Kdoulovec japonský

PŮVOD: střední a jižní Japonsko, lesy v nízkých kopcích. V Evropě ji na trh uvedla kolem roku 1869 firma Maule z Bristolu. Zpočátku se předpokládalo, že jde o nový druh, a proto dostala název Cydonia maulei. Až po mnoha letech se zjistilo, že jde o tentýž druh, který Thunberg ve svém díle Flora Japonica z roku 1784 pojmenoval Pyrus japonica. Zároveň se ukázalo, že rostlina, která se v zahradách dlouho pěstovala pod názvem Pyrus japonica nebo Cydonia japonica, je ve skutečnosti úplně jiný druh, jehož správný název je Chaenomeles speciosa.

RŮST: středně bujný. Je to nízký, rozložitý, opadavý a trnitý keř, který obvykle dorůstá do výšky 0,8-1,2 m, ale do šířky až 2 m. Letorosty jsou hustě plstnaté. Listy jsou dlouhé 2,5 až 5 cm, jsou obvejčité, oválné až téměř okrouhlé, na okraji zoubkované, při bázi se zužují do krátkého řapíku a jsou zcela lysé. Na letorostech se nacházejí velké, vejčité nebo široce srdčité palisty o šířce 0,6 až 1,9 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně cizosprašný, hmyzem opylován, s oboupohlavními květy. Květy vyrůstají v téměř přisedlých shlucích z uzlin jednoletého dřeva, jsou velmi početné, u druhu obvykle oranžovočervené, u odrůd i šarlatové nebo krvavě červené a dosahují průměru téměř 4 cm, rozkvétají v dubnu až květnu.

PLODNOST: raná, v případě přítomnosti dalšího geneticky odlišného jedince vysoká (4-8 kg/keř) a pravidelná.

PLODY: jsou malé (s průměrem 4 cm, cca. 50 g), jablkovitého tvaru, v plné zralosti žluté, na slunečné straně s červeným nádechem a příjemně voní. Dužnina je velmi tuhá, za syrova hůře konzumovatelná. Chuť je výrazně kyselá, aromatická. Plody obsahují hodně vitaminu C a pektinu.

DOZRÁVÁNÍ: od září do října podle genotypu a lokality.

VYUŽITÍ: okrasné využití: je to velmi dekorativní keř vhodný do nízkých živých plotů, jako okraj záhonů či jako samostatně stojící nízká solitera. Je to vhodný půdopokryvný keř, i na zpevnění svahů. Květy obsahují hodně nektaru i pylu a jsou dobrým raným jarním zdrojem pro včely a jiné opylovače. Větve s květními pupeny se dají odříznout již během zimy a rychlit jako "barborky" do kytic. Podobně jako plody kdoule se dají umístit do skříně k prádlu, kterému dodají krásnou vůni. Sušené příčně nařezané plody jsou krásnou a voňavou vánoční dekorací. Kulinářské využití: na jaře jsou okvětní lístky jedlé a chutně nakyslé, použitelné jako jedlá dekorace na slaná i sladká jídla, do salátů. Plody jsou za syrova velmi kyselé a tvrdé, ale dají se nastrouhat i se slupkou do voňavé limonády či do čaje s vysokým obsahem vitaminu C. Díky velmi vysokému obsahu pektinu se z nich při přidání vysoké dávky cukru či medu dá vyrobit výborný džem nebo kdoulovcový sýr s krásnou zářivě žlutou barvou a výrazným aroma. Dá se z nich vyrobit i chutný kompot nebo se obzvláště hodí spolu s jablky do koláčů. Sušené se dají přidávat do ovocných čajů.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo polostín, snese i silnější stín, ale tam méně kvete a plodí. Nenáročný na půdu, preferuje hlubokou, hlinitou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, ale snese i těžkou jílovitou. Jen na velmi zásaditých půdách trpí chlorózou. Je vhodný do teplých, středně teplých a chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -23,3 až -28,9 °C), květní pupeny a květy mohou být poškozeny pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je dobře odolný vůči suchu, větru. V letech s vydatnými jarními srážkami může trpět listovou skvrnitostí (Diplocarpon mespili), někdy může být problémem i strupovitost (Venturia inaequalis) či bakteriální spála. Letorosty mohou poškozovat mšice, v suchu i puklice či červci.