PŮVOD: Evropa od Islandu až po J Afriky, mírné pásmo Asie až po Japonsko.
RŮST: rychlý, dosahuje výšky 15–30 m a šířky 10 m s nepravidelnou, řídkou korunou, dožívá se i 150, maximálně 200 let. Vytváří často rozlehlé polykormony, tedy výmladky, kterými se šíří na co nejsvětlejší místo.
OPYLOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, větrosnubný, kvete od konce března do dubna, nejpozději z evropských topolů, před rašením listů. Jehnědy jsou dlouhé 5–10 cm, samčí jsou delší s červenými tyčinkami, samičí jsou zelené a menší.
PLODNOST: raná (už 5. rok od výsevu), vysoká, ale v různých oblastech různě pravidelná a s malou úspěšností klíčení. Nejvyšší úspěšnost je na spáleništích, jinak se rozmnožuje zejména kořenovými výmladky.
PLODY: tobolky v jehnědách s chmýřím.
DOZRÁVÁNÍ: v květnu a červnu.
VYUŽITÍ: Vhodný do mezí a větrolamů jako rychlerostoucí výplňová dřevina, do alejí podél vodních toků a břehových porostů, do brownfieldů, do agrolesnických systémů. Z topolů má nejkvalitnější dřevo, které se používá na výrobu zápalek, dýh a celulózy. Kůra a listy jsou mírně močopudné a podporují vykašlávání. Podobně jako jiné druhy topolů kůra z mladých větviček obsahuje glykosidy salicin a populin, které se používají proti horečce a při onemocněních močového měchýře.
STANOVIŠTĚ: slunné od nížin po hory, nejčastěji v pahorkatinách. Je tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy, nejlépe se mu daří na písčitohlinitých, živných půdách. Spolu s břízou rychle osidluje obnažené půdy, světliny, opuštěné pastviny.
ODOLNOST: je velmi silně mrazuvzdorný do -40 °C až -45 °C, tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy.
PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. století.
RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizosprašná.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá, barvící, s příjemně sladkokyselou chutí s výraznou višňovou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: v polovině července.
VYUŽITÍ: na přímou konzumaci, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.
STANOVIŠTĚ: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.
ODOLNOST: silně mrazuodolná, odolná proti praskání plodů, středně odolná vůči monilióze, vrtule třešňová ji napadá.
RAST: středně bujný.
OPÝLOVACÍ POMĚRY: nejsou ověřeny.
PLODNOST: není ověřena.
PLODY: velké, oválného tvaru. Skořápka je tenká, dobře louskatelná, papírová. Jádro je středně velké, temně karmínové barvy. Chuť je lahodná, sladká.
DOZRÁVÁNÍ: během září.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i k cukrářskému využití - nejen mleté ořechy, ale i vcelku, je velmi dekorativní. Zralé jádro obsahuje více vody, po vysušení může zasychat.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda odpovídá středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplných pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolnost a odolnost vůči chorobám nebyly ověřeny.
RŮST: rychlý, roste spíše do šířky než do výšky. Vytváří stálezelené husté koberce listů vysoké přibližně 5 cm. Nad těmito koberci na 8-10 cm vysokých stoncích rozkvétají početné výrazně růžové květy s průměrem do 2 cm a chlupatými měchýřkovitými kalichy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná, hmyzem opylována s oboupohlavními květy. Kvete velmi dlouho, od konce května až do července.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale spolehlivě a bohatě plodí.
PLODY: vejcovité tobolky obsahující množství klíčivých semen.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do září.
VYUŽITÍ: je to ideální okrasná skalka do výslunných skalek orientovaných na jih, suchých kamenných zídek či nádob.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou, nejlépe mírně vápnitou půdou. Nemá ráda příliš mokrou půdu, zejména v zimě.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná do minimálně -27 °C, případně až do -40 °C. Silně suchovzdorná po zakořenění. Nezvykne trpět chorobami a škůdci, pokud ano, pak ji poškozují plži, slimáci či roztoči.
PŮVOD: zřejmě starobylý, popsaná prvníkrát v r. 1696 anglickým botanikem Johnem Rayem. Je to botanický druh Mentha x piperita, tedy přirozeně existující neplodný kříženec mezi druhy Mentha aquatica x Mentha spicata.
RAST: bujný, dorůstá do výšky 0,3 až 0,9 m a šířky 1 m.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červenci až říjnu světle růžovými sterilními květy.
PLODNOST: neplodná
PLODY: netvoří plody. Množí se výhony.
VYUŽITÍ: před vykvetením listy a poté i květy se využívají kulinárně i léčivě. Kulinární použití: listy se používají do čaje i různých studených nápojů (např. mojito), listy či esenciálním olejem z nich získávaným se ochucují zmrzliny, žvýkačky, čokolády a jiné cukrovinky. Esenciální olej se využívá i v kosmetice: zubní pasty, šampóny či mýdla a jiné kosmetické výrobky, kde působí chladivě. Listy i květy se používají na jedlou dekoraci sladkých pokrmů, koláčů, nápojů či jako součást blízkovýchodních salátů (např. fattoush či tabbouleh). Používají se i na ochucení octů či kuchyňských olejů. Léčivé použití: čaj z listů či esenciální olej se používají při nachlazení, bolestech hlavy, zažívacích potížích, působí antisepticky, dávkovat je třeba s mírou, zejména pro děti.
STANOVIŠTĚ: polostín či slunečné, s dostatečně vlhkou, výživnou půdou.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v kořenech do -34 °C až -40 °C, na zimu nadzemní části odumírají, na jaře opět spolehlivě raší. Na prevenci verticíliového vadnutí či rzi sbírejte listy průběžně a udržujte vzdušný porost.
RŮST: pomalý. Je to stálezelená trvalka tvořící husté polštáře tmavě zelených, hluboce vykrajovaných listů v listových růžicích, dorůstá do výšky asi 5–12 cm a rozrůstá se do šířky asi 25–30 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu a květnu bílými květy – miskovitými, 5četnými, uspořádanými do menších lat.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvouchlopňové tobolky s malými semínky.
DOZRÁVÁNÍ: brzy po kvetení, v květnu až červnu.
VYUŽITÍ: velmi ozdobná, nenáročná a dokonce jedlá trvalka, která na jaře vytváří bílé koberce ve skalce či na suchých, málo výživných lokalitách. Kulinární využití: jedlé jsou mladé listy syrové i tepelně upravené a květy jako jedlá dekorace.
STANOVIŠTĚ: polostín až plné slunce, skalky, suché zídky, kamenitá stanoviště.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C. Dobře suchovzdorný, ale v horkém létě ocení mulč ze štěrku. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, když roste v dostatečně odvodněné půdě.
RŮST: pomalý. Je to stálezelená trvalka tvořící husté polštáře tmavě zelených, hluboce vykrajovaných listů v listových růžicích, dorůstá do výšky asi 5–12 cm a rozrůstá se do šířky asi 25–30 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu a květnu světle červenými květy – miskovitými, 5četnými, uspořádanými do menších lat.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvouchlopňové tobolky s malými semínky.
DOZRÁVÁNÍ: brzy po kvetení, v květnu až červnu.
VYUŽITÍ: velmi ozdobná, nenáročná a dokonce jedlá trvalka, která na jaře vytváří červené koberce ve skalce či na suchých, málo výživných lokalitách. Kulinární využití: jedlé jsou mladé listy syrové i tepelně upravené a květy jako jedlá dekorace.
STANOVIŠTĚ: polostín až plné slunce, skalky, suché zídky, kamenitá stanoviště.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C až -29 °C. Dobře suchovzdorný, ale v horkém létě ocení mulč ze štěrku. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, když roste v dostatečně odvodněné půdě.
PŮVOD: Německo, Ronsdorf, vyšlechtil Georg Arends jako odrůdu Astilbe japonica v roce 1929. Získala ocenění Award of Garden Merit od britské Královské zahradnické společnosti.
RŮST: v rámci astilb je nižšího vzrůstu – dorůstá do výšky jen 30–60 cm a šířky 30–40 cm. Má velmi pěkné, tmavě zelené, zpeřené listy, které jsou dekorativní i po odkvětu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem. Kvete brzy, v první polovině července, středně hustými květenstvími purpurově červených či lososově karmínových květů.
PLODNOST: je sice schopná produkovat semena, avšak ta jsou obvykle sterilní nebo mají nízkou klíčivost. K množení se proto nejčastěji používá dělení trsů na jaře nebo na podzim.
PLODY: drobné tobolky, které obsahují velmi malá semena s nízkou klíčivostí.
DOZRÁVÁNÍ: koncem léta.
VYUŽITÍ: oblíbená okrasná trvalka vhodná do polostínu až stínu. Využívá se v zahradách, u jezírek, ve smíšených trvalkových záhonech a také jako řezaná květina. Je vhodná i do městských zahrad.
STANOVIŠTĚ: preferuje polostín až stín, vlhké, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Je vhodná k výsadbě u jezírek, pod vysoké stromy, kde poskytuje atraktivní kontrast s jinými rostlinami.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do -23 °C. Je odolná vůči suchu a znečištění ovzduší.
PŮVOD: Evropa, kromě nejjižnějších oblastí, Střední Asie, Kavkaz, Malá Asie a severozápadní Afrika. V Česku se vyskytuje od nížin po pahorkatiny jako příměs v lesích, na mezích.
RŮST: bujný, dorůstá do výšky 15-30 m a šířky asi 10-15 m. Je to opadavý strom s přímým kmenem a velkou vejcovitou až pyramidální korunou. Kůra je červenohnědá, borka šedohnědá a odlupující se v příčných pásech. Listy jsou jednoduché, podlouhle vejčité, na okraji hrubě pilovité, velké asi 10 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Bílé květy vyrůstají v okolíkovitých shlucích a kvetou v dubnu až květnu.
PLODNOST: obvykle pozdní, různě vysoká a různě pravidelná.
PLODY: Plod je kulovitá peckovice červené až tmavě červené barvy, velká asi 10 mm. Chuť většinou dužniny tenčí oproti kulturním odrůdám je nasládlá až hořká, najdou se i semenáče s velmi chutnými plody. Kulovitá pecka je hladká, nažloutlá. Plody obsahují velké množství flavonoidů.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu června a července.
VYUŽITÍ: výborná stromořadní, krajinotvorná a medonosná dřevina, vhodná i na svahy do chráněných vyšších poloh. Plody jsou bohatým zdrojem potravy pro ptactvo. Může sloužit i jako „obětní“ strom pro ptáky, aby tolik nepoškozovali úrodu na kulturních odrůdách třešní. Je velmi hodnotná i z hlediska biodiverzity, neboť je na ni vázáno množství domácích živočichů, zejména hmyzu, i ve vysokém věku, ve stádiu odumírání. Tehdy ji může osídlit i jedlá dřevokazná houba sírovec žlutooranžový. Kvalitní dřevo se používá k výrobě nábytku a hudebních nástrojů. Stopky plodů jsou močopudné a působí jako tonikum. Odvar z nich se používá při cystitidě, edémech, potížích s průduškami, anémii. Aromatická pryskyřice vytékající z ran na kmeni se používá k inhalaci při přetrvávajícím kašli.
STANOVIŠTĚ: slunné, je to světlomilný strom, ale snese i polostín, dobře roste na svěžích, propustných, středně těžkých až lehčích půdách bohatých na vápník.
ODOLNOST: většinou silně mrazuvzdorná v dřevě s různou mrazuvzdorností květů.
RŮST: středně silný. Raší v poslední dekádě dubna, někdy může být poškozována mrazy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Hrozny středně velké (136 g), válcovitě-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na oslněné straně je réva poměrně intenzivně růžová. Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g/l.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Hrozny dlouho vydrží na keři v dobrém stavu a lze z nich vytvářet bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na jemně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením ve láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovín.
STANOVIŠTĚ: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hrozna je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře oslněné. Na půdu nemá vysoké nároky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči peronospoře - plíseň révová (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolná vůči padlí (Uncinula necator), je středně mrazuodolná. Je schopná přinést průměrnou úrodu ze spících oček – podoček po zamrznutí jarními mrazy.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké hrozny s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, s jemným jahodovým nádechem.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná k přímé konzumaci i k výrobě vína a želé.
STANOVIŠTĚ: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, živné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, protože má tendenci ke sprchávání.
PLODY: hrozny jsou střední až velké, kuželovité s křidélky, řídké až středně husté, často s nedokonale vyvinutými (sprchavými) bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s tlustší slupkou. Při dozrávání se zbarvují dožluta. Dužnina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejvíce sladké jsou bobule bez semínek.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný na výrobu bílého vína.
STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), je dobře mrazuvzdorný – podobně jako Ryzlink rýnský.
PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.
PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württemberg, ve školce Gerstetter ji v r. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako křížence odrůd Bryská a Cárská a v r. 1932 byla uvedena na trh.
RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Čačanská lepotica, Čačanská raná, Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská, Tragédie a někdy také Zimmerova. Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská, Tragédie, Presenta, Zimmerova.
PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 35–40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialově červená až černomodrá s modrošedým ojíněním, jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce hnědavá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořenitá, lepší za teplého počasí.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, okolo poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd. Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i horší. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, citlivější v květních pupenech, středně až více tolerantní k šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná k moniliové hnilobě (Monilinia spp.).
PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.
RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.
PLODNOST: raná, střídavá.
PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.
STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.
ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.
PŮVOD: Francie, okolí města Agen, zřejmě přivezená ještě benediktiny z křížových výprav ze Sýrie ve 12. stol. Synonyma: Wegierka z Ažan, Ažanská slíva, Agener Pflaume,
Prune de Grignole of Some, Prune d'Ente, Prune d'Agen, Prune d'Ast, Rote de Sergent, Prune de Roi, St. Maurin, Prugna d'Ente, d'Agen, D'Ente, Agen.
RŮST: ve škólce bujný, po přesazení na trvalé místo slábne a dosáhne výšky a šířky okolo 4 m. Koruna je zpočátku vzpřímená, pod váhou úrody se větve rozloží a koruna získá široce kulovitý tvar. Vyžaduje kvalitní výchovný řez a později prosvětlovací řez podle množství přírůstků.
OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Anna Späth, Královna Viktorie a Zelená ringlota. Kvete pozdě, květy jsou dobře mrazuvzdorné.
PLODNOST: raná (4.–5. rok po výsadbě), vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (35 g), elipsovité, vejcovité, často nesouměrné, červenofialové, na zastíněné straně i červenožlutozelené, pokryté poměrně intenzivním fialovým ojíněním, s množstvím bělavých či kávových skvrnek. Slupka je tenká, ale pevná a špatně se loupe. Dužnina je žlutozelená až žlutooranžová, měkká, šťavnatá, velmi sladká, bez kyselin a vůně, dobře se odděluje od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní – v polovině září.
VYUŽITÍ: vynikající k sušení (celosvětově nejpěstovanější k tomuto účelu), ale vhodná i k přímé konzumaci, na džem, povidla, kompoty.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s propustnou, písčitou či písčito-hlinitou půdou; dobře zvládá i sušší půdy. Vhodná do teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech).
PŮVOD: Švýcarsko, Lubera, výběr ze semenáčů z volně opylené odrůdy Neva.
RŮST: středně bujný až bujný, polovězpřímený, dorůstá do výšky asi 100–120 cm. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: hrozny patří k nejdelším, jsou husté, obsahují až 15 bobulí. Bobule jsou velké (cca 15 mm). Chuť je intenzivně sladkokyselá (cukernatost 18 °Brix) s výraznou aromou černého rybízu.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července.
VYUŽITÍ: výborná na přímý konzum, ale i na zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, silně odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae).
PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, vyšlechtil ji Jozef Cvopa v r. 1964 jako kříženec odrůd Heinemannova pozdní a Red Lake.
RAST: středně bujný až bujný, převážně vzpřímený, tvoří středně vysoký, středně hustý keř s krovitým, kompaktním tvarem. Doporučujeme sázet alespoň o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete brzy. Květy málo sprchávají.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, průměrně 5–10 kg, maximálně 15,4 kg/keř.
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 6,2 cm), středně husté, se 17–31 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 0,4 g, 8,9 mm), belavě zbarvené, kulovité, mírně zploštělé. Slupka je tenká, tuhá. Dužina je středně tuhá až tuhá, bieložlutá, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, osvěžující. Mají vysoký obsah vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku do poloviny července. Je vhodná na ruční i na mechanizovaný sběr. Nezralé plody se dobře přepravují a i bez uložení v chladu se bez poškození mohou skladovat 3–5 dní.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a zpracování na sirupy, džemy, želé a vína.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, humózní, lehčí úrodné půdy ve všech oblastech vhodných pro pěstování rybízu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně až vysoce odolná proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).
RŮST: slabší, vytváří kompaktní keř, dorůstá jen do 2,5 m, má jen krátké přírůstky. Je málo trnitý.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.
PLODNOST: pozdější, středně vysoká.
PLODY: menší (průměrně 0,29 g), hruškovité, intenzivně oranžové s ruměncem na obou koncích plodů, šťavnaté, sladkokyselé (2,8 % cukru, 2 % kyselin, 4,9 % oleje), s příchutí ananasu. Na 5-bodové degustční stupnici získala tato odrůda 4,6 bodů. Obsahují sice na rakytník nižší, ale stále vysoké množství vitamínu C (63 mg/100 g) a střední množství karotenoidů (8,8 mg). Plody se dobře trhají, bez rozmačkání.
DOZRÁVÁNÍ: jedna z nejranějších odrůd, už ve druhé polovině července.
VYUŽITÍ: na přímý konzum, ale i zavařování, výrobu šťáv, džemů, mražení, sušení, výrobu kosmetiky.
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 2,5x4 m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.
RAST: středně bujný až bujný, vytváří středně husté až husté, velké, rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, kvete brzy. Samičí květy kvetou dříve než samčí. Vhodní opylovači: Apollo, Hartley, Seifersdorfský, Saturn.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.
PLODY: středně velké až menší při vysoké násadě, oválné. Rubina je zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je polopapírová, středně tlustá, se silně výraznou špičkou, poloviny drží spolu středně pevně. Jádro je středně velké, zářivě karmínově červené a dobře až středně dobře se louská, velmi snadno louskáčkem. Podíl jádra k celkové hmotnosti plodu je vysoký. Chuť je sladká, velmi dobrá, aromatická, i v suchém stavu bez hořkosti.
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, ve 2.-3. týdnu září.
VYUŽITÍ: atraktivní stolní odrůda, vhodná i pro potravinářské využití (např. zdobení cukrářských výrobků); velmi dobře skladovatelná, při skladování jádra nezasychají.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolný ve dřevě, ale kvůli ranému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Je středně odolný vůči chorobám a škůdcům.
PŮVOD: ČR, vznikl jako semenáč neznámého původu na pozemcích firmy SEVA-FLORA Valtice, registrován byl v roce 2002.
RŮST: bujný až velmi bujný, korunu tvoří středně hustou, vzpřímenou. Raší brzo až středně brzo.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, samčí květy kvetou dříve než samičí, kvete brzo až středně brzo. Vhodní opylovači sice nebyli ověřeni, ale podle času kvetení by to mohli být: Apollo, Lake, Seifersdorfský, Sychrov, Victoria.
PLODNOST: raná, středně vysoká, téměř pravidelná. Plodí zejména na konci jednoročních výhonů. Ve vyšším věku jsou plody méně tvarově a velikostně vyrovnané.
PLODY: velké až velmi velké, vejcovité, se silně výraznou špičkou. Rubina je hrubá, zelená se světlejšími tečkami. Skořápka je mírně rýhovaná, tenká až středně hrubá - polopapírová, soudržnost polovek je slabá až střední. Jádro je velké až velmi velké, dobře vyplňuje celou skořápku, s vysokým podílem k celkové hmotnosti plodu, je světle hnědé až hnědé a velmi dobře se louská. Chuť je velmi dobrá, aromatická, nasládlá, bez výrazné hořkosti.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, koncem 3. dekády září.
VYUŽITÍ: na přímý konzum i cukrářské využití (nejen mleté ořechy, ale i celé). Při skladování neuschne a nemění svou velmi dobrou chuť.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazových kotlin, ideálně mírný svah s JV a J expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody příliš hluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: středně mrazuodolný v dřevě a protože raší brzo až středně brzo, je náchylnější na poškození pozdními jarními mrazíky.
RAST: odrůda nižšího vzrůstu, tvoří vzdušný keř / polo strom dorůstající do výšky 2-3 m.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda. Kvete bílými květy na přelomu dubna/května.
PLODNOST: raná, nastupuje ve 2.-3. roce, vysoká.
PLODY: jsou středně velké (průměrně 0,7 g, 1,2 cm), kulaté, výrazně modrofialové až modročerné, silně ojíněné, takže vypadají jako modré. Jsou seskupené v trsech po 7-11. Chuťově výborné, sladké.
DOZRÁVÁNÍ: koncem června.
VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do nižších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.
STANOVIŠTĚ: vysoká přizpůsobivost a nízké nároky na prostředí a pěstování. Odrůda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce /polostín).
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě i v květu, odolná vůči chorobám, vhodná pro ekologické pěstování.
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky přibližně 8 m, má zdravé, pěkné olistění.
OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.
PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), velmi vysoká, pravidelná.
PLODY: velmi velké, protáhlé, v plné zralosti lesklé černé. Dužina je šťavnatá, barvící. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinou.
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké, dlouhé, od června do července.
VYUŽITÍ: plody k přímé konzumaci a všestrannému zpracování na džemy, marmelády, džusy, sirupy, likéry, destiláty, pro sušení celé i v podobě ovocné kůže.
STANOVIŠTĚ: sluneční, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitojílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná k zmrznutí pupenů, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

