PŮVOD: Dánsko, Kodaň, University Copenhagen, Department of Plant and Environmental Sciences a Aarhus University, AU Aarslev, Danish Centre for Food and Agriculture, křížení realizoval S. Dalbro a v roce 1986 odrůdu vybral ze selekce semenáčů A. Thuesen, v roce 1989 odrůdu poprvé popsal K. Kaack.
RŮST: středně bujný, dorůstá do asi 3 m, tvoří mnoho výhonů, má velké listy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá, s oboupohlavnými květy. V rámci odrůd bezu černé kvete brzy, společně s odrůdou Samidan.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké až velké souplodí (průměrně 58,8 g) s průměrně 264 bobulemi. Bobule jsou velké (100 plodů váží průměrně 23-33 g, průměr bobule je průměrně 6,24 mm). Plody jsou lesklé, modročierne, obsahují střední množství antokyanů (průměrně 496 mg na 100 g), šťáva z nich má velmi příjemnou, nakyslou chuť.
DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v první polovině srpna, dozrává rovnoměrně.
VYUŽITÍ: keř je jedlý, léčivý i dekorativní, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, sadů, mezí, parků i jiné městské zeleně. Kulinární využití: květenství se smaží, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, lze je použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit alespoň při 50 °C a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a výživy (oboje nejlépe doplněné o hrušně či jablka bohaté na pektin). Lze je použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich džus, víno, destiláty. Využívají se v potravinářství na přibarvování potravin. Léčivé použití: květenství se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, externě působí protizánětlivě. Plody mají protivirové účinky. Technické využití: mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.
STANOVIŠTĚ: zvládá i polostín, i hůře půdy, ale upřednostňuje sluneční, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v mladém dřevě, v květu navzdory ranému kvetení obvykle uniká mrazům. Málo náchylná na choroby a škůdců. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.
PŮVOD: neznámý, zřejmě z bývalého SSSR, název znamená "plodná".
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, rozložité, ploše kulovité koruny. Raší středně brzy a brzy ukončuje vegetaci.
OPYLOVACÍ POMĚRY: neznámé, zřejmě částečně samosprašná. Kvete středně brzy.
PLODNOST: vysoká až velmi vysoká (v rozmezí 35-100 kg/strom).
PLODY: středně velké (200-250 g), variabilního, jablíčkového, válcovitého či hruškovitého tvaru. Slupka je světlá, citronově žlutá, měkčí, s výrazným ochmýřením, které mizí při dozrávání plodů. Dužnina je bílá s krémovým nádechem, měkčí, šťavnatá, jemně nakyslá, aromatická, vynikne po tepelné úpravě. Má střední obsah cukrů a střední obsah kyselin. Obsah vitamínu C je mezi kdouloněmi vysoký (průměrně 79 mg/100 g hmotnosti čerstvých plodů), podobně i obsah vápníku (průměrně 19 mg/100 g hm. čerstvých plodů) a hořčíku (průměrně 11 mg/100 g hm. čerstvých plodů).
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 3. dekádě září, v říjnu, přibližně 17 dní po odrůdě Vranja, 9 dní po odrůdě Muškatnaja.
VYUŽITÍ: plody vhodné zejména na tepelné zpracování: výrobu džemů, pyré, dýňového "sýra", ale i na sušení, moštování, výrobu destilátů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě.
STANOVIŠTĚ: chráněné sluneční stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá-piesčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh a chráněných chladnějších.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, podobně jako odrůda Muškatnaja. Obvykle dobře uniká mrazům v květu.
PŮVOD: Lotyšsko, Dobele Horticultural Plant Breeding Experimental Station, vyšlechtěna v r. 2011 jako semenáč volně opylené odrůdy Krupnoplodnaja. Původní název selekce byl SR 9-3-1.
RŮST: bujný, tvoří velké, kulaté koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně raně až pozdě. Vhodní opylovači např.: Iputj, Meelika, Arthur, Aleksandrs, Ovstuzenka, Jurgita.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: jsou velké (průměrně 6-6,5 g), srdčitého tvaru. Slupka je hladká, žlutá, světlá. Dužina je hustá, měkká, krémově bílá, šťavnatá, sladká, s velmi dobrou chutí. Obsahuje jen velmi málo kyselin (od 0,4 do 0,6 %). Šťáva je bezbarvá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává během 2.-3. třešňového týdne, tedy obvykle v 1. polovině června.
VYUŽITÍ: strom je okrasný květy i plody a květy atraktivní i pro včely a jiné opylovače. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum, ale i pro zpracování na džemy a kompoty, sirupy či sušené třešně netradiční barvy či destilát.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Jako raně dozrávající odrůda uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Kvůli barvě není atraktivní pro ptáky. Je dobře odolná vůči moniliové spále a středně dobře vůči monilióze plodů.
PŮVOD: Východní Asie: střední Čína, Japonsko, Korea na okrajích lesů, při vodních tocích, v křovinách a mezích v nadmořské výšce od 300 do 1500 m n.m.
RŮST: bujný, je to částečně opadavá liana dorůstající i do 12 m a vyžadující oporu, kolem které se může ovíjet. Podle lokality je buď opadavá nebo poloopadavá, tedy na zimu opadává alespoň část listů. Má šedohnědou kůru posiatu výraznými lenticelami. Letorosty jsou lysé, s fialovým nádechem. Listy má dlanitě složené, nejčastěji 5-početné s eliptických až vejčitými lístky dlouhými 3-6 cm, na líci zelenými, na rubu šedými. Na udržení úrodnosti je potřebný predjarný řez, během kterého se zakracujú loňské výhony na 7-15 pupenů a na nich bude plodit tento rok. Podobně jako při broskyni si ponecháme i řapíky (s 3-4 pupeny) z loňských výhonů, které vytvoří plodný obrost následující rok.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, pravděpodobně hmyzem i větrem opylovaná, jednodomá se samostatnými samčími a samičími květy na jedné rostlině. Květy jsou purpurovohnedé až červenopurpurové a voní sladce, čokoládově, od toho je odvozena jejich lidové pojmenování "čokoládový réva". Samičí květy neobsahují nektáriá a jsou asi dvojnásobné velikosti oproti samčím květem, které se tvoří na konci hroznů. Květy rozkvétají výrazně protogynicky, tedy samičí květy na té stejné rostlině rozkvétají spíše než samčí a nedochádza k prekryvu v době kvetení, proto na dosažení úrody je třeba 2 geneticky odlišné rostliny v dosahu do cca. 100 m, které se v době kvetení prekryjú - rostlinu 1. typu a rostlinu 2. typu.
PLODNOST: je velmi raná, už v 2. roce života, ve volné přírodě nízká, ale při pěstování v sadu může být vysoká a dosáhnout až 30 t/ha v prvním roce plodnosti a až 60 t/ha v dospělosti (tedy v 3-4 letech po výsadbě). Plodí už na jednoletém dřevě.
PLODY: středně velké (průměrně 3x4-6 cm), podlouhlé, uspořádané většinou po 3-5 ks v suplodí. Slupka je světle růžovofialová, silná (5-6,9 mm), hořká, v plné zralosti praská. Uvnitř je množství drobných semen obalených sladkou, světle, priesvitnou, gelovitou dužninou - míškem. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, srovnatelný s kiwi.
DOZRÁVÁNÍ: většinou během září a října podle lokality. V plné zralosti plody prasknú, ale to priláka hmyz a ptáky, takže optimální čas sklizně pro uskladnění je asi 1 týden před konzumní zralostí, tedy před prasknutím, když je už viditelná šedá linie podél plodu v místě, kde později praskne. Po sklizni plody v pokojové teplotě vydrží uskladněné 2-3 týdny, v lednici až 3 měsíce.
VYUŽITÍ: velmi okrasná a rostoucí (polo)stálezelená liana, která rychle pokryje požadované plochy zdí, pergol, plotů apod. Listy, květy i plody jsou velmi dekorativní a květy krásně voní. Kulinární využití: Sladká, gelovitá dužnina se buď je syrova přímo z plodů či v jogurtu, zmrzline, pudinku nebo se používá k výrobě džusů a džemů. Hořká slupka se používá buď na zavařování podobně jako uhorky nebo, zejména v japonské kuchyni, se plní a praží. Léčivé využití: plody mají protizánětlivé, protinádorové a močopudné účinky, snižují teplotu. Stonky, sbírané na podzim a vysušené na pozdější použití, se používají vnitřně proti bakteriálním a houbovým infekcím, infekcím močového traktu, menstruačních problémech či na zlepšení laktace.
STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře ododnenú půdu, ale je velmi přizpůsobivá různým podmínkám. Vhodná na pěstování v teplých, středně teplých i chladných oblastech.
ODOLNOST: v dřevě a pupenech je silně mrazuvzdorná do asi -29 až -34 °C. Mladé výhony mohou být poškozeny mrazům. U nás obvykle netrpí trpět chorobami ani škůdci.
PŮVOD: USA, University of Arkansas, Arkansas Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho James N. Moore jako mezidruhového křížence Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně odrůd Alden x New York 46000, křížení proběhlo v roce 1964, selekce v roce 1967, na trh byla uvedena v r. 1977. Synonyma: Arkansas 1196, Venus Seedless.
RŮST: středně bujný až bujný, listy má velké a málo vykrajované. Výhony velmi dobře vyzrávají. Řežou se na 4–6 oček na výhon.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.
PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), střední až vysoká (asi 4–8 kg/keř či 19–24 t/ha).
PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g, od 200 do 500 g), válcovité. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 3–4 g), kulaté. Slupka je tmavomodrá, silnější, dá se sloupnout. Dužnina je ve III. třídě bezsemennosti, tedy obsahuje rudimenty semen, málo postřehnutelné při jídle. Chuť je ovocná, příjemná, je směsí muškátové a jahodové příchuti Vitis labrusca. Cukernatost je 16 g/100 ml.
DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Vydrží dlouho na keřích v dobré kvalitě a plody jsou málo náchylné k praskání během dešťů při dozrávání.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, na výrobu moštů, džemů, sirupů, kompotů či lehkého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou, ale dostatečně propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy, na jarní mrazy je citlivý, protože raší poměrně brzy. Je výše odolný vůči antraknóze (Elsinoë ampelina) (7 bodů z 9), středně až méně odolný vůči padlí (Erysiphe necator) (3–4 body z 9) a zřejmě podobně vůči botrytidě – plísni šedé (Botrytis cinerea) a vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola).
PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.
RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponu 4,5-6x5-6 m. Větve jsou beztrnné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi‑2, Globe, Chaoyang.
PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.
PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru. Slupka je hladká. Dužnina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1 %). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.
VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné k přímé konzumaci, ale především k sušení, kandizování a dalšímu použití. Když se suší, získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také "čínská datle", mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevu do cca. -25 °C až -28 °C. Pučí a kvete pozdě, takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazíky. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší.
PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.
ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.
PŮVOD: původní euroasijská dřevina.
RŮST: keř, ojediněle strom s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 4–6 m. Kůra je světle šedá, starší kmeny pokrývá tmavě šedá, mělce rozpukaná borka. Jednoduché, vstřícné listy jsou kopinaté až vejčité, na okraji jemně pilovité. Vrchní strana je matná, zelená.
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu a červnu. Zelenavé / žlutobílé oboupohlavné květy jsou seskupené do vzpřímených vidlanů a jsou opylovány hmyzem. Jsou jen částečně samosprašné.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: zelené, v zralosti cyklámenově červené čtyřpouzdré tobolky, tzv. „kvadrátky“, dlouhé asi 1–1,5 cm, visící na 2–3 cm dlouhé stopce. V každém pouzdře je oranžový míšek, který obsahuje jedovatá semena.
DOZRVÁNÍ: dozrávají koncem září a v říjnu.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní keř, zejména na podzim v době dozrávání plodů, vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů, parků či jiné městské zeleně, ale i do větrolamů či mezí. Semínka jsou často konzumována ptáky, zejména červenky. Květy jsou nektarodárné, takže se uplatní i u včelnic. Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevěné uhlí využívané jako uhlík na kreslení.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, snese i zastínění. Vlhčí půdy, ale snese i suchý polostín pod stromy. Preferuje přirozeně lužní lesy, doubravy, bučiny, je součástí křovin. Na Slovensku se vyskytuje především v nížinách a pahorkatinách do 700 m n. m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný, odolný vůči větru, zastínění, suchu, toleruje znečištění ovzduší i dočasné zaplavení.
Moštová odrůda vhodná pro výrobu červeného vína.
Středně silný růst. Hrozny jsou středně velké, podlouhlé, s volně nasazenými kulatými bobulemi střední velikosti a tmavomodré barvy. Dužina je sladká, osvěžující, lahodná. Vhodný pro výrobu červeného vína - chuť intenzivní, plná, s vůní černého rybízu a třešní. Dozrává na přelomu září - října. Slunečné stanoviště, střední polohy, půda hlinitá, s dostatkem vláhy a živin. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hroznu jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Odrůda dobře snáší kratší řez. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoprašná odrůda. Původem z Německa, r. 1967, kříženec odrůd Diana x Chambourcin.
PŮVOD: USA, Kalifornie, Santa Cruz. Vypěstoval ji v roce 1881 jako náhodný kříženec americkému ostružiny - ostružiníku medvědí (Rubus ursinus) Aughinbaugh a maliny (Rubus idaeus) Red Antwerp sudca a pěstitel James Harvey Logan. V roce 1933 vznikla jí beztrnná mutace American Thornless a před rokem 1970 na East Malling Station další beztrnná mutace LY654.
RŮST: středně bujný, mírně poléhavý, potřebuje oporu. Beztrnné výhony dorůstají do výšky 1,5-2,5 m. Sadí se v sponu 2-3 m x 3-3,5 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete spíše než ostružiny a později než brzy dozrávající maliny.
PLODNOST: raná, vysoká, v plné plodnosti až 7-8 kg/keř ročně.
PLODY: jsou velmi velké (průměrně 7,22 g, 3-4 cm), podlouhlé, pevné, oddělují se v spodní části kalicha, hned za kališními lístky, podobně jako ostružiny. V plné zralosti jsou červené až bordové, tvoří jejich průměrně 99 semínek s menším počtem semen. Plody jsou šťavnaté. Chuť je příjemně sladká, navinulá, velmi dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: dozrávají jednou ročně v 2. polovině června až v červenci, během 2-3 týdnů.
VYUŽITÍ: jedlý i dekorativní, beztrnný keř je vhodný zejména jako živý plot do menších i větších zahrad, díky bohatstvu květů i pro včely do včelnic či pro jiný hmyz. Plody zejména na přímý konzumaci, ale i na všestrannému zpracování na džusy, džemy, ovocné kůže, pečení, sirupy či vína.
STANOVIŠTĚ: sluneční až polostín, chráněné před větrem. Je nenáročná na půdu, snese jakoukoli kromě velmi zásadité, ale preferuje dobře odvodněnou hlinitou půdu.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě do asi -20 °C, kvete relativně pozdě, takže obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolná vůči suchu. Může ji někdy potrápit padlí (Podosphaera macularis) či hnědá skvrnitost malin (Sphaerulina rubi), vůči jiným choroby je dobře odolná.
PŮVOD: Lotyšsko, vyšlechtil ho Pauls Sukatniks, v roce 1964 urobil selekci z křížení odrůd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexním mezidruhovým křížencem mezi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.
RŮST: velmi bujný. Listy má velké, trojlaločné, zelené. Dřevo velmi dobře vyzrává před zimou. Pozdě raší.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě.
PLODNOST: raná, asi 2 roky po výsadbě, vysoká, přibližně 12 kg/keř při dospělém keře.
PLODY: hrozny jsou středně velké (350-450 g), kuželovité až válcovité, volné s 30-35 bobulemi. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 6-7 g), kulaté, modré až černé, pokryté voskovitým modrým ojíněním. Slupka je pevná, pružná. Dužnina má konzistenci želé s několika velkými semeny. Chuť je sladkokyselá, harmonická (cukernatost 16-20 °Brix, kyselin je maximálně 5 g/l), aromatická s jemnou vůní přezrálých jahodníku typickou pro křížence s Vitis labrusca.
DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, obvykle v 2. polovině srpna.
VYUŽITÍ: univerzální odrůda k výrobě červených ovocných vín s typickou vůní přezrálých jahodníku, ale i k přímé konzumaci jako stolní odrůda, či k výrobě moštů, džemů, kompotů.
STANOVIŠTĚ: sluneční, preferuje lehčí, dobře propustnou, středně úrodnou půdu, lepší než mnohé jiné odrůdy snáší sucho či chudší půdu. Je vhodný i do zcela okrajových poloh pro pěstování révy.
ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorná v dřevě a pupenech do -30 °C či dokonce až -35 °C. Pozdě raší a tak obvykle uniká i pozdním jarním mrazům. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a botrytidě (Botrytis cinerea), středně vůči padlí (Erysiphe necator).
PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).
PŮVOD: Francie, Angers, stará odrůda pěstovaná už možná v 15. století. Často využívaná také jako podnož pro hrušně a označovaná tehdy jako dula A / (EM) quince A, MA či Pillnitz R 5.
RŮST: bujný až středně bujný, dorůstá do 4-6 m. Potřebuje výchovný řez na zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a středně dlouho (9-11 dní). Vhodní opylovači např.: Bereczki bőtermő, Champion, Konstantinopolská, Mezőtúri.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 195-221 g, ale i 340 g), proměnlivého tvaru. Slupka je citronově žlutá a plstnatá, v plné zralosti intenzivně zlatožlutá, plstnatost se ztrácí. Dužnina je žlutobílá, tuhá, silně aromatická. Chuť je po tepelném zpracování velmi příjemná, nakyslá, voňavá.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně v polovině října.
VYUŽITÍ: výborná na tepelné zpracování na tzv. dulový sýr, marmeládu, přesnídávky, kompoty, ale i na mošt, víno, destiláty, likéry či na sušení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda dobře propustná, ale nemá ráda suché, vápenité půdy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě, jako všechny dule kvete pozdě, takže většinou uniká pozdním jarním mrazům. Je odolná vůči agrobakteru (Agrobacterium tumefaciens), středně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), vůči vápníku v půdě, suchu a vysoké hladině podzemní vody.
PŮVOD: Nizozemsko, Rotterdam, arboretum Trompenberg, vyšlechtěna jako mezidruhový kříženec Agastache rugosa a Agastache foeniculum, vyšlechtil a vybral ji Gert Fortgens. V r. 2004 získala ocenění Great Plant Picks a také ocenění Royal Horticultural Society Award of Garden Merit.
RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 70 cm a šířky 50 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím světle modrofialových květů.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.
PŮVOD: Nizozemsko, hybrid neznámých druhů, zřejmě Agastache rugosa × Agastache foeniculum, vyšlechtil Coen Jansen.
RŮST: vzpřímený. Trvalka s přezimujícím kořenem dorůstající do výšky 70–90 cm a šířky 50–70 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: sterilní, ale láká množství drobných opylovačů. Kvete velmi dlouho, od června do září světlefialovými hluchavkovitými květy uspořádanými v klasy.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.
PŮVOD: Čína, Japonsko, Korea, v Rusku, Kamčatka.
RŮST: středně rychlý, vytváří kompaktní keře o rozměrech 2x2 m; snadno odnožuje, ale odnože se snadno udržují sečením.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete od června do září (prvních mrazů) výraznými, růžovými až purpurovými jednoduchými, silně vonnými květy, které rády navštěvují včely, č b bělky i zlatohlávci. Květy jsou vhodné k kuchyňskému i kosmetickému využití (džem, želé, čaj, zmrzlina, limonáda atd. a růžový hydrolát, růžový olej, krémy a balzámy atd.)
PLODNOST: vysoká.
PLODY: šípky jsou červené, hladké, kulatého až zploštělého tvaru a jsou velké jako menší rajčata s průměrem cca 2–3 cm. Obsahují mnoho vitamínu C, A a E a bioflavonoidů. Kromě dužniny obsahují semena pokrytá pichlavými chloupky, které je třeba před konzumací odstranit.
DOZ RÁVÁNÍ: postupně od srpna do října. Pokud je nesežerou ptáci, vydrží i do listopadu.
VYUŽITÍ: po změknutí jsou vhodné k přímé konzumaci, tvrdé se dají sušit (nejlépe po rozpůlení a vybrání semen) či zpracovat na vynikající džem, sirup, víno, s jablky na přesnídávku.
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné stanoviště. Původně pochází z pobřežních písků a preferuje lehčí, dobře odvodněné půdy, ale daří se jí ve většině půd, včetně vysýchavých i jílovitých. Je velmi nenáročná a dobře snáší i zasolení, takže je vhodná i k okrajům cest. Je vhodná také do živých plotů či do parků a zahrad.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -50 °C, listy jsou odolné vůči chorobám, květy někdy poškozují zlatohlávci, plody jsou někdy červivé.
PŮVOD: neznámý, stará odrůda Corylus maxima známá už v 1. polovině 19. století jako Spanish Nut v katalogu Catalogue of Fruits of the Horticultural Society of London. Synonyma a cizí názvy: Kentish Cob, Lange Spanische, Longue d'Espagne, Lunga di Spagna, Lambert's Filbert, DuChilly, Lamberts Large, Large Bond Nut, Large Cob, Noisetier d'Espagne, Spanish Nut, Spanische Lambertsnuss.
RŮST: středně bujný, vytváří velké keře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Cosfordská.
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 2,59 t/ha).
PLODY: plodenství obsahuje až 5 plodů. Plody středně velké až menší (průměrně 2-3 g), podlouhlé. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 0,87-1,7 g). Jsou méně suchá než u jiných odrůd (obsahují průměrně až 5,79 % vody). Chuť je výborná, hodnocená velmi vysoko. Plodenový obal je delší než plody a těžko se z plodů odstraňuje, asi 70 % plodů padá na zem i s ním. Vnitřní slupka se těžko odstraňuje i po pražení a promnutí. Tvoří střední množství prázdných plodů.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině září.
VYUŽITÍ: keř je vhodný do přírodních živých plotů, větrolamů, mezí, menších i větších zahrad či sadů, poskytuje hmyzu první pyl v roce. Kulinární využití: plody jsou vhodné na přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky, ale i na výrobu oleje či destilátu, likérů. Technické využití: nevysychavý olej se používá i v kosmetice a na výrobu barev, mladé výhony se používají v košíkářství, např. na výrobu lubových košů, ale i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí pro umělce.
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, tam je však méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum).
RŮST: velmi bujný, dorůstá až do 3 m, vyžaduje silnou oporu. Na letorostech se plody tvoří na 1/3 výhonu, na loňských výhonech na zbývajících 2/3.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: je pravidelná a velmi vysoká, asi 25 t/ha, zejména při ponechání loňských výhonů.
PLODY: jsou velmi velké (průměrně 8 g), kuželovité, světle červené, lesklé, pevné. Chuť je výborná, sladká (13 % cukru). Plody se dobře oddělují od květního lůžka, i když ještě nejsou zcela zralé.
DOZRÁVÁNÍ: plodí 2x ročně: 1. na letorostech při ponechání jedné úrody od konce srpna do mrazů, při dvou úrodách asi od poloviny září do mrazů. 2. na dvouletých výhonech od poloviny června.
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, sirupy, zmrzliny apod. a k mražení. Plody jsou velmi dobře trvanlivé a po sklizni netmavnou.
STANOVIŠTĚ: slunné, s vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Kvůli pozdějšímu termínu dozrávání podzimní úrody při pěstování na 2 úrody ročně vhodnější do teplejších oblastí, při ponechání jen jedné úrody i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Dobře odolná vůči chorobám, náchylná jen k hnilobě kořenů (Phytophthora rubi).
PŮVOD: USA, Virginie, Boyce, vyšlechtěn jako semenáč Overleese a v roce 1998 uveden na trh Robertem Nealem Petersonem, v roce 2004 získal patent. Synonyma: PPF 1-7-1.
RŮST: středně bujný, vzpřímený až rozložitý, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná. Vhodní opylovači: Susquehanna, Overleese, NC-1, Sunflower, Potomac a další odrůdy.
PLODNOST: je vysoká (15-22 kg ročně).
PLODY: jsou středně velké (průměrně 7,6x5,2x5,0 cm, 143 g), protáhlého až zavalitého tvaru. Slupka je tenká (průměrně 0,21 mm), světlezelená v plné zralosti. Dužina je šťavnatá (64,5 % hmotnosti), krémová, světležlutá, obsahuje 4-8 semen, která tvoří jen malou část plodu (průměrně 6,4 % hmotnosti plodu). Chuť je jemná a lahodná chuť připomínající čerimoju (Annona cherimola) či banán s mangem, je nejoblíbenější u začátečníků v pěstování asiminy. Cukernatost je průměrně 14,4 °Brix.
DOZRÁVÁNÍ: je rané až středně rané, přibližně 3 týdny před Susquehannou, po Wabash, přibližně od 2. týdne v září až do začátku října.
VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě zmrzlin, džusů, přesnídávek či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a šňůr. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužiny plodu se může získat žluté barvivo.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Je méně náročná na půdu, preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, středně dobře snese těžkou, jílovitou, toleruje výborně i kyselejší půdu, dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.
ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Výborně toleruje kyselejší půdu, dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, velmi dobře snáší sucho, středně dobře zamokření. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.
PŮVOD: Slovensko, Čachtice, sad Kút, zřejmě náhodný semenáč, případně získaný jako potomek slivoně dovezené z Bosny ve 40. letech 19. století čachtickým farářem Urbanovským. V Čachticích byla známá pod jménem „ščepená“ a šířil ji zejména Jozef Masárik. Poprvé na ni veřejně upozornil Jozef Linduška v časopise Slovenské ovocinárstvo, věděl o ní už před ním státní inspektor ovocnářství Viktor Buchta, který jí vybral také jméno.
RŮST: v mládí bujný, ale brzy vstupuje do plodnosti, takže brzy slábne a tvoří menší, nepravidelnější, často až vidlicovité koruny. Má elipsovité, tmavě zelené listy a bílé, měkké dřevo, čímž se liší od Bystrické, která má listy světle zelené a dřevo červené a tvrdé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete několik dní před Bystrickou.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavé velikosti bez usměrnění řezem a přihnojování, jen zřídka vynechá. Dospělý strom urodí i 200 kg ovoce.
PLODY: jsou středně velké až velké, břichatější. Slupka je modrošedá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá, polotuhá, na dobrém stanovišti se při dozrávání lehce odděluje od pecky. Chuť je mírně kořenitá, sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem července, začátkem srpna.
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum, ale také na zpracování na kompoty, džemy, povidla, přesnídávky, pečení či sušení a na výborný destilát.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou a úrodnou půdou kvůli vysoké plodnosti.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je středně až více tolerantní vůči šarce a středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia laxa).
PŮVOD: Německo, Ersingen u Pforzheimu, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1890.
RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný. Bohaté olistění, listy jsou velké a nápadně světlé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: velké (délka cca 5 cm), tvar pravidelný, oválný, s krátkou stopkou. Slupka je hnedomodrá až modročervená, místy výrazně tečkovaná i rzivá, ojíněná, dá se stáhnout. Dužnina je měkká, šťavnatá, zelenožlutá, sladkokyselá, kořenitá, v plné zralosti dobře oddělitelná od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: v teplých polohách od poloviny července, jinde začátkem srpna.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a zavařování či výrobě džemů a povidel, pečení.
STANOVIŠTĚ: živné půdy a spíše vlhčí než suché půdy, teplejší polohy.
ODOLNOST: dobrá odolnost květu vůči jarním mrazům, málo náchylná k praskání plodů, spolehlivě tolerantní vůči šarce.
PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině je (The) Czar, poprvé zaplodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském caru, který v tom roce navštívil Anglii.
RŮST: zpočátku a zvláště ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří pouze středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznešenými korunami, které se později mění na kulovité, když se větve rozklesávají pod váhou plodů. Plodné větvičky jsou krátké a dost křehké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.
PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se slupuje, je krásně ojíněná, pod ojíněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, sladká, podobná švestkové, ale méně výrazná. Pecka se od dužiny většinou dobře odděluje, jen při velkých úrodách a horším dozrávání hůře. Je to švestka.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna, někdy najednou, jindy postupně, sklízí se probírkou.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, k zpracování tam, kde nevadí kyselá chuť slupky, tedy např. do džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti upřednostňujeme úrodné hlinité a dostatečně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, projevuje se jen na listech.
PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu, v r. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1901 byla uvedena na trh.
RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.
OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bystrická, Čačanská lepotica, Stanley.
PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.
PLODY: velké až velmi velké (65–85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích. Slupka je pod světle modrým ojíněním fialová. Dužnina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká, lepší z příznivých poloh a v dobrém roce. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: je pozdní až velmi pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce, maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody nepřezrály a na stromě nemoučnatěly.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových knedlíků a buchet je příliš velká.
STANOVIŠTĚ: slunné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k moniliové hnilobě při vysoké hustotě plodů.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní k šarce, projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná k moniliové spále (Monilinia laxa).
PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor. Je to licencovaná podoba odrůdy Kulinaria.
RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.
PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.
DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších poloh na chráněná místa.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

