Malé zahrady

PŮVOD: druh agastache svraskalá (Agastache rugosa) pochází z V Asie (Japonska, Číny, Koreje). Původ odrůdy Alabaster není přesně znám, ale je výsledkem selekce z bílých forem (Agastache rugosa f. albiflora).

RŮST: bujný, je to trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 60-90 cm a šířky 45-60 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím krémově bílých až bílých oboupohlavných květů uspořádaných do vysokých klasnatých květenství.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale při ponechání květů po odkvětu je vysoká.

PLODY: hnědé, žebrovité tvrdky se semeny.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září.

VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinářské využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná do přibližně -23 °C až -24 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.

PŮVOD: Německo, Ronsdorf, vyšlechtil Georg Arends jako komplexního mezidruhového křížence, který má mezi rodiči druhy Astilbe chinensis, A. japonica, A. thunbergii a A. astilboides, na trh ji uvedl v r. 1933.

RŮST: vzpřímený, kompaktní. Je to trvalka dorůstající do výšky přibližně 40–60 cm, tvoří dřevnatějící oddenky, pomocí nichž se pomalu rozrůstá a vytváří husté trsy. Při rašení má purpurové, později tmavě zelené, lesklé zpeřené listy, které na podzim žloutnou.

OPyLOVACÍ POMĚRY: převážně opylovaná hmyzem, zejména včelami a motýly. Kultivar Fanal kvete hustými, vzpřímenými květenstvími zářivě červené barvy, která lákají opylovače.

PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně oddělky oddenků.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka atraktivní pro opylovače, vhodná do stínu či polostínu pod stromy, používá se také na okraje záhonů, do zahradních skupin i květinových záhonů. Je výborná k řezu do vázy.

STANOVIŠTĚ: polostín až stín, humózní, vlhčí, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Nevhodná je suchá a přímému slunci velmi vystavená půda, která vede ke stresu rostlin. Je vhodná i do oblastí s chladnějším a vlhčím podnebím.

ODOLNOST: velmi odolná vůči mrazu, snese teploty až do –30 °C. Dobře odolná vůči běžným chorobám a škůdcům.

PŮVOD:

RŮST:

OPYLOVACÍ POMĚRY:

PLODNOST:

PLODY:

DOZRÁVÁNÍ:

VYUŽITÍ:

STANOVIŠTĚ:

ODOLNOST:

PÔVOD: zrejme Maďarsko, kríženec odrôd SV 12-375 (Villard Blanc) a Perlette. Medzidruhový kríženec.

RAST: stredne bujný.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný.

PLODNOSŤ: vysoká.

PLODY: menšie strapce (priemerne 200-350 g) s priemerne 131 bobuľami. Bobule sú menšie (priemerne 2,5-3 g), guľaté, jantárovej farby. Dužina je mäsitá a šťavnatá, bez semien a s harmonickou vyváženou chuťou, v ktorej je jasne badateľná muškátová aróma. Obsah cukru je 19-22 %.

DOZRIEVANIE: veľmi skoré až skoré, potrebuje len 100-110 dní, začiatkom až v polovici augusta.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum a sušenie na hrozienka, v ktorých si zachováva muškátovú vôňu, ale aj na výrobu muštov, džemov či kompótov. Veľmi dobre znášajú prepravu. 

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, vzdušné, orientované na J alebo JZ. Nenáročný na pôdu, dobre sa mu darí v piesočnatej, hlinitej či vápenitej pôde. Optimálne sú hlboké, priepustné hlinitopiesočnaté pôdy bohaté na živiny.

ODOLNOSŤ: mrazuodolný do -22 °C až -23 °C. Vysoko odolný voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola) a stredne odolný voči múčnatke viniča (Uncinula necator) a voči botrydíde (Botrytis cinerea).

PŮVOD: druh pochází z území USA, od státu New York po Floridu, na západ až po Iowu, Missouri, Oklahomu a Louisianu, kde roste na vlhkých nebo skalnatých zalesněných svazích, v roklích, na březích potoků a úpatí útesů. Odrůdu Candybelle® Marshmallow vyšlechtil v Holandsku v roce 2014 Guido Rouwette jako semenáč s otcovskou odrůdou Anabelle a uvedl na trh v roce 2019. Synonyma: GRHYAR1406^PBR.

RŮST: umírněný, kompaktní, je to opadavý keř, který dosahuje výšky cca. 80 cm a šířky 90 cm. Vyznačuje se pevnými, neohýbajícími se, vzpřímeně rostoucími větvemi, které unesou těžká květenství i v dešti. Má sytě zelené listy, které se na podzim zbarvují dožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylována, ale většina květů v květenství je sterilní. Kvete od července do září na letorostech velkými (20-25 cm), kulovitými květenstvími velkých, sterilních květů s občasnými menšími, plodnými květy od krémové do světle lososové.

PLODNOST: raná, ale zanedbatelná.

PLODY: nejedlé drobné tobolky. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu až listopadu.

VYUŽITÍ: nízký keř okrasný zejména dlouho kvetoucími květy, ale i listy vhodný zejména do skupinových výsadeb s dalšími odrůdami a druhy hortenzií či jiných keřů do polostínu stromů či jako pozadí pro trvalkový záhon v menších i větších zahradách, parcích či jiné městské zeleni. Velmi se hodí na řez čerstvých, ale i sušených květů do kytic a aranžmá. Kulinářské využití: oloupané větve se dají zalít jako čaj. Letorosty se dají uvařit a následně opražit před konzumací. Léčivé využití: kořeny působí proti střevním parazitům, jsou potopudné, močopudné, vyvolávají zvracení. Používají se při ledvinových kamenech, zánětu močového měchýře, zánětu ledvin, zvětšené prostatě a zánětech průdušek. Nadměrné dávky však způsobují nevolnost a zamoření průdušek hlenem. Čerstvé kořeny jsou šťavnaté a snadno se krájejí, sušené jsou velmi tvrdé a pevné. Sbírají se na podzim a nakrájí se na malé kousky před usušením. Oloupaná borka se používá jako obklad na rány, popáleniny, natažené svaly apod.

STANOVIŠTĚ: slunné v chladnějších polohách s dostatečně a rovnoměrně vlhkou půdou nebo polostín v teplejších polohách. Je velmi přizpůsobivá různé půdě, ale nesnáší sucho, rychle vadne. Na barvu květů neovlivňuje výrazně pH půdy, je relativně stabilní ve srovnání s hortenzií velkolistou. 

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do asi -23 °C až -25 °C, tím, že kvete na letorostech, kvetení nebývá ohroženo ani silnějšími mrazy v zimě. Je méně odolná vůči suchu než jiné druhy hortenzií. Velmi dobře je odolná naopak vůči dešti a větru, větve drží pevně. Zajici a králíci ji nezvyknou poškozovat. Je dobře odolná vůči většině chorob a škůdců poškozujících hortenzie, ale někdy ji mohou potrápit mšice, roztoči a puklice či padlí, listová skvrnitost (Cercospora sp.) či botrytida v příliš vlhkých podmínkách (Botrytis sp.). 

PŮVOD: západní Středomoří od Španělska přes jižní Francii zřejmě až po Itálii, kde roste v tzv. makchii, tedy ve středomořských křovinách, často na stanovištích s vyšším obsahem dusíku a často i vápníku.

RŮST: umírněný, rozložitý. Je to nízký, bohatě rozvětvený, stálezelený, aromatický polokeř vysoký 10-50 cm a široký až 60-100 cm. Nekvetoucí větvičky jsou šedě plstnaté. Kvetoucí větvičky jsou olistěné jen v spodní části. Listy jsou střídavé, úzké, dlouhé 0,6–2 cm, šedě nebo bělavě plstnaté, s 3–4 hustými řadami zubů. Pěstujeme v sponu alespoň 60x60 cm a stříháme nejlépe v dubnu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Od června do července bohatě rozkvétají sytě žlutými menšími (0,6-1 cm) květy, které připomínají knoflíky. Květy obsahují jen trubkovité květy, jazykovité květy chybí.

PLODNOST: raná, pravidelná, při ponechání květů vysoká.

PLODY: drobné (1,2-1,5 mm x 0,5-1 mm), podlouhlé až kyjovité hnědé, 3-4-hranné nažky s 1 semenem. Nejedí se.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: Jako celoročně listem a v létě květem okrasný polokeř se využívá v menších i větších zahradách v skalkách, středomořských zahrádkách, jako nízký živý plot např. kolem záhonů. Odpuzuje moly a můru zelí. Kulinářské využití: aromatické listy lze použít jako koření v omáčkách, vývarech apod., květy např. k ochucení nakládaného sýra. Léčivé využití: listy a kvetoucí nať působí proti křečím, střevním parazitům, dezinfikují a působí proti menstruačním bolestem, ačkoli se používají zřídka. Jemně namleté a přiložené na místa poštípaná hmyzem okamžitě ulevují od bolesti. Při aplikaci na povrchové rány urychlují léčbu tvorbou strupů. Kosmetické využití: z listů i květů se získává esenciální olej využívaný v parfumerii.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou, lehčí půdou, může být i vápenitá, jinak je nenáročná na kvalitu půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh, pokud roste v dostatečně odvodněné půdě.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná minimálně do -20°C až -23 °C v dostatečně lehké půdě. V květu uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění je velmi dobře suchuvzdorná a odolná vůči vysokým teplotám.

Foto zdroje: Etienne GONTIER, Annette Meyer, unamlie, Pixabay, Andrea Miklošová

PŮVOD: východní Asie od V Sibiře přes Mongolsko po severní Čínu, kde roste na vlhčích svazích a v roklích, v nadmořských výškách od asi 1000 do 1600 m n.m.

RŮST: bujný do výšky cca 60-100 cm. Listy jsou velké, hladké, zelené, květy bílé. Jedlé stonky jsou načervenalé, šťavnaté, sladkokyselé, osvěžující. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, větrem opylována.

PLODNOST: nepěstuje se pro plody, sklizeň stonků je střední až vysoká.

PLODY: nejsou jedlé, jsou vejčité nažky s 2-4 křídly, používáme jen k rozmnožení.

DOZRÁVÁNÍ: sběr stonků od dubna do června. Semena k rozmnožování dozrávají v červenci a srpnu.

VYUŽITÍ: stonky je třeba tepelně upravit, používají se k přípravě koláčů, kompotů, omáček, sirupů, ve kterých si zachovávají narůžovělou barvu.

STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště až polostín, humózní, dostatečně vlhké půdy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v kořeni do -37 °C až -40 °C. Na jaře ji mohou poškozovat slimáci a plzáci.

PŮVOD: Německo, objevil ji Reimer Kordes jako mutaci odrůdy Ilse Krohn v roce 1964.

RŮST: velmi bujný, keřovitý, dorůstá do výšky až 275 cm. Listy jsou tmavě zelené, lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá s oboupohlavnými květy, hmyzem opylivá, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete opakovaně ve vlnách v malých květenstvích od června po první silnější mrazy. Květy jsou velké (průměrně 14 cm), poloplné (se 17-25 okvětními lístky), silně vonné, bílé či krémové se středem barvy světlé meruňky či šampaňského.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou malé, kulaté. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná do pozadí smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, jako vyšší živý plot, k pergolám, obloukům a jiným oporám, k řezu do vázy. Kulinární využití: silně aromatické, nahořklé květy lze použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či pomletého prášku k ozdobě dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květové lístky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Z celých květů se destilací dá získat růžový olej a růžový hydrolát. Šípky obsahují hodně vitamínu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné či polostín, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, na jaře letorosty vyžadují ochranu před pozdními jarními mrazy. Je silně odolná vůči černé skvrnitosti listů. Snese i zastínění.

PŮVOD: Belgie, vyšlechtil ji v roce 1958 Louis Lens jako křížence odrůd Peace x Independence. V roce 1958 získala stříbrnou medaili na přehlídce růží v Baden-Badenu. Synonyma: Dama di Cuori, Herz-Dame, Queen of Hearts, Röd Peace.

RŮST: bujný, dorůstá do výšky 90-120 cm. Má lesklé, tmavozelené listy, je hustě otrněná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavními květy, hmyzem opylivá, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete opakovaně ve vlnách během celého léta. Má velmi velké (průměrně 15 cm), plné, třešňově červené, silně voňavé květy s až 35 okvětními lístky,

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou středně velké, kulaté, oranžovočervené. Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, vhodná i k řezu do vázy. Kulinářské využití: aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a na ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či mletého prášku k ozdobě dezertů. Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí zasyrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní lístky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Z celých květů se destilací získává růžový éterický olej a růžový hydrolát. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě do -28,9 °C až -31,7 °C, na jaře potřebují mladé výhony ochranu před pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je silně odolná vůči vysokým teplotám a padlí, méně vůči černé skvrnitosti.

PŮVOD: neznámý, je mutací známé odrůdy Nina Weibull, kterou vyšlechtil dánský školkař Svend Poulsen v roce 1961.

RŮST: bujný, popínavý, je to floribunda dorůstající do výšky až 300 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, hmyzem opylovatelná, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete masově jednou koncem jara až začátkem léta, opakuje kvetení roztroušenými květy později během léta. Má tmavě červené, středně velké, poloplné květy bez vůně.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou malé. Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná zejména k popínání na treláže, oblouky, pergoly, ploty apod. Je vhodná i k řezu do vázy. Kulinářské využití: Šípky jsou, tak jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí zasyrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní lupínky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitamínu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná a dobře odolná vůči chorobám.

PŮVOD: Německo, vyšlechtil ji Reimer Kordes v roce 1958 jako kříženec odrůd Robin Hood x Virgo. Synonymum: Schneewittchen®, Fée des Neiges, Iceberg, Sneeuwwitje.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, keřovitý, dorůstá do výšky 75-150 cm, šířky 60 cm. Má lesklé, světle zelené listy. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylovací s oboupohlavnými květy, hmyzem opylovací, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete bohatě ve vlnách po celé léto bílými či krémovými, velkými (průměrně 5 cm), poloplnými, jemně vonnými květy se 17-25 okvětními plátky v malých květenstvích. Má dlouhé, špičaté puky.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou menší. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, i k řezu do kytic. Kulinářské využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobě dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní plátky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná v zimě dřevina do -28,9 °C až -31,7 °C, na jaře vyžadují mladé výhony ochranu před pozdními jarními mrazy. Velmi dobře odolná vůči chorobám a dobře snáší zastínění.

PŮVOD: Nizozemsko, objevil ji školkař F. J. Grootendorst v roce 1949, pravděpodobně jako mutaci odrůdy Dick Koster. Synonyma: Fête des Mères, Mothers Day, Mothersday, Muttertag, Muttertagers, Paree Red, Red Mothersday.

RŮST: mírný, je to keřová polyantka dorůstající do výšky jen 30-70 cm. Listy jsou menší, lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavnými květy, hmyzem opylována, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete ve vlnách opakovaně po celé léto tmavě červenými květy jemné až silnější vůně. Květy jsou menší, kulovité (průměrně 3 cm), poloplné se 17-25 okvětními lístky, tvoří se ve velkých květenstvích.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou menší. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní nízká, půdopokryvná růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, do skalek a na okraje záhonů, do květináčů a truhlíků, i na řez do vázy. Kulinářské využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobení dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květinové lupeny mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě do minimálně -18 °C až -20 °C. V květu uniká pozdním jarním mrazům. Nezvykne trpět chorobami.

PÔVOD: Nórsko, Hedmark, Nes, škôlka Grefsheim Planteskole, medzidruhový kríženec Spiraea cana x Spiraea hypericifolia nájdený v roku 1949. V roku 1993 získal cenu Award of Garden Merit britskej Kráľovskej záhradníckej spoločnosti.

RAST: bujný, je to opadavý ker charakteristický hustým, previsnutým a fontánovitým rastom, pričom jeho konáre sa elegantne ohýbajú smerom nadol. Dorastá do výšky a šírky približne 1,5–2 metre. Keďže kvitne na minuloročnom dreve, odstraňujú sa len staré alebo poškodené konáre a ker sa môže mierne presvetliť pre udržanie tvaru a lepšiu cirkuláciu vzduchu. Vyhnite sa silnému rezu, ktorý by narušil jeho prirodzený previsnutý habitus.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzom opelivý, opeľovaný najmä včelami a motýľmi. Kvitne od apríla do mája. Konáre sú úplne pokryté drobnými, voňavými bielymi kvetmi, usporiadanými v hustých chocholíkoch po celej ich dĺžke.

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: plodom je extrémne malý 2-3 mm, hnedý, blanitý, nenápadný mechúrik – suchý, pukavý, otvárajúci sa jedným brušným švom, obsahujúci drobné, prachovité, nejedlé semená.

DOZRIEVANIE: mechúriky dozrievajú v októbri až novembri. Keďže sa nekonzumujú, dozrievanie označuje len botanickú zrelosť semien.

VYUŽITIE: primárne využitie je okrasné - v záhradnej a krajinnej architektúre (solitéry, skupinové výsadby, nízke živé ploty, spevňovanie svahov) do menších aj väčších záhrad, parkov, inej mestskej zelene vrátane terás či balkónov. Je kvetmi veľmi atraktívny nielen pre nás, ale aj pre včely a iné opeľovače.

STANOVIŠTE: Uprednostňuje plné slnko pre bohatšie kvitnutie, ale dobre rastie aj v miernom polotieni. Dobre znáša rôzne klimatické podmienky aj typy pôd, za predpokladu, že sú dobre priepustné. Neznáša premokrenie. Rastie v piesočnatých aj hlinitých pôdach a toleruje kyslé aj zásadité prostredie. 

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuvzdorný v dreve až do -34 °C. Pomerne odolný proti chorobám a škodcom, občasne sa môžu vyskytnúť listové škvrnitosti, múčnatka alebo vošky. Po zakorenení dobre znáša aj sucho a toleruje aj znečistenie ovzdušia.

PÔVOD: druh má pôvod vo východnej Ázii (Japonsko, Čína a Kórea). Pôvod odrody Goldflame je neznámy, zrejme pochádza z USA alebo Holandska zo začiatku 70. rokov 20. storočia.

RAST: stredne bujný, hustý, vzpriamene rastúci ker s kompaktným guľovitým tvarom, ktorý má na jar atraktívne letorasty s bronzovým nádychom. Tie postupne menia farbu na žltozelenú a na jeseň sa menia na žiarivo medenooranžovú. Dorastá do výšky 60-80 cm a šírky 80-100 cm.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, hmyzomopelivý, opeľovaný najmä včelami a motýľmi. Kvitne od júna do júla. Tvorí ploché súkvetia – chocholíky ružovočervenej farby. 

PLODNOSŤ: nepestuje sa pre plody.

PLODY: plodom je extrémne malý 2-3 mm, hnedý, blanitý, nenápadný mechúrik – suchý, pukavý, otvárajúci sa jedným brušným švom, obsahujúci drobné, prachovité, nejedlé semená.

DOZRIEVANIE: mechúriky dozrievajú v októbri až novembri. Keďže sa nekonzumujú, dozrievanie označuje len botanickú zrelosť semien.

VYUŽITIE: primárne využitie je okrasné - v záhradnej a krajinnej architektúre (skupinové výsadby, nízke živé ploty, spevňovanie svahov, skalky). Je kvetmi veľmi atraktívny nielen pre nás, ale aj pre včely a iné opeľovače.

STANOVIŠTE: Najlepšie prosperuje na priamom slnku (podmieňuje intenzitu farby kvetov), znáša však aj polotieň. Uprednostňuje vlhké, dobre priepustné hlinité pôdy, ale je vysoko prispôsobivý voči pH pôdy a mestskému znečisteniu.

ODOLNOSŤ: je vysoko mrazuvzdorný (prežíva teploty do -35 °C až -40 °C). Drevo je húževnaté, v tuhých zimách môže namŕzať, ale po jarnom spätnom reze výborne regeneruje. Pomerne odolný proti chorobám a škodcom, občasne sa môžu vyskytnúť listové škvrnitosti, múčnatka alebo vošky. Je dobre odolný voči vysokým teplotám.

PŮVOD: USA, Somerset Rose Nursery, našel ji Henry F. Bosenberg jako náhodnou opakovaně kvetoucí mutaci jednou kvetoucí odrůdy Dr. W. van Fleet v roce 1930 a registroval ji v témže roce Henry A. Dreer. Jako první rostlina získala v roce 1931 v USA patent (Plant Patent No. 1), žádost podával Henry F. Bosenberg.

RŮST: je velmi bujný, obloukovitě popínavý, hustý, dorůstá do výšky 3-6 m, ale dá se udržet řezem nižší, šířku dosahuje až kolem 2,5 m. Listy jsou středně velké, lesklé, tmavě zelené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá s oboupohlavnými květy, hmyzem opylivá, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete od poloviny června opakovaně ve vlnách až do prvních silnějších mrazů velkými (průměrně 9 cm), světle růžovými, poloplnými květy s 26-40 okvětními plátky, v miskovitém až plochém tvaru, které voní středně silně po jablku. Květy jsou většinou v malých skupinkách po 2-4 kusech. Kvete nejlépe na starším dřevě, pro co nejbohatší kvetení vyžaduje umírněný řez.

PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.

PLODY: šípky jsou středně velké, kulaté, oranžovočervené, s dlouhými, odstávajícími kališními lístky. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy. 

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná zejména jako popínavá na mohutné konstrukce treláží, oblouků či na pergoly, k zdem a plotům. Kulinární využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobě dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí zasyrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květové plátky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitamínu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.  

STANOVIŠTĚ: slunečné nebo polostín, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh s ochranou proti mrazu chvojím.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -26 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům, po zakořenění je silně suchuvzdorná. Je vysoce odolná vůči černé skvrnitosti růží (Diplocarpon rosae), dobře odolná vůči padlí (Podosphaera pannosa) a středně odolná vůči rzi (Phragmidium mucronatum). Je dobře odolná vůči dešti.

PÔVOD: neznámy, pravdepodobne USA. Je možné, že ide o selekciu semenáčov Actinidia arguta var. purpurea japonského pôvodu.

RAST: stredne bujný. Dorastá do výšky približne 3-5 m. Je to ovíjavá liana, ktorá vyžaduje pevnú oporu buď v podobe pergoly, plota alebo vedenia, najlepšie s dvoma stĺpmi v tvare T a medzi ramenami natiahnutými drôtmi. 

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivé, hmyzom opelivé, dvojdomé, je to samičia odroda, ktorá na dosiahnutie úrody potrebuje opelenie samčou odrodou druhu Actinidia arguta, napr. Prince Jumbo alebo Male. 

PLODNOSŤ: stredne vysoká.

PLODY: sú malé (priemerne 4,8 g, 3,5 cm x 1,5-2 cm), podlhovasté, mierne sploštené, hladké. Dozrievajú zo zelenej do výrazne purpurovej farby šupky aj dužiny. Chuť je výborná, sladkokyslá, aromatická, umiestňuje sa vysoko v testoch chuti. Plody, najmä ich šupka obsahuje veľa polyfenolov, antioxidantov a stredné množstvo vitamínu C v porovnaní s inými odrodami kiwi (priemerne 162,8 mg vitamínu C na 100 g čerstvej hmotnosti plodu).

DOZRIEVANIE: skoré, v závislosti od roku a lokality od 1. až 2. polovice septembra.

VYUŽITIE: liana je veľmi dekoratívna na zakrytie pergol, plotov, vhodná aj ako živý plot v menších či väčších záhradách, parkoch, na vedení aj do sadov. Kvety sú atraktívne pre opeľovače. Plody sú vhodné na priamy konzum aj spracovanie (džemy, marmelády, džúsy, atď.).

STANOVIŠTE: slnečné, pred vetrom chránené stanovište, prípadne polotieň; ideálne (juho)západná orientácia; kvalitná humózna pôda s dostatkom vlahy, na ktorú je kvôli plytkej koreňovej sústave náročná. Kvôli citlivosti letorastov na neskoré jarné mrazy je výhodné vysadiť ho k múrom či nádržiam s vodou, ktoré akumulujú teplo a v noci ho sálajú do okolia. Podobne je vhodné zapestovať rodivé konáre až vo vyššej výške. Je vhodná do teplých, stredne teplých a chránených chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolné v dreve do asi -28 °C, listové puky a mladé letorasty s kvetnými pukmi sú náchylné na neskoré jarné mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šanca, že ten rok ešte zakvitnú. Dobre odolné voči väčšine hubových chorôb.

PÔVOD: Nemecko, Breisgau, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg, vyšľachtil ho v r. 1983 Norbert Becker ako kríženca odrôd Seyval x Zähringer (pôvodne udávaný rodičovský pôvod Cabernet Sauvignon x Bronner), registrovaný bol v r. 2013 v Nemecku. Je to medzidruhový kríženec obsahujúci gény amerických druhov Vitis spp. aj Vitis amurensis. Synonymá: FR 392-83.

RAST: stredne bujný až bujný s pomerne riedkym olistením, postačuje odstraňovanie zálistkov, prípadne 1-2 listov v zóne strapcov. Listy sú tmavozelené, stredne veľké, trojlaločné, so stredne hlbokým vykrojením. Odporúčané zaťaženie je 4-6 očiek na m2. Výhony veľmi dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavným kvetom.

PLODNOSŤ: pravidelná, primeraná, nevyžaduje prebierku plodov.

PLODY: strapce sú stredne veľké, pri základe rozvetvené, horná časť je široká, spodná úzka, valcovitá, stredne husté až redšie. Bobule sú malé až stredne veľké (1-1,5 g), guľaté. Šupka je pevná, ružová či ružovočervená, na slnečnej strane niekedy s jemným oranžovým odtieňom. Chuť je harmonická, vyvážená. Cukornatosť je 21-24 °NM, obsah kyselín 6,5-9 g/l.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, koncom septembra až začiatkom októbra.

VYUŽITIE: muštová odroda vhodná najmä na výrobu vysoko kvalitných, voňavých, harmonických, plných vín s príjemnou, jemnou kyselinkou v kvalite neskorého zberu. 

STANOVIŠTE: slnečné, najmä svahovité, južné pozemky. Je stredne náročný na stanovište, dá sa pestovať v podobných lokalitách ako Rulandské biele a Rulandské šedé. Je stredne náročný na pôdu, menej vhodné sú suché pôdy. Je vhodný do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ:  je veľmi dobre mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola), veľmi dobre voči plesni sivej - botrytíde (Botrytis cinerea), dobre až veľmi dobre voči múčnatke viniča (Erysiphe necator). Dá sa dobre pestovať v podmienkach ekologického vinárstva.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Výjimečná množstvím květů intenzivní červené barvy a výrazné vůně. Roste do výšky 80–100 cm. Kvete od června do října. Květy jsou vhodné i k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Plnokvětá růže ze skupiny čajohybridů oranžové barvy se žlutým nádechem a jemnou vůní. Keř vysoký 80–120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Mrazuvzdorná odrůda růže.

Velkokvětá růže sytě žluté barvy s jemnou vůní ze skupiny čajohybridů. Keř roste do výšky 60–100 cm. Kvete od června do září. Odrůda růže odolná vůči mrazu a chorobám.

Velkokvětá růže tmavě červené barvy s příjemnou vůní. Keř dorůstá do výšky 80–100 cm. Bohatě kvete, opakovaně od června do září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů krémově bílé barvy s výraznou vůní. Dorůstá do výšky 80–100 cm. Kvete průběžně do konce září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže ze skupiny čajohybridů. Kvete velkým bílým květem s mírnou sladkou vůní. Dorůstá do výšky 60–100 cm. Kvete téměř nepřetržitě od června do září. Mrazuvzdorná odrůda růže.

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrováno v r. 2001, mezinárodní kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.