12% DPH

"PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy máslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas, Präsident Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumu zelenožlutá, jen někdy s nepatrným červenavým líčkem, posetá rzivými tečkami, na některých plodech s rzivými skvrnami, zejména u kalicha a stopky. Dužnina je žlutobílá, rozplývavá, šťavnatá, jemná, v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořenitá, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale i příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě kompotů, džemů a povidel, ale i k sušení, moštování, pečení, výrobě destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužniny a ke kaménkovitosti.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody opadávají, ale ne uzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých půdách nejenže plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, často trpí chlorózou a špatně rodí. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuvzdorná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči spálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí chlorózou listů."

PŮVOD: Francie, konec 19. stol.

 
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní dožluta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Hardyho, Drouardova.

 
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.

 
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená, pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužnina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladkokyselá, kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: ČR, pravděpodobně Chodov na Domažlicku, 18. století.

 
RŮST: střední, vytváří jehlanovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači nebyli prověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být Gdaňský hranáč, Grahamovo, Hedvábné pozdně kvetoucí, Kasselská reneta, Ontario, Panenské české, Parména zlatá zimní, Hrkáč soudkovitý, Studniční, Sudetská reneta, Ušlechtilé žluté, Vejlímek červený, Watervlietské mramorované.

 
PLODNOST: pozdní, pravidelná, průměrná.

 
PLODY: střední až větší plod zploštělého, hranatého tvaru. Slupka je hladká, lesklá, mastná, pevná, zbarvená karmínovou červení a rzivými lenticelami. Dužnina je tužší, pevná, křupavá, voňavá, žlutavě bílá. Chuť lehce kořenitá, lahodná, s malinovým aroma. Plody obsahují vysoký obsah fenolických látek a antioxidantů (inhibice rakoviny).

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost: prosinec až leden, skladovatelnost do dubna až června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, dlouhá skladovatelnost. Plody dobře snášejí transport.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, odrůda je nenáročná, daří se jí i ve vyšších polohách.

 
ODOLNOST: vysoká odolnost proti mrazu a padlí, střední náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. pol. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst, koruna vysoká a široká.
OPYLOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.–3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě žlutá, později až zlatožlutá, slunná strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužnina jemná, hustá, měkká, šťavnatá, chuť lehce renetově kořenitá, nasládlá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: libovolné, také vyšší polohy, chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná proti mrazu; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.

Bujný růst. Do plodnosti vstupuje později. Středně velký plod, slupka je základní barvy zeleno žluté s tečkováním. Vynikající chuť. "

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetové ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 1869 ji uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, snadno houstne. Často se dožívá vysokého věku.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananásová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Gdaňský hranáč, Charlamowski, James Grieve Red, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, McIntosh, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Wealthy, Zvonkové.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelené, v zralosti slámově žluté se světlými tečkami, někdy i matným líčkem. Dužnina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá. Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody lehce padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otlačí.
VYUŽITÍ: na přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení. Na vzduchu málo hnědne.
STANOVIŠTĚ: slunné, vhodná také do vyšších poloh, ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, květům nevadí ani déšť. Odolná proti vlnatce krvavé a obaleči jablečnému. Středně až více odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužniny a slupky během skladování.

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 1856.

RŮST: je velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.

PLODNOST: pozdní, mezi 10.–12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180–200 g, ale i 400 g) zhruba pravidelného, ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzivostí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na slunné straně pruhovaně červenavá, pokrytá rzivými tečkami nebo skvrnami. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, zpočátku křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá, renetová, ušlechtilá.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelná je do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotlačují se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci a moštování, vhodná také na sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná díky vzrůstu zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, ale spokojí se i s horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná proti strupovitosti, rakovině a padlí, méně proti monilióze.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska okolo Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také ""Bocmanka"" či ""Bosvanka"".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu. V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužnina je sladkokyselá, šťavnatá.
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i zpracování na mošty, sušení apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: USA, okres Cayuga ve státě New York na začátku 19. století, tam získala i jméno Cayuga Redstreak. Synonymum v německy mluvících zemích je Morgenröte, tedy Ranní zora podle výrazného červeného zbarvení.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, kulovité koruny, později mírně převislé.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Baumannova reneta, Čistecké lahůdkové, Gascoyneho šarlatové, Hammersteinovo, Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion,Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zuccalmagliova reneta, Zvonek.
PLODNOST: pozdější, střední, střídavá.
PLODY: střední až velmi velké (150–250 g), ploše kulovité, nepravidelné, hranaté. Slupka je hrubá, mdle lesklá, později mastná, žlutá, na slunné straně rozmytě karmínově červená, s pruhováním či mramorováním a světlými lenticelami, na stromě silně ojíněná. Dužnina je žlutobílá, pevná, tuhá, později křehká a šťavnatá, sladkokyselá až sladší, méně výrazná.
DOZRVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost od prosince, uskladnění do konce března.
VYUŽITÍ: vhodná spíše ke zpracování, zejména na pečení, než k přímé konzumaci.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje dostatečně vlhké, úrodné půdy, spíše teplejší polohy, z drsných poloh nebývá chutná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, středně odolná proti padlí, málo odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Rusko, Povolží, 18. stol.
RŮST: středně bujný, vytváří široce kulovitou, rozložitější korunu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné jabloně. Vhodní opylovači: Charlamowski, Coxova reneta, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.
PLODNOST: pravidelná, ale střídavá co do objemu, nemívá sklon k přeplození.
PLODY: středně velké plody kulovitého až ploše kulovitého tvaru. Hladká slupka je ojíněná, bělavě žlutá, téměř celá překrytá rozmytou karmínově červenou barvou s nápadnými bílými lenticelami a modravým ojíněním. Bílá dužnina, pod slupkou někdy narůžovělá, je křehká, šťavnatá, jemně vonná, po řezu na vzduchu hnědne; chuť je dobrá, sladkokyselá.
DOZRVÁNÍ: koncem července až začátkem srpna, vydrží asi 14 dní, poté moučnatí. Dozrává nerovnoměrně, je třeba dělat postupnou probírku a trefit správný čas sklizně, aby plody nebyly příliš kyselé, ale ani moučnaté.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci a kuchyňskému použití (na pečení, kompoty apod.). Má málo odpadu při zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné. Odrůda nenáročná na půdu, skromná na živiny a hnojení. Nemá ráda suché půdy (opadávají plody a trpí padlím a červivostí) ani mokré, jílovité (tam trpí rakovinou). Daří se jí i ve vyšších polohách, ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná proti strupovitosti (více než Astrachán bílý) a proti padlí, málo k monilióze.

PŮVOD: Slovensko, náhodně nalezený semenáč v Bratislavě.

RŮST: středně bujný, dospělý strom dosahuje výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu, je samosprašný.

PLODNOST: středně vysoká, dospělý strom přibližně 20 kg/strom/rok.

PLODY: velké, kulovité se 4 jemnými rýhami. Je to odrůda typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni bez ohledu na opylení, zralé po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě. Dužnina je při sklizni tvrdá, žlutooranžová a trpká, po konzumním dozrání oranžová, měkká a šťavnatá. Chuť je sladká.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, sklizeň koncem října, v listopadu, konzumně dozrává po cca 2 týdnech při skladování nejlépe s jablky.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v době dozrávání plodů. Kulinární využití: plody vhodné k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, víno, sušení. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření zase proti průjmu. Sušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se k výrobě nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy, pokud jsou dostatečně odvodněné. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný v dřevě do cca -20 °C, v květech obvykle uniká pozdním jarním mrazům, ale květy poškozuje už mráz mezi -1 °C a -2 °C. Málo náchylný k chorobám, někdy ho může potrápit antraknóza.

PŮVOD: jižní Francie, departement Rhône, buď ji nalezl pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne, nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V r. 1879 byla předložena na pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlancovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Clappova máslovka, Esperenova bergamotka, Dekanka zimní, Madame Verté, Guyotova, Pařížanka, Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká.
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvicovité, většinou hrbolaté, ke kalichu i hranaté. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, poté žlutá, na slunečné straně červenkastá, s velkými lenticelami, většinou alespoň kolem kalichu rzivá. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá, na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořenitě sladká, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň na začátku září najednou, konzumně dozrává 10–14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, moštování, pečení, výrobě džemů, ale i výrobě kompotů či destilátů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a mimo mrazové kotliny. Na těžších půdách bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuvzdorná ve dřevě, středně mrazuvzdorná je i v květu. Chorobami ani škůdci netrpí, vyhledává ji jen mera hrušňová (Psylla pyri).

PŮVOD: na Slovensku rozšířená v Bílokarpatském regionu; Růžovka z Bošáce získala v r. 2015 titul „Strom roku“ a v roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca 60 m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědozelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na slunečné straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými světlými lenticelami. Dužnina je šťavnatá, chuť sladká, vyvážená.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání v průběhu září.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: zřejmě již ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale ze Saska v Německu.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, ne příliš hustou korunu.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušně jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova máslovka, Guyotova, Lectierova, Trévouxská.
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5–8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonkovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při vyzrání žlutá, na slunečné straně krásně karmínově červená, posetá nápadnými šedohnědými lenticelami lemovanými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha. Dužnina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořenitá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1. pol. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, zavařování, výrobě destilátu, džemů, moštování.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuvzdorná, v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 1843 poprvé plodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že jde o hrušeň totožnou s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hrušeň, u nás se vžil název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně a s dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má silné, zdravé listy.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké, nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavě zelená až trávově zelená, později sotva znatelně světlejší žlutozelená, jen velmi zřídka s červenavým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rzivé skvrny, rzivé pruhy, větší rzivé plochy a někdy pokrývají i větší části plodu, nejvíce v okolí kalicha. Dužnina je nažloutle bílá, pod slupkou zelenavá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně muškátově kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu. Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno se dá přehlédnout dozrání a hrozí přezrání a moučnatění.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, sušení, moštování a výrobě kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, je relativně nenáročná na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a květy dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Německo.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušeň jiné odrůdy k přepylení v blízkosti do cca 60 m. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedozeleno žlutavá, kolem kalichu a stopky jemně rzivá, s karmínově červeným líčkem. Dužnina zelenkavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá. Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořenná.
DOZRÁVÁNÍ: sběr v polovině srpna, vhodná ke konzumu za 10–14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
STANOVIŠTĚ: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy.
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (v dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům, netrpí strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Belgie, zač. 19. stol.

 
RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3–12 ks.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Williamsova.

 
PLODNOST: poměrně raná (6.–8. rok), stálá, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100–120 až 200–250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až hranatý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na slunečné straně zlatě žlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticelami, někdy i rzivými skvrnami/pruhy. Dužnina je žlutá, jemná, hustá, šťavnatá, máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenná, rozplývavá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci, ostatní později.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vyžaduje teplé, chráněné stanoviště a kvalitní, živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

 
ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a houbovým chorobám. V nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 1808 poprvé zaplodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdravý, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod vahou úrody sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Giffardova, Hardyho maslovka, Křivice, Magdalénka, Nagevicova, Predobrá.
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně hrbolaté. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci více nažloutlá. Dužnina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořenitá, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny do konce září, konzumní zralost okolo 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snáší jen těsně po sklizni, později se otlačuje.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a trpké a špičky letorostů zasychají.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, náchylnější jen ke strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Křesetice, ČR, zač. 19. stol., náhodný semenáč.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou, vysokou a širokou korunu s odstávajícími větvemi.
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevhodný opylovač pro jiné odrůdy.
PLODNOST: pozdější (v 8. až 10. roce), střídavá, hojná.
PLODY: středně velké až velké plody (hmotnost 120–150 až 200 g). Povrch je mírně hrbolatý, pokrytý šedými lenticelami a na některých plodech i drobnou rzí v okolí kalicha. Slupka je tvrdá, hladká, méně lesklá a zelená, později mastná a žlutozelená, na osluněné straně žlutá, výjimečně červenavá i pruhovaná. Dužnina je bělavá, jemná (v okolí jádřince zrnitější), rozplývavá, šťavnatá, chuťově jemně kořenitá, nakysle sladká, osvěžující. Příjemně voní.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu. Plody dobře snášejí transport a jsou skladovatelné do ledna až února.
VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda.
STANOVIŠTĚ: preferuje otevřené polohy (polní sady, stromořadí při cestách), v uzavřených polohách trpí houbovými chorobami; odrůda nenáročná na půdu.
ODOLNOST: dobrá odolnost proti mrazu.

PŮVOD: Belgie, 19. stol.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozložitá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská.
PLODNOST: v 5.–6. roce po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonkovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citronově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rzivými tečkami. Dužnina je bělavá až žlutá, máslová, okolo jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořenitá, s jemnou aromou skořice.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad, skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výroba destilátů, kompotů, povidel. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
STANOVIŠTĚ: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti. hruska-blumenbachova

PŮVOD: Francie, Angers, náhodný semenáč, který asi v r. 1809 našel zahradník A. P. Audusson v zahradě hraběte Germain de la Forest ď Armaille a množil ji a v r. 1812 uvedl na trh s názvem „hruška Éparonnaiská". V r. 1820 byla přejmenována na počest vévodkyně z Angouleme.

RŮST: ve školce a v mládí bujný a rovný, později středně bujný, vytváří středně velké, jehlancovité koruny, často jednostranné s postranními převislými větvemi a hustým, krátkým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Drouardova, Eliška, Williamsova.

PLODNOST: raná, ve vyhovujících podmínkách vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g na vysokokmenech a polokmenech, až 600 g na nižších tvarech), hruškovitě baňaté, velmi hrbolaté, zejména při kalichu a stopce. Slupka je hrubá, hladká, matná, při sklizni světle zelená, později na sluneční straně zlatožlutá až s jemným červenavým líčkem, na zastíněné světložlutá, s nápadnými, velkými, rezavými lenticelami, rez se vyskytuje jen málo kolem kalicha a stopky. Dužnina je bělavá, máslovitá, zcela rozplývavá, jemná, velmi šťavnatá, z horších poloh spíše hrubší a křehká. Chuť je výborná, sladkokyselá, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, je nutné ji sklízet včas, konzumně dozrává od poloviny listopadu, někdy i dříve, vydrží do poloviny prosince.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i pro výrobu kompotů, džemů a povidel. Má střední sklon k otlačení plodů, dopravu snáší dobře jen v tvrdém stavu krátce po sklizni. Dužnina na vzduchu málo hnědne.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem s teplou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. V nevhodných, studených a mokrých půdách má málo kvalitní, řepovité plody a i úrodnost je nižší a méně pravidelná. Je vhodná zejména do teplých oblastí.

ODOLNOST: méně mrazuodolná v dřevě i květu. Silně odolná proti strupovitosti.

PŮVOD: Turkmenistán.
RŮST: vzpřímeně rostoucí dekorativní keř/strom, dorůstající do 2-3 m, nenáročný, snadno tvarovatelný, vhodný i pro pěstování ve velkém kontejneru.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda.
PLODNOST: nastupuje ve 3.-4. roce po výsadbě.
PLODY: červené, středně velké až velké plody s menšími semeny uvnitř. Chuťově sladkokyselé až sladké, šťavnaté. Plody jsou bohaté na vitamín C, železo, draslík a antioxidanty. Jedna z nejchutnějších odrůd granátovníku.
DOZRÁVÁNÍ: září až říjen.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba šťáv, vína, sirupu, dezertů.
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště.
ODOLNOST: v dospělosti mrazuvzdorný do -15 °C, odolný vůči chorobám a suchu. V mládí rostliny chráníme před mrazem.

PŮVOD: Kanada, Ottawa, na výzkumné stanici Dominion Station v 1. polovině 20. století vyšlechtěn jako druhá generace křížení odrůdy Mabel s planým beztrnným angreštem druhu Grossularia hirtella.
RŮST: bujný. Výhony jsou bez trnů, dorůstá do výšky asi 150 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: středně vysoká.
PLODY: středně velké, oválné, bordó, s hrubší slupkou, se sladkokyselou až kyselejší, aromatickou chutí.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v první polovině srpna.
VYUŽITÍ: zejména na zpracování na želé, džemy, kompoty, do koláčů, ale i k přímému konzumu.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný, vysoce odolný vůči rzi vejmutovkové (Cronartium ribicola), částečně odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae), odolný vůči antraknóze. egres-spinefree

PŮVOD: ČR, kříženec Captivator x Zlatá figa, 2007.

 
RŮST: středně rychle rostoucí keř, koruna je řídká. Takřka beztrnný, otrněný jednoduchými a někdy dvojitými krátkými trny.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: nevyžaduje opylovač, samosprašná rostlina.

 
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: velké až velmi velké, hruškovité plody bez chloupků, středně ojíněné, v plné zralosti tmavě červené, nevýrazně žilkované. Slupka středně silná až silná. Dužnina je sladkokyselá, aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně raná odrůda, dozrává od poloviny července.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. Oblibuje před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné půdy bohaté na živiny.

 
ODOLNOST: odrůda vysoce odolná vůči chorobám a mrazuvzdorná.