Trvalky

PŮVOD: Středomoří od Maroka a Španělska až po Řecko, Turecko a Blízký východ, dnes se pěstuje v subtropech celého světa.

RŮST: relativně pomalý. Je to stálezelený keř, řidčeji strom dorůstající do výšky 1,8–2,5 m (v domovině i 8–10 m). Má černohnědou borku a střídavě rostoucí, řapíkaté, typicky kožovité, stálezelené, aromatické, podlouhlé až kopinaté listy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, tedy některé rostliny mají jen samičí květy, jiné jen samčí a k tvorbě plodů jsou potřeba obě pohlaví.

PLODNOST: středně raná.

PLODY: malé (průměrně 1 cm), vejcovité, v plné zralosti tmavopurpurové bobule s 1 semenem. Asi 30 % plodu tvoří olej a asi 1 % esenciální olej.

DOZRÁVÁNÍ: v září.

VYUŽITÍ: v zahradě má okrasné uplatnění pro své pěkné bílé květy a charakteristické listy. Ve Středomoří je často pěstován jako živý plot. Láká opylovače a ptáky a přispívá k biodiverzitě zahrady. Od antiky byl pěstován jako léčivá rostlina a koření – bobkový list. V kuchyni má nenahraditelné zastoupení při dochucování polévek, omáček a některých dušených jídel. Je klíčovou součástí bouquet garni. Silice v listech mají antibakteriální účinek a jsou součástí směsí na nakládání masa a jiných potravin. Podporují trávení. Z plodů se lisuje olej, který je antibakteriální, fungicidní a často se využívá i v parfumerii či při výrobě tzv. aleppského mýdla. Vavřín (Laurus) byl v antice symbolem slávy a vítězství, z větviček s plody (bobule latinsky bacca) se pletly věnce na ozdobu těch, kteří dosáhli úspěchu nebo určité kvalifikační úrovně. Od označení jejich nositelů (bacca laureatus) jsou odvozena slova bakalář a laureát, používaná i dnes.

STANOVIŠTĚ: slunné až lehký polostín, vlhká, ale dobře odvodněná půda, po zakořenění dobře snáší sucho. U nás vhodný k pěstování v přenosných nádobách, zimních zahradách, sklenících či fóliovnících nebo na chráněných terasách ve městech.

ODOLNOST: mladé rostliny nevystavujeme mrazu, starší jsou spolehlivě mrazuvzdorné do -5 °C ve fázi dormance, mohou zvládnout i krátkodobý pokles na -10 °C až -15 °C, kdy sice ztratí listy, ale později během jara a léta regenerují. Je odolný vůči většině chorob a škůdců, mohou ho ale napadat (zejména ve sklenících) červci, mšice a roztoči. Po zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Střední Asie, Írán a Afghánistán, byl ale zavlečen do mnoha částí Eurasie, do Severní i Jižní Ameriky.

 
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 1–2 m, s přímou, větvenou, jemně rýhovanou lodyhou. Listy jsou střídavé, 2–3krát peřeně dělené, dolní a přízemní s řapíkem a dlouhé až 1 m, horní jsou menší a přisedlé k lodyze. Celá rostlina je silně aromatická.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete v červenci a srpnu.

 
PLODNOST: každoroční, pravidelná.

 
PLODY: dvounažky aromatické chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

 
VYUŽITÍ: aromatické listy a řapíky se konzumují syrové nebo vařené od raného jara do pozdního podzimu. Ochucují se jimi polévky, omáčky, saláty, dušená jídla, nahrazují „vegetu“, tedy směs sušené mleté kořenové zeleniny a bylinek na dochucování. Abyste měli dostatek listů i během léta, doporučuje se seříznout rostliny během květu k zemi. Květy se dají použít k dochucení také. Mladé stonky můžete použít jako řapíkatý celer v salátech nebo na ochucení vařených jídel. Semena se používají také – syrová nebo vařená, vcelku nebo mletá – do salátů, slaných koláčů, polévek. Kořen (nejlépe 2–3letý) s velmi výraznou chutí se konzumuje vařený či pečený, nastrouhaný na dochucení jídel. Získává se z něj i esenciální olej používaný v potravinářství. Všechny části mají léčivé účinky při nechutenství, špatném trávení, kolikách, plynatosti a bronchitidě. Květy lákají včely a hmyzí predátory (např. pestřenky) do zahrady.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, vzdušné. Preferuje úrodnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, není však náročný.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C, na zimu odumírá nadzemní část, ale kořeny zůstávají nepoškozené. Pro předcházení houbovým chorobám jako jsou rez, padlí, alternariová skvrnitost doporučujeme vysadit rostliny v dostatečně širokém sponu (cca 0,9×0,9 m) na slunném a vzdušném místě.

PŮVOD: Čína a sever Korejského poloostrova, kde roste ve světlých opadavých lesích, na travnatých stráních a svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 2800 m n. m.

 
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 60 cm a šířky 50 cm. Je to trvalka přezimující v kořeni. Listy jsou 2–3krát trojčetné, řapíkaté a lysé, velmi dekorativně laločnaté.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, s nápadnými oboupohlavnými chasmogamickými (opylovanými hmyzem) květy i později rozkvétajícími nenápadnými kleistogamickými květy, které se opylí samy, bez pomoci hmyzu. Kvete od dubna do června nápadnými, sytě růžovými květy ve tvaru srdce uspořádanými do jednostranných hroznů.

 
PLODNOST: pravidelná, vysoká.

 
PLODY: tobolky s elaiozomem („masíčkem“) pro mravence, kteří je rozšiřují.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci, případně srpnu.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka zejména do polostínu pod stromy, které na jaře ozvláštní svými nápadnými květy a listy.

 
STANOVIŠTĚ: polostín, případně slunné, kde ale vyžaduje dostatečně vlhkou půdu. Preferuje humózní, lehčí půdu, spíše neutrální až mírně kyselou. Je vhodná do teplých, středně teplých i vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v kořeni až do -40 °C. Obvykle netrpí chorobami či škůdci. Někdy ji mohou poškodit mšice, slimáci, šneci či padlí, rez nebo antraknóza.

PŮVOD: Spojené království, vyšlechtila ho v r. 1952 paní Pole z Lye End Nursery a pojmenovala ho na počest korunovace královny Alžběty II. Považuje se za mezidruhového křížence mezi řebříčkem tužebníkovým Achillea filipendulina a řebříčkem Achillea clypeolata.

RAST: vzpřímený, kompaktní, dorůstá do výšky 50-100 cm a šířky 40-60 cm. Je to krátkověká trvalka přezimující v podzemku. Má aromatické, matně šedozelené až stříbřité a jemně vykrajované listy, které tvarem připomínají kapradí. Stonky s okolíky květů jsou pevné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, přesto atraktivní pro opylovače, s oboupohlavními, aromatickými, zlatožlutými květy uspořádanými do velkých okolíků, širokých až 10 cm a kvetoucích během dlouhého období od června do září.

PLODNOST: zřejmě žádná, rozmnožuje se vegetativně odnožujícími oddenky.

PLODY: zřejmě žádné.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná trvalka do smíšených trvalkových záhonů v menších a větších zahradách, parcích a v městské výsadbě, buď samotný nebo lépe ve skupině 3 rostlin téže odrůdy (5-7 rostlin/m2). Krásně kontrastuje s fialově či modře zbarvenými druhy: kocúrníkem, levandulemi, šalvějemi, yzopem lékařským, zvonkem Sarastro. Doplní se pěkně i s řebříčkem obecním Paprika nebo s denivkou Stella de Oro. Zároveň je lákadlem pro opylovače včetně pestřenek. Tuhé, pevné stonky s květenstvími jsou ceněné k řezu do vázy za čerstva i na sušení. Podobně jako jiné druhy řebříčku má kvetoucí nať i léčivé účinky: zastavuje krvácení, mírní bolest, má protizánětlivé a antiseptické účinky.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně odvodněnou půdu zejména kvůli přezimování, zvládá i sušší, méně výživnou, štěrkovitou půdu, v příliš vlhké a výživné půdě nebo v polostínu se trsy mohou rozklesnout. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, ale potřebuje sušší půdu pro úspěšné přezimování, odolný vůči většině chorob a škůdcům, někdy může trpět padlím a mšicemi. Zajíci ani vysoká zvěř ho nepoškozují.

PŮVOD: část Středomoří – Itálie, býv. Jugoslávie, Albánie a Řecko, u cest, v křovinách, na lesních světlinách, na skalnatých, slunných svazích, často i na ruderálních stanovištích.

 
RŮST: středně rychlý. Je to polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Lodyhy jsou přímé, krátce větvené, chlupaté. Listy mají dlouhé řapíky, částečně přezimují, jsou podlouhlé až eliptické, dlouhé 2–6 cm, jemně vroubkované, vrásčité, na líci šedě plstnaté, na rubu bíle plstnaté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, opylovaná hmyzem. Kvete od června do srpna voňavými modrofialovými hluchavkovitými květy po 5–10 v lichopřeslenech.

 
PLODNOST: raná, pravidelná.

 
PLODY: kulaté, černé tvrdky se 4 semeny.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

 
VYUŽITÍ: listem i květem okrasná, léčivá a kořeninová, často pěstovaná rostlina. Kulinární využití: silně aromatické mladé listy a jemnější květy se jedí syrové nebo tepelně upravené. Pomáhají při trávení a používají se k těžkým, tučným jídlům. Květy zdobíme saláty a chlebíčky, obalujeme v nich sýrové kuličky. Esenciální olej z listů ochucuje zmrzliny, cukrovinky, pečená jídla. Léčivé využití: díky antiseptickým účinkům je výborným kloktadlem při zánětu hrdla a dásní, zmírňuje bolest zubů. Působí cholereticky, proti křečím, nadýmání, snižuje tvorbu mateřského mléka a slin či noční pocení, rozšiřuje cévy. Používá se proti úzkosti, depresi, ženské neplodnosti či při menopauze. Nesmějí ji užívat těhotné ženy a epileptici a nesmí se užívat příliš dlouho a ve vysokých dávkách. Zevně se používá na poštípání hmyzem a kožní infekce. Listy se sbírají před květem a suší. Esenciální olej v malých dávkách odstraňuje nahromaděný hlen v dýchacích cestách a používá se v mastech proti revmatismu, ale i v parfumerii či kosmetice. Květy jsou atraktivní pro včely a jiné opylovače.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dobře odvodněnou, písčitou, lehkou půdu, upřednostňuje vápenitou. Nesnáší těžké a kyselé půdy.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C, ale náchylná k vymrzání při přílišné vlhkosti půdy. U nás obvykle netrpí škůdci, ale mohou se objevit slimáci, roztoči či pěnodějky. Prevencí proti zahnívání kořenů a vadnutí je dobře odvodněná půda a dobré proudění vzduchu. Po zakořenění je silně suchovzdorná.

PŮVOD: Nizozemsko, hybrid neznámých druhů, zřejmě Agastache rugosa × Agastache foeniculum, vyšlechtil Coen Jansen.

RŮST: vzpřímený. Trvalka s přezimujícím kořenem dorůstající do výšky 70–90 cm a šířky 50–70 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: sterilní, ale láká množství drobných opylovačů. Kvete velmi dlouho, od června do září světlefialovými hluchavkovitými květy uspořádanými v klasy.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD: starobylý, známá již kolem r. 1000 př. n. l. z Egypta, nazývaná též Nana. Botanický druh Mentha x rotundifolia se synonymem Mentha x niliaca, jde o plodného křížence druhů Mentha longifolia a Mentha suaveolens.

 
RAST: bujný, s pevnými, vzpřímenými stonky a velkými, oválnými, šedozelenými, sametovými listy. Dorůstá do výšky 50 cm až 100 cm.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete od července do září či října růžovým květem v hustých květenstvích.

 
PLODNOST: každoroční při ponechání květů.

 
PLODY: tvrdky, které obsahují jedno až čtyři semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: před vykvetením listy a poté i květy se používají kulinárně i léčivě. Kulinární využití: Z listů se v kombinaci se zeleným čajem dělá tzv. marocký čaj. Listy i květy se používají na jedlou dekoraci sladkých pokrmů, koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se také na ochucení octů či kuchyňských olejů či např. krémů a čokolády. Destilací se z nich získává i esenciální olej použitelný kulinárně i medicinálně. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolestech hlavy, zažívacích potížích, působí antisepticky, dávkovat je třeba s mírou.

 
STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, s dostatečně vlhkou a výživnou půdou.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná, při silných mrazech nadzemní část zmrzne, ale na jaře z kořínků bezpečně raší.

PŮVOD: Středomoří a Přední Asie. Rozšířila se i do severněji položených oblastí Evropy, v Makaronésii, v Severní i Jižní Americe.

 
RAST: rychlý. Je to vytrvalá, bohatě rozvětvená bylina vysoká 30–80 cm. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, vejčité, vroubkovitě pilovité. Květy vyrůstají z úžlabí listů v řídkých lichopřeslenech a jsou pyskaté.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, s oboupohlavnými květy, hmyzem opelivá. Kvete od června do srpna.

 
PLODNOST: každoroční, bohatá při ponechání květů.

 
PLODY: tvrdky obsahující semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: používá se jako léčivá rostlina, pastva pro včely a v kuchyni čerstvá pro svou výraznou citrusovou vůni. Kulinární využití: listy sbírané před květem do čajů, míchaných nápojů, likérů (např. Chartreuse či Bénedictine) a ovocných salátů či zavařenin, průmyslově se z ní extrahuje i velmi drahá silice, jelikož výtěžnost je velmi nízká. Léčivé využití: listy (nať) před květem, sušíme rychle, ve stínu a při nízké teplotě. Meduňka uklidňuje, používá se při nespavosti, proti křečím v trávicím traktu, proti nechutenství či při nadýmání. Má i antivirové účinky, zejména při herpesu či repelentní účinky. Dá se použít i jako dynamický akumulátor, tedy rostlina, která shromažďuje minerály nebo živiny z půdy a uchovává je v přístupnější formě - používá se jako hnojivo nebo mulč.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, výživnou půdu na slunném, chráněném místě.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -29 °C až -34 °C v oddenku, z kterého na jaře raší. Jako prevenci proti mšicím a roztočům doporučujeme umístění na dostatečně vlhké místo a nezhoustnutí porostu. Dostatečné vzdálenosti a výběr místa s dostatečným průtokem vzduchu slouží i jako prevence proti padlí.

PŮVOD: USA, Illinois, Arlington Heights, vyšlechtil ji v roce 1945 Carl G. Klehm jako kříženec mateřské odrůdy Mons. Jules Eli a otcovského genotypu 71D také pocházejícího původně Mons. Jules Eli. Je to odrůda druhu Paeonia lactiflora, tedy bylinné, tzv. čínské pivoňky.
RŮST: bujný, vzpřímený až keřovitý, dorůstá do výšky 60-90 cm a šířky 60-90 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v kořenových hlízách. Má štíhlé, tmavozelené listy se zoubkovaným okrajem.
OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní, neobsahuje samčí tyčinky, jen mírně atrofované samičí pestíky, množí se oddělky kořenových hlíz. Kvete během května a června velkými, až 23 cm širokými, voňavými květy s hrou barev. Ty jsou v pupenu bílé, ale po rozvinutí odhalí žlutý střed tyčinek i okvětních lístkov, takže připomínají volské oko. Později během kvetení získávají růžovkastý odstín.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
ZRÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jedlá i léčivá, nektarodárná trvalka atraktivní pro opylovače. Velmi vhodná k řezu do kytic. Kulinární využití: Z květů se dá udělat želé nebo sirup nebo se zalijí jako čaj. Léčivé využití: čaj z květů má i léčivé účinky proti kašli. Externě se používá proti hemoroidům a křečovým žilám. Kořenové hlízy jsou součástí "polévky 4 prvků" - nejčastěji používaného ženského tonika v Číně. Nejúčinnější látkou v kořeni je paeoniflorin, který má protikřečové účinky na střeva, snižuje krevní tlak, snižuje horečku a chrání před vředy ze stresu. Vnitřně se používá při poruchách menstruace, zraněních, vysokém krevním tlaku, PMS a poruchách jater. Působí antibakteriálně, protizánětlivě, tlumí bolest a uklidňuje. Používat kořen ale je třeba pod lékařským dohledem a nesmí jej používat těhotné ženy.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nenáročná rostlina, která snáší širokou škálu půdních podmínek, ale nejlépe se jí daří v hlubokých, výživných půdách neutrálních nebo mírně zásaditých. Vysloveně ji vadí jen podmáčené nebo velmi suché půdy. V písčitých bude tvořit hodně listů a méně květů. V jílovitých sice pomaleji poroste, ale bude bohatě kvést.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořeni, minimálně do -20 °C, ale pravděpodobněji až do -34 °C až -40 °C. Většinou dobře odolává chorobám a škůdcům, je odolná vůči černé skvrnitosti listů a bakteriálním chorobám.

PŮVOD: jihozápadní Evropa, jižní Francie, východní Španělsko, severní Afrika, v lesních lemech a v křovinaté vegetaci, na přistíněných skalnatých svazích, většinou na vápenci, v nadmořských výškách přibližně od 400 až do 1800 m n.m.

RŮST: rychlý, dorůstá do výšky 30 cm a šířky 10 cm. Vytváří téměř kulovitou cibulku o průměru až 2,5 cm. Přízemní listy vyrůstají většinou po 1–2, jsou podlouhle kopinaté, dlouhé 20–30 cm a široké 1,5–4 cm, lysé, šedozelené. Stvol je přímý, zakončený okolíkem květů.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašný, kvete od května do července výraznými žlutými květy uspořádanými do polokulovitého okolíku až po 40 ks o průměru 4-7 cm.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale plodí každoročně množství plodů s klíčivými semeny. Lze jej snadno jimi rozmnožit. 

PLODY: tobolky. Nepěstuje se pro plody.

DOZRÁVÁNÍ: v červenci až srpnu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasná cibulovina vhodná do okrasných i jedlých trvalkových záhonů, vhodně doplňuje růže, mrkev, červenou řepu. Kulinární využití: Jedlá je syrová či vařená cibulka s příjemnou, jemnou česnekovou chutí, lze ji nakrájet do salátů či na ochucení vařených jídel. Podobně jedlé jsou syrové i vařené listy a jedlé květy, které jsou krásnou ozdobou salátů či chlebíčků, mírně voní. Léčivé použití: podobně jako ostatní česneky mohou přispívat ke snížení cholesterolu krve a podporují krevní oběh. Technické použití: vylisovaná šťáva odpuzuje moly, celá rostlina prý krtky a určitý hmyz.

STANOVIŠTĚ: slunečné či polostín, preferují lehkou, písčitou půdu.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná cibulka. Po zakořenění dobře snáší sucho.

PŮVOD: Rakousko, Sarastro Stauden, Christian Kress ho v roce 1992 vyšlechtil jako křížence druhů Campanula trachelium var. hondoensis x Campanula punctata. Pojmenovaný je podle velkněze Slunce Sarastra z opery Kouzelná flétna od Mozarta.

 
RŮST: umírněný, dosahuje výšky 60-80 cm a šířky 45-60 cm a keřovitý vzrůst, jen velmi pomalu se rozšiřuje oddenky. Je to trvalka přezimující v kořeni. Listy v růžici jsou srdcovité se zubatým okrajem, zářivě zelené až světle zelené, husté a zdravé po celou dobu vegetace.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jako mezidruhový kříženec je sterilní. Přesto kvete velmi dlouho a bohatě a hmyzu poskytuje množství nektaru. Po zřezání rostliny po prvním kvetení na polovinu může kvést od června až do konce srpna. Květy jsou výrazně fialovomodré, obrovské - dlouhé od 5 do 6 až 8 cm, převislé na vzpřímených, olistěných stoncích.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
ZRAČNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: jako velmi dekorativní trvalka vhodná do trvalkových záhonů jako dominanta či v společnosti jiných zvonků, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače. Vhodná i na řezání do kytic kvůli velikosti květů a dlouhé trvanlivosti. Ale i jako jedlý a okouzlující okraj zeleninových záhonů, do polostínu k růžím, stromům apod. Kulinární využití: květy jako efektní jedlá dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale i nápojů. Mají mírně sladkou příchuť. Díky velikosti jsou velmi vhodné na naplnění sladkými a slanými krémy, pěnami, kuličkami z měkkého sýra či nasekanými čerstvými bylinkami.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či polostín, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou, úrodnou, humózní půdou. Velmi dobře snáší vysoké teploty mezi odrůdami zvonků. Je vhodný do teplých, středně teplých i vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -34 °C a silně odolný i proti vysokým teplotám a suchu v létě po dobrém zakořenění. Nezvykne trpět chorobami a škůdci. Zřídka ho mohou poškozovat plži a slimáci, mšice či roztoči, padlí, plíseň šedá či rez. Jako prevence slouží dostatečně vzdušná, nezahustěná výsadba, zalévání ke kořenům, odstraňování uhynulých částí rostliny.

PŮVOD: USA, Missouri, školka Glibert Wild & Son, odrůdu vyšlechtil v r. 1973 Gilbert H. Wild, původ druhu je pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m. V současnosti pěstovaná v mnoha částech světa, zplaňuje v Evropě i Severní Americe, i u nás.

 
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 60–70 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 60–70 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými velmi dekorativními, až 13 cm velkými vínově červenými až světle fialovými květy s výrazným žlutým středem, kvete od července do srpna.

 
PLODNOST: raná, při ponechání květů pravidelná.

 
PLODY: tobolky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září.

 
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní také pro opylovače. Kulinařní využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou také květy a květní pupeny – syrové nebo vařené. Dají se použít jako jedlá dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými náplněmi a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Lze konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunci tvoří více květů. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí i v těžké jílovité půdě.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech.

PŮVOD: Nizozemsko, JUB Holland, původ odrůd neznámý, pravděpodobně se jedná o mix plnokvětých odrůd pryskyřníku asijského (Ranunculus asiaticus). Druh má původ na východě Středomoří až po západní Asii – od Řecka, Turecka a Kypru přes Sýrii, Jordánsko, Izrael až po Egypt a severní Libyi, Irák a Írán. Tam roste na křovinatých svazích a stráních, ve světlých lesích, nevyhýbá se ani skalám a útesům v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky kolem 600, ale i až 950 m n. m.

RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky a šířky asi 30-40 cm. Vysazuje se zejména v březnu až dubnu, případně v květnu do volné půdy. Před výsadbou je třeba hlízy namočit na 3-4 hodiny do vody. Při vysazení je třeba je přikrýt 3-5 cm vrstvou půdy a sázet na vzdálenost 10-15 cm. Po odkvětu a zaschnutí listů je třeba hlízy vyjmout ze země a uskladnit v chladné, ale bezmrazé místnosti, např. ve sklepě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašný, jednodomý s oboupohlavnými květy, hmyzem opylivý. Kvete od konce května či od června do srpna, v mixu jsou pastelově růžově, lososově, oranžově kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: zobákovité nažky.

DOZRÁVÁNÍ: v červenci a srpnu.

VYUŽITÍ: je vhodný jako okrasná teplomilná trvalka do truhlíků či záhonů v kombinaci s jinými pryskyřníky, ale i jinými cibulovinami či trvalkami. Je velmi vhodný i k řezu, při pravidelné výměně vody umí ve váze vydržet i 2 týdny. Celá rostlina je jedovatá.

STANOVIŠTĚ: slunečné až slabý polostín, chráněné před silným větrem. Půdu potřebuje výživnou, humózní, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou.

ODOLNOST: hlíza je málo mrazuodolná, jen do -2 °C až -4 °C ve vlhké půdě, o něco více v suché. Nadzemní část snese jen krátkodobý lehký mráz kolem 0 °C. Je jen středně až méně odolný vůči zamokření a středně odolný vůči padlí, houbové či bakteriální hnilobě hlíz ve vlhkých podmínkách. Na mladých stoncích se ojediněle mohou objevit mšice.

PŮVOD: Nizozemsko, Rotterdam, arboretum Trompenberg, vyšlechtěna jako mezidruhový kříženec Agastache rugosa a Agastache foeniculum, vyšlechtil a vybral ji Gert Fortgens. V r. 2004 získala ocenění Great Plant Picks a také ocenění Royal Horticultural Society Award of Garden Merit.

RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 70 cm a šířky 50 cm.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím světle modrofialových květů.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD: Eurasie, od střední Evropy až po Sibiř, Mongolsko, Čínu a Koreu. U nás se přirozeně vyskytuje v teplejších oblastech jen jako poddruh Allium senescens subsp. montanum (česnek sivý horský) a na Vihorlatu také jako poddruh Allium senescens subsp. glaucum.
RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky asi 30–40 cm a šířky 20 cm, vytváří trsy, kterými se rozšiřuje. Je to trvalka přezimující v cibuli. Cibule jsou relativně malé (cca 1 cm), úzké, kuželovité, listy má ploché, tuhé, lesklé, velmi dekorativní. Sázíme ho v hustotě 9–12 rostlin/m2, postupně sám výsadbu zahustí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Světle růžové květy kvetoucí od července do srpna vytvářejí hustá kulovitá květenství – takové růžové pingpongové míčky – obsypané opylovači.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: srdčité, nafouklé, většinou se 2 semeny, uspořádané do kulovitých plodenství.
DOZRVÁNÍ: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jedlá, léčivá a nektarodárná trvalka velmi atraktivní pro různé opylovače včetně motýlů v době, kdy většina cibulovin už odkvetla. Naopak odpuzuje například moly. Květy se dají použít i do kytiček a plodenství zase do sušených aranžmá. Kulinarické využití: jedlé jsou všechny části, nejchutnější jsou asi pikantní květy, které se dají jíst syrové, rozdělené na jednotlivé kvítky, jimiž zpestříme saláty, pomazánky, omáčky, ozdobíme chlebíčky či uvařená nebo upečená jídla, polévky. Nebo v nich obalíme např. sýrové kuličky. Květenství můžeme také obalit v řídkém těstíčku a rychle osmažit na způsob asijské tempury. Pikantní listy s mírně hořkou příchutí používáme syrové i vařené podobně jako květy. Cibulky můžeme kromě konzumace v čerstvém a vařeném stavu také nakládat do sladkokyselého nálevu. Léčivé využití: podobně jako jiné česneky obsahuje mnoho sirných sloučenin, které jim nejen dodávají charakteristickou vůni a chuť, ale při dlouhodobé konzumaci také pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, tonizují srdce a oběhový systém.
STANOVIŠTĚ: slunné s propustnou hlinitopísčitou půdou. Je vhodný do nižších částí trvalkových záhonů, ale i do skalek, které oživí květy v létě, kdy je už většina skalniček odkvetlá. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v cibuli do -29 °C až -34 °C. Nemá závažné škůdce, listy mohou ožírat plzáci a slimáci. Jako prevenci proti zahnívání cibulek ho sázíme do propustné půdy.

PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m n. m. V současnosti pěstovaná v mnoha částech světa, zplaňuje v Evropě i Severní Americe, i u nás.
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 70 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 70 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem s oboupohlavnými velmi dekorativními velkými, hvězdicovitými, plnými květy meruňkové barvy s nálevkovitou korunou, kvete od července.
PLODNOST: raná, při ponechání květů pravidelná.
PLODY: tobolky.
DOZRÁVÁNÍ: v září.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní také pro opylovače. Kulinařní využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou také květy a květní pupeny – syrové nebo vařené. Dají se použít jako jedlá dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými náplněmi a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Lze konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, na slunci tvoří více květů. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí i v těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech.

PŮVOD: Kanada.

 
RAST: bujný do výšky cca 60-100 cm. Listy jsou velké, hladké, zelené, květy bílé. Jedlé řapíky jsou atraktivně zbarvené, červené až tmavě červené i uvnitř, nejen na povrchu, šťavnaté, sladkokysele osvěžující.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, větrem opylovaná.

 
PLODNOST: vysoká, tvoří množství středně silných řapíků, nikoli málo velmi silných.

 
PLODY: nejsou jedlé, jsou vejcovité nažky s 2-4 křídly, používáme jen k rozmnožování.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň řapíků od dubna do června. Semena k rozmnožování dozrávají v červenci a srpnu.

 
VYUŽITÍ: řapíky je třeba teplně upravit, používají se k přípravě koláčů, kompotů, omáček, sirupů, ve kterých si zachovávají červenou barvu.

 
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště až polostín, humózní půdy.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda.

PŮVOD: na hranicích JAR a Lesotha, Dračie vrchy, odrůda druhu Delosperma congestum, kterou původně objevil v tomto pohoří Sean Hogan na alpské louce v nadmořské výšce 2700 m v průsmyku Sani Pass, později ji v r. 1994 znovu sesbíral Panayoti Kelaidis z Denverské botanické zahrady. V r. 2012 získala od britské Královské zahradnické společnosti prestižní ocenění Award of Garden Merit.

 
RŮST: plazivý, vytváří husté koberce dorůstající do výšky 5-10 cm a šířky 20-30 cm. Je to stálezelená, sukulentní rostlina s dužnatými, zelenými listy, které se v zimě zbarvují do červena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: nejsou známy, ale běžně se množí řízky. Kvete ale velmi bohatě svítivě žlutými květy, hojně navštěvovanými hmyzem, zejména včelami a menšími mouchami. Jednotlivé květy kvetou jen několik dní, ale celá rostlina kvete 2-4 týdny během května a června a v případě vhodných podmínek (dostatek slunce a dobrý odtok vody) se může objevit i druhá vlna kvetení během srpna a září.

 
PLODNOST: není jisté, zda tvoří plody nebo je sterilní.

 
VYUŽITÍ: vynikající skalnička, vhodná také na okraje sušších záhonů, jako půdopokryvná rostlina, do nádob, na terasy či balkóny. Výborně se kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami a skalničkami. Zaujme nejen během kvetení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé a suché stanoviště s dobře propustnou, kamenitou nebo písčitou půdou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje dobrý odtok vody.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná minimálně do -20 °C, případně až do -30 °C, velmi suchovzdorná a odolná vůči vysokým teplotám. Je odolná vůči většině chorob, může trpět hnilobou kořenů při nadměrné vlhkosti.

PŮVOD: Tento kultivar je součástí celosvětově úspěšné série Jewel of Desert, kterou vyšlechtil Koichiro Nishikawa v Japonsku a Ekvádoru. Jeho šlechtitelským snem a cílem bylo "vyšlechtit rostliny, které jsou odolné vůči suchu, rychle rostou a neustále kvetou krásnými barvami.“

RŮST: plazivý, vytváří husté koberce dorůstající do výšky 5-10 cm a šířky 20-30 cm. Je to stálezelená, sukulentní rostlina s dužnatými, zelenými listy, které se v zimě zbarvují do červena. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: nejsou známy, ale běžně se množí odřezky. Kvete ale velmi bohatě granátově-červenými květy, hojně navštěvovanými hmyzem, zejména včelami a menšími mouchami. Jednotlivé květy kvetou jen několik dní, ale celá rostlina kvete 2-4 týdny během května a června a v případě vhodných podmínek (dostatek slunce a dobrý odtok vody) se může objevit i druhá vlna kvetení během srpna a září.

PLODNOST: není jisté, zda tvoří plody nebo je sterilní.

VYUŽITÍ: vynikající skalnička, vhodná i na okraje sušších záhonů, jako půdopokryvná rostlina, do nádob, na terasy či balkony. Využívá se v systémech zelených střech, kde díky nízké hmotnosti a odolnosti vůči suchu minimalizuje nároky na údržbu. Výborně se kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami a skalničkami. Přitáhne všechny oči nejen během kvetení. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé a suché stanoviště s dobře propustnou, kamenitou nebo písčitou půdou. Nevhodné jsou těžké, zamokřené půdy. Vyžaduje dobrý odtok vody.

ODOLNOST: mrazuodolná minimálně do -20 °C, případně až do -30 °C, velmi suchovzdorná a odolná vůči vysokým teplotám. Je odolná vůči většině chorob, může trpět hnilobou kořenů při nadměrné vlhkosti.

PŮVOD: Jižní Amerika. Zdomácnělé populace se dnes vyskytují široce — jihovýchod USA, Kalifornie, Austrálie, jižní Afrika, Nový Zéland a různé tichomořské ostrovy — kde se často považují za plevel. Jedná se o trvalku, která roste převážně v subtropickém biomu a je přirozeně se vyskytující divoce rostoucí druh; není produktem šlechtění. Do evropské kultury se dostala kolem roku 1726.

RŮST: Rychle rostoucí, trsnatá, vzpřímená bylina, tvořící přízemní trs z pilovitých, kopinatých, tmavě zelených listů dlouhých až ~13 cm, ze kterých vyrůstají vzpřímené, štíhlé, drátovité, rozvětvené, řídce olistěné, čtyřhranné stonky nesoucí shluky drobných růžovofialových květů. Dosahuje přibližně 1,2 – 2,0 m na výšku a 0,45 – 0,9 m na šířku. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: hmyzem-opylovatelná, prvotřídní nektarodárná rostlina. Láká motýly, včely, čmeláky i noční motýly; suché stonky využívají včely hnízdící ve stoncích. Kvete od června do srpna. 

PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.

PLODY: Suché rozpadavé tvrdky (schizokarp).

DOZRÁVÁNÍ: Irelevantní, nepěstuje se pro plody.

VYUŽITÍ: Okrasné: Základní prvek současné i venkovské (cottage) zahradní kompozice, ceněný pro kombinaci výšky a průhlednosti — efekt „průhledné rostliny" nebo „fialového závoje", který jí umožňuje umístění do přední či střední části záhonu bez zakrytí rostlin za ní. Cení se jako strukturní, dlouho kvetoucí, nenáročná rostlina a jako řezaná květina (čerstvá i sušená). Nese ocenění RHS Award of Garden Merit (ocenění Královské zahradnické společnosti za zahradní hodnotu). Ekologické využití: Podpora opylovačů — patří mezi nejvýznamnější pozdně sezónní zdroje nektaru pro motýly a včely, později jako semenná potrava pro stehlíky a přezimovací útočiště pro včely hnízdící ve stoncích. Je uvedena na seznamu RHS Plants for Pollinators (označení se známým logem včelky, kterým Královská zahradnická společnost certifikuje odrůdy obzvláště atraktivní a přínosné pro včely, motýly a další opylovače).

STANOVIŠTĚ: Slunečné, snáší i mírný stín. Dobře prospívá v rozmanitých typech půd - kyselých, zásaditých, průměrných, jílovitých, štěrkovitých, chudých, výživných, skalnatých, ale dobře propustných - tedy prakticky od kyselých po zásadité. 

ODOLNOST: Pozoruhodně odolná vůči chorobám a škůdcům, může se vyskytnout padlí - zejména v zahuštěných, vlhkých či stinných podmínkách. Mrazuvzdorná do přibližně -18°C.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, výzkumná stanice, vyselektován jako semenáč z kultivaru Nepeta × faassenii 'Walker's Low', který byl hodnocen v letech 1997 až 2002. 'Kit Cat' byl vybrán pro kompaktní růst a bohaté kvetení. Kocourník Nepeta × faassenii je křížencem mezi druhy Nepeta racemosa a Nepeta nepetella. Název kultivaru odkazuje na jeho atraktivitu pro kočky.

 
RŮST: středně rychlý. Je to kompaktní, aromatická trvalka s hustými trsy, dorůstá do výšky 35–45 cm a šířky 40 cm během kvetení. Listy jsou šedozelené, matné a aromatické.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je jako hybrid zřejmě sterilní. Kvete ale bohatě jemnými, levandulově modrými, voňavými květy, uspořádanými v hustých klásech po velmi dlouhou dobu od konce května až po červenec, po sestřihu květů znovu během srpna a září, případně až do listopadu. Květy jsou velmi atraktivní pro opylovače.

 
PLODNOST: nevytváří plody se semeny, případně jen málo a mají špatnou klíčivost. Množí se vegetativně dělením trsů na jaře nebo na podzim či řízky během léta.

 
PLODY: tvrdky, pokud vůbec vzniknou.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná a nektarodárná trvalka, vysazuje se do smíšených trvalkových záhonů, skalek, ale i do květináčů. Výborně se kombinuje s růžemi, levandulí a dalšími sucho-milnými trvalkami. Milují ji kočky. Kulinární využití: mladé listy a květy s mírně hořkou a aromatickou chutí na ochucení salátů, polévek atd. či uvařit na čaj. Kdysi se listy kocourníků používaly na ochucení piva. Léčivé využití: je velmi účinný proti nadměrnému zahlenění sliznic nosu, uší, krku či trávicího systému. Listy a kvetoucí nať uklidňují, zvyšují chuť k jídlu a zlepšují trávení, snižují teplotu a zánět, jsou močopudné, tonizační a mírně stimulující, působí proti parazitům v trávicím systému a při problémech s ledvinami. Externě urychlují hojení ran.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje dobře propustnou, středně úrodnou až chudší půdu, dobře snáší suché a kamenité podmínky. Nesnáší zamokření.

 
ODOLNOST: je plně mrazuvzdorný do -40 °C, odolný vůči suchu po zakořenění. Je odolný vůči běžným chorobám a škůdcům, jen v suchých létech může trpět padlím či naopak v příliš vlhkých podmínkách trpět houbovými chorobami. Předejdeme tomu výsadbou do dobře propustné, ale dostatečně vlhké půdy.

PŮVOD: Středomoří, na V areál zasahuje až na Kavkaz a po Z Sibiř, kde roste na slunných a suchých stanovištích, rumovištích, mezích, železničních náspech, od nížin až po pahorkatiny. Zplaňuje v teplejších oblastech Z a střední Evropy, zavlečen byl i do Severní Ameriky.

 
RAST: rychlý. Polokeř, vysoký a široký 20–60 cm, se vzpřímenými, částečně dřevnatějícími větvičkami. Listy jsou bez řapíků, kopinaté, dlouhé 1-3 cm se silně aromatickými žlázkami.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s bílými květy uspořádanými v lichopřeslenech v úžlabí horních listů směřujícími jedním směrem. Kvete od července do září.

 
PLODNOST: pravidelná, každoroční, bohatá.

 
PLODY: hranaté, tmavohnědé tvrdky.

 
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.

 
VYUŽITÍ: známá léčivá a kulinářská rostlina a zároveň okrasná a nektarodárná rostlina, která láká opylovače a užitečný hmyz. Lze použít i jako půdopokryvnou a protierozní rostlinu či nízký živý plot, dobře snáší řez. Kulinářské využití: silně aromatické listy a mladé výhonky či květy se používají čerstvé či sušené na ochucení salátů, polévek apod. Esenciální olej z rostliny se používá k dochucování jídel. Léčivé využití: kdysi byl považován za všelék, dnes je často nedoceněný. Používají se listy a kvetoucí nať jako čaj zejména proti suchému kašli a na ulehčení vykašlávání při nadměrné tvorbě hlenu při bronchitidě a dalších infekčních onemocněních dýchacích cest a při bolestech žaludku. Nemohou ho užívat těhotné ženy, protože ve velkých dávkách může způsobit potrat. Má antiseptické účinky, působí proti plynatosti, je cholagog, uklidňující, rozšiřuje cévy. Sbírá se během květu a suší na pozdější použití. Externě se používá obklad z čerstvých listů na hojení ran. Esenciální olej se používá v aromaterapii, nesmějí ho však užívat epileptici a nesmí se používat vnitřně bez lékařského dohledu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje lehkou, dobře odvodněnou, vápenitou půdu.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -25 °C až -29 °C, zejména v sušší půdě. Obvykle netrpí škůdci. Houbovým chorobám předcházíme umístěním do dobře odvodněné půdy v dostatečném sponu 60x60 cm. Po zakořenění je dobře suchovzdorný.

PŮVOD: západní Středomoří, na slunných svazích, křovinatých stráních, v teplejších oblastech Evropy někdy i zplaňuje. Nazývaná také „anglická levandule“.

 
RŮST: pomalý. Je to nízký polokeř s kůlovým kořenem, stonky jsou vzpřímené, vysoké 20–50 cm, dřevnatějící, bylinné části chlupaté, čtyřhranné. Listy jsou bez řapíku, čárkovité, stříbřité. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými, růžovými drobnými hluchavkovitými květy v přeslenech kvetoucími od června do července, v případě seřezání i opakovaně v srpnu či září.

 
PLODNOST: v případě ponechání květů vysoká.

 
PLODY: drobné tvrdky.

 
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.

 
VYUŽITÍ: prastará kulturní rostlina, používá se zejména v kosmetice, parfumérii a farmacii, ale i kulinárně. Zároveň je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly a další opylovače. Dá se použít také k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Kulinární využití: listy a květy se používají čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, koláčů, dušených jídel či koláčů, sušenek, ale i zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Z čerstvých či sušených květů se připravuje čaj. Esenciální olej získávaný z květů se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květy v čaji či lázni nebo esenciální olej z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších esenciálních olejů a může se používat i neředěný, např. na hojení povrchových ran, popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně esenciálních olejů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchovzdorná, větruvzdorná. Jako prevenci proti houbovým chorobám ji pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: Spojené království, vyšlechtila ho v r. 1952 paní Pole z Lye End Nursery a pojmenovala ho na počest korunovace královny Alžběty II. Považuje se za mezidruhového křížence mezi řebříčkem tužebníkovým Achillea filipendulina a řebříčkem Achillea clypeolata.

RAST: vzpřímený, kompaktní, dorůstá do výšky 50-100 cm a šířky 40-60 cm. Je to krátkověká trvalka přezimující v podzemku. Má aromatické, matně šedozelené až stříbřité a jemně vykrajované listy, které tvarem připomínají kapradí. Stonky s okolíky květů jsou pevné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, přesto atraktivní pro opylovače, s oboupohlavními, aromatickými, zlatožlutými květy uspořádanými do velkých okolíků, širokých až 10 cm a kvetoucích během dlouhého období od června do září.

PLODNOST: zřejmě žádná, rozmnožuje se vegetativně odnožujícími oddenky.

PLODY: zřejmě žádné.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná trvalka do smíšených trvalkových záhonů v menších a větších zahradách, parcích a v městské výsadbě, buď samotný nebo lépe ve skupině 3 rostlin téže odrůdy (5-7 rostlin/m2). Krásně kontrastuje s fialově či modře zbarvenými druhy: kocúrníkem, levandulemi, šalvějemi, yzopem lékařským, zvonkem Sarastro. Doplní se pěkně i s řebříčkem obecním Paprika nebo s denivkou Stella de Oro. Zároveň je lákadlem pro opylovače včetně pestřenek. Tuhé, pevné stonky s květenstvími jsou ceněné k řezu do vázy za čerstva i na sušení. Podobně jako jiné druhy řebříčku má kvetoucí nať i léčivé účinky: zastavuje krvácení, mírní bolest, má protizánětlivé a antiseptické účinky.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně odvodněnou půdu zejména kvůli přezimování, zvládá i sušší, méně výživnou, štěrkovitou půdu, v příliš vlhké a výživné půdě nebo v polostínu se trsy mohou rozklesnout. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, ale potřebuje sušší půdu pro úspěšné přezimování, odolný vůči většině chorob a škůdcům, někdy může trpět padlím a mšicemi. Zajíci ani vysoká zvěř ho nepoškozují.