Ovoce na moštování

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně v Německu nebo Švýcarsku, náhodný semenáč, velmi stará odrůda.

 
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vzpřímený, později středně silný růst, koruna nejprve pyramidální, později kulovitá se skloněnými větvemi. Větve mají sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Golden Delicious, Ontario, James Grieve, Jonathan, Parména zlatá zimní, Starking Delicious, Šampaňská reneta.

 
PLODNOST: raná až středně raná, 4.–5. rok po výsadbě, střední, s probírkou pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, kuželovité, slabě žebrované, u kalicha zúžené – zvonkovité. Slupka je tenká, hladká, suchá, zelenkavožlutá, na slunečné straně narůžovělá, s rzivými lenticelami. Dužnina je bílá, tuhá, křehká, středně šťavnatá, aromatická, na řezu takřka nehnědne. Chuť je příjemná, harmonická, svěží, kyselejší až kyselosladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumní zralost v lednu či únoru, dlouhá skladovatelnost do března až června. Velmi dobře skladovatelná, nezvadá, nehnědne.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení a moštování. Dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Nenáročná odrůda na půdu. Vyhovují jí teplé a středně teplé polohy zejména proto, že pozdě ukončuje vegetaci. Vhodná pro zahrady i větší výsadby.

 
ODOLNOST: nízká odolnost dřeva vůči mrazu, květy jsou středně mrazuvzdorné, střední až vyšší odolnost vůči padlí a strupovitosti. Citlivá na měďnaté přípravky.

PŮVOD: Nizozemsko, Fresh Forward.

RŮST: zdravý, silný, se středně vysokým, kulovitým, vzdušným trsem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květy jsou v úrovni listů nebo nad nimi, citlivější na jarní mrazy.

PLODNOST: vysoká, 1–1,1 kg na rostlinu.

PLODY: velmi velké (průměrně 20 g), velikostně vyrovnané, kuželovité, intenzivně lesklé, sytě červené až tmavě červené. Dužnina je celá červená, pevná, šťavnatá s dutinou. Chuť je výborná, sladká, harmonická.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, od konce května do poloviny června, 2–3 dny po Honeoye, 5–6 dní před Sonatou.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, mražení, zpracování na džemy a sirupy. Je dobře skladovatelná v chladu, neztrácí lesk.

STANOVIŠTĚ: chráněné, slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá, s dostatkem živin a vláhy. Vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy. Jahody zazimujeme přikrytím např. chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě, méně v květu, silně odolná proti krčkové hnilobě (Phytophthora cactorum) a verticiliovému vadnutí (Verticillium dahliae), silněji odolná proti padlí (Podosphaera aphanis), méně odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea) (ale mnohem více než odrůda Clery) a proti kořenové hnilobě (Rhizoctonia spp.). Dobře odolává dešťům. Při příliš vysokých teplotách mohou plody měknout.

PŮVOD: Německo, Berlín, jedna z nejstarších německých odrůd z 80. let 20. století.

 
RŮST: střední vzrůst do 2-3 m, vytváří bohatě rozvětvený keř s nepravidelnou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: odrůda je částečně samosprašná. Plodí i bez přítomnosti samičího opylovače, ale jeho přítomnost úrodu zvýší.

 
PLODNOST: raná, nižší v případě samostatného keře, vyšší v případě přítomnosti samičího opylovače.

 
PLODY: středně velké, oválné, oranžové až tmavě oranžové, se středně pevnou dužinou. Obsahují vysoký obsah vitamínu C a dalších vitamínů, aminokyselin, tříslovin, minerálních látek, karotenoidů - posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce srpna.

 
VYUŽITÍ: všestranné použití: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Moldavsko, Moldavský výzkumný vinařský institut Vierul, vyšlechtili v r. 1985 M. S. Žuravel, G. M. Borzikova a I. P. Gavrilov jako křížence odrůd Moldova x Maršalskij. Je to meziodrůdový kříženec Vitis vinifera x Vitis labrusca, původně pojmenovaný jako Kodrianka. Synonyma a cizí názvy: Кодрянка, Kodrjanka, Kodryanka, VII 24-15.

RŮST: bujný. Listy jsou středně velké až velké, pětilaločné, středně hluboce vykrojené. Řapík listu je dlouhý, načervenalý. Pěstujeme se zatížením 40–50 oček na keř, řežeme na 6–8 oček na výhon, ponecháváme průměrně 1,1–1,7 hroznu na výhon. Výhony dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: průměrně 15–22 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké (300–600 g), kuželovité, rovnoměrně husté. Bobule jsou velké (průměrně 31×21 mm, 6–8 g), obráceně vejčité, elipsovitě protáhlé. Slupka je tmavě fialovomodrá s jemným ojíněním, silná, pevná, nedá se sloupnout. Dužnina obsahuje semena. Chuť je harmonická, příjemná. V Rusku při degustacích dosáhla v průměru za roky 2005–2007 vysoké hodnocení 8,3 bodu (z 10 bodů). Cukernatost je v průměru 18–19 %, kyselost 6–7 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, ve 2. polovině srpna (po 110–120 dnech). Konzumně dozrává velmi brzy, už při cukernatosti 12–14 % jsou bobule zcela sladké díky rychlému snížení kyselosti u této odrůdy. Hrozny mohou po dozrání dlouho viset na keřích bez ztráty chuťových kvalit.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k výrobě moštů, kompotů či džemů.

STANOVIŠTĚ: Slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech během zimy (do -22 °C), raší pozdě, takže dobře odolává pozdním jarním mrazíkům. Je výše odolná vůči botrytídě (Botrytis cinerea) (2 ze škály 1–5, kde nižší je lepší), středně až výše odolná vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) (2–3 ze škály 1–5) a středně odolná vůči padlí (Uncinula necator) (2,5–3,5 na škále 1–5).

PŮVOD: Maďarsko, sikulská oblast, poprvé popsána v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

 
RŮST: středně bujný až mírný, s vzpřímenou až polorozloženou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Osnabrücká reneta, Signe Tillisch, Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

 
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celá rovnoměrně pokrytá rozpitou červenou barvou, ve které jsou husté, ne příliš nápadné, tmavočervené pruhy; na celém povrchu je množství nápadných světlých bodů - lenticely. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovým nádechem.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději; dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s vlhčím ovzduším, prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek; snáší i větrnější lokality. Nesnáší suchou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, většinou netrpí chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.

RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.

RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.

PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.

Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr

PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.

RŮST: má rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 4–5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14 % patří k jedněm z nejsladších odrůd. Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji J.C. Nelis v r. 1815 v Mechelenu.
RŮST: slabší růst, vytváří ale velkou, kulovitou a hustou korunu. Kmen i větve jsou houževnaté, odolávají nepříznivým vlivům.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete pozdě a květy jsou mrazuvzdorné.

 Vhodní opylovači: Boscova láhev, Hardyho máslovka, Krivica a Williamsova.

 
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.

 
PLODY: středně velké plody širšího, hruškovitého tvaru, zúženého směrem ke stopce. Povrch bývá často nerovný, slupka je tlustá, velmi drsná, pokrytá rdzí nebo rzivými lenticelami. Základní barva je zelená, později zelenožlutá, po dozrání se zpočátku tmavá rez vybarvuje do světlehněda. Bílá až nazelenalá dužnina je jemná, šťavnatá, chuťově výborná, příjemně skořicově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem nebo v polovině října, konzumní zralost: v prosinci až lednu, skladovatelnost do února.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na půdu a polohu, daří se jí i ve vyšších, drsnějších polohách, prospívá v půdě lehčí, písčité i v půdě těžké, hlinité.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.

RŮST: střední růst, v mládí vytváří jehlancovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarvené do oranžova až červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Drouardova, Hardyho máslovka, Guyotova, Lectierova. Dobrý opylovač.

PLODNOST: ranější, velká, pravidelná.

PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/ válcovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rzivými pruhy. Bílá dužnina je měkká, velmi šťavnatá, rozplývá se; chuťově je vynikající, polosladká – sladkokyselá, specifická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna, konzumní zralost: ve 2. pol. srpna, skladovatelnost jen 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších, chladnějších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo, z vinohradnických teras nad řekou Moselou, pravděpodobně velmi stará odrůda, znovuobjevená ve 20. století

 
RŮST: slabší až středně silný růst, vytváří atraktivní dekorativní strom. Na jaře kvete krásně zbarvenými růžově červenými květy, na podzim se listy zbarvují dočervena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, je nutná probírka.

 
PLODY: středně velké, kulovité. Slupka je silně plstnatá, základní barva zelená, téměř po celém povrchu překrytá atraktivní červení. Dužnina je pevná, intenzivně červená, dobře se odděluje od pecky. Plod je mírně sladký, výrazně aromatický.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, během září.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a zejména ke zavařování, výrobě narůžověle zbarvených džemů, čatní a likéru.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Méně náročná na kvalitu půdy. Je vhodná spíše do teplých a středně teplých poloh, ani ne tak kvůli mrazuvzdornosti jako kvůli pozdnímu dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: původní odrůda Hayward pochází z Nového Zélandu, Avondale, Auckland, kde ji ve 20. letech 20. století vyselektoval Hayward Wright, registrovaná byla v r. 1924, ale jeho jméno získala až o více než 30 let později a stala se z ní nejpěstovanější odrůda na světě. Klon 8 odvozený z této odrůdy byl vybrán v Itálii na Univerzitě v Udine v roce 1993 jako kultivar bez některých nedostatků původní odrůdy (spojené či deformované plody).

 
RŮST: středně bujný. Vytváří plstnaté liánovité ovíjivé výhony, velké srdcovité listy, dorůstá do výšky asi 4-7 m. Potřebuje silnou oporu pro růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, kvetoucí později než většina samičích odrůd, během června. Pro tvorbu druhů vyžaduje opylení samčí odrůdou, např. Tomuri, jeden samec stačí na 4-5 samic.

 
PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná (přibližně kolem 30 kg/rostlinu).

 
PLODY: velké (průměrně 100 g), podlouhlé, v průřezu oválné, tvarově vyrovnané. Slupka je zelenohnědá, hustě plstnatá. Dužina je světle zelená, šťavnatá příjemně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň ve druhé polovině října až v listopadu. Při skladování v chladu má velmi dlouhou trvanlivost, v ochranné atmosféře až půl roku.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce. Vhodná jen do teplých oblastí Česka.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do asi -12 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Lépe odolná vůči houbovým chorobám a plísním, např. fytoftóře (Phytophthora spp.).

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, konec 18. stol., náhodný semenáč.

 
RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdouloni.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Eliška, Hardyho, Křivice, Nelisova zimní, Madame Verté.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je zelenavá, hladká, jen místy rzivá, s drobnými hustými lenticelami, na slunečné straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rzivá čára. Dužnina je bělavá až nazelenalá, máslovitá, měkká, šťavnatá, chuť sladká, lehce kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání 1 týden po sklizni, rychle přezrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: středně náročná na teplo a středně mrazuvzdorná, ale daří se jí i ve vyšších polohách, nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdu a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a mrazuvzdorná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

 
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.

PŮVOD: USA, San Diego, University of California, kříženec genotypů Cal 87.112-6 × Cal 88.270-1 vyšlechtěný v r. 1991 a uvedený na trh v roce 1994.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete bez ohledu na délku dne nejdříve během května a poté v průběhu léta.

PLODNOST: vysoká, zejména v druhé části sezóny.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 15 g), krátce kuželovité, někdy srdčité nebo mírně zploštělé, tmavě červené a výrazně lesklé, středně pevné. Dužnina je tmavěji červená než u většiny opakovaně plodících odrůd. Chuť je silně aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: opakovaně plodící odrůda, od června až do září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení, výrobě džemů a jinému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, velmi přizpůsobivá různým podmínkám, zejména do teplých i středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně odolná vůči vysokým teplotám v létě, středně mrazuvzdorná. Relativně odolná vůči padlí (Podosphaera macularis), antraknóze (Colletotrichum acutatum) a vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae), středně náchylná na skvrnitost listů (Ramularia tulasnei) a verticiliové vadnutí (Verticillium dahliae).

PŮVOD: Maďarsko, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, University of Horticulture and Food Industry Kölyuktetö, v r. 1975 vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence Muškát Ottonel x Eger 2 (Villard Blanc), v Maďarsku byl registrován v r. 2009. Pojmenován je po Alette van der Maet, manželce známého maďarského spisovatele Jánose Apáczai Csere. Obsahuje geny z druhů Vitis berlandieri, Vitis rupestris a Vitis vinifera.

 
RŮST: je silný, tvoří málo zálistků. Vzdálenosti mezi internodii jsou velké a koruna je volná a snadno upravitelná. Pěstuje se na jednom tažni. Optimální počet pupenů na 1 m² je 6–8. Raší pozdě.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavními květy.

 
PLODNOST: ideálně 10–12 t/ha při zatížení 6–8 pupenů na m², ale může dosáhnout i 15–20 t/ha při nižší kvalitě.

 
PLODY: hrozen je středně velký až velký, řidší až hustší (průměrně 203 g s 88 bobulemi). Bobule jsou středně velké (průměrně 2,5 g, 15,8 mm), kulaté až oválné, zelenožluté, na slunné straně žluto-hnědé s voskovitým ojíněním a drobnými tečkami. Chuť je muškátová, příjemně sladkokyselá (průměrně 19 °NM), příjemně voní, obsahuje semena. Přezráním se ztrácí příjemná osvěžující chuť hroznů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdnější, v polovině září.

 
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci a k výrobě stolního vína muškátové chuti s náznakem vůně bezu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy s lehčí písčitou, ale dostatečně vlhkou půdou. Méně náročný na stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v zimě (9 bodů z 9bodové škály) a raší pozdě, takže většinou uniká i pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea) (obojí 7 bodů z 9) a výše odolný vůči padlí (Uncinula necator) (6 bodů z 9).

PŮVOD: Velká Británie, kříženec odrůdy Everglade × genotypu J92D12.

RŮST: zdravý a vitální, rostlina je spíše nízká a plochá, vzdušná s malým, tmavě zeleným olistěním. Méně odnožuje, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květ­ních stvolů je mnoho, kvete v úrovni a nad úrovní listů.

PLODNOST: vysoká, zejména červnová úroda, až 2 kg plodů na rostlinu za sezónu.

PLODY: velké, těžké (průměrně 11–13 g), středně pevné, světle červené, zpočátku ledvinovité, později tupě kuželovité, velké po celou dobu sklizně. Dužnina je světlejší, šťavnatá, s malou dutinou. Chuť je velmi dobrá, sladká, aromatická. Kalich je zapuštěný a dobře oddělitelný.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, poprvé v červnu, podruhé v srpnu až říjnu do mrazů.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá až hlinitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, tolerantní vůči padlí (Podosphaera aphanis), velmi odolná vůči většině houbových chorob a vůči vysokým teplotám během léta."

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Vostorg krasnyj x Jubilej Novočerkaska.

 
RŮST: velmi bujný.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

 
PLODNOST: počet hroznů na keři je třeba redukovat úměrně věku keře. Ponecháváme pěkné velké, dobře odkvetlé hrozny v počtu 3–4 ks, později max. 5–6 hroznů.

 
PLODY: Hrozny velké (1000–1500 g), kuželovitého tvaru, vícenásobně rozvětvené, jakoby „rozcuchané“, středně husté až řídké. Bobule jsou velké až velmi velké (do 20 g, 50x30 mm). Tvar bobule je zvláštní: podlouhlý, na konci zašpičatělý s mírně zahnutou špičkou. Barva bobule je růžovozelená, v plné zralosti tmavě růžová, po přezrání i bordová. Dužnina je šťavnatá, křupavá. Chuť je příjemná hroznová, sladká, vysoce hodnocená s cukernatostí 20–21 °NM. Bobule nepraskají. Při optimální agrotechnice lze vypěstovat i více než 3kg hrozen. Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, okolo 20. srpna. Plodí i na zálistcích, které dozrávají v říjnu.

 
VYUŽITÍ: především přímá konzumace, ale také k dalšímu zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Potřebuje dobrou, hlubokou, výživnou půdu, závlahu a větší životní prostor. Jednotlivé keře lze vysazovat i ve vzdálenosti 1,5–2 m. Nutná je pevná opora a vyvázaný kmínek.

 
ODOLNOST: středně až výše odolná odrůda vůči chorobám, zejména vůči peronospoře a padlí, ale ošetření je nutné. Mrazuvzdorný do -24 °C.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě z 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

 
RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoko kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlahounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků. Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění. Plodonosný obrost je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují omlazení, jen pravidelné prosvětlení.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

 
PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná, ob rok velmi vysoká.

 
PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je v době sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zvláště při stopce, s množstvím nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kysele, s výbornou muškátovou příchutí. Tato její výjimečná chuť se rozvine při sběru ve tvrdé zralosti a po několika denním uskladnění.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou začátkem srpna, někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Nutné je sklízet ve tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hnijí od jadřince.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a sušení, ale i k výrobě džemů a povidel, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužiny, ale plody jsou dost malé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dostatečně vlhké, a i drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh. Vhodná především do větších sadů, alejí, do krajiny jako krajinotvorný strom.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti strupovitosti a monilióze, nezvykne trpět ani škůdci.

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

 
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.

 
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Kanada, Ontario, Simcoe, vyšlechtil J. M. Roxbourgh jako mutaci odrůdy Redhaven, na trh byla uvedena v roce 1957. Byla vybrána zejména kvůli ranějšímu dozrávání a atraktivnímu vybarvení.

RŮST: středně bujný, rozkladitý, vytváří středně hustou korunu s množstvím plodonosného obrostu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy. Květy jsou zvonkovitého typu.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 71 kg/strom/rok), pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně kolem 110–130 g, 6,1–6,4 cm), kulovité až oválné, mírně zploštělé. Slupka je středně silná, jemně plstnatá, žlutá, z asi 70 % překrytá karmínově červeným líčkem. Dužnina je žlutooranžová, jemnozrnná, středně tuhá, rozplývavá, velmi šťavnatá. Dužnina se špatně odděluje od pecky. Chuť je vyváženě sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. 

DOZRÁVÁNÍ: rané, asi 10 dní před odrůdou Redhaven, tedy obvykle kolem 3. dekády července. Plody dozrávají postupně. 

VYUŽITÍ: zejména na čerstvý konzum a na zpracování na džusy, džemy, přesnídávky, sirupy, pečení či destiláty. Kvůli špatné odlučitelnosti dužniny od pecky se příliš nehodí na výrobu kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, půdy dostatečně propustné, ale dobře zásobené vláhou a živinami. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, více odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), středně až výše vůči kadeřavosti (Taphrina deformans).

Zdroj fotografií: Klára Gogolková, taxonweb.cz

PŮVOD: Kanada, Ontario, Harrow, Harrow Research Station, vyšlechtil ji Gerald M. Weaver jako křížence odrůd Redskin a Sunhaven, křížení proběhlo v roce 1961, selekce v roce 1964 a na trh byla uvedena v roce 1964.

RŮST: bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy zvonkovitého typu. Kvete brzy až středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: brzká, středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (7,6 cm), velikostně vyrovnané, elipsovité, většinou souměrné. Slupka je středně tlustá, slabě až středně silně přiléhavá k dužnině, středně hustě plstnatá, zelenožlutá, asi z 1/2 překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až kyselosladká, velmi dobrá. Pecka je středně velká až velká, dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, dozrává současně s odrůdou Redhaven, tedy obvykle během 1. dekády srpna.

VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci i univerzálnímu zpracování na kompoty, džusy, džemy, výživy, pečení či destiláty, ale také k mražení pro pozdější použití.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Je vhodná pro teplé a středně teplé polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i květních pupenech (podobně jako Jayhaven). Je tolerantní vůči gumožitosti způsobené houbou Botryosphaeria dothidea, vysoce tolerantní vůči bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), méně odolná vůči padlí broskvoně (Podosphaera pannosa) a kadeřavosti (Taphrina deformans). Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu a velmi málo až málo k praskání pecky, velmi odolné vůči praskání plodů během dešťů.

Kulaté plody, velké asi 1 cm, výrazně modrofialové až modročerné, seskupené v trsech. Chuťově výborné, sladké. Přímá konzumace, zpracování (džemy, kompoty, marmelády), mražení, sušení. Plody jsou bohaté na vitamíny, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu. Odrůda menšího vzrůstu, vytváří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2 - 3 m. Kvete bílými květy na přelomu dubna / května. Do plodnosti vstupuje ve 2. -3. roce, plodnost je vysoká. Samosprašná odrůda. Mrazuvzdorná odrůda, odolná vůči chorobám, vhodná k ekologickému pěstování. Vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín). Vyžaduje okopávku, zamulčování, během suchého léta zálivku. Řez - k usměrnění růstu nebo sanitární (odstraníme poškozené nebo vylomené výhony). Vhodný do živých plotů.