Ovoce na moštování

PŮVOD: Maďarsko, sikulská oblast, poprvé popsána v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

 
RŮST: středně bujný až mírný, s vzpřímenou až polorozloženou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Osnabrücká reneta, Signe Tillisch, Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

 
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celá rovnoměrně pokrytá rozpitou červenou barvou, ve které jsou husté, ne příliš nápadné, tmavočervené pruhy; na celém povrchu je množství nápadných světlých bodů - lenticely. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovým nádechem.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději; dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s vlhčím ovzduším, prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek; snáší i větrnější lokality. Nesnáší suchou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, většinou netrpí chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Polsko, získaný výběrem ze semenáčů z keře, který byl vysazen v 19. století na majetku polské rodiny Zamojských ve Floriance.

 
RŮST: poměrně silný a vzpřímený habitus. Nakonec doroste do výšky 3–4 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

 
PLODY: středně velké (průměrně 3 g, 2,8 cm), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy, jeden z nejtmavších. Plody jsou považovány za nejsladší, mají vysoký obsah cukru přibližně 16 % a obsah kyselin jen 2,4 %. Má sice jen středně vysoký obsah vitamínu C (75 mg/100 g), zato však velmi vysoký obsah anthokyanů (160 mg/100 g) a polyfenolů (464 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé od poloviny srpna do konce září postupně během 6 týdnů.

 
VYUŽITÍ: vhodný zejména k přímé konzumaci jako dezertní odrůda i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Polsko, Grabownica Starzeńska, školka Korfanty, vyšlechtil Paweł Korfanty, nová odrůda z neznámý křížení. 

RŮST: bujný, vzpřímený, štíhlý. Dorůstá do výšky 1,5 m a šířky asi 1 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda, pro zajištění úrody je při výsadbě třeba kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Maxines Opus PBR, Honeybee, Wojtek.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně více než 2,2 g), široce vretenovitého tvaru se špičkou. Slupka je pevná, středně silná, tmavomodrá se světlým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, přibližně na přelomu května a června. Plody dozrávají rovnoměrně a neopadávají. Dobře se sbírají strojově. Dlouho vydrží uskladněné v chladu (při 0-1 °C kolem 2 týdnů).

VYUŽITÍ: keře na nižší živý plot do zahrad, ale i do sadů. Plody jsou vhodné na přímý konzumaci i na zpracování na džusy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompoty, na pečení a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou, keře pěstujeme nezatravněné a zamulčované v bobulovém záhonu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu, málo náchylný na choroby. Proti ptákům doporučujeme zakrývat spíše netkanou textilií, aby se ptáci nezamotali do sítě.

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníka, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 1860 v Grimsby v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Jonathan, Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na slunné straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem, lenticely jsou zeleně lemované a dosti výrazné. Dužnina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká s osobitou příchutí, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně opadávat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otlačí.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké pihovatosti plodů při skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná také do středních a vyšších před větrem chráněných poloh. Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena už před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

 
RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, hustší, rozložité koruny. Je dlouhověká, ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Ontário.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká, při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větévkách.

 
PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi silná a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překrytá červenavým pruhovaným líčkem. Dužnina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je sladká s mírnou kyselostí, jemně kořenitá, téměř bez aroma, dobrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklízí se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, poté rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování také trpí pihovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, ale zejména k moštování, kuchyňskému využití či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh, ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

 
ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná také k hnilobě jádřince a červivosti v suchých polohách.

PŮVOD: zřejmě Nový Zéland, New Zealand Institute for Plant and Food Research, uvedena na trh v roce 2006, odrůda druhu aktinídie lahodná (Actinidia deliciosa, někdy uváděna jako Actinidia chinensis var. deliciosa)

 
RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m, liánovité ovíjivé výhony jsou plstnaté, listy velké, srdcovité, středně zelené s červeným vrcholem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, resp. bez přítomnosti samčí rostliny pro opylení tvoří menší partenokarpické plody. Pro dosažení vysoké úrody větších plodů doporučujeme vysazovat se samčí odrůdou Tomuri. Kvete bílými květy během června.

 
PLODNOST: raná (2-5 let po výsadbě), bez přítomnosti opylovače střední s menšími, bezsemennými plody, v přítomnosti opylovače vysoká s většími, semennými plody.

 
PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g), plstnaté, nahnědlé. Dužina je zelená, osvěžující sladkokyselá, velmi chutná. Obsahuje hodně vitamínu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od října do začátku listopadu, nejpozději po prvním slabším mrazu, když opadnou listy. Konzumně zraje postupně, při skladování v chladu vydrží až do března.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímou konzumaci, ale i na zpracování na džemy či džusy apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště; ideálně (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělké kořenové soustavě náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je v dřevě mrazuvzdorná do minimálně -15 °C, zřejmě až do -24 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: Polsko, Niwa Berry Breeding Company, jiný název je GLORIA

 
RŮST: středně bujný, polovzpřímený, výhony jsou beztrnné.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi pozdě, až ve 4. květnovém týdnu.

 
PLODNOST: na loňských výhonech.

 
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7,2 g, maximálně 10,5 g), lesklé, černé, kuželovité, pevné, sladké (12 °Brix), s typickou příchutí lesních ostružin.

 
DOZRVÁNÍ: velmi rané, v červenci.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu jako dezertní ovoce, ale i k mražení a dalšímu zpracování (sirupy, džemy, zavařeniny atd.). Díky pevnosti dobře snáší přepravu a skladování (i 10 dní v lednici).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodná a zavlažovaná půda bez zatravnění. Vyžaduje okopávku nebo mulčování, v suchém období pravidelnou zálivku. Půdu lze vylepšit zapravením vyzrálého statkového hnoje nebo kompostu. Vhodná do středně teplých oblastí a chladnějších oblastí.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná, málo náchylná k antraknóze, houbovým chorobám či roztočům. Hůře snáší vysoké teploty.

PŮVOD: Skotsko, Galloway, Wigtown, odborné veřejnosti představena v roce 1871 jako Galloway Pippin, kdy od britské Královské zahradnické společnosti získala Certifikát první třídy. Ale zřejmě je její původ mnohem starší, pravděpodobně vznikla už v průběhu 16. století v klášteře Wigtown v hrabství Wigtownshire. V našich krajích byla dlouho považována za novou odrůdu objevenou v r. 1907 pomologem Josefem Vorlem na zámecké zahradě v obci Smiřice v dnešní ČR, než se potvrdila identita s Galloway Pippin. Synonyma: Gallowayské, Croft en Reich, Croft St. Andrews, Croft-en-Reich, Gallibro, Gallibro Pippin, Galloway, Galloway Apple, Galloway Pepping, Galloway's, Galloway's Apple, Galway's, Galway's Pippin, Graft-en-Reich, Pepin Galloveiskii, Pepin Galloway, Fromms Renette, Der Schulmeister.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vytváří rovné kmeny a velké, kulaté, rozložité a řídké koruny. Listy jsou tmavozelené, letorosty téměř černé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je pravděpodobně špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodné opylovače např.: Ananásová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Blenheimská reneta, Boikovo, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Gloria mundi, Golden Delicious, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, Jonagold, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange Red, Matčino, Melrose, Ontario, Parména šarlatová, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Pottovo, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova.

PLODNOST: středně raná až pozdější, středně vysoká, při probírce pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 120–220 g z vysokokmenů, z nižších tvarů i 320 g), zploštěle kulovité, nesouměrné. Slupka je pevná, silnější, hladká, suchá, matně lesklá, slámově či citronově žlutá s charakteristickými výraznými rzivými lenticelami různých tvarů, jemně vonná. Dužnina je bílá, hrubozrnná, šťavnatá, středně tuhá až měkčí, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, osvěžující, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr v 1. polovině října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelné jsou plody do března (až dubna). Plody ve větru předčasně nepadají.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, zejména ve vyšších polohách, k sušení, moštování, výrobě kompotů a výborné na pečení, zejména na štrúdl.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, větrné, je málo náročná na půdu, ale oblibuje vlhčí a těžší půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, dobře odolná vůči padlí, strupovitosti a rakovině, v teplých suchých polohách bývá častěji červivá, tedy napadaná obalečem jablečným. Plody jsou při skladování náchylné k vnitřní hnilobě.

PŮVOD: Polsko, Arboretum Bolestraszyce.

RŮST: má rozložitý habitus.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 4–5,5 g, maximálně 7 g), hruškovitého tvaru, tmavě červené barvy. Chuť je výborně sladkokyselá, s průměrnou cukernatostí 14 % patří k jedněm z nejsladších odrůd. Pecka je v poměru k plodu spíše větší (14 % z hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává v září krátce, takže je vhodný pro jednorázovou sklizeň.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.

RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.

PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.

STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

 
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, East Malling Experimental Station, vyšlechtila ji Vicky Knight jako křížence žluté a růžové odrůdy EM5588/81 x EM6225/11, křížení proběhlo v roce 1990, selekce v roce 1994, na trh byla uvedena v roce 2005.

RŮST: bujný, vzpřímený, výhony dorůstají do výšky 2–2,5 m. Výhony jsou silné (2–2,5 cm silné), slabě trnité a postranní větve jsou dlouhé až 1,2 m. Velmi slabě odnožuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy, kvete brzy.

PLODNOST: vysoká, až 5 kg z keře. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 5–7 g), kulaté až kuželovité, mají neobvyklou oranžovorůžovou barvu. Chuť je velmi sladká, dezertní, téměř bez kyselosti, vůně je bohatá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, jednou plodící odrůda dozrávající začátkem července na loňských výhonech. Plody nehnijí, neopadávají ani se nezmenšují během sezóny.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, sirupy, džemy, želé, zmrzliny, kompoty.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná odrůda, přestože kvete brzy, odolná vůči napadení voskou ostružinovou (Amphorophora rubi) na základě genu A10, odolná vůči voskám malinovým (Aphis idaei) typu 1 a 4, které jsou evropským vektorem pro mozaikový virus malin, málo náchylná k botrytidě (Botrytis cinerea), didymelóze (Didymella applanata), houbě Fusarium avenaceum a antraknóze (Elsinoë veneta), ale méně odolná vůči poškození houbami  Phytophthora spp. a vůči napadení roztoči.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji nalezl učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 1885.

RŮST: zpočátku středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější prořezávání a zmlazování koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlietské mramorované. Nerozpyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná, velmi vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše hranaté, nesymetrické. Slupka je suchá, kožená, drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, dozrává v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, nemačká se. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu při skladování, jinak vadne. Vadnou i předčasně utržené plody.

STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí, snáší i vyšší chráněné polohy s kvalitní půdou.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti a málo náchylná k monilióze, středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině ve vlhké, těžké, studené půdě.

PŮVOD: Nizozemsko, kříženec odrůd Elsanta × Polka.

RŮST: středně vysoký s kulovitým habitem a kompaktním, dost hustým trsem. Odnožuje středně, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: nadprůměrně výnosná.

PLODY: při prvních sklizních velmi velké a těžké plody ledvinovitého tvaru, v dalších sklizních převážně tupě kuželovitého tvaru. Barva je oranžově červená, krásně lesklá, po utržení tmavne. Chuť je výrazně sladká, šťavnatá a velmi lahodná, mimořádná; jedna z nejlepších a nejkrásnějších odrůd. Plody jsou pevné, dobře snášejí přepravu.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní: od 2. červnového týdne do 1. červencového týdne.

VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení a zpracování.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do chladnějších oblastí. Vyžaduje lehčí půdy dobře zásobené vláhou.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v zimě i na jaře. Je citlivá na plíseň šedou a vadnutí rostlin.

PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtili jako komplexního křížence genotypů SCRI 74126RA8 x SCRI 75131D2

 
RAST: bujný, zpočátku během sezóny vzpřímený, později polopolovzpřímený, tvoří střední až vyšší počet pevných, beztrnných výhonů, které jsou zelené nebo mírně do purpurova, zatímco v zimě jsou téměř celé purpurové.

 
OPELENÍ: samosprašná, kvete brzo.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká (2,1-8,1 kg/rostlinu), pravidelná. Plodí na bočních výhonech loňských větví, které jsou dlouhé až 30 cm.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (v rozmezí 5,3-10 g, nejčastěji kolem 6 g, 25-40 mm), tupě kónického tvaru, černé a mírně lesklé, pevné. Chuť je příjemně pikantní, vyvážená sladkokyselá, aromatická. Mají vysokou cukernatost (průměrně 10,6-12,8 °Brix), byť poměr cukrů a kyselin je střední (4,53). Mají vysoký obsah minerálních látek (0,34 % hmotnosti) a vitamínu C.

 
ZRAJÍCÍ: rané, dozrávají od poloviny července do konce srpna až září.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, zmrazení i všestranné zpracování na šťávy, džemy, sirupy, do koláčů. Výborně se skladují a přepravují. Mají slabou tendenci po zmrazení zčervenat, zejména pokud nebyly při sběru zcela zralé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do teplých, středních i vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Středně náchylná k poškození fytophthorou či bakteriální spálou.

PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan, vyšlechtěn Bobem Borsem jako kříženec japonské a ruské odrůdy, registrován v roce 2014.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti až 2 m vysoký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Pouze částečně samosprašný, pro lepší opylení je dobré vysazovat alespoň 2 odrůdy. Vhodní opylovači: Boreal Beast (vynikající), Honeybee, série Indigo, Giant's Heart, Tundra (dobří), ruské odrůdy, Boreal Beauty (slabší).

 
PLODNOST: raná, vysoká, již během druhého roku plodnosti může dosáhnout v průměru až 2,6 kg/rostlinu/rok.

 
PLODY: masité, pevné, velmi velké (průměrně 2,8 g, maximálně 3,9 g) ve tvaru surfu. Jsou velmi sladké, chuťově vynikající, připomínají borůvky, sladkost je v průměru 13,3 °Brix, kyseliny v průměru 1,8 %. Obsahují vysoký podíl vitamínů a zdraví prospěšných látek, například polyfenolů (965 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrávají v průměru 7 dní po odrůdě Tundra a sérii Indigo a 14 dní po většině ruských odrůd, tedy většinou začátkem července. Vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr.

 
VYUŽITÍ: plody vhodné k přímé konzumaci, konzervování, výrobě džemů, šťáv, sirupů, mražení.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na výběr stanoviště. Půda hlinitopísčitá. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Řez do 5 let jen sanitární (poškozené nebo vylomené výhony).

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný proti spálení sluncem a proti škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).

PŮVOD: Japonsko, nedaleko obce Jacuhašira, která je dnes součástí města Ohaši, Matsudo City, našel ji v r. 1888 jako náhodný semenáč chlapec jménem Kakunosuke Matsudo a přesadil ji do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 poprvé plodila a pojmenoval ji Shin Daihaku (= Nová velká sladká). V r. 1904 ji šéfredaktor známého zahradnického časopisu Kohnih Zasshi, v němž byla představena světu, přejmenoval na Nijisseiki. Synonyma a cizí názvy: 20th Century.

RŮST: středně bujný až bujný na asijskou hrušeň, vzpřímený, plodí ve shlucích na krátkém dřevě. Koruna je zahoustlá dlouhými, silnými letorosty. Na jaře ji prosvětlujeme a zkracujeme jednoleté výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konference a další brzy kvetoucí evropské hrušně.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná. Plodí zejména na jednoletých výhonech.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, souměrné. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění, s rzivými drobnými lenticelami, jemně mastná, ze zelenožluté dozrává do zlatožluté. Dužnina je nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, měkká. Chuť je sladká. Tendence k praskání plodů je nízká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává hned či začátkem září, vydrží do listopadu.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněné, úrodné, vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), středně vůči asijské strupovitosti (Venturia nashicola) a méně vůči alternárii (Alternaria alternata).

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná už v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.

RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Ontario, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch.

PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, vzhledné, s charakteristickými podélnými hranami, často se švem střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého ojínění. Dužnina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořenitá s malinovou příchutí, dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná také do vyšších, horských poloh, vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na nichž jsou plody malé.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti padlí, středně proti rakovině, středně až méně proti strupovitosti.

PŮVOD: Rusko, selekce z náhodných semenáčů aktinidie význačné (Actinidia arguta) provedená Ivanem Vladimirovičem Mičurinem.

 
RŮST: velmi bujný. Lianovité výhony jsou hladké, bez chloupků, světle zelené s výraznými lenticelami, listy středně velké s klínovitou bází a ostrou špičkou a výrazně červenými řapíky. Pěstujeme se silnou opěrnou konstrukcí – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T. Sázíme ve vzdálenosti asi 5 m od sebe.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzosnubná, je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů vyžaduje opylení samčí odrůdou druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo, nebo oboupohlavnou odrůdou Weiki či samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa) Tomuri.

 
PLODNOST: raná (3 roky po výsadbě), do plné plodnosti vstupuje až ve věku 7–8 let, velmi vysoká (až 70 kg z rostliny), pravidelná v případě zajištění ochrany před poškozením pozdními jarními mrazy. Plodí na loňských výhonech vyrůstajících z 2letého i staršího dřeva.

 
PLODY: jsou středně velké (3,5 × 2,5 cm, 6–15 g), válcovité. Slupka je hladká, zelená s výrazným purpurovým líčkem, které v případě dostatečného oslunění pokrývá většinu plodu. Dužnina je zelená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, svěží, silně aromatická, připomíná chuť ananasu, jahod či rebarbory.

 
DOZRÁVÁNÍ: je rané, v první polovině září. Vyžaduje přibližně 150 bezmrazových dní k dozrání.

 
VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, marmelády apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980, registrována byla v r. 1994.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrostlé středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až středně pozdě, je opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, plocho kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá asi na 60 % plodu pruhovanou červení. Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, přesnídávky, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevu i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Elwyn Meader v New Hampshire Agricultural Experimental Station jako volně opylený kříženec odrůd Minn PHO 4559 x Meredith, na trh ji uvedl v roce 1964.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, téměř kulaté, s mírně výrazným švem. Slupka je středně hustě plstnatá, žlutá s mdle červeným rozmytým líčkem. Dužnina je zářivě žlutá, šťavnatá, středně tuhá, slabě vláknitá, poměrně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladká, příjemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, současně s Redhaven, podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení. Plody dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (do -31 °C) i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti. Dobře odolná proti praskání plodů způsobenému praskáním pecky.

PŮVOD: Kanada, Alberta, v blízkosti Beaverlodge, náhodný semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) z volné přírody vybral v r. 1958 J.A. Wallace ze školky Beaverlodge Nursery a uvedl na trh v r. 1965.

 
RŮST: vzrůst má keřovitý, ze začátku vzpřímený, později rozložitě převislý. Dorůstá do výšky 1,5-4 m a do šířky až 6 m. Odnožuje středně silně. Je dlouhověký, dožívá se více než 50 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný. Kvete pozdě během dubna.

 
PLODNOST: raná, střední až velmi vysoká, průměrně 4,14 kg/keř, někdy střídavě vysoká.

 
PLODY: na muchovník jsou velké (průměrně 12,2-12,4 mm), oválné až kulovité, fialově černé barvy s modrým osliznutím. V hroznu je 7-13 plodů, které dozrávají relativně rovnoměrně. Plody jsou pevné, odolné proti praskání a jejich chuť je výborná, plná, sladká. Jsou bohaté na vitaminy, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, ve druhé polovině června. Po odrůdách Thiessen, Martin, Smoky.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: odrůda je silně mrazuvzdorná v dřevě do -40 °C až -46 °C, silně mrazuvzdorná i v květu, lépe odolná vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).