Staré odrůdy

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.

VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.

PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.

RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.

PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.

VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).

PŮVOD: USA, starší odrůda, známá také pod jménem Sultán.

RŮST: bujný, koruna převislá. Je náročnější na řez, vyžaduje i letní řez na dotvarování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Nikol, Vama, Supernova, Tétényi Rekord a Zora.

PLODNOST: raná, středně vysoká, méně pravidelná.

PLODY: jsou velké, vejcovité, s méně až středně výraznou špičkou. Skořápka je tenká až středně silná, poměrně měkká, hnědá, středně odolná vůči praskání. Jádro je velké, široce elipsovité, žlutohnědé, středně vrásčité. Dobře vyplňuje skořápku a je velmi dobře louskatelné v ruce i louskáčkem. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá až sladká. Výskyt dvojitých jader je nízký.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, během 2. dekády října.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu a na výrobu cukrovinek, pražených a obalovaných mandlí, marcipánu atd.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé oblasti.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, málo v květech a po odkvětu.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavě zelené, na spodní straně stříbřitě plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k vypěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. K zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit u ní další odrůdu/y dula, například tyto: Konstantinopolská, Muškatnaja, Vranja, Bereczki bőtermő.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké, hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citronově žluté, plstnaté. Dužnina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, vonná. Chuť je výrazná, aromatická. Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumu. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, trpké, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, dýňového ""sýra"" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují mole.
STANOVIŠTĚ: nejlépe chráněné slunné. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Evropa, kromě nejjižnějších oblastí, Střední Asie, Kavkaz, Malá Asie a severozápadní Afrika. V Česku se vyskytuje od nížin po pahorkatiny jako příměs v lesích, na mezích.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 15-30 m a šířky asi 10-15 m. Je to opadavý strom s přímým kmenem a velkou vejcovitou až pyramidální korunou. Kůra je červenohnědá, borka šedohnědá a odlupující se v příčných pásech. Listy jsou jednoduché, podlouhle vejčité, na okraji hrubě pilovité, velké asi 10 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Bílé květy vyrůstají v okolíkovitých shlucích a kvetou v dubnu až květnu.

 
PLODNOST: obvykle pozdní, různě vysoká a různě pravidelná.

 
PLODY: Plod je kulovitá peckovice červené až tmavě červené barvy, velká asi 10 mm. Chuť většinou dužniny tenčí oproti kulturním odrůdám je nasládlá až hořká, najdou se i semenáče s velmi chutnými plody. Kulovitá pecka je hladká, nažloutlá. Plody obsahují velké množství flavonoidů.

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu června a července.

 
VYUŽITÍ: výborná stromořadní, krajinotvorná a medonosná dřevina, vhodná i na svahy do chráněných vyšších poloh. Plody jsou bohatým zdrojem potravy pro ptactvo. Může sloužit i jako „obětní“ strom pro ptáky, aby tolik nepoškozovali úrodu na kulturních odrůdách třešní. Je velmi hodnotná i z hlediska biodiverzity, neboť je na ni vázáno množství domácích živočichů, zejména hmyzu, i ve vysokém věku, ve stádiu odumírání. Tehdy ji může osídlit i jedlá dřevokazná houba sírovec žlutooranžový. Kvalitní dřevo se používá k výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Stopky plodů jsou močopudné a působí jako tonikum. Odvar z nich se používá při cystitidě, edémech, potížích s průduškami, anémii. Aromatická pryskyřice vytékající z ran na kmeni se používá k inhalaci při přetrvávajícím kašli.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je to světlomilný strom, ale snese i polostín, dobře roste na svěžích, propustných, středně těžkých až lehčích půdách bohatých na vápník.

 
ODOLNOST: většinou silně mrazuvzdorná v dřevě s různou mrazuvzdorností květů.

PŮVOD: Francie, Angers, náhodný semenáč, který asi v r. 1809 našel zahradník A. P. Audusson v zahradě hraběte Germain de la Forest ď Armaille a množil ji a v r. 1812 uvedl na trh s názvem „hruška Éparonnaiská". V r. 1820 byla přejmenována na počest vévodkyně z Angouleme.

RŮST: ve školce a v mládí bujný a rovný, později středně bujný, vytváří středně velké, jehlancovité koruny, často jednostranné s postranními převislými větvemi a hustým, krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Drouardova, Eliška, Williamsova.

PLODNOST: raná, ve vyhovujících podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g na vysokokmenech a polokmenech, až 600 g na nižších tvarech), hruškovitě baňaté, velmi hrbolaté, zejména při kalichu a stopce. Slupka je hrubá, hladká, matná, při sklizni světle zelená, později na sluneční straně zlatožlutá až s jemným červenavým líčkem, na zastíněné světložlutá, s nápadnými, velkými, rezavými lenticelami, rez se vyskytuje jen málo kolem kalicha a stopky. Dužnina je bělavá, máslovitá, zcela rozplývavá, jemná, velmi šťavnatá, z horších poloh spíše hrubší a křehká. Chuť je výborná, sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, je nutné ji sklízet včas, konzumně dozrává od poloviny listopadu, někdy i dříve, vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i pro výrobu kompotů, džemů a povidel. Má střední sklon k otlačení plodů, dopravu snáší dobře jen v tvrdém stavu krátce po sklizni. Dužnina na vzduchu málo hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem s teplou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. V nevhodných, studených a mokrých půdách má málo kvalitní, řepovité plody a i úrodnost je nižší a méně pravidelná. Je vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: jižní Francie, departement Rhône, buď ji nalezl pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne, nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V r. 1879 byla předložena na pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlancovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Dekanka zimní, Madame Verté, Guyotova, Pařížanka, Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká.
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvicovité, většinou hrbolaté, ke kalichu i hranaté. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, poté žlutá, na slunečné straně červenkastá, s velkými lenticelami, většinou alespoň kolem kalichu rzivá. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá, na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořenitě sladká, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září najednou, konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, moštování, pečení, výrobě džemů, ale i výrobě kompotů či destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a mimo mrazové kotliny. Na těžších půdách bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná je i v květu. Chorobami ani škůdci netrpí, vyhledává ji jen mera hrušňová (Psylla pyri).

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 1843 poprvé plodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že jde o hrušeň totožnou s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hrušeň, u nás se vžil název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně a s dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má silné, zdravé listy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké, nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavě zelená až trávově zelená, později sotva znatelně světlejší žlutozelená, jen velmi zřídka s červenavým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rzivé skvrny, rzivé pruhy, větší rzivé plochy a někdy pokrývají i větší části plodu, nejvíce v okolí kalicha. Dužnina je nažloutle bílá, pod slupkou zelenavá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně muškátově kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu. Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno se dá přehlédnout dozrání a hrozí přezrání a moučnatění.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a výrobě kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je relativně nenáročná na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a květy dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy k přepylení v blízkosti do cca 60 m. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedozeleno žlutavá, kolem kalichu a stopky jemně rzivá, s karmínově červeným líčkem. Dužnina zelenkavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá. Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořenná.
DOZRÁVÁNÍ: sběr v polovině srpna, vhodná ke konzumu za 10–14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
STANOVIŠTĚ: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy.
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (v dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Křesetice, ČR, zač. 19. stol., náhodný semenáč.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou, vysokou a širokou korunu s odstávajícími větvemi.
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevhodný opylovač pro jiné odrůdy.
PLODNOST: pozdější (v 8. až 10. roce), střídavá, hojná.
PLODY: středně velké až velké plody (hmotnost 120–150 až 200 g). Povrch je mírně hrbolatý, pokrytý šedými lenticelami a na některých plodech i drobnou rzí v okolí kalicha. Slupka je tvrdá, hladká, méně lesklá a zelená, později mastná a žlutozelená, na osluněné straně žlutá, výjimečně červenavá i pruhovaná. Dužnina je bělavá, jemná (v okolí jádřince zrnitější), rozplývavá, šťavnatá, chuťově jemně kořenitá, nakysle sladká, osvěžující. Příjemně voní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu. Plody dobře snášejí transport a jsou skladovatelné do ledna až února.
VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda.
STANOVIŠTĚ: preferuje otevřené polohy (polní sady, stromořadí při cestách), v uzavřených polohách trpí houbovými chorobami; odrůda nenáročná na půdu.
ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu.

PŮVOD: Belgie, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 1808 poprvé zaplodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdravý, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod vahou úrody sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Giffardova, Hardyho maslovka, Křivice, Magdalénka, Nagevicova, Predobrá.
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně hrbolaté. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci více nažloutlá. Dužnina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořenitá, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce září, konzumní zralost okolo 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snáší jen těsně po sklizni, později se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a trpké a špičky letorostů zasychají.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, náchylnější jen ke strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Belgie, 19. stol.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozložitá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská.
PLODNOST: v 5.–6. roce po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonkovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citronově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rzivými tečkami. Dužnina je bělavá až žlutá, máslová, okolo jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořenitá, s jemnou aromou skořice.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad, skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výroba destilátů, kompotů, povidel. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti. hruska-blumenbachova

PŮVOD: materiál z asi 450letého stromu tzv. Adamcovy oskeruše z vrchu Žerotín u Strážnice na Moravě, patří do pomologického typu Jemná.

RŮST: středně bujný až bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené ze 6–10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně vybarvují do žluta, oranžova a červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, uspořádané v chocholících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká, pravidelně ob rok nebo jednou za 2 roky, dobře plodná i v meziobdobí.

PLODY: středně velké (2–3,5 cm, 7–15 g), kulovitého až kuželovitého tvaru s malou kalichovou jamkou. Slupka je poměrně jemná, většinou lesklá, žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Celý plod je pokryt drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická, s minimem zrnité struktury. Zralé plody jsou náchylné na otlaky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při skladování velmi rychle hnědnou a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po zhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po umletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, plody jsou silně až středně odolné proti strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

Zdravý, středně silný růst, vytváří poměrně hustou, kulovitou korunu. Raná a pravidelná plodnost. Středně velký plod kulovitého, mírně zploštělého tvaru. Hladká slupka je lesklá, zelenožlutá, na slunečné straně zlatistá, někdy s jemnými rzivými skvrnami / tečkami. Dužnina je jemná, šťavnatá, žlutavě bělavá, chuť velmi dobrá, sladce nakyslá, příjemně kořenitá. Jemná levandulová vůně. Výborná stolní odrůda. Pozdější sklizeň (od poloviny října), konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do března. Méně náročná odrůda, snese otevřené polohy i sušší půdy. Dobrá odolnost vůči mrazu (ve dřevě i květu) a vůči strupovitosti.

PŮVOD: ČR, stará krajová odrůda, pravděpodobně ze Studnice u Náchoda

 
RŮST: středně bujný, vytváří velké, košaté, vysoko kulovité koruny, později široce rozložité až převislé, hustě olistěné. Je dlouhověká.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: např. Ontário a další obecně dobré opylovače.

 
PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé až středně velké (okolo 100 g), kulovitého až zploštělého tvaru. Slupka je mírně drsná, zelenavá až zelenožlutá, na slunečné straně s hnědočerveným krytím a rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, málo šťavnatá, vonná, po řezu na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, lahodná, kyselosladká s charakteristickou vůní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v říjnu, konzumní zralost v prosinci, skladovatelnost do dubna až června.

 
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale také na kompoty či další zpracování. Je dlouhodobě dobře skladovatelná.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je to nenáročná odrůda, snese i těžké, jílovité, horší půdy a vyšší polohy, spíše otevřenější.

 
ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazům a rakovině, dobře odolná vůči padlí a monilióze, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách s nedostatkem proudění vzduchu.

Růst bujný, koruna se mohutně větví do výšky, později je široce kulovitá, plodnost pozdější (7–10 let po výsadbě), na vyšších tvarech dobrá úrodnost. Plod středně velký až velký, tvar kulovitý, u kalicha mírně zúžený. Slupka pevná, nejprve zelenožlutá až žlutá, později červená, na slunečné straně tmavě červená, nenápadně pruhovaná, s velkými bílými nebo rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá se žlutým nádechem, jemná, hustá, šťavnatá, chuť sladká, příjemně nakyslá. Zimní odrůda s krásnými plody vhodnými k přímému konzumu, zpracování a uskladnění. Sklizeň v polovině října, konzumní zralost: listopad až prosinec, skladovatelnost do března. Nenáročná odrůda, prospívá i ve vysokých, podhorských polohách. Pěstební tvar vyšší, zmlazovací řez ne příliš hluboký. Mrazuvzdorná. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Ontario, Ušlechtilé žluté. Sama je špatným opylovačem. Původem z Německa.

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.
RAST: bujný růst, tvoří rozložitou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná, pravidelná, bohatá.
PLODY: velké, oranžovožluté barvy s rozmytým menším purpurovým líčkem, dužnina oranžovožlutá, středně tuhá, šťavnatá, vynikající sladkokyselé aromatické chuti, dobře oddělitelná od pecky, jádro je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: současně s Velkopavlovickou, tedy ve 2.-3. dekádě července.
VYUŽITÍ: přímý konzum a konzervování.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé a chráněné, propustná půda; vhodná do teplých oblastí.
ODOLNOST: ve dřevě mrazuodolná, v květu citlivá na jarní mrazíky, málo náchylná na moniliózu.

PŮVOD: ČR, Znojemsko, známá už v 1. pol. 20. století.
RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 6 m výšky i šířky, koruna je kulovitá, hustší, kosterní větve se velmi rozvětvují.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.
PLODNOST: raná, do 5 let po výsadbě, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, ploché, oranžovožluté, na osluněné straně tmavě červené. Dužina je silně šťavnatá, chuťově dobrá, bez příchuti. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jádro je sladké.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 1. pol. srpna, plody dozrávají nerovnoměrně. Jsou skladovatelné asi 2 týdny po sklizni. Dobře se přepravují, neotlací se.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na džemy, kompoty, sušení či destiláty.
STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na kvalitu půdy, toleruje i vlhčí i sušší půdy, toleruje větrné polohy. Vhodná do teplých a chráněných poloh v rámci středně teplých oblastí (do asi 350 m n. m.).
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květech, středně odolná vůči moniliové spále, citlivá na šarce.

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. pol. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst, koruna vysoká a široká.
OPYLOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.–3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě žlutá, později až zlatožlutá, slunná strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužnina jemná, hustá, měkká, šťavnatá, chuť lehce renetově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: libovolné, také vyšší polohy, chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná proti mrazu; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.

PŮVOD: USA, okres Cayuga ve státě New York na začátku 19. století, tam získala i jméno Cayuga Redstreak. Synonymum v německy mluvících zemích je Morgenröte, tedy Ranní zora podle výrazného červeného zbarvení.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, kulovité koruny, později mírně převislé.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonek.
PLODNOST: pozdější, střední, střídavá.
PLODY: střední až velmi velké (150–250 g), ploše kulovité, nepravidelné, hranaté. Slupka je hrubá, mdle lesklá, později mastná, žlutá, na slunné straně rozmytě karmínově červená, s pruhováním či mramorováním a světlými lenticelami, na stromě silně ojíněná. Dužnina je žlutobílá, pevná, tuhá, později křehká a šťavnatá, sladkokyselá až sladší, méně výrazná.
DOZRVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost od prosince, uskladnění do konce března.
VYUŽITÍ: vhodná spíše ke zpracování, zejména na pečení, než k přímé konzumaci.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje dostatečně vlhké, úrodné půdy, spíše teplejší polohy, z drsných poloh nebývá chutná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, středně odolná proti padlí, málo odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně Chodov na Domažlicku, 18. století.

 
RŮST: střední, vytváří jehlanovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači nebyli prověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být Gdaňský hranáč, Grahamovo, Hedvábné pozdně kvetoucí, Kasselská reneta, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní, Hrkáč soudkovitý, Studniční, Sudetská reneta, Ušlechtilé žluté, Vejlímek červený, Watervlietské mramorované.

 
PLODNOST: pozdní, pravidelná, průměrná.

 
PLODY: střední až větší plod zploštělého, hranatého tvaru. Slupka je hladká, lesklá, mastná, pevná, zbarvená karmínovou červení a rzivými lenticelami. Dužnina je tužší, pevná, křupavá, voňavá, žlutavě bílá. Chuť lehce kořenitá, lahodná, s malinovým aroma. Plody obsahují vysoký obsah fenolických látek a antioxidantů (inhibice rakoviny).

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost: prosinec až leden, skladovatelnost do dubna až června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, dlouhá skladovatelnost. Plody dobře snášejí transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda je nenáročná, daří se jí i ve vyšších polohách.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazu a padlí, střední náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: ČR, stará odrůda z východních Čech, konec 18. století.

RŮST: rychlý a zdravý růst, tvoří velké košaté koruny, v šířce dosahuje až 20 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete – dobře plodí v přítomnosti všeobecně dobrých opylovačů a je kvalitním opylovačem.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až střední plody kulovitého nebo kuželovitého tvaru, visí na krátké silné stopce. Slupka je jemná, spíše mastná, barvou světle žlutá, na slunečné straně karmínově červeně pruhovaná. Dužnina je jemná, šťavnatá, drobnozrnná, chutná výborně a příjemně voní. Chuť je sladká až sladce nakyslá, lahodná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, konzumní zralost: říjen; skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: plody lahodné chuti jsou vhodné především k přímému konzumu a kuchyňskému použití. Má malý jádřinec, takže je z ní málo odpadu při čištění.

STANOVIŠTĚ: odrůda snese i vyšší, drsnější polohy. Nároky na půdu nejsou vysoké.

ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu a chorobám, silně odolná proti strupovitosti, středně odolná proti padlí.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska okolo Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také ""Bocmanka"" či ""Bosvanka"".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu. V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužnina je sladkokyselá, šťavnatá.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování na mošty, sušení apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná proti strupovitosti.