Ovoce na moštování

Samosprašná odolná odrůda bílého silně aromatického vinného révy, vhodná jak na konzumaci, tak na zpracování.
Středně silný růst, bohatá úrodnost. Středně velký, hustý hrozen s kulatými bobulemi. Bobule jsou zelenožluté s voskovým povrchem, šťavnaté. Chuť aromatická, typická. Velmi voňavá réva. Vhodné k přímé konzumaci, výrobě vína, burčáku. Dozrává koncem září. Chráněné slunné stanoviště, kvalitní půda. Zimním řezem odstraňujeme vyzrálé výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoopelivý. Původem z USA.

PŮVOD: USA, Fayetteville, University of Arkansas, vyšlechtili J.N. Moore a J.R. Clark jako křížence genotypů Ark. 583 a Ark. 631 v roce 1977, vybrali v r. 1980 a uvedli na trh v roce 1989.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený až vzpřímený, řídký, větvení střední. Výhony jsou beztrnné, jemně chlupaté, dorůstají do výšky i přes 2 m. Po dosažení výšky 1,2 m je doporučujeme zakrátit, postranní výhony během zimy zkrátit na 40 cm.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně velkými světle růžovými květy.

 
PLODNOST: je raná, vysoká, pravidelná, 8,6-18 kg na keř. Hlavní plodnost je na rozvětvení loňských výhonů na podzim, část úrody je i na letorostech.

 
PLODY: souplodí středně velká, velikostně nevyrovnaná, kulovitá, tmavě černá, velmi lesklá, středně tvrdá. Kalich je malý, zapuštěný v plodu, jeho soudržnost s plodem je střední. Chuť je sladkokyselá, sladší než u starších beztrnných odrůd, plody je třeba nechat plně vyzrát. (cukernatost průměrně 8-12,8 °Brix).

 
DOZRVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé, od začátku srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, koláče, mražení apod. Plody výjimečně dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná a silně odolná vůči plísni šedé a septorióze, středně odolná vůči antraknóze a rzi.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho v r. 1972 John Einset jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Ontario x Sultanina.

RŮST: bujný, později středně bujný, středně vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), středně vysoká.

PLODY: hrozny středně velké až velké (průměrně 399 g), kompaktní, husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 2,9 g), kulaté. Slupka je zelená, v plné zralosti zlatožlutozelená, středně silná. Dužnina je středně šťavnatá, křupavá, bezsemenná – II. třída bezsemennosti (semenáčky jsou při jídle téměř nepostřehnutelné). Chuť je sladká, výrazná, až medová.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, potřebuje sumu aktivních teplot asi 2573 °C. Po dozrání vydrží na keři i 2 týdny.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu rozinek, moštů či vína, lze použít také na výrobu sirupů, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i pupenech v zimě, zřejmě až do -25 °C, středně až výše odolný vůči antraknóze (Elsinoe ampelina), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), méně odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.

 
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

 
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

 
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

 
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

 
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.

STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako křížence odrůd Cresthaven a Luna

 
RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.

 
PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je silná, středně hustě plstnatá, k dužnině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužnina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužnině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná k předčasnému opadu plodů před sklizní nebo jen velmi málo.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli obtížné oddělitelnosti dužniny od pecky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Kanada, Horticultural Research Institute of Ontario, Vineland Station, vyšlechtili ho Helen K. Fisher a Oliver A. Bradt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Seneca x New York 45910 z roku 1965, selekci provedli v r. 1972. Synonyma: Vineland 65164, Vanessa Seedless.

RŮST: středně bujný, listy jsou středně velké až velké, málo vykrajované. Výhony vyzrávají velmi dobře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST:

PLODY: hrozny menší až středně velké (průměrně 120 g). Bobule jsou středně velké (2,5–3,5 g), kulaté. Slupka je jasně červená se středním ojíněním, drží pevně na dužnině. Dužnina je křupavá, III. třídy bezsemennosti, obsahuje rudimenty semen. Chuť je sladká, harmonická, jemně aromatická, bez příchuti Vitis labrusca. Cukernatost průměrně 16,5 °Brix, obsah kyselin 5,8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu, bobule neopadávají.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou půdou, ale dostatečně odvodněnou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do -26 °C v zimě. Je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), středně až méně vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–4 body z 9).

PŮVOD: Francie, 2. pol. 17. stol.

RŮST: střední až bujná intenzita růstu, koruna mohutná, široká, vysoká, kulovitá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Croncelské, Coxova reneta, Průsvitné žluté, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: plodnost 5–7 let po výsadbě, středně vysoká.

PLODY: středně velké, tvar kulovitý, základní barva šedozelená, později se žlutým nádechem, na slunečné straně s hnědočerveným líčkem a silnou rzivostí. Je to tzv. kožovka. Slupka drsná, kožovitá, rzivá, dužnina šťavnatá, jemná, kyprá, rychle hnědne; chuť výborná, sladkokyselá, jemně trpká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od první poloviny října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelná je do března až srpna.

VYUŽITÍ: odrůda výborná k přímému konzumu, výrobě vína, moštu či sušení.

STANOVIŠTĚ: méně náročná na stanoviště, miluje teplé polohy a snese i vyšší polohy, ale slunné; půda úrodná, hluboká, vlhčí. Vhodná do zahrad, na pole, do alejí.

ODOLNOST: odolná proti mrazu, středně náchylná k padlí, v příliš vlhkých půdách trpí rakovinou.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně Německo, Porýní.

 
RŮST: zdravý, bujný, vytváří mohutný, košatý, dlouhověký strom, koruna pyramidální, později kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Ontário, Parména zlatá zimní, Priesvitné letné.

 
PLODNOST: pozdější, vyvážená výší, pravidelností a stálostí.

 
PLODY: středně velké, tvarově variabilní – vejčité, homolovité, soudkovité nebo kulovité. Slupka je zelená, později zelenožlutá, na slunečné straně červená do poloviny až dvou třetin plodu s pruhováním, skvrnami a světlými lenticelami. Dužnina je hrubozrnná, do ledna tuhá, trpká, kyselá, od pozdního jara měkne a nabývá mírně nakyslé, příjemné chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr v 2. polovině října, konzumní zralost od března, skladovatelnost do července i déle. Jedna z nejtrvanlivějších odrůd.

 
VYUŽITÍ: jablko vysoké kvality vhodné na výrobu moštu, cideru, džemů, sušení a v konzumní zralosti k přímému konzumu. Je velmi tvrdé, dobře snáší balení, transport a dlouhé skladování. Plody nezvadnou ani nehnijí, ale nesmí se skladovat při teplotě pod 2 °C.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy prospívají i v průměrných půdách a drsnějších podmínkách, nesnášejí zamokřená ani velmi suchá a písčitá místa. Jsou vhodné také do vyšších i větrných poloh, do polních sadů, do odlehlých stromořadí, extenzivních výsadeb, na pastviny.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám a škůdcům, včetně padlí a vlnatky krvavé, pouze v těžkých, jílovitých nebo naopak v suchých, písčitých půdách je náchylná k rakovině, strupovitost postihuje pouze listy.

PŮVOD: Polsko, Grabownica Starzeńska, školka Korfanty, vyšlechtil Paweł Korfanty, nová odrůda z neznámý křížení. 

RŮST: bujný, vzpřímený, štíhlý. Dorůstá do výšky 1,5 m a šířky asi 1 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Maxines Opus PBR, Honeybee, Wojtek.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně více než 2,2 g), široce vretenovitého tvaru se špičkou. Slupka je pevná, středně silná, tmavomodrá se světlým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, přibližně na přelomu května a června. Plody dozrávají rovnoměrně a neopadávají. Dobře se sbírají strojově. Dlouho vydrží uskladněné v chladu (při 0-1 °C kolem 2 týdnů).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: Japonsko, Korea a Čína.

 
RŮST: středně bujně rostoucí liana dosahující 3 až 9 m, potřebuje pevnou oporu (plot, pergolu, dráťěnku apod.).

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu bílými až krémově zbarvenými vonnými květy. Nejprve ve spodní části vytváří samčí květy a později v horní části samičí. Je tedy částečně cizosprašná, pro tvorbu plodů potřebuje druhou, geneticky odlišnou rostlinu s mírně posunutým obdobím kvetení. U nás najdete semenáče, tedy geneticky odlišné jedince, takže k dosažení úrody vám stačí koupit si 2 kusy.

 
PLODNOST: v prvních letech se vytvoří jen málo samičích květů, proto je i úroda nižší, ale s věkem, přírůstkem výšky rostliny a s přítomností opylovače se plodnost zvyšuje.

 
PLODY: červené, poloprůsvitné, aromatické plody rostoucí v hroznech – tvarem, velikostí a barvou podobné červeným rybízům. Mají velmi specifickou chuť, hovoří se o nich jako o ovoci pěti chutí. Jsou kyselé, mírně hořkavé, nepatrně slané, sladkasté a jemně pikantní.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až v říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody se jedí čerstvé i sušené, naložené v lihu, ve formě povidel, šťávy, kompotu, čaje i vína. Celá rostlina působí jako tonikum, plody se používají proti kašli a k podpoře dýchacího systému, k ochraně jater a srdce, jako afrodiziakum, proti chronické průjmové stolici, nespavosti, v malých dávkách k podpoře nervového systému a paměti. Zevně se používají k ošetření podráždění kůže a jejích alergických reakcí. Aromatické listy se používají na čaj.

 
STANOVIŠTĚ: polostín, zvládá i severní stěny domů, vadí jí poloha na příliš pálícím slunci. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou, na živiny bohatou, písčito-hlinitou půdu, nesnáší sucho. Ocení vyšší mulčování.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná v dřevě až do -35 °C, mladé výhonky a listy jsou náchylné na pozdní jarní mrazíky, ale jsou odolnější než aktinidie. Po omrznutí znovu obrazí, je však možné, že ten rok již nezakvetou. Není náchylná k chorobám ani k poškození škůdci.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, East Malling Experimental Station, vyšlechtila ji Vicky Knight jako křížence žluté a růžové odrůdy EM5588/81 x EM6225/11, křížení proběhlo v roce 1990, selekce v roce 1994, na trh byla uvedena v roce 2005.

RŮST: bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do výšky 2–2,5 m. Výhony jsou silné (2–2,5 cm silné), slabě trnité a postranní větve jsou dlouhé až 1,2 m. Velmi slabě odnožuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy, kvete brzy.

PLODNOST: vysoká, až 5 kg z keře. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5–7 g), kulaté až kuželovité, mají neobvyklou oranžovorůžovou barvu. Chuť je velmi sladká, dezertní, téměř bez kyselosti, vůně je bohatá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, jednou plodící odrůda dozrávající začátkem července na loňských výhonech. Plody nehnijí, neopadávají ani se nezmenšují během sezóny.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, sirupy, džemy, želé, zmrzliny, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná odrůda, přestože kvete brzy, odolná vůči napadení voskou ostružinovou (Amphorophora rubi) na základě genu A10, odolná vůči voskám malinovým (Aphis idaei) typu 1 a 4, které jsou evropským vektorem pro mozaikový virus malin, málo náchylná k botrytidě (Botrytis cinerea), didymelóze (Didymella applanata), houbě Fusarium avenaceum a antraknóze (Elsinoë veneta), ale méně odolná vůči poškození houbami  Phytophthora spp. a vůči napadení roztoči.

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, Cornell University, vyšlechtili R. M. Pool, J. P. Watson, K. H. Kimball a J. Einset jako mezidruhového křížence mezi Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně mezi odrůdami Bath x Himrod, křížení proběhlo v r. 1954, selekce v r. 1962. Synonyma: Canadice, New York 45625, Canadice Seedless.

RŮST: bujný, raší středně brzy. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 10–24,5 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g), válcovité, kompaktní. Bobule jsou menší až středně velké (průměrně 1,7–2 g), kulaté. Slupka je červená, ojíněná, středně tuhá až tužší, dá se sloupnout. Dužnina je křupavá, II. třídy bezsemennosti, obsahuje při jídle téměř nepostřehnutelné rudimenty semen. Chuť je výborná, sladká, do karamelova, s jemnou jahodovou příchutí z Vitis labrusca.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, vydrží dlouho na keři.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů, kompotů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy až do -29 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (8 bodů z 9), středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii) (5 bodů z 9), rozporné údaje jsou o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–8 bodů z 9), celkově bývá napadení chorobami menší.

PŮVOD: Rusko, Moskva, Moskevský botanický ústav MGU, semenáč z náhodného opylení.

 
RŮST: bujný, do 4 m. Koruna je pyramidální, kůra je světle hnědá s řídkými trny. Listy jsou velké, světle zelené, silně oslabené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina, kvůli opylení potřebuje vysadit v blízkosti samičí opylovač.

 
PLODNOST: je velmi vysoká, průměrně 7-15 kg/keř, maximálně až 35 kg/keř.

 
PLODY: jedny z největších (průměrně 0,8, maximálně až 1,3 g), oválné. Slupka je pevná, oranžovožlutá, při sklizni nedochází k jejímu poškození. Dužina je šťavnatá, kyselější. Obsahuje 2,8 % cukru, do 4,3 % oleje. Má středně vysoký obsah vitamínu C (101 mg/100 g) a karotenoidů (10,2 mg/100 g). Má až 6 mm dlouhou stopku, což usnadňuje sklizeň.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve 2. polovině července. Dobře se sbírá setřásáním v určité fázi zralosti, ale je třeba sklízet rychle, protože plody rychle přezrávají a měknou.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, propustná půda. Vysazuje se ve sponu s 3x4 m.

 
ODOLNOST: odrůda je silně mrazuvzdorná, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.

RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.

PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Ukrajina. Je uváděna jako hybrid, křížení je neznámé, pravděpodobně je to Actinidia deliciosa nebo Actinidia chinensis zkřížená s nějakým mrazuodolnějším druhem, pravděpodobně Actinidia arguta.

RŮST: velmi bujný, už v prvním roce po vysazení naroste 2-3 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda se samčími i samičími květy. Kvete v květnu a červnu. Pro vyšší úrodu doporučujeme kombinovat se samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa), např. Tomuri.

PLODNOST: raná (3-4 roky po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké (70-80 g), podlouhlé, chlupaté s zelenou, velmi chutnou dužinou a vysokým obsahem vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Plody se sklízí ještě tvrdé a lze je uskladnit v chladu a nechat postupně dozrát do konzumní zralosti.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a zpracování na džemy, marmelády apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený na zač. 80. let 19. století u obce Watervliet. Synonyma a cizí názvy: Marbrée de Watervliet.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vzpřímenou kulovitou až pyramidální, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 100–150 g), vyrovnaného, kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva – žlutá – je překrytá červení s charakteristickým rzivým mramorováním a nenápadnými lenticelami. Někdy rzivost pokrývá většinu plodu. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, tuhá, později křehká, barvy bělavě nažloutlé, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je sladce nakyslá, jemná, méně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklízí se ve 2. polovině října, pokud možno co nejpozději. Konzumně dozrává v prosinci, vydrží do května. Podtržené plody při skladování vadnou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, k moštování a sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné půdy a vlhčí ovzduší. Je vhodná také do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně až silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně vůči padlí.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Seyve Villard 12375 x Královna vinic; maďarský název odrůdy je Palatina.

 
RŮST: silný až středně silný růst.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samoprašný.

 
PLODNOST: vysoká, spolehlivá.

 
PLODY: Hrozny středně velké (200-500 g), kompaktní. Bobule středně velké (3-4 g), kulovitě elipsovité krásné jantárově žluté barvy. Chuť je sladká, výrazně muškátová, harmonická. Slupka je pevná a tuhá. Cukernatost 18-22 %, kyselost 7 – 8g/l.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává již koncem srpna až začátkem září. Potřebuje sumu aktivních teplot 2300 °C.

 
VYUŽITÍ: Výborná stolní odrůda vhodná k přímé konzumaci i moštování.

 
STANOVIŠTĚ: Slunečné stanoviště, teplé polohy, hlinité/ hlinitopísčité půdy. Odrůda vhodná i do vyšších poloh a okrajových oblastí.

 
ODOLNOST: středně až vysoce odolná vůči peronospoře - plísni révy (Plasmopara viticola), středně vůči padlí révy (Plasmopara viticola), velmi vysoce odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), nízce vůči červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila) a vůči suchu dostatečně. Středně mrazuvzdorný do -22 °C až -23 °C.

PŮVOD: Rumunsko, Research and Development Station for Viticulture and Oenology Dragasani-Valcea, v r. 1964 ho vyšlechtili V. Lepadatu a Gh. Condei jako křížence odrůd Cardinal x Afus Ali. Synonyma: Viktoria, Victoria, Victoria Blanc, Vittoria, Vittorio.

RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený až poléhavý. Listy jsou velké, pětilaločné, středně až méně vykrajované, se zubatým okrajem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), vysoká (průměrně 12 t/ha), pravidelná, spolehlivá.

PLODY: hrozny jsou velké (600–700 g), kuželovité, středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 7,4–12 g), elipsovité až podlouhlé. Slupka je žlutozelená, středně silná. Dužnina je křupavá, obsahuje 2 semena. Chuť je sladkokyselá až sladká, jednoduchá, harmonická. Cukernatost je průměrně 147 g/l, obsah kyselin 4,1 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: rané, od poloviny srpna. Plody dobře snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum jako stolní hrozny, ale také na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný zejména do teplých a chráněných středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy do asi -19 °C. Středně odolný vůči houbovým chorobám.

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě jako kombinace vybraných genotypů, poprvé plodil v roce 1976, registrován byl v roce 1990

RŮST: tvoří mírně rozložitou korunu. Dorůstá do výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, případně částečně samosprašný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení doporučujeme i jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká. Jeden z nejúrodnějších kultivarů, plodí pravidelně, 15letý keř dá 35–50 kg.

PLODY: velké (průměrně 6,5–7,6 g, délka 3,5 cm, šířka 2 cm), tmavě červené plody s odstínem granátového jablka, tvaru podlouhlé hruštičky. Plody jsou velmi chutné až vynikající s vyváženým poměrem kyselin (1,6–2,1 %) a cukru (7,5–10,4 %), aromatické a šťavnaté. Dužnina je tmavě červená a dobře oddělitelná od pecky, která je v poměru k plodu středně velká (9,8–10,5 % z hmotnosti plodu). Má velmi vysoký obsah vitamínu C (157 mg/100 g) a velmi vysoký obsah polyfenolů (811 mg/100 g).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v druhé polovině srpna až začátkem září. Plody lze po dozrání jíst přímo z keře.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, šlechtitelský ústav INRA, vyšlechtěna v r. 1967. 

RŮST: umírněný až středně bujný, s kulovitým tvarem, dosahuje výšky a šířky 1,2–1,5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy, v hroznovitém květenství je průměrně 16 květů.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Sklon ke sprchávání plodů je nízký.

PLODY: hrozny jsou dlouhé a husté. Bobule středně velké až velké (průměrně 0,6–0,9 g), kulaté, světle červené až zářivě červené, velmi atraktivní. Slupka je silnější, díky čemuž nepraská a plody mají dlouhou skladovatelnost po sklizni. Dužnina je šťavnatá (voda tvoří 80–85 % hmotnosti), silně aromatická, rozplývavá. Chuť je velmi dobrá, vyvážená, sladkokyselá, osvěžující. Má vysoký obsah pektinu a střední obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem června až začátkem července (asi 5 dní po Jonkheer van Tets, 4 dny před Losanou a 12 dní před Rovadou).

VYUŽITÍ: plody na čerstvý konzum i zpracování na džemy, želé, džusy, sirupy či víno nebo na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Nejlépe plodí v lehčích, humózních půdách v teplých a středně teplých polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, kvůli ranějšímu kvetení středně až méně mrazuvzdorná v květu. Dobře odolná vůči dešti. Je odolná vůči americkému padlí angreštu.