Předobjednávky

PŮVOD: Francie, Sainte Bazeille, školka Pépinières Lalanne, selekce z volného opylení odrůdy Payne, množit se začala v roce 1985. Synonyma: Pierral.

RŮST: umírněný, kompaktní, obvykle dorůstá do výšky a šířky jen 4-5 m, doporučený spon výsadby je 4x5 až 7x8 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Je protandrický, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí a překryv jejich kvetení je relativně krátký, takže k dosažení vyšší úrody jej doporučujeme vysazovat spolu s jinými odrůdami. Kvete pozdě, začíná rozkvétat po odrůdě Chandler, ale asi 5-8 dní před Franquette. Vhodní opylovači např.: Chandler, Fernette, Franquette, Fernor atd. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Rodí i na bočních výhonech, nejen na koncových.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 12-14 g, 30-38 mm), typicky kulovitého tvaru. Skořápka je pevná, ale snadno loupatelná. Jádro je světlejantarové barvy a tvoří 44-55 % hmotnosti plodu. Chuť je výborná, jemná, sladká, aromatická, krémová bez hořkosti. 

DOZRÁVÁNÍ: koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, ale i k cukrárenskému využití vcelku, či v nakrájené či pomleté podobě a k lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou - nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný do teplých i středně teplých poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolný ve dřevě, středně mrazuodolný v květních pupenech během zimy a díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolný vůči antraknóze (Gnomonia leptostyla), přičemž ta se projevuje zejména na listech, téměř vůbec na plodech, středně odolný vůči bakterióze způsobované bakterií Pantoea agglomerans, odolný v listech, ale náchylnější v plodech vůči bakterióze způsobované Xanthomonas arboricola pv. juglandis.  

PŮVOD: neznámý, je to pomology blíže neurčená reneta, která se ve větším počtu vyskytuje v Rajecké dolině na Slovensku.

RŮST: středně bujný až slabší, vytváří menší, středně velké, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. Čas kvetení v porovnání s ostatními odrůdami nebyl zatím vysledován, ale dobře ji zřejmě opylují středně raně kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké, ploše kulovité, s mírně pětiúhelníkovým průřezem. Slupka je pevná, zpočátku žlutozelená, na velké části plodu překrytá karmínově až vínově červeným rozmytým či pruhovaným líčkem s výrazně světlými lenticelami. Dužnina je jemně zelenobílá, kyprá, tuhá, křuplavá, šťavnatá. Chuť je nasládlá, výrazně renetovitě kořeněná, připomíná Coxovou renetu.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v průběhu října, konzumně dozrávají plody v listopadu či později, uskladněné vydrží i do března, ale vyžadují dostatek vápníku v půdě, aby netrpěly tzv. Jonathanovou skvrnitostí.

VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače, plody k přímému konzumu, sušení, moštování, pečení, ale i k výrobě výživ, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nezdá se být příliš náročná na stanoviště ani půdu, pouze je náročnější na obsah vápníku v půdě, ale méně než Jonathan. Je vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladných poloh.

ODOLNOST: je středně až více mrazuodolná ve dřevě, nebývá náchylná k vymrzání v květu. Netrpívá padlím či rakovinou, je středně odolná vůči strupovitosti. Jako prevenci proti ní ji sázíme na otevřené místo a udržujeme vzdušnou korunu. 

PŮVOD: Španělsko, vyšlechtěna ve výzkumném ústavu CEBAS (Centro de Edafología y Biología Aplicada del Segura) pod vedením Federica Dicentu jako kříženec genotypu S5133 × Lauranne, tedy ze stejného křížení jako Penta, uvedena na trh byla v roce 2017.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobnou dobu kvetoucí odrůdy, např. Penta, může zvýšit úrodu. Kvete velmi pozdě, cca. 10-20 dní po Nonpareil či 9-17 dní po Ferragnès. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i 2 t jader na ha v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké, dobře se loupou po dozrání. Skořápka je tvrdá, dobře odolává škůdcům. Jádra jsou středně velká (průměrně 1,25 g, 33 % z hmotnosti plodu), oválná až kulatá, středně hnědá, jemně zvrásněná. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je velmi dobrá a sladká, s vysokým podílem cukrů (průměrně 4,34 %) a zejména tuků (průměrně 57,68 %) na mandle.

DOZRÁVÁNÍ: je rané až středně rané, 3 dny po Nonpareil, 7-10 dní po odrůdě Penta, v podobnou dobu jako Ferragnès, kolem 2. dekády září.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovonění kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, popřípadě chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná ve dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Francie, INRA, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Cristomorto × Aï, uvedena na trh v roce 1969.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná (má alely S₁S₃), opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače např.: Ferraduel, Supernova, Lauranne, Tuono, Genco, atd.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: jsou velké. Skořápka je tvrdá. Jádra jsou velké (průměrně 1,5-1,8 g, asi 38 % hmotnosti plodu), podlouhlé, jemně zvrásněné, středně hnědé, středně tvrdé a středně křupavé. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je jemně nasládlá, středně výrazná. Má vysoký obsah tuku (55,4 g/100 g).

DOZRÁVÁNÍ: je časné, začátkem září, asi 3 dny po Nonpareil. Plody se snadno sbírají.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale dekorativní jsou i v létě bujným růstem, olistěním a plody a jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje na kulinární i kosmetické účely atd., květy na ovoňání kuchyňských olejů, dužnina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), náchylná na rakovině větví (Diaporthe amygdali), tolerantní vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum) a odolná vůči dierkovitosti listů (Wilsonomyces carpophilus). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Česká republika, Pěnčín u Liberce, v roce 1988 ji v sadu objevili Jaroslav Tupý a Otto Louda jako červenoplodou pupenovou mutaci původní odrůdy Topaz, kterou Jaroslav Tupý vyšlechtil ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrůstají středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosprašná, kvete středně raně až středně pozdně, opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkovo muškátové reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleanská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampanská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Vilémovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř na celém plodu rozmytou červení, výraznější než u původní odrůdy Topaz. Dužnina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselsladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, asi 10 dní před odrůdou Topaz, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na kompoty, mošty, výživy, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5–7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polověspaně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená. Dužnina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plné zralosti až kyselosladká, velmi aromatická, výborná. Šťáva středně barví.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, tedy koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVIŠTĚ: slunné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality, kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná v dřevu i květu, plody jsou odolné proti praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

PŮVOD: Španělsko, vyšlechtěna ve výzkumném ústavu CEBAS (Centro de Edafología y Biología Aplicada del Segura) pod vedením Federica Dicentu jako kříženec genotypu S5133 × Lauranne, uvedena na trh byla v roce 2007. Synonyma: Pentacebas.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, hmyzem opylitelná, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Makako, může zvýšit úrodu. Kvete velmi pozdě, cca. 12-23 dní po středně brzy kvetoucí odrůdě Nonpareil či 10-20 dní po Ferragnès.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i 2 t jader na ha v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké až menší, dobře se loupou po dozrání. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovitá až podlouhlá, menší (průměrně 1,0 g, průměrně 27-30 % hmotnosti plodu), hladká, světlá. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je velmi dobrá a sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl cukrů (průměrně 4,43 %) a tuků (55,73 %).

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, již začátkem září či dokonce koncem srpna, (10 dní před Ferragnes, 7 dní před Nonpareil).

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: světlomilná a velmi přizpůsobivá dřevina kontinentálního klimatu, vyskytující se v ČR od nejnižších poloh až do 1150–1450 m n. m.

RŮST: elegantní strom se štíhlým kmenem dorůstá do výšky 15 až 30 metrů a dožívá se 60 až 100 let. Koruna je nepravidelná, tenké větve posledního řádu převisají. Kůra je žlutohnědá až červenohnědá, borka bílá až stříbřitá, matná, odlupující se v příčných pásech hlavně ve střední části kmene, zatímco ve spodní části kmene černá a puká. Jednoduché listy jsou kosočtverečného až trojúhelníkového tvaru s prodlouženou špičkou, jejich barva je jasně zelená, na podzim žlutá, v mládí jsou lepkavé.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu a má samičí i samčí květy (válcovité jehnědy) na tomtéž stromě, ale je silně cizosprašná. Je opylována větrem.

PLODY: 2–3 mm velké nažky lemované blanitými křídly, která jsou asi 3× širší než samotné semeno. Nažky jsou uspořádány v šišticovém plodenství, které po dozrání opadává.

DOZRVÁNÍ: v srpnu.

VYUŽITÍ: je důležitým krajinotvorným prvkem a hraje významnou roli při ozelenění a rekultivaci krajiny. Patří k pionýrským druhům – jako jedna z prvních osidluje holiny, volné plochy, brownfieldy, prostředí zničené požáry či kalamitami. Je výborným výplňovým, rychle rostoucím druhem do větrolamů a vytváří krásné háje. Vytváří příznivé ekologické podmínky pro ostatní rostliny a svými opadanými listy také zvyšuje mikrobiální aktivitu. Léčivé využití: Mladé listy a pupeny se využívají ve formě čaje močopudně, k bezpečnému rozpouštění ledvinových kamenů, proti dně a revmatismu, snižují cholesterol, olej získaný z kůry na různé kožní problémy. Kulinarické využití: Na jaře se ze starších stromů může získávat navrtáním kmene v přiměřeném množství míza, tzv. březová voda, která se může dále povařit na sirup nebo se z ní dělá i pivo.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, pionýrská dřevina vyžadující jen dostatek slunce.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorná ve dřevě až do -40 °C až -45,6 °C, mrazuvzdorná v květu do -3 °C, vzácné poškození květů mrazem při kvetení umí kompenzovat sekundárním kvetením. Dobře odolává suchu a větru, je nenáročná na teplo, živiny a vláhu. Toleruje zasolení půdy posypovou solí a znečištění ovzduší.

PŮVOD: Francie, Bry-Sur-Marne nedaleko Paříže, náhodný semenáč objevený okolo roku 1820.

RŮST: zpočátku bujný, poté slábne, vytváří menší kulovitou korunu, je vhodná i do menších zahrad. Vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Cárská, Čačanská raná, Ersingenská (Ahlbachova) a Lützelsachsenská, Viktorie.

PLODNOST: středně raná až pozdnější, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (průměrně 15–22 g), kulaté, ze stran mírně zploštělé, souměrné. Pod světlemodrým ojíněním a tmavofialovou kyselejší slupkou ukrývá polotuhou, jemnou, zelenožlutou, šťavnatou dužninu, dobře oddělitelnou od pecky. Chuť je sladkastá, málo nakyslá, kořenitá, velmi dobrá až vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, koncem července postupně. Plody vydrží na stromě i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, k sušení, na výrobu kompotů, destilátů či povidel. Po sklizni dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není příliš náročná na stanoviště. Upřednostňuje vlhčí úrodné půdy, vysloveně jí vadí jen suchá stanoviště, na nichž jsou plody při velkých úrodách příliš malé, málo vybarvené, méně chutné. Je vhodná do všech poloh pro slivoně, i do těch vyšších.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až vyšší měrou odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), netrpí klejotokem.

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 30–40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejcovitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdčité, s výrazně pilovitým okrajem, na horní straně tmavě zelené, lysé, na spodní straně žlutavě zelené, na žilkách hustě chlupaté.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná. Žlutobílé květy jsou uspořádané v převislých vrcholících po 2–3, max. 7, kvetou v červnu, asi 2 týdny před l. malolistou.

 
PLODNOST: plody spolehlivě dozrávají i v chladnějších polohách – na rozdíl od plodů l. malolisté.

 
PLODY: kulovité oříšky se 4–5 hranami o velikosti 0,6–1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nedá se stlačit prsty.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

 
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná, významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitéra či dvojice do krajiny ke kapličkám. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v sutových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.

PŮVOD: Švédsko.

 
RŮST: silný růst, vytváří vzpřímený keř.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: střední až vysoká.

 
PLODY: bobule jsou krásně černé, lesklé, kulovité, středně velké až velké, seskupené na delších hroznech; neopadávají. Chuť je aromatická, lahodná, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v první polovině července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování – především výroba šťáv.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín. Nejlépe se jí daří ve středních polohách a v hlubší, živné, propustné půdě.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči antraknóze, rzi a americkému padlí. Mrazuvzdorná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v pol. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátní dlouhověké stromy, vysoké, rozložité a mohutně větvené koruny, nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, kvete pozdě, je velmi dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Troprichterova, Granát, Germersdorfská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia, Velká černá chrupka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň, Ostheimská višeň. Tyto odrůdy sama také vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé. Dužnina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselosladká, aromatická, mírně nahořklá, kořenitá, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtulí třešňovou hořkne.

DOZRVÁNÍ: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Protože dozrává pozdě, napadá ji vrtule třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a opadávají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh.

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná, ale květy jsou náchylné k pozdním mrazíkům, plody při trvalých deštích praskají. Vůči moniliové spále je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtulí třešňovou.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.

RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Belgie, začátek 19. století, vypěstoval ji pravděpodobně Kevers v St. Josseten-Norde u Bruselu. Synonyma: Verté, Besi de Caen.

RŮST: růst střední, později slabší, vytváří vzpřímené, pyramidální koruny, s krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Decanka Robertova, Hardenpontova, Hardyho, Charneuská, Konference, Pařížanka, Solanka. 

PLODNOST: středně pozdní, velká, každoroční.

PLODY: menší až středně velké, široce kuželovité. Slupka je suchá, rezavá, drsná, silná, mírně hrbolatá, rezavě zelená až zlato-hnědá – bronzová. Dužnina je žluto-bílá, sladká, výrazně kořenitá, rozplývavá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: prosinec – leden, skladovatelnost do února.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování.

STANOVIŠTĚ: úrodné, polopropustné půdy s dostatkem vláhy; střední a teplé polohy, chráněné před větrem. V těžkých a studených půdách plody trpí kamenitostí. V teplejších polohách mají plody vyšší kvalitu, ale zkracuje se jejich trvanlivost.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, květy trpí také při deštivém počasí během kvetení. Je dobře odolná vůči strupovitosti, obvykle netrpí škůdci. Během skladování je náchylná k hnědnutí dužniny.

PŮVOD: Japonsko, zejména ostrov Hokkaido, kde je často pěstován v odrůdách. Jde konkrétně o semenáč odrůd druhu Juglans ailanthifolia var. cordiformis, tedy ve vedeckej terminológii ořechu pajaseňolistého var. srdcotvarého, konkrétně odrůd Simcoe (80 %), Jewelbox a Stealth.  

RŮST: bujný, botanický druh dorůstá do výšky až 25 m v dobrých podmínkách, semenáče kulturních odrůd mohou být menší. Vytváří široce rozložitou, silně rozvětvenou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, větrem opylovaný, jednodomý se samičími a samčími květy. Málokdy se překrývá čas kvetení samčích a samičích na dosažení úrody je třeba vysadit alespoň 2 nebo četná semenáče či skombinovať s odrůdami. Vhodné opylovače: Imshu, případně Kalmar, Shubert.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravděpodobně mírně alternuje v 2-3-letých cyklech.

PLODY: zploštěle vejčité plody v plstnatej, lepkavé rubine po až 20 ks ve vajcovitom hroznu. Ořechy jsou variabilnej velikosti, ale podle rodičů velké, srdčitého, pravděpodobně širšieho tvaru. Skořápka je pravděpodobně po rodičoch tenčí a dobře louskatelná i louskáčkem Drosselmeyer. Jádro dobře vyplňuje skořápku a je také srdčitého tvaru. Chuť je výborná, sladká, máslovitá, někomu připomíná mandle či dokonce para ořechy.  

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní (asi 2 týdny po odrůdě Imshu), tedy kolem poloviny října.

VYUŽITÍ: jádra zejména na přímý konzumaci, ale i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky tvaru jádra je velmi dekorativní). Skořápky využitelné na dekorativní účely - náušnice, prívesky apod.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před silným větrem, nejlépe s hlubokou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou půdou, preferuje mírně zásaditou půdu. V rámci rodu Juglans je tento druh najmrazuodolnejší, tedy vhodný do teplých, středně teplých i chladných chráněných poloh. 

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě, raší i rozkvétá později než ořechy královské, takže lepší uniká pozdním jarním mrazům, ale květy může poškodit už teplota kolem -2 °C.

PŮVOD: střední a jižní Japonsko, lesy v nízkých kopcích. V Evropě ji na trh uvedla kolem roku 1869 firma Maule z Bristolu. Zpočátku se předpokládalo, že jde o nový druh, a proto dostala název Cydonia maulei. Až po mnoha letech se zjistilo, že jde o tentýž druh, který Thunberg ve svém díle Flora Japonica z roku 1784 pojmenoval Pyrus japonica. Zároveň se ukázalo, že rostlina, která se v zahradách dlouho pěstovala pod názvem Pyrus japonica nebo Cydonia japonica, je ve skutečnosti úplně jiný druh, jehož správný název je Chaenomeles speciosa.

RŮST: středně bujný. Je to nízký, rozložitý, opadavý a trnitý keř, který obvykle dorůstá do výšky 0,8-1,2 m, ale do šířky až 2 m. Letorosty jsou hustě plstnaté. Listy jsou dlouhé 2,5 až 5 cm, jsou obvejčité, oválné až téměř okrouhlé, na okraji zoubkované, při bázi se zužují do krátkého řapíku a jsou zcela lysé. Na letorostech se nacházejí velké, vejčité nebo široce srdčité palisty o šířce 0,6 až 1,9 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně cizosprašný, hmyzem opylován, s oboupohlavními květy. Květy vyrůstají v téměř přisedlých shlucích z uzlin jednoletého dřeva, jsou velmi početné, u druhu obvykle oranžovočervené, u odrůd i šarlatové nebo krvavě červené a dosahují průměru téměř 4 cm, rozkvétají v dubnu až květnu.

PLODNOST: raná, v případě přítomnosti dalšího geneticky odlišného jedince vysoká (4-8 kg/keř) a pravidelná.

PLODY: jsou malé (s průměrem 4 cm, cca. 50 g), jablkovitého tvaru, v plné zralosti žluté, na slunečné straně s červeným nádechem a příjemně voní. Dužnina je velmi tuhá, za syrova hůře konzumovatelná. Chuť je výrazně kyselá, aromatická. Plody obsahují hodně vitaminu C a pektinu.

DOZRÁVÁNÍ: od září do října podle genotypu a lokality.

VYUŽITÍ: okrasné využití: je to velmi dekorativní keř vhodný do nízkých živých plotů, jako okraj záhonů či jako samostatně stojící nízká solitera. Je to vhodný půdopokryvný keř, i na zpevnění svahů. Květy obsahují hodně nektaru i pylu a jsou dobrým raným jarním zdrojem pro včely a jiné opylovače. Větve s květními pupeny se dají odříznout již během zimy a rychlit jako "barborky" do kytic. Podobně jako plody kdoule se dají umístit do skříně k prádlu, kterému dodají krásnou vůni. Sušené příčně nařezané plody jsou krásnou a voňavou vánoční dekorací. Kulinářské využití: na jaře jsou okvětní lístky jedlé a chutně nakyslé, použitelné jako jedlá dekorace na slaná i sladká jídla, do salátů. Plody jsou za syrova velmi kyselé a tvrdé, ale dají se nastrouhat i se slupkou do voňavé limonády či do čaje s vysokým obsahem vitaminu C. Díky velmi vysokému obsahu pektinu se z nich při přidání vysoké dávky cukru či medu dá vyrobit výborný džem nebo kdoulovcový sýr s krásnou zářivě žlutou barvou a výrazným aroma. Dá se z nich vyrobit i chutný kompot nebo se obzvláště hodí spolu s jablky do koláčů. Sušené se dají přidávat do ovocných čajů.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, snese i silnější stín, ale tam méně kvete a plodí. Nenáročný na půdu, preferuje hlubokou, hlinitou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, ale snese i těžkou jílovitou. Jen na velmi zásaditých půdách trpí chlorózou. Je vhodný do teplých, středně teplých a chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -23,3 až -28,9 °C), květní pupeny a květy mohou být poškozeny pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je dobře odolný vůči suchu, větru. V letech s vydatnými jarními srážkami může trpět listovou skvrnitostí (Diplocarpon mespili), někdy může být problémem i strupovitost (Venturia inaequalis) či bakteriální spála. Letorosty mohou poškozovat mšice, v suchu i puklice či červci.

PŮVOD: vysokobylinné lesy bohaté na dusík, vlhké jasanové lesy, paseky a meze v rámci Evropy kromě nejsevernějších oblastí, sever Afriky, v Asii od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře

RŮST: rychlý. Dorůstá až v 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě rozvětvený, s plochým kořenovým systémem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: černé lesklé peckovičky velké až 6 mm s tmavě červenou barvící šťávou uspořádané do okolíků.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná do -29 °C. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Vlaška x Stanley z křížení v roce 1980, na trh byla uvedena v roce 1995.

RŮST: středně bujný až bujný, polovzpřímený. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, rozkvétá středně raně a kvete středně dlouho.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až velmi vysoká, při vysoké násadě je doporučena probírka, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké, vejčité, nesouměrné, při vysoké násadě méně velikostně a tvarově vyrovnané. Slupka je tmavomodrá, ojíněná. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá, velmi dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladká, při plném vyzrání velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná. 

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, dozrává asi 10 dní po Dmoácí švestce, tedy ve 2. polovině září až do poloviny října.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a všestranné zpracování zejména na sušení, kompoty, džemy, výživy, povidla, švestkové knedlíky a pečení, pro výrobu destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště a půdu. Kvůli pozdnímu času dozrávání je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je středně tolerantní vůči šarce, která se projevuje hlavně na listech a málo na plodech a dobře odolná vůči červené skvrnitosti listů švestek (Polystigma rubrum), středně odolná vůči moniliovému úžehu (Monilinia laxa) a moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena), je náchylnější na praskání plodů při deštích a rzivost švestky (Tranzschelia pruni-spinosae).

PŮVOD: není zcela jasný, pravděpodobně jde o křížence druhů Platanus occidentalis a P. orientalis. U nás byl poprvé vysazen pravděpodobně v 1. polovině 19. století. V současnosti jde o v Evropě nejčastěji vysazovaný platan.

RŮST: opadavý strom dorůstající do výšky až kolem 40 m, se širokou korunou a tlustým kmenem. Kůru starších stromů tvoří několik vrstev s různou barvou a postupně se odlupuje, čímž kmen získává velmi charakteristický a dekorativní vzhled. Listy jsou středně hluboko dlanitě lalokovité, listová čepel je 3-7-laločná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu, současně s rašením listů. Květy jsou jednopohlavné a strom je jednodomý.

PLODNOST: raná (do 10 let), pravidelná.

PLODY: kulovité plodenství nažek je výrazně štětinovitě, dosahuje průměru 2,5–3,5 cm, vyrůstá na stopkách po 1–3 kusech.

DOZRÁVÁNÍ: v listopadu až prosinci.

VYUŽITÍ: vhodný do parků, velkých zahrad či alejí.

STANOVIŠTĚ: ideální slunné, teplé, s dostatečně vlhkou půdou, namrzá jen velmi výjimečně. Dobře snáší vysokou hladinu podzemní vody. U nás je dřevinou nížin a pahorkatin, ale ve Švýcarsku roste až do 800 m n.m.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C, je vhodný i do půd s vyšším obsahem vápníku, je odolný proti znečištění městského prostředí.

PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná vůči padlí, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.

PŮVOD: Finsko, Lepaa, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki. Synonyma a cizí názvy: Hinnonmäen vihreä, Hankkijas Delikatess, Hinnonmäki Grön, Hinnonmäki grün, Hinnonmäki Green, Hinnonmaki Green.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, kompaktní, s jednoduše ostnitými výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, kvete brzy až středně brzy, kratší dobu (asi 9 dní).

PLODNOST: raná, střední až vysoká (průměrně 0,93 kg/keř v 5. roce od výsadby).

PLODY: menší až středně velké (průměrně 2,02–3,33 g), oválné až podlouhlé. Slupka je zelená až žlutozelená v plné zralosti, hladká, pevná, málo náchylná k praskání. Dužnina je šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (cukernatost je průměrně 16,6 °Brix).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. dekádě července.

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum, ale i na zavařování, výrobu želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: stanoviště chráněné před větrem, slunné až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje závlahu během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, středně v květu kvůli ranějšímu termínu kvetení. Je vysoce odolný proti americkému padlí angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae). Vysoce odolný proti praskání plodů.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.

STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.