Mrazuvzdorné

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda známá již od 17. století.

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, vysoké a široké koruny. Má sklon k vyholování.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (6,5 g), tvarově nevyrovnané, někdy tupě zaoblené, jindy ze stran zploštělé. Slupka je lesklá, průsvitná, jasně červená až tmavě červená, snadno se sloupne, je to kyselka. Dužina je jemná, jasně červená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem července, postupně. Dopravu snáší dobře jen nepřezrálá.

VYUŽITÍ: je vhodná na přímou konzumaci i všestranné zpracování na kompoty, sirupy, džemy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyžaduje lehčí, hlinitopísčité, propustné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu, středně v květu.

PŮVOD: jižní, západní, střední Evropa, na západ do Irska a Anglie, východně až po Ukrajinu k Donu. Izolovaná lokalita v severní Africe. Teplomilné doubravy, lesostepi, křoviny, lesní okraje.

RAST: poloopadavý až opadavý keř, doroste do 2–5 m. Výtisky jsou lysé nebo krátce chlupaté, pupeny jsou vejčité. Listy má podlouhlé až podlouhle kopinaté, na vrchní straně tmavě zelené, na spodní straně žlutozelené, slabě kožovité, vstřícné nebo po 3 v prstencích. Velmi dobře snáší řez do živých plotů. Z listů či kůry lze získat žluté barvivo.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červenci, má oboupohlavné květy opylované hmyzem. Je samosprašný. Květy jsou čtyřčetné, bílé až zelenkavě bílé, uspořádané v malých latách, kalich je zvonkovitý, koruna trychtýřovitá.

PLODNOST: raná, vysoká v případě ponechání květů a vyvíjejících se plodů při řezu.

PLODY: kulovité až vejčité bobule, černé, lesklé, pro nás nejedlé, ale jedlé pro ptáky, s dvěma fialově hnědými semeny. Jsou uspořádány v latách. Získává se z nich modrozelené barvivo, trvanlivější než většina jiných zelených přírodních barviv.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: dekorativní keř, vhodný do živých plotů. Plody jsou jedlé pro ptáky.

STANOVIŠTĚ: slunná až polostín, od vlhčí až po sušší půdu. Velmi vhodný jako keř do živého plotu.

ODOLNOST: mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C, odolný proti suchu, dobře snáší znečištění ovzduší.

PŮVOD: Německo, Freiburg, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg (Státní vinařský ústav ve Freiburgu), vyšlechtil ho v r. 1982 Norbert Becker jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Solaris

 
RŮST: středně bujný. Raší brzy, současně s Pinot Noir. Doporučený je řez na 3–5 oček na m².

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavními květy. Kvete krátce před Pinot Noir.

 
PLODNOST: činí 13,5–16 t/ha při cukernatosti 20 °NM a kyselinách 7,5–8,5 g/l.

 
PLODY: hrozny jsou středně velké, méně husté, podlouhlé, s volně nasazenými bobulemi. Bobule jsou středně velké, pevné. Slupka je silnější, pevná, tmavomodrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem až v polovině září (týden před Pinot Noir).

 
VYUŽITÍ: zejména na vína bohatá na barviva, aromatická, s vyšším obsahem taninů, s výraznými tóny lesního ovoce, typově podobná vínům z Cabernet Sauvignon, obvykle s ještě výraznější vůní. Mladší vína mají typickou kořenitost, jsou vhodná k delšímu zrání či barikování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda bohatá na živiny. Odrůda vhodná i do okrajových oblastí. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný (do -21/-24 až -25 °C), dřevo dobře vyzrává, je náchylnější k pozdním jarním mrazům, protože brzy raší. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), středně až výše vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.

RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá. 

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.

VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.

PŮVOD: západní, střední a jihovýchodní Evropa, na severu po jižní Skandinávii, na jihu po Sicílii, na východě po řeku Dněstr. Izolované lokality jsou na Krymu a na Kavkaze. V ČR a SR je velmi rozšířený, zejména v pahorkatinách a hornatinách do 700 m n. m.

RŮST: pomalý. Je to opadavý, mohutný strom dorůstající do výšky 20–40 m a šířky až 25 m s rovným kmenem a širokou korunou, je velmi dlouhověký, dožívá se kolem 500 let, někdy i více. Kůra je v mládí sivě zelená, hladká, později rozpraskaná, šedočerná. Listy jsou řapíkaté, řapíky dlouhé 12–15 mm. Lístková čepel je široce obvejčitá, na bázi klínovitá, zřídka zaoblená nebo mělce srdčitá, peřeně laločnatá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý s jednopohlavnými květy, větrem opylovaný, převážně cizosnubný. Kvete protandricky, tedy samčí květy jednoho stromu rozkvétají dříve než většina samičích květů.

PLODNOST: pozdní (mezi asi 20–40, či až 100 lety v zápoji), střídavá, se silnými semennými roky, jejichž frekvence je podmíněna konkrétní lokalitou.

PLODY: žaludy podlouhlého tvaru (15–25 mm × 8–14 mm), s plochými nebo jen mírně vypouklými číšky s nesrostlými šupinami, vejčitě kopinatými, drobnými, jemně chlupatými, plody vyrůstají v paždí listů po 1–5 a buď sedí, nebo jsou na krátkých stopkách do 1,5 mm.

DOZRÁVÁNÍ: od září do října.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný i jako okrasná soliterní dřevina v parcích, velkých zahradách, pastvinách a volné krajině, ale také v alejích či větrolamech. Sehrává významnou ekologickou roli, protože je na něj vázáno mnoho druhů hmyzu a jeho žaludy jsou zdrojem potravy pro množství živočichů a jeho řídká koruna umožňuje pronikání dostatku světla a podporuje tak pestrý podrost. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Je významným producentem medovice, tedy včelařskou dřevinou. Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: pevné, velmi kvalitní, trvanlivé dřevo se používá ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Při výmladkovém hospodaření je významným zdrojem tvrdého palivového dřeva a dřevěného uhlí. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, vyskytuje se na různých geologických podložích. Roste i na mělkých a minerálně chudých půdách. Vyhýbá se jen oblastem s více kontinentálním klimatem.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do asi -23,3 °C až -28,9 °C, díky pozdějšímu rašení a kvetení obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění dobře odolný vůči suchu, větru a znečištění ovzduší.

Moštová odrůda vhodná pro výrobu červeného vína.
Středně silný růst. Hrozny jsou středně velké, podlouhlé, s volně nasazenými kulatými bobulemi střední velikosti a tmavomodré barvy. Dužina je sladká, osvěžující, lahodná. Vhodný pro výrobu červeného vína - chuť intenzivní, plná, s vůní černého rybízu a třešní. Dozrává na přelomu září - října. Slunečné stanoviště, střední polohy, půda hlinitá, s dostatkem vláhy a živin. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hroznu jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Odrůda dobře snáší kratší řez. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoprašná odrůda. Původem z Německa, r. 1967, kříženec odrůd Diana x Chambourcin.

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně časně až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená se světlejšími žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví. Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších oblastech s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze. Je náchylnější na skvrnitost listů třešní a višní (Blumeriella jaapii) a vůči bakteriální spále (Pseudomonas syringae pv. morsprunorum).

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württemberg, ve školce Gerstetter ji v r. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako křížence odrůd Bryská a Cárská a v r. 1932 byla uvedena na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Čačanská lepotica, Čačanská raná, Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská, Tragédie a někdy také Zimmerova. Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská, Tragédie, Presenta, Zimmerova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35–40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialově červená až černomodrá s modrošedým ojíněním, jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce hnědavá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořenitá, lepší za teplého počasí.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, okolo poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd. Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i horší. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, citlivější v květních pupenech, středně až více tolerantní k šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná k moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Německo, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšlechtil ho v r. 1983 Norbert Becker jako křížence odrůd Seyval x Zähringer (původně udávaný rodičovský původ Cabernet Sauvignon x Bronner), registrován byl v r. 2013 v Německu. Je to mezidruhový kříženec obsahující geny amerických druhů Vitis spp. i Vitis amurensis. Synonyma: FR 392-83.

RŮST: středně bujný až bujný s poměrně řídkým olistěním, postačuje odstraňování zálistků, případně 1-2 listů v zóně hroznů. Listy jsou zelené, středně velké, trojlaločné, se středně hlubokým vykrojením. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s obojpohlavným květem.

PLODNOST: pravidelná, přiměřená, nevyžaduje probírku plodů.

PLODY: hrozny jsou středně velké, při základě rozvětvené, horní část je široká, spodní úzká, valcovitá, středně husté až řidší. Bobule jsou malé až středně velké (1-1,5 g), kulaté. Slupka je pevná, růžová či červená, na slunečné straně někdy s jemným oranžovým odstínem. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukernatost je 21-24 °NM, obsah kyselin 6,5-9 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná zejména k výrobě vysoce kvalitních, voňavých, harmonických, plných vín s příjemnou, jemnou kyselinkou v kvalitě pozdního sklizně. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, zejména svahovité, jižní pozemky. Je středně náročný na stanoviště, lze pěstovat v podobných lokalitách jako Rulandské bílé a Rulandské šedé. Je středně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy. Je vhodný do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST:  je velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola), velmi dobře vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), dobře až velmi dobře vůči padlí révy (Erysiphe necator). Lze dobře pěstovat v podmínkách ekologického vinárstva.

PŮVOD: velká část Evropy a Asie, vystupuje vysoko na sever, ve Skandinávii až po 71° s. šířky a na východ zasahuje až po povodí řeky Leny. Na Slovensku roste hlavně ve vyšších polohách od 700 do 1670 m n. m., v ČR od nížin až po hory. V nižších polohách roste na mokřadech a rašeliništích, v horských polohách většinou v pásmu kosodřeviny.

RŮST: bujný, je to opadavý strom dorůstající do výšky 20–25 m a šířky 10 m, ale někdy v extrémních polohách roste jako keř. Koruna je vejcovitá, větve – na rozdíl od břízy převislé – jsou vzpřímené pod ostrým úhlem, tedy nepřevisají. Kůra je bílá, hladká i ve vyšším věku, odlupuje se v příčných plátech. Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, po okraji jednoduše pilovité, mladé plstnaté, později svrchu lysající a chlupy zůstávají jen na rubu na žilkách.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, částečně samosprašná, větrem opylovaná, květy jsou jednopohlavné, samčí jehnědy se zakládají už na podzim, v době květu jsou 30–60 mm dlouhé, převislé, samičí jehnědy jsou vzpřímené, 10–15 cm dlouhé. Kvete od března do dubna.

PLODNOST: pozdní (ve věku 10–15 let v zápoji, dříve u solitérů v parku apod.), velmi vysoká během semenných let, která jsou každé 2–4 roky, v mezičase nižší.

PLODY: křídlaté nažky (1–2 mm), křidélko je široké jako nažka, nažky jsou uspořádány do šišticovitého souplodí.

DOZRÁVÁNÍ: podle lokality v červenci až září, později než plody břízy převislé ve stejné lokalitě.

VYUŽITÍ: strom je vhodný jako pionýrský druh k výsadbě do podmáčených ploch, ke zpevnění břehů, do parků a větších zahrad s dostatečně vlhkou půdou, k vodním prvkům. Vytváří příznivé ekologické podmínky pro ostatní rostliny a svým opadlým listím také zajišťuje zvýšení mikrobiální aktivity. Léčivé využití: Mladé listy a pupeny se využívají ve formě čaje močopudně, k bezpečnému rozpouštění ledvinových kamenů, proti dně a revmatismu, snižují cholesterol, esenciální olej získaný z vnitřní kůry na různé kožní problémy (zejména na ekzémy a psoriázu) či vracející se horečku. Kulinární využití: Na jaře lze ze starších stromů získávat navrtáním kmene v přiměřeném množství mízu, tzv. březovou vodu, která se může dále povařit na sirup nebo se z ní dělá i pivo. Technické využití: Dřevo je měkké a lehké a používá se zejména na výrobu papíru a jako palivové, ale také v řezbářství či výrobě hraček. Kůra se používala na výrobu nádob, kánoí či šindelů na střechu. Mladé větvičky lze použít k výrobě metel. Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevěné uhlí použitelné jako umělecký uhlík.

STANOVIŠTĚ: slunné, je výrazně světlomilná. Může růst v jílovitých, hlinitých i písčitých půdách, ale je náročná na půdní vlhkost, nesnáší suché půdy.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorná v dřevě do -40 °C až -45,6 °C, snáší velké výkyvy teplot. Je silně odolná vůči zamokření půdy i krátkodobému zaplavení, toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Japonsko, Tokyo Metropolitan Agricultural Experiment Station, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Gion x Kosui. Křížení proběhlo v roce 1963, v roce 1968 poprvé plodila a v roce 1971 byla pojmenována a uvedena na trh. 

RŮST: středně bujný, rozložitější, s pevnými listy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylována, s oboupohlavními květy. Kvete brzy, v podobném čase jako jiné asijské hrušně a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hosui, Chojuro, Nijisseiki. Nevhodní opylovači: Kosui, Shinsui.

PLODNOST: raná, vysoká, vyžaduje probírku pro zachování velikosti a kvality plodů.

PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 264-288 g v Japonsku, 119 g v Nizozemsku), pravidelného, kulovitého až ploše kulovitého tvaru s relativně širokou, mělkou stopečnou jamkou. Slupka je žlutozelená, v plné zralosti světle žlutá až světle hnědá, výrazně pokrytá rzí s výraznými lenticelami. Dužnina je bílá, jemná, křehká, křupavá, velmi šťavnatá. Chuť je výrazně sladká (cukernatost průměrně 12-13 °Brix), jen nepatrně nakyslá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, sklizeň od poloviny srpna do začátku září. Konzumně je zralá ihned při sklizni, při uskladnění v chladu vydrží plody cca 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu samotné či jako součást zeleninových či ovocných salátů, ale i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, sušení nebo do koláčů. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před silným větrem. Preferuje hlubokou, hlinitou, vodou dobře zásobenou půdu, snese i jílovitou půdu, pokud není zamokřená. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě pravděpodobně podobně mrazuvzdorná jako jiné japonské hrušně, tedy do cca -25 °C, kvůli brzkému květu náchylnější na pozdní jarní mrazy během kvetení. Je rezistentní vůči alternáriové skvrnitosti (Alternaria alternata), odolnost vůči ostatním chorobám a škůdcům nebyla vědecky vyhodnocena.

PŮVOD: Rakousko, Klosterneuburg, Lehr- und Forschungszentrum für Wein- und Obstbau Klosterneuburg, vyšlechtěná v roce 1978 jako mezidruhový kříženec obsahující v rodokmeni druhy Vitis vinifera, Vitis aestivalis, Vitis cinerea a Vitis rupestris, konkrétně je to kříženec odrůd Rizling rýnsky x Freiburg 589-54, který je zase křížencem Seyve Villard 12 481 x (Rulandské šedé x Chrupka bílá). Synonyma: Klosterneuburg 1680, KLBG 1680-3R/19.

RŮST: je bujný až velmi bujný s hustým olistěním a vysokou intenzitou růstu zálistků. Proto je náročnější na zelené práce, tedy zejména vylamovanie zálistků v zóně hroznů. Při odlisťovaní se odstraňují jen 1-2 listy, aby bobule nebyli náhlé exponované vůči přímému slnečnému záření a vysokým teplotám, které by mohli způsobit jejich poškození. Listy jsou velké, troj- až pětilaločné s plytkým až středně hlubokým vykrajovaním. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: vysoká, pro dosažení kvality plodů je potřebná jejich probírka.

PLODY: hrozny jsou středně velké až velké, kuželovité. Bobule jsou malé, oválné. Slupka je žlutozelená až žlutá, na slunečné straně někdy s jemným ružovkastým či oranžovým nádechem. Chuť je aromatická, kořenitá. 

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní, v 2. polovině října.

VYUŽITÍ: zejména k výrobě ekologických odrůdových bílých vín s plnou chutí a osvěžující kyselinkou.

STANOVIŠTĚ: sluneční, teplé, nejlépe jižní svahy. Snese i sušší půdu, ale extrémně či dlouhodobě suchá se negativně projeví na kvalitě bobulí a vína. Preferuje hlinitopísčitou či piesočnatohlinitú půdu, nevyhovují mu hluboké a vlhké půdy. Je vhodný zejména do teplých poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: je dobře až velmi dobře mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a padlí révy (Erysiphe necator), dobře odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea). Netrpí osprchováním květenství ani abiotickým vadnutím hroznů.

PŮVOD: Nizozemsko, Breda, vyšlechtil ji I. Rietsema jako vícenásobného křížence (Versaillské červené x Ribes multiflorum) x nepojmenované, staré, krajové nizozemské odrůdy, na trh byla uvedena v roce 1949. 

RŮST: středně bujný, středně hustý, tvar keřovitý. Výhony rostou polovzpřímeně až horizontálně, počet základních výhonů je střední až vysoký. Raší pozdě. Mladé listy jsou středně zelené, později tmavozelené. Dobře zmlazuje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylována, kvete středně raně.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé, husté. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 0,5–1,2 g), hruškovité, pevné, tmavě červené, lesklé. Šťáva z dužniny je světle červená. Chuť je středně kyselá, aromatická. Je kyselejší než u Rovady, ale sladší než u Jonkheer van Tets. Plody mají vysoký obsah vitamínu C (36,8 mg/100 g čerstvé hmotnosti).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň na konzervování týden před sklizní ke konzumu a ta probíhá kolem poloviny července.

VYUŽITÍ: plody zejména na výrobu sirupů, džemů, kompotů, ale i k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín. Preferuje neutrální, hlinitou a dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Podosphaera mors-uvae), vůči rzi rybízové způsobované rzí vejmutovkovou (Cronartium ribicola), a středně až více odolná vůči antraknóze (Drepanopeziza ribis), málo náchylná k sprchávání květů.

PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušně, druh Pyrus x bretschneideri

 
RŮST: bujný na asijskou hrušeň

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylují ji jiné asijské hrušně nebo brzy kvetoucí evropské hrušně (např. Konference, Blumenbachova, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka stuttgartská, Lectierova, Pařížanka, Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská).

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (150–200 g), podlouhlé až soudkovité. Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s červenavým líčkem. Dužnina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemnou muškátovou, ale i medovou arómu.

 
DOZRÁVÁNÍ: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.

 
VYUŽITÍ: Vhodná k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, snese i sušší půdy než asijské hrušně druhu Pyrus pyrifolia.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské strupovitosti (Venturia nashicola) i vůči alternárii proměnlivé (Alternaria alternaria).

PŮVOD: Rusko, Novosibirsk, Ústav cytologie a genetiky, Novosibírsky ústav ochrany rostlin I.V. Mičurina a Orlojsko-sibírsky ústav ochrany rostlin, vyšlechtili ho N.S. Šcčapov, V.K. Krejmer, A.M. Belych a E.A. Karpova z poddruhu Hippophae rhamnoides subsp. mongolica jako křížence hybridů č. 120/1 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka) a č. 1-126 (vybrána forma F1 odrůdy Zyryanka), registrován v roce 2007. Synonymum: Каприз.

RŮST: střední až slabší, vzpřímený, dorůstá do asi 2,7 m s oválnou, řídkou korunou. Výhony jsou vzpřímené, šedohnědé, středně trnité. Listy jsou středně velké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, na dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samčího opylovače.

PLODNOST: raná (3. rok po výsadbě), středně vysoká. Průměrný výnosu ve věku 5-8 let při sponu výsadby 4x2 m je 9,7 t/ha, 0,89 kg/m³ (na objem koruny), 7,8 kg/rostlina.

PLODY: jsou středně velké až velké (0,49-0,79 g, průměrně 0,7 g), oválné, žlutooranžové s tmavooranžovými skvrnami na bázi a vrcholu. Na rakytník jsou sladké, příjemně aromatické, obsahují průměrně až 10 % cukru, kyselin jen 1,18-1,7 %. Obsah vitamínu C je v rámci rakytníkov nižší - 56,5-80,25 mg/100 g, podobně obsah karotenoidů 14,7 mg/100 g, i obsah oleje je nižší - 4,76 %. Stopka je středně dlouhá, cca. 5 mm, odtržení je polosuchý. Plody jsou uspořádané středně hustě, někdy hustě.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny července. Plody se po sklizni hůře přepravují.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzumaci, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kozmetiky.

STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje sluneční stanoviště, propustnou půdu. Spon volíme 2x4 m.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná vůči endomykóze a vysychaniu, středně náchylná k poškození vrtivkou rakytníkovou.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu, v r. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1901 byla uvedena na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bystrická, Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65–85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích. Slupka je pod světle modrým ojíněním fialová. Dužnina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká, lepší z příznivých poloh a v dobrém roce. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní až velmi pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce, maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody nepřezrály a na stromě nemoučnatěly.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových knedlíků a buchet je příliš velká.

STANOVIŠTĚ: slunné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k moniliové hnilobě při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní k šarce, projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná k moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: druh jeřáb Arnoldův (Sorbus x arnoldiana) pochází z USA, Massachusetts, Boston a vznikl jako přirozený mezidruhový kříženec Sorbus discolor a Sorbus aucuparia, který objevil Alfred Rehder v Arnoldově Arboretu a publikoval jeho popis v r. 1920. Původ odrůdy Pink Veil je neznámý.

RŮST: umírněný, dorůstá do výšky jen asi 3,5-4 m. Vytváří široce až rozložitě pyramidální vejčité koruny, dost husté. Kmen je poměrně štíhlý, listy má lichozpeřené, na podzim se zbarvují do různých odstínů červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně částečně samosprašný, hmyzem opylitelný, jednodomý s oboupohlavnými květy, kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: raná (do 2 až 4 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou menší (průměrně 8-12 mm, pod 1 g), kulaté malvice uspořádané ve velkých latách. Slupka je bílorůžová. Dužnina je tužší a sušší než u odrůdy Moravský sladkoplodý, moučnatá. Chuť syrových plodů je velmi trpká a hořká kvůli taninům a kyselině parasorbové. Po tepelné úpravě se zlepší, ale ještě stále je ostrá a mírně nahořklá, stále méně chutná než u Moravského sladkoplodého.

DOZRÁVÁNÍ: během září a října. Pokud je neozobou ptáci, vydrží dost dlouho na stromě.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný menší strom zajímavý celoročně - listy během vegetace i na podzim a květenství i souplodí svítící do dálky - do menších i větších zahrad, parků, větrolamů, mezí, ale i včelínů. Plody konzumují ptáci. Po tepelné úpravě se z plodů dají dělat kompoty, džemy.

STANOVIŠTĚ: slunečné nebo polostín. Je nenáročný na půdu, přizpůsobí se široké škále půdních podmínek od sušší po vlhkou, nemá ráda jen velmi těžké, jílovité, preferuje dobře odvodněné půdy. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolný v dřevě i květu, dobře větruodolný. Středně odolný vůči chorobám typu strupovitost, bakteriální spála či rez.

PŮVOD: Švýcarsko, školka a zahradnictví Lubera.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, dorůstá do výšky 120–180 cm a šířky 40–80 cm a tvoří málo postranních výhonů. Výhony jsou beztrnné. Doporučujeme pěstovat v řadách se vzdáleností rostlin 50 cm a meziřadím asi 180 cm s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy, kvete v květnu až srpnu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké, kuželovité, zářivě červené, pevné. Chuť je výborná, vyváženě sladkokyselá a aromatická. Plody se snadno sbírají.

DOZRÁVÁNÍ: 2x plodící odrůda: 1. úroda začátkem června na loňských výhonech a 2. úroda od začátku září do října na letorostech.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k všestrannému zpracování a mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný do teplých a středně teplých poloh kvůli době druhého dozrávání.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný.

PŮVOD: Francie, Soings-en-Sologne, Loir-et-Cher, Angier International, vyšlechtil ji Christoph Angier jako křížence odrůd Gariguette x Sweet Charlie někdy na přelomu 20. a 21. století, na trh byla uvedena v roce 2002.

RŮST: bujný a rozložitý,

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete postupně od května do září.

PLODNOST: vysoká, 700-1000 g na rostlinu za plodný život. Na stoncích je 3-5 plodů.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 13-15 g), kuželovité, oranžovočervené až červené, matné. Dužnina je oranžovočervená, středně tuhá až měkčí. Chuť je velmi sladká, s nepatrnou kyselinkou, s jemnou vůní lesních jahod, která zůstává po celou sezónu. Cukernatost je průměrně 7,79–9,06 °Brix. 

DOZRÁVÁNÍ: postupné, opakované, od června do prvních mrazů.

VYUŽITÍ: plody jsou vynikající zejména k přímému konzumu. Kvůli měkkosti hůře snášejí přepravu a delší skladování, ale jsou vhodné i k všestrannému zpracování na džemy, džusy, sirupy, výživy, k sušení, pečení či mražení.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdu. Vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladnějších oblastí.

ODOLNOST: je zřejmě dobře mrazuodolná během zimy. Odolnost vůči běžným chorobám jahod nebyla zatím vědecky posuzována.

PŮVOD: Slovensko, Hradište pod Vrátnom, nalezena jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný, vytváří kulovité koruny. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: je minimálně částečně samosprašná, pravděpodobně s vysokou mírou samosprašnosti, kvete středně pozdě až pozdě. 

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, v plné zralosti červená (plody na fotografiách ještě nejsou zcela zralé). Je to typ kyselka. Dužnina je červená, středně tuhá, šťavnatá, šťáva je červená, výrazně barví. Chuť je příjemně sladcenakyslá, aromatická, velmi dobrá, typicky višňová. 

DOZRÁVÁNÍ: časné, v 3.-4. třešňovém týdnu, tedy v 2. polovině června. 

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i na další zpracování na kompoty, džemy, sirupy a sušení, výrobu sirupů či destilátů. 

STANOVIŠTĚ: sluneční, nejlépe se jí daří v hlinité až hlinitopísčité půdě s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Je dobře odolná vůči moniliové spále. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to velmi stará odrůda popsaná poprvé zřejmě již v 15. století. Synonyma: Jeptiška, Cikán, Kominík, Roter Eiserapfel, Rother Calvillartiger Süssapfel, Eiser rouge, Durable trois ans, Roter drei Jahre dauernder Streifling, Paradiesapfel, Vittaria succulenta, Arsapple, Bamberger, Cristapfel, Elizer rosu, Herzapfel, Hunt’s Royal Red, Jarnapple, Kloserapfel, Kloster Apfel, Kohlapfel, Nagelsapfel, Rahmapfel, Red Eisen, Rother Backapfel, Schornsteinfeger.

RŮST: je velmi bujný, vytváří ploše kulovité až široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylovatelná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy až velmi pozdě a je špatným opylovačem. Vhodné opylovače např.: Ananasová reneta, Berlepschova reneta, Coxova reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Ušlechtilé žluté, Zuccalmagliova reneta atd.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná, každý druhý rok však vyšší. Nasazuje po jednom plodu v květenství.

PLODY: jsou středně velké až větší (průměrně 130 g), tupě kuželovité, u kalichu mírně žebernaté, nesouměrné, s jednou polovinou často menší, tvarově méně vyrovnané, velikostně vyrovnané. Slupka je tlustá, hladká, polomastná, nejdříve zelenožlutá, ale skoro celá překrytá červenou barvou, jejíž pásky na podkladové barvě jsou zřetelné jen na zastíněné straně, s výraznými, rezavými, bíle lemovanými lenticelami po celém plodu. Čerstvě obrané plody ze stromu jsou výrazně světle šedě až fialově ojíněné. Dužnina je zelenobílá, později nažloutlá, hrubozrnná, tuhá, méně šťavnatá, nevoní a na vzduchu mírně hnědne. Chuť je po dozrání sladká, málo kyselá, méně výrazná, téměř bez kořenitosti.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině až koncem října, konzumně dozrává v lednu, uskladněná v chladu vydrží do května či z chladných poloh a v dobrém uskladnění až do další sklizně či déle. Plody předčasně nepadají ve větru, jen v suchu. Neotlačují se, dobře snášejí přepravu, při skladování nevadnou a nehnijí.

VYUŽITÍ: mohutný strom s květy atraktivními pro opylovače se hodí do větších zahrad, sadů, na pastviny, včelíny, do větrolamů. Plody jsou vhodné zejména pro kuchyňské zpracování, tedy pečení, výrobu výživ, džemů, kompotů, sušení, výrobu vína, méně pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, vzdušné, je méně náročná na polohu. Preferuje dostatečně vlhké, středně těžké až těžší, úrodné půdy, nesnáší jen vysloveně mokré půdy, kde může trpět rakovinou. Dobře snáší zatravnění po vstupu do plodnosti. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je dobře odolná vůči větru, středně odolná vůči strupovitosti, padlí a rakovině.

PŮVOD: Kanada, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil Dr. Donald K. Ourecky jako křížence odrůd Vibrant x Holiday, křížení proběhlo v roce 1970, odrůda byla uvedena na trh v roce.

RŮST: středně bujný, vytváří kulovité, středně vysoké, spíše řídké trsy. Listy jsou tmavě zelené, jemně šedavé s výrazným sametovým ochlupením. Tvoří velký počet většinou silných odnoží.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá. Kvete brzy až středně brzy na úrovni listů a pod listy.

PLODNOST: je středně vysoká až vysoká (kolem 250 g/rostlinu/ve 2. roce pěstování), spolehlivá.

PLODY: první jsou velké, další středně velké, a lehké, pravidelně kuželovité, tmavě červené, výrazně lesklé. Dužnina je pevná, celočervená s dutinou. Chuť je osvěžující, velmi aromatická. Důležité je sbírat plody včas, neboť při přezrávání mírně hořknou. Plody se hůře oddělují od plodného stvolu.

ZRÁNÍ: velmi rané, od konce května do 3. týdne června.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu i všestrannému zpracování na džemy, džusy, výživy, sirupy, pečení, sušení či mrazení.

STANOVIŠTĚ: slunečné, není náročná na půdu, snáší velmi dobře všechny typy půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh. Díky své vitalitě může být na jednom stanovišti i déle než 3 roky za podmínky dostatečné výživy.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná v zimě, středně mrazuodolná v květu kvůli ranému kvetení, ale umístění květů na úrovni listů a pod nimi snižuje šanci zmrznutí. Je silně odolná vůči fialové skvrnitosti listů (Diplocarpon earliana) výše odolná vůči plísni šedé (Botrytis cinerea), a tolerantní vůči padlí (Sphaerotheca macularis), citlivá na bakteriální skvrnitost jahod (Xanthomonas fragariae), červenou hnilobu kořene (Phytophthora fragariae) a verticiliové vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: Čína a sever Korejského poloostrova, kde roste ve světlých opadavých lesích, na travnatých stráních a svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 2800 m n. m.

 
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 60 cm a šířky 50 cm. Je to trvalka přezimující v kořeni. Listy jsou 2–3krát trojčetné, řapíkaté a lysé, velmi dekorativně laločnaté.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, s nápadnými oboupohlavnými chasmogamickými (opylovanými hmyzem) květy i později rozkvétajícími nenápadnými kleistogamickými květy, které se opylí samy, bez pomoci hmyzu. Kvete od dubna do června nápadnými, sytě růžovými květy ve tvaru srdce uspořádanými do jednostranných hroznů.

 
PLODNOST: pravidelná, vysoká.

 
PLODY: tobolky s elaiozomem („masíčkem“) pro mravence, kteří je rozšiřují.

 
DOZRÁVÁNÍ: v červenci, případně srpnu.

 
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka zejména do polostínu pod stromy, které na jaře ozvláštní svými nápadnými květy a listy.

 
STANOVIŠTĚ: polostín, případně slunné, kde ale vyžaduje dostatečně vlhkou půdu. Preferuje humózní, lehčí půdu, spíše neutrální až mírně kyselou. Je vhodná do teplých, středně teplých i vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v kořeni až do -40 °C. Obvykle netrpí chorobami či škůdci. Někdy ji mohou poškodit mšice, slimáci, šneci či padlí, rez nebo antraknóza.

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 1856.

RŮST: je velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.

PLODNOST: pozdní, mezi 10.–12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180–200 g, ale i 400 g) zhruba pravidelného, ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzivostí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na slunné straně pruhovaně červenavá, pokrytá rzivými tečkami nebo skvrnami. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, zpočátku křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá, renetová, ušlechtilá.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelná je do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotlačují se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci a moštování, vhodná také na sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná díky vzrůstu zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, ale spokojí se i s horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, rakovině a padlí, méně proti monilióze.