Jahodník Senga Sengana

PŮVOD: Německo, Luckenwalde, Státní výzkumný ústav, vyšlechtil ji Dr. Rudlof von Sengbusch jako křížence odrůd Markee a Sieger a byla uvedena na trh v roce 1954.

RŮST: středně bujný, vytváří středně vysoké, ploše kulovité, kompaktní trsy. Tvoří mnoho květních stvolů, které kvetou na úrovni listů nebo pod nimi. Odnožuje středně silně, nezahušťuje porost.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylitelná.

PLODNOST: je středně vysoká, ale velmi spolehlivá.

PLODY: jsou středně velké až menší (průměrně 8,6-9,9 g), první bývají ledvinovité, ostatní jsou tupě kuželovité i pravidelně kulaté, tmavě červené, lesklé. Dužnina je pevná, šťavnatá, plně červená s malou dutinou. Kalich je mírně zapuštěný a hůře se odděluje. Chuť je vynikající, sladká s jemnou kyselinkou, kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: je středně rané až pozdní, u nás přibližně od 10. června do konce měsíce, v teplé roky dříve.

VÝUŽITÍ: vynikající na přímý konzum i na zpracování na džemy, džusy, sirupy, sušení, včetně mrazení. Je náchylnější na otlačení po sklizni, takže nesnáší až tak dobře přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunečné, vzdušné. Půdu preferuje dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou, doporučujeme hodně kompostu a zakrýt ho mulčem ze slámy, případně jehličí či dřevní štěpky. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších, neuzavřených poloh s dostatečným prouděním vzduchu.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná během zimy a díky pozdějšímu kvetení a květům na úrovni listů či pod nimi lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je relativně dobře odolná vůči roztočci chmelovému (Tetranychus urticae). Je tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.) a středně až více tolerantní vůči roztočíku jahodníkovému (Phytonemus pallidus). Je náchylnější na poškození plísní šedou (Botrytis cinerea), a to i na porostu, i po sklizni. Proto udržujeme porosty vzdušné. Je méně odolná i vůči bílé skvrnitosti jahod (Mycosphaerella fragariae), středně odolná vůči padlí (Podosphaera aphanis).