Ovoce na moštování

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška, odrůda druhu Actinidia arguta var. purpurea vyselektovaná jako semenáč z volného opylení materiálu dovezeného v r. 1958 z Pekingu, případně také z Lvova, Batumi a Mičurinska.

RŮST: bujný, dorůstá do 4-6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí rostlina vyžadující k dosažení úrody opylení samčí odrůdou, např. Prince Jumbo.

PLODNOST: velmi vysoká, přibližně 15leté rostliny dávají roční úrodu 20-35 kg.

PLODY: středně velké (průměrně 10,6-11,7 g, 3,3-3,8 x 2,2-2,3 cm), podlouhlé. Slupka je pevná, purpurová a také dužnina je purpurová. Chuť je výborná, sladká jen jemně kyselá, příjemná, (obsah cukru průměrně 6,6-12 %). Obsahuje více glukózy a fruktózy než sacharózy ve srovnání se zelenoplodými odrůdami. Má středně vysoký až vyšší obsah vitamínu C (91,9 mg/100 g) a podobně střední obsah karotenoidů (průměrně 0,84 mg/100 g). Má pravděpodobně nejvyšší obsah antokyanů ze všech odrůd kiwi.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od konce září do října. Plody se sbírají měkké a hned konzumují.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování (džemy, marmelády atd.).

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná (do -30 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním .

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2–1,5 m a do šířky 0,6–1 m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká, navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavofialové až černé, lesklé, bez výrazného ojínění, se světlejší dužninou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září, ale dříve než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, vyšlechtěna jako kříženec odrůd George Soltwedel × Sparlee, registrována v r. 1971.

RŮST: vzpřímený, vysoký, hustý, ploše kulovitého tvaru. Tvoří střední množství poměrně dlouhých šlahounů, zejména v prvním roce.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květní stvoly se tvoří ve velkém množství pod listy a v jejich úrovni.

PLODNOST: vysoká (0,88 kg/rostlinu).

PLODY: velké, v první polovině sklizně ledvinovité, poté tupě kuželovité, karmínově červené, lesklé při sklizni. Dužnina je tmavě červená, šťavnatá, s výraznou dutinou, velmi měkká. Chuť je vynikající, dezertní, sladká a silně aromatická po lesních jahodách.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od 2. týdne června do konce června, krátké, trvá asi 18 dní.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k mražení a zpracování na džemy a sirupy.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Snáší velmi dobře všechny typy půd, ale preferuje polopropustné půdy. Je nenáročná, vhodná i do vyšších poloh. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve sponu 50 × 80 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v zimě i v květu, středně až více odolná proti plísni šedé (Botrytis cinerea), méně proti padlí (Podosphaera aphanis), odolnější proti kořenovým hnilobám.

PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká

 
PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.

 
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolná vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.

PŮVOD: Kanada, Alberta, nedaleko Beaverlodge v povodí řeky Smoky, objevil W.D. Albright na své farmě, která se později stala výzkumnou stanicí Beaverlodge Research Station, přesadil ho kolem r. 1918, spolu s Dr. W.T. Macounem ho vybral koncem 20. let 20. století k testování, v roce 1928 jako Selekce č. 9, v r. 1935 jako B.E.F. 3502 (1935), a znovu vybrán v r. 1950, na trh ho uvedl až v r. 1956 J.A. Wallace z Agriculture Canada, Beaverlodge, Alberta.

 
RŮST: středně bujný, zpočátku vzpřímený, později rozložitý až převislý, dorůstá do výšky 2-4,5 m a šířky 6 m, středně silně až silně odnožuje. Je velmi dlouhověký, dožívá se více než 70 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: časná, velmi vysoká (průměrně 4,58 kg/rostlinu, až 6 t/ha), mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 12,4 mm), kulaté, po 7-11 ve hroznu. Slupka je purpurově černá s ojíněním. Chuť je velmi sladká (průměrně 15,4 °Brix), jemná, připomíná chuť sušených švestek. Plody obsahují dost větších semínek, která však při konzumaci nevadí (3,6 % hmotnosti plodů). Obsahem flavonoidů se řadí k jedněm z nejbohatších mezi muchovníky (550 mg/kg).

 
DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné, ve druhé polovině června, během více než 2 týdnů (průměrně 15 dní od 10 % po 90 % zralých plodů), nerovnoměrné v rámci hroznů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují mnoho pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je velmi přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odroda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, náchylnější na listovou skvrnitost (Entomosporium mespili), ale s mírnými příznaky.

PŮVOD: velmi stará odrůda, vznikla buď v Německu, jako náhodný semenáč u zámku Gravenstein ve Šlesvicko-Holštýnsku, nebo v Itálii, v jižním Tyrolsku, je známa od 17. století.

RŮST: bujný, vytváří velké až velmi velké, široké, rozložité, později až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Idared, Ingrid Marie, James Grieve Red, Jonathan, Krasokvět žlutý, McIntosh, Ontario, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Zvonkové.

PLODNOST: pozdní (kolem 7.–10. roku po výsadbě), dobrá, střídavá, průměrně 12–16 t/ha.

PLODY: středně velké až větší (130–170 g), zploštěle kulovité až vysoko kulovité, silně žebrované, podélně nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, středně mastná až mastná, žlutozelená až žlutá, překrytá pruhovaným purpurově červeným líčkem. Dužnina je zelenkavě krémová, jemná, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, vynikající.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až v první polovině září, konzumně dozrává asi 2 týdny po sklizni, vydrží do konce října či do poloviny listopadu.

VYUŽITÍ: výborné jablko zejména na přímý konzum, ale i na sušení, výrobu moštů, vín, destilátů. Dobře se skladují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplejší a vlhčí, lepší půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh. Nesnáší mrazové a inverzní polohy. V suchých, větrných polohách plody předčasně opadávají.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, odolnější proti rakovině, středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.

 
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).

 
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.

Rychle rostoucí, bohatě plodná, raná, odolná odrůda červené révy.
Hrozen středně velký a středně hustý, vzhledný, na dlouhé stopce. Bobule jsou středně velké, tmavě modré, oválné, slupka je pevná. Bohatý obsah resveratrolu (antioxidační a antibakteriální molekula). Odrůda vhodná k přímé konzumaci, výrobě červeného vína. Dobrá odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám. Hluboké půdy (intenzivně roste), slunné stanoviště. Původem z Maďarska.

PŮVOD: Skotsko, Dundee, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtili jako komplexního křížence genotypů SCRI 74126RA8 x SCRI 75131D2

 
RAST: bujný, zpočátku během sezóny vzpřímený, později polopolovzpřímený, tvoří střední až vyšší počet pevných, beztrnných výhonů, které jsou zelené nebo mírně do purpurova, zatímco v zimě jsou téměř celé purpurové.

 
OPELENÍ: samosprašná, kvete brzo.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká (2,1-8,1 kg/rostlinu), pravidelná. Plodí na bočních výhonech loňských větví, které jsou dlouhé až 30 cm.

 
PLODY: jsou velké až velmi velké (v rozmezí 5,3-10 g, nejčastěji kolem 6 g, 25-40 mm), tupě kónického tvaru, černé a mírně lesklé, pevné. Chuť je příjemně pikantní, vyvážená sladkokyselá, aromatická. Mají vysokou cukernatost (průměrně 10,6-12,8 °Brix), byť poměr cukrů a kyselin je střední (4,53). Mají vysoký obsah minerálních látek (0,34 % hmotnosti) a vitamínu C.

 
ZRAJÍCÍ: rané, dozrávají od poloviny července do konce srpna až září.

 
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, zmrazení i všestranné zpracování na šťávy, džemy, sirupy, do koláčů. Výborně se skladují a přepravují. Mají slabou tendenci po zmrazení zčervenat, zejména pokud nebyly při sběru zcela zralé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do teplých, středních i vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Středně náchylná k poškození fytophthorou či bakteriální spálou.

PŮVOD: USA, Dorchester v Massachusetts, v 2. polovině 19. stol. vypěstoval Thaddeus Clapp jako semenáč odrůdy Hájenka, popsána v r. 1869 pomologem Downingem jako Clapp's Favorite.

 
RŮST: zpočátku bujný, potom středně bujný. Koruna nejprve široce pyramidální až jehlanovitá, s dlouhými prutovitými větvemi v ostřejším úhlu. Ty se později ohýbají do oblouků, koruna se rozkládá, větve visí až k zemi.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova fľaša, Esperenova bergamotka, Esperenova maslovka, Hardenpontova, Hardyho maslovka, Charneuská, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté‚ Neue Poiteau, Pařížanka, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní (5–10 let po výsadbě), střední až vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (160–180 g), baňatě kuželovité, ke kalichu zaoblené, ke stopce mírně prohloubené. Slupka je hladká, pololesklá, jemně ojíněná, světlezelená až žlutozelená, na stinné straně skvrnitě červená, na osluněné jasně červené, pruhované líčko. Dužnina je nažloutle bílá, jemná, zrnitá jen okolo jádřince, máslová, velmi šťavnatá. Chuť má sladce nakyslou, velmi dobrou až výbornou, aromatickou, jemně kořenitou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce srpna, se světlezelenou slupkou, dozrává nerovnoměrně, konzumně dozrává po 10–14 dnech a vydrží do konce září.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, výživ, moštů a do koláčů. Přepravu snáší dobře hned po sklizni, poté se otlačuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale nejlépe prospívá v hlinitých, hlubokých, propustných půdách ve středních polohách, nemá ráda suché půdy. Preferuje stanoviště chráněná před větrem, snese i vyšší polohy a těžší půdy, ale tam nebývá tak chutná.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu, středně až více odolná proti strupovitosti, středně odolná proti monilióze.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: USA, Berries Unlimited, Lidia Stuart.

 
RŮST: vytváří dobře rozvětvený, kupolovitý keř s výškou i šířkou 150 cm.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, vhodní opylovači: Aurora, Wojtek.

 
PLODNOST: středně úrodná odrůda, jeden keř dosahuje úrodu průměrně 3,6 kg za rok.

 
PLODY: středně velké podlouhlé plody (průměrně 1,3 g) sladké chuti (max. 14 Brix).

 
DOZRÁVÁNÍ: přibližně v polovině června.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, konzervování, mražení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná ve dřevě i v květu, odolná proti škůdcům a chorobám.

PŮVOD: USA, Massachusetts, Bolton, našel ji jako náhodný semenáč na své zahradě zřejmě generál Steven Partridge Gardner někdy před rokem 1844, kdy byla uvedena v časopise Magazine of Horticulture. Přes školkaře Thomase Riverse se dostala do Spojeného království, kde byla populární zejména v soukromých zahradách a sadech. Synonyma a cizí názvy: Mother, Nonnenit, Queen Mary, Lavantaler Bananenapfel, Mutterapfel, Gardner's Apple, Queen Anne, American Mother, Mother of America, Pomme mère, Skvostné z Roztok.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabší. Vytváří zpočátku vysokou kulovitou, později mírně rozložitou, menší až středně velkou korunu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Jonathan, London Pepping, Malinové holovouské, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Starking, Starkrimson Delicious. Špatně se opyluje s odrůdou Wealthy.

PLODNOST: raná, pravidelná, i když střídavé velikosti plodů, jen vzácně vynechá.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 130–195 g), tupě kuželovité, vyšší, u kalichu charakteristicky zúžené, nepravidelně žebrované. Slupka je téměř hladká, polomatná, sušší, silnější, ale poměrně křehká, zpočátku špinavě zelená, v plné zralosti tmavě žlutá až zlatožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným líčkem, pruhovaným zejména na osluněné straně a tečkovaným až mramorovaným zejména v kališní části. Dužnina je žlutá, křehká, v optimální zralosti šťavnatá, na vzduchu málo hnědne. Chuť je výborná, sladká, velmi aromatická a příjemně kořenitá, před přezráním až s banánovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží uskladněná do prosince, z vyšších poloh může i déle, ale většinou po Vánocích rychle moučnatí.

VYUŽITÍ: výborné stolní jablko k přímému konzumu, ale i na pečení, výrobu moštu či přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, nesnáší těžkou jílovitou půdu, ale ani suchou, kde plody předčasně padají a přezrávají. Je vhodná zejména do středně teplých, před větrem chráněných poloh, snese i vlhčí ovzduší.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, rakovině v těžké půdě. Má sklon k hořké pihovitosti dužniny. Často ji napadá mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: Polsko.

 
RŮST: silný vzpřímený růst, výhony dorůstají do výšky 1,5–1,8 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké, sytě červené, lesklé, kompaktní, kuželovitého tvaru, snadno se sbírají; chuť je výborná, dezertní, aromatická, sladká. Jedna z nejžádanějších odrůd.

 
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát ročně, poprvé začátkem srpna, druhá úroda je až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímá konzumace, pečení, mražení, další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, propustná a výživná půda.

 
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči hnilobám a odumírání, plně mrazuvzdorná odrůda.

PŮVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshire, okolo roku 1770 ji jako náhodný semenáč nalezl ředitel školy John Stair. Množila ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlancovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Boscova lahvice, Clappova máslovka, Crassanská, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Krivica, Konference, Pařížanka, Mechelenská, Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.

 
PLODNOST: velmi raná (2–5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), baňatě kuželovité, u stopky mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez ojínění a rzivosti nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, zřídka s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužnina je bílá, velmi jemná, máslovitá, bez kaménkovitosti, velmi šťavnatá, nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10–14 dnech, vydrží 1–2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně včasné sklizni.

 
VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů a destilátů, ale i k moštování, sušení a pečení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou řepovité.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě, silně mrazuvzdorná v květu, pokud květy namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obaleče – plodožrouta hrušňového (Cydia pyrivora).

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.

RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké, kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, místy s červenými žilkami, okolo pecky narůžovělá, tuhá, nevláknitá, s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí. Pecka je středně velká a dužnina se od ní dobře odděluje.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 30 dní po Redhavenu, tedy přibližně v první dekádě září.

VYUŽITÍ: výborná k přímému konzumu, ale i ke konzervování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina infestans). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecky a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.

Raná odrůda. Stolní, moštová, rezistentní réva, vyšlechtěná v Německu
Plod: hrozen je středně velký, bobule jsou středně velké až velké, kulaté, žlutozelené, s červenými tvářemi. Chuť sladká, aromatická. Vysoká cukernatost. Dozrává od poloviny srpna. Vhodný pro přímou konzumaci a výrobu lahodného vína s příjemnou muškátovou vůní a hruškovou příchutí.
Odolnost: vysoká odolnost vůči chorobám a mrazu.
Stanoviště: snese i vyšší polohy, méně náročná na půdu.

PŮVOD: USA, náhodný semenáč, v roce 1865 nalezený panem Amsdenem.

 
RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

 
PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužnina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně narůžovělá, chuť sladkokyselá, aromatická, velmi dobrá. Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci až na začátku srpna, 15–20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskvoní.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, školkař a pomolog M. Rivers ji vypěstoval jako náhodný semenáč a v r. 1894 byla uvedena na trh pod názvem Conference – po Britské národní konferenci o hruškách z r. 1885.

 
RŮST: nejprve středně bujný až bujný, později slabší. Koruny jsou v mládí úzce pyramidální až jehlanovité, později se pod úrodou větve obloukovitě ohýbají a koruny se rozšiřují.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Esperenova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Júlová, Madame Verté, Pařížanka, Solanka a Williamsova.

 
PLODNOST: velmi raná a pravidelná, vysoká, jen zřídka nižší.

 
PLODY: středně velké až velké (120–200 g), prodlouženě lahvicovité, ke stopce více zúžené, méně vyrovnané v délce a tvaru na začátku plodnosti. Slupka je tuhá, hladká, pololesklá, zelenožlutá, jemně tečkovaná, ve spodní třetině souvisle světlerzivá. Dužnina je jemná, zcela rozplývavá, šťavnatá, žlutobílá, kolem jádřince žlutooranžová až narůžovělá, někdy i celá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je sladká, příjemně kyselkavá, aromatická, jemně kořenná, výborná. Je málo až středně náchylná ke kaménčitosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině září, konzumně dozrává postupně po 2–3 týdnech, od října do poloviny listopadu.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě džemů, destilátů, pyré, kompotů. Výborně se skladuje v chladírnách, kde v řízené atmosféře vydrží i půl roku.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje hluboké, úrodné půdy, přiměřeně vlhké, polohy teplejší, chráněné. V suchých nebo studených půdách jsou plody méně chutné a menší.

 
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně v květu, silně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan, vyšlechtěn Bobem Borsem jako kříženec japonské a ruské odrůdy, registrován v roce 2014.

 
RŮST: bujný, vzpřímený, v dospělosti až 2 m vysoký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: Pouze částečně samosprašný, pro lepší opylení je dobré vysazovat alespoň 2 odrůdy. Vhodní opylovači: Boreal Beast (vynikající), Honeybee, série Indigo, Giant's Heart, Tundra (dobří), ruské odrůdy, Boreal Beauty (slabší).

 
PLODNOST: raná, vysoká, již během druhého roku plodnosti může dosáhnout v průměru až 2,6 kg/rostlinu/rok.

 
PLODY: masité, pevné, velmi velké (průměrně 2,8 g, maximálně 3,9 g) ve tvaru surfu. Jsou velmi sladké, chuťově vynikající, připomínají borůvky, sladkost je v průměru 13,3 °Brix, kyseliny v průměru 1,8 %. Obsahují vysoký podíl vitamínů a zdraví prospěšných látek, například polyfenolů (965 mg/100 g).

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, dozrávají v průměru 7 dní po odrůdě Tundra a sérii Indigo a 14 dní po většině ruských odrůd, tedy většinou začátkem července. Vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr.

 
VYUŽITÍ: plody vhodné k přímé konzumaci, konzervování, výrobě džemů, šťáv, sirupů, mražení.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na výběr stanoviště. Půda hlinitopísčitá. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování. Řez do 5 let jen sanitární (poškozené nebo vylomené výhony).

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný proti spálení sluncem a proti škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).

PŮVOD: Východní Asie – severní Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké – listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité s 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře jej opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuvzdorné až do -5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (asi od 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordové v plné zralosti, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne při tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květy i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů, ale například i k obalení v cukrovém sirupu a následné konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. I listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchovzdorný.