Dobromysl obecná

PŮVOD: Euroasii kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálaje, do J Číny a na Tchaj-wan.

 
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60-90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenky. Stonek je přímý, čtyřhranný, větví se až v horní části. Na listech, listencích i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listy jsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větévek rostou krátké hlávky růžových květů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná s oboupohlavními, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opylovaná. Kvete v červnu až září.

 
PLODNOST: každoroční, bohatá.

 
PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.

 
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření - oregano - a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulturní využití: listy čerstvé a sušené jako koření především do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se i na ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květy, které se dají používat podobně. Léčebné využití: sušená kvetoucí nať se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém. Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluče, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodárná rostlina.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročná na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořenu do -29 °C až -34 °C.