Ovocné

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Ukrajina, mezinárodní odrůda vyšlechtěná v IViV V.E. Tairov jako komplexní kříženec (Muscat de St. Vallier Blanc x směs pylů Muškát Hamburg, Chusajne) x Královna tairovská/Odesskij medovyj x směs pylů středoasijských odrůd. Registrovaná na Ukrajině jako Flora.

 
RŮST: do 2.-3. roku má slabší růst, později středně silný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, má gynoidní typ květu, vyžaduje přítomnost současně kvetoucího opylovače.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná, je třeba provést prořezávku hroznů – tím se dosáhne vyšší cukernatosti, vybarvení, zlepšení aromatického profilu hrozna.

 
PLODY: Hrozny jsou velké až velmi velké (600-800g, při dobré výživě 1,2-1,3 kg). Mají různé tvary (rozvětvený dlouhý, oválný), jsou hustší s pěknými žlutými bobulemi, často i s rezavým líčkem. Bobule jsou velké až velmi velké (30х22 mm, 6-9 g), oválné i kulaté. Jsou tvrdé, masité, křupavé, jemně muškátové chuti. Cukernatost bývá nad 20 %, kyselost 5-8 g/l. Degustativní hodnocení hrozna 8,6 bodů (na škále 1 – 9). Jen málokdy praskají. Má semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, kolem 5-10. srpna.

 
VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování i zavařování. Velmi dobře se přepravuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Vhodný i do skleníků a fóliovníků.

 
ODOLNOST: je poměrně odolný proti houbovým chorobám, má zvýšenou odolnost vůči peronospoře, botrytída ho nenapadá. Středně odolný vůči zimním mrazům - do -21 až -23°C, výhony dobře vyzrávají.

PŮVOD: Maďarsko, Kölyuktetö, KRF Research Station for Viticulture and Enology
University of Horticulture and Food Industry, v r. 1966 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis, konkrétně odrůd Seyve Villard 12375 x Pannonia Kincse. Synonyma: Suzy, Bornemissza Gergely 14, Jakobsberger.

RŮST: velmi bujný, hustý, vyžaduje více zelených prací, tedy vylamování zálistků a prosvětlování listů. Středně velké listy jsou 3- až 5laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: doporučené zatížení je 6–8 oček na m2.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (průměrně 178–350 g), středně husté, podlouhlé. Bobule jsou středně velké (průměrně 3,6–4,3 g), podlouhlé. Slupka je žlutozelená až žlutá, tenká. Dužnina je křupavá, šťavnatá. Chuť je sladká, neutrální. Cukernatost je průměrně 14–16 °Brix a obsah kyselin je 6–8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od 1. poloviny do konce září, potřebuje 137–143 dní při sumě aktivní teploty 2400–2650 °C.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale i na zpracování na kompoty, mošty, sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech, je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (6–7 bodů z 9, přičemž 9 je nejlepší), padlí (Erysiphe necator) (6 bodů z 9) a botrytidě (Botrytis cinerea) (6 bodů z 9).

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, kulovité keře. Sázíme ji asi o 15–20 cm hlouběji, než rostla ve školce. Na jaře odstraňujeme 4leté odplozené výhony odstřižením až u země.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně, převážně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Öjebyn, Otelo, Viola.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: hrozny jsou velmi dlouhé (průměrně 8,2–8,5 cm, na mladém dřevě až 9,5 cm), průměrně obsahují 9–11, maximálně 15 bobulí. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 11–12 mm), kulaté. Slupka je tuhá, tenká, černá, mírně matná s viditelnými tečkami – lenticelami. Dužnina je šťavnatá, zelenkastá, s množstvím drobných semen. Chuť je sladkokyselá, příjemně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, 1.–2. týden července, 2 dny po odrůdě Otelo. Díky dlouhé stopce hroznu se snadno sklízí. Při sklizni ve správném termínu se dobře přepravuje i skladuje – v chladu 4 dny.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména ke zpracování na výborné džusy s velkým výtažkem šťávy, na džemy, sirupy, kompoty, sušené plody do čaje, vína, likéry či destiláty. Bez skladování v chladu vydrží plody 2–3 dny.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečnou výměnou vzduchu, ale chráněné před silným větrem, nejlépe v těžší až středně těžké půdě, tedy jílovitohlinité až hlinité, s dostatkem humusu. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě, středně v květu. Je středně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae) a rzi (Cronartium ribicola) – zejména na stanovištích blízko lesa, někdy se na ní vyskytuje i roztoč vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

 
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.

 
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.

 
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: velmi dlouho byla považována za jednu z nejstarších odrůd s původem z Egypta či Jordánska, ale ampelografická studie z roku 2009 vyloučila severoafrický a blízkovýchodní původ a jako místo původu označila oblast mezi Švýcarskem, Itálií a Francií, pravděpodobně okolí Ženevského jezera, možná kanton Waadt (Vaud), kde se v 19. století na vinicích našlo velké množství klonů této odrůdy. Synonyma a cizí názvy: Ušlechtilé bílé, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.

RŮST: středně bujný. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 142 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,2 g), kulaté. Slupka je zelenožlutá, na slunné straně s hnědým líčkem, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 1. dekádě září. Při přezrávání bobule neztrácejí chuť. Dobře se přepravují.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě moštů, případně k výrobě lehkých vín vhodných ke scelování.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě do -17 °C, citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Francie, 2. pol. 16. stol.

 
RŮST: růst velmi bujný; strom se dožívá vysokého věku, vytváří mohutnou, řídkou korunu se šlahounovitými větvemi a silným hladkým kmenem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké, krátce kuželovité, zaoblené. Slupka je světlezelená nebo mírně nažloutlá, pevná, nepodléhá nárazu ani tlaku. Dužnina je máslovitá, jemná, šťavnatá, příjemně voní, chuť je sladká, sladkokyselá, muškátově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: okolo 15.–22. července, ale sklízí se dříve (ještě v tvrdém stavu, přibližně o týden dříve než úplně dozraje).

 
VYUŽITÍ: raná letní hruška vhodná na přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, vína, zavařování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda méně náročná na polohu, ale nejvíce se jí daří v teplých polohách; vyžaduje hlubokou, ne příliš lehkou půdu.

 
ODOLNOST: menší odolnost vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

 
RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řidší korunu – větve se pod váhou ovoce sklánějí. Plodonosný obrost je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova máslovka.

 
PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, láhvovitě protáhlé. Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá, někdy na slunečné straně mírně načervenalá, místy pokrytá rzivými lenticelami, často s odrůdově typickým švem. Celé plody jemně muškátově voní. Dužnina je nažloutle bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasné sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3–5 týdnů po sklizni, v chladu vydrží uskladněná do ledna až února, dozrává velmi postupně.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, moštování, kompotům, sušení, výživám a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideální jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, výhřevné, hluboké půdy, protože ze studených, mokrých a drsných oblastí je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: komplexní křížení zahrnující odrůdy Samarkandský samý raný, Goldcot, Scout a McClure bylo realizováno v USA, výběr ze semenáčů v ČR na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici, registrována byla v roce 1999.

RAST: slabý až středně bujný

OPELOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho, současně s odrůdou Velkopavlovická nebo těsně po ní. Vhodní opylovači podle času kvetení: Bhart (Orangered), Hargrand, Harlayne, Kioto, Ledana, Leala, Maďarská, Minaret, Paviot, Rakovského, Sabinovská, Velbora, Velkopavlovická, Velita, Veselka, Vesna, Vestar.

PLODNOST: poměrně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Vyžaduje probírku plodů.

PLODY: středně velké (průměrně 42 g), zboku kruhovité, zepředu trojúhelníkovité, symetrické, hladké. Slupka je jen velmi slabě až slabě zastřená, oranžová, s malým červeným, rozmytým líčkem. Dužnina je oranžová, tuhá, středně hrubá, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, pikantní, velmi dobrá. Jádro pecky je středně hořké.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, od konce června, 12-14 dní před Velkopavlovickou.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, mražení, konzervaci, výrobu povidel.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vyhřívané stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba je sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v květních pupenech a v mladých plůdcích, silně odolná vůči suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophilla), středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa a Monilinia fructigena), dobře odolná vůči hnědnutí listů (Gnomonia erythrostoma), citlivá na šarku.

PŮVOD: neznámý, patrně Anglie, velmi stará odrůda, známá také pod názvy Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rosie.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo vzhůru a poté se pod tíhou úrody ohýbají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Cárská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60–80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky. Slupka je pevná, pod silným ojíněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužnina je zelenkavá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá, z chladnějších poloh a deštivých roků kyselejší a trpčí. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem srpna, nerovnoměrné, vyplatí se sklízet probírkou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i kuchyňskému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná pouze do teplých poloh.

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní k šarce, silně odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia laxa), červené skvrnitosti slivoní (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Itálie, stará, krajová odrůda z regiónu Apúlia z okolí Trinitapoli v provincii Foggia, která se rozšířila už kolem roce 1830. Synonyma: Mandorla del Trono, Del Trono, Troilo, Truoghio, Mazetto, Guara, Troito.

RŮST: bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstovaná samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Ferragnès, Lauranne, Supernova, Genco může zvýšit úrodu. Kvete pozdě.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovité až podlouhlé, středně velké až velké (průměrně 1,25-1,50 g, průměrně 42-44 % hmotnosti plodu), zvrásněné, světlé, tvrdé, křupavé. Podíl dvojitých jader je velmi vysoký (25-35 %). Chuť je velmi dobrá až výborná, výrazná, sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl bílkovin (průměrně 21 g na 100 g hmotnosti čerstvých plodů).

DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je málo odolná vůči rzi (Tranzschelia pruni-spinosae), červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum) a vůči houbě Diaporthe amygdali. Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, ovocnářský výzkumný ústav ve Wädenswilu, vyšlechtěná v roce 1935 jako kříženec odrůd Coxova reneta × Ontario, na trh byla uvedena v r. 1955. Synonyma: Švýcarské pomerančové, Schweizer Orangenapfel.

RŮST: středně bujný, později slabší. Vytváří široce rozložité a dosti řídké, menší koruny. Rychle stárne, vyžaduje zmlazovací řez dříve během života.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači zejména: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná při pravidelném řezu. Plodí ve shlucích, plody jsou velmi pravidelné.

PLODY: středně velké až větší (průměrně 126–167 g), ploše kulovité, souměrné, pravidelně žebrované s 5 širokými, tupými žebry po celém povrchu plodu. Slupka je hladká, pololesklá, mírně mastná, zelenožlutá až slámově žlutá, překrytá na slunečné straně tečkovaným či mramorovaným oranžově červeným líčkem a oranžovými lenticelami výraznějšími jen v líčku. Dužnina je žlutá, kolem cévních svazků nazelenalá, středně tuhá, středně zrnitá až hrubozrnná, šťavnatá, křehká, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je kyselosladká, příjemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, z nižších poloh dříve, z vyšších později, konzumně dozrává přibližně koncem listopadu až v prosinci, vydrží asi do března.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, pečení či výrobě přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do středně teplých poloh s vlhčím ovzduším.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči padlí.

PŮVOD: Slovensko, místní odrůda z Bílých Karpat.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, dlouhověké stromy, jedny z nejstarších.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.

 
PLODNOST: pozdější, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až obrovské, nepravidelného, spíše válcovitého tvaru. Slupka je zelenobílá s cihlově červeným líčkem na slunečné straně. Dužnina je bílá, řidší, šťavnatá. Chuť je nasládlá s mírnou hořkostí.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň během srpna a září, konzum ihned po sklizni, vydrží maximálně do října.

 
VYUŽITÍ: zejména na cidre a mošty, hospodářské využití.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná na polohu i půdu. Velmi vhodná do alejí, k cyklostezkám, do volné krajiny, do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolná vůči chorobám i škůdcům.

PŮVOD: Německo, nalezen jako náhodný semenáč v r. 1949 v obci Seifersdorf u Drážďan. Registrován v r. 1954.

 
RAST: bujný až velmi bujný, vytváří husté až velmi husté, kulovité až rozložité, pravidelně stavěné, velké koruny. Raší brzy až středně brzy. Na podzim ukončuje vegetaci dříve než ostatní odrůdy, dobře mu vyzrává dřevo, nenamrzá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, samčí i samičí květy kvetou ve stejnou dobu, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

 
PLODY: velké (průměrně 14 g, 42x35x32 mm), kulovité až mírně oválné, se středně výraznou špičkou. Rubina je středně tlustá, zelená, s malým množstvím světlých teček, v zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořápka je středně tlustá až tlustší, polopapírová, mírně rýhovaná, světle až středně hnědá, soudržnost jejích polovin je střední, je dobře až středně dobře louskatelná. Jádro je velké, zaplňuje téměř celou skořápku (48 % z celkové hmotnosti plodu), je slámově žluté. Chuť je typicky ořechová, velmi dobrá, sladká, příjemně lahodná, zejména v čerstvém stavu, v suchém stavu je středně hořkavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, na začátku 3. dekády září, relativně rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a k cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra nezasychají.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Vůči chorobám je poměrně odolný.

PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.

 
RAST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně trnitými. Dobře snáší řez až do trojletého dřeva. Dorůstá až do 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, vyžaduje vysazení v blízkosti samce - opylovače k opylení.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přináší jako dospělý keř 35-50 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselou chutí. Obsahují v průměru 240 mg vitamínu C ve 100 g, 26 mg vitamínu E ve 100 g a 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná na sběr ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu. Jedna z nejpozdějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: pro kyselou chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se v sponu s 3x4 m.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.

 
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry, vyšlechtila ji Agnieszka Orzeł, je to odrůda ostružiníku západního (Rubus occidentalis).

RŮST: bujný, se vzpřímenými a pevnými, méně otrněnými výhony a menšími listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná.

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 2,3 kg na keř), pravidelná.

PLODY: na ostružiník západní velké (průměrně 2,5 g), pravidelně kuželovité, pevné, lesklé, černé s bílým ojíněním mezi malými peckovičkami. Dužnina je středně až méně šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická a kořenitá, někomu připomíná chuť perníka. Cukernatost je vysoká (průměrně 13,7 °Brix)

DOZRÁVÁNÍ: je to dvakrát plodící odrůda, na loňských výhonech dozrává začátkem července, na letorostech začátkem září. Plody se snadno sbírají a mají velmi dobrou po trvanlivost při uskladnění v chladu.

VYUŽITÍ: keře se s oporou dají použít jako neprostupný živý plot do menších i větších zahrad. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i všestrannému zpracování na mimořádně chutné džemy, likéry, na pečení. Velmi dobře snášejí mražení, po rozmrazení netečou. Je vhodná na domáce i profesionální pěstování.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých, středně teplých i vyšších a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a květu. Je dobře odolná vůči mšicím, viru RBDV (raspberry dwarf virus), houbovým choroby kořene a výhonů a díky mohutné kořenové soustavě vysoce odolná vůči suchu. 

PŮVOD: USA, University of Arkansas, kříženec Ark. 631 × Ark. 883 z roku 1982, registrovaná v roce 1993

 
RŮST: středně bujný, vytváří beztrnné, vzpřímené výhony. Velmi dobře odnožuje, takže rychle vytvoří záhon ostružin. Vyžaduje zimní řez odplozeného dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu až červnu.

 
PLODNOST: plodí na dvouletých výhonech, úrodnost je střední.

 
PLODY: středně velké (4-7 g), lesklé plody kuželovitého tvaru s pevnou dužninou. Chuťově velmi sladké (4,8-9,6 %), aromatické, jen s malými semínky, s vysokým obsahem vitamínu C v rámci ostružin (48 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od konce července do konce srpna (začíná 11 dní před Navaho), dozrává během necelých 4 týdnů.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum i mražení či další zpracování (džemy, zavařeniny). Dobře snášejí přepravu a jsou dobře skladovatelné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s jižní nebo jihovýchodní expozicí, půda dobře odvodněná, hlinitá, organická, bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého chlévského hnoje nebo kompostu. Vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná (minimálně do -24 °C), středně odolná vůči šedé hnilobě (Botrytis cinerea), dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Německo, Bavorsko, Freising, Wissenschaftszentrum Weihenstephan für Ernährung, Landnutzung und Umwelt, vyšlechtil ji Herrmann Schimmelpfeng, je to odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), známá také pod jménem "Bayern Kiwi".

 
RŮST: bujný, ovíjivá liana dorůstá 4–5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavná, částečně samosprašná odrůda, její úrodnost se zvýší v přítomnosti samčího opylovače, např. odrůdy Prince Jumbo.

 
PLODNOST: raná, vysoká, až 30 kg z jedné rostliny v plné plodnosti.

 
PLODY: středně velké (průměrně 7,6 g, délka 2,6 cm, šířka 2 cm), válcovité, podlouhlé, mírně zploštělé. Slupka je sytě zelená s červeným líčkem, hladká, tenká. Dužnina je zelená, šťavnatá, velmi aromatická a sladká s mírnou kyselinkou. Obsahuje středně až velmi mnoho vitamínu C (81–182 mg/100 g) a aktinidin s antimikrobiálními účinky.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině září. Sklízí se plně vyzrálé, tedy měkké přímo z rostliny.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování (džemy, marmelády atd.).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě silně mrazuvzdorná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Rusko, AZOS, Anapa, registrováno v r. 1998, mezinárodní kříženec moldavské odrůdy Moldova x americká Cardinal.

 
RŮST: bujný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: bohatá, úrodu je třeba redukovat. Průměrně 16 t/ha.

 
PLODY: Hrozny odrůdy jsou velké (600-800 g), rozvětvené i prodloužené. Tmavě modré bobule jsou středně hustě až řídčeji rozloženy na hroznu, jsou velké (průměrně 27x23 mm, 6-8 g), podlouhlé a mírně zašpičatělé. Špatně odkvetlé bobule mohou být menší a jsou bezsemené. Chuť jednoduchá, harmonická, sladká, konzistence křupavá. Cukernatost je středně vysoká, 17-19 °NM. Plody nepraskají.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, po 15. září. Potřebuje 125 – 135 dní při součtu aktivních teplot 2550 - 2700 °C. Během dozrávání je nutné odlistit zónu hroznů o 50 %.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro zpracování na víno, džemy, kompoty apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, úrodná, dostatečně vlhká půda. Doporučená vzdálenost keřů v řadě je 1,5 m.

 
ODOLNOST: odolný vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) i botrytidě (Botrytis cinerea), má zvýšenou odolnost vůči padlí (Uncinula necator). Mrazuvzdorný do -22 °C až -24 °C.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

RŮST: středně bujný, málo odnožuje, průměrně 6 odnoží na keř za 3 roky, takže je méně náročná na péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, větrosnubná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallsche Riesen, Webbova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší (průměrně 2,6 kg/keř), pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 2,6–2,7 g), podlouhlé. Jádro s hrubší slupkou je středně velké až menší (tvoří asi 41–45 % hmotnosti plodu, průměrně 1,1 g), zejména po oloupání je velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, během 2.–3. dekády září.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový keř vhodný do volně rostoucích živých plotů, mezí, větrolamů, na pastviny, do menších i větších zahrad i parků, poskytuje včelám první pyl v rámci roku. Plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i ke zpracování na pečivo, cukrovinky apod. Dřevo se používá v košíkářství na výrobu loubkových košíků, na výrobu kvalitních uhličitých tyčinek na kreslení.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, v pupenech i květu.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Skotsko, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěna v roce 1975 jako kříženec odrůd (Brödtorp × Janslunda) × (Consort × Magnus) jako první ze série „Ben“ a byla pojmenována po skotském vrchu Ben Lomond.

RŮST: bujný, ale kompaktní, jen mírně rozkladitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a dlouho. Míra samosprašnosti je u černého rybízu vysoká (45 % při úplné izolaci, i od hmyzu, a kolem 60 % při opylování čmeláky bez přítomnosti jiné odrůdy), ale úroda se zvýší v přítomnosti jiné odrůdy.

PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 1,02–1,3 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou kratší (průměrně 4,5–5,2 cm). Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 1,2 g s rozmezím 0,8–1,3 g), kulaté a černé. Jsou středně pevné až pevné. Barva šťávy je výrazná a stabilní. Chuť je výrazně aromatická, vyváženě sladkokyselá (průměrně 15,4–17,9 °Brix), velmi dobrá. Plody mají vysoký obsah antioxidantů a antokyanů, vykazují vysokou antimikrobiální aktivitu a mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní (průměrně 8 dní po odrůdě Triton).

VYUŽITÍ: jedlý keř do malých i velkých zahrad, sadů, do živých plotů i samostatných bobulovinových záhonů. Kulinární využití: plody na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí. Listy a listové pupeny se používají k ochucení mléka do dezertů, polévek či do čajů. Léčivé využití: plody mají močopudné a potopudné účinky, zvyšují odolnost vůči infekcím a pomáhají při nachlazení a chřipce. Šťáva z plodů působí proti průjmu a zlepšuje trávení. Listy a pupeny mají čistící, močopudné a potopudné účinky, snižují krevní tlak. Zevně se používají na pomalu se hojící rány a jako kloktadlo na bolavé hrdlo a afty. Semena jsou zdrojem kyseliny gama-linolenové (GLA) a olej z nich se používá také v kosmetice.  

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou, bez zatravnění. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, i chladných.

ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a často uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější k napadení klíněnkou rybízovou (Dasineura tetensi) a americkým padlím angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae) či reverzí rybízu (Blackcurrant Reversion Virus, BRV).

PŮVOD: neznámý, samčí odrůda druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta).

 
RŮST: bujný, dorůstá do délky asi 6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Řezem se dá dobře udržet i v menší velikosti.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samčí odrůda potřebná k opylení samičích odrůd aktinidie význačné (A. arguta), např. odrůd Ananasnaja, Chang Bai Giant, Jumbo, Purpurna Sadowa. Zvládne opylit 4–6 samic, pokud jsou v dostatečné blízkosti, pyl přenáší hmyz. Zvyšuje úrodu a velikost plodů i částečně samosprašných odrůd Issai, Japsai, Weiki a Zakarpacie.

 
PLODNOST: netvoří plody.

 
PLODY: netvoří plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.

 
VYUŽITÍ: výborný, produktívní opylovač a zároveň velmi dekorativní liana vhodná na pergoly, ploty apod. s velmi vonnými květy.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: dřevo je dobře mrazuvzdorné minimálně do -26 °C až -28 °C, možná i do nižších teplot, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).