Ovoce na moštování

PŮVOD: USA, Berries Unlimited.

 
RŮST: bujný, vytváří kupolovitý keř s výškou i šířkou 150 cm.

 
OPĚROVACÍ POMĚRY: cizosprašný. Vhodní opylovači: Giant's Heart, Strawberry Sensation (vynikající).

 
PLODNOST: středně vysoká, jeden keř dosahuje úrodu průměrně 3,6 kg za rok.

 
PLODY: oválné, vřetenovité, dlouhé 2,5-3 cm, velmi šťavnaté a aromatické.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdě, ve druhé polovině až koncem června.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, konzervování, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda ve dřevě i v květu, odolná proti škůdcům a chorobám.

PŮVOD: je to velmi stará odrůda neznámého původu, je však možné, že i českého. Má velmi mnoho synonym. Synonyma: Vejlímek, Štětínské červené, Jablko štětínské červené, Jablko mastné, Jablko koláčové, Vejlímek chocholatý, Valník, Velínek, Vejlumek, Velímek, Kalvarůže, Velímek chocholatý, Roter Stettiner, Roter Winterstettiner, Rouge de Stettin, Rother Stettiner Apfel, Fucigena vulgaris, Der rothe Stettiner, Rother Herrnapfel, Rother Rostocker, Rostocker Apfel, Pomme rouge de Stettin, Vineuse rouge d’hiver, Pomme d’Adam d’hiver, D’Anaberg, De Hardy, De Jardy, De paradis ďhiver, De Rostock Stettin, Rother Kaiser, Belle Hervy, Rostrocker Stetting rouge, Rother Herrn-Zwiebel Apfel, Mat, Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, Rother Zwiebel Apfel, Maler Apfel, Rothvogel, Eisenapfel, Roth u. sauerer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, Rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, Rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, Rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch Apfel, Kohl Apfel, Schwerrother-Markt Apfel, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, Rother Hart, Rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel Apfel, Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling, Roter Backapfel, Roter Bietigheimer, Roter Glasapfel, Roter Herrenapfel, Roter Zwiebelapfel, Rostocker, Malerapfel, Mahler, Zigeunerapfel, Annaberger, Rotvogel

RŮST: zpočátku mírný, později bujný, tvoří velmi velké, ploše kulovité, široké koruny, jejichž větve se později sklánějí. Je velmi dlouhověký.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarckovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Dukát, Florina, Golden Delicious, Gustavovo trvanlivé, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matkino, Míšeň jaroměřská, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch, Spartan, Šampion, Worcesterská parména, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (až po 10. roce od výsadby), vysoká, pravidelná, každý druhý rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 160 g), spíše zploštěle kulovité, nesouměrné, s tupými širokými hranami. Slupka je původně světle zelená, později žlutozelená, krytá karmínovou červení s bílými a červenými tečkami, její povrch je hladký. Dužnina je šťavnatá, tvrdá, pevná, zelenobílá, na vzduchu takřka nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá až pikantně nakyslá, bez kořenitosti, ale s jedinečným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží dlouho, až do května či déle. Nepadá předčasně ve větru.

VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, na sušení a výrobu vína. Dobře se přepravuje a skladuje, při skladování nezvadá.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, s vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou, zejména hlinitou, nesnáší příliš těžké, jílovité půdy. Je vhodná do teplých, ale hlavně středních a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Méně odolná k rakovině v těžkých, jílovitých půdách, méně odolná vůči strupovitosti, proto ji vysazujeme na vzdušné místo a udržujeme vzdušnou korunu. Je dobře větruodolná. Obvykle netrpí jinými chorobami.

PŮVOD: Kanada, Alberta, v blízkosti Beaverlodge, náhodný semenáč muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia) z volné přírody vybral v r. 1958 J.A. Wallace ze školky Beaverlodge Nursery a uvedl na trh v r. 1965.

 
RŮST: vzrůst má keřovitý, ze začátku vzpřímený, později rozložitě převislý. Dorůstá do výšky 1,5-4 m a do šířky až 6 m. Odnožuje středně silně. Je dlouhověký, dožívá se více než 50 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylovaný. Kvete pozdě během dubna.

 
PLODNOST: raná, střední až velmi vysoká, průměrně 4,14 kg/keř, někdy střídavě vysoká.

 
PLODY: na muchovník jsou velké (průměrně 12,2-12,4 mm), oválné až kulovité, fialově černé barvy s modrým osliznutím. V hroznu je 7-13 plodů, které dozrávají relativně rovnoměrně. Plody jsou pevné, odolné proti praskání a jejich chuť je výborná, plná, sladká. Jsou bohaté na vitaminy, antioxidanty, flavonoidy a podporují imunitu.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdější, ve druhé polovině června. Po odrůdách Thiessen, Martin, Smoky.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: odrůda je silně mrazuvzdorná v dřevě do -40 °C až -46 °C, silně mrazuvzdorná i v květu, lépe odolná vůči listové skvrnitosti (Entomosporium mespili).

PŮVOD: USA, Oregon, Willamette Valley, ve 40. letech 20. století.

 
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 1,2–1,8 m, velmi silně odnožuje, tvoří průměrně až 5,5 výhonů na m2.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu a červnu.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, plodí na loňských výhonech.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 2,0–3,4 g), kulaté, tvarově vyrovnané, tmavě červené, pevné a lesklé. Dužnina je šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda, dozrávání středně rané, u nás přibližně 3–4 týdny od poloviny června do července. Plody se dobře sbírají a snášejí přepravu.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování, tedy pečení, výrobě džemů, želé, sirupů, zmrzlin a likérů. Výhodami jsou dobrá chuť a výrazná barva. Mohou se také zmrazit nebo sušit.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, pomaleji na podzim nabývá mrazuvzdornost, ale na jaře jí déle vydrží. Je odolná vůči viru křovitosti maliny (RBDV), středně až slabě odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Nizozemsko, kříženec odrůd Elsanta × Polka.

RŮST: středně vysoký s kulovitým habitem a kompaktním, dost hustým trsem. Odnožuje středně, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: nadprůměrně výnosná.

PLODY: při prvních sklizních velmi velké a těžké plody ledvinovitého tvaru, v dalších sklizních převážně tupě kuželovitého tvaru. Barva je oranžově červená, krásně lesklá, po utržení tmavne. Chuť je výrazně sladká, šťavnatá a velmi lahodná, mimořádná; jedna z nejlepších a nejkrásnějších odrůd. Plody jsou pevné, dobře snášejí přepravu.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní: od 2. červnového týdne do 1. červencového týdne.

VYUŽITÍ: přímý konzum, mražení a zpracování.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do chladnějších oblastí. Vyžaduje lehčí půdy dobře zásobené vláhou.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná v zimě i na jaře. Je citlivá na plíseň šedou a vadnutí rostlin.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda pěstovaná už v 18. století v Německu a Nizozemsku, rozšířená zejména v blízkosti dnešního Gdaňsku v historickém území Pomořanska, které se po 2. světové válce rozdělilo mezi Německo a Polsko.

RŮST: bujný, tvoří velkou, kulovitou, později rozložitou, širokou a hustou korunu. Dožívá se vysokého věku.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Ontario, Parména zlatá zimní, Signe Tillisch.

PLODNOST: raná až středně raná, (středně) pravidelná, střední až vysoká, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, vzhledné, s charakteristickými podélnými hranami, často se švem střední velikosti. Slupka je jemná, hladká, lesklá, mastná, zelenožlutá, překrytá krvavou červení a někdy pruhováním, často s nádechem modravého ojínění. Dužnina je nažloutlá, pod slupkou často narůžovělá, jemná, kyprá, šťavnatá a voňavá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořenitá s malinovou příchutí, dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává hned po sklizni, vydrží do prosince, ale časem ztrácí chuť. Plody se špatně přepravují, snadno se otlačují.

VYUŽITÍ: na přímý konzum, sušení, mošty, výrobu vína.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná odrůda na teplo a půdu, vhodná také do vyšších, horských poloh, vyhnout se jen příliš vlhkým polohám a mokrým půdám, či příliš suchým půdám, na nichž jsou plody malé.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně až více odolná proti padlí, středně proti rakovině, středně až méně proti strupovitosti.

PŮVOD: původ této konkrétní odrůdy je neznámý, druh kustovnice čínská pochází z Číny, zejména z oblastí Ning-sia a z Cchajdamské pánve.

 
RAST: bujný. Je to opadavý listnatý keř s převislými větvemi, dorůstající do výšky 2–2,5 m.  

 
OPELENÍ: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete od června do září hvězdicovitými oboupohlavnými fialovobílými květy.

 
PLODNOST: raná (již od 2.-3. roku po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé, vejcovité oranžovožluté až zlatožluté, poloprůsvitné, lesklé bobule. Mají osvěžující, ovocnou, sladkou chuť bez hořkosti a hodně šťávy. Jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), minerály, polysacharidy, karotenoidy, flavonoidy a antioxidanty s prokázanými zdravotními účinky (imunomodulačními, antioxidačními, protizánětlivými).

 
ZRAJÍCÍ: od srpna do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, džusů či sirupů. Používá se jako doplněk výživy a v tradiční čínské medicíně, ale i na základě moderních výzkumů kvůli podpoře imunity, antioxidačnímu efektu, ochraně zraku a jater, ke snížení hladiny cukru, snížení deprese, úzkosti a na podporu zdravého spánku a na celkovou podporu organismu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou, mírně kyselou až neutrální půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí pěstování.

 
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do přibližně -20 °C až -23 °C, po zakořenění je dobře odolná vůči suchu a má relativně dobrou odolnost proti běžným nemocem a škůdcům, potrápit ji může pouze padlí. Prevencí je udržování dostatečně vzdušné koruny pomocí řezu a hnojení kompostem, ne hnojivem příliš bohatým na dusík jako je málo rozložený hnůj. 

PŮVOD: Kanada.

RŮST: bujný, polopřímá koruna.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.

PLODNOST: vysoká a pravidelná,

PLODY: středně velké, nesouměrné. Slupka je lesklá, středně silná, hladká, původně zelenožlutá, překrytá téměř po celé ploše plodu tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, šťavnatá, kyselosladká, aromatická, velmi chutná, poměrně dobře oddělitelná od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává koncem července / začátkem srpna.

VYUŽITÍ: přímá konzumace.

STANOVIŠTĚ: chráněné stanoviště, teplé a středně teplé polohy. Dobře snáší i sušší podnebí.

ODOLNOST: středně odolná vůči mrazu ve dřevě i v květu, odolnější vůči monilióze a padlí broskvoně, plody jsou odolné vůči opadávání před sklizní, v dešti nepraskají ani netrpí hnilobou.

PŮVOD: Česká republika, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, hlavním šlechtitelem byl Jaroslav Tupý, vyšlechtil ji jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980, registrována byla v r. 1994.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrostlé středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy až středně pozdě, je opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Viliamovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, plocho kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř po celém plodu pruhovanou červení. Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sběr začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, přesnídávky, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevu i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. pol. 19. stol.

 
RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznešené koruny; má charakteristicky kožovité listy.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova, Drouardova, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Pařížanka, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

 
PLODY: středně velké, tvar protáhlý, variabilní, obvykle protáhle kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citronově žlutá, na slunečné straně i mírně červenavá, místy posetá drobnými rzivými lenticelami. Dužnina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná, lehce nakyslá, sladce aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1–2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

 
VYUŽITÍ: především přímý konzum, ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

 
STANOVIŠTĚ: roste i v méně příznivých podmínkách a vyšších, drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazům.

PŮVOD: Polsko, Osielsko, selekce Zofie a Hieronima Łukaszewských semenáčů z ruských odrůd z 90. let 20. století.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, tvoří kulovité keře s výškou cca. 1,6 m a šířkou 1,5 m.

 
OPELIVOST: částečně samosprašná odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodní opylovači: Blue Banana, Jolanta, Karina, Zojka.

 
PLODNOST: raná (rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká (3-5 kg/keř), průměrná úroda je 9,9 t/ha.

 
PLODY: poměrně velké (průměrně 1,5-1,9 g), úzce oválné, tmavomodré, pokryté světlejším voskovým povlakem, pevné. Plody jsou šťavnaté, velmi chutné, sladkokyselé.

 
ZRALOST: raná, v 2. polovině května.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mrazení. Plody díky pevnosti velmi dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Vhodný do všech, i chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě i v květu.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Rusko.

 
RAST: středně bujný, s pevně rozloženými a mírně trnitými větvemi. Dobře regeneruje po řezu do tříletého dřeva.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, potřebuje v blízkosti opylovače větrem samec opylovače pro dosažení úrody.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, v 5. roce po výsadbě 9-10 kg plodů/keř.

 
PLODY: středně velké (průměrně asi 0,5 g), oválné, oranžovočervené, sladkokyselé (2,8 % cukru, 1,5 % kyselin, 6,7 % tuku). Mají velmi vysoký obsah vitamínu C (až 248 mg/100 g) i vysoký obsah karotenoidů (17,5 mg/100g). Tato odrůda se vyznačuje i vysokým obsahem rutinu (519 mg/100 g), který zvyšuje účinnost vitamínu C, zlepšuje pružnost cév a je výborným antioxidantem. Odtržení plodů je polosuché, je třeba vystihnout zralost, když jsou plody ještě pevné, ale již dostatečně zralé, aby nepraskaly.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, díky vysokému obsahu oleje velmi vhodný na výrobu kosmetiky s hojivými účinky.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: USA, Minnesota, Excelsior, vyšlechtil ji v r. 1869 P. M. Gideon jako semenáč odrůdy Cherry Crab.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší až ustává a potřebuje zmlazení. Tvoří nejprve úzce pyramidální, později vysoce kulovité až převislé koruny. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem, část plodů tvoří i partenokarpicky. Vhodní opylovači: Akerö, Antonovka, Charlamowski, Cortland, Cox Pomona, Croncelské, Golden Delicious, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Malinové holovouské, McIntosh, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Římské, Wagenerovo. Neopyluje ji dobře Matčino.

 
PLODNOST: časná (4-6 let po výsadbě), vysoká, zpočátku pravidelná, později má sklony k střídavé plodnosti, třeba pomoci vhodným řezem v roce předpokládané vysoké plodnosti.

 
PLODY: středně velké až velké (specificky lehké, průměrně 135 g, ale i 200 g), kulovité až ploše kulovité, tvarově dost pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, pevná, jemně osrněná, nejprve zelenožlutá, později žlutá, pokrytá z větší části charakteristickým krásným karmínově červeným, pruhovaným líčkem, voní. Dužnina je žlutobílá, pod slupkou či i uprostřed mramorovaně růžová, jemná, měkká velmi šťavnatá a na vzduchu jen nepatrně hnědne. Chuť je sladkokysele, s malinovou vůní a příchutí, velmi dobrá, připomíná chuť Malinového holovouského.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň přibližně v polovině září, konzumně dozrávají začátkem října, vydrží uskladnit až do Vánoc, ale zejména z vyšších poloh, nejlepší chuť mívají v listopadu. Čas sklizně je třeba dobře vystihnout, při zpoždění se plody hromadně opadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k moštování a sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Na polohu ani půdu není příliš náročná, ale měla by být dostatečně vlhká. V suchých a teplých polohách sice dobře plodí a plody se pěkně zbarvují, ale dost opadávají, bývají červivé. Vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, kde se například již nedaří odrůdě James Grieve. Zvládá dobře i mrazové kotliny.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu. Je silně odolná proti padlí, středně až vyšší odolnost má proti strupovitosti. Více ji v suchých, teplých oblastech napadá obaleč jablečný (Cydia pomonella).

PŮVOD:

RŮST:

OPyLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PŮVOD: neznámý, původní odrůdu Isabella pocházející z USA vyšlechtil v 19. století W. R. Prince jako meziodrůdového křížence Vitis vinifera Meslier Petit x Vitis labrusca. Synonyma: Japonec.

RŮST: bujný. Dřevo je nahnědlé s jemným ochlupením. Listy jsou velké, pětilaločné, ze spodní strany světle plstnaté, což je typický odrůdový znak.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: hrozny jsou velké, částečně rozvětvené, středně husté až řidší. Bobule jsou velké až velmi velké (průměrně 10–20 mm), kulaté. Slupka je tmavomodrá, se silnějším ojíněním, tužší, jde stáhnout z dužniny. Dužnina je kompaktní, tužší. Chuť je sladká, aromatická s typickou intenzivní vůní Vitis labrusca.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna. Hrozny dobře snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, výrobě moštů, džemů, sirupů či specificky voňavých vín na slupkách.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, nejlépe dostatečně propustnou půdou, ale umí se přizpůsobit široké škále půd, nemá rád jen zamokřenou a chudou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy asi do -25 °C. Vyšší odolnost vůči běžným houbovým chorobám.

PŮVOD: více než 100 let množená odrůda v bošáckém a moravskolieskovském údolí, název podle osvícence Ľudovíta Riznera, který se podepsal pod její slávu.

 
RŮST: bujný, vytváří mohutné, zdravé, dlouhověké stromy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje ve svém okolí jinou odrůdu jabloně kvetoucí v podobném termínu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně velké, kulovité až ploše kulovité, mají tenkou, mastnou slupku, velmi dobře odolnou chorobám. Slupka je světlezelená až světle žlutá, téměř celá překrytá pruhovaným červeným líčkem, z něhož svítí světlé výrazné lenticely. Dužnina je šťavnatá a kypřejší, obsahuje všechny jablečné tóny od kyselé po sladkou.

 
DOZRÁVÁNÍ: konzumuje se od konce srpna do prosince, má velmi dlouhé konzumní období.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s přiměřeně vlhkou, dobře odvodněnou, hlubokou půdou, ale není náročná na její kvalitu.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná, dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Kanada, stát Ontario, vyšlechtil v r. 1820 Charles Arnold v obci Paris jako kříženec odrůd Wagenerovo (otcovská odrůda) × Northern Spy (mateřská odrůda). Na trh ji uvedla školka bratří Transonových v Orléansu v r. 1882. V r. 1898 získala ocenění od britské Královské zahradnické společnosti. Do Listiny povolených odrůd v Československu byla zapsána v r. 1954. Synonyma a cizí názvy: Ontarioapfel.

RŮST: nejprve středně bujný, později ustává. Vytváří zpočátku vysoké kulovité či úzce pyramidální koruny, které se později rozkládají až na kulovité, jsou poměrně malé a řídké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Má tendenci vytvářet i partenokarpické plody bez opylení. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Matkino, Oldenburgovo, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, vysoká, výrazně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké, ploše kulovité, žebrované s pěti oblejšími, dobře vyvinutými žebry, která se táhnou podél celého plodu. Slupka je hladká, lesklá, pevná až kožovitá. Základní barva je výrazně zelená, později slámově žlutá s karmínově červeným líčkem, méně nápadným, rozmytým, někdy i široce pruhovaným. Plody bývají při sklizni modravě ojíněné. Dužnina je zpočátku středně tuhá, později měkká, krémová až nažloutlá, částečně zrnitá, velmi šťavnatá, na vzduchu málo hnědne, vydrží dlouho bez moučnatění. Po dozrání voní plody jen slabě, ale po rozkrojení silněji a připomínají vůní odrůdu Omanové. Chuť mají nakyslou až sladkokyselou, osvěžující, bez kořenitosti, nejchutnější jsou z nižších, dostatečně teplých poloh. Mají vyšší obsah vitaminu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou až ve 2. polovině října, co nejpozději, protože teprve těsně před sklizňovou zralostí se plody nejlépe vybarvují. Už při sklizni jsou náchylné k otlačení, proto je třeba s nimi manipulovat opatrně. Konzumně dozrávají v lednu, vydrží v chladném skladování do května, při skladování nevadnou, ale při přehnojení mohou hnít zevnitř.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, sušení a moštování, případně i na pečení. Kvůli nízkému obsahu cukrů je vhodné při konzumaci s mírou i pro diabetiky.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné. Dobře se přizpůsobuje různým podmínkám, nedaří se jí jen v těžkých, jílovitých, mokrých půdách a naopak v příliš suchých půdách či v mrazových kotlinách. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh. Hodí se zejména do zahrad, sadů či včelínů.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, silněji mrazuvzdorná v květu, je středně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, náchylnější k rakovině v těžké půdě. Napadá ji mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: Rusko, selekce z náhodných semenáčů aktinidie význačné (Actinidia arguta) provedená Ivanem Vladimirovičem Mičurinem.

 
RŮST: velmi bujný. Lianovité výhony jsou hladké, bez chloupků, světle zelené s výraznými lenticelami, listy středně velké s klínovitou bází a ostrou špičkou a výrazně červenými řapíky. Pěstujeme se silnou opěrnou konstrukcí – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T. Sázíme ve vzdálenosti asi 5 m od sebe.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzosnubná, je to samičí odrůda, která k tvorbě plodů vyžaduje opylení samčí odrůdou druhu aktinidie význačná (Actinidia arguta), např. Prince Jumbo, nebo oboupohlavnou odrůdou Weiki či samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa) Tomuri.

 
PLODNOST: raná (3 roky po výsadbě), do plné plodnosti vstupuje až ve věku 7–8 let, velmi vysoká (až 70 kg z rostliny), pravidelná v případě zajištění ochrany před poškozením pozdními jarními mrazy. Plodí na loňských výhonech vyrůstajících z 2letého i staršího dřeva.

 
PLODY: jsou středně velké (3,5 × 2,5 cm, 6–15 g), válcovité. Slupka je hladká, zelená s výrazným purpurovým líčkem, které v případě dostatečného oslunění pokrývá většinu plodu. Dužnina je zelená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, svěží, silně aromatická, připomíná chuť ananasu, jahod či rebarbory.

 
DOZRÁVÁNÍ: je rané, v první polovině září. Vyžaduje přibližně 150 bezmrazových dní k dozrání.

 
VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu a ke zpracování na džemy, marmelády apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč ze zač. 19. stol., šířený školkou De la Fidelité v Bruselu, pojmenovaná v r. 1819 po hraběti Mérode-Westerloo.

 
RŮST: bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje, vytváří široce kuželovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (4. rok po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké (průměrně 200 g, ale i 500 g), tupě zaoblené, kuželovité plody. Slupka je šedozelená, v plné zralosti světležlutá, silnější, drsná, pokrytá rzivými lenticelami, na slunné straně s načervenalým líčkem. Dužnina je smetanově bílá, středně tuhá – polomáslovitá, velmi šťavnatá, jemná, chuťově výborná, sladká, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň za zelena začátkem až v polovině září, konzumně dozrává koncem září, vydrží asi 14 dní, z vyšších poloh do konce října.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum, moštování, výrobu povidlových směsí a džemů, případně i kompotů.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda je velmi přizpůsobivá, snese i méně kvalitní půdy a vyšší polohy, jen v sušších půdách bývají plody drobnější.

 
ODOLNOST: dobře až silně mrazuvzdorná ve dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti a monilióze, nebývá napadána škůdci.

PŮVOD: Anglie, Sittingbourne, vyšlechtil ji pan Gascoyne, na trh byla uvedena v roce 1871.

 
RŮST: bujný růst, později mírnější, vytváří široce rozložité koruny, plošší až převislé.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Parména zlatá zimní, James Grieve.

PLODNOST: pozdější, střední až nižší, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 170 g, maximálně až 400 g), slupka hladká, suchá, později polomastná až mastná, základní barva světle zelená, později žlutozelená, krycí barva jemně červená s přechodem do výrazného červeného líčka, lenticely velmi početné a výrazné, ohraničené červenou barvou. Dužnina bílá, mírně zelenavá, od slupky někdy mírně narůžovělá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť velmi dobrá, plná, sladká, mírně kyselá, kořenitě aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, plody dobře drží na stromech, jsou vhodné ke konzumu v měsíci říjen, vydrží do prosince i déle.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména jako stolní ovoce, ale i na sušení, mošty, na vzduchu jen málo hnědnou. Hůře se skladují (při nízké teplotě dužnina hnědne).

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje přiměřeně vlhké půdy, dobře snáší i vyšší polohy s úrodnější půdou, nemá ráda uzavřené polohy.

 
ODOLNOST: odrůda je dobře odolná proti mrazu, středně odolná proti padlí. V příliš vlhkém prostředí je náchylná ke strupovitosti a monilióze.

PŮVOD: krajový velkoplodý genotyp z úpatí Považského Inovce.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: velké, kulovitého až kuželovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá až žlutooranžová s červeným líčkem, které pokrývá 20–50 % slupky. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: pravděpodobně Rusko.

RŮST: v mládí roste velmi bujně, má vznosnou korunu; později se větve ohýbají k zemi.

OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač pro mnohé odrůdy. Vhodní opylovači: Průsvitné žluté, Croncelské, Baumannova reneta, Ananasová reneta, Krasokvět žlutý, Astrachan červený, Bismarkovo, Delicious, Jonathan.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, ve vyšším věku střídavá.

PLODY: velmi pěkné plody menší až střední velikosti, hladká, tenká slupka slámově žluté barvy s typickým krátkým červeným pruhováním. Dužnina je bílá, šťavnatá, ostřeji kyselé chuti. Plody mají intenzivní vůni.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v srpnu, plody vydrží cca 3–4 týdny.

VYUŽITÍ: raná odrůda vhodná k přímému konzumu, k kuchyňskému zpracování, mošty, vína, sušení.

STANOVIŠTĚ: vhodná i do drsnějších poloh – musí však být chráněné před větrem, není velmi náročná na půdu, ale v suché jsou plody malé a rychle opadávají, strom trpí padlím, v jílovitých a těžkých půdách trpí rakovinou. Vhodná do zahrad, polních sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná, středně odolná proti padlí, náchylnější k rakovině v nevhodných půdách a ke strupovitosti v uzavřených polohách bez proudění vzduchu.

PŮVOD: Moldavsko, mezinárodní kříženec Guzaľ Kara x Villard Blanc.

 
RŮST: bujný.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní.

 
PLODNOST: vysoká, úroda na 8-10letých keřích vedených na vysoké treláži je 150-170 kg.

 
PLODY: hrozen je středně velký, kónický (prům. 320-380 g). Bobule jsou velké (5-7 g), prodloužené tmavomodré, příjemné, sladkokyselé chuti. Cukernatost je 18-20 °NM. Dužina je masitá, křupavá, šťavnatá. Modrá a silně ojíněná slupka je obvykle tlustá.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrává koncem září až začátkem října. Dozrálé hrozny dlouho vydrží na keřích a dobře se i přepravují.

 
VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i zpracování na víno, džemy, mošty či kompoty. V chladném skladování vydrží až 5 měsíců.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, slunné a vzdušné, orientované na jih nebo jihozápad. Nemá velké nároky na půdu, dobře se mu daří v písčité, hlinité ale i ve vápenité půdě. Nejlépe jsou hluboké, propustné hlinitopísčité půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: rezistentní vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola), středně citlivý na černou hnilobu révy (Guignardia bidwellii), citlivější na botrytídu (Botrytis cinerea). Mrazuvzdorný do -23 °C.

PŮVOD: Švýcarsko, kanton Bern, Opplingen, náhodný semenáč nalezený na okraji lesa Franzem Baumannem, šířil ho ve velkém P. Daepp z Oppligenu. Synonyma: Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern.

RŮST: středně bujný, později až slabší, tvoří středně velké až menší, vysoko kulovité až jehlanovité, později až rozložité či převislé, relativně řídké koruny, které ale dostatečně obrůstají krátkým plodonosným obrostem, připomínajícím obrost Parmény zlaté zimní. Větve nasazuje v ostrém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete brzy až středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Gdanský hranáč, Hammersteinovo, Jonathan, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: brzká, zpočátku pravidelná, později se střídají vysoké a nízké úrody.

PLODY: velikostně nevyrovnané, nejčastěji středně velké (průměrně 120 g), ale i menší a větší, tvarově variabilní, tupě vajcovité, tupě kuželovité i kulaté, hranaté. Slupka je jemná, hladká, lesklá, jemně mastná, žlutozelená barva nejméně z poloviny, ale často celá pokryta krásně červeným, rozmytým líčkem s modrostým ojíněním a výraznými, bělavými tečkami. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou růžová, křehká, později jemná, šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je sladká, jen nepatrně nakyslá, aromatická, jemně kořenitá, příjemná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do Vánoc, nejlépe chutná v říjnu až v listopadu. Rychle moučnatí při přezrání. Plody často předčasně opadávají.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na sušení a moštování. Neznáší dobře dopravu ani hned po sklizni, snadno se otlačuje.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Půdy jí vyhovují přiměřeně vlhké, neznáší extrémně suché či příliš vlhké půdy. Je vhodná především pro středně teplé a vyšší, chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, dobře odolná v květu i proti nepřízni počasí. Je méně odolná vůči strupovitosti a vůči rakovině v chladných, mokrých půdách, v teplých suchých oblastech středně náchylná na padlí a napadení vlnatkou krvavou.