12% DPH

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.

STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od začátku 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratří Baltetů v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří zpočátku vysoko kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Mirabelka nancyská, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Zelená renklóda, Zimmerova.

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená, na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či skvrnitá, modravě ojíněná. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Není-li přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, silně mrazuvzdorná v květu, je (středně) tolerantní vůči šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: USA, New York, Geneva, Cornell University, v r. 1973 vyšlechtěna jako kříženec odrůd ostružiníku západního (Rubus occidentalis), zřejmě [(Bristol x Dundee) x Dundee].

 
RŮST: bujný, vzpřímený, bez řezu dosahují výhony i 2,5 m. Výhony jsou tyrkysové, purpurové až fialové, otrněné. Méně odnožuje, ale dlouhé výhony velmi dobře zakořeňují při dotyku se zemí. Vyžaduje řez dvakrát do roka na výšku asi 100 cm, aby byla zvládnutelná a aby se podpořila plodnost. Vyžaduje oporu a spon 90–120 cm x 180–240 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete během asi 2 týdnů v květnu a červnu bílými květy atraktivními pro opylovače.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Rodí na loňských výhonech.

 
PLODY: na ostružiník západní velké, polokulovité, pevné, černé s mírným ojíněním mezi peckovičkami, lesklé. Jsou méně šťavnaté než klasické maliny, ale převážně sladké s minimem kyselin, s osobitou, velmi příjemnou příchutí a vůní. Obsahují mnoho antokyanů. Bylo vědecky prokázáno, že mají protítorivné účinky: působí nejen jako prevence, ale i proti progresi či metastázám.

 
DOZRÁVÁNÍ: jednou ročně ve 2. polovině června až začátkem července.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování na džemy, sirupy, do koláčů, sušené do ovocných čajů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Silně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum, odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Francie, Versailles, vypěstoval ji M. Bertin, stará odrůda rozšiřovaná od r. 1850.

 
RAST: středně bujný, tvar keře je kulovitý. Výhony se silně větví. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká až nižší, plodí na dvouletém dřevě.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 7,5 cm), řídké, se 14-18 bobulemi. Bobule jsou kulaté až zploštělé, menší až středně velké (průměrně 0,25 g, 7,3 mm, někdy až 10 mm), slupka je světle žlutá, průsvitná, s prosvítajícími hnědými semeny a světlými cévními svazky, chuť je sladkokyselá, aromatická. Obsahuje hodně vitamínu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 2. týden července. Snadno se sbírá.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu vína či džemů a želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech, silně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis), středně až silně proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae) a šedé plísni (Botrytis cinerea), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.

 
RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Ontário, Parména zlatá zimní, Priesvitné letné.

 
PLODNOST: pozdější, vyvážená výší, pravidelností a stálostí.

 
PLODY: středně velké, tvarově variabilní – vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na slunečné straně červená do poloviny až dvou třetin plodu s pruhováním, skvrnami a světlými lenticelami. Dužnina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslé, příjemné chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné na výrobu moštu, cideru, džemů, sušení a v konzumní zralosti k přímému konzumu. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování. Plody nezvadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat při teplotě pod 2 °C.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy prospívají i v průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí zamokřená ani velmi suchá a písčitá místa. Jsou vhodné také do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, včetně padlí a vlnatky krvavé, pouze v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje pouze listy.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.

STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: Polsko, Grabownica Starzeńska, školka Korfanty, vyšlechtil Paweł Korfanty, nová odrůda z neznámý křížení. 

RŮST: bujný, vzpřímený, štíhlý. Dorůstá do výšky 1,5 m a šířky asi 1 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Maxines Opus PBR, Honeybee, Wojtek.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně více než 2,2 g), široce vretenovitého tvaru se špičkou. Slupka je pevná, středně silná, tmavomodrá se světlým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, přibližně na přelomu května a června. Plody dozrávají rovnoměrně a neopadávají. Dobře se sbírají strojově. Dlouho vydrží uskladněné v chladu (při 0-1 °C kolem 2 týdnů).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: Japonsko, Korea a Čína.

 
RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, dráťěnku apod.).

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými vonnými květy. Nejprve ve spodní části vytváří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnou rostlinu s mírně posunutým obdobím kvetení. U nás najdete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže k dosažení úrody vám stačí koupit si 2 kusy.

 
PLODNOST: v prvních letech se vytvoří jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, přírůstkem výšky rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

 
PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech – tvarem, velikostí a barvou podobné červeným rybízům. Mají velmi specifickou chuť, hovoří se o nich jako o ovoci pěti chutí. Jsou kyselé, mírně hořkavé, nepatrně slané, sladkasté a jemně pikantní.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v lihu, ve formě povidel, šťávy, kompotu, čaje i vína. Celá rostlina působí jako tonikum, plody se používají proti kašli a k podpoře dýchacího systému, k ochraně jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronické průjmové stolici, nespavosti, v malých dávkách k podpoře nervového systému a paměti. Zevně se používají k ošetření podráždění kůže a jejích alergických reakcí. Aromatické listy se používají na čaj.

 
STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domů, vadí jí poloha na příliš pálícím slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhonky a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazíky, ale jsou odolnější než aktinidie. Po omrznutí znovu obrazí, je však možné, že ten rok již nezakvetou. Není náchylná k chorobám ani k poškození škůdci.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, našel ji v r. 1856 školkař Kornelis Ottolander jako postranní výhon ze semenné podnože. Synonyma a cizí názvy: Pěkná z Boskoopu, Schöner von Boskoop, Reinette de Boskoop, Belle de Boskoop, Schoene van Boskoop, Boskopskaja krasavica.

RŮST: zpočátku bujný, koruna mohutná, široce rozložitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem, je to triploid. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.

PLODY: velké, ploše kulovité i vysoko kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá, základní barva zelená, krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rzivými lenticelami, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Je to tzv. kožovka. Dužnina nažloutlá, hutná, šťavnatá. Chuť je výrazná, renetová, nakyslá, dostatečně sladká.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v září až říjnu, čím déle ponechané na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Konzumně dozrává v listopadu až polovině prosince. Uskladněná vydrží podle polohy do ledna až června.

VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, sušení, výroba moštu a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, i vyšší, ale ne drsné. Výživné, hluboké, dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: dostatečně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Odolnější proti strupovitosti a rakině, středně náchylná k padlí. Nesnáší sucho. Citlivá na proliferaci.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, East Malling Experimental Station, vyšlechtila ji Vicky Knight jako křížence žluté a růžové odrůdy EM5588/81 x EM6225/11, křížení proběhlo v roce 1990, selekce v roce 1994, na trh byla uvedena v roce 2005.

RŮST: bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do výšky 2–2,5 m. Výhony jsou silné (2–2,5 cm silné), slabě trnité a postranní větve jsou dlouhé až 1,2 m. Velmi slabě odnožuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy, kvete brzy.

PLODNOST: vysoká, až 5 kg z keře. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5–7 g), kulaté až kuželovité, mají neobvyklou oranžovorůžovou barvu. Chuť je velmi sladká, dezertní, téměř bez kyselosti, vůně je bohatá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, jednou plodící odrůda dozrávající začátkem července na loňských výhonech. Plody nehnijí, neopadávají ani se nezmenšují během sezóny.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, sirupy, džemy, želé, zmrzliny, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná odrůda, přestože kvete brzy, odolná vůči napadení voskou ostružinovou (Amphorophora rubi) na základě genu A10, odolná vůči voskám malinovým (Aphis idaei) typu 1 a 4, které jsou evropským vektorem pro mozaikový virus malin, málo náchylná k botrytidě (Botrytis cinerea), didymelóze (Didymella applanata), houbě Fusarium avenaceum a antraknóze (Elsinoë veneta), ale méně odolná vůči poškození houbami  Phytophthora spp. a vůči napadení roztoči.

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.

RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

RŮST: relativně pomalý. Je to stálezelený keř, řidčeji strom dorůstající do výšky 1,8–2,5 m (v domovině i 8–10 m). Má černohnědou borku a střídavě rostoucí, řapíkaté, typicky kožovité, stálezelené, aromatické, podlouhlé až kopinaté listy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, tedy některé rostliny mají jen samičí květy, jiné jen samčí a k tvorbě plodů jsou potřeba obě pohlaví.

PLODNOST: středně raná.

PLODY: malé (průměrně 1 cm), vejcovité, v plné zralosti tmavopurpurové bobule s 1 semenem. Asi 30 % plodu tvoří olej a asi 1 % esenciální olej.

DOZRÁVÁNÍ: v září.

VYUŽITÍ: v zahradě má okrasné uplatnění pro své pěkné bílé květy a charakteristické listy. Ve Středomoří je často pěstován jako živý plot. Láká opylovače a ptáky a přispívá k biodiverzitě zahrady. Od antiky byl pěstován jako léčivá rostlina a koření – bobkový list. V kuchyni má nenahraditelné zastoupení při dochucování polévek, omáček a některých dušených jídel. Je klíčovou součástí bouquet garni. Silice v listech mají antibakteriální účinek a jsou součástí směsí na nakládání masa a jiných potravin. Podporují trávení. Z plodů se lisuje olej, který je antibakteriální, fungicidní a často se využívá i v parfumerii či při výrobě tzv. aleppského mýdla. Vavřín (Laurus) byl v antice symbolem slávy a vítězství, z větviček s plody (bobule latinsky bacca) se pletly věnce na ozdobu těch, kteří dosáhli úspěchu nebo určité kvalifikační úrovně. Od označení jejich nositelů (bacca laureatus) jsou odvozena slova bakalář a laureát, používaná i dnes.

STANOVIŠTĚ: slunné až lehký polostín, vlhká, ale dobře odvodněná půda, po zakořenění dobře snáší sucho. U nás vhodný k pěstování v přenosných nádobách, zimních zahradách, sklenících či fóliovnících nebo na chráněných terasách ve městech.

ODOLNOST: mladé rostliny nevystavujeme mrazu, starší jsou spolehlivě mrazuvzdorné do -5 °C ve fázi dormance, mohou zvládnout i krátkodobý pokles na -10 °C až -15 °C, kdy sice ztratí listy, ale později během jara a léta regenerují. Je odolný vůči většině chorob a škůdců, mohou ho ale napadat (zejména ve sklenících) červci, mšice a roztoči. Po zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, údaje o odolnosti proti padlí se liší, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťan, pracoviště Borovce v r. 1964 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Julskij a Maďarská, registrována byla v r. 1991, udržovatelem jsou ŠVS Veselé u Piešťan a SEVA-FLORA Valtice.

RŮST: středně bujný, koruna je vzpřímená, široce rozložitá, středně hustá až hustší s množstvím krátkého plodonosného obrostu. Letorosty jsou středně dlouhé, červenohnědé s menším množstvím lenticel.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g, 49 mm), oválné, středně dobře tvarově a velikostně vyrovnané, téměř symetrické, s hlubokým a širokým břišním švem. Slupka je středně pevná, žlutá s tmavším červeným, pruhovaným nebo tečkovaným líčkem. Dužnina je měkká, rozplývavá, oranžová, středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá až kyslejší (obsah cukrů průměrně 10,65 g/100g, kyselin 1,36 g/100 g). Pecka je středně dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 2 týdny po odrůdě Velkopavlovická, tedy během 1.-2. týdne srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování, ale zejména na džemy. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Je středně náročná na stanoviště. Dá se pěstovat ve všech oblastech vhodných pro meruňky, v těch vyšších na chráněných stanovištích.ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květních pupenech. Je středně až silně odolná vůči moniliozní spále (Monilinia laxa), silně odolná vůči moniliozní hnilobě plodů (Monilinia fructigena). Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený na zač. 80. let 19. století u obce Watervliet. Synonyma a cizí názvy: Marbrée de Watervliet.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vzpřímenou kulovitou až pyramidální, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 100–150 g), vyrovnaného, kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva – žlutá – je překrytá červení s charakteristickým rzivým mramorováním a nenápadnými lenticelami. Někdy rzivost pokrývá většinu plodu. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, barvy bělavě nažloutlé, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je sladce nakyslá, jemná, méně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklízí se ve 2. polovině října, pokud možno co nejpozději. Konzumně dozrává v prosinci, vydrží do května. Podtržené plody při skladování vadnou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, k moštování a sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné půdy a vlhčí ovzduší. Je vhodná také do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně vůči padlí.

Původ: Izrael
Opylovací poměry: kvete v červnu, je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení, po opylení jinou odrůdou se v plodu vytvoří semena
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m, vytváří kulovité, kompaktní koruny; středně úrodná odrůda
Plody: typu PVA = pollination variant astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (pokud ano, pak je jen dužnina s hnědými skvrnami kolem semen netrpká). Plod středně velký (140 až 180 g), zploštělého tvaru, v příčném řezu čtvercový, slupka je v době zralosti tmavě oranžová, dužnina žlutooranžová, jemné a velmi sladké chuti
Dozrávání: středně rané, konec října, konzumně zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
Stanoviště: slunné, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -16 °C, při nižších teplotách doporučujeme rostliny chránit"

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Seyve Villard 12375 x Královna vinic; maďarský název odrůdy je Palatina.

 
RŮST: silný až středně silný růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.

 
PLODNOST: vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: Hrozny středně velké (200-500 g), kompaktní. Bobule středně velké (3-4 g), kulovitě elipsovité krásné jantárově žluté barvy. Chuť je sladká, výrazně muškátová, harmonická. Slupka je pevná a tuhá. Cukernatost 18-22 %, kyselost 7 – 8g/l.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává již koncem srpna až začátkem září. Potřebuje sumu aktivních teplot 2300 °C.

 
VYUŽITÍ: Výborná stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci i moštování.

 
STANOVIŠTĚ: Slunečné stanoviště, teplé polohy, hlinité/ hlinitopísčité půdy. Odrůda vhodná i do vyšších poloh a okrajových oblastí.

 
ODOLNOST: středně až vysoce odolná vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně vůči padlí révy (Plasmopara viticola), velmi vysoce odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), nízce vůči červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila) a vůči suchu dostatečně. Středně mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Polsko, zřejmě pojmenovaná po městě Lubawa na severu Polska. Je to růžovoplodá odrůda druhu rybíz červený (Ribes rubrum).

 
RŮST: středně bujný.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opyluje se hmyzem, s oboupohlavními květy.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé, husté, obvykle mají po 14-15 bobulích. Plody jsou středně velké až velké (0,6-0,9 g), kulaté bobule. Mají zajímavé zabarvení, jsou průsvitné s růžovými mapami, vypadají velmi dekorativně. Chuť je velmi příjemná, voňavá, sladkokyselá, sladší než většina červených a bílých rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, postupné, v 1. polovině července. Po dozrání vydrží bobule dlouho na keři.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci jako dezertní ovoce, ale také k mražení a zpracování na džemy, sirupy, vína, do koláčů či dezertů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstebních oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

Máte rádi překvapení? Víte, taková ta typu – Kinder Surprise – koupíte dětem vajíčko, čokoládu jim sníte a ony jdou radostí vyskočit z kůže v očekávání, jakou hračku najdou.

Přesně takovéto Tree Surprise neboli Stromkové překvapení jsme pro vás vymysleli.

Ovocný strom s překvapením za zvýhodněnou cenu!

Pokud tedy máte rádi takováto překvapení a máte ještě místo na zahradě či v sadu, postupujte takto:

1. Vyberte si tvar stromku
2. Do poznámky při platbě prosím napište, kde budete stromek sázet: velká/malá zahrada, nadmořská výška, písčitá/hlinitá/jílovitá půda, rovina/svah/mrazová kotlina, zda se v lokalitě během vegetace drží mlhy nebo ne
3. O ostatní se už postaráme my – vybereme vám strom, který u vás bude prospívat. A vy se můžete těšit na překvapení v podobě ovoce, které budete moci za pár let konzumovat

Tak co, které „vajíčko“ si vyberete? :)