Staré odrody

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven.

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužnině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na slunné straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužnina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladce nakyslá, šťavnatá, jemně kořenitá, velmi dobrá. Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: Raná odrůda, dozrává ve 2. pol. července – 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. Je dobře skladovatelná a vhodná k přepravě.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních pupenech, zejména při rychlém střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná k klejotoku, ale málo náchylná k bakteriální skvrnitosti listů (Xanthomonas arboricola pv. pruni). Vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans) je středně tolerantní.

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

 
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: ČR, Morava, stará krajová odrůda známá zejména na Valašsku, Slovácku, na Hané i ve Slezsku, první písemná zmínka o ní je z r. 1764, přičemž na Valašsku už tehdy byly velmi staré stromy této odrůdy.

RŮST: bujný růst, velká, vysoko kulovitá koruna, ve vyšším věku košatá, rozložitá, dost hustá, vyžaduje pravidelný řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, dost dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdní (od 10. roku po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 100 g), tvarově nepravidelné od ploše kuželovitých po vysoko kuželovité či vejcovité, při kalichu jsou na jednu stranu zkosené. Slupka je jemná, lesklá, hebká, někdy mastná až lepkavá, žlutá v různých odstínech s červeným nádechem. Dužnina je bělavá, tuhá, šťavnatá, jemnozrnná, křehká, křupavá, při skladování rychle ztrácí šťavnatost. Chuť je sladkokyselá a vyvážená, bez zvláštní vůně, ale kořenitá s typickou příchutí. Plod nepodléhá otlačení.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu/listopadu, vydrží do ledna až dubna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě moštu, vína, povidel, destilátu či k sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda dostatečně vlhká, i méně úrodná. Nesnáší jen suchou, písčitou, lehkou půdu. Vhodná do libovolných poloh, teplých i vyšších a drsnějších, zahrad i polí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květy dobře snášejí i deštivé počasí během kvetení. Je méně odolná proti strupovitosti, náchylnější k hořké skvrnitosti slupky, ale ostatními chorobami obvykle netrpí.

PŮVOD: Slovensko, krajový genotyp z Gemera.

RŮST: bujný, vytváří mohutné stromy se široce kulovitou korunou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem. Pro dosažení úrody potřebuje v okolí jinou odrůdu třešně, která ji opylí.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité. Slupka je žlutá, méně atraktivní pro ptáky. Dužnina je měkká, šťavnatá, je to srdcovka. Chuť je sladká, medová, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává ve 2.–3. třešňovém týdnu, tedy kolem poloviny června.

VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na pečení, barevně netradiční džemy, sirupy či kompoty, likéry.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně odvodněnou, ale přiměřeně vlhkou, písčito-hlinitou až hlinitou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silněji mrazuodolná ve dřevě i květu. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá a uniká i pozornosti ptáků.

PŮVOD: Francie, nalezl ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874–75.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoko jehlanovité, široké koruny se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrody časem převisají.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova, Esperenova bergamotka, Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Krivica, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Solanka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité, baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světlezelená, zralá světležlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužnina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně trpká.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kdysi v 1. pol. října, dnes často už v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu snáší jen ihned po sklizni.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů, na sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužnina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužnina řepovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

 
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.

 
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

 
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

 
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

 
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

 
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: neznámý, zřejmě původně Turecko.

RŮST: bujný růst do výšky 4-5 m. Keřovitý, rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké plody (breba kolem 70 g, hlavní úroda kolem 50 g), kulaté (breba) až baňaté (hlavní úroda). Slupka je tenká, tmavě purpurová až do černa. Dužnina je narůžovělá, rozplývavá. Dezertní odrůda vynikající chuti.

DOZRÁVÁNÍ: dvakrát rodící odrůda, breba dozrává v srpnu a hlavní úroda od září do října.

VYUŽITÍ: dezertní odrůda, plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.

ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě je chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od začátku 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratří Baltetů v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří zpočátku vysoko kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Mirabelka nancyská, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Zelená renklóda, Zimmerova.

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená, na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či skvrnitá, modravě ojíněná. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Není-li přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, silně mrazuvzdorná v květu, je (středně) tolerantní vůči šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.

 
RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Ontário, Parména zlatá zimní, Priesvitné letné.

 
PLODNOST: pozdější, vyvážená výší, pravidelností a stálostí.

 
PLODY: středně velké, tvarově variabilní – vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na slunečné straně červená do poloviny až dvou třetin plodu s pruhováním, skvrnami a světlými lenticelami. Dužnina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslé, příjemné chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné na výrobu moštu, cideru, džemů, sušení a v konzumní zralosti k přímému konzumu. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování. Plody nezvadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat při teplotě pod 2 °C.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy prospívají i v průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí zamokřená ani velmi suchá a písčitá místa. Jsou vhodné také do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, včetně padlí a vlnatky krvavé, pouze v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje pouze listy.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.

STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, našel ji v r. 1856 školkař Kornelis Ottolander jako postranní výhon ze semenné podnože. Synonyma a cizí názvy: Pěkná z Boskoopu, Schöner von Boskoop, Reinette de Boskoop, Belle de Boskoop, Schoene van Boskoop, Boskopskaja krasavica.

RŮST: zpočátku bujný, koruna mohutná, široce rozložitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem, je to triploid. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdaňský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, po 5. roce, většinou bohatá, střídavá.

PLODY: velké, ploše kulovité i vysoko kulovité, tvarově nevyrovnané, těžké. Slupka pevná, pružná, kožovitá, základní barva zelená, krycí červená asi jen na 1/4 plodu, s rzivými lenticelami, které splývají, ve vyšších polohách vytvářejí souvislé plochy. Je to tzv. kožovka. Dužnina nažloutlá, hutná, šťavnatá. Chuť je výrazná, renetová, nakyslá, dostatečně sladká.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v září až říjnu, čím déle ponechané na stromě, tím jsou chutnější a trvanlivější. Konzumně dozrává v listopadu až polovině prosince. Uskladněná vydrží podle polohy do ledna až června.

VYUŽITÍ: přímý konzum, pečení, sušení, výroba moštu a vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, i vyšší, ale ne drsné. Výživné, hluboké, dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: dostatečně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Odolnější proti strupovitosti a rakině, středně náchylná k padlí. Nesnáší sucho. Citlivá na proliferaci.

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.

RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.

STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 n. l.

 
RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3–4 m a šířky 3 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužninou aromatické, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování – všestranné použití.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat na záhoně i ve velkém květináči.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: stará odrůda neznámého původu, zřejmě z Německa, kde byla známa už v 18. století i pod názvem Prinzenapfel.

RŮST: středně bujný. Tvoří mohutné kmeny a velké, vysoko kulovité, později rozložité koruny s převislými větvemi. Stromy se dožívají vysokého věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, po 2–3 letech vždy vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), válcovitého nebo soudkovitého tvaru. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, světle žlutá, na slunečné straně červeně pruhovaná, mramorovaná či tečkovaná. Dužnina je jemná, bílá až nažloutlá, křehká, kyprá, méně šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá s kořenitou příchutí, příjemně voní po rozmarýnu. V některých plodech po vyzrání semínka hrkají – proto název Hrkáč.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává koncem září až v říjnu, plody vydrží uskladněné do prosince, ale brzy po sklizni ztrácejí svou typickou kořenitou chuť.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a sušení. Při zpracování je z plodů málo odpadu. Plody skladujeme ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, prospívá ve vlhčích, mírně chladných oblastech a snese i vyšší, drsnější polohy, nemá ráda písčité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, dobře odolná proti padlí a strupovitosti, náchylnější k rakovině v příliš mokré půdě, zejména ve vyšším věku, a k poškození voškou vlnatkou krvavou.

RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicous, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Landsberská reneta, Omanové, Pristine, Red Delicious, Sansa, Zvonkové.

PLODNOST: časná až středně časná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticelami a s výraznou rzí v kališní jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá, na vzduchu hnědne. Chuť je svěže nakyslá s vinnou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, vína, cider.

STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.

 
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.

 
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený na zač. 80. let 19. století u obce Watervliet. Synonyma a cizí názvy: Marbrée de Watervliet.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vzpřímenou kulovitou až pyramidální, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 100–150 g), vyrovnaného, kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva – žlutá – je překrytá červení s charakteristickým rzivým mramorováním a nenápadnými lenticelami. Někdy rzivost pokrývá většinu plodu. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, barvy bělavě nažloutlé, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je sladce nakyslá, jemná, méně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklízí se ve 2. polovině října, pokud možno co nejpozději. Konzumně dozrává v prosinci, vydrží do května. Podtržené plody při skladování vadnou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, k moštování a sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné půdy a vlhčí ovzduší. Je vhodná také do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně vůči padlí.