Hloh tečkovaný Aurea

PŮVOD: východní část Severní Ameriky od Québecu po Georgii, na západě až po Minnesotu a Oklahomu; přirozeně se v severnějších oblastech vyskytující žlutoplodá forma botanického druhu hlohu tečkovaného, poprvé popsaná v roce 1789 Williamem Aitonem v katalogu Hortus Kewensis. Ve své domovině roste na otevřených skalnatých svazích, v houštinách a na pastvinách.

RŮST: středně bujný. Je to opadavý strom dorůstající do výšky 6-10 m a šířky 8-12 m s kulovitou korunou, často s vodorovnými větvemi. Kmen má průměr 25 až 50 cm, borka je charakteristicky světle šedá, ve vyšším věku se odlupuje v plátech a kmen a větve jsou více či méně opatřené trny dlouhými 5 až 7,5 cm. Letorosty jsou šedé, zpočátku chlupaté, později lysé. Listy jsou široce vejčité dlouhé 6-10 cm, široké 3,8-6,7 cm, na líci tmavě zelené, na rubu plstnaté, žilky jsou rovnoběžné v pěti až deseti párech.

OPYLOVACÍ POMĚRY: opylovaný hmyzem, s oboupohlavnými květy, pravděpodobně cizosprašný nebo částečně samosprašný. Zřejmě jej mohou opylit i jiné druhy hlohů, např. hloh jednosemenný nebo hloh Lavallův. Kvete od konce května do června bílými květy uspořádanými v chocholících.  

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (cca 1,5 cm), mírně hruškovité až kulaté. Slupka je citronově žlutá s výraznými, tmavšími lenticelami. Dužina je nazelenalá až krémová, šťavnatější než u hlohu jednosemenného, obsahuje 4-5 semen, která jsou v dužině uložena tak těsně vedle sebe, že je lze při jídle vyplivnout najednou jako pecku. Chuť je sladkokyselá, osvěžující.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině září až v říjnu.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale také v mezích, větrolamech a zejména neprůchodných živých plotech je velmi dekorativní po celý rok: bez olistění světle šedou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako chocholíky zářivě žlutých plodů. Kulinářské využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, jen tak nebo jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, a ke zpracování na džemy, přesnídávky či protlaky. Léčivé využití: plody se suší do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy; čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak. Technické využití: dřevo je velmi těžké, tvrdé, pevné a má hustou strukturu, lze je použít na násady nářadí.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostinné; na plném slunci je produkce plodů vyšší. Upřednostňuje dobře odvodněnou, ale vlhkou hlinitou půdu, na půdu je však velmi nenáročný. Je vhodný do teplých, mírně teplých i chladných poloh.

ODOLNOST: je vysoce mrazuvzdorný ve dřevě do -28,9 až -34,4 °C, kvete pozdě, takže  obvykle uniká pozdním jarním mrazům. Po zakořenění dobře snese i přemokřené půdy sucho, nebo znečištění ovzduší. Někdy se může vyskytnout bakteriální spála, houbová skvrnitost listů, padlí, rakovina či strupovitost.