PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, v r. 1964 ji vyšlechtili Jozef Cvopa a Eva Cvopová jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.
RAST: středně bujný až bujný, keř je vysoký, středně hustý, polovzpřímený, široce kulovitý až krovitý. Kosterní větve jsou silné, středně dlouhé až dlouhé. Plodný obrost je bohatý, středně dlouhý. Raší brzy. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy málo spadají.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, (průměrně 6-11 kg, maximálně 19,5 kg/keř).
PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé, velmi husté. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 10,2 mm), kulovité, středně pevné. Slupka je hrubá, tuhá, lesklá, bělokremové barvy. Dužina je bezbarvá až žlutobílá, šťavnatá. Chuť je příjemně kyselá, mírně aromatická. Má středně vysoký až nižší obsah vitamínu C v rámci rybízů.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, od poloviny do konce července ke konzumaci, týden předtím ke zavařování. Je určena na ruční sběr. Dobře snáší přepravu.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na džemy, želé, sirupy, vína apod., ale i na přímý konzum.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech v zimě a dobře v květu, středně až silně odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola) a středně proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).
PŮVOD: neznámý, zřejmě Rusko.
RAST: středně bujný, s pevně rozloženými a mírně trnitými větvemi. Dobře regeneruje po řezu do tříletého dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, potřebuje v blízkosti opylovače větrem samec opylovače pro dosažení úrody.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, v 5. roce po výsadbě 9-10 kg plodů/keř.
PLODY: středně velké (průměrně asi 0,5 g), oválné, oranžovočervené, sladkokyselé (2,8 % cukru, 1,5 % kyselin, 6,7 % tuku). Mají velmi vysoký obsah vitamínu C (až 248 mg/100 g) i vysoký obsah karotenoidů (17,5 mg/100g). Tato odrůda se vyznačuje i vysokým obsahem rutinu (519 mg/100 g), který zvyšuje účinnost vitamínu C, zlepšuje pružnost cév a je výborným antioxidantem. Odtržení plodů je polosuché, je třeba vystihnout zralost, když jsou plody ještě pevné, ale již dostatečně zralé, aby nepraskaly.
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, díky vysokému obsahu oleje velmi vhodný na výrobu kosmetiky s hojivými účinky.
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.
PŮVOD: zřejmě ČR, Polabí, starší odrůda.
RŮST: bujný, později mírný. Tvoří širokou, kulovitou korunu. Dobře obrůstá krátkým plodonosným obrostem. Po zmlazení silně zahušťuje.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, ploše kulovité, symetrické, mírně žebernaté. Slupka je pevná, hladká, lesklá, žlutozelená, později světle žlutá s červenavým líčkem. Dužnina je bílá, šťavnatá, jemná. Chuť je příjemně punčově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sběr od září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do prosince, případně až do února.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale více se jí daří ve vlhčích a dobře úrodných půdách.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Dobře odolná vůči rakovině, středně vůči monilióze a padlí, méně odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce p. Longueavala, v r. 1780 poprvé plodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech ji je třeba zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fľaša, Clappova maslovka, Dekanka Robertova, Guyotova, Hardyho maslovka, Júlová, Charneuská, Konferencia, Trévouxská. Je nekompatibilní s Esperenovou maslovkou a Williamsovou.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: střední velikosti (120–180 g) hruškovitého či vejcovitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticelami jako tečky pstruha. Dužnina je jemná, nažloutle bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořenitou a jemně natrpklou.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2–3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně – předčasně otrhaná nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně opadávají.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení. Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná také do vyšších poloh, ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Díky úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později silně mrazuvzdorná. V uzavřených polohách náchylnější ke strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené, i větrné, a udržujeme vzdušnou korunu.
Vytváří rozložitý keř až hustý strom, koruna je široká, kvete v květnu až červnu velkými bílými květy. Listy jsou tuhé, tmavě zelené, na podzim se atraktivně zbarvují do žluta až červenohněda. Plodnost obvykle nastupuje 3 - 4 roky po výsadbě. Plod je malvice kulovitého tvaru a atraktivního vzhledu: barva slupky je hnědo-bronzová až žluto-hnědá, dužnina má šťavnatou vůni a kořeněnou chuť. Po přechodu mrazem jsou plody jedlé a sladké, dužnina měkne. Malvice uvnitř obsahuje čtyři tvrdá semínka. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle a po sklizni ještě uložíme na 1-2 týdny v chladu a temnu; mají vysoký obsah vlákniny a pektinu, pro přímou konzumaci jsou vhodné pouze přezrálé. Používáme je také pro výrobu likérů, džemů, sirupů, rosolů a zavařenin, na sušení a uskladnění (ideálně na slámě - do konce ledna). Dozrává koncem října, ale plody obvykle sbíráme až v listopadu/prosinci, po prvních mrazech. Nenáročná na stanoviště, vyhovují jí slunečné polohy. Mrazuvzdorná, odolná vůči škůdcům. Samoopelivá. Původem z Malé Asie.
PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 1931 jako křížence odrůd Fayova úrodná x Scotch.
RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysoko kulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPyLOVACÍ POMĚRY: více samosprašný, kvete brzy a dlouho. Květy dosti opadávají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5–6,5 kg/keř, výše dost závisí na poloze.
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (6–6,5 cm), řídké, s 11–13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sytě červená. Chuť je příjemně kyselá až kyselá, aromatická. Má středně vysoký obsah vitaminu C.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už na přelomu června a července, od 4. týdne června do 2. červencového týdne, bobule dozrávají v hroznu rovnoměrně. Je vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i skladují, v chladírně vydrží 7 dní.
VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně na přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech v zimě i v květu v době květu, odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a proti roztoči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis).
PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v letech 1964–1989 vyšlechtili Pavol Cifranič a Daniela Benediková jako křížence odrůdy Maďarská a směsi pylu odrůd Achrori, Arzami a Zard s následnou selekcí.
RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete později, asi 2-4 dny po Velkopavlovické. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Lejuna, Veharda, Veselka, Vynoslivij.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 50-60 g), vejčité, ze stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, s menším, ale výrazným purpurovým, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá, méně až středně šťavnatá. Chuť je kyslosladká až sladká, mírně aromatická, příjemná. Dužnina je velmi dobře odlučitelná od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: rané, 6-10 dní před odrůdou Velkopavlovická, přibližně od 2. týdne v červenci.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i všestrannému zpracování na džemy, výživy, kompoty či sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, půda živná, dobře odvodněná. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, do vyšších poloh na chráněná místa.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.
PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.
RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrostlými krátkým plodonosným dřevem, na letoroste často tvoří předčasný obrost. Má krátké a silné letorosty. Odvděčí se za zmlazování.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.
PLODNOST: velmi časná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete již na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.
PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sběru žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticelami, místy s rezem. Dužina je žlutozelená až žluto-bílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá s kořenitou příchutí, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sběr podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i sušení a moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu, v teplých suchých polohách má více nevyhovujících plodů a plody více opadávají.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i v květu, květy netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná proti strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalečem v teplých, suchých oblastech.
PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč ze zač. 19. stol., šířený školkou De la Fidelité v Bruselu, pojmenovaná v r. 1819 po hraběti Mérode-Westerloo.
RŮST: bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje, vytváří široce kuželovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Williamsova.
PLODNOST: raná (4. rok po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: velké (průměrně 200 g, ale i 500 g), tupě zaoblené, kuželovité plody. Slupka je šedozelená, v plné zralosti světležlutá, silnější, drsná, pokrytá rzivými lenticelami, na slunné straně s načervenalým líčkem. Dužnina je smetanově bílá, středně tuhá – polomáslovitá, velmi šťavnatá, jemná, chuťově výborná, sladká, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň za zelena začátkem až v polovině září, konzumně dozrává koncem září, vydrží asi 14 dní, z vyšších poloh do konce října.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, moštování, výrobu povidlových směsí a džemů, případně i kompotů.
STANOVIŠTĚ: odrůda je velmi přizpůsobivá, snese i méně kvalitní půdy a vyšší polohy, jen v sušších půdách bývají plody drobnější.
ODOLNOST: dobře až silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti a monilióze, nebývá napadána škůdci.
PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.
PŮVOD: Japonsko, kde se původně vyskytoval jako endemit na ostrovech Honšú, Kjúšú a Šikoku, kde roste v křovinách a na stanovištích narušovaných lidskou činností, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1200 m. Je to druh ostružiny – Rubus illecebrosus. Byl zavlečen do Evropy, Severní a Jižní Ameriky, kde se pěstuje v zahradách a parcích a zplaňuje.
RŮST: rychlý, horizontální. Je to polokeř s plazivými kořeny a plazivými či obloukovitými výhony dlouhými 50–100(–150) cm. Květonosné výhony jsou vzpřímené, dlouhé až 60 cm, lysé, bez ojínění, s 3–4 mm dlouhými ostny. Listy jsou lichozpeřené s (3–)5–7 kopinatými lístky s pilovitým okrajem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s bílými, výraznými květy vyrůstajícími jednotlivě nebo po 2–3. Kvete v červnu až září.
PLODNOST: pravidelná, středně vysoká.
PLODY: souplodí je velmi velké (14–30 mm), tvarem podobné jahodě, červené, měkké, v plné zralosti se dobře odděluje od květního lůžka. Je velmi dekorativní, ale chuť má méně výraznou, mdlou, sladkou.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do mrazů.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k dekoraci dezertů a zejména na výrobu džemů, ve kterých se její chuť lépe rozvine.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, vyhovuje jí kvalitní, vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá půda.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C.
PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2–1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu a červnu.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0–3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé. Dužnina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání středně rané, u nás přibližně 3–4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sbírají a snášejí přepravu.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování, tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zmrazit nebo sušit.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, pomaleji na podzim nabývá mrazuvzdornost, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru křovitosti maliny (RBDV), středně až slabě odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.
PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.
RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.
PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.
VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.
PŮVOD: Nizozemsko, kříženec odrůd Elsanta × Polka.
RŮST: středně vysoký s kulovitým habitem a kompaktním, dost hustým trsem. Odnožuje středně, nezahušťuje porost.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: nadprůměrně výnosná.
PLODY: při prvních sklizních velmi velké a těžké plody ledvinovitého tvaru, v dalších sklizních převážně tupě kuželovitého tvaru. Barva je oranžově červená, krásně lesklá, po utržení tmavne. Chuť je výrazně sladká, šťavnatá a velmi lahodná, mimořádná; jedna z nejlepších a nejkrásnějších odrůd. Plody jsou pevné, dobře snášejí přepravu.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní: od 2. červnového týdne do 1. červencového týdne.
VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení a zpracování.
STANOVIŠTĚ: vhodná i do chladnějších oblastí. Vyžaduje lehčí půdy dobře zásobené vláhou.
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v zimě i na jaře. Je citlivá na plíseň šedou a vadnutí rostlin.
PŮVOD: Moldavsko, mezinárodní kříženec Guzaľ Kara x Villard Blanc.
RŮST: bujný.
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní.
PLODNOST: vysoká, úroda na 8-10letých keřích vedených na vysoké treláži je 150-170 kg.
PLODY: hrozen je středně velký, kónický (prům. 320-380 g). Bobule jsou velké (5-7 g), prodloužené tmavomodré, příjemné, sladkokyselé chuti. Cukernatost je 18-20 °NM. Dužina je masitá, křupavá, šťavnatá. Modrá a silně ojíněná slupka je obvykle tlustá.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává koncem září až začátkem října. Dozrálé hrozny dlouho vydrží na keřích a dobře se i přepravují.
VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i zpracování na víno, džemy, mošty či kompoty. V chladném skladování vydrží až 5 měsíců.
STANOVIŠTĚ: teplé, slunné a vzdušné, orientované na jih nebo jihozápad. Nemá velké nároky na půdu, dobře se mu daří v písčité, hlinité ale i ve vápenité půdě. Nejlépe jsou hluboké, propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.
ODOLNOST: rezistentní vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně citlivý na černou hnilobu révy (Guignardia bidwellii), citlivější na botrytídu (Botrytis cinerea). Mrazuvzdorný do -23 °C.
PŮVOD: Kanada, Alberta, v blízkosti Beaverlodge, náhodný semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) z volné přírody vybral v r. 1958 J.A. Wallace ze školky Beaverlodge Nursery a uvedl na trh v r. 1965.
RŮST: vzrůst má keřovitý, ze začátku vzpřímený, později rozložitě převislý. Dorůstá do výšky 1,5-4 m a do šířky až 6 m. Odnožuje středně silně. Je dlouhověký, dožívá se více než 50 let.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný. Kvete pozdě během dubna.
PLODNOST: raná, střední až velmi vysoká, průměrně 4,14 kg/keř, někdy střídavě vysoká.
PLODY: na muchovník jsou velké (průměrně 12,2-12,4 mm), oválné až kulovité, fialově černé barvy s modrým osliznutím. V hroznu je 7-13 plodů, které dozrávají relativně rovnoměrně. Plody jsou pevné, odolné proti praskání a jejich chuť je výborná, plná, sladká. Jsou bohaté na vitaminy, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, ve druhé polovině června. Po odrůdách Thiessen, Martin, Smoky.
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: odrůda je silně mrazuvzdorná v dřevě do -40 °C až -46 °C, silně mrazuvzdorná i v květu, lépe odolná vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).
PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1959 vyšlechtil A. V. Pasenkov jako křížence amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki, představuje první generaci křížení.
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnost 70–80 kg ročně z dospělého stromu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: vysoká, až 70–80 kg za rok z dospělého stromu.
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je po plné zralosti oranžová, sladká a velmi chutná.
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají obvykle na konci října. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: vhodné k přímému konzumu i zpracování sušením či na džemy, víno apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -23 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolná vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.
PŮVOD: Německo, Freinsheim, v roce 2005 vybraná z potomstva 70letého mandloně a množená Ovocnou školkou Oberholz.
RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý. Má střední tendenci k vyholování větví.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy (v první třetině období kvetení mandloní). Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi, Szigetcsépi 55.
PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.
PLODY: středně velké (průměrně 4,1–5 g, jádra 1,3 g, 4 x 2,5 cm), dlouhé, užší, zakončené méně výraznou špičkou. Skořápka je polopapírová, lehce louskatelná v ruce i louskáčkem. Chuť je lahodná, sladká, kvalita jader vysoká.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v polovině až koncem září.
VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.
ODOLNOST: Silně mrazuvzdorná v květu. Středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), málo náchylná na suchou skvrnitost listů a plodů (Stigmina carpophila).
PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980, registrována byla v r. 1994.
RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrostlé středně hustě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až středně pozdě, je opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zvonkové.
PLODNOST: časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, plocho kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř po celém plodu pruhovanou červení. Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, výrazně aromatická, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, přesnídávky, pečení či sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevu i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.
PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen tzv. „šípové hrušky“ – jeřábohrušky ušaté (Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana), tedy spontánního mezirodového křížence hrušně a jeřábu, pravděpodobně jeřábu mukyňového. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku už v r. 1599 a popsán Jeanem Bauhinen v Historia plantarum universalis z r. 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis.
RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: nebyli prověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.
PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: na hrušeň malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarem podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, v zralosti zlatožlutá s červeným líčkem, posetá četnými lenticelami. Dužnina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, kořenitá, jemně připomínající exotické ovoce.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, protože v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a netřeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, destilátů, kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, ne zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším podnebím.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, netrpí rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) ani merami hrušňovými (Psylla pyri).
PŮVOD: Polsko, Osielsko, selekce Zofie a Hieronima Łukaszewských semenáčů z ruských odrůd z 90. let 20. století.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří kulovité keře s výškou cca. 1,6 m a šířkou 1,5 m.
OPELIVOST: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Blue Banana, Jolanta, Karina, Zojka.
PLODNOST: raná (rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká (3-5 kg/keř), průměrná úroda je 9,9 t/ha.
PLODY: poměrně velké (průměrně 1,5-1,9 g), úzce oválné, tmavomodré, pokryté světlejším voskovým povlakem, pevné. Plody jsou šťavnaté, velmi chutné, sladkokyselé.
ZRALOST: raná, v 2. polovině května.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mrazení. Plody díky pevnosti velmi dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.
PŮVOD: Německo, Halle an der Saale, vypěstoval C. G. Büttner v roce 1788 z oříšku z odrůdy Gunslebener Zellernuss zřejmě z volného opylení.
RŮST: bujný do výšky i do šířky, keř je řidší až středně hustý, vzpřímený. Odnožuje jen velmi slabě až slabě.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy kvetou 10 dní, samičí květy 5 dní a kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Lombardská bílá, Katalánská, Tonda di Romana, Webbova, Zellská červenolistá.
PLODNOST: pozdější (po 6 letech po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: velké (průměrně 4,3 g), kulovité, světle hnědé, slupka (obal plodu) je stejně dlouhá jako plod, středně hrubě cípatá. Velmi dobře se louská louskáčkem tak, že jádra zůstávají celá. Jádro je středně velké až velké, středně dobře vyplňuje skořápku (podíl z celkové hmotnosti plodu je 45 %). Jádro je vejcovité, slupka je jen slabě korkovatá, vnitřní dutina je malá až středně velká. Chuť je dobrá až velmi dobrá, aromatická, nasládlá. Dvojitá jádra se nevyskytují.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem 3. dekády září v průběhu asi 10 dní.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese však i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v pupenech i květu. Jen v těžkých jílovitých půdách může být poškozena. Je středně až silně odolná proti napadení nosatcem lískovým (Curculio nucum), netrpí chorobami.

