12% DPH

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2005.

RŮST: středně bujný, polovězpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal, President.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale i 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající. Pecka se většinou dobře odděluje od dužniny, výjimečně na jejích žebrech může dužnina zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 10–12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na podmínky stanoviště ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí, aby stačila plně vyzrát.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa).

PŮVOD: Japonsko, zřejmě odrůda druhu Morus bombycis (se synonymem Morus indica) nebo mezidruhový kříženec Morus bombycis a Morus alba.

RAST: pomalý, umírněný. Je to zakrslá odrůda moruše s poměrně širokým habitem, dorůstající do výšky 3-7 metrů. Velké listy jsou svěže zelené, na podzim se krásně zbarvují do žluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: Plodnost je raná (2.-3. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: velké (dlouhé asi 4 cm), buclaté, červenočerné až černé. Velmi šťavnaté se sladkou chutí. Zralé plody silně barví. Obsahují mnoho zdraví prospěšných látek, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, v průběhu července a srpna.

VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: oblibuje jižnější, teplejší oblasti, sluneční stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné, mírně vlhké půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí pupenů, květů a výhonů během pozdních jarních mrazů.

PŮVOD: USA, Berries Unlimited.

 
RŮST: bujný, vytváří kupolovitý keř s výškou i šířkou 150 cm.

 
OPĚROVACÍ POMĚRY: cizosprašný. Vhodní opylovači: Giant's Heart, Strawberry Sensation (vynikající).

 
PLODNOST: středně vysoká, jeden keř dosahuje úrodu průměrně 3,6 kg za rok.

 
PLODY: oválné, vřetenovité, dlouhé 2,5-3 cm, velmi šťavnaté a aromatické.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdě, ve druhé polovině až koncem června.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, konzervování, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda ve dřevě i v květu, odolná proti škůdcům a chorobám.

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, vyšlechtil Markus Kobelt, pochází ze šlechtitelské řady Easycrisp.

 
RŮST: silný a vzpřímený, dorůstá do výšky 70–100 cm. Je takřka beztrnný, trny se tvoří jen na bázi výhonů v mládí (juvenilním stádiu) keře. S přibývajícími roky se trny ztrácejí a netvoří se vůbec. Listy jsou jemně ochlupené ze spodní strany.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulaté plody s tenkou, výrazně žlutou slupkou s bílou žilnatinou. Dužnina je křupavá, šťavnatá, výborná, velmi sladká s výraznou vůní.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem července.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i všestranné zpracování na kompoty, želé a džemy či do koláčů.

 
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtili Lubomír Šenk a Bohumil Krňávek jako křížence odrůd Chenonceaux x Rote Vierländer.

 
RŮST: bujný, po vstupu do plné plodnosti (6.–7. roku po výsadbě) střední, výška cca 1,3 m, šířka 1,4 m, hustý, keřovitého až kulovitého tvaru. Kosterní výhony jsou silné, vzpřímené. Raší brzy až středně brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy, poměrně dlouho. Vhodní opylovači: Rote Vierländer, Jonkheer van Tets. Květy opadávají jen minimálně.

 
PLODNOST: raná a vysoká, pravidelná, plná už v 6. roce po výsadbě, průměrně 5–8,5 kg/keř.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé (průměrně 5,6 cm, na mladém dřevě 6,9 cm), středně husté s 8–23 bobulemi. Bobule jsou velké, kulovité až ploše kulovité. Slupka je tenčí, pevná, lesklá, sytě červená až tmavě červená. Dužnina je měkčí, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, v 1. polovině července, současně s odrůdou Detvan. Bobule dozrávají téměř rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, na výrobu kompotů, džemů, sirupů, moštů, vína.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejvíce preferuje těžší, hlubší, úrodné půdy s dostatečnou vláhou. Vhodná do všech poloh pro rybízy, i vyšších.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, květních pupenech i květu, silně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcote v Readingu v hrabství Berkshire.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, odnožuje velmi slabě až slabě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Úroda je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodní opylovači: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská, Katalánská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá.

PLODNOST: raná (ve 3.–4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dosti pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké (průměrně 2,8 g, od 2,3 po 4,1 g), protáhle válcovité, rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, velmi snadno se louskají louskáčkem. Slupka (obal oříšku) je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípatá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké (průměrně 1,1 g), dobře vyplňuje skořápku (tvoří 41–48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo korkovatí. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká, v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Chorobami netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový (Phytoptus avellanae) a částečně i nosatec lískový (Curculio nucum), ptáci a veverky.

PŮVOD: ČR, Vřesice, vybral ji někdy před rokem 1954 Vilém Jašek jako cenný klon velmi staré odrůdy Panenské pěstované od nepaměti v Čechách a na Moravě. Na rozdíl od původní odrůdy má větší plody.

RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznosnou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně raně, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matčino, Mclntosh, Ontário, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.

PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

PLODY: malé, častěji středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko zkosené z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i k sušení (dužnina zůstává bílá), výrobě moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen zkorkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápenité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíchané se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.

PŮVOD: Francie, Versailles, vypěstoval ji M. Bertin, stará odrůda rozšiřovaná od r. 1850.

 
RAST: středně bujný, tvar keře je kulovitý. Výhony se silně větví. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká až nižší, plodí na dvouletém dřevě.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 7,5 cm), řídké, se 14-18 bobulemi. Bobule jsou kulaté až zploštělé, menší až středně velké (průměrně 0,25 g, 7,3 mm, někdy až 10 mm), slupka je světle žlutá, průsvitná, s prosvítajícími hnědými semeny a světlými cévními svazky, chuť je sladkokyselá, aromatická. Obsahuje hodně vitamínu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 2. týden července. Snadno se sbírá.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu vína či džemů a želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech, silně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis), středně až silně proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae) a šedé plísni (Botrytis cinerea), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen tzv. „šípové hrušky“ – jeřábohrušky ušaté (Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana), tedy spontánního mezirodového křížence hrušně a jeřábu, pravděpodobně jeřábu mukyňového. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku už v r. 1599 a popsán Jeanem Bauhinen v Historia plantarum universalis z r. 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis.

RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: nebyli prověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: na hrušeň malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarem podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, v zralosti zlatožlutá s červeným líčkem, posetá četnými lenticelami. Dužnina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, kořenitá, jemně připomínající exotické ovoce.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, protože v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a netřeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, destilátů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, ne zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším podnebím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, netrpí rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) ani merami hrušňovými (Psylla pyri).

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

 
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.

 
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.

 
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: Spojené království VB a S. Irska, Anglie, Kent, East Malling, Horticulture Research International, vyšlechtěný v roce 1980 jako kříženec odrůd [Whinham's Indusrty x (Lancashire Lad x Captivator)]. 

RŮST: bujný, rozložitý, dorůstá do výšky a šířky cca. 120-150 cm. Výhony jsou bez trnů, jen na bázi mladých výhonů se nějaké vyskytují.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 2 kg z keře), pravidelná. 

PLODY: jsou velké (průměrně 4,1-8 g), kulaté až elipsovité. Slupka je karmínově, průsvitná, jemně ochlpená. Dužnina je šťavnatá. Chuť je velmi dobrá až vynikající, sladkokyselá s typicky egrešovou vůní. 

DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné, většinou koncem června až začátkem července.

VYUŽITÍ: keře vhodné do menších i větších zahrad či plantáží, vhodné jako nízký neprostupný živý plod, plody zejména na přímý konzumaci a výrobu kompotů, ale i na džemy či želé.

STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, sluneční stanoviště až polostín, a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě. Silně odolný vůči americkému padlí angreštovému, středně odolný vůči antraknóze (Pseudopeziza ribis)

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.

PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: v Nikitské botanické zahradě v Jaltě v bývalém SSSR ji v roce 1980 vyšlechtil A. N. Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou rodu Diospyros – představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.

 
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3–3,5 m, koruna má kulovitě pyramidální tvar.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda jako opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.

 
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.

 
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžově červené, po dozrání a změknutí bordové. Dužnina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná.

 
DOZRÁVÁNÍ: plody dozrávají na stromě postupně, první již koncem září a poslední v prosinci. Jde o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Lze pěstovat i mimo vinařské oblasti.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -24 °C až -25 °C, první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Kanada, Saskatchewan, Langham, semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) z volného opylení odrůdy Thiessen, který vybral Dieter Martin a uvedl na trh v roce 1990.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky asi 4-5 m a šířky asi 3 m, málo odnožuje.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete brzo během dubna.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou na muchovník velmi velké (průměrně 13,8-14,3 mm, 1,37 g), kulaté, rostou v hroznech po 6 – 12 ks. Slupka je modročerná, oslizlá, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, sladká (cukernatost průměrně 16-22 °Brix). Mají střední obsah vitamínu C (průměrně 6,73 mg/100 g), polyfenolů (průměrně 701,3 mg/100 g) i antokyanů (průměrně 269,4 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, kolem poloviny června, rovnoměrné v rámci hroznů, během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě do -40 °C až -45,6 °C, středně v květu, středně odolný vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).

PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.

RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrostlými krátkým plodonosným dřevem, na letoroste často tvoří předčasný obrost. Má krátké a silné letorosty. Odvděčí se za zmlazování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.

PLODNOST: velmi časná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete již na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.

PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sběru žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticelami, místy s rezem. Dužina je žlutozelená až žluto-bílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselá s kořenitou příchutí, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i sušení a moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy. Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu, v teplých suchých polohách má více nevyhovujících plodů a plody více opadávají.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevu i v květu, květy netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná proti strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalečem v teplých, suchých oblastech.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: zpočátku velmi bujný, poté se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Kaštánka, Karešova, Napoleonova, Thurn-Taxis (Schneiderova), Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň.

PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořenitou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí, dužnina je u této chrupky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odděluje od dužniny.

DOZRVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2–3 týdny, pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při nichž praskají a napadá je monilióza. Protože dozrávají pozdě, napadá je vrtule třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i zpracování, zejména na sirupy, ale i kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na nichž dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuvzdorná, květy středně mrazuvzdorné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, vyšlechtila jej Svetlana Valentinovna Klimenko, na trh byl uveden v roce 2001. Synonyma: Exzotičeskij, Exotica, Exotický.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Úroda z 15letého keře je 40–50 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 7–7,3 g, max. 8,5 g, 41–46 mm x 17–18 mm), válcovité. Slupka je tmavě červená. Dužnina je tmavě červená, velmi aromatická, hustá, velmi dobře se odděluje od pecky. Chuť je příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. I po dozrání drží velmi dobře na keři, takže se dají sbírat přímo z něj, není třeba čekat na spadnutí na zem.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i díky dobré oddělitelnosti dužniny od pecky jsou výborné ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, odrůda druhu Actinidia arguta var. purpurea vyselektovaná jako semenáč z volného opylení materiálu dovezeného v r. 1958 z Pekingu, případně také z Lvova, Batumi a Mičurinska.

RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina vyžadující k dosažení úrody opylení samčí odrůdou, např. Prince Jumbo.

PLODNOST: velmi vysoká, přibližně 15leté rostliny dávají roční úrodu 20-35 kg.

PLODY: středně velké (průměrně 10,6-11,7 g, 3,3-3,8 x 2,2-2,3 cm), podlouhlé. Slupka je pevná, purpurová a také dužnina je purpurová. Chuť je výborná, sladká jen jemně kyselá, příjemná, (obsah cukru průměrně 6,6-12 %). Obsahuje více glukózy a fruktózy než sacharózy ve srovnání se zelenoplodými odrůdami. Má středně vysoký až vyšší obsah vitamínu C (91,9 mg/100 g) a podobně střední obsah karotenoidů (průměrně 0,84 mg/100 g). Má pravděpodobně nejvyšší obsah antokyanů ze všech odrůd kiwi.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od konce září do října. Plody se sbírají měkké a hned konzumují.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády atd.).

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním .

PŮVOD: neznámý, patrně z pomezí Slovenska a Maďarska, velmi rozšířená v oblasti Hont, ale i v dalších částech středního Slovenska. Synonyma: Maďarské rozmarínové, Entzovo rozmarínové, Končiarka, Lančičovka, Hontianske, Vínovka.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří velké, široce jehlanovité koruny. Na jejich koncích jsou relativně dlouhé a tenké letorosty, díky nimž větve pod váhou úrody převisají. Listy jsou úzké, dlouhé, špičaté, na spodní části plstnaté, na vrchní tmavozelené a lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy. Je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), poměrně proměnlivé od kulatějších po soudkovité, nejčastěji však kuželovité. Slupka je pevná, silnější, hladká a mírně mastná, zpočátku zelená, postupně žloutne, s celistvým oranžovočerveným až světle purpurovým rozmytým líčkem, s množstvím výrazných teček - lenticel, světlých i tmavých. Dužina je jemná, zelenkavě bílá, šťavnatá, osvěžující. Chuť je v době optimální konzumní zralosti příjemná, sladká, jen mírně kyselá, velmi dobrá, méně intenzivní, zejména později.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do května až června. Optimální konzumní zralost je v listopadu a prosinci. Jablka jsou velmi odolná proti poškození, nakřáplé nebo otlučené plody se v místě svého poškození dále nekazí, rána se dále nerozšiřuje.

VYUŽITÍ: především k přímému konzumu, výrobě moštů, vína, pyré, destilátů, sušené jsou jemnější v chuti.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje hluboké, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, ale je přizpůsobivá širší škále půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a zřejmě i v květu. Je středně odolná proti strupovitosti, nebývá náchylná na padlí ani rakovinu.

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vyšlechtil ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v roce 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrace uvnitř stromu často prosychá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete současně s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova, višeň Köröšská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka. Dužnina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je kyselá až nasládlá, mírně trpká, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 4. třešňový týden, tedy v 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i v plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná na přímou konzumaci, ale i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné. Stromy jsou vhodné do každé, i jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevu i květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a proti monilióze.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: strom má slabší růst, dorůstá do výšky přibližně 6 m a vytváří kulovitou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, vhodně ji opylují jiné maďarské odrůdy. Kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Tétényi Kedvenc, Buda Tétényi.

PLODNOST: pravidelná, velká, spolehlivá.

PLODY: velké (asi 4 cm) s hrubou zelenou slupkou a polopapírovou skořápkou. Jádro je velké, chuť velmi jemná, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatech.

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadu pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

 
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se větví. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě v trsech. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizosprašná odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušeň nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská). Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

 
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká a s probírkou pravidelná, přibližně 20–30 kg za rok.

 
PLODY: pevné, středně velké až velké (6–7 cm, u nás průměrně 130–150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, silnou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzově hnědá, pevná, drsná a suchá, rzivá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužnina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká a s unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

 
DOZRÁVÁNÍ: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nebývají náchylné k praskání. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v lednici vydrží nepoškozené plody i 4–5 měsíců.

 
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při konzumaci za čerstva, ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná a odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), avšak citlivá na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), méně napadaná hálčivci hrušňovými. Náchylnější pouze k bakteriální spále (Erwinia amylovora).