Mrazuvzdorné

PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, vybrali jej jako přirozenou mutaci červenoplodé odrůdy Sugana, která je zase křížencem mezi odrůdami Autumn Bliss a Tulameen.

RŮST: středně bujný až bujný, velmi vzpřímený, kompaktní, tvoří jen málo (3-4) postranních výhonů. Výhony dosahují výšky 1,7-2 m, rostlina šířky 0,7-0,8 m. Výhony jsou středně trnité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaná hmyzem, jednodomý s oboupohlavnými květy, kvete v květnu a červnu.

PLODNOST: raná, střední až vysoká.

PLODY: jsou velmi velké (průměr 2,8-2,9x 2,6-2,7 cm, průměrně 6 g), kuželovité až kulaté, s velmi pevnou slupkou a pevnou dužninou, žlutooranžové. Chuť je sladká (průměrně 8,1 °Brix). Velmi snadno se sklízí.

DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od poloviny srpna do října na letorostech.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný. Je středně odolný vůči fytoftoře, odolnější vůči odumírání výhonů maliníku způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum., náchylnější k viru zakrslosti maliníku (RBDV). Středně až méně odolný vůči deštivému počasí při dozrávání, více než Autumn Bliss.

PŮVOD: Francie, Montfavet, výzkumný institut INRAE, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Ferragnès x Tuono, křížení proběhlo v roce 1978, odrůda byla uvedena na trh v roce 1989. Synonyma: Avijor. 

RŮST: středně bujný, rozložitý až převislý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobnou dobu kvetoucí odrůdy, např. Ferragnès, Tuono, Ferraduel, Texas či Supernova, může zvýšit úrodu. Kvete pozdě, přibližně 3 dny po Ferragnès.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké. Skořápka je tvrdá. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 1,37 g), oválná, světlá. Podíl dvojitých jader je střední až vysoký (5-15 %). Chuť je velmi dobrá, sladká.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, kolem poloviny září.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně voňavé na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinářské využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinářské i kosmetické účely atd., květy k ovonění kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, v květu díky pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je tolerantní vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Je náchylná k rakovině způsobované houbou Diaporthe amygdali. Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Východní Asie: střední Čína, Japonsko, Korea na okrajích lesů, při vodních tocích, v křovinách a mezích v nadmořské výšce od 300 do 1500 m n.m.

RŮST: bujný, je to částečně opadavá liana dorůstající i do 12 m a vyžadující oporu, kolem které se může ovíjet. Podle lokality je buď opadavá nebo poloopadavá, tedy na zimu opadává alespoň část listů. Má šedohnědou kůru posiatu výraznými lenticelami. Letorosty jsou lysé, s fialovým nádechem. Listy má dlanitě složené, nejčastěji 5-početné s eliptických až vejčitými lístky dlouhými 3-6 cm, na líci zelenými, na rubu šedými. Na udržení úrodnosti je potřebný predjarný řez, během kterého se zakracujú loňské výhony na 7-15 pupenů a na nich bude plodit tento rok. Podobně jako při broskyni si ponecháme i řapíky (s 3-4 pupeny) z loňských výhonů, které vytvoří plodný obrost následující rok.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, pravděpodobně hmyzem i větrem opylovaná, jednodomá se samostatnými samčími a samičími květy na jedné rostlině. Květy jsou purpurovohnedé až červenopurpurové a voní sladce, čokoládově, od toho je odvozena jejich lidové pojmenování "čokoládový réva". Samičí květy neobsahují nektáriá a jsou asi dvojnásobné velikosti oproti samčím květem, které se tvoří na konci hroznů. Květy rozkvétají výrazně protogynicky, tedy samičí květy na té stejné rostlině rozkvétají spíše než samčí a nedochádza k prekryvu v době kvetení, proto na dosažení úrody je třeba 2 geneticky odlišné rostliny v dosahu do cca. 100 m, které se v době kvetení prekryjú - rostlinu 1. typu a rostlinu 2. typu.

PLODNOST: je velmi raná, už v 2. roce života, ve volné přírodě nízká, ale při pěstování v sadu může být vysoká a dosáhnout až 30 t/ha v prvním roce plodnosti a až 60 t/ha v dospělosti (tedy v 3-4 letech po výsadbě). Plodí už na jednoletém dřevě.

PLODY: středně velké (průměrně 3x4-6 cm), podlouhlé, uspořádané většinou po 3-5 ks v suplodí. Slupka je světle růžovofialová, silná (5-6,9 mm), hořká, v plné zralosti praská. Uvnitř je množství drobných semen obalených sladkou, světle, priesvitnou, gelovitou dužninou - míškem. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, srovnatelný s kiwi.

DOZRÁVÁNÍ: většinou během září a října podle lokality. V plné zralosti plody prasknú, ale to priláka hmyz a ptáky, takže optimální čas sklizně pro uskladnění je asi 1 týden před konzumní zralostí, tedy před prasknutím, když je už viditelná šedá linie podél plodu v místě, kde později praskne. Po sklizni plody v pokojové teplotě vydrží uskladněné 2-3 týdny, v lednici až 3 měsíce.   

VYUŽITÍ: velmi okrasná a rostoucí (polo)stálezelená liana, která rychle pokryje požadované plochy zdí, pergol, plotů apod. Listy, květy i plody jsou velmi dekorativní a květy krásně voní. Kulinární využití: Sladká, gelovitá dužnina se buď je syrova přímo z plodů či v jogurtu, zmrzline, pudinku nebo se používá k výrobě džusů a džemů. Hořká slupka se používá buď na zavařování podobně jako uhorky nebo, zejména v japonské kuchyni, se plní a praží. Léčivé využití: plody mají protizánětlivé, protinádorové a močopudné účinky, snižují teplotu. Stonky, sbírané na podzim a vysušené na pozdější použití, se používají vnitřně proti bakteriálním a houbovým infekcím, infekcím močového traktu, menstruačních problémech či na zlepšení laktace.

STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře ododnenú půdu, ale je velmi přizpůsobivá různým podmínkám. Vhodná na pěstování v teplých, středně teplých i chladných oblastech.

ODOLNOST: v dřevě a pupenech je silně mrazuvzdorná do asi -29 až -34 °C. Mladé výhony mohou být poškozeny mrazům. U nás obvykle netrpí trpět chorobami ani škůdci.

Na Slovensku se běžně vyskytující bujně rostoucí trnitý keř, dorůstající do výšky 1 až 3 m. Plody – šípky mají všestranné využití.

PŮVOD: Německo, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Ortenauer x Ruth Gerstetter.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený až rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

ZRÁNÍ: je velmi rané, dozrává asi 49 dní před Domácí švestkou, tedy přibližně v 2. polovině července. Plody dozrávají rovnoměrně, sklízejí se obvykle ve 2 termínech s odstupem 5 dnů.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu a všestrannému zpracování zejména na sušení, kompoty, džemy a pečení, švestkové knedlíky, popřípadě k výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště či půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je středně tolerantní vůči šarce - projevuje se pouze na listech.

PŮVOD: Švýcarsko, Wädenswil, ovocnářský výzkumný ústav ve Wädenswilu, vyšlechtěná v roce 1935 jako kříženec odrůd Coxova reneta × Ontario, na trh byla uvedena v r. 1955. Synonyma: Švýcarské pomerančové, Schweizer Orangenapfel.

RŮST: středně bujný, později slabší. Vytváří široce rozložité a dosti řídké, menší koruny. Rychle stárne, vyžaduje zmlazovací řez dříve během života.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými květy rozkvétajícími středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači zejména: Berlepschova reneta, Braeburn, Coxova reneta, Golden Delicious, Kandil Sinap, Londýnské, Ontario, Orleánská reneta, Šampaňská reneta, Viliamovo.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná při pravidelném řezu. Plodí ve shlucích, plody jsou velmi pravidelné.

PLODY: středně velké až větší (průměrně 126–167 g), ploše kulovité, souměrné, pravidelně žebrované s 5 širokými, tupými žebry po celém povrchu plodu. Slupka je hladká, pololesklá, mírně mastná, zelenožlutá až slámově žlutá, překrytá na slunečné straně tečkovaným či mramorovaným oranžově červeným líčkem a oranžovými lenticelami výraznějšími jen v líčku. Dužnina je žlutá, kolem cévních svazků nazelenalá, středně tuhá, středně zrnitá až hrubozrnná, šťavnatá, křehká, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je kyselosladká, příjemně aromatická, velmi dobrá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině září, z nižších poloh dříve, z vyšších později, konzumně dozrává přibližně koncem listopadu až v prosinci, vydrží asi do března.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, pečení či výrobě přesnídávek.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, vyžaduje úrodné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do středně teplých poloh s vlhčím ovzduším.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči padlí.

PŮVOD: Německo, Stuttgart, Univerzita Hohenheim, vyšlechtil ji Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo x Haganta v roce 2003, na trh byla uvedena v roce 2014.

RŮST: středně bujný až bujný, s dobrým větvením a hustým olistěním. Snadno se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoopylivá, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete brzy až středně brzy. 

PLODNOST: raná, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná. Pro dosažení kvality plodů je zapotřebí v letech s vysokou úrodou provést jejich probírku.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 76 g, s rozsahem 53-108 g), oválné. Slupka je pod ojíněním tmavomodrá až fialová. Dužnina je žlutozelená, pevná a šťavnatá, středně až lépe oddělitelná od pecky. Chuť plně vyzrálých je velmi dobrá, se střední až vysokou cukernatostí (17-22,7 °Brix) a vyváženou vůní.  

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, od konce srpna do poloviny září. Plody je třeba nechat plně vyzrát na stromě, nevyzrálé plody jsou nahořklé. Snadno se sbírá a má dobrou trvanlivost.

VYUŽITÍ: plody pro přímou konzumaci, ale i pro sušení, pečení, výrobu výživ, džemů, povidel, kompotů či destilátů. Květy jsou atraktivní pro různé opylovače.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem. Půdu preferuje dobře zásobenou vláhou, ale propustnou, nezamokřenou, hlinitou, písčito-hlinitou nebo hlinito-písčitou.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, středně až méně mrazuodolná v květech. Je spolehlivě odolná vůči šarce na bázi hypersenzitivity, dobře odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Érd, Národní centrum pro výzkum a inovace v zemědělství, vyšlechtil jej Péter Szentiványi jako křížence tradiční maďarské odrůdy Milotai 10 x americké odrůdy Pedro, registrována byla v roce 2002. Synonyma: Milotai pozdní, Milotai 10-14.

RŮST: středně bujný, v mládí vzpřímený, později vytváří rozložitou, řídkou korunu. Obvykle dorůstá do výšky a šířky 10x10 m, doporučený spon výsadby je 10x10 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Je protandrický, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí a téměř se nepřekrývají v kvetení, takže k dosažení úrody je třeba jej vysazovat spolu s jinými odrůdami. Kvete pozdě, začíná rozkvétat asi 5-7 dní po odrůdě Chandler. Vhodní opylovači např.: Milotai bőtermő, Milotai 10, Lara, Fernette, Fernor, Franquette atd. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Asi 60 % plodů se tvoří na bočních výhonech, tedy nejen na koncových.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 14,5-15,2 g, 38,7x33,9x35,9 mm), kulovité. Skořápka je silnější (průměrně 1,89 mm), hladká, ale snadno se loupe. Jádro je světle žluté až světle hnědé a tvoří asi 42-46 % hmotnosti plodu. Chuť je velmi dobrá, jemná. 

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, přibližně v 2. dekádě října.

VYUŽITÍ: plody zejména pro přímý konzum, ale i pro cukrárenské využití vcelku, či v nakrájené či pomleté podobě a pro lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou - nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný i do chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorný ve dřevě, letorosty brzy vyzrávají. Díky pozdnímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolný vůči bakterióze způsobované Xanthomonas arboricola pv. juglandis.

PŮVOD: Nizozemsko, vyšlechtil jej André van Nijnatten v roce 2013 jako odrůdu šeříku Meyerova (Syringa meyeri syn. Syringa pubescens subsp. pubescens) pod názvem Annys200817 a v Evropě se používá název Flowerfesta® Pink.

 
RŮST: mírný, kompaktní, je to opadavý listnatý keř dorůstající do výšky asi jen 125 cm. Listy jsou menší (dlouhé 3-5 cm), kulatě vejčité, šťavnatě zelené.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete opakovaně: koncem května přibližně 3 týdny a znovu v létě velkými latami drobných, bílých, sladce vonících květů, případně ještě jednou na podzim. Po odkvětu doporučujeme květy odstřihnout.

 
PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

 
PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.

 
DOZRÁVÁNÍ: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.

 
VYUŽITÍ: nádherný okrasný kompaktní šeřík obzvláště vhodný do malých zahrad i na balkóny či střešní zahrady. Samozřejmě parádu udělá i ve velkých zahradách či parcích, například v kombinaci s bíle kvetoucí odrůdou Flowerfesta® White.

 
STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou půdu. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

 
ODOLNOST: mrazuodolný do -28 °C. Je lépe odolný vůči padlí než starší odrůdy.

PŮVOD: od Evropy po Írán a severní Alžírsko, přičemž se vyskytuje od střední a jižní Anglie, jižního Švédska a Dánska na severu, po Pyreneje, Sicílii, Řecko a Turecko až po Kavkaz na jihu. Izolované výskyty se nacházejí v pohoří Atlas v severní Africe. Druh dosahuje své východní hranice rozšíření ve Voroněžské oblasti v Rusku, na Krymském poloostrově, na Kavkaze a na jižních březích Kaspického moře. Na Slovensku a v Česku se vyskytuje od nejnižších poloh do cca. 800 m.n.m. zejména ve světlých bukových či dubohabrových lesích, ale také v teplejších dubových suchých lesích s dubem pýřitým či v lužních lesích s jasanem a dubem letním.

RŮST: strom s nepravidelně širokou, hustou korunou, dorůstající do výšky 15-25 m. Výjimečné jedince mohou dosáhnout téměř 30 m s průměrem kmene 90 cm a dožívají se 250–350 let. Kůra je hnědá, borka žlutošedá až hnědošedá, rozpukaná. Větvičky mají často korkové lišty. Světlezelené listy jsou jednoduché, dlanitě laločnaté, 3-5-zářezové, tupě až okrouhle laločnaté.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, ale převážně cizosprašný, hmyzem opylován, často funkčně dvoudomý v důsledku redukce jednoho z pohlaví u morfologicky oboupohlavných květů. Žlutozelené květy vyrůstají ve vzpřímených latách na konci větviček a kvetou v dubnu až květnu.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody.

PLODY: křídlaté dvojnažky, přičemž vnitřní okraj křídel svírá přímý úhel. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, v zralosti žlutohnědá. Nažky jsou ploché, hnědé barvy.

DOZRÁVÁNÍ: je středně pozdní až pozdní, koncem září a od poloviny října jsou rozšiřovány větrem.

VYUŽITÍ: okrasné využití: je to dekorativní strom vhodný do stromořadí, alejí, parků, větrolamů či mezí, ale také do živých plotů, jelikož velmi dobře snáší řez. Kulinární využití: květy produkují množství pylu a nektaru a jsou atraktivní pro hmyz, mšice tvoří i mnoho medovice, kterou sbírají včely, takže je významnou medonosnou dřevinou vhodnou do včelnic. Navrtáním starších stromů v předjaří lze získat tzv. javorovou vodu, tedy mízu, která se dá uvařit na javorový sirup, ačkoli je méně koncentrovaná než ta z javoru cukrodárného. Léčivé využití: kůra snižuje cholesterol a odvar z ní se dá použít i na výplach bolavých očí. Technické využití: Jeho dřevo je nejtvrdší a nejhustší z evropských javorů, je jemnovláknité, houževnaté, pružné, těžko štěpitelné, s bledou načervenale hnědavou barvou a s hedvábným leskem. Používá se na nábytkářství, soustružení a řezbářství, či na výrobu dechových hudebních nástrojů, ačkoli častěji se zpracovává jen na palivové a papírenské dřevo navzdory své vysoké kvalitě.

Stanoviště: slunečné nebo slabý polostín. Je to poměrně teplomilná dřevina, oblibuje živné, dobře odvodněné půdy, snese ale i jílovité a vápenaté půdy do pH 8, nemá rád půdy kyselejší než pH 6. Na teplých a suchých stanovištích rostou spíše jedinci keřovitého charakteru. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh, ale i chladnějších.

ODOLNOST: je silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně větruodolný a po zakořenění dobře odolný vůči suchu, horku, znečištěnému ovzduší.

PŮVOD: Spojené království, výzkumný ústav Scottish Horticultural Research Institute. Vyšlechtili ji Derek L. Jennings a David Mason jako křížence ostružiníku (Rubus fruticosus) odrůdy Aurora a maliníku (Rubus idaeus) genotypu 626/67. Křížení proběhlo v roce 1969, byla pojmenována po nedaleko tekoucí řece Tay a na trh byla uvedena v roce 1979.

RŮST: bujný, poléhavý, vyžaduje oporu (plot, drátěnka, altán). Dorůstá do výšky 2,7-3 m. Výhony jsou trnité. V zimě nebo na jaře řežeme odplozené výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, s oboupohlavními květy rozkvétajícími během května.

PLODNOST: je raná, středně vysoká (průměrně 373 g na výhon), pravidelná. Plodí na laterálních výhonech vyrůstajících z hlavních loňských výhonů, průměrně 5-7 plodů na výhon.

PLODY: jsou velké (průměrně 5-5,5 g během sušší sezóny, 7-11 g během vlhčího léta, od 3,3 cm do 5 cm), protáhlé, kuželovité, tmavě vínové či purpurové barvy, mírně lesklé. Oddělují se od stopky spolu s květním lůžkem. Plody jsou středně pevné, šťavnaté. Chuť je výrazná, sladká, voňavá.

DOZRÁVÁNÍ: koncem června a v červenci, může trvat 6-8 týdnů.

VYUŽITÍ: rostlinu můžeme vysadit jako jedlý živý plot s oporou, květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Plody jsou velmi chutné pro přímý konzum, ale dají se také všestranně zpracovávat na džemy, džusy, sirupy, sušení v sušičce, ovocné placky, do koláčů a jiných dezertů, včetně zmrzliny, zamrazit či použít na výrobu vína, likérů či destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný přibližně do -20 °C až -25 °C ve dřevě, snese i mírné mrazy kolem -2 °C v květu. Je silně odolný vůči fuzáriovému vadnutí (Fusarium avenaceum), dobře odolný vůči nemocem.

PŮVOD: druh pochází z východní Asie – z Číny, z Koreje. Odrůda Big Mao Mao je neznámého, pravděpodobně čínského původu.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké, listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité se 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře ho opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou velmi odolné vůči mrazu až do −5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (od asi 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou podobně jako u genotypu Velkoplodý na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, při plné zralosti červené až nachové, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne po tepelné úpravě.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října až listopadu, po úplném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom díky listům, květům i plodům, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušení do čajů, ale například i na obalení v cukrovém sirupu a následnou konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol a krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. Také listy snižují hladinu cholesterolu v krvi a pozitivně působí na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Ačkoli má rád hlinitopísčité, odvodněné půdy, není vůbec náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů je vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do −23 °C až −29 °C, v květu do −5 °C, po zakořenění dobře odolný vůči suchu.

PŮVOD: USA, Kansas, Chanute, vybral ji jako náhodný semenáč z volné přírody v roce 1970 Milo Gibson.

RŮST: středně bujný, dosahuje výšky okolo 4-5 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopylivá, hmyzem (zejména mouchami) opylivá, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Susquehanna® Peterson, Shenandoah™ Peterson, Overleese, PA-Golden, NC-1, Wilson.  

PLODNOST: raná, vysoká (průměrně 215 kg za 10 let pěstování), pravidelná a vyrovnaná. 

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 156 g, největší plody až 324 g), oválné až podlouhlé, Dužnina je máslově žlutá až sytě žlutá a má konzistenci řidšího pudinku. Chuť je sladkokyselá, s příchutí banánu a hrušky, v dochuti nahořklá. Cukernatost je v rozmezí 16–20 °Brix.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, průměrně od konce září (24.9.) do konce října s vrcholem sklizně koncem 1. dekády října, některé roky nárazovější, jiné rovnoměrné po delší dobu. 

VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu, ale také k výrobě zmrzlin, džusů, výživ či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a provazů. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužniny plodu lze získat žluté barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunečné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Půdu preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, nesnáší těžkou, jílovitou, snese i kyselejší půdu, středně dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Dobře toleruje kyselejší půdu, středně dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, středně dobře snáší sucho. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.

PŮVOD: západní Himálaj od východního Afghánistánu a severního Pákistánu přes severní Indii do západního Nepálu a jihozápadního Tibetu. Roste tam v údolích a zejména na severních svazích v nadmořských výškách 1200–3500 m, v místech s průměrnou roční teplotou 12–17 °C. Druhový název deodara v latině je odvozen od slova devadāru, které v sanskrtu znamená "dřevo bohů".

RŮST: bujný v mládí, později středně bujný. Je to dlouhověký jehličnatý strom, dorůstá obvykle do výšky 40–50 m (vzácně až 60 m) a šířky okolo 10 m, kmen má v průměru až 3 m. Koruna je jehlanovitá, větve rozložité, koncové větvičky jsou převislé, mladé výhony chlupaté. Jehlice dosahují délky 20–60 mm, na dlouhých výhonech vyrůstají spirálovitě, na krátkých výhonech rostou ve svazečcích po 20–30, od šedozelené či modrozelené po stříbřitě šedou. Některé jedince v jejich domovině mají odhadovaný věk i 700 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, větrosnubný, cizosprašný. Kvete od října do listopadu. Samčí šištice jsou přímé, válcovité, vyrůstají na konci nižších krátkých větviček po jedné více či méně vzpřímeně a měří asi 4–5 cm; samičí šištice také kvetou na konci krátkých větviček, ale na jiných větvích než samčí, mladé opylené šišky jsou přisedlé, pryskyřičné, světle zelené.

PLODNOST: pozdní, do plodnosti vstupuje až kolem 35.–45. roku života.

PLODY: šišky jsou husté, v plné zralosti přímé, vejcovité až elipsoidní, dlouhé 7–13 cm a široké 5–9 cm, jejich šupiny jsou dřevnaté, hnědorezavé, pryskyřičné. Semena se tvoří po 2 na semenných šupinách, jsou dlouhá 10–15 mm, široká 5–7 mm a mají asymetrické, až 25 mm dlouhé blanité křídlo.

DOZRÁVÁNÍ: mezi opylením a dozráním uplyne asi 12–18 měsíců, poté se šišky postupně rozpadají shora dolů.

VYUŽITÍ: je to velmi dekorativní solitérní strom do velkých zahrad a parků, ale dá se použít i do větrolamů. Léčivé využití: odvar z dřeva se používá proti horečkám, potížím dýchacích a močových cest, revmatismu, ledvinovým kamenům, nadýmání, nespavosti a cukrovce či jako protijed proti hadímu jedu. Esenciální olej získávaný ze dřeva se používá proti bronchitidě, vyrážkám či nadměrnému výtoku. Pryskyřice se používá k ošetření povrchových ran, kožních onemocnění či poškození kloubů. Kůra je adstringentní a osvědčila se při horečkách, průjmu či úplavici. Jehličí má antiseptické účinky a usnadňuje vykašlávání. V podobě čaje nebo inhalovaného esenciálního oleje (i ze dřeva) se používá při onemocněních dýchacích cest. Olej ze semen má potopudné účinky a používá se také zevně na kožní onemocnění. Technické využití: velmi voňavé a trvanlivé, středně tvrdé, jemnozrnné dřevo, které odolává i termitům, se používá ve stavebnictví, nábytkářství a při stavbě lodí.

STANOVIŠTĚ: slunné. Daří se mu na většině půd, velmi dobře snáší vápnité či suché půdy po dobrém zakořenění, nesnáší jen dlouhodobé zamokření. Daří se mu v teplých suchých oblastech se 400 mm srážek ročně, ale i v oblastech s chladnějšími, deštivějšími léty a až 2000 mm srážek.

ODOLNOST: velmi odolný vůči vysokým teplotám a suchu, mrazuvzdorný do -17,8 °C až -23,3 °C. Dobře snáší i větrné lokality a znečištění ovzduší.

Foto zdroj: botany.cz

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

 
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).

 
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: bývalé Československo, Těchobuzice, Šlechtitelská stanice ovocnářská, vyšlechtil ji Antonín Dvořák jako křížence odrůd Golden Delicious x Coxova reneta pod označením X-21, množí se od roku 1965, registrovaná v Listině povolených odrůd byla v r. 1970.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný, v plné plodnosti zastavuje růst. Koruny tvoří kulovité až široce kulovité, později rozložité, přiměřeně husté a pravidelné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosprašná, jednodomá s oboupohlavními květy. Kvete středně raně a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Bismarkovo, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, Florina, Golden Delicious, Granny Smith, Gustavovo trvanlivé, Hammerstein, Hvězdnatá reneta, James Grieve, Jonathan, Landsberská reneta, Mac Intosh, Osnabrücká reneta, Rhode Island, Ribstonská, Signe Tillisch, Sikulské, Spartan, Spencer, Starking, Starkrimson, Vejlímek červený, Parména worcesterská, Zvonkové atd.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, po vysokých úrodách hrozí střídavá plodnost, proto je důležité v letech s očekávanou velmi vysokou úrodou stromy prořezat či zmladit.

PLODY: jsou středně velké, při velmi vysoké násadě až menší (průměrně 111-180 g), kulovité až ploše kulovité, s oblými naznačenými žebry v kališní části. Slupka je hladká, suchá, pevná, tuhá, žlutozelená a po dozrání žlutá, s oranžovočervenou krycí barvou pokrývající až 2/3 plodu a zářivě červeným líčkem. Dužnina je zlatožlutá až oranžovožlutá, tuhá, středně zrnitá, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká, medová, jen málo kyselá, výrazně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává začátkem listopadu či dříve, v chladu vydrží uskladněná do března či dubna. Plody předčasně neopadávají. Dobře snášejí přepravu, málo se otlačují a pokud se otlačí, místo otlačení zaschne a nehnije. Vyžadují skladování ve vlhkém ovzduší.

VYUŽITÍ: plody jsou vynikající pro přímý konzum, ale i pro všestranné zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s úrodnou, vlhčí, ale dostatečně propustnou půdou bohatou na vápník a nepřehnojenou dusíkem. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je středně až více mrazuvzdorná ve dřevě, více mrazuvzdorná v květu. Je středně až více odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti. Je silně náchylná na fyziologickou skvrnitost plodů způsobenou nedostatkem vápníku v půdě nebo příliš vysokým obsahem dusíku či draslíku v půdě. Jako prevenci doporučujeme již při výsadbě povápnit půdu dolomitickým vápencem a udržovat dostatek tohoto prvku v půdě, nepřehánět to s hnojením hnojem, upřednostnit kvalitní kompost.

PŮVOD: neznámý, stará odrůda pravděpodobně z Nizozemska, ale možné je i Německo (Bádensko-Württembersko) či Maďarsko. Pod názvem Frambois appel nebo Calville d'Automne rayeé byla rozšiřována již během 2. poloviny 18. století. Synonyma: Frambois appel, Calville d'Automne rayeé. Oberländer Himbeerapfel, Framboise d'Oberland.

RŮST: bujný až středně bujný, vytváří velké, kulovité, později až rozložité či až převislé koruny s velmi tupým úhlem nasazení větví.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. Začíná kvést středně raně a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Coxova reneta, Hammerstein, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá zimní atd.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje ani nealternuje.

PLODY: jsou středně velké až velké, velikostně vyrovnané s nízkou specifickou hmotností - tedy na svou velikost jsou lehké. Jsou vysoce kulovité až tupě kuželovité, nepravidelně ploše žebernaté, příčný řez je hranatý, podélný nesouměrný. Slupka je pod výrazným fialovým ojíněním hladká, matná, pevná, tenká, vonná, zelenožlutá, z velké části překrytá rozmytým tmavě červeným líčkem s případnými fialovými pruhy a nápadnými lenticelami po celém plodu. Dužnina je bílá, pod slupkou narůžovělá, jemná, řídká, méně šťavnatá, mírně vonná, po rozkrojení mírně hnědne. Chuť je velmi dobrá, kyselosladká s mírnou malinovou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do konce prosince či do ledna z vyšších poloh.

VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače, plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu či sušení, pečení nebo výrobě výživ.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silným větrem, ale neuzavřené. Preferuje středně úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, studené a mokré půdy nesnáší. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších oblastí, suché, teplé polohy nesnáší.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu. Je méně odolná vůči strupovitosti v uzavřených lokalitách, vůči rakovině v těžké, mokré půdě a středně vůči padlí v suchých, teplých polohách. Je méně odolná vůči puklici švestkové (Parthenolecanium corni). Ve větru plody předčasně padají.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný, vytváří kulovité, později až převisle kulovité, přiměřeně husté koruny s kosterními větvemi nasazenými v mírně tupém úhlu, s množstvím středně dlouhého plodonosného obrostu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Gloster, Golden Delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké, kulovité až vysoko kulovité, tvarově docela vyrovnané, nepravidelně oblou rebrovité, u většiny plodů s ostrým švem typickým pro tuto odrůdu, mírně stlačené na jednu stranu. Slupka je hladká, lesklá, mírně mastná a pevná, žlutozelená až slámově žlutá s oranžovým až hnědooranžovým líčkem. Dužina je žlutavá, jemná, křehká, šťavnatá, výrazně voní a na vzduchu jen jemně hnědne. Chuť je velmi dobrá až vynikající, kyselosladká, příjemně kořenitá s banánovým nádechem.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, dozrává v prosinci a vydrží do dubna. Plody nevadnou.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, sušení, pečení nebo výrobu výživ. Dopravu snáší dobře jen po sklizni.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Vyžaduje teplejší až středně teplé, chráněné, ale neuzavřené polohy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější k namrznutí zejména po velké úrodě, silně mrazuodolná v květu. Méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí. Plody nebývají napadány obaleči, takže nečervivějí.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.

 
RŮST: slabší, s velmi raným nástupem do plodnosti. Tvoří širší, ne příliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a poměrně dlouho, protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Charlamowski, Croncelské, Hammersteinovo, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (115–150 g), kulovité, případně vejcovité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem. Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananásovou vůní, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, silně aromatická, výborná.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, neopadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se snadno špiní.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na nichž trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Málo náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Podarok Zaporožiu x Vostorg.

RŮST: středně silný až silný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: oboupohlavní, samosprašný.

PLODNOST: plodnost a kvalita je vysoká.

PLODY: Hrozny jsou velmi velké (800-1200 g, někdy až 1800 g) cilindricko kónického tvaru, středně husté až husté, rozvětvené, volnější. Bobule jsou světle zelené až zlatavě žluté s tenčí slupkou, jsou velké (32x22 mm, 8-12 g). Dužina je masitá, šťavnatá s vyváženou, harmonickou, jemně muškátovou chutí. Cukernatost je středně vysoká, 16-19 °NM. Má semena.

DOZRÁVÁNÍ: velmi časné, postupně od začátku srpna. Potřebuje 110 – 115 dní při sumě aktivních teplot 2300-2400 °C. Před změknutím bobulí odstraňujeme listy z okolí hroznů na 50 %. Úroda může zůstat dlouho po zralosti na keři, aniž by ztratila chuťové vlastnosti.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i dalšímu zpracování. Velmi dobře se přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: Dřevo dobře vyzrává, je dobře mrazuodolné.

PŮVOD: neznámý, tzv. čínská bílá hrušeň, zřejmě Pyrus pyrifolia.

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete v první polovině dubna. Vhodní opylovači: opylují ji jiné odrůdy asijských hrušní nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní a Trévouxská).

PLODNOST: raná, vysoká. Vyžaduje probírku plodů, protože má sklon k přeplození.

PLODY: středně velké (průměrně 155 g), kulaté až zploštělé. Slupka plodu je hladká, bez rzivosti a výrazných lenticel, její základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá až krémová. Dužnina je tužší, bílá až krémově bílá, po rozkrojení hnědne. Je středně sladká s vyváženým poměrem cukrů a kyselin.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává ke sklizni středně brzy, od poloviny do konce září. Konzumně dozrává koncem září, skladovatelná je do prosince.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé v rámci teplých a středně teplých poloh s dostatečnou vlhkostí (v domovině 400–1200 mm ročně).

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: Slovensko, Naháč, stará odrůda poprvé popsaná knězem Jurajom Fándlym v jeho díle Pilní domajší a polní hospodář v roce 1792 jako: "ščepi, které ňikda ňebudu kvitnuť, a predca budou mít viborného jablka". Strom této odrůdy se dochoval do druhé poloviny 20. století v Naháči při potoku, odkud zobral vrúble učitel v místní škole Alojz Kaššák a zaštepil jimi plánku rastúcu v zahradě této školy cca. v roce 1957. V roce 2002 byl tento strom vyhlásený za chráněn strom. Kromě toho byly později vysadené další 2 stromy této odrůdy na dvor a do zahrady fary, kde Juraj Fándly kdysi působil.

RŮST: středně bujný až umírněný, ve vyšším věku tvoří převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: tvoří partenokarpické plody bez opylení. Kvete středně brzy, květy nemají korunní lupínky ani tyčinky, ale mají znásobené kališní lístky a pestíky. nejsou atraktivní ani pro opylovače.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: tvarově i velikostně nevyrovnané, ale spíše větší (7-8 cm) a kulovité až spološteno kulovité, často nesouměrné. Slupka je žlutozelená až žlutá, v plné zralosti na osluněné straně překrytá červeným líčkem, jemně hořká až trpká. Dužnina je bílá, méně šťavnatá, jemně aromatická, se širokým a velmi hlubokým kalichem s dužnatými zvyškami kalíšnych lístků a s jádřincem s prázdnymi puzdrami bez jader. Chuť dužniny je sladkokyselá, méně výrazná. 

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, uskladněné vydrží do poloviny října.

VYUŽITÍ: strom je botanickou raritou a kulturním dědictvím, plody jsou vhodné zejména na zpracování, například na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, povidel či cideru nebo na sušení. Méně vhodná na moštování či přímý konzumaci.

STANOVIŠTĚ: sluneční, zdá se, že není velmi náročná na půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a zřejmě i chladnějších poloh.

ODOLNOST: zdá se dobře mrazuvzdorná v dřevě i květu. Obvykle netrpí trpět chorobami.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.