12% DPH

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

Tmavomodrá, rezistentní odrůda aromatické chuti.
Růst střední až bujný, úrodnost vysoká. Hrozen je velký, bobule středně velké a kulaté, tmavomodré barvy, dužina je šťavnatá, charakteristické, harmonické chuti s jahodovou vůní. Vhodný k přímé konzumaci a výrobě vína. Dozrává v září. Slunné stanoviště. Odrůda nenáročná na vodu a půdu. Zimním řezem odstraňujeme poškozené, vyzrálé výhony z minulého roku. Odrůda je vysoce odolná vůči chorobám a mrazu, nepotřebuje chemickou ochranu. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vzpřímenou korunu, později se kosterní větve pod úrodou rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné prosvětlování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalánský špendlík či Lützelsachsenská.

PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50–70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti pokrytá bělavě žlutými pruhy, celá jemně bělavě ojíněná, s malými lenticelami a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužnina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, velmi dobrá. Pecka se dobře odděluje od dužniny, dužnina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.

DOZRÁVÁNÍ: rané, v první dekádě srpna, na stromě vydrží 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě kompotů, džemů, marmelád, destilátů. Je citlivá na otlačení při přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu. V suchých a chudých půdách stromy brzy chřadnou a trpí klejotokem. V studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa), málo náchylná k moniliové hnilobě (Monilinia fructigena), spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: neznámý, patrně z pomezí Slovenska a Maďarska, velmi rozšířená v oblasti Hont, ale i v dalších částech středního Slovenska. Synonyma: Maďarské rozmarínové, Entzovo rozmarínové, Končiarka, Lančičovka, Hontianske, Vínovka.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří velké, široce jehlanovité koruny. Na jejich koncích jsou relativně dlouhé a tenké letorosty, díky nimž větve pod váhou úrody převisají. Listy jsou úzké, dlouhé, špičaté, na spodní části plstnaté, na vrchní tmavozelené a lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy. Je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), poměrně proměnlivé od kulatějších po soudkovité, nejčastěji však kuželovité. Slupka je pevná, silnější, hladká a mírně mastná, zpočátku zelená, postupně žloutne, s celistvým oranžovočerveným až světle purpurovým rozmytým líčkem, s množstvím výrazných teček - lenticel, světlých i tmavých. Dužina je jemná, zelenkavě bílá, šťavnatá, osvěžující. Chuť je v době optimální konzumní zralosti příjemná, sladká, jen mírně kyselá, velmi dobrá, méně intenzivní, zejména později.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do května až června. Optimální konzumní zralost je v listopadu a prosinci. Jablka jsou velmi odolná proti poškození, nakřáplé nebo otlučené plody se v místě svého poškození dále nekazí, rána se dále nerozšiřuje.

VYUŽITÍ: především k přímému konzumu, výrobě moštů, vína, pyré, destilátů, sušené jsou jemnější v chuti.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje hluboké, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, ale je přizpůsobivá širší škále půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a zřejmě i v květu. Je středně odolná proti strupovitosti, nebývá náchylná na padlí ani rakovinu.

PŮVOD: Ukrajina.

RŮST: růst pomalejší, vytváří středně velký keřovitý strom. Habitus je vzpřímený, široký. Vegetační období ukončuje poměrně brzy, lépe jí vyzrává dřevo, které je i s pupeny odolnější vůči vymrzání. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete bledě růžově, koncem jara. Květy jsou jedlé a chutné. Samosprašná.

PLODNOST: středně vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké plody kulatého tvaru a světle žluté barvy, plstnaté. Dužnina je krémově bílá, středně tuhá, mírně vonná. Chuť méně výrazná, vynikne po tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklízí se od poloviny října, konzumně zraje od listopadu.

VYUŽITÍ: tepelné zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"", sušení, moštování. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.

STANOVIŠTĚ: teplejší polohy, chráněné slunné stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: v rámci odrůd dula silně mrazuvzdorná. Vhodná i pro ekologické pěstování.

PŮVOD: USA, Oregon, Corvallis, vyšlechtila ji Maxine M. Thompson jako kříženec genotypů tzv. japonského zimolezu kamčatského ‘84-105’ x ‘65-18’, vybrána byla v roce 2012. Je patentově chráněna. 

RŮST: bujný, rozložitý, široký. V 5 letech dosahuje výšky 1,1 m a šířky 1,7 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Toya, Kawai, pravděpodobně i Giant's Heart či Strawberry Sensation.

PLODNOST: raná, vysoká (do 3 kg u 5letých keřů), pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 2,3 cm dlouhé a 1,5 cm široké, 2,2 g), elipsovité. Slupka je pevná, tmavě modré barvy překryté světlým ojíněním. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, s cukernatostí až 15,2 ° Brix.

DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné. Plody se dobře trhají (suché oddělení). Plody neopadávají, lze je sklízet i strojově a dlouho vydrží uskladněné v chladu (alespoň 2 týdny při teplotě 0-1 °C).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: Švédsko.

 
RŮST: silný růst, vytváří vzpřímený keř.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: střední až vysoká.

 
PLODY: bobule jsou krásně černé, lesklé, kulovité, středně velké až velké, seskupené na delších hroznech; neopadávají. Chuť je aromatická, lahodná, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v první polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování – především výroba šťáv.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín. Nejlépe se jí daří ve středních polohách a v hlubší, živné, propustné půdě.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči antraknóze, rzi a americkému padlí. Mrazuvzdorná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: zřejmě Nový Zéland, New Zealand Institute for Plant and Food Research, uvedena na trh v roce 2006, odrůda druhu aktinídie lahodná (Actinidia deliciosa, někdy uváděna jako Actinidia chinensis var. deliciosa)

 
RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m, liánovité ovíjivé výhony jsou plstnaté, listy velké, srdcovité, středně zelené s červeným vrcholem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, resp. bez přítomnosti samčí rostliny pro opylení tvoří menší partenokarpické plody. Pro dosažení vysoké úrody větších plodů doporučujeme vysazovat se samčí odrůdou Tomuri. Kvete bílými květy během června.

 
PLODNOST: raná (2-5 let po výsadbě), bez přítomnosti opylovače střední s menšími, bezsemennými plody, v přítomnosti opylovače vysoká s většími, semennými plody.

 
PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g), plstnaté, nahnědlé. Dužina je zelená, osvěžující sladkokyselá, velmi chutná. Obsahuje hodně vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od října do začátku listopadu, nejpozději po prvním slabším mrazu, když opadnou listy. Konzumně zraje postupně, při skladování v chladu vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do minimálně -15 °C, zřejmě až do -24 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už koncem 18. stol. rozšířená v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Burlat, Karešova, Kaštánka, Regina, Van, ale i Hedelfingenská, Troprichterova, Thurn Taxis (Schneiderova), které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdčité či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem. Dužnina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a kompotům, ale i k sušení a destilátům či džemům a marmeládám. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVIŠTĚ: slunné. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou (Monilinia laxa). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, při kvalitní půdě může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k moniliové hnilobě plodů a moniliové spále, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 30–40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejcovitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdčité, s výrazně pilovitým okrajem, na horní straně tmavě zelené, lysé, na spodní straně žlutavě zelené, na žilkách hustě chlupaté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná. Žlutobílé květy jsou uspořádané v převislých vrcholících po 2–3, max. 7, kvetou v červnu, asi 2 týdny před l. malolistou.

 
PLODNOST: plody spolehlivě dozrávají i v chladnějších polohách – na rozdíl od plodů l. malolisté.

 
PLODY: kulovité oříšky se 4–5 hranami o velikosti 0,6–1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nedá se stlačit prsty.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

 
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná, významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitéra či dvojice do krajiny ke kapličkám. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v sutových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.

RAST: bujný, tvoří rozložité koruny; do plodnosti vstupuje později.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: poměrně pravidelná, středně velká.

PLODY: více podlouhlé, velké, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká s jemnými chloupky, žlutooranžová, na sluneční straně s karmínově červeným rozmytým líčkem. Dužnina je tmavě oranžová, středně tuhá, středně až více šťavnatá, chuť sladkokyselá až sladká, velmi aromatická, plná, velmi dobrá až výborná. Dužnina drží jen slabě na žebrech pecky. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července až v 1. polovině srpna, 7 dní po odrůdě Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, pálenky.

STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, chráněné před větrem, propustná půda; vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu, náchylnější k praskání plodů v dešti a následné napadení moniliózou.

PŮVOD: neznámý, jedna ze starších žlutoplodých odrůd.

RŮST: silný, vzpřímený keř dorůstající do výšky 1,5–2,5 m a šířky 1–1,5 m. Tvoří množství pevných výhonů s početnými jemnými ostny. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, velmi atraktivní pro opylovače.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, světle žluté až citronově žluté barvy. Jsou dobře šťavnaté. Mají jemnou, sladkou, aromatickou chuť.

DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od poloviny srpna až do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Rusko, selekce z náhodných semenáčů aktinidie význačné (Actinidia arguta) provedená Ivanem Vladimirovičem Mičurinem.

 
RŮST: velmi bujný. Lianovité výhony jsou hladké, bez chloupků, světle zelené s výraznými lenticelami, listy středně velké s klínovitou bází a ostrou špičkou a výrazně červenými řapíky. Pěstujeme se silnou opěrnou konstrukcí – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T. Sázíme ve vzdálenosti asi 5 m od sebe.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzosnubná, je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů vyžaduje opylení samčí odrůdou druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo, nebo oboupohlavnou odrůdou Weiki či samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa) Tomuri.

 
PLODNOST: raná (3 roky po výsadbě), do plné plodnosti vstupuje až ve věku 7–8 let, velmi vysoká (až 70 kg z rostliny), pravidelná v případě zajištění ochrany před poškozením pozdními jarními mrazy. Plodí na loňských výhonech vyrůstajících z 2letého i staršího dřeva.

 
PLODY: jsou středně velké (3,5 × 2,5 cm, 6–15 g), válcovité. Slupka je hladká, zelená s výrazným purpurovým líčkem, které v případě dostatečného oslunění pokrývá většinu plodu. Dužnina je zelená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, svěží, silně aromatická, připomíná chuť ananasu, jahod či rebarbory.

 
DOZRÁVÁNÍ: je rané, v první polovině září. Vyžaduje přibližně 150 bezmrazových dní k dozrání.

 
VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, marmelády apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, šlechtění neznámé.

 
RAST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky asi 140-180 cm. Má světlejší, ale zdravé listy.

 
OPELENÍ: částečně samosprašná, kvete během dubna.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká.

 
PLODY: jsou velmi velké (i více než 1 cm, i 1,5 cm), kulaté, v krátkých hroznech po 2-4. Jsou velmi šťavnaté. Chuť je výborná, jemná, příjemně sladká a aromatická.

 
ZRAJÍCÍ: rané, v průběhu června.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako dezertní ovoce, ale i ke zmrazení a všestrannému zpracování na džemy, sirupy, likéry, vína, do koláčů či sušené do ovocných čajů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstebních oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americké padlí (Sphaerotheca mors uvae) a listy vydrží zelené dlouho do podzimu.

Původ: ČR, vyšlechtil ji Antonín Haman jako náhodný semenáč v Újezdu u Lázní Bělohrad, poč. 20. století. Na veřejnost se dostala v r. 1925, kdy školkař J. Kuhn z Brtve a pomolog V. Zeman z Lužan vyzvali v časopise Ovocnické rozhledy pěstitele, aby upozorňovali na nejlepší typy švestek.

Růst: středně bujný, vytváří kulovitou až široce kulovitou, později rozložitou a středně hustou korunu s bohatým plodonosným obrostem, nevyholuje. Habitusem se nepodobá na Domácí švestku, ale spíše na Vlašku.

Opylení: samosprašná, kvete středně brzy.

Plodnost: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

Plody: středně velké (průměrně 19 g), protáhlého, typicky švestkovitého tvaru, nejširší uprostřed a rovnoměrně se zužující k oběma koncům. Slupka je fialová až tmavomodrá, s výrazným světle modrým osiněním, pod ním lesklá, méně hladká, nakyslá. Dužina je zelenožlutá, pevná, středně šťavnatá, s vynikající, sladce nakyslou, typicky švestkovou chutí, výrazně sladší než má Domácí švestka (Bystrická). Dobře se odděluje od pecky.

Zrání: koncem srpna a začátkem září.

Využití: chuťově výborná švestka vhodná k přímé konzumaci a všem způsobům zpracování, ke sušení, výrobě džemů, povidel, kompotů či kvalitních destilátů.

Stanoviště: slunné, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou, nesnáší suchou půdu. Je velmi vhodná do okrajových, chladnějších oblastí, kde dosahuje lepších výsledků než v teplých oblastech.

Odolnost: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči moniliniové spále (Monilinia laxa), ale citlivější k šarce a monilioze plodů (Monilinia fructigena). Středně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích.

PŮVOD: Nový Zéland, náhodný semenáč druhu Actinidia deliciosa nalezený na farmě a pojmenovaný v roce 1968.

 
RŮST: bujný, vytváří plstnaté ovíjivé liány vyžadující oporu, je vhodné zajistit mu letní řez, zejména pokud má opylit jen jednu samici.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí samec potřebný pro opylení samičích odrůd A. deliciosa, např. odrůdy Hayward či Bruno, klon 8, zvládne opylit 4-5 samic, pokud jsou v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samosprašných odrůd Zakarpatí a Jenny. Zvládne dokonce opylit i odrůdy aktinídie význačné (A. arguta), minimálně tetraploidní odrůdy Geneva, Weiki a Bingo, ačkoli jejich plody jsou mírně menší než po opylení samcem A. arguta.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZŘÍVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: výborný, produktivní opylovač a zároveň velmi dekorativní liána vhodná na pergoly, ploty apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Česka.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do asi -15 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.

RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.

PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Ukrajina, z volného opylení odrůdy Semjon.

RŮST: pomalý, dorůstá do výšky jen přibližně 2-3 m, takže je vhodný i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: na svůj nízký vzrůst se odrůda vyznačuje vysokou úrodností až do 30 kg z keře.

PLODY: velké podlouhlé plody lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy s průměrnou hmotností 5,5-9 g. Dužnina je tmavě červená, hustá, dobře oddělitelná od pecky, s jemným aroma a plnou sladkokyselou chutí s vysokým obsahem cukru 9,1 %, s obsahem kyselin 1,8 %.

DOZRVÁNÍ: středně rané, od začátku srpna do začátku září. Plody neopadávají, vydrží na keři až do vysušení. Po sklizni mají velmi dlouhou skladovatelnost až 4-5 týdnů.

VYUŽITÍ: vhodný k přímému konzumu i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, sušené nebo kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, odolný vůči chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: USA, Kalifornie, UC Davis, v roce 1979 ho patentoval Harold Forde, který ho vyšlechtil jako křížence odrůd Pedro a 56-224 a pojmenoval po pomologovi W. H. Chandlerovi.

 
RAST: středně bujný, polověžatý, vytváří kulovité, husté koruny. Dokáže dorůst do výšky 10-20 m a šířky 18-20 m, ale velmi brzy vstupuje do plodnosti, která brzdí růst, proto se pěstuje i v intenzivním sponu 5x6 m. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je (částečně) samosprašný, kvete pozdě. Květy obvykle kvetou déle než 2 týdny, samčí květy sice začínají kvést i 5 dní před prvními samičími, ale překryv kvetení je dostatečně dlouhý (asi 6 dní). Pro zvýšení úrodnosti doplňte další odrůdy. Vhodní opylovači např.: Franquette (v poměru 3:30 až 1:30), Fernette, Fernor, Red Livermore.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), v současnosti nejvyšší, pravidelná a spolehlivá (i více než 10 t/ha). Asi 70-90 % úrody je na bočním plodonosném růstu, ne na koncích jednoletých výhonů jako u starších odrůd. Ze stromů starých 15-20 let může být úroda až 150 kg.

 
PLODY: středně velké (průměrně 13,4 g, 42x33x35 mm), oválné, s nevýraznou špičkou. Skořápka je tenká, velmi snadno louskatelná, soudržnost poloviček je slabá. Jádra se při louskání velmi snadno uchovávají jako 2 celé polovičky, bez poškození. Jádro je světle krémové, středně velké, dobře plní skořápku (50-55 % z hmotnosti plodu). Chuť je velmi dobrá až výborná, středně aromatická, sladká bez výrazné hořkosti či trpkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně skoré až pozdní, koncem září.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky světlé slupce jádra je velmi dekorativní).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, hlubší, vápenitá, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy, ale ani kyselé. Neznáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazům. Dobře zvládá teplo a sucho. Je vysoce odolný proti antraknóze a bakterióze (Xanthomonas campestris).

PŮVOD: Bulharsko, okolí vesnice Shanovo, výběr z přirozeně se vyskytujících planých semenáčů.

RŮST: středně bujný, kompaktnější, dorůstá do 2–3 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5,3 g, 23×18 mm), soudkovité až kulaté. Jedna z největších odrůd s tímto tvarem, velmi chutná. Pecka je v poměru k plodu velká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. poloviny srpna, relativně krátké (během 6–7 dní), vhodná pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, likéry, kandované ovoce a díky tvaru velmi vhodná k nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan

 
RŮST: velmi bujný, vzpřímený a pevný, větve se pod váhou plodů neohýbají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Boreal Beast (vynikající), Boreal Blizzard, Aurora (dobří).

 
PLODNOST: nastupuje v 2.-3. roce po výsadbě a úrodnost je pravidelná a vysoká.

 
PLODY: velké (průměrně 2,6 g, maximálně 3,7 g), pevné, kvalitní plody oválného až srdcovitého tvaru a modrofialové barvy. Dužina je masitá, chuť je vynikající, sladká, cukernatost dosahuje v průměru 16,9 °Brix, podíl kyselin je jen 1,87 %.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, až začátkem července. Plody neopadávají ani po dozrání. Jsou vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr.

 
VYUŽITÍ: plody vhodné k přímé konzumaci, konzervování, výrobě džemů, šťáv, sirupů, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: Odroda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný proti škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Želešice, vyšlechtil ji J. Urban v r. 1968 jako křížence odrůd Heinemannova pozdní a směsi pylu Red Lake a Jonkheer van Tets.

 
RŮST: středně bujný až bujný, středně hustý, tvar je kulovitý až keřovitý, v plné plodnosti rozložitý, ale nepoléhá. Výhony rostou polovzpřímeně. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy neopadávají.

 
PLODNOST: je raná, vysoká (průměrně 5–10 kg, maximálně 16,2 kg), pravidelná. Plodí na jednoletém obrostu dvouletých výhonů i na dvouletých výhonech.

 
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,8 cm, na mladém dřevě 12 cm, maximálně 15 cm), středně husté, s 20 až 34 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 9–9,5 mm), kulaté, pevné. Slupka je lesklá, smetanově bílá, průsvitná, pevná, tuhá, středně silná. Dužnina je šťavnatá, tužší, bezbarvá. Chuť je l lahodná, kyselejší až sladkokyselá. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině července až do začátku srpna. Určena pro ruční sklizeň. Plody dobře snášejí přepravu i skladování do 6 dní.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i sirupy, vína, džemy či želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje půdu bohatou na humus a živiny, dobrou úrodu poskytuje i v podmínkách méně příznivých pro pěstování rybízů, dobře snáší sucho. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).