Všetky voľnokorenné

PŮVOD: Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Skotsko, Scottish Crop Research Institute, vyšlechtěna v roce 1975 jako kříženec odrůd (Brödtorp × Janslunda) × (Consort × Magnus) jako první ze série „Ben“ a byla pojmenována po skotském vrchu Ben Lomond.

RŮST: bujný, ale kompaktní, jen mírně rozkladitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy a dlouho. Míra samosprašnosti je u černého rybízu vysoká (45 % při úplné izolaci, i od hmyzu, a kolem 60 % při opylování čmeláky bez přítomnosti jiné odrůdy), ale úroda se zvýší v přítomnosti jiné odrůdy.

PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 1,02–1,3 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou kratší (průměrně 4,5–5,2 cm). Bobule jsou středně velké až velké (průměrně 1,2 g s rozmezím 0,8–1,3 g), kulaté a černé. Jsou středně pevné až pevné. Barva šťávy je výrazná a stabilní. Chuť je výrazně aromatická, vyváženě sladkokyselá (průměrně 15,4–17,9 °Brix), velmi dobrá. Plody mají vysoký obsah antioxidantů a antokyanů, vykazují vysokou antimikrobiální aktivitu a mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní (průměrně 8 dní po odrůdě Triton).

VYUŽITÍ: jedlý keř do malých i velkých zahrad, sadů, do živých plotů i samostatných bobulovinových záhonů. Kulinární využití: plody na čerstvý konzum, ale také na zpracování na džusy, džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí. Listy a listové pupeny se používají k ochucení mléka do dezertů, polévek či do čajů. Léčivé využití: plody mají močopudné a potopudné účinky, zvyšují odolnost vůči infekcím a pomáhají při nachlazení a chřipce. Šťáva z plodů působí proti průjmu a zlepšuje trávení. Listy a pupeny mají čistící, močopudné a potopudné účinky, snižují krevní tlak. Zevně se používají na pomalu se hojící rány a jako kloktadlo na bolavé hrdlo a afty. Semena jsou zdrojem kyseliny gama-linolenové (GLA) a olej z nich se používá také v kosmetice.  

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou, bez zatravnění. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, i chladných.

ODOLNOST: Je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu a často uniká pozdním jarním mrazům. Je náchylnější k napadení klíněnkou rybízovou (Dasineura tetensi) a americkým padlím angreštu (Podosphaera leucotricha, dříve Sphaerotheca mors uvae) či reverzí rybízu (Blackcurrant Reversion Virus, BRV).

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

 
RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řidší korunu – větve se pod váhou ovoce sklánějí. Plodonosný obrost je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova máslovka.

 
PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, láhvovitě protáhlé. Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá, někdy na slunečné straně mírně načervenalá, místy pokrytá rzivými lenticelami, často s odrůdově typickým švem. Celé plody jemně muškátově voní. Dužnina je nažloutle bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasné sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3–5 týdnů po sklizni, v chladu vydrží uskladněná do ledna až února, dozrává velmi postupně.

 
VYUŽITÍ: k přímému konzumu, moštování, kompotům, sušení, výživám a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideální jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, výhřevné, hluboké půdy, protože ze studených, mokrých a drsných oblastí je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuvzdorná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: Francie, INRA, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Cristomorto × Aï, uvedena na trh v roce 1969.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná (má alely S₁S₃), opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače např.: Ferraduel, Supernova, Lauranne, Tuono, Genco, atd.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: jsou velké. Skořápka je tvrdá. Jádra jsou velké (průměrně 1,5-1,8 g, asi 38 % hmotnosti plodu), podlouhlé, jemně zvrásněné, středně hnědé, středně tvrdé a středně křupavé. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je jemně nasládlá, středně výrazná. Má vysoký obsah tuku (55,4 g/100 g).

DOZRÁVÁNÍ: je časné, začátkem září, asi 3 dny po Nonpareil. Plody se snadno sbírají.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale dekorativní jsou i v létě bujným růstem, olistěním a plody a jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje na kulinární i kosmetické účely atd., květy na ovoňání kuchyňských olejů, dužnina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), náchylná na rakovině větví (Diaporthe amygdali), tolerantní vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum) a odolná vůči dierkovitosti listů (Wilsonomyces carpophilus). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Slovensko, Bošácká dolina, krajová odrůda. Synonyma: Jahodárka.

 
RŮST: bujný, tvoří velké stromy s řídkou korunou, roste šlahounovitě, vytváří dlouhé plodonosné oblouky, díky čemuž je rozpoznatelná už z dálky.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, opylivost nebyla prozkoumána, ale plodí v přítomnosti obecně dobrých opylovačů jako Avranšská, Hardyho máslovka, Charneuská, Krivica.

 
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), střídavě vysoká.

 
PLODY: menší až středně velké, baňaté až zakulacené. Slupka je nažloutlá s červenavým líčkem, často s rzí. Dužina je mírně růžová, šťavnatá. Chuť je sladká, velmi příjemná, s jahodovým nádechem, je to delikatesa jak čerstvá tak sušená.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v polovině července, zároveň s Magdalénkou. Je třeba ji sklízet v tvrdé zralosti, rychle dozrává po skladování, vydrží 7-10 dní po sklizni.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, ale především k sušení a výrobě destilátů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu. Vhodná do alejí a velkých sadů, do krajiny.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, nezvykne trpět strupovitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 16. stol.

 
RŮST: růst velmi bujný; strom se dožívá vysokého věku, vytváří mohutnou, řídkou korunu se šlahounovitými větvemi a silným hladkým kmenem.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: malé až středně velké, krátce kuželovité, zaoblené. Slupka je světlezelená nebo mírně nažloutlá, pevná, nepodléhá nárazu ani tlaku. Dužnina je máslovitá, jemná, šťavnatá, příjemně voní, chuť je sladká, sladkokyselá, muškátově kořenitá.

 
DOZRÁVÁNÍ: okolo 15.–22. července, ale sklízí se dříve (ještě v tvrdém stavu, přibližně o týden dříve než úplně dozraje).

 
VYUŽITÍ: raná letní hruška vhodná na přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, vína, zavařování, sušení.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda méně náročná na polohu, ale nejvíce se jí daří v teplých polohách; vyžaduje hlubokou, ne příliš lehkou půdu.

 
ODOLNOST: menší odolnost vůči strupovitosti.

PŮVOD: Maďarsko.

RAST: keř, případně nízký strom rozložitého tvaru, ve vyšším věku má tendenci růst více do šířky, než do výšky, dorůstá do 3 až 5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: brzká, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (20-30 g, 4-6 cm), zploštěle kulovité, zelené barvy, postupně hnědnou. Zralé jsou po uhniličení buď působením mrazu nebo při sběru před mrazy postupně během skladování. Tehdy mají příjemně kyselosladkou, pikantní chuť. Připomínají džem či pikantní výživu obranou přímo ze stromu.

DOZRÁVÁNÍ: brzké, v říjnu.

VYUŽITÍ: přímá konzumace i zpracování na výživy, džemy, ovocné kůže, likéry.

STANOVIŠTĚ: vyhovují jí nižší i střední polohy, roste a prosperuje i ve vyšších, ideálně chráněných lokalitách. Oblíbuje lehčí, propustné půdy s dostatkem vápníku, při adekvátní výživě však prosperuje i na méně kvalitních, těžkých a mělkých jílovitých půdách.

ODOLNOST: odrůda je mrazuodolná do cca. -25 °C, uniká pozdním jarním mrazům, odolná vůči chorobám.

PŮVOD: velmi stará odrůda, pravděpodobně z Francie, možná okolo vesnice Calville v departementu l'Eure. První zmínka o ní je již z roku 1598 v díle Jeana Bauhina.

RŮST: středně bujný až slabý, vytváří širší jehlanovité koruny, vyžaduje častější zmlazovací řez.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, James Grieve, Krasokvět žlutý, Parména zlatá, Průsvitné letní, Peasgoodovo, Zuccalmagliova reneta.

PLODNOST: raná až středně raná, výška a pravidelnost závislá na pěstitelských podmínkách.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–270 g, výběrové plody i 400 g), pravidelně tupě kuželovité, kalvilovitě žebrované s 5 většími a 5 menšími žebry. Slupka je jemná, žlutozelená, na stromě modře ojíněná, v plné zralosti žlutá, jen někdy s jemným červenkastým líčkem, jemná, mírně mastná. Dužnina je žlutobílá, velmi jemná, křehká, šťavnatá. Chuť je vynikající, příjemně sladkokyselá, jahodově kořenitá, se vzácnou ananasovou příchutí. Je to jedno z nejchutnějších jablek vůbec.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň okolo poloviny října, konzumně dozrává v listopadu až prosinci, vydrží uskladněné do března. Lehce se otlačí.

VYUŽITÍ: vynikající stolní odrůda s relativně dobrou trvanlivostí při opatrné manipulaci.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ale ne suché, chráněné, ale ne uzavřené, s dostatečně vlhkou, výživnou, hlinitou půdou. Vhodná zejména do zahrádek, nejlépe z jižní strany zdí do teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, slabě v květu. Silně náchylná ke strupovitosti, padlí, rakovině, poškození hmyzem: vlnatkou krvavou i obaleči.

PŮVOD: Španělsko, vyšlechtěna ve výzkumném ústavu CEBAS (Centro de Edafología y Biología Aplicada del Segura) pod vedením Federica Dicentu jako kříženec genotypu S5133 × Lauranne, uvedena na trh byla v roce 2007. Synonyma: Pentacebas.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, hmyzem opylitelná, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstována samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Makako, může zvýšit úrodu. Kvete velmi pozdě, cca. 12-23 dní po středně brzy kvetoucí odrůdě Nonpareil či 10-20 dní po Ferragnès.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i 2 t jader na ha v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou středně velké až menší, dobře se loupou po dozrání. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovitá až podlouhlá, menší (průměrně 1,0 g, průměrně 27-30 % hmotnosti plodu), hladká, světlá. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je velmi dobrá a sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl cukrů (průměrně 4,43 %) a tuků (55,73 %).

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, již začátkem září či dokonce koncem srpna, (10 dní před Ferragnes, 7 dní před Nonpareil).

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná ve dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: téměř celá Evropa po Ural a Kavkaz. Na Slovensku rozšířen zejména v nížinách (tvrdé lužní lesy) a pahorkatinách, výše jen roztroušeně v porostech jiných dřevin.

RŮST: pomalý, dorůstá výšky 30–50 m a šířky 30 m. Kmen je v mládí zakřivený, později vzpřímený, v zápoji rovný, koruna je nepravidelná, hustá, široká. Borka je olivově hnědá, nejprve hladká, poté popraskaná a hrubá až do 10 cm. Listy jsou řapíkaté, čepel podlouhle až obvejčitá, na bázi s výraznými oušky, pravidelně peřenolaločnatá se 6–8 tupými laloky. Kořenový systém je kůlový a velmi hluboký. Majestátní, dlouhověký strom, dožívá se 500, výjimečně i 1000 let.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizosprašný, kvete v květnu, snadno jej opylí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, po asi 70–100 letech. Velmi variabilní v závislosti na genetických predispozicích semenáčů a na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou stopkaté, číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často po délce nevýrazně pruhované.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný také jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitér či ve skupině ve volné krajině. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo, dají se použít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Včely sbírají jeho pyl, ačkoli je pro ně méně výživný. Kulinární využití: Je významným tvůrcem medovice, tedy včelařskou dřevinou. Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) se tyto dají použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, úplavice, horeček, krvácení. Zevně se používá k vymývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné, používá se ve stavebnictví, truhlářství, na výrobu sudů. Z duběnek, tedy hálek hmyzu na listech, lze získat třísloviny a barvivo využitelné jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale snáší i mírné zastínění. Je to druh se širokou ekologickou amplitudou, snáší kontinentální i oceánské klima. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu. Je silně větruodolný, dobře snáší znečištění ovzduší či zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Slovensko, obec Medné, která je součástí obce Lednické Rovne v okrese Púchov, známá již ve 2. pol. 18. století, rozšířená i v Maďarsku. Synonyma: Emilio Mednyanszky, Cerise de Medne, Mjednianska.

RŮST: bujný, v mládí velmi bujný, tvoří velké, mohutné, hustší koruny, kosterní větve směřují kolmo vzhůru, spodní se rozkládají do šířky, jen okrajové větve pod vahou úrody mírně převisají. Je velmi houževnatá a dlouhověká.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Kvete brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohly být Rychlice německá a Lyonská raná.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 7 g), nepravidelného tvaru, někdy kulovitého, jindy srdčitého, z boku zploštělého. Slupka je velmi lesklá, tmavě červená až černá. Dužnina je středně tuhá až tuhá, sytě červená, velmi šťavnatá, šťáva velmi dobře barví. Chuť je výborná, příjemně sladce kořenitá. Peckа je v poměru k plodu malá.

DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává v 1.–2. třešňovém týdnu, obvykle začátkem června až kolem 10. června, dříve než Lyonská raná.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, šťávy, sirupy, likéry, džemy, na pečení a sušení. Dobře snáší přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné. Na půdu není náročná, roste dobře ve všech dostatečně propustných a zároveň dostatečně vlhkých půdách, aby plody nebyly drobné. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a v květu. Raným dozráváním uniká vrtuli třešňové, takže nebývá červivá. Je málo náchylná k praskání plodů a jejich monilióze (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Německo, Geisenheim nad Rýnem, vypěstoval Rudolf Goethe jako semenáč Landsberské renety v roce 1882, v roce 1891 poprvé plodila. 

RŮST: v mládí bujný růst, brzy ustává, vytváří široce kuželovitou až převislou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzo. Vhodní opylovači např.: James Grieve, Ananásová reneta, Coxova reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, každoroční, velmi bohatá. 

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150–190 g, ale i 320 g, při přetížení plodností na vysokokmenech jen kolem 130 g), tupě žebrované, zploštělé. Slupka je lesklá, mastná, žlutozelená, v plné zralosti sytě žlutá s nepatrným světle červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, jemnozrnná, velmi šťavnatá. Chuť je výborná, sladkokyselá, mírně kořenitá, aromatická. Má vyšší obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává v prosinci, uskladněné plody vydrží v dobrém stavu do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, moštování, ale i další všestranné zpracování, zejména sušení či pečení nebo výrobu výživ. Plody jsou vhodné proti překyselení žaludku.

STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, otevřené polohy a hluboké hlinité půdy. Nesnáší mrazové polohy, je vhodná do teplých a středně teplých poloh. 

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k rakovině, monilii a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Německo, Rottum v Horním Švábsku, v r. 1903 ji objevil Jakob Fischer na okraji lesa v bezprostřední blízkosti svého pozemku jako náhodný semenáč s velkými listy. V roce 1912 tento strom poprvé přinesl ovoce a v roce 1914 byla některá z těchto jablek prezentována odborníkům z Württemberského zahradnického svazu ve Stuttgartu a následně byla po svém objeviteli pojmenována Jakob Fischer.
RŮST: bujný, zdravý, tvoří rovné kmeny, používá se i jako kmenotvorná odrůda. Vytváří velké, široce pyramidální koruny, časem převisající pod vahou úrod.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy a dlouho, ale je špatným opylovačem pro jiné odrůdy (triploid). Vhodní opylovači: Alkmene, Berlepschova reneta, James Grieve Red, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (až 500 g), ploše kulovité, nepravidelné. Slupka je světle žlutá, překrytá svítivě červeným výrazným pruhovaným či mramorovaným líčkem na velké části plodu, často modrofialově ojíněná. Dužnina je zelenobílá, měkká, šťavnatá, aromatická, na vzduchu rychle hnědne. Chuť je sladká, ovocná, jemně nakyslá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna až začátkem září, konzumně dozrávají přímo při sklizni, plody vydrží asi 3–4 týdny, rychle moučnatí.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i na pečení, výrobu moštů, kompotů či výživ.
STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na stanoviště a půdu, nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda a lokality s pozdními jarními mrazy. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, dobře odolná proti strupovitosti a padlí, středně odolná proti rakovině.

Krásný, dekorativní, dlouhověký strom, roste do výšky 20–25 metrů, vytváří široce rozloženou korunu, borka je u mladých stromů šedo-hnědá, hladká, u starších stromů šupinatá, listy jednoduché, peřeně laločnaté s 3–4 páry laloků (zářezů), na podzim často sytě oranžově červeně zbarvené. Kvete v květnu. Plod je elipsoidní až hruškovitá malvice o velikosti do 1,5 cm, slupka je žlutohnědá až hnědá, tečkovaná, kožovitá. Plod je v plné zralosti jedlý, chutí připomíná datle. Teplé, suché, slunné stanoviště, odrůda vhodná do krajinných výsadeb. Není citlivá na mrazy ani na vysoké teploty. Plody vhodné k výrobě džemů, likéru, sušení i k přímé konzumaci, dobrý zdroj potravy pro ptactvo. V prvních 2–3 letech tvarovací řez, později stromu ponecháme volný růst, v případě potřeby odstraňujeme ostré větvení. Původem ze Slovenska.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z bývalého SSSR, název znamená "plodná".

RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, rozložité, ploše kulovité koruny. Raší středně brzy a brzy ukončuje vegetaci.

OPYLOVACÍ POMĚRY: neznámé, zřejmě částečně samosprašná. Kvete středně brzy.

PLODNOST: vysoká až velmi vysoká (v rozmezí 35-100 kg/strom).

PLODY: středně velké (200-250 g), variabilního, jablíčkového, válcovitého či hruškovitého tvaru. Slupka je světlá, citronově žlutá, měkčí, s výrazným ochmýřením, které mizí při dozrávání plodů. Dužnina je bílá s krémovým nádechem, měkčí, šťavnatá, jemně nakyslá, aromatická, vynikne po tepelné úpravě. Má střední obsah cukrů a střední obsah kyselin. Obsah vitamínu C je mezi kdouloněmi vysoký (průměrně 79 mg/100 g hmotnosti čerstvých plodů), podobně i obsah vápníku (průměrně 19 mg/100 g hm. čerstvých plodů) a hořčíku (průměrně 11 mg/100 g hm. čerstvých plodů).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 3. dekádě září, v říjnu, přibližně 17 dní po odrůdě Vranja, 9 dní po odrůdě Muškatnaja.

VYUŽITÍ: plody vhodné zejména na tepelné zpracování: výrobu džemů, pyré, dýňového "sýra", ale i na sušení, moštování, výrobu destilátů. Je třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. 

STANOVIŠTĚ: chráněné sluneční stanoviště. Půda vlhká, dobře odvodněná, hlinitá, hlinitopísčitá-piesčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh a chráněných chladnějších.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, podobně jako odrůda Muškatnaja. Obvykle dobře uniká mrazům v květu.

PŮVOD: Japonsko, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kosui x Hiratsuka 1 z roku 1954, uvedená na trh v roce 1972. Synonyma: Housui.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný na asijskou hrušeň, tvoří rozložité až převislé koruny, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete velmi brzy (okolo poloviny dubna). Vhodní opylovači např.: Shinseiki, Shinsui, Nijisseiki, Kosui, Chojuro, Shinko, Ichiban, Zaosuli, Jin Hua, Kieffer, Kirgizskaja Zimnaja. Nevhodným opylovačem je odrůda Niitaka.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná, v zemi původu 35–40 t/ha.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 200–300 g), kulaté, mírně zploštělé, bez žeber nad kalichovou jamkou. Slupka je hladká, žlutozlatá, později celá překrytá jemně rezavou barvou, bez ojínění, s množstvím světlých lenticel – teček. Dužnina je žlutobílá, šťavnatá, jemná, křupavá, osvěžující a měkká. Chuť je sladká s jemnou kyselinkou, výrazně aromatická, velmi dobrá. Z vyšších poloh je méně sladká. Obsah cukrů je průměrně 13,7 %, kyselin 0,188 %.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, sklizeň koncem srpna až v polovině září, konzumně dozrává v září, uskladněné plody vydrží do konce října.

VYUŽITÍ: zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, výrobu přesnídávek, džemů, moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje hluboké, hlinité půdy s dostatkem vláhy, ale snese i těžší, jílovitou půdu. Vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí pro hrušně.

ODOLNOST: Je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, silně odolná vůči alternárii (Alternaria alternata) a málo náchylná k praskání plodů. Během chladného léta mohou mít některé plody sklovitou dužninu. Je dobře odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia inaequalis), i když citlivější na u nás se zatím nevyskytující asijskou strupovitost (Venturia nashicola) a středně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: Čechy, konec 18. stol.

 
RŮST: růst bujný, vzpřímený, vytváří krásnou, velkou a dosti hustou, široce jehlanovitou korunu a zdravý, rovný kmen.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Avranšská, Williamsova.
PLODNOST: středně vysoká.

 
PLODY: středně velké až velké plody úhledného, vejčitého tvaru, někdy protaženého u stopky. Plody bývají zhrbolené, po jejich délce se táhne širší mělká rýha. Slupka je velmi jemná, lesklá, částečně mastná, světle zelená, při dozrání zelenkavě žlutá, světle hnědě tečkovaná, mramorovaná. Bílá dužnina je velmi jemná, v okolí jádřince zrnitá. Je šťavnatá, rozplývavá, máslovitá, chuťově velmi sladká, muškátová.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. pol. října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu; skladovatelnost do prosince, v chladu a s mírnou ztrátou chuti až do března.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba ovocného koňaku a likéru, výroba džemů, zavařování.

 
STANOVIŠTĚ: polohy nižší, teplejší, ale i vyšší a chladnější – na chráněném stanovišti; půda hluboká, hlinitá nebo hlinitopísčitá. Ve slabé, vlhké a studené půdě jsou plody malé a skvrnité.

 
ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, v nevhodných podmínkách náchylná ke strupovitosti.

Slabě rostoucí podnož pro třešně a višně, vhodná do menších zahrad. Mělčí kořenový systém, vyžaduje kvalitnější půdy a závlahu v suchém létě. Plodnost raná, kvalita plodů výborná. V prvních letech se doporučuje opora.

PŮVOD: Francie, Sainte Bazeille, školka Pépinières Lalanne, selekce z volného opylení odrůdy Payne, množit se začala v roce 1985. Synonyma: Pierral.

RŮST: umírněný, kompaktní, obvykle dorůstá do výšky a šířky jen 4-5 m, doporučený spon výsadby je 4x5 až 7x8 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Je protandrický, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí a překryv jejich kvetení je relativně krátký, takže k dosažení vyšší úrody jej doporučujeme vysazovat spolu s jinými odrůdami. Kvete pozdě, začíná rozkvétat po odrůdě Chandler, ale asi 5-8 dní před Franquette. Vhodní opylovači např.: Chandler, Fernette, Franquette, Fernor atd. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Rodí i na bočních výhonech, nejen na koncových.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 12-14 g, 30-38 mm), typicky kulovitého tvaru. Skořápka je pevná, ale snadno loupatelná. Jádro je světlejantarové barvy a tvoří 44-55 % hmotnosti plodu. Chuť je výborná, jemná, sladká, aromatická, krémová bez hořkosti. 

DOZRÁVÁNÍ: koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, ale i k cukrárenskému využití vcelku, či v nakrájené či pomleté podobě a k lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou - nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný do teplých i středně teplých poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolný ve dřevě, středně mrazuodolný v květních pupenech během zimy a díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolný vůči antraknóze (Gnomonia leptostyla), přičemž ta se projevuje zejména na listech, téměř vůbec na plodech, středně odolný vůči bakterióze způsobované bakterií Pantoea agglomerans, odolný v listech, ale náchylnější v plodech vůči bakterióze způsobované Xanthomonas arboricola pv. juglandis.  

PŮVOD: Japonsko, zejména ostrov Hokkaido, kde je často pěstován v odrůdách. Jde konkrétně o semenáč odrůd druhu Juglans ailanthifolia var. cordiformis, tedy ve vedeckej terminológii ořechu pajaseňolistého var. srdcotvarého, konkrétně odrůd Simcoe (80 %), Jewelbox a Stealth.  

RŮST: bujný, botanický druh dorůstá do výšky až 25 m v dobrých podmínkách, semenáče kulturních odrůd mohou být menší. Vytváří široce rozložitou, silně rozvětvenou korunu. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, větrem opylovaný, jednodomý se samičími a samčími květy. Málokdy se překrývá čas kvetení samčích a samičích na dosažení úrody je třeba vysadit alespoň 2 nebo četná semenáče či skombinovať s odrůdami. Vhodné opylovače: Imshu, případně Kalmar, Shubert.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravděpodobně mírně alternuje v 2-3-letých cyklech.

PLODY: zploštěle vejčité plody v plstnatej, lepkavé rubine po až 20 ks ve vajcovitom hroznu. Ořechy jsou variabilnej velikosti, ale podle rodičů velké, srdčitého, pravděpodobně širšieho tvaru. Skořápka je pravděpodobně po rodičoch tenčí a dobře louskatelná i louskáčkem Drosselmeyer. Jádro dobře vyplňuje skořápku a je také srdčitého tvaru. Chuť je výborná, sladká, máslovitá, někomu připomíná mandle či dokonce para ořechy.  

DOZRÁVÁNÍ: středně časné až pozdní (asi 2 týdny po odrůdě Imshu), tedy kolem poloviny října.

VYUŽITÍ: jádra zejména na přímý konzumaci, ale i cukrářskému využití (nejen mleté ořechy, ale i vcelku, díky tvaru jádra je velmi dekorativní). Skořápky využitelné na dekorativní účely - náušnice, prívesky apod.

STANOVIŠTĚ: sluneční, chráněné před silným větrem, nejlépe s hlubokou, vlhkou, ale dobře odvodněnou, hlinitou půdou, preferuje mírně zásaditou půdu. V rámci rodu Juglans je tento druh najmrazuodolnejší, tedy vhodný do teplých, středně teplých i chladných chráněných poloh. 

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě, raší i rozkvétá později než ořechy královské, takže lepší uniká pozdním jarním mrazům, ale květy může poškodit už teplota kolem -2 °C.

Původní euroasijská dřevina, vhodná pro slunná místa v parcích. Na jaře vyniká bílými květy, v létě krásnými plody a na podzim zbarvením listů. Plody jsou atraktivní pro ptactvo. Stromovitý keř hustého, kulovitého vzrůstu, dorůstající do výšky cca 4 m.
Nenáročná, atraktivní dřevina vhodná pro slunná místa v parcích. Na jaře vyniká bílými květy, v létě krásnými plody a na podzim zbarvením listů. Stromovitý keř hustého, kulovitého vzrůstu, dorůstající do výšky cca 4 m. Kůra je zpočátku hladká, šedohnědá, později podélně rozpukaná. Listy se na podzim zbarvují ze zelena do hnědočervena. Keř kvete v květnu velkými shluky smetanově bílých, vonných květů. Plody tvoří drobné (7–10 mm), zploštělé peckovičky s lesklou slupkou – zpočátku zelené, v srpnu se barví na světle červené, později až černé. Plody jsou atraktivní pro ptactvo. Odolnost vůči suchu i mrazům. Světlomilná, teplomilná dřevina. Stanoviště slunné/polostín, křovinaté stráně, skalnaté suché svahy, vápenité půdy. Výskyt na Slovensku od nížin až do 1300 m n. m. Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

PŮVOD: nejistý, buď z Německa ve 2. pol. 19. století vypěstovaná školkařem Küpperem v Guben an der Neiße v Dolní Lužici a uvedená na trh v r. 1887/88 nebo dovezená do Německa z Francie ještě během francouzsko-německé války v letech 1870/71. Známá byla i jako Küpperova raná nebo Früheste der Mark (Nejranější z kraje).

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké pyramidální, později až kulovité, ale celkově menší koruny, relativně řídké, vhodné i do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní vodorovně, později až převisle.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Lyonská raná, Velká černá chrupka, Büttnerova, Braunauer, případně i později kvetoucí Napoleonova.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku.

PLODY: menší (průměrně 3,5-5 g), s nepravidelným tvarem, srdčitým až kulovitým, slupka je lesklá červená, později tmavohnědočervená, vínově červená; dužnina je měkká (srdcovka), červená, v plné zralosti fialově hnědá, středně šťavnatá, málo barvící, dobrá, sladká, lehce sladkokyselá, jemně aromatická, je třeba ji nechat plně dozrát a neuspěchat sklizeň. Pecka jde dobře oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: 1. den třešňového týdne, je to nejranější odrůda, od které se počítají třešňové týdny. Podle lokality a průběhu počasí dozrává koncem května až začátkem června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale vzhledem k dobré oddělitelnosti pecky od dužniny je využitelná i k jinému zpracování, včetně sušení. Plody v červené zralosti dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje teplé polohy s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou a vápnitou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. V suchých půdách jsou plody drobné, podobně i v jílovitých, kde navíc stromy trpí klejotokem. Teplé polohy jí svědčí nejen kvůli malé mrazuvzdornosti brzy kvetoucích květů, ale i kvůli tomu, že se nejlépe projeví její hlavní přednost – ranost a plody jsou kvalitnější.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, ale slabě v květu, středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, náchylnější k monilióze po popraskání.

PŮVOD: východní část Severní Ameriky, od J části kanadského Ontaria až po Floridu, Texas a SV Mexiko, kde roste na středně vlhkých stanovištích podél vodních toků, ve smíšených lesích a na jejich okrajích, ale i na sušších, křovinatých svazích s jižní orientáciou a v kaňonech. Na západního straně kontinentu ho strieda druh judášovec západní (Cercis occidentalis).

RŮST: středně bujný. Je to opadavý keř až strom, dorůstající do výšky až 8-10 (někdy až 12) m a šířky 6-10 m. Kmen má většinou křivý, korunu širokou, borka je tmavošedá až hnědá, hladká, později rozbrázděná. Listy rostou střídavě, se stopkou, jsou široce vejčité až srdčité, se špičkou na konci, dlouhé 6-11 cm.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašný, opylovaný hmyzem, jednodomý s oboupohlavnými květy. Rozkvétá v dubnu až květnu (červnu) množstvím růžových či purpurových květů tvarově typických pro čeleď bobovité po 4-8 ks na starých větvích nebo i přímo na kmeni ještě před olistěním.

PLODNOST: raná až středně raná, ve věku 4-7 let, v případě přítomnosti geneticky odlišných jedinců je vysoká a pravidelná. 

PLODY: středně velké lusky (průměrně 6-8 cm x 1,5 cm) dozrávající ze zelené do vínově hnědé barvy. Obsahují průměrně 6-8 kulatých semen.

DOZRÁVÁNÍ: během října, vydrží na stromě po celou zimu.

VYUŽITÍ: je to keř či strom velmi dekorativní zejména na jaře, když je doslova obalený výrazně růžovými či purpurovými květy, ale i později srdčitými listy a množstvím lusků, které ho zdobí i během zimy. Je vhodný zejména do zahrad, parků, městské zeleně, ale i do včelnic. Kulinární využití: květy se jedí syrové, mají příjemnou nakyslou chuť a obsahují mnoho vitamínu C, lze je použít na ozdobu salátů, dezertů či obložených chlebíčků. Pupeny se dají nakládat či použít jako náhrada kapary. Léčivé využití: čaj z lyka je velmi trpký, používá se proti horečce, průjmu a dyzentérii. Technické využití: kůra mladých větví se dá použít v košíkářství. Dřevo je těžké a pevné, lze použít v řezbářství.

STANOVIŠTĚ: preferuje sluneční, ale snese i slabý polostín. Daří se mu ve většině půd, pokud nejsou zamokřené, preferuje hluboké písčitohlinité. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je vysoce mrazuvzdorný v dřevě až do -28,9 až -34,4 °C. Květy a mladé listy jsou náchylné na zmrznutí. Dobře snáší znečištění ovzduší a vysoké teploty. V chladnějších lokalitách, kde nestihne dobře vyzrát dřevo, je náchylný k poškození houbou hlívou červenou (Nectria cinnabarina).

Zdroj fotografií: plants.ces.ncsu.edu, www.treesandshrubsonline.org.

PŮVOD: Moldavsko, Kišiněv, Ovocnářský institut, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Vídeňská x Decana N.Krier v roce. Synonyma: Novembra, Xenia.

RŮST: mírný, tvoří bohatě rozvětvené pyramidální koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována, jednodomá s oboupohlavnými květy. Rozkvétá brzy a kvete dlouho. Vhodné opylovače např.: Blanka, David, Konference a jiné brzy a středně brzy kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, vyžaduje probírku plodů.

PLODY: jsou velké až velmi velké (300-400 g, někdy až 700 g), hruškovitého tvaru. Slupka je žlutozelená, zejména u kalichu může být pokrytá rzí. Dužina je velmi šťavnatá, sladká, rozplývavá. Chuť je výborná s výrazným aroma.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumně dozrávají v listopadu, vydrží uskladněné v chladu do ledna či až do května.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, výživy, k pečení, sušení, moštování či výrobě destilátů.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je silně odolná vůči strupovitosti a bakteriální spále, vyšší odolnost vůči rzi hruškové, středně odolná vůči sazovosti, méně vůči méře hruškové a vůči roztočci vlnovníku hruškovému (Eriophyes pyri).

PŮVOD: USA, Indiana, Adamsboro v okrese Cass, vznikla jako semenáč neznámého původu na farmě Davida Floryho v roce 1876.

RŮST: v mládí velmi bujný, později středně bujný, vytváří kulovité, později až převisle kulovité, přiměřeně husté koruny s kosterními větvemi nasazenými v mírně tupém úhlu, s množstvím středně dlouhého plodonosného obrostu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Gloster, Golden Delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Starking Delicious.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná, ob rok vyšší.

PLODY: středně velké až velké, kulovité až vysoko kulovité, tvarově docela vyrovnané, nepravidelně oblou rebrovité, u většiny plodů s ostrým švem typickým pro tuto odrůdu, mírně stlačené na jednu stranu. Slupka je hladká, lesklá, mírně mastná a pevná, žlutozelená až slámově žlutá s oranžovým až hnědooranžovým líčkem. Dužina je žlutavá, jemná, křehká, šťavnatá, výrazně voní a na vzduchu jen jemně hnědne. Chuť je velmi dobrá až vynikající, kyselosladká, příjemně kořenitá s banánovým nádechem.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. polovině října, dozrává v prosinci a vydrží do dubna. Plody nevadnou.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, sušení, pečení nebo výrobu výživ. Dopravu snáší dobře jen po sklizni.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, s úrodnou, dostatečně vlhkou půdou. Vyžaduje teplejší až středně teplé, chráněné, ale neuzavřené polohy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější k namrznutí zejména po velké úrodě, silně mrazuodolná v květu. Méně odolná vůči strupovitosti, středně odolná vůči padlí. Plody nebývají napadány obaleči, takže nečervivějí.