Ovocné

PŮVOD: Německo, bývalá NDR, registrovaná v roce 1979.

 
RAST: velmi bujný, vytváří střední až vyšší korunu s velmi silnými větvemi, středně trnitými. Dobře snáší řez až do trojletého dřeva. Dorůstá až do 4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, vyžaduje vysazení v blízkosti samce - opylovače k opylení.

 
PLODNOST: raná a velmi vysoká, ročně přináší jako dospělý keř 35-50 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,65 g, délka 1,45 cm x šířka 1,13 cm), charakteristického vejčitého tvaru, sytě oranžové barvy s pevnější slupkou a spíše kyselou chutí. Obsahují v průměru 240 mg vitamínu C ve 100 g, 26 mg vitamínu E ve 100 g a 3,4 g kyselin, 4,9 g tuků. Je vhodná na sběr ořezem a následným zmrazením větviček při -25 °C.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu. Jedna z nejpozdějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: pro kyselou chuť plodů je odrůda vhodná zejména ke zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se v sponu s 3x4 m.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě, mutace odrůdy Lukjanovskij, poprvé plodil 1981.
RŮST: středně silný, vzpřímený růst. Kompaktní a hustý keř s oblenou korunou. Špatně se opyluje s Ljukanovským (Svetljačok je jeho mutací).
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoká a spolehlivá, 15letý keř dá 40–45 kg.
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 6,5–10 g) lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy. Dužnina je tmavě červená, aromatická, šťavnatá, výborná, sladkokyselkavá, s obsahem cukru 9,7–11 %, nízkým obsahem kyselin (1,6 %) a velmi vysokým obsahem vitamínu C (150 mg/100 g). Pecka je ve srovnání s plodem malá (jen 8,9–9,3 % hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Zralé plody drží na keři 2–3 týdny, odkud je lze přímo konzumovat, neopadávají hned po dozrání. Skladované vydrží 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines), v r. 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1856. Synonyma: Mechelenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní máslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Jozefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo vzhůru a s postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Vídeňská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, v dobrých lokalitách pravidelná, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejcovité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutavá, s tmavě žlutým až hnědavým líčkem, po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužnina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořenitá, pikantně sladkokyselá. Dužnina na vzduchu hnědne.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, protože předčasně sklizené plody vadnou, příliš pozdě sklizené zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška na přímý konzum, moštování, sušení, výrobu džemů, povidel, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i na výrobu kompotů, přestože má měkčí a hnědnoucí dužninu.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, pokud jsou dostatečně teplé. Vyžaduje hluboké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých strom ani plody nedorůstají do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody ve větru nepadají.

PŮVOD: neznámý, patrně Anglie, velmi stará odrůda, známá také pod názvy Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rosie.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo vzhůru a poté se pod tíhou úrody ohýbají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Cárská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60–80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky. Slupka je pevná, pod silným ojíněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužnina je zelenkavá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá, z chladnějších poloh a deštivých roků kyselejší a trpčí. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem srpna, nerovnoměrné, vyplatí se sklízet probírkou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i kuchyňskému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná pouze do teplých poloh.

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní k šarce, silně odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia laxa), červené skvrnitosti slivoní (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, Severní Afrika. Je to přirozený amfidiploidní kříženec dvou diploidních druhů, tedy myrobalánu = slivoně třešňové (Prunus cerasifera) a Prunus microcarpa. Na Slovensku roste v nížinách až pahorkatinách do 900 m n. m., na mezích, okrajích lesů.

RŮST: středně bujný. Je to trnitý, opadavý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 1-3 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpraskaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zubaté, raší až po odkvětu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná. Kvete drobnými, oboupohlavními bílými květy v březnu až dubnu ještě před vyrašením listů. Květy vyrůstají jednotlivě nebo ve svazcích po 2 až 5, jsou pravidelné, pětičetné.

PLODNOST: vysoká, v případě nevymrzání květů pravidelná.

PLODY: jsou malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužinou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až prosinci, podle toho, kdy přijdou mrazy, na větvích vytrvává do zimy.

VYUŽITÍ: keře jsou velmi vhodné na vytvoření neprostupné jedlé živé plotu, např. v kombinaci s rakytníky do zahrad, mezí a větrolamů, ale i parků, poskytuje úkryt pro ptáky, nektar i pyl pro opylovače, takže je to dobrá brzy kvetoucí medonosná dřevina. Kulinářské využití: plody po přemrznutí na přímou konzumaci, výrobu vína, destilátů, likérů, ochuceného ginu, džemů, želé, sirupů či kompotů. Květy jsou voňavé a dají se kandovat. Ve Francii se nezralé plody nakládají do slaného nálevu jako olivy, podobně jako dříny. Léčivé využití: Zápar z květů se používá proti průjmu, nevolnosti, poruchách ledvin a močového měchýře. Technické využití: kůra obsahuje hodně taninu, používala se i na výrobu inkoustu. Z listů lze získat zelené barvivo, z plodů tmavě šedé až zelené, z kůry povařené v zásaditém roztoku žluté. Dřevo je velmi tvrdé, používalo se na výrobu zubů hrábí. Z větví se vyráběly krásné vycházkové hole.  

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, teplé, snese i chladnější, jen tam může namrzat v květu. Je nenáročná na půdu, snese jakoukoli půdu kromě velmi kyselé rašeliny. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, i kvůli brzkému kvetení - začíná kvést ještě před myrobalány a slivoněmi, odolná vůči suchu a větru.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, kříženec mezi odrůdami Autumn Bliss a Tulameen.

RŮST: středně bujný až bujný, velmi vzpřímený, kompaktní, tvoří jen málo (3-4) bočních výhonů. Výhony dosahují výšky 1,7-2 m, rostlina šířky 0,7-0,8 m. Výhony jsou středně trnité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: raná, střední až vysoká.

PLODY: jsou velmi velké (průměr 2,8-2,9 x 2,6-2,7 cm, průměrně 6 g), kuželovité až kulaté, s velmi pevnou slupkou a pevnou dužninou, červené. Chuť je sladká (průměrně 8,1 °Brix). Velmi snadno se sklízejí.

DOZRÁVÁNÍ: dvakrát plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od poloviny srpna do října na letorostech.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i všestrannému zpracování a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný. Je středně odolný vůči fytoftoře, odolnější vůči odumírání výhonů maliníků způsobovanému zejména houbou Fusarium avenaceum, náchylnější k viru chlorotické skvrnitosti maliníku (RBDV). Středně až méně odolná vůči deštivému počasí při dozrávání, více než Autumn Bliss.

PŮVOD: Francie, Angers, semenáč neznámého původu z 2. pol. 19. století vypěstovaný v pokusné zahradě Zahradnického svazu Maine et Loire. Poprvé plodila v r. 1849.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený, užší jehlanovitý tvar si zachovává i ve vyšším věku.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova, Crassanská, Júlová, Drouardova, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Mechelenská, Nelisova zimní, Poiteau, Rooseveltova, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: pozdější, střední až menší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 190 g, ale i 500 g), krátce hruškovité, baňatější, z jedné strany často jemně prohnuté, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, jemná, matná, nejprve zelená, později žlutozelená s množstvím rzivých teček, někdy s oranžovočerveným pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá až nažloutle bílá, jemná, rozplývavá, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je kořenitě sladká, mírně nakyslá, aromatická, vynikající, jedna z nejlepších.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v pol. října, konzumně dozrává koncem října až zač. listopadu, vydrží do konce listopadu až do pol. prosince. Při sklizni se neotlačuje. Dobře se skladuje, nezvadá a nehniličí, dozrává postupně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i na sušení, moštování, výrobu džemů, výživ, kompotů, destilátů, na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda teplá, hluboká, dostatečně vlhká, úrodná. V suché a chudé půdě málo plodí, v studené a mokré jsou plody nekvalitní a snadno praskají. Vhodná jen do teplých poloh, ve vyšších jsou plody kaménčité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, středně až silně odolná proti strupovitosti, proti ostatním chorobám a škůdcům středně, nebývá červivá.

PŮVOD: ČR, Kyjovice, krajová odrůda z Ostravska. Matečný strom se nacházel v bývalé zámecké zahradě v Kyjovicích, odrůdu šířil J. Kupka.

RŮST: zdravý, středně bujný, vytváří koruny zpočátku vzpřímené, později široké, méně pravidelné s převisajícími větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to mohou být např. následující: Aker, Batul, Červené tvrdé, Čistecké lahůdkové, Hammerstein, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 160 g, 70 × 60 mm), ploše kulovité, pravidelné, jen málo hranaté. Slupka je pevná, tuhá, hladká, pololesklá,
citrónově žlutá s hnědavě červeným líčkem, často mramorovaným, po celém plodu rzivé i bílé tečky, vybarvuje se až na jaře. Dužnina je pevná, šťavnatá, křupavá, často zelenavá, na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokyselá, bez výraznější kořenitosti, jemně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna. Plody předčasně nepadají a při skladování nevadnou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a kuchyňskému zpracování (pečení, výroba přesnídávek).

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, i větrnější, je méně náročná na půdu. Vhodná i do vyšších poloh, nemá ráda uzavřené polohy, kde se drží vlhký vzduch. 

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Rusko, vyšlechtily šlechtitelky E.I. Pantelejeva, T.M. Pletneva jako semenáč z volného opylení elitní formy 30-61-1487 (Ščerbinki-1 х Katunský ekotyp) v roce 1981, registrovaný v r. 1997.

 
RŮST: střední, 6-letý keř je vysoký 2,5 m. Tvoří kompaktní, hustý, nižší a pevný keř, větve jsou rovné a téměř beztrnné. Listy jsou středně velké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.

 
PLODNOST: raná (ve 4. roce života), středně vysoká, 6-letý keř dává úrodu asi 8 kg plodů.

 
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 0,74-0,9 g), oválné, svítivě oranžové. Na rakytník jsou sladké, obsahují až 9,7 % cukru, kyselin jen 1,14 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníků nižší až středně vysoký - 85 mg/100 g, podobně obsah oleje 5,2 %. Stopka je delší, plody se snadno trhají.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky. Při skladování se džem nedělí jako u většiny jiných odrůd, ale zůstává homogenní.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

Na Slovensku se běžně vyskytující bujně rostoucí trnitý keř, dorůstající do výšky 1 až 3 m. Plody – šípky mají všestranné využití.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo x Haganta v roce 2003, na trh byla uvedena v roce 2014.

RŮST: středně bujný až bujný, s dobrým větvením a hustým olistěním. Snadno se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy. 

PLODNOST: raná, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Pro dosažení kvality plodů je zapotřebí v letech s vysokou úrodou provést jejich probírku.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 76 g, s rozsahem 53-108 g), oválné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá až fialová. Dužnina je žlutozelená, pevná a šťavnatá, středně až lépe oddělitelná od pecky. Chuť plně vyzrálých je velmi dobrá, se střední až vysokou cukernatostí (17-22,7 °Brix) a vyváženou vůní.  

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, od konce srpna do poloviny září. Plody je třeba nechat plně vyzrát na stromě, nevyzrálé plody jsou nahořklé. Snadno se sbírá a má dobrou trvanlivost.

VYUŽITÍ: plody pro přímou konzumaci, ale i pro sušení, pečení, výrobu výživ, džemů, povidel, kompotů či destilátů. Květy jsou atraktivní pro různé opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dobře zásobenou vláhou, ale propustnou, nezamokřenou, hlinitou, písčito-hlinitou nebo hlinito-písčitou.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně až méně mrazuodolná v květech. Je spolehlivě odolná vůči šarce na bázi hypersenzitivity, dobře odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Čína, Chang Bai Mountain Research Institute na hranici se Severní Koreou, odrůda aktinidie význačné (Actinidia arguta). Šlechtění je neznámé.

 
RŮST: bujný, dosahuje výšky 8–12 m s ročními přírůstky 2–3 m. Lianovité výhony jsou hladké, bez chloupků. Listy má široké a řapíky listů zelené. Pěstujeme s pevnou oporou – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašné, pouze se samičími květy, vyžaduje opylení jinou samčí odrůdou druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo či oboupohlavnou odrůdou Weiki.

 
PLODNOST: raná (do 3–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: jsou velmi velké (až 20–30 g, 4–5 cm), elipsovité, zploštělé, někdy srdčité. Slupka je hladká, zelená, plody se jedí vcelku i s ní. Dužnina je zelená a šťavnatá. Chuť je velmi sladká, aromatická, jen jemně nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až v říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, marmelády apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě dobře mrazuvzdorná (do -25 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

 
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).

 
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, vyšlechtil amatérsky šlechtitel Jevgenij Georgijevič Pavlovskij jako mezidruhového křížence odrůd Talisman x (Cardinal + směs pylu európsko-amurských odrůd). Synonyma: Рошфор.

RŮST: silný, výhony dobře vyzrávají, raší pozdě. Listy jsou středně velké, středně vykrajované.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: velmi vysoká a pravidelná, pěstuje se na 40-45 oček na keř, 8-10 oček na ťažeň, vyžaduje redukciu hroznů na průměrně 1,2-1,4 na výhon.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (průměrně 500-900 g, ale i 1000 g, často i více), kónické až cilindricko-kónické, středně husté až husté. Bobule jsou velmi velké (průměrně 8-10 g, někdy až 15 g), kulaté. Slupka je zpočátku růžová, později tmavofialovomodrá, středně pevná, tenká. Dužnina je masitá, křupavá, obsahuje semena. Chuť je výborná, harmonická, v plné zralosti muškátová (degustačně hodnocená na 9,7 bodů z 10). Cukernatost je 15-18 g/100 ml, obsah kyselin 6-7 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné (100-120 dní), obvykle v 1. dekádě srpna. Hrozny mohou ostať dlouho na keřích bez poškození osami a ztráty kvality.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci jako stolní hrozny, případně k výrobě kompotů, džemů či moštů.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, chráněné, je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou půdy suché, ale i příliš vlhké, prehnojené. Je vhodný na pěstování zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě zřejmě do -22 °C až -24 °C, pozdním rašením z stolních odrůd lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči plísni révovej - peronospoře (Plasmopara viticola) - má geny Rpv12 a Rpv3 - a vyšší odolný vůči padlí (Erysiphe necator), středně odolný vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

Máte rádi překvapení? Víte, taková ta typu – Kinder Surprise – koupíte dětem vajíčko, čokoládu jim sníte a ony jdou radostí vyskočit z kůže v očekávání, jakou hračku najdou.

Přesně takovéto Tree Surprise neboli Stromkové překvapení jsme pro vás vymysleli.

Ovocný strom s překvapením za zvýhodněnou cenu!

Pokud tedy máte rádi takováto překvapení a máte ještě místo na zahradě či v sadu, postupujte takto:

1. Vyberte si tvar stromku
2. Do poznámky při platbě prosím napište, kde budete stromek sázet: velká/malá zahrada, nadmořská výška, písčitá/hlinitá/jílovitá půda, rovina/svah/mrazová kotlina, zda se v lokalitě během vegetace drží mlhy nebo ne
3. O ostatní se už postaráme my – vybereme vám strom, který u vás bude prospívat. A vy se můžete těšit na překvapení v podobě ovoce, které budete moci za pár let konzumovat

Tak co, které „vajíčko“ si vyberete? :)

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, objevil ji koncem 19. století jako náhodný semenáč vrchní zahradník Löbner a pojmenoval po svém otci, popsána byla poprvé v roce 1899.

RŮST: zdravý, vytváří středně velké, vzpřímené a pravidelné koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nejsou ověření, ale podle doby kvetení by mohli být např. Banánové zimní, Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Idared, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, spíše nižší.

PLODY: středně velké až větší plody (průměrně 180 g) kuželovitého tvaru. Slupka je středně silná, hladká, pololesklá, základní barvy citrónově žluté, překryté mramorovanou / pruhovanou červení. Dužnina je křupavá, jemně nažloutlá, voňavá, méně šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť výborná, sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října (co nejpozději), konzumní zralost: prosinec, skladovatelnost do dubna i déle. Větrem plody nepadají, nehnijí, nevadnou.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, dlouhodobé skladování. Plody dobře snášejí transport.

STANOVIŠTĚ: méně náročná odrůda, vhodná i do vyšších, podhorských poloh; preferuje středně těžké půdy a vlhčí ovzduší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně strupovitosti a vůči škůdcům, jen v suchu trpí padlím.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, ze semen populace planě rostoucích semenáčů rostoucích v Primorsku ji  vybral Ivan Šajtan. V roce 1998 byla registrována jako odrůda na Ukrajině.

RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, drátěnku apod.).

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými voňavými květy. Zpočátku v spodní části vytvoří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnú rostlinu, která má mírně posunuté kvetení. U nás naleznete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže na dosažení úrody Vám stačí koupit si 2 kusy.

PLODNOST: v prvních letech se vyvinie jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, pribúdajúcou výškou rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech - tvarem, velikosti a barvou podobné červeným ríbezliam. Mají velmi špecifickú chuť, hovorí se o nich jako o ovoci pěti chutná. Jsou kyselé, mírně nahořklé, nepozorovaně slané, nasládlé a jemně štiplavé.

DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v liehu, v podobě povidel, šťávy, kompótu, čaje i vína. Celá rostlina funguje jako tonikum, plody se používají proti kašli a na podporu dýchacího systému, na ochranu jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronického průjmu, nespavosti, v malých dávkách na podporu nervového systému a paměti. Externě se používají na ošetření podráždenia kůže a jí alergických reakcií. Aromatické listy se používají na čaj.

STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domov, vadí jí poloha na příliš pálivom slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhony a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazy, ale jsou odolnější jako aktinidie. Po zmrznutí znovu vyrašia, je však možné, že ten rok už nevykvetou. není náchylná na choroby či poškození škůdci.

PŮVOD: Pákistán, velmi rozšířený v Itálii.

 
RŮST: velmi bujný, tvoří velké koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, zpočátku trpké plody, i opylené netrpké plody.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké (v průměru 235 g), kulovité až zploštěle kulovité, v průměru s 1 semenem na plod, slupka je žlutooranžová, dužnina oranžová, velmi sladká a chutná, s vanilkovou aromou.

 
DOZRVÁNÍ: dozrává velmi pozdě, až během listopadu. Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké a měkké, po opylení netrpké.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; dává přednost kvalitním, hlubokým, hlinitým půdám, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný pouze do vinohradnických oblastí.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorné do -17 °C až -20 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné proti škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Japonsko, Tsukuba, Národní centrum pro zahradnický výzkum (NIFTS), vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kikusui x Wasekozo, křížení proběhlo v roce 1941, poprvé plodila v r. 1947 a pojmenována byla v r. 1959. Synonyma: Kousui.

RŮST: zpočátku bujný, později střední, vytváří středně velké až velké, vzpřímené koruny, dlouhé a křehké výhony.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními květy. Kvete zejména na jednoletém dřevě, brzy až středně brzy. Vhodní opylovači např.: Hosui, Nijisseiki, Shinseiki, Chojuro. Je nekompatibilní se Shinsui.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, vyžaduje probírku. V Japonsku dosahuje až 30–35 t/ha.

PLODY: středně velké (u nás průměrně 160 g), zploštěle kulovité. Slupka je tenká, zpočátku žlutá, později rezavá s červeným líčkem a s výraznými lenticelami zejména na vrcholu plodu. Dužnina je krémově bílá, měkčí, šťavnatá, křupavá, má střední sklon k hnědnutí, bez sklonu ke sklovitosti. Chuť je výborná, sladká, s oříškovou příchutí a vůní vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna či na přelomu srpna a září, před Hosui či Nijisseiki, plody dozrávají postupně. Plody vydrží uskladněné ve sklepě či lednici asi 1 měsíc, v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží až do poloviny ledna. Při skladování vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.

VYUŽITÍ: plody zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů, kompotů či moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata), citlivější na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), která se u nás zatím nevyskytuje.

PŮVOD: Japonsko, Honšú, prefektura Šizuoka, obec Mori (Morimachi), pravděpodobně neznámý semenáč, který kolem roku 1844 objevil Matsumoto Jiro na břehu řeky Ōta a přesadil ho k sobě na zahradu. Rozšířil se roubováním díky tomu, že na rozdíl od ostatních tehdy pěstovaných odrůd v okolí nebyl trpký při dozrání na stromě. Představili ho v časopise Nodan místní zahradnické společnosti Teikoku Nouka Ichi Kyokai a vyšlechtili z něj i raněji dozrávající odrůdu Ichiki-kei Jiro, která je dnes zřejmě nejpěstovanější odrůdou v Japonsku. Plody prý chutnaly i císaři Macuhitovi a na konci éry vlády dynastie Meidži (do r. 1912) byly již populární po celém Japonsku a vyrovnaly se v oblibě odrůdě Fuyu. Původní strom stále roste v Mori, má status přírodní památky prefektury Šizuoka a od roku 2004 se o něj stará Společnost pro ochranu mateřského stromu Jiro. 

RŮST: středně bujný. Vytváří spíše menší korunu. Dorůstá do výšky 3–5 m. Letorosty jsou středně silné, se středním počtem eliptických lenticel a široce vejčitými pupeny, se středně širokými listy zakončenými ostrou špičkou.

OPyLOVACÍ POMĚRY: partenokarpický, tvoří jen samičí květy, kvete středně brzy a středně bohatě. Bez přítomnosti opylovače tvoří velké množství partenokarpických, bezsemenných plodů, v přítomnosti opylovače (např. jiné odrůdy) jsou plody se semeny. 

PLODNOST: raná, vysoká (propad plodů je nízký až středně vysoký), v mládí méně vyrovnaná, později vyrovnanější, pravidelná.

PLODY: partenokarpické plody jsou středně velké až velké (průměrně 139–250 g), zploštěle hranaté se 4 hranami a středně výraznými rýhami (průměrná výška plodu 5 cm, šířka 7 cm) a kalich je výrazně vmáčknutý, kališní lístky středně široké, stopka krátká a silná. Slupka je žlutooranžová, v plné zralosti sytě oranžová až červenooranžová, středně silná, odolná proti poškození při manipulaci. Dužnina je v plné zralosti oranžová s drobnými hnědými skvrnami, tuhá, křupavá, méně šťavnatá než u odrůdy Fuyu, ale ne suchá. Chuť je velmi dobrá, sladká (průměrně 14,2–16,9 °Brix, s nízkým obsahem kyselin 0,13 %). Opylené plody jsou mírně větší a mají tmavě hnědá semena s drobnými částmi dužniny kolem nich zbarvenými dohněda.

DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, dozrává po odrůdě Tipo, před odrůdou Vaniligia, tedy u nás zejména koncem října až začátkem listopadu. Je to typ PCNA, tedy plody jsou sladké už při sklizni, bez ohledu na to, zda byly či nebyly opylené. Plody mají střední trvanlivost po sklizni.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména během vegetační sezóny a při dozrávání plodů po opadu listů. Kulinární využití: Plody jsou vhodné zejména na čerstvý konzum, do ovocných či zeleninových salátů, na výrobu vína, džemu, méně vhodné na sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při potížích s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují třísloviny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do asi −12 °C až −15 °C (mladé stromy) a později až do −15 °C až −17 °C (dospělé stromy), v květu obvykle uniká mrazům. Je středně odolný vůči poškození obalečem rybízovým (Synanthedon tipuliformis). Plody jsou náchylnější k praskání na špičce v případě silného větru či velmi vysoké teploty.

PŮVOD: Dánsko, Kodaň, University Copenhagen, Department of Plant and Environmental Sciences a Aarhus University, AU Aarslev, Danish Centre for Food and Agriculture, křížení realizoval S. Dalbro a v roce 1986 odrůdu vybral ze selekce semenáčů A. Thuesen, v roce 1989 odrůdu poprvé popsal K. Kaack. 

RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 3 m, tvoří mnoho výhonů, má velké listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. V rámci odrůd bezu černé kvete brzy, společně s odrůdou Samidan.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké souplodí (průměrně 58,8 g) s průměrně 264 bobulemi. Bobule jsou velké (100 plodů váží průměrně 23-33 g, průměr bobule je průměrně 6,24 mm). Plody jsou lesklé, modročierne, obsahují střední množství antokyanů (průměrně 496 mg na 100 g), šťáva z nich má velmi příjemnou, nakyslou chuť. 

DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v první polovině srpna, dozrává rovnoměrně.

VYUŽITÍ: keř je jedlý, léčivý i dekorativní, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, sadů, mezí, parků i jiné městské zeleně. Kulinární využití: květenství se smaží, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, lze je použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit alespoň při 50 °C a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a výživy (oboje nejlépe doplněné o hrušně či jablka bohaté na pektin). Lze je použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich džus, víno, destiláty. Využívají se v potravinářství na přibarvování potravin. Léčivé použití: květenství se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, externě působí protizánětlivě. Plody mají protivirové účinky. Technické využití: mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: zvládá i polostín, i hůře půdy, ale upřednostňuje sluneční, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v mladém dřevě, v květu navzdory ranému kvetení obvykle uniká mrazům. Málo náchylná na choroby a škůdců. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.