Trvalky

PŮVOD: Dánsko, vyšlechtil ji Niels Dines Poulsen někdy před rokem 1959, kdy byla registrována, jako kříženec odrůd Columbine x Cläre Grammerstorf, na trh byla uvedena v roce 1963. V roce 1962 vyhrála zlatou medaili na výstavě britské Royal National Rose Society (Královské národní růžařské společnosti ) a v roce 1993 získala ocenění Award of Garden Merit od Royal Horticultural Society (britské Královské zahradnické společnosti).

RŮST: je bujný, vzpřímený, je to floribunda (= mnohokvětá růže) označovaná někdy jako popínavá růže. Dorůstá do výšky 120-185 cm a šířky 90 až 120 cm. Má středně zelené listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, hmyzem opylitelná, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete opakovaně ve vlnách od června až po první mrazy citrónově žlutými až sytě žlutými květy často s narůžovělými okraji okvětních lístků. Květy jsou velké (průměrně 10 cm), dvojité, s průměrně 17-25 okvětními lístky a středně až silně, sladce vonné, klasického tvaru čajohybridních růží.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou menší a červené. Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní a voňavá růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, do vyšších živých plotů, ale i jako kratší popínavá růže k trelážím či k zídce, ne na velmi vysoké oblouky. Kulinární využití: středně až silněji aromatické, nahořklé květy lze použít čerstvé do krémů a na ozdobení dezertů, salátů, na výrobu růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i na výrobu čajů či žlutého pomletého prášku na ozdobu dezertů. Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí zasyrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní lístky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitamínu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním. Je vhodná do teplých, středně teplých i do chladných poloh se zimní ochranou chvojím.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -26 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je středně až výše odolná vůči černé skvrnitosti růží (Diplocarpon rosae), středně odolná vůči padlí (Podosphaera pannosa) a výše odolná vůči rzi (Phragmidium mucronatum). Je středně odolná vůči suchu po zakořenění, kdy ji mohou potrápit i mšice.

PŮVOD: Německo, vyšlechtil ji Reimer Kordes v roce 1958 jako kříženec odrůd Robin Hood x Virgo. Synonymum: Schneewittchen®, Fée des Neiges, Iceberg, Sneeuwwitje.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, keřovitý, dorůstá do výšky 75-150 cm, šířky 60 cm. Má lesklé, světle zelené listy. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylovací s oboupohlavnými květy, hmyzem opylovací, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete bohatě ve vlnách po celé léto bílými či krémovými, velkými (průměrně 5 cm), poloplnými, jemně vonnými květy se 17-25 okvětními plátky v malých květenstvích. Má dlouhé, špičaté puky.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou menší. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, i k řezu do kytic. Kulinářské využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobě dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní plátky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v zimě dřevina do -28,9 °C až -31,7 °C, na jaře vyžadují mladé výhony ochranu před pozdními jarními mrazy. Velmi dobře odolná vůči chorobám a dobře snáší zastínění.

PŮVOD: Nizozemsko, objevil ji školkař F. J. Grootendorst v roce 1949, pravděpodobně jako mutaci odrůdy Dick Koster. Synonyma: Fête des Mères, Mothers Day, Mothersday, Muttertag, Muttertagers, Paree Red, Red Mothersday.

RŮST: mírný, je to keřová polyantka dorůstající do výšky jen 30-70 cm. Listy jsou menší, lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, hmyzem opylována, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete ve vlnách opakovaně po celé léto tmavě červenými květy jemné až silnější vůně. Květy jsou menší, kulovité (průměrně 3 cm), poloplné se 17-25 okvětními lístky, tvoří se ve velkých květenstvích.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou menší. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní nízká, půdopokryvná růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, do skalek a na okraje záhonů, do květináčů a truhlíků, i na řez do vázy. Kulinářské využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobení dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květinové lupeny mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě do minimálně -18 °C až -20 °C. V květu uniká pozdním jarním mrazům. Nezvykne trpět chorobami.

PŮVOD: Šanta Nepeta × faassenii je kříženec mezi druhy Nepeta racemosa a Nepeta nepetella. Odrůda Senior je neznámého původu.

RŮST: umírněný, kompaktní. Je to v kořenu přezimující trvalka dorůstající do výšky a šířky 30 cm. Listy jsou šedozelené, matné a aromatické.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je jako hybrid zřejmě sterilní. Kvete ale bohatě jemnými, levandulově modrými, voňavými květy, uspořádanými v hustých přeslenech po velmi dlouhou dobu od konce května až po červenec, po sestřihnutí květů zas během srpna a září, případně až do listopadu. Květy jsou velmi atraktivní pro opylovače.

PLODNOST: nevytváří plody se semeny, pokud, tak jen málo a mají špatnou klíčivost. Množí se vegetativně dělením trsů na jaře nebo na podzim či řízky během léta.

PLODY: tvrdky, pokud vůbec vzniknou.

VYUŽITÍ: velmi okrasná a nektarodárná trvalka, vysazuje se do smíšených trvalkových záhonů, skalek, ale i do květináčů. Výborně se kombinuje s růžemi, levandulí a dalšími suchomilnými trvalkami. Milují ji kočky. Kulinární využití: mladé listy a květy s mírně hořkou a aromatickou chutí k ochucení salátů, polévek atd. či uvařit na čaj. Kdysi se listy šanty používaly k ochucení piva. Léčivé využití: je velmi účinný proti nadměrnému zahlenění sliznic nosu, uší, hrdla či trávicího systému. Listy a kvetoucí nať uklidňují, zvyšují chuť k jídlu a zlepšují trávení, snižují teplotu a zánět, jsou močopudné, tonizující a mírně stimulující, působí proti parazitům v trávicím systému a při problémech s ledvinami. Externě urychlují hojení ran.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, preferuje dobře propustnou, středně úrodnou až chudší půdu, dobře snáší suché a kamenité podmínky. Nesnáší zamokření.

ODOLNOST: je plně mrazuvzdorný do -40 °C, odolný vůči suchu po zakořenění. Je odolný vůči běžným chorobám a škůdcům, jen v suchých létech může trpět padlím či naopak v příliš vlhkých podmínkách trpět houbovými chorobami. Předcházíme tomu výsadbou do dobře propustné, ale dostatečně vlhké půdy.

PŮVOD: Nizozemsko, Dalfsen, vyšlechtil ji jako mezidruhového křížence agastache vrásčité (Agastache rugosa) a agastache anýzové (Agastache foeniculum) Coen Jansen v roce 2002. Jansen hledal rostlinu, která by kombinovala mrazuvzdornost amerického druhu (A. foeniculum) s robustností a dlouhověkostí asijského druhu (A. rugosa). Tento kultivar je v současnosti považován za jeden z nejlepších na trhu díky tmavomodrofialovým květům a mimořádné odolnosti.

RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 90-110 cm a šířky 60 cm. Kopinaté až vejčité listy jsou modrozelené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím tmavomodrofialových květů uspořádaných do vysokých klasnatých květenství. Květní pupeny jsou téměř černé - od toho je odvozen i název odrůdy.

PLODNOST: jako mezidruhový hybrid pravděpodobně netvoří plody.

PLODY: netvoří plody, pokud ano, jsou to hnědé tvrdky.

DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinářské využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale i k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuodolná do přibližně -24 °C až -28 °C. Náchylnější na poškození pozdními jarními mrazy a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí. V zamokřených půdách může trpět hnilobou kořenů.

PŮVOD: Německo, Ronsdorf, vyšlechtil Georg Arends jako odrůdu Astilbe japonica v roce 1929. Získala ocenění Award of Garden Merit od britské Královské zahradnické společnosti.

 
RŮST: v rámci astilb je nižšího vzrůstu – dorůstá do výšky jen 30–60 cm a šířky 30–40 cm. Má velmi pěkné, tmavě zelené, zpeřené listy, které jsou dekorativní i po odkvětu.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete brzy, v první polovině července, středně hustými květenstvími purpurově červených či lososově karmínových květů.

 
PLODNOST: je sice schopná produkovat semena, avšak ta jsou obvykle sterilní nebo mají nízkou klíčivost. K množení se proto nejčastěji používá dělení trsů na jaře nebo na podzim.

 
PLODY: drobné tobolky, které obsahují velmi malá semena s nízkou klíčivostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: koncem léta.

 
VYUŽITÍ: oblíbená okrasná trvalka vhodná do polostínu až stínu. Využívá se v zahradách, u jezírek, ve smíšených trvalkových záhonech a také jako řezaná květina. Je vhodná i do městských zahrad.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje polostín až stín, vlhké, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Je vhodná k výsadbě u jezírek, pod vysoké stromy, kde poskytuje atraktivní kontrast s jinými rostlinami.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do -23 °C. Je odolná vůči suchu a znečištění ovzduší.

PŮVOD: zřejmě Německo, Ronsdorf-Wuppertal, zahradnictví Gärtnerei Arends, zřejmě začátkem 20. století vyšlechtil Georg Arends jako mnohonásobného křížence více druhů.
RŮST: pomalý. Je to stálezelená trvalka tvořící husté polštáře tmavě zelených, hluboce vykrajovaných listů v listových růžicích, dorůstá do výšky asi 5–12 cm a rozrůstá se do šířky asi 25–30 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu a květnu světle červenými květy – miskovitými, 5četnými, uspořádanými do menších lat.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvouchlopňové tobolky s malými semínky.
DOZRÁVÁNÍ: brzy po kvetení, v květnu až červnu.
VYUŽITÍ: velmi ozdobná, nenáročná a dokonce jedlá trvalka, která na jaře vytváří červené koberce ve skalce či na suchých, málo výživných lokalitách. Kulinární využití: jedlé jsou mladé listy syrové i tepelně upravené a květy jako jedlá dekorace.
STANOVIŠTĚ: polostín až plné slunce, skalky, suché zídky, kamenitá stanoviště.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C. Dobře suchovzdorný, ale v horkém létě ocení mulč ze štěrku. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, když roste v dostatečně odvodněné půdě.

PŮVOD: zřejmě Německo, Ronsdorf-Wuppertal, zahradnictví Gärtnerei Arends, zřejmě začátkem 20. století vyšlechtil Georg Arends jako mnohonásobného křížence více druhů.
RŮST: pomalý. Je to stálezelená trvalka tvořící husté polštáře tmavě zelených, hluboce vykrajovaných listů v listových růžicích, dorůstá do výšky asi 5–12 cm a rozrůstá se do šířky asi 25–30 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu a květnu bílými květy – miskovitými, 5četnými, uspořádanými do menších lat.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvouchlopňové tobolky s malými semínky.
DOZRÁVÁNÍ: brzy po kvetení, v květnu až červnu.
VYUŽITÍ: velmi ozdobná, nenáročná a dokonce jedlá trvalka, která na jaře vytváří bílé koberce ve skalce či na suchých, málo výživných lokalitách. Kulinární využití: jedlé jsou mladé listy syrové i tepelně upravené a květy jako jedlá dekorace.
STANOVIŠTĚ: polostín až plné slunce, skalky, suché zídky, kamenitá stanoviště.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C. Dobře suchovzdorný, ale v horkém létě ocení mulč ze štěrku. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, když roste v dostatečně odvodněné půdě.

PŮVOD: zřejmě starobylý, popsaná prvníkrát v r. 1696 anglickým botanikem Johnem Rayem. Je to botanický druh Mentha x piperita, tedy přirozeně existující neplodný kříženec mezi druhy Mentha aquatica x Mentha spicata.

 
RAST: bujný, dorůstá do výšky 0,3 až 0,9 m a šířky 1 m.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červenci až říjnu světle růžovými sterilními květy.

 
PLODNOST: neplodná

 
PLODY: netvoří plody. Množí se výhony.

 
VYUŽITÍ: před vykvetením listy a poté i květy se využívají kulinárně i léčivě. Kulinární použití: listy se používají do čaje i různých studených nápojů (např. mojito), listy či esenciálním olejem z nich získávaným se ochucují zmrzliny, žvýkačky, čokolády a jiné cukrovinky. Esenciální olej se využívá i v kosmetice: zubní pasty, šampóny či mýdla a jiné kosmetické výrobky, kde působí chladivě. Listy i květy se používají na jedlou dekoraci sladkých pokrmů, koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se i na ochucení octů či kuchyňských olejů. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolestech hlavy, zažívacích potížích, působí antisepticky, dávkovat je třeba s mírou, zejména pro děti.

 
STANOVIŠTĚ: polostín či slunečné, s dostatečně vlhkou, výživnou půdou.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech do -34 °C až -40 °C, na zimu nadzemní části odumírají, na jaře opět spolehlivě raší. Na prevenci verticíliového vadnutí či rzi sbírejte listy průběžně a udržujte vzdušný porost.

PŮVOD: Spojené království, Norfolk, Bressingham, The Bressingham Gardens, vyšlechtěná jako kříženec druhů Saponaria ocymoides, S. caespitosa a S. pumilio
RŮST: rychlý, roste spíše do šířky než do výšky. Vytváří stálezelené husté koberce listů vysoké přibližně 5 cm. Nad těmito koberci na 8-10 cm vysokých stoncích rozkvétají početné výrazně růžové květy s průměrem do 2 cm a chlupatými měchýřkovitými kalichy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, hmyzem opylována s oboupohlavními květy. Kvete velmi dlouho, od konce května až do července.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale spolehlivě a bohatě plodí.
PLODY: vejcovité tobolky obsahující množství klíčivých semen.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do září.
VYUŽITÍ: je to ideální okrasná skalka do výslunných skalek orientovaných na jih, suchých kamenných zídek či nádob.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou, nejlépe mírně vápnitou půdou. Nemá ráda příliš mokrou půdu, zejména v zimě.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná do minimálně -27 °C, případně až do -40 °C. Silně suchovzdorná po zakořenění. Nezvykne trpět chorobami a škůdci, pokud ano, pak ji poškozují plži, slimáci či roztoči.

PŮVOD: východní Středomoří a Krym, na skalách, zdech a suchých svazích.

 
RŮST: středně rychlý. Je to stálezelený polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Díky glykosidu rutinu je zbarvený žlutozeleně až zelenomodře, je výrazně aromatický. Listy jsou trojúhelníkovité, střídavé, zpeřeně složené, slabě dužnaté a jejich koncový lístek má vejčitý tvar.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete od června do srpna až září krásnými žlutými květy uspořádanými v květenstvích.

 
PLODNOST: každoroční, pravidelná.

 
PLODY: laločnaté tobolky na vzpřímené stopce.

 
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.

 
VYUŽITÍ: Celá rostlina je pro lidi mírně toxická, proto je pro případnou konzumaci či léčivé použití vhodná jen v malých dávkách. Kulinární využití: listy se v malém množství používají syrové do salátů nebo jako silně aromatické a hořké koření či do čaje. Léčivé použití: listy obsahují rutin, který má příznivé účinky na oběhový systém. Používají se zevně na výplachy očí či na hojení ran. Při opatrném vnitřním použití mají protikřečové účinky při bolestech žlučníku a ledvin, zvyšují pružnost cév, omezují sklerózu nebo snižují menstruační bolesti, nesmějí se však užívat v těhotenství, protože mohou způsobit potrat. Routový esenciální olej se používal už od starověku, využívá se v parfumerii i k ochucování jídel, působí také proti svilušce chmelové. Její silné aroma odpuzuje některé druhy hmyzu, například je vhodné ji vysazovat k růžím či malinám, měla by také odpuzovat kočky.

 
STANOVIŠTĚ: polostín nebo slunné, se sušší, dobře odvodněnou půdou. Je nenáročná na obsah živin v půdě.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná asi do -15 °C. Po zakořenění silně suchovzdorná a teplovzdorná. K předcházení hniloby doporučujeme sázet do dobře odvodněné půdy, jako prevenci proti padlí teplé stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu. Pro silné repelentní účinky nebývá poškozována hmyzem.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů krémově bílé barvy s výraznou vůní. Dorůstá do výšky 80–100 cm. Kvete průběžně do konce září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže tmavě červené barvy s příjemnou vůní. Keř dorůstá do výšky 80–100 cm. Bohatě kvete, opakovaně od června do září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže sytě žluté barvy s jemnou vůní ze skupiny čajohybridů. Keř roste do výšky 60–100 cm. Kvete od června do září. Odrůda růže odolná vůči mrazu a chorobám.

Plnokvětá růže ze skupiny čajohybridů oranžové barvy se žlutým nádechem a jemnou vůní. Keř vysoký 80–120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Výjimečná množstvím květů intenzivní červené barvy a výrazné vůně. Roste do výšky 80–100 cm. Kvete od června do října. Květy jsou vhodné i k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Kvete velkým bílým květem s mírnou sladkou vůní. Dorůstá do výšky 60–100 cm. Kvete téměř nepřetržitě od června do září. Mrazuvzdorná odrůda růže.