Zeleň do měst

PÔVOD: druh pochádza zo strednej a východnej Číny, Kórejského poloostrova a Japonska, kde rastie v lesoch a na ich okrajoch, na lesnatých svahoch, na čistinkách, v roklinách a horských údoliach, na brehoch vodných toko, v horách aj nad hranicou lesa, v nadmorskej výške 700–4000 m n. m. Do Európy bol privezený prvýkrát v roku 1870. Odroda Fenna PBR pochádza z Holandska, Boskoop, vyšľachtil ju Herman Geers v rokoch 2005 až 2009 (kríženie a selekcia). Je právne chránená.

RAST: umiernený, kompaktný. Je to opadavý krík s hustou guľovitou korunou dorastajúci do výšky len 25-30 cm a šírky 30 cm. Listy majú pri rašení bronzový nádych, neskôr sú jasne zelenej, sviežej farby, podlhovasté, jemne zúbkované na okrajoch.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzom opelivý, opeľovaný najmä včelami a motýľmi. Kvitne veľmi dlho, od konca mája do začiatku septembra. Tvorí ploché súkvetia – chocholíky ružovej farby. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: plodom je extrémne malý 2-3 mm, hnedý, blanitý, nenápadný mechúrik – suchý, pukavý, otvárajúci sa jedným brušným švom, obsahujúci drobné, prachovité, nejedlé semená.

DOZRIEVANIE: mechúriky dozrievajú v októbri až novembri. Keďže sa nekonzumujú, dozrievanie označuje len botanickú zrelosť semien.

VYUŽITIE: primárne využitie je okrasné - v záhradnej a krajinnej architektúre do skupinových výsadieb s inými tavoľníkmi vyššej výšky, do skaliek, lemov záhonov, ako pôdopokryvná drevina na spevňovanie svahov, ale aj do kvetináčov na balkóny a terasy apod. Je kvetmi veľmi atraktívny nielen pre nás, ale aj pre včely a iné opeľovače.

STANOVIŠTE: Najlepšie prosperuje na priamom slnku (podmieňuje intenzitu farby kvetov), znáša však aj polotieň. Uprednostňuje vlhké, dobre priepustné hlinité pôdy, ale je vysoko prispôsobivý voči pH pôdy.

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuvzdorný v dreve do -35 °C až -40 °C. Drevo je húževnaté, v tuhých zimách môže namŕzať, ale po jarnom spätnom reze výborne regeneruje. Pomerne odolný proti chorobám a škodcom, občasne sa môžu vyskytnúť listové škvrnitosti, roztoče alebo vošky počas sucha. Je veľmi odolný voči múčnatke. Veľmi dobre znáša a mestské znečistenie ovzdušia.

PŮVOD: druh z východní Asie a Japonska, kde je pěstován a šlechtěn celá staletí. Tento kultivar pochází z USA, Virginie, Mobjack Nurseries, našel jej John Machen, Jr. jako tetraploidní verzi odrůdy Francee na začátku 90. let 20. století a na trh ji uvedl v roce 1994.

 
RŮST: středně rychlý až rychlý, do plné velikosti doroste za 2 až 5 let. Dorůstá do trsu o výšce 50 cm a šířce 100 cm, s tmavě zelenými, oválnými až srdčitými listy s bílým okrajem a oválnou bází, o rozměrech přibližně 18x15 cm. Oproti odrůdě ""Patriot"", které se podobá, mají listy užší a světlejší okraj a tmavší a lesklejší střed. Na líci jsou listy lesklé, na rubu matné. Po vyrašení si listy chvíli udržují tvar malé mističky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: opylovaná hmyzem, je tetraploid, kvete levandulově fialovými, zvonkovitými, nevonnými květy v červenci až srpnu.

 
PLODNOST: zřídka vytváří plody, nepěstuje se kvůli nim.

 
PLODY: tobolky s více semeny.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná a dokonce i jedlá rostlina do polostínu a stínu stromů i budov, kombinovatelná s jinými odrůdami host. Kulinární využití: jedlé jsou mladé výhony, mladé řapíky listů a mladé listy, které se jedí vařené nebo dušené zejména v asijských zemích. Chuťově se trochu podobají chřestu. Jedlé jsou i květy za syrova s méně výraznou chutí, ale velmi dekorativní do salátů a dezertů k tmavým polevám.

 
STANOVIŠTĚ: polostín až silnější stín. Tato odrůda, podobně jako ostatní s bílými částmi listů, nesnáší přímé sluneční záření. Upřednostňuje lehčí, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou písčitohlinitou či hlinitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v oddenku (minimálně do -28 °C, možná až do -40 °C). Je mírně odolná vůči plzákům a šnekům.

PÔVOD: druh má pôvod v Japonsku, pôvodne je to endemit, pôvodný areál sa nachádza len na neveľkom území na juhu ostrova Honšú, v okolí mesta Nagoja, kde rastie v podhorských a horských lesoch až do nadmorskej výšky okolo 550 m n. m. Do Európy bola  privezená až v roku 1862. Odroda Rosea pochádza z Japonska z konca 19. storočia, do Európy bola privezená prvýkrát v roku 1893.

RAST: umiernený až stredne bujný. Je to opadavý krík až menší strom, dorastajúci do výšky a šírky 2,5-4 m, v strednej Európe obvykle nepresahuje výšku 3 m. Letorasty má husto chlpaté, listy vyrastajú striedavo, majú krátku stopku, sú kopijovité až vajcovité, dlhé 5–8 cm a široké 1–3 cm, na líci lysé, na rube lysé alebo na žilkách krátko chlpaté.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá, jednodomá s obojpohlavnými kvetmi. Kvitne pred olistením v marci až apríli. Kvety vyrastajú jednotlivo, puky sú veľké, ružové a šupinaté a svetloružové kvety blednúce počas kvitnutia dobiela dosahujú priemer okolo 8 cm. Kvet tvorí veľa piestikov a ešte viac tyčiniek, do 13 okvetných lístkov kopijovitého tvaru, ktoré odstávajú.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká.

PLODY: kužeľovité mechúriky s červenohnedými, dekoratívnymi, nejedlými semenami, dlhé 4-8 cm, široké 2-3cm. 

DOZRIEVANIE: v septembri až októbri.

VYUŽITIE: Nielen na jar veľkými hviezdovitými kvetmi, ale aj v lete a na jeseň listami a plodmi dekoratívny ker či strom, ktorý je vhodné pestovať ako solitéru či v kombinácii s inými magnóliami v dostatočnej vzdialenosti, aby mali dosť svetla. Vhodná aj do menších záhrad, ale aj stredne veľkých či veľkých, do parkov a inej mestskej zelene, najmä v ochrane budov. 

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň, najlepšie kvitne na plnom slnku. Preferuje vlhkú, no dostatočne odvodnenú, hlinitú, neutrálnu až kyslú pôdu, znesie aj ílovitú či zásaditú, ak je dostatočne humózna. Je vhodná do teplých, stredne teplých aj chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolná v dreve až do -26 °C až -29 °C. Kvitne neskôr než magnólia Soulangeova, takže lepšie uniká neskorým jarným mrazom. Nezvykne u nás trpieť výrazne škodcami či chorobami.

PŮVOD: druh z východní Asie a Japonska, kde je pěstován a šlechtěn celá staletí. Tento kultivar pochází z Německa, vyšlechtil a na trh jej v r. 1905 uvedl Georg Ahrends, původně ji uváděl jako křížence Hosta fortunei × Hosta sieboldiana, ale zřejmě jde o křížence druhů Hosta sieboldiana × Hosta tokudama.

 
RŮST: středně rychlý. Dorůstá do mohutného trsu o výšce 60 cm a šířce 90 cm, s modrozelenými, srdčitými, silně vrásčitými listy s výraznou žilnatinou a rozměry přibližně 23x20 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě cizosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete jako jedna z nejranějších odrůd od června do srpna bílými, zvonkovitými, nevonnými květy.

 
PLODNOST: nepěstuje se kvůli plodům, ale v případě přítomnosti jiné odrůdy je vysoká.

 
PLODY: suché, pukavé tobolky obsahující více semen, která si nezachovávají vlastnosti odrůdy.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce července do září.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná a dokonce i jedlá rostlina do polostínu a stínu stromů i budov, kombinovatelná s jinými odrůdami host. Kulinární využití: jedlé jsou mladé výhony, mladé řapíky listů a mladé listy, které se jedí vařené nebo dušené zejména v asijských zemích. Chuťově se trochu podobají chřestu. Jedlé jsou i květy za syrova s méně výraznou chutí, ale velmi dekorativní do salátů a dezertů k tmavým polevám.

 
STANOVIŠTĚ: nejlépe polostín až silnější stín, ale této odrůdě nevadí ani přímé ranní slunce, je třeba se vyhnout lokalitě silně osluněné odpoledním sluncem. Upřednostňuje lehčí, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou písčitohlinitou či hlinitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v oddenku (minimálně do -28 °C, možná až do -40 °C). Je to jedna z odrůd nejvíce odolných vůči plzákům a šnekům.

PŮVOD: druh má původ ve východní Asii, vyskytuje se ve východní Číně (od SV Jün-nanu na jihu až po Chej-lung-ťiang na severu), v Koreji a Japonsku a na ruském Dálném východě, kde roste na křovinatých stráních a v v lesních lemech, na slunných lukách a pastvinách až do výšky kolem 2000 m n.m. Odrůda Astra Blue je součástí řady Astra a byla vyšlechtěna v Nizozemsku ve školce Sakata Ornamentals ve 2. polovině 90. let 20. století.

RŮST: velmi umírněný, je to v kořeni přezimující trvalka dorůstající jen do výšky asi 55 cm a šířky asi 60 cm. Na podzim se vybarvuje do kombinace purpurové se žlutou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: minimálně částečně samosprašný, hmyzem opylovatelný, jednodomý s oboupohlavnými květy. Kvete až 9 cm velkými, levandulově modrými květy od začátku července až po začátek září. Před rozvinutím vypadají pupeny jako velké balóny, od toho je odvozen rodový název.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká. Nepěstuje se pro plody, ačkoli se může množit semeny při zachování vlastností mateřské rostliny.

PLODY: kulovité až oválné 5pouzdré tobolky dlouhé až 25 mm obsahující 5 semen.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu podle lokality.

VYUŽITÍ: jako velmi dekorativní trvalka vhodná do trvalkových záhonů ve společnosti jiných balónovníků či zvonků, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače. Vhodná i jako jedlý a okouzlující okraj zeleninových záhonů, do polostínu k růžím, stromům apod. Kulinářské využití: květy jako efektní jedlá dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale i nápojů. Mají mírně sladkastou příchuť. Díky velikosti a pevnosti jsou velmi vhodné k naplnění sladkými a slanými krémy, pěnami, kuličkami z měkkého sýra, marcipánu či nasekanými čerstvými bylinkami či k naplnění cukrem, medem, sirupem, skořicí apod. a plavání v podobě malých lodiček na povrchu nápojů. Použít se dají i balónovité pupeny. V korejské, japonské a východočínské kuchyni se využívají i mladé rostlinky a kořeny do salátů, nakládané zeleniny. Léčivé využití:  rostlina se dlouho používá v čínské tradiční medicíně, její pozitivní účinky byly ověřeny i západní medicínou. Kořeny z 2-3letých rostlin se sbírají na jaře nebo na podzim, oloupou se použijí čerstvé. Obsahují saponiny, flavonoidy, polyfenoly a další látky. Používají se proti vnitřním parazitům, astmatu, zvýšenému cholesterolu, kašli, zánětům, ke snížení krevního tlaku a cukru v krvi, blokují uvolnění histaminu. Používá se proti vlhkému kašli, nachlazení, bronchitidě, infekcím krku, plicním abscesům. V Koreji jej používají i proti vysokému krevnímu tlaku a cukrovce.

STANOVIŠTĚ: slunečné či slabý polostín, s lehkou, písčitou či písčitohlinitou, dobře odvodněnou půdou, aby dobře přezimovala.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v kořeni do asi -34 °C za předpokladu dobře odvodněné půdy, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je málo náchylná k chorobám, potrápit ji mohou slimáci a plzáci, zejména na jaře.

PŮVOD: druh má původ ve východní Asii, vyskytuje se ve východní Číně (od SV Jün-nanu na jihu až po Chej-lung-ťiang na severu), v Koreji a Japonsku a na ruském Dálném východě, kde roste na křovinatých stráních a v lesních lemech, na slunných loukách a pastvinách až do výšky okolo 2000 m n.m. Odrůda Astra Pink je součástí řady Astra a byla vyšlechtěna v Holandsku ve školce Sakata Ornamentals v 2. polovině 90. let 20. století.

RŮST: velmi umírněný, je to v kořeni přezimující trvalka dorůstající jen do výšky asi 55 cm a šířky asi 60 cm. Na podzim se vybarvuje do kombinace purpurové se žlutou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: minimálně částečně samosprašný, hmyzem opylivý, jednodomý s oboupohlavnými květy. Kvete až 9 cm velkými, světle růžovými květy od začátku července až po začátek září. Před rozvinutím vypadají pupeny jako velké balóny, od toho je odvozen rodový název.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká. Nepěstuje se pro plody, ačkoli se může množit semeny při zachování vlastností mateřské rostliny.

PLODY: kulovité až oválné 5-pouzdrové tobolky dlouhé až 25 mm obsahující 5 semen.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu podle lokality.

VYUŽITÍ: jako velmi dekorativní trvalka vhodná do trvalkových záhonů ve společnosti jiných balónovníků či zvonků, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače. Vhodná i jako jedlý a okouzlující okraj zeleninových záhonů, do polostínu k růžím, stromům apod. Kulinární využití: květy jako efektní jedlá dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale i nápojů. Mají mírně nasládlou příchuť. Díky velikosti a pevnosti jsou velmi vhodné k naplnění sladkými a slanými krémy, pěnami, kuličkami z měkkého sýra, marcipánu či nasekanými čerstvými bylinkami či k naplnění cukrem, medem, sirupem, skořicí apod. a plavání v podobě malých lodiček na povrchu nápojů. Použít se dají i balónovité pupeny. V korejské, japonské a východočínské kuchyni se využívají i mladé rostlinky a kořeny do salátů, nakládané zeleniny. Léčivé využití: rostlina se dlouho používá v čínské tradiční medicíně, její pozitivní účinky byly ověřeny i západní medicínou. Kořeny z 2-3letých rostlin se sbírají na jaře nebo na podzim, oloupou se použijí čerstvé. Obsahují saponiny, flavonoidy, polyfenoly a další látky. Používají se proti vnitřním parazitům, astmatu, zvýšenému cholesterolu, kašli, zánětům, ke snížení krevního tlaku a cukru v krvi, blokují uvolnění histaminu. Používá se proti vlhkému kašli, nachlazení, bronchitidě, infekcím krku, plicním abscesům. V Koreji ho používají i proti vysokému krevnímu tlaku a cukrovce.

STANOVIŠTĚ: slunečné či slabý polostín, s lehkou, písčitou či písčitohlinitou, dobře odvodněnou půdou, aby dobře přezimovala.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v kořeni do asi -34 °C za předpokladu dobře odvodněné půdy, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je málo náchylná k chorobám, potrápit ji mohou slimáci a plzáci, zejména na jaře.

PŮVOD: Severní Amerika, zejména v centrální části kontinentu, od východního Texasu na západě po Ohio na východě v prérii, ve světlých lesích a křovinách, na skalnatých stanovištích, často v okolí vodních toků, zejména v nížinách a pahorkatinách. Kultivar v rámci série Primadonna od firmy Benary Seed vyšlechtěn na přelomu tisíciletí.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60-90 cm, široká 45-60 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou lodyhou. Bazální listy jsou řapíkaté, kopinaté až široce kopinaté, dlouhé kolem 18 cm; lodyžní listy jsou střídavé, menší, s krátkým řapíkem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylována hmyzem, samosprašná, květy jsou oboupohlavné. Kvete od července do září velkými květy (s průměrem 12-15 cm). Květy tvoří jazykovité a trubkovité květy: mírně převislé jazykovité květy jsou tmavě růžové, trubkovité květy jsou hnědooranžové a rozkvétají postupně.

PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.

PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno. Může se množit semeny, zachovává si vlastnosti mateřské rostliny.

DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.

VYUŽITÍ: tato velmi okrasná bylinka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro motýly. Léčivé využití: Využívali ji již indiáni a používá se i dnes pro své léčivé účinky, a to její kořen i kvetoucí nať. V podobě čaje a zejména tinktury podporuje imunitní systém těla. Vnitřně se používá při rýmě, kašli, horečce, bronchitidě, infekci močových cest, ústní dutiny a hrdla, také jako afrodiziakum a prostředek ke zlepšení trávení. Zevně se používá k ošetření ran, popálenin, kde se projevují i její antiseptické a antibakteriální účinky.

STANOVIŠTĚ: slunné, polostín, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehkou. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho. Velmi ji oblíbují slimáci, kteří ji dokáží na jaře pořádně potrápit. Může se vyskytnout i skvrnitost listů.

PŮVOD: Střední a jižní části USA, státy Missouri, Arkansas a Oklahoma, objevuje se i na jihovýchodě Texasu. Kultivar Mellow Yellows uvedla na trh německá firma Jelitto Perennial Seeds v roce 2018.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50-80 cm, široká 10-50 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou stonkou. Bazální listy jsou stopkaté, kopinaté až široce kopinaté, dlouhé kolem 18 cm; stonkové listy jsou střídavé, menší, s krátkou stopkou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylována hmyzem, samoopylivá, květy jsou oboupohlavné. Kvete od července do září středně velkými květy (o průměru 7,5-10 cm). Květy tvoří jazykovité a trubkovité květy: jazykovité květy během kvetení mění barvu: od mangově žluté přes kanárkově žlutou až po světle žlutou, trubkovité květy jsou hnědooranžové a rozkvétají postupně. Odstraňováním odkvetlých květů podpoříte růst nových. 

PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.

PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno. Může se množit semeny, zachovává si vlastnosti mateřské rostliny.

DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.

VYUŽITÍ: tato velmi okrasná trvalka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro opylovače a motýly. Po odkvětu zůstávají středy květů dekorativní a mohou se uplatnit i v aranžmá sušených květin. V zahradních kompozicích se její žlutý odstín dobře kombinuje s modře a fialově kvetoucími trvalkami či bylinkami - agastache, zvonky, levandulí, yzopem, šantou kočičí,...atd.

STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehkou. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho. Velmi ji milují slimáci, kteří ji dokážou na jaře pořádně potrápit. Může se vyskytnout i skvrnitost listů.

Fotky zdroj: Matthias Böckel z Pixabay

PÔVOD: Litva, vyšľachtil Leonardas Bakevičius okolo roku 1995. Ide o hybrid patriaci do skupiny neskoro kvitnúcich veľkokvetých plamienkov. Kultivar bol uvedený na medzinárodný trh a významné uznanie získal začiatkom roka 2000, pričom v roku 2004 získal medailu v Holandsku.

RAST: stredne bujný, kompaktná liana dosahujúca výšku 1,5-2 m. Keďže kvitne na letorastoch, ide o rastlinu 3. skupiny rezu, na jar sa zrezáva hlboko (cca 30 cm nad zemou), čo pomáha rastline vyhnúť sa zimnému poškodeniu starého dreva. 

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzomopelivý. Kvitne na letorastoch od júna do septembra krásnymi sýtofialovými kvetmi s purpurovým pruhom s priemerom 7-10 cm. Často dochádza k prvej masívnej vlne kvitnutia začiatkom leta, po ktorej nasleduje slabšia druhá vlna koncom leta.

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: suchá, jednosemenná nažka, vajcovitého až splošteného tvaru s dlhým, hodvábnym a trvácnym čnelkom. Súplodia sú dekoratívne, po opadaní okvetných lístkov pripomínajú nadýchané striebornosivé chumáče. 

DOZRIEVANIE: na jeseň, v októbri a novembri.

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna liana vhodná k plotom, na pergoly, balkónové konštrukcie, aj do väčších nádob. Dekoratívnu hodnotu dopĺňajú aj plstnaté nažky po odkvitnutí. 

STANOVIŠTE: vyžaduje slnko až polotieň. Uprednostňuje úrodnú, humóznu, vlhkú, ale dobre priepustnú pôdu. Prospeje mu neutrálne až mierne alkalické pH.

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuvzdorný v dreve až do −25 °C.  Náchylný na vošky, slimáky a slizniaky (na mladých výhonkoch) a v horúcich suchých podmienkach na roztoče. V prostredí so stagnujúcim vzduchom sa môže vyskytnúť múčnatka.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: plamienky nechávame výhradne pre potechu oka a opeľovačov - všetky časti rastlín rodu Clematis obsahujú glykozid ranunkulín, ktorý sa pri poškodení pletív (žuvaním, drvením) enzymaticky mení na toxický protoanemonín. Táto látka spôsobuje: Pri kontakte s pokožkou: Dermatitídu, pľuzgiere a pálenie. Pri požití: Intenzívne pálenie v ústach, nadmerné slinenie, vracanie a v závažných prípadoch krvavé hnačky alebo kŕče. 

PÔVOD: USA, štát New York, Fairport, vyšľachtil americký šľachtiteľ Arthur H. Steffen. Kultivar bol predstavený v roku 1990. Ide o semenáč neznámeho pôvodu, pravdepodobne s genetickým podielom Clematis lanuginosa.

RAST: stredne bujný, je to kompaktná, opadavá liana, dosahujúca výšku 1,8-2,4 m a šírku 1m. Vysádzajte tak, aby bol koreňový krčok v hĺbke 5 – 8 cm pod úrovňou terénu, čo podporí tvorbu nových výhonov z podzemných častí. Netreba ho výrazne rezať, keďže kvitne na letorastoch aj staršom dreve.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzom opelivý. Kvitne na letorastoch aj staršom dreve od začiatku do konca leta. Vyznačuje sa bohatým kvitnutím. Jednoduché, sýto červenofialovo-ružové kvety dosahujú priemer 10-12,5 cm, tvorí ich 6-8 okvetných lístkov s jemnou textúrou, ktoré majú v strede výrazný, zamatový červený pás a kontrastné, svetložlté tyčinky.

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: suchá, jednosemenná nažka, vajcovitého až splošteného tvaru s dlhým, hodvábnym a trvácnym čnelkom. Súplodia sú dekoratívne, po opadaní okvetných lístkov (tepálov) pripomínajú nadýchané striebornosivé chumáče. 

VYUŽITIE: veľmi dekoratívna liana vhodná k plotom, stenám s oporou, altánkom, na pergoly, balkónové konštrukcie, aj do väčších nádob. Dekoratívnu hodnotu dopĺňajú aj plstnaté nažky po odkvitnutí. 

STANOVIŠTE: vyžaduje slnko až polotieň - veľmi vhodná na pestovanie pri severnej expozícii, keďže dokáže prosperovať aj v určitom tieni; v teplejších oblastiach môže byť práve toto najvhodnejšie stanovište pre jej výsadbu. Uprednostňuje úrodnú, humóznu, vlhkú, ale dobre priepustnú pôdu. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.

ODOLNOSŤ: vysoko mrazuvzdorný v dreve. Môžu ho poškodzovať vošky, slimáky a húsenice, okvetné lístky môžu byť poškodzované ucholakmi, môže trpieť múčnatkou a vädnutím plamienkov (Calophoma clematidina), fytoftórou, hrdzou (Coleosporium clematidis) či vírusmi.

BOTANICKÁ POZNÁMKA: plamienky nechávame výhradne pre potechu oka a opeľovačov - všetky časti rastlín rodu Clematis obsahujú glykozid ranunkulín, ktorý sa pri poškodení pletív (žuvaním, drvením) enzymaticky mení na toxický protoanemonín. Táto látka spôsobuje: Pri kontakte s pokožkou: Dermatitídu, pľuzgiere a pálenie. Pri požití: Intenzívne pálenie v ústach, nadmerné slinenie, vracanie a v závažných prípadoch krvavé hnačky alebo kŕče. 

PÔVOD: druh pochádza z východnej Ázie, Japonska, Číny a Kórey, do Spojeného kráľovstva ho v roku 1860 priniesol škótsky "lovec rastlín" Robert Fortune. Kultivar Emerald 'n' Gold vyšľachtili v roku 1963 v USA v štáte Massachusetts v škôlke Corliss Brothers nursery v Ipswichi.

RAST: rýchlo sa rozrastajúci, vždyzelený, nízky ker až lianovitá drevina. Samostatne stojaci dosahuje výšku približne 0,5-1 m a šírku 1-1,5 m. Ale pri posadení k stene, plotu či stromu vytvára adventívne korene a vie sa vyšplhať až do výšky 3 m. Veľmi ľahko zakoreňuje pri dotyku so zemou a rýchlo pokrýva pôdu. Veľmi dekoratívne, tmavozelené a na zúbkovaných okrajoch žlto panašované, oválne až elipsovité listy v zime chytajú ružovkastý nádych.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzom opelivý, s obojpohlavnými kvetmi. Kvitne riedko v júni až júli nenápadnými, žltozelenými kvetmi. Kvitne viac, keď sa popína.

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody, ale kvôli málo bohatému kvitnutiu je nízka a začína až okolo 3.-5. roku po výsadbe.

PLODY:  vajcovité, červenohnedé, silne jedovaté tobolky veľké 5-10 mm.

DOZRIEVANIE: v októbri a novembri. V čase zrelosti sa vytrvalí kalich otvára a odhaľuje až 4 semená s červeným alebo oranžovým mieškom, ktoré ostávajú na rastline dlho do zimy.

VYUŽITIE: je to celoročne veľmi okrasná drevina použiteľná v záhradách, parkoch a mestskej zeleni ako nižšia solitéra alebo ako pôdopokryvná, protierózna rastlina najmä na svahy, ako okraj k chodníkom či ako popínavka k stenám, plotom či stromom.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň. Na pôdu je veľmi nenáročný, ale preferuje dostatočne vlhkú hlinitú či ílovitú pôdu, znesie mierne kyslú až po silne zásaditú pôdu. Príliš mokrá pôda zhoršuje prezimovanie. Je vhodný do teplých, stredne teplých či chránených chladných polôh.

ODOLNOSŤ: mrazuodolný v dreve do -23 °C, prípadne až do -26 °C, v kvete uniká neskorým jarným mrazom. Je dobre vetruodolný a dobre toleruje znečistenie ovzdušia. V teple a suchu ho môže potrápiť štítnička bršlenová (Unspis euonymi) či vošky, prípadne vo vlhkom stagujúcom vzduchu môže trpieť antraknózou, listovou škvrnitosťou, múčnatkou či agrobakterom. Je silne odolný voči ohryzu jeleňmi a srnami.

PÔVOD: druh pochádza z Japonska a Číny až po Himaláje, kde rastie vo vlhkých lesoch v údoliach pozdĺž vodných tokov. Odrodu Variegata ako prvý kultivar a zrejme náhodný semenáč priviezol na západ John Graeffer v roku 1783.

RAST: stredne bujný, je to stálezelený krík s guľovitou korunou, dorastá do výšky a šírky 1,8-3 m. Má kožovité, lesklé, hrubé, elipsovité až úzko vajcovité, veľké (do 20 cm) tmavozelené listy so žltým až svetlozeleným fŕkaným panašovaním, horná polovica listov má zúbkovaný okraj.

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá, dvojdomá, je to samičia odroda, ktorá na tvorbu plodov potrebuje opelenie samčou či obojpohlavnou odrodou, napr.: Mr. Goldstrike, Crotonifolia Male, Rozannie (obojpohlavná). Drobné fialovo-gaštanové kvietky s krémovobielymi peľnicami kvitnú skoro na jar - v marci až apríli. Každý kvet má štyri kalíšne a štyri okvetné lístky. Samičie kvety sa objavujú v kratších zhlukoch z pazúch listov.

PLODNOSŤ: v prípade prítomnosti opeľovača skorá (3-5 rokov po výsadbe), stredne vysoká, ak kvety nezmrznú, pravidelná.

PLODY: veľmi okrasné, červené, až 3 cm veľké, nejedlé kôstkovice.

DOZRIEVANIE: v októbri až decembri, často ostávajú na kríku dlho do zimy.

VYUŽITIE: nenáročný krík okrasný celoročne listami a počas jesene a zimy aj plodmi v prípade prítomnosti opeľovača. 

STANOVIŠTE: plné slnko až úplný tieň v lokalite chránenej pred vetrom, najkrajšia je asi v polotieni. Je nenáročná na pôdu, preferuje dostatočne vlhkú a humóznu. Aby rýchlo rástla, potrebuje veľa vlahy a preferuje vlhké ovzdušie. Je vhodná do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolná v zelených častiach do asi -22 °C, v dreve asi do -24 °C. Kvety môžu poškodiť neskoré jarné mrazy. Znesie aj znečistenie ovzdušia. V príliš mokrej, zle odvodnenej pôde môže dochádzať k zahnívaniu koreňov, po polievaní na list sa môže vyskytnúť hubová škvrnitosť listov (Cercospora aucubae).

PŮVOD: druh agastache svraskalá (Agastache rugosa) pochází z V Asie (Japonska, Číny, Koreje). Původ odrůdy Alabaster není přesně znám, ale je výsledkem selekce z bílých forem (Agastache rugosa f. albiflora).

RŮST: bujný, je to trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 60-90 cm a šířky 45-60 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím krémově bílých až bílých oboupohlavných květů uspořádaných do vysokých klasnatých květenství.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale při ponechání květů po odkvětu je vysoká.

PLODY: hnědé, žebrovité tvrdky se semeny.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinářské využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná do přibližně -23 °C až -24 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: druh pochází z území USA, od státu New York po Floridu, na západ až po Iowu, Missouri, Oklahomu a Louisianu, kde roste na vlhkých nebo skalnatých zalesněných svazích, v roklích, na březích potoků a úpatí útesů. Odrůdu Candybelle® Marshmallow vyšlechtil v Holandsku v roce 2014 Guido Rouwette jako semenáč s otcovskou odrůdou Anabelle a uvedl na trh v roce 2019. Synonyma: GRHYAR1406^PBR.

RŮST: umírněný, kompaktní, je to opadavý keř, který dosahuje výšky cca. 80 cm a šířky 90 cm. Vyznačuje se pevnými, neohýbajícími se, vzpřímeně rostoucími větvemi, které unesou těžká květenství i v dešti. Má sytě zelené listy, které se na podzim zbarvují dožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylována, ale většina květů v květenství je sterilní. Kvete od července do září na letorostech velkými (20-25 cm), kulovitými květenstvími velkých, sterilních květů s občasnými menšími, plodnými květy od krémové do světle lososové.

PLODNOST: raná, ale zanedbatelná.

PLODY: nejedlé drobné tobolky. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až listopadu.

VYUŽITÍ: nízký keř okrasný zejména dlouho kvetoucími květy, ale i listy vhodný zejména do skupinových výsadeb s dalšími odrůdami a druhy hortenzií či jiných keřů do polostínu stromů či jako pozadí pro trvalkový záhon v menších i větších zahradách, parcích či jiné městské zeleni. Velmi se hodí na řez čerstvých, ale i sušených květů do kytic a aranžmá. Kulinářské využití: oloupané větve se dají zalít jako čaj. Letorosty se dají uvařit a následně opražit před konzumací. Léčivé využití: kořeny působí proti střevním parazitům, jsou potopudné, močopudné, vyvolávají zvracení. Používají se při ledvinových kamenech, zánětu močového měchýře, zánětu ledvin, zvětšené prostatě a zánětech průdušek. Nadměrné dávky však způsobují nevolnost a zamoření průdušek hlenem. Čerstvé kořeny jsou šťavnaté a snadno se krájejí, sušené jsou velmi tvrdé a pevné. Sbírají se na podzim a nakrájí se na malé kousky před usušením. Oloupaná borka se používá jako obklad na rány, popáleniny, natažené svaly apod.

STANOVIŠTĚ: slunné v chladnějších polohách s dostatečně a rovnoměrně vlhkou půdou nebo polostín v teplejších polohách. Je velmi přizpůsobivá různé půdě, ale nesnáší sucho, rychle vadne. Na barvu květů neovlivňuje výrazně pH půdy, je relativně stabilní ve srovnání s hortenzií velkolistou. 

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do asi -23 °C až -25 °C, tím, že kvete na letorostech, kvetení nebývá ohroženo ani silnějšími mrazy v zimě. Je méně odolná vůči suchu než jiné druhy hortenzií. Velmi dobře je odolná naopak vůči dešti a větru, větve drží pevně. Zajici a králíci ji nezvyknou poškozovat. Je dobře odolná vůči většině chorob a škůdců poškozujících hortenzie, ale někdy ji mohou potrápit mšice, roztoči a puklice či padlí, listová skvrnitost (Cercospora sp.) či botrytida v příliš vlhkých podmínkách (Botrytis sp.). 

PÔVOD: Tibet a západočínske provincie Kan-su, Šan-si, S'-čchuan a Jün-nan, kde rastie roste v horských roklinách a na krovinatých svahoch, v nadmorskej výške od 800 až do 4500 m n.m. Od pol. 19. storočia sa pestuje v miernom pásme mnohých oblastí sveta. 

RAST: stredne bujný. Je to opadavý krík s rozložitým rastom, až 3-3,5 m vysoký, obyčajne však o dosť nižší, široký až 4,5 m. Má prevísajúce konáre, sú hranaté a zelené. Listy rastú protistojne, majú stopku a sú buď zložené trojpočetné alebo jednoduché, jednotlivé lístky sú kopijovité až vajcovité, dlhé až 3 cm. 

OPEĽOVACIE POMERY: takmer sterilný alebo veľmi zle opelivý, cudzoopelivý, hmyzom opelivý. Kvitne veľmi bohato u nás obyčajne od februára do apríla, v teplejších zimách aj od decembra, s prestávkou počas ochladenia. Kvety rastú jednotlivo, v priemere dosahujú 2,5 cm, majú trúbkovitú korunu s odstávajúcim lemom, sú výrazne žlté a len veľmi jemne voňavé.

PLODNOSŤ: veľmi nízka, môže sa zvýšiť v prítomnosti geneticky odlišných jedincov.

PLODY: dvojlaločné čierne bobule.

DOZRIEVANIE: zrejme od augusta do októbra.

VYUŽITIE: je to najmä počas zimných mesiacov kvetom veľmi dekoratívny krík, dokáže prežiariť ponuré zimné dni, kedy bohato kvitne. Je vhodný najmä do chránených záhrad, parkov, ako živý plot či solitéra, aj na vyviazanie ku konštrukciám. Dobre sa uplatní ako prevísajúca rastlina na terasách. Dobre stabilizuje pôdu v strmých svahoch a brehoch a je výbornou pôdopokryvnou rastlinou. Môže sa použiť aj na rez do vázy.

STANOVIŠTE: slnečné, prípadne polotieň, ale v ňom menej kvitne. Vhodné je stanovište chránené pred vetrom a silnými mrazmi, napr. z južnej strany stien apod. Najlepšie sa mu darí v dobre odvodnenej pôde, ale znesie aj ťažké, ílovité, chudobné, veľmi kyslé či zásadité pôdy. Je vhodný najmä do teplých a stredne teplých polôh. Včelám poskytuje skorý zdroj peľu, takže je vhodný aj do včelníc.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve do asi -17 °C až -23 °C, kvety môže poškodiť silnejší mráz, ale po pominutí mrazov či pri miernom mraze sa nové puky rozvíjajú ďalej. Je odolný voči znečisteniu ovzdušia. Nezvykne trpieť chorobami ani škodcami, ak , tak niekedy ho napadnú vošky, puklice či roztoče najmä v podmienkach skleníka.

PŮVOD: Německo, náhodně nalezený štíhle rostoucí semenáč v lese, poprvé naroubovaný v r. 1783.

RŮST: středně rychlý. Vytváří štíhlé, menší koruny s výškou 15–18 m a šířkou 3–5 m. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 6–12 cm a široké 2,5–6 cm, čepel podlouhle až obvejčitá, na bázi s výraznými oušky, pravidelně peřeně laločnatá se 6–8 tupými laloky. Zachovávají si tmavě zelenou barvu až do podzimu, kdy zhnědnou. Tmavohnědá kůra je hluboce vrásčitá. Větve jsou často pokroucené, velmi dekorativní.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizosnubný, kvete v květnu, snadno ho opylí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, mezi 20–30 lety až po asi 70 letech v zápoji. Velmi proměnlivá v závislosti na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou stopkaté, číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často podélně nevýrazně pruhované.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu, často vydrží na stromě i během zimy.

VYUŽITÍ: vhodný zejména jako okrasná štíhlá dřevina do parků, alejí, stromořadí, velkých zahrad, jako solitéra či ve skupince ve městech. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné. Používá se ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale snáší i zastínění. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu. Dobře odolný vůči větru, znečištění ovzduší a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: střední a SV část USA. Do Evropy byl jako okrasná dřevina introdukován v roce 1800.

RŮST: středně bujný až pomalejší. Je to opadavý listnatý strom, který dorůstá do výšky 15–25 m a šířky 8 m. Má široce kuželovitou korunu s charakteristickými převislými spodními větvemi. Šedočerná borka zůstává dlouho hladká, u starších stromů je mělce rozpukaná. Listy jsou eliptické, dlouhé 5–16 cm, s 5–7 podlouhle oválnými, zubatými laloky a širokými zářezy. Jsou oboustranně lysé a lesklé, pouze na rubu v paždí žilek jsou chomáčky chlupů. Jsou svěže zelené, na podzim atraktivně červené či leskle hnědé. 

OPyLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně cizosprašný, jednodomý se samčími i samičími květy na jednom stromě, ale k opylení vyžadující přítomnost dalšího geneticky odlišného jedince, větrosnubný.

PLODNOST: je pozdní, v zápoji vstupuje do plodnosti ve věku asi 20 let, solitérní stromy někdy už v 15 letech. Je střídavá, dosahuje průměrně 210 300 plodů na hektar (s variabilitou 13 300 až 492 700 plodů/ha), přičemž nižší bývá každé 3 až 4 roky.

PLODY: krátké (max. 1,5 cm) žaludy vyrůstající jednotlivě a téměř přisedající na větve. Z jedné třetiny je pokrývá plochá číška s hustými, chlupatými šupinami.

DOZRÁVÁNÍ: druhý rok po opylení během října.

VYUŽITÍ: je vhodný jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitéra, ve skupině či jako větrolam ve volné krajině, zejména na vlhčích místech. Plody jsou zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo, dají se použít i ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Včely sbírají jeho pyl, i když je pro ně méně výživný. Kulinární využití: Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a mletých) se mohou používat jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z vnitřní kůry nebo z duběnek, tedy hálek hmyzu na listech, se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je pevné, tvrdé, hrubozrnné, těžké, často s množstvím suků a voděodolné, používá se na šindele, obkladové desky, ve stolařství na výrobu nábytku. Z duběnek se dají získat třísloviny a barvivo využitelné jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, toleruje široké spektrum půd, co se týče vlhkosti, ale nesnáší zásadité či vápenaté půdy, v nichž trpí chlorózou, vyžaduje kyselé až neutrální půdy. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě do −29 °C až −34 °C. Po zakořenění dobře snáší sucho, zasolení půdy posypovou solí. Dobře snáší vysoké teploty i vítr. Toleruje znečištění ovzduší i krátkodobé zaplavení.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Výjimečná množstvím květů intenzivní červené barvy a výrazné vůně. Roste do výšky 80–100 cm. Kvete od června do října. Květy jsou vhodné i k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Plnokvětá růže ze skupiny čajohybridů oranžové barvy se žlutým nádechem a jemnou vůní. Keř vysoký 80–120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Velkokvětá růže sytě žluté barvy s jemnou vůní ze skupiny čajohybridů. Keř roste do výšky 60–100 cm. Kvete od června do září. Odrůda růže odolná vůči mrazu a chorobám.

Velkokvětá růže tmavě červené barvy s příjemnou vůní. Keř dorůstá do výšky 80–100 cm. Bohatě kvete, opakovaně od června do září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů krémově bílé barvy s výraznou vůní. Dorůstá do výšky 80–100 cm. Kvete průběžně do konce září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Kvete velkým bílým květem s mírnou sladkou vůní. Dorůstá do výšky 60–100 cm. Kvete téměř nepřetržitě od června do září. Mrazuvzdorná odrůda růže.