zem.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i díky dobré oddělitelnosti dužniny od pecky jsou výborné ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.