Nenašli se žádné produkty
Použijte méně filtrů nebo odstraňte všechny
PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, v r. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera, 1,56 % V. labrusca, 14,58 % V. rupestris, 3,13 % V. berlandieri, 2,64 % V. lincencumii.
RŮST: středně bujný. Raší pozdě. Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete brzy.
PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselinách 7–10 g/l a zatížení 50–60 oček na keř.
PLODY: hrozny jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1–2 g, 14–15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá, na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužnina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale až 28 °NM).
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.
VYUŽITÍ: na výrobu moštu, jemného vína s mírně ovocným buketem podobným „chrupkám“ či Rulandskému bílému i k přímé konzumaci jako stolní hrozny.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není příliš náročná na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy. Vhodná do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě (−25 až −27 °C), i když v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuvzdorná i vůči pozdním jarním mrazům. Při nepříznivém počasí v době květu je náchylná ke sprchávání květů. Je vysoce odolná vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoce vůči padlí révy (Plasmopara viticola) (9 bodů z maxima 9), odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), náchylnější jen k červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila). Je vhodná k pěstování v ekologickém režimu.
PŮVOD: USA, Západní Virginie, Clay County, vznikla jako náhodný semenáč, pravděpodobně odrůdy Grimesovo žluté, kolem roku 1890. Našel ji A. H. Mullins, firma Stark Bro's ji začala v Louisianě rozmnožovat od roku 1916 a od té doby se stala jednou z hlavních světových odrůd. Synonyma: Delicious zlatý, Yellow Delicious, Gelber Köstlicher, Zolotoje prevoschodnoje, Arany Delicious.
RŮST: středně bujný, v plodnosti slabší. Vytváří středně velké, vysoké kulovité a později rozložitější, houstnoucí koruny. Větve mají střední až vyšší sklon k větvení a dobře obrůstají středně dlouhým až delším plodonosným obrostem.
OPĚLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, hmyzem opylovaná, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvést začíná středně pozdě až pozdě a je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači např.: Akane, Bláhovo oranžové, Breuhahnovo, Cortland, Coxova reneta, Dukát, Gloster, James Grieve, Jonathan, Kidd's Orange, Laxton's Superb, Lord Lambourne, MacIntosh, Matčino, Melrose, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Spartan, Starking Delicious, Starkrimson Delicious, Wealthy, Zvonkové atd. Neopýlí: Boskoopské.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, při probírce pravidelná. Plody nasazuje po 1–2 na středně dlouhém plodonosném dřevě a tvoří volnější shluky plodů.
PLODY: jsou středně velké až velké (průměrně 120-160 g), podle násady plodů, kulovité až vysoké kulovité, v chladnějších oblastech spíše tupě kuželovité, podélně souměrné. Slupka je hladká, středně silná a středně pevná, většinou suchá, mírně lesklá, nejprve zelenožlutá, později zlatavě žlutá, někdy s narůžovělým nebo světle oranžovým líčkem, s poměrně výraznými, rezavými lenticelami, zejména v okolí kalichu bývá pokrytá rzí. Dužnina je středně tuhá, křupavá, jemná, jen mírně zrnitá, šťavnatá, světle žlutá. Chuť je navinule sladká až sladká, typicky výrazně muškátově aromatická, výborná, s banánovou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v teplých oblastech ve 2. polovině září, ve středně teplých až kolem poloviny října. Konzumní zralosti plody dosahují v listopadu až prosinci, uskladněné v chladu vydrží až do března či dubna, v chladírnách až do června. Při sklizni jsou náchylné k otlačení, ale po šetrné sklizni dobře snášejí přepravu. Vyžadují skladování při vyšší vlhkosti vzduchu, jinak brzy vadnou. Mohou trpět skladovými chorobami – hnědnutím dužniny a slupky způsobeným chladem či spálou slupky.
VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače, plody jsou výborné zejména k přímé konzumaci jako prvotřídní stolní jablka, ale dají se použít i k všestrannému zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale dostatečně vzdušné, s přiměřeně vlhkou, hlubokou, teplou, pravidelně hnojenou půdou. Je vhodná do teplých poloh. Nesnáší studenou, těžkou půdu.
ODOLNOST: ve dřevě je středně mrazuvzdorná, v květu je více mrazuvzdorná. Je málo odolná vůči strupovitosti, virové mozaice listů a středně odolná vůči padlí. Plody ve větru neopadávají. Je citlivá na měďnaté postřiky.
PŮVOD: druh pochází ze střední a východní Číny, Korejského poloostrova a Japonska, kde roste v lesích a na jejich okrajích, na lesnatých svazích, na mýtinách, v roklích a horských údolích, na březích vodních toků, v horách i nad hranicí lesa, v nadmořské výšce 700–4000 m n. m. Do Evropy byl přivezen poprvé v roce 1870. Odrůda Anthony Waterer pochází z Anglie, Surrey, Woking, školky Knap Hill Nursery, kde byl objevený jako náhodný semenáč. Na trh byl uveden kolem roce 1890 a pojmenován po majiteli školky.
RŮST: umírněný, je to nízký, kompaktní, kulovitý keř. Dosahuje výšky a šířky 0,6 až 1,0 metru. Habitus je hustý, vícekmenný s vystupujúcimi až rozložitými větvemi. Listy jsou kopinaté, mladé listy mají při rašení nápadný červenofialový nádech, později tmavnou dozelena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylovaný hmyzem, opylovaný zejména včelami a motýly. Kvete od konce června do srpna na letošních výhonech. Tvoří ploché květenství – chocholíky tmavokarmínovoružovej barvy.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody.
PLODY: plodem je extrémně malý 2-3 mm, hnědý, blanitý, nenápadný měchýřek – suchý, pukavý, otevírající se jedním břišním švem, obsahující drobná, prachovitá, nejedlá semena.
DOZRÁVÁNÍ: měchýřky dozrávají v říjnu až listopadu. Protože se nekonzumují, dozrávání označuje jen botanickou zralost semen.
VYUŽITÍ: primární využití je okrasné - v zahradní a krajinné architektuře (skupinové výsadby, nízké živé ploty, zpevňování svahů). Je květy velmi atraktivní nejen pro nás, ale i pro včely a jiné opylovače.
STANOVIŠTĚ: Nejlépe prosperuje na přímém slunci (podmiňuje intenzitu barvy květů), snáší však i polostín. Upřednostňuje vlhké, dobře propustné hlinité půdy, ale je vysoce přizpůsobivý vůči pH půdy a městskému znečištění.
ODOLNOST: je vysoce mrazuvzdorný v dřevě do -35 °C až -40 °C. Dřevo je houževnaté, v tuhých zimách může namrzat, ale po jarním zpětném řezu výborně regeneruje. Poměrně odolný proti choroby a škůdcům, občas se mohou vyskytnout listové skvrnitosti, roztoči nebo mšice. Tato odrůda je lepší odolná vůči padlí.
PŮVOD: areál původního druhu se rozkládá od Středomoří a J střední Evropy (zasahuje až na Slovensko) přes Kavkaz a západní Himálaj až po Čínu. V Evropě roste na výslunných kamenitých svazích v nížinách a pahorkatinách, v dalších částech areálu potom nejčastěji v horských lesích a křovinách od 700 do 2400 m n. m. Odrůda pochází z Holandska, školka Kolster, vyšlechtil ji Hendrik Kolster v roce 1997.
RŮST: umírněný, je to kompaktní keř nebo menší strom dorůstající do výšky a šířky až 2-2,5 m, lze řezem vytvarovat na živý plot s výškou 1,8 m či méně. Má okrouhle vejčité zelené listy s vystupující, světlezelenou žilnatinou, které se krásně vyjímají vedle světle zeleně či červeně zbarvených kultivarů. na podzim se listy zbarví do odstínů oranžové a červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete malými, žlutozelenými květy na dlouhých stopkách v koncových latách od května do června.
PLODNOST: relativně nízká, ostatní opadávají.
PLODY: tmavohnědé peckovice s trvalým kalichem velmi ozdobné dlouhými stopkami, které spolu se stopkami opadnutých nevyvinutých plodů a postranními větvičkami květenství ochlupatí (= obrostou trichomy), takže celé souplodí vypadá jako obláček růžovokrémového kouře nebo jako paruka. Z toho je odvozen i anglický název (European) smoke tree či wig-tree.
DOZRÁVÁNÍ: od září do října. Po dozrání se odlamuje celé souplodí a slouží jako létací aparát.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní dřevina, která se uplatní jako solitéra v menších i větších zahradách či parcích, ale i do živého plotu, zejména v kombinaci s jinými odrůdami škumpy - např. s purpurovolistou Royal Purple nebo žltozelenolistou Golden Spirit®. Technické využití: z květů a listů se získává esenciální olej s mangovou vůní. Z kořene a kmene se získává ne příliš trvanlivé žluté barvivo "mladý fustik", které se používalo od renesance až do objevení syntetických barviv v 19. století. Dřevo, označované také jako "uherský fustik" či "fisetové dřevo", se používalo zejména k výrobě intarzií nábytku či výrobu rámů na obrazy. Listy a kůra jsou dobrým zdrojem tříslovin. Větvičky se dají použít v košíkářství.
STANOVIŠTĚ: sluneční nebo polostín. na rozdíl od jiných odrůd se žlutozelenými listy dobře snáší i plné slunce bez popálení listů, pokud půda není příliš suchá. na půdu není náročná, snese většinou půd, ale preferuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, ne příliš výživnou. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná v dřevě do asi -25 °C. Květní pupeny mohou někdy poškodit pozdní jarní mrazy. Starší rostliny dobře snášejí sucho. Je dobře odolná i vůči větru, vysokým teplotám či znečištění ovzduší. Většinou netrpí chorobami či škůdci, ojediněle václavkami či verticíliovou hnilobou nebo v přílišném suchu padlím.
PŮVOD: východní Asie od V Sibiře přes Mongolsko po severní Čínu, kde roste na vlhčích svazích a v roklích, v nadmořských výškách od asi 1000 do 1600 m n.m.
RŮST: bujný do výšky cca 60-100 cm. Listy jsou velké, hladké, zelené, květy bílé. Jedlé stonky jsou načervenalé, šťavnaté, sladkokyselé, osvěžující.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, větrem opylována.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody, sklizeň stonků je střední až vysoká.
PLODY: nejsou jedlé, jsou vejčité nažky s 2-4 křídly, používáme jen k rozmnožení.
DOZRÁVÁNÍ: sběr stonků od dubna do června. Semena k rozmnožování dozrávají v červenci a srpnu.
VYUŽITÍ: stonky je třeba tepelně upravit, používají se k přípravě koláčů, kompotů, omáček, sirupů, ve kterých si zachovávají narůžovělou barvu.
STANOVIŠTĚ: ideální je slunné stanoviště až polostín, humózní, dostatečně vlhké půdy.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v kořeni do -37 °C až -40 °C. Na jaře ji mohou poškozovat slimáci a plzáci.
PŮVOD: areál původního druhu se rozkládá od Středomoří a J střední Evropy (zasahuje až na Slovensko) přes Kavkaz a západní Himálaj až po Čínu. V Evropě roste na výslunných kamenitých svazích v nížinách a pahorkatinách, v dalších částech areálu potom nejčastěji v horských lesích a křovinách od 700 do 2400 m n. m. Odrůda pochází z Holandska, Boskoop, školka Lombarts Nursery kolem poloviny 20. století, už v roce 1953 byla uvedena na trh v USA. Synonyma: Kromhaut.
RŮST: bujný, je to keř nebo menší strom dorůstající do výšky a šířky 3-5 m, lze řezem vytvarovat na živý plot s výškou 1,8 m. Má okrouhle vejčité listy tmavopurpurovej barvy s červeným okrajem a s vystupující červenou žilnatinou, které se krásně vyjímají vedle žlutozeleně či tmavě zeleně zbarvených kultivarů. na podzim se listy zbarví do odstínů oranžové a červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete malými, žlutými květy na dlouhých stopkách v koncových latách od května do června.
PLODNOST: relativně nízká, ostatní opadávají.
PLODY: tmavohnědé peckovice s trvalým kalichem velmi ozdobné dlouhými stopkami, které spolu se stopkami opadnutých nevyvinutých plodů a postranními větvičkami květenství ochlupatí (= obrostou trichomy) a sčervenejú, takže celé souplodí vypadá jako červenavým obláček kouře nebo jako paruka. Z toho je odvozen i anglický název (European) smoke tree či wig-tree.
DOZRÁVÁNÍ: od září do října. Po dozrání se odlamuje celé souplodí a slouží jako létací aparát.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní dřevina, která se uplatní jako solitéra v menších i větších zahradách či parcích, ale i do živého plotu, zejména v kombinaci s jinými odrůdami škumpy - např. s žlutozelenolistou Golden Spirit® nebo tmavozelenolistou Young Lady®. Technické využití: z květů a listů se získává esenciální olej s mangovou vůní. Z kořene a kmene se získává ne příliš trvanlivé žluté barvivo "mladý fustik", které se používalo od renesance až do objevení syntetických barviv v 19. století. Dřevo, označované také jako "uherský fustik" či "fisetové dřevo", se používalo zejména k výrobě intarzií nábytku či rámů na obrazy. Listy a kůra jsou dobrým zdrojem tříslovin. Větvičky se dají použít v košíkářství.
STANOVIŠTĚ: sluneční nebo polostín. na půdu není náročná, snese většinou půd, ale preferuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, ne příliš výživnou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná v dřevě do asi -20 °C. Květní pupeny mohou někdy poškodit pozdní jarní mrazy. Starší rostliny dobře snášejí sucho. Starší rostliny dobře snášejí sucho. Je dobře odolná i vůči větru, vysokým teplotám či znečištění ovzduší. Většinou netrpí chorobami či škůdci, ojediněle václavkami či verticíliovou hnilobou nebo v přílišném suchu padlím.
PŮVOD: bývalý SSSR, Všeruský vedecko-výzkumný ústav pro vinohradníctvo a vinařství J. I. Potapenka. Vyšlechtili ho v roce 1947 J. I. Potapenko, L. I. Proskurnja a A. S. Skripnikova jako křížence odrůdy Severnyj x směs pylu odrůd Muškát vengerskij, Muškát belyj, Muškát alexandrijský). Obsahuje geny Vitis amurensis. Synonyma: Cvetočnyj (původní název), pod jménem Blütenmuskateller se pěstuje zejména v německy hovoriacich zemích.
RŮST: bujný až velmi bujný, s hustým až velmi hustým olistěním, intenzita růstu zálistků je vysoká. Je nutné v zóně hroznů odstraňovat zálistky a 1-3 listy. Listy jsou středně velké až velké, kulaté, troj- až pětilaločné, středně hluboce vykrajované.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy.
PLODNOST: přiměřená, pravidelná. Doporučené zatížení je 4-6 oček na m2, při něm není třeba dělat probírku plodů.
PLODY: hrozny jsou středně velké až velké, válcovitě-kuželovité, středně husté až husté. Bobule jsou středně velké, kulaté. Slupka je pevná, žlutozelená, na osluněné straně jantárová, s jemným voskovitým ojíněním. Dužnina je šťavnatá. Chuť je s výraznou muškátovou vůní.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, v 2. polovině září až začátkem října.
VYUŽITÍ: moštová odrůda vhodná k výrobě odrůdových vín a cuvée s intenzivní muškátovou vůní s jemnou ovocnosťou a výraznou, sviežou kyselinou.
STANOVIŠTĚ: sluneční, vzdušné, je středně náročný na polohu, méně náročný na půdu, méně vhodné jsou suché půdy, které negativně ovlivňují vůni. Ve vlhkých půdách zase mohou mít velmi husté olistění, což zvyšuje citlivost na houbové patogény.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě a pupenech během zimy. Je dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a vůči plísni šedé - botrytidě (Botrytis cinerea), středně až méně odolný vůči padlí révy (Erysiphe necator). Je málo citlivý na sprchávání květenství, netrpí abiotickým vadnutím hroznů. Lze pěstovat v režime ekologického zemědělství, ale s ochranou proti padlí.
PŮVOD: je to hybrid s jedním z rodičů z druhu Buddleja davidii var. nanhoensis, který je původně endemický v provincii Kan-Su v Číně jako zakrslý. Tento kultivar byl vyšlechtěn v USA, Kalifornii, školkou Monrovia Nursery v r. 1984, vypěstován jako Mongo a prodáván pod jménem Nanho Blue.
RŮST: umírněný, kompaktní, vzpřímený s převislými květenstvími. Je to opadavý keř, který dorůstá do výšky 150–200 cm a šířky 100–150 cm. Listy jsou úzké, stříbřité.
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná, bohatě kvete od konce června až do září drobnými modrofialovými květy s oranžovými kalichy ve velkých květenstvích dosahujících délky až 25–30 cm, kvete na letorostech.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.
PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm s množstvím velmi drobných, křídlatých semínek.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.
VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní stříbřitě zelenými listy a záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy, do parků. Jako nektarodárná rostlina láka velké množství opylovačů. Květenství lze použít také na řez do vázy.
STANOVIŠTĚ: slunné či polostín, toleruje širokou škálu půd od písčitých až po jílovité, ale upřednostňuje dobře odvodněné půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi -20 °C, v květu uniká mrazům, v chladnějších oblastech ji doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchovzdorná. Nebývá náchylná k chorobám, jen málokdy trpí mšicemi a roztoči.
PŮVOD: druh má původ ve východní Asii, vyskytuje se ve východní Číně (od SV Jün-nanu na jihu až po Chej-lung-ťiang na severu), v Koreji a Japonsku a na ruském Dálném východě, kde roste na křovinatých stráních a v lesních lemech, na slunných loukách a pastvinách až do výšky okolo 2000 m n.m. Odrůda Astra Pink je součástí řady Astra a byla vyšlechtěna v Holandsku ve školce Sakata Ornamentals v 2. polovině 90. let 20. století.
RŮST: velmi umírněný, je to v kořeni přezimující trvalka dorůstající jen do výšky asi 55 cm a šířky asi 60 cm. Na podzim se vybarvuje do kombinace purpurové se žlutou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: minimálně částečně samosprašný, hmyzem opylivý, jednodomý s oboupohlavnými květy. Kvete až 9 cm velkými, světle růžovými květy od začátku července až po začátek září. Před rozvinutím vypadají pupeny jako velké balóny, od toho je odvozen rodový název.
PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká. Nepěstuje se pro plody, ačkoli se může množit semeny při zachování vlastností mateřské rostliny.
PLODY: kulovité až oválné 5-pouzdrové tobolky dlouhé až 25 mm obsahující 5 semen.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu podle lokality.
VYUŽITÍ: jako velmi dekorativní trvalka vhodná do trvalkových záhonů ve společnosti jiných balónovníků či zvonků, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače. Vhodná i jako jedlý a okouzlující okraj zeleninových záhonů, do polostínu k růžím, stromům apod. Kulinární využití: květy jako efektní jedlá dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale i nápojů. Mají mírně nasládlou příchuť. Díky velikosti a pevnosti jsou velmi vhodné k naplnění sladkými a slanými krémy, pěnami, kuličkami z měkkého sýra, marcipánu či nasekanými čerstvými bylinkami či k naplnění cukrem, medem, sirupem, skořicí apod. a plavání v podobě malých lodiček na povrchu nápojů. Použít se dají i balónovité pupeny. V korejské, japonské a východočínské kuchyni se využívají i mladé rostlinky a kořeny do salátů, nakládané zeleniny. Léčivé využití: rostlina se dlouho používá v čínské tradiční medicíně, její pozitivní účinky byly ověřeny i západní medicínou. Kořeny z 2-3letých rostlin se sbírají na jaře nebo na podzim, oloupou se použijí čerstvé. Obsahují saponiny, flavonoidy, polyfenoly a další látky. Používají se proti vnitřním parazitům, astmatu, zvýšenému cholesterolu, kašli, zánětům, ke snížení krevního tlaku a cukru v krvi, blokují uvolnění histaminu. Používá se proti vlhkému kašli, nachlazení, bronchitidě, infekcím krku, plicním abscesům. V Koreji ho používají i proti vysokému krevnímu tlaku a cukrovce.
STANOVIŠTĚ: slunečné či slabý polostín, s lehkou, písčitou či písčitohlinitou, dobře odvodněnou půdou, aby dobře přezimovala.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v kořeni do asi -34 °C za předpokladu dobře odvodněné půdy, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je málo náchylná k chorobám, potrápit ji mohou slimáci a plzáci, zejména na jaře.
PŮVOD: Francie, Nancy vyšlechtil ho Victor Lemoine v roce 1896 jako jednu z prvních plnokvětých odrůd odrůdu šeříku obecného (Syringa vulgaris) a pojmenoval ho po Victorovi Charlesovi Joly, francouzském lékaři, hoteliérovi a spisovateli zahradnické tematike. Synonymum: Chas Joly.
RŮST: středně bujný, je to opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 3-4 m a šířky 2,5-4 m. Mladé letorosty mají červenavým nádech. Stará kůra je šedohnědá a ve vyšším věku se po malých kouscích odlupuje. Listy jsou široce vejčité až srdčité, šťavnatě zelené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Kvete v koncem dubna až v květnu dlouhými a relativně úzkými (12-22x7-10 cm) latami menších (cca. 1,6 cm dlouhých), silně a příjemně voňavých květů. Květní pupeny jsou velmi tmavopurpurové. Otevřené květy jsou tmavopurpurové a poloplné. Protože vnitřní plátky květů jsou často podvihnuté a jemně skrútené, spodní část lístků svetlopurpurovej barvy vytváří dvoubarevný efekt. Po odkvětu doporučujeme květy odstřihnout.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody.
PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.
VYUŽITÍ: nádherný okrasný šeřík vhodný do zahrad i parků, do volně rostoucího živého plotu i jako solitéra. Jako krásná a velmi voňavá odrůda je velmi vhodná i na řez do vázy. Je atraktivní i pro opylovače. Kulinární využití: jeho sladká vůně ho předurčuje k použitiu do sladkých jídel a do nápojů, vůni uchováme v kandizovaných květech, v šeříkovém cukry, sirupu či želé. Můžeme ho přidávat do krémů i do cesta koláčů. Kosmetické využití: k výrobě hydrolátů či éterického oleje do parfémů, pot pourri. Technické využití: z listů se dá získat zelené a hnědé barvivo, z větviček žlutooranžové. Dřevo ze starších větví se chutnaly používalo k výrobě píšťal.
STANOVIŠTĚ: sluneční nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou, výživnou, humózní půdu, neutrální až mírně zásaditou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorný v dřevě do -28 °C až -30 °C, středně mrazuvzdorný v květních pupenech a květech. Může ho napadat bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae), fytoftora, václavky, padlí. Prevencí je sluneční stanoviště s dobrým prouděním vzduchu.
PŮVOD: Nizozemsko, hybrid neznámých druhů, zřejmě Agastache rugosa × Agastache foeniculum, vyšlechtil Coen Jansen.
RŮST: vzpřímený. Trvalka s přezimujícím kořenem dorůstající do výšky 70–90 cm a šířky 50–70 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: sterilní, ale láká množství drobných opylovačů. Kvete velmi dlouho, od června do září světlefialovými hluchavkovitými květy uspořádanými v klasy.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinární využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů, působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Ulehčuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazíky a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.
PŮVOD: USA, stát Oregon, Woodburn, školka Speer & Sons Nursery, pupenová mutace odrůdy Kanzan objevená Frankem Parksem, do pěstitelské praxe byla zavedena přibližně kolem roku 1990.
RŮST: středně bujný. Je to opadavý okrasný strom, dorůstající přibližně do výšky 6–8 m a šířky 4–6 m. V mládí vzpřímený, později rozložitý. Typickým znakem je tmavopurpurové olistění, které se objevuje současně s květem. Na podzim se listy vybarvují do zářivě oranžovočervené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: sterilní okrasný kultivar, který netvoří životaschopné plody, proto opylování nemá význam z hlediska tvorby plodů. Kvete koncem dubna až začátkem května, tedy středně pozdě až pozdě. Květy jsou plné až poloplné, růžové až tmavě růžové a navzdory sterilitě mohou poskytovat nektar a pyl pro opylovače.
PLODNOST: sterilní, pěstovaný výlučně pro okrasné účely.
PLODY: plody se netvoří nebo jen výjimečně. Případné plody jsou drobné, černé peckovice bez okrasné i užitkové hodnoty.
DOZRÁVÁNÍ: irelevantní.
VYUŽITÍ: okrasné, sází se jako solitér nebo ve skupinách do parků, zahrad, stromořadí, alejí.
STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, plné slunce pro optimální kvetení a vybarvení listů. Půdy vyžaduje středně těžké až lehčí, dobře propustné, mírně vápenaté, bohaté na živiny, snese i jílovité, pokud nejsou přemokřené.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě přibližně do −26 °C až −29 °C, středně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči větru. Mohou se vyskytnout choroby a škůdci typičtí pro rod Prunus (bakteriální nekróza peckovin, monilióza, kořenová hniloba), není zvláště odolná ani náchylná. Kůra je relativně tenká a citlivá na mechanické poškození, což je typický znak okrasných třešní.
PŮVOD: Lotyšsko, vyšlechtil ho Pauls Sukatniks, v roce 1964 urobil selekci z křížení odrůd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexním mezidruhovým křížencem mezi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.
RŮST: velmi bujný. Listy má velké, trojlaločné, zelené. Dřevo velmi dobře vyzrává před zimou. Pozdě raší.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě.
PLODNOST: raná, asi 2 roky po výsadbě, vysoká, přibližně 12 kg/keř při dospělém keře.
PLODY: hrozny jsou středně velké (350-450 g), kuželovité až válcovité, volné s 30-35 bobulemi. Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 6-7 g), kulaté, modré až černé, pokryté voskovitým modrým ojíněním. Slupka je pevná, pružná. Dužnina má konzistenci želé s několika velkými semeny. Chuť je sladkokyselá, harmonická (cukernatost 16-20 °Brix, kyselin je maximálně 5 g/l), aromatická s jemnou vůní přezrálých jahodníku typickou pro křížence s Vitis labrusca.
DOZRÁVÁNÍ: velmi časné až časné, obvykle v 2. polovině srpna.
VYUŽITÍ: univerzální odrůda k výrobě červených ovocných vín s typickou vůní přezrálých jahodníku, ale i k přímé konzumaci jako stolní odrůda, či k výrobě moštů, džemů, kompotů.
STANOVIŠTĚ: sluneční, preferuje lehčí, dobře propustnou, středně úrodnou půdu, lepší než mnohé jiné odrůdy snáší sucho či chudší půdu. Je vhodný i do zcela okrajových poloh pro pěstování révy.
ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorná v dřevě a pupenech do -30 °C či dokonce až -35 °C. Pozdě raší a tak obvykle uniká i pozdním jarním mrazům. Je velmi dobře odolný vůči plísni révové - peronospoře (Plasmopara viticola) a botrytidě (Botrytis cinerea), středně vůči padlí (Erysiphe necator).
PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor. Je to licencovaná podoba odrůdy Kulinaria.
RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.
PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.
DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších poloh na chráněná místa.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).
PŮVOD: Čína, Japonsko, Korea, v Rusku, Kamčatka.
RŮST: středně rychlý, vytváří kompaktní keře o rozměrech 2x2 m; snadno odnožuje, ale odnože se snadno udržují sečením.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete od června do září (prvních mrazů) výraznými, růžovými až purpurovými jednoduchými, silně vonnými květy, které rády navštěvují včely, č b bělky i zlatohlávci. Květy jsou vhodné k kuchyňskému i kosmetickému využití (džem, želé, čaj, zmrzlina, limonáda atd. a růžový hydrolát, růžový olej, krémy a balzámy atd.)
PLODNOST: vysoká.
PLODY: šípky jsou červené, hladké, kulatého až zploštělého tvaru a jsou velké jako menší rajčata s průměrem cca 2–3 cm. Obsahují mnoho vitamínu C, A a E a bioflavonoidů. Kromě dužniny obsahují semena pokrytá pichlavými chloupky, které je třeba před konzumací odstranit.
DOZ RÁVÁNÍ: postupně od srpna do října. Pokud je nesežerou ptáci, vydrží i do listopadu.
VYUŽITÍ: po změknutí jsou vhodné k přímé konzumaci, tvrdé se dají sušit (nejlépe po rozpůlení a vybrání semen) či zpracovat na vynikající džem, sirup, víno, s jablky na přesnídávku.
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné stanoviště. Původně pochází z pobřežních písků a preferuje lehčí, dobře odvodněné půdy, ale daří se jí ve většině půd, včetně vysýchavých i jílovitých. Je velmi nenáročná a dobře snáší i zasolení, takže je vhodná i k okrajům cest. Je vhodná také do živých plotů či do parků a zahrad.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -50 °C, listy jsou odolné vůči chorobám, květy někdy poškozují zlatohlávci, plody jsou někdy červivé.
PŮVOD: USA, Virginie, Boyce, vyšlechtěn jako semenáč Overleese a v roce 1998 uveden na trh Robertem Nealem Petersonem, v roce 2004 získal patent. Synonyma: PPF 1-7-1.
RŮST: středně bujný, vzpřímený až rozložitý, dorůstá do výšky asi 4-5 m, vytváří kulovitou korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná. Vhodní opylovači: Susquehanna, Overleese, NC-1, Sunflower, Potomac a další odrůdy.
PLODNOST: je vysoká (15-22 kg ročně).
PLODY: jsou středně velké (průměrně 7,6x5,2x5,0 cm, 143 g), protáhlého až zavalitého tvaru. Slupka je tenká (průměrně 0,21 mm), světlezelená v plné zralosti. Dužina je šťavnatá (64,5 % hmotnosti), krémová, světležlutá, obsahuje 4-8 semen, která tvoří jen malou část plodu (průměrně 6,4 % hmotnosti plodu). Chuť je jemná a lahodná chuť připomínající čerimoju (Annona cherimola) či banán s mangem, je nejoblíbenější u začátečníků v pěstování asiminy. Cukernatost je průměrně 14,4 °Brix.
DOZRÁVÁNÍ: je rané až středně rané, přibližně 3 týdny před Susquehannou, po Wabash, přibližně od 2. týdne v září až do začátku října.
VYUŽITÍ: Strom je velmi dekorativní, s krásnými, zvonkovitými květy rozkvétajícími ještě před olistěním a s převislými, velkými, exoticky působícími listy. Kulinářské využití: plody jsou vhodné zejména k přímé konzumaci, ale i k výrobě zmrzlin, džusů, přesnídávek či marmelád. Léčivé využití: plody jako jemné projímadlo, podobně jako švestky. Listy jsou močopudné, používají se externě na vředy a abscesy. Technické využití: lýko se používalo k výrobě silných lan a šňůr. Jedovatá semena mají insekticidní vlastnosti. Ze zralé dužiny plodu se může získat žluté barvivo.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, zejména mladší rostliny lépe snášejí polostinná místa. Je méně náročná na půdu, preferuje dostatečně odvodněnou, ale vlhkou půdu, středně dobře snese těžkou, jílovitou, toleruje výborně i kyselejší půdu, dobře snáší zásaditější půdu, ale ne zasolení. Vhodná zejména do teplých a středně teplých a chráněných chladnějších poloh.
ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě do -23 °C až -29 °C, květy mohou poškodit již slabší mrazy. Výborně toleruje kyselejší půdu, dobře zásaditější, nesnáší zasolení půdy, velmi dobře snáší sucho, středně dobře zamokření. U nás nezvykne trpět škůdci či chorobami, ale její plody jsou atraktivní nejen pro nás.
PŮVOD: neznámý, stará odrůda Corylus maxima známá už v 1. polovině 19. století jako Spanish Nut v katalogu Catalogue of Fruits of the Horticultural Society of London. Synonyma a cizí názvy: Kentish Cob, Lange Spanische, Longue d'Espagne, Lunga di Spagna, Lambert's Filbert, DuChilly, Lamberts Large, Large Bond Nut, Large Cob, Noisetier d'Espagne, Spanish Nut, Spanische Lambertsnuss.
RŮST: středně bujný, vytváří velké keře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Cosfordská.
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 2,59 t/ha).
PLODY: plodenství obsahuje až 5 plodů. Plody středně velké až menší (průměrně 2-3 g), podlouhlé. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 0,87-1,7 g). Jsou méně suchá než u jiných odrůd (obsahují průměrně až 5,79 % vody). Chuť je výborná, hodnocená velmi vysoko. Plodenový obal je delší než plody a těžko se z plodů odstraňuje, asi 70 % plodů padá na zem i s ním. Vnitřní slupka se těžko odstraňuje i po pražení a promnutí. Tvoří střední množství prázdných plodů.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině září.
VYUŽITÍ: keř je vhodný do přírodních živých plotů, větrolamů, mezí, menších i větších zahrad či sadů, poskytuje hmyzu první pyl v roce. Kulinární využití: plody jsou vhodné na přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky, ale i na výrobu oleje či destilátu, likérů. Technické využití: nevysychavý olej se používá i v kosmetice a na výrobu barev, mladé výhony se používají v košíkářství, např. na výrobu lubových košů, ale i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí pro umělce.
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, tam je však méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum).
RŮST: velmi bujný, dorůstá až do 3 m, vyžaduje silnou oporu. Na letorostech se plody tvoří na 1/3 výhonu, na loňských výhonech na zbývajících 2/3.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: je pravidelná a velmi vysoká, asi 25 t/ha, zejména při ponechání loňských výhonů.
PLODY: jsou velmi velké (průměrně 8 g), kuželovité, světle červené, lesklé, pevné. Chuť je výborná, sladká (13 % cukru). Plody se dobře oddělují od květního lůžka, i když ještě nejsou zcela zralé.
DOZRÁVÁNÍ: plodí 2x ročně: 1. na letorostech při ponechání jedné úrody od konce srpna do mrazů, při dvou úrodách asi od poloviny září do mrazů. 2. na dvouletých výhonech od poloviny června.
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, sirupy, zmrzliny apod. a k mražení. Plody jsou velmi dobře trvanlivé a po sklizni netmavnou.
STANOVIŠTĚ: slunné, s vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Kvůli pozdějšímu termínu dozrávání podzimní úrody při pěstování na 2 úrody ročně vhodnější do teplejších oblastí, při ponechání jen jedné úrody i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Dobře odolná vůči chorobám, náchylná jen k hnilobě kořenů (Phytophthora rubi).
PŮVOD: Francie, Nancy vyšlechtil ho Victor Lemoine v roce 189O jako jednu z prvních plnokvětých odrůd odrůdu šeříku obecného (Syringa vulgaris) a pojmenoval ho po své manželce Emile Lemoine. Získal více významných ocenění, např. v roce 1891 RHS Award of Merit, v letech 1937 a 1993 Award of Garden Merit také od RHS (britské Královské zahradnické společnosti) a v roce 1897 First Class Certificate. Synonyma: Mme Lemoine, Mad. Emile Lemoine, Mad. Lemoine.
RŮST: středně bujný až umírněný, je to opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 2-3 m a šířky 2-2,5 m. Mladé letorosty jsou zelené. Stará kůra je šedohnědá a ve vyšším věku se po malých kouscích odlupuje. Listy jsou široce vejčité, dlouhé 9-12 cm, zelené až strednezelené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, s oboupohlavnými květy opylovanými hmyzem. Kvete velmi bohatě v 1. polovině května dlouhými a relativně širokými (15-22x10-14 cm) latami středně dlouhých (cca. 1,7 cm dlouhých), silně a příjemně voňavých květů. Na jednom větvičce jsou až 4 laty. Květní pupeny jsou svetlozelenožlté. Otevřené květy jsou čistě bílé a plné úzkych lístků. Po odkvětu doporučujeme květy odstřihnout.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody.
PLODY: tobolky obsahující semena, ale nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: zejména v červenci a srpnu, ale nepěstuje se pro plody.
VYUŽITÍ: nádherný okrasný šeřík vhodný do zahrad i parků, do volně rostoucího živého plotu i jako solitéra. Jako krásná a velmi voňavá odrůda je velmi vhodná i na řez do vázy. Je atraktivní i pro opylovače. Kulinární využití: sladká vůně květů jejich předurčuje na použití do sladkých jídel a do nápojů, vůni uchováme v kandizovaných květech, v šeříkovém cukry, sirupu či želé. Můžeme ho přidávat do krémů i do cesta koláčů. Kosmetické využití: k výrobě hydrolátů či éterického oleje do parfémů, pot pourri. Technické využití: z listů se dá získat zelené a hnědé barvivo, z větviček žlutooranžové. Dřevo ze starších větví se chutnaly používalo k výrobě píšťal.
STANOVIŠTĚ: sluneční nebo polostín, preferuje dobře odvodněnou, výživnou, humózní půdu, neutrální až mírně zásaditou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.
ODOLNOST: mrazuvzdorný v dřevě do -28 °C až -30 °C, středně mrazuvzdorný v květních pupenech a květech. Může ho napadat bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae), fytoftora, václavky, padlí. Prevencí je sluneční stanoviště s dobrým prouděním vzduchu.
PŮVOD: Německo, Luckenwalde, Státní výzkumný ústav, vyšlechtil ji Dr. Rudlof von Sengbusch jako křížence odrůd Markee a Sieger a byla uvedena na trh v roce 1954.
RŮST: středně bujný, vytváří středně vysoké, ploše kulovité, kompaktní trsy. Tvoří mnoho květních stvolů, které kvetou na úrovni listů nebo pod nimi. Odnožuje středně silně, nezahušťuje porost.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylitelná.
PLODNOST: je středně vysoká, ale velmi spolehlivá.
PLODY: jsou středně velké až menší (průměrně 8,6-9,9 g), první bývají ledvinovité, ostatní jsou tupě kuželovité i pravidelně kulaté, tmavě červené, lesklé. Dužnina je pevná, šťavnatá, plně červená s malou dutinou. Kalich je mírně zapuštěný a hůře se odděluje. Chuť je vynikající, sladká s jemnou kyselinkou, kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, u nás přibližně od 10. června do konce měsíce, v teplé roky dříve.
VÝUŽITÍ: vynikající na přímý konzum i na zpracování na džemy, džusy, sirupy, sušení, včetně mrazení. Je náchylnější na otlačení po sklizni, takže nesnáší až tak dobře přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunečné, vzdušné. Půdu preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, doporučujeme hodně kompostu a zakrýt ho mulčem ze slámy, případně jehličí či dřevní štěpky. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších, neuzavřených poloh s dostatečným prouděním vzduchu.
ODOLNOST: je dobře mrazuodolná během zimy a díky pozdějšímu kvetení a květům na úrovni listů či pod nimi lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je relativně dobře odolná vůči roztočci chmelovému (Tetranychus urticae). Je tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a středně až více tolerantní vůči roztočíku jahodníkovému (Phytonemus pallidus). Je náchylnější na poškození plísní šedou (Botrytis cinerea), a to i na porostu, i po sklizni. Proto udržujeme porosty vzdušné. Je méně odolná i vůči bílé skvrnitosti jahod (Mycosphaerella fragariae), středně odolná vůči padlí (Podosphaera aphanis).
PŮVOD: Slovensko, Čachtice, sad Kút, zřejmě náhodný semenáč, případně získaný jako potomek slivoně dovezené z Bosny ve 40. letech 19. století čachtickým farářem Urbanovským. V Čachticích byla známá pod jménem „ščepená“ a šířil ji zejména Jozef Masárik. Poprvé na ni veřejně upozornil Jozef Linduška v časopise Slovenské ovocinárstvo, věděl o ní už před ním státní inspektor ovocnářství Viktor Buchta, který jí vybral také jméno.
RŮST: v mládí bujný, ale brzy vstupuje do plodnosti, takže brzy slábne a tvoří menší, nepravidelnější, často až vidlicovité koruny. Má elipsovité, tmavě zelené listy a bílé, měkké dřevo, čímž se liší od Bystrické, která má listy světle zelené a dřevo červené a tvrdé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete několik dní před Bystrickou.
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavé velikosti bez usměrnění řezem a přihnojování, jen zřídka vynechá. Dospělý strom urodí i 200 kg ovoce.
PLODY: jsou středně velké až velké, břichatější. Slupka je modrošedá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá, polotuhá, na dobrém stanovišti se při dozrávání lehce odděluje od pecky. Chuť je mírně kořenitá, sladkokyselá.
DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem července, začátkem srpna.
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum, ale také na zpracování na kompoty, džemy, povidla, přesnídávky, pečení či sušení a na výborný destilát.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou a úrodnou půdou kvůli vysoké plodnosti.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Je středně až více tolerantní vůči šarce a středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia laxa).
PŮVOD: Německo, Ersingen u Pforzheimu, nalezena jako náhodný semenáč okolo roku 1890.
RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný. Bohaté olistění, listy jsou velké a nápadně světlé.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: velké (délka cca 5 cm), tvar pravidelný, oválný, s krátkou stopkou. Slupka je hnedomodrá až modročervená, místy výrazně tečkovaná i rzivá, ojíněná, dá se stáhnout. Dužnina je měkká, šťavnatá, zelenožlutá, sladkokyselá, kořenitá, v plné zralosti dobře oddělitelná od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: v teplých polohách od poloviny července, jinde začátkem srpna.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a zavařování či výrobě džemů a povidel, pečení.
STANOVIŠTĚ: živné půdy a spíše vlhčí než suché půdy, teplejší polohy.
ODOLNOST: dobrá odolnost květu vůči jarním mrazům, málo náchylná k praskání plodů, spolehlivě tolerantní vůči šarce.
PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině je (The) Czar, poprvé zaplodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském caru, který v tom roce navštívil Anglii.
RŮST: zpočátku a zvláště ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří pouze středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznešenými korunami, které se později mění na kulovité, když se větve rozklesávají pod váhou plodů. Plodné větvičky jsou krátké a dost křehké.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.
PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se slupuje, je krásně ojíněná, pod ojíněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, sladká, podobná švestkové, ale méně výrazná. Pecka se od dužiny většinou dobře odděluje, jen při velkých úrodách a horším dozrávání hůře. Je to švestka.
DOZRÁVÁNÍ: rané, v první polovině srpna, někdy najednou, jindy postupně, sklízí se probírkou.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, k zpracování tam, kde nevadí kyselá chuť slupky, tedy např. do džemů a povidel.
STANOVIŠTĚ: slunné, kvůli vysoké plodnosti upřednostňujeme úrodné hlinité a dostatečně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, projevuje se jen na listech.
PŮVOD: Německo, vyšlechtil ji Hans Hachmann a na trh byla uvedena v roce 1974. Patří mezi hybridy Forsythia x intermedia, které jsou kříženci mezi F. suspensa a F. viridissima.
RŮST: středně bujný. Jde o opadavý keř se vzpřímeným a hustě rozvětveným habitem. Typicky dosahuje výšky 2 až 3 metry při podobné šířce. Koruna je hustá a dobře rozvětvená už od bázy. Mladé výhony jsou žlutozelené s výraznými lenticelami, zatímco starší dřevo vytváří šedě-hnědou borku. Listy jsou vejčitě-kopinaté, obvykle 8–12 cm dlouhé, a na podzim se zbarvují do nažloutlých až purpurově-bronzových odstínů.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvetení probíhá v březnu až dubnu, obvykle trvá 2–3 týdny, kvete velmi bohatě velkými, zlatožlutými květy zvonkovitého tvaru se 4 okvětními lístky.
PLODNOST: Nepěstuje se pro plody.
PLODY: dřevnatá, vejcovitá tobolka dlouhá přibližně 1 – 1,5 cm. Obsahuje několik malých, okřídlených semen. Povrch tobolky je hnědý a kožovitý.
DOZRÁVÁNÍ:
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní květem brzy na jaře a používá se jako solitéra či do živých plotů do zahrad, parků či městské zeleně. Větve s květy se výborně hodí na řez do vázy, i s rychlením během zimy a květy příležitostně jako jedlá ozdoba, ačkoli jsou hořké.
STANOVIŠTĚ: sluneční, pplné slunce je nezbytné pro maximální produkci květů, ale zvládne i v polostín, ale s omezeným kvetením a slabším vzrůstem. Je nenáročná na pěstování. Preferuje vlhké, dobře propustné hlinité půdy.
ODOLNOST: je extrémně mrazuvzdorná v dřevě - odolává teplotám až do -30 °C. Jednou z klíčových vlastností tohoto kultivaru je vyšší mrazuvzdornost květních pupenů v srovnání s jinými hybridy F. × intermedia. To z ní dělá spolehlivě kvetoucí keř i v chladnějších oblastech, kde jiné kultivary mohou prísť o pupeny vlivům pozdních mrazů. Obecně odolná vůči škůdcům a choroby, někdy ji mohou napadnout mšice, příležitostně se může vyskytnout hubovitá choroba (Phomopsis) nebo bakteriální skvrnitost (Pseudomonas syringae), ale Goldzauber vykazuje celkově lepší vitalitu a odolnost než starší kultivary jako Spectabilis. Je středně tolerantní vůči městskému znečištění a ílovitým půdám.

