Díky rozmanité nabídce slunomilných i stínomilných druhů dokážeme uspokojit potřeby každého zahrádkáře. Tyto nenáročné rostliny vás budou těšit rok co rok bohatým kvetením a minimálními nároky na údržbu. Nechte svou zahradu rozkvést a přineste do ní harmonii barev, vůní a života.
Vyberte si druh ovocného stromu
Vyberte konkrétní druh nebo pokračujte níže a použijte podrobné filtry.
Nenašli se žádné produkty
Použijte méně filtrů nebo odstraňte všechny
PŮVOD: Nizozemsko, Dalfsen, vyšlechtil ji jako mezidruhového křížence agastache vrásčité (Agastache rugosa) a agastache anýzové (Agastache foeniculum) Coen Jansen v roce 2002. Jansen hledal rostlinu, která by kombinovala mrazuvzdornost amerického druhu (A. foeniculum) s robustností a dlouhověkostí asijského druhu (A. rugosa). Tento kultivar je v současnosti považován za jeden z nejlepších na trhu díky tmavomodrofialovým květům a mimořádné odolnosti.
RŮST: bujný, trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 90-110 cm a šířky 60 cm. Kopinaté až vejčité listy jsou modrozelené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní, ale velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím tmavomodrofialových květů uspořádaných do vysokých klasnatých květenství. Květní pupeny jsou téměř černé - od toho je odvozen i název odrůdy.
PLODNOST: jako mezidruhový hybrid pravděpodobně netvoří plody.
PLODY: netvoří plody, pokud ano, jsou to hnědé tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinářské využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale i k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.
STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: mrazuodolná do přibližně -24 °C až -28 °C. Náchylnější na poškození pozdními jarními mrazy a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí. V zamokřených půdách může trpět hnilobou kořenů.
PŮVOD: druh agastache svraskalá (Agastache rugosa) pochází z V Asie (Japonska, Číny, Koreje). Původ odrůdy Alabaster není přesně znám, ale je výsledkem selekce z bílých forem (Agastache rugosa f. albiflora).
RŮST: bujný, je to trvalka s přezimujícím kořenem, dorůstá do výšky 60-90 cm a šířky 45-60 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzem opylovaná, velmi navštěvovaná opylovači. Kvete velmi dlouho, v červnu až říjnu velkým množstvím krémově bílých až bílých oboupohlavných květů uspořádaných do vysokých klasnatých květenství.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody, ale při ponechání květů po odkvětu je vysoká.
PLODY: hnědé, žebrovité tvrdky se semeny.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, léčivá i jedlá bylinka, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače, včetně včel, čmeláků a motýlů. Kulinářské využití: květy a listy s vůní na pomezí anýzu, lékořice a máty se používají jako jedlá dekorace dezertů, do salátů, limonád, alkoholických míchaných nápojů. Ale také k ochucení kompotů, omáček, dresinků, bílého masa, ryb, zeleniny apod. Léčivé využití: čaj, tedy nálev z listů působí protizánětlivě, antibakteriálně a protivirově. Stimuluje imunitní systém a používá se proti nachlazení, horečce, slabému srdci. Usnadňuje trávení, působí proti křečím a uklidňuje. Obklad z listů a stonků se používá k hojení popálenin.
STANOVIŠTĚ: slunečné, s dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: je mrazuvzdorná do přibližně -23 °C až -24 °C. Náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy a slimáky při rašení, jinak jen někdy trpí padlím či rzí.
PŮVOD: druh z východní Asie a Japonska, kde je pěstován a šlechtěn celá staletí. Tento kultivar pochází z USA, Virginie, Mobjack Nurseries, našel jej John Machen, Jr. jako tetraploidní verzi odrůdy Francee na začátku 90. let 20. století a na trh ji uvedl v roce 1994.
RŮST: středně rychlý až rychlý, do plné velikosti doroste za 2 až 5 let. Dorůstá do trsu o výšce 50 cm a šířce 100 cm, s tmavě zelenými, oválnými až srdčitými listy s bílým okrajem a oválnou bází, o rozměrech přibližně 18x15 cm. Oproti odrůdě ""Patriot"", které se podobá, mají listy užší a světlejší okraj a tmavší a lesklejší střed. Na líci jsou listy lesklé, na rubu matné. Po vyrašení si listy chvíli udržují tvar malé mističky.
OPYLOVACÍ POMĚRY: opylovaná hmyzem, je tetraploid, kvete levandulově fialovými, zvonkovitými, nevonnými květy v červenci až srpnu.
PLODNOST: zřídka vytváří plody, nepěstuje se kvůli nim.
PLODY: tobolky s více semeny.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září.
VYUŽITÍ: velmi okrasná a dokonce i jedlá rostlina do polostínu a stínu stromů i budov, kombinovatelná s jinými odrůdami host. Kulinární využití: jedlé jsou mladé výhony, mladé řapíky listů a mladé listy, které se jedí vařené nebo dušené zejména v asijských zemích. Chuťově se trochu podobají chřestu. Jedlé jsou i květy za syrova s méně výraznou chutí, ale velmi dekorativní do salátů a dezertů k tmavým polevám.
STANOVIŠTĚ: polostín až silnější stín. Tato odrůda, podobně jako ostatní s bílými částmi listů, nesnáší přímé sluneční záření. Upřednostňuje lehčí, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou písčitohlinitou či hlinitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v oddenku (minimálně do -28 °C, možná až do -40 °C). Je mírně odolná vůči plzákům a šnekům.
PŮVOD: druh má původ ve východní Asii, vyskytuje se ve východní Číně (od SV Jün-nanu na jihu až po Chej-lung-ťiang na severu), v Koreji a Japonsku a na ruském Dálném východě, kde roste na křovinatých stráních a v v lesních lemech, na slunných lukách a pastvinách až do výšky kolem 2000 m n.m. Odrůda Astra Blue je součástí řady Astra a byla vyšlechtěna v Nizozemsku ve školce Sakata Ornamentals ve 2. polovině 90. let 20. století.
RŮST: velmi umírněný, je to v kořeni přezimující trvalka dorůstající jen do výšky asi 55 cm a šířky asi 60 cm. Na podzim se vybarvuje do kombinace purpurové se žlutou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: minimálně částečně samosprašný, hmyzem opylovatelný, jednodomý s oboupohlavnými květy. Kvete až 9 cm velkými, levandulově modrými květy od začátku července až po začátek září. Před rozvinutím vypadají pupeny jako velké balóny, od toho je odvozen rodový název.
PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká. Nepěstuje se pro plody, ačkoli se může množit semeny při zachování vlastností mateřské rostliny.
PLODY: kulovité až oválné 5pouzdré tobolky dlouhé až 25 mm obsahující 5 semen.
DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až říjnu podle lokality.
VYUŽITÍ: jako velmi dekorativní trvalka vhodná do trvalkových záhonů ve společnosti jiných balónovníků či zvonků, nektarodárná a velmi atraktivní pro různé opylovače. Vhodná i jako jedlý a okouzlující okraj zeleninových záhonů, do polostínu k růžím, stromům apod. Kulinářské využití: květy jako efektní jedlá dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale i nápojů. Mají mírně sladkastou příchuť. Díky velikosti a pevnosti jsou velmi vhodné k naplnění sladkými a slanými krémy, pěnami, kuličkami z měkkého sýra, marcipánu či nasekanými čerstvými bylinkami či k naplnění cukrem, medem, sirupem, skořicí apod. a plavání v podobě malých lodiček na povrchu nápojů. Použít se dají i balónovité pupeny. V korejské, japonské a východočínské kuchyni se využívají i mladé rostlinky a kořeny do salátů, nakládané zeleniny. Léčivé využití: rostlina se dlouho používá v čínské tradiční medicíně, její pozitivní účinky byly ověřeny i západní medicínou. Kořeny z 2-3letých rostlin se sbírají na jaře nebo na podzim, oloupou se použijí čerstvé. Obsahují saponiny, flavonoidy, polyfenoly a další látky. Používají se proti vnitřním parazitům, astmatu, zvýšenému cholesterolu, kašli, zánětům, ke snížení krevního tlaku a cukru v krvi, blokují uvolnění histaminu. Používá se proti vlhkému kašli, nachlazení, bronchitidě, infekcím krku, plicním abscesům. V Koreji jej používají i proti vysokému krevnímu tlaku a cukrovce.
STANOVIŠTĚ: slunečné či slabý polostín, s lehkou, písčitou či písčitohlinitou, dobře odvodněnou půdou, aby dobře přezimovala.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v kořeni do asi -34 °C za předpokladu dobře odvodněné půdy, v květu uniká pozdním jarním mrazům. Je málo náchylná k chorobám, potrápit ji mohou slimáci a plzáci, zejména na jaře.
PŮVOD: Německo, vyšlechtil ji Reimer Kordes v roce 1958 jako kříženec odrůd Robin Hood x Virgo. Synonymum: Schneewittchen®, Fée des Neiges, Iceberg, Sneeuwwitje.
RŮST: středně bujný, vzpřímený, keřovitý, dorůstá do výšky 75-150 cm, šířky 60 cm. Má lesklé, světle zelené listy.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylovací s oboupohlavnými květy, hmyzem opylovací, ale aby si zachovala původní vlastnosti, je třeba ji množit vegetativně. Kvete bohatě ve vlnách po celé léto bílými či krémovými, velkými (průměrně 5 cm), poloplnými, jemně vonnými květy se 17-25 okvětními plátky v malých květenstvích. Má dlouhé, špičaté puky.
PLODNOST: nepěstuje se primárně pro plody, ale při ponechání odkvetlých květů se vyvinou.
PLODY: šípky jsou menší. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a bohaté na vitamíny C, A, E a flavonoidy.
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu a listopadu.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní růže vhodná do smíšených záhonů v kombinaci s jinými růžemi, levandulemi či cibulovinami, i k řezu do kytic. Kulinářské využití: středně aromatické, nahořklé květy se dají použít čerstvé do krémů a k ozdobení dezertů, salátů, k výrobě růžového želé, zmrzliny, likérů, jako sušené i k výrobě čajů či žlutého pomletého prášku k ozdobě dezertů. Šípky jsou, stejně jako všechny šípky, jedlé a použitelné po promrznutí za syrova nebo sušené do čaje. Léčivé a kosmetické využití: květní plátky mají antibakteriální účinky, používají se při nachlazení, infekcích průdušek, gastritidě, průjmu či depresi a letargii. Externě se používají k výplachu očí při očních infekcích, jako kloktadlo při bolesti v krku a povrchových poraněních pokožky. Šípky obsahují mnoho vitaminu C, A a E a flavonoidů a používají se při nachlazení.
STANOVIŠTĚ: slunečné, preferuje hlinité půdy s dostatečnou vlhkostí, ale dobrým odvodněním.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v zimě dřevina do -28,9 °C až -31,7 °C, na jaře vyžadují mladé výhony ochranu před pozdními jarními mrazy. Velmi dobře odolná vůči chorobám a dobře snáší zastínění.
PŮVOD: druh z východní Asie a Japonska, kde jsou pěstovány a šlechtěny po celá staletí. Kultivar Fragrant Bouquet vyšlechtil v roce 1982 známý šlechtitel host Paul Alden jako křížence mezi odrůdami Fragrance x Fascination.
RŮST: středně rychlý. Dorůstá do trsu o výšce 35-50 cm a šířce 80-90 cm, s jablkovězelenými, srdčitými, vlnitými listy s výraznou žilnatinou a krémovým lemem a rozměry přibližně 15x10 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě cizosprašná, hmyzem opylovatelná. Kvete od začátku července do srpna bílými, zvonkovitými, silně voňavými květy.
PLODNOST: nepěstuje se kvůli plodům, ale v případě přítomnosti jiné odrůdy je plodnost vysoká.
PLODY: suché, pukavé tobolky obsahující více semen, které si nezachovávají vlastnosti odrůdy.
ZRÁNÍ: od konce července do září.
VYUŽITÍ: velmi okrasná a dokonce i jedlá rostlina do polostínu a stínu stromů i budov, kombinovatelná s jinými odrůdami hosty. Kulinářské využití: jedlé jsou mladé výhonky, mladé stopky listů a mladé listy, které se jedí vařené nebo dušené zejména v asijských zemích. Chutí se trochu podobají chřestu. Jedlé jsou i květy syrové s méně výraznou chutí, ale velmi dekorativní do salátů a dezertů k tmavým polevám.
STANOVIŠTĚ: nejlépe polostín až silnější stín, ale této odrůdě nevadí ani přímé ranní slunce, je třeba se vyhnout lokalitě silně osvětlené odpoledním sluncem. Upřednostňuje lehčí, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou písčito-hlinitou či hlinitou půdu. Je vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v oddenku (minimálně do -28 °C, možná až do -40 °C).
PŮVOD: Nizozemsko, JUB Holland, původní zdroj není známý, je to mix odrůd hybridního druhu Begonia x tuberhybrida, který má synonymum Begonia x tuberhybrida var. grandiflora a vznikl kříženec botanických druhů B. boliviensis × B. pearcei × B. veitchii.
RŮST: umírněný, dorůstá do výšky i šířky 25 cm. Je to na mrazy citlivá trvalka přezimující v hlízách v bezmrazém suchém prostoru. Sázíme ji v březnu až květnu do bezmrazého prostoru a po skončení mrazů i ven v sponu 25x25 cm a zakryjeme tenkou vrstvou půdy. na podzim před prvními mrazy hlízy ze země vybereme a uskladníme v suchu, nejlépe při cca. 6 °C.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, ale vzhledem k plnokvětosti je pro hmyz těžko přístupná. Kvete během velmi dlouhého období, při předpěstování už od června do prvních mrazů velkými, plnými květy v pastelových odstínech světle, oranžové nebo lososové barvy, podle toho, které odrůdy se dostaly do mixu.
PLODNOST: jako plnokvětá zpravidla netvoří plody.
PLODY: pukavé tobolky s drobnými semeny.
DOZRÁVÁNÍ: na podzim, ale málokdy se plody vytvoří.
VYUŽITÍ: listem i květem velmi dekorativní teplomilná trvalka, vhodná zejména do polostínu do truhlíků či květináčů na balkony či terasy, ale i do volné půdy zejména ze severní či východní strany budov či dřevin. Kulinární využití: krásně květy jsou jedlé, příjemně křupavé, šťavnaté, nakyslé, vhodné k přímé konzumaci jen tak či jako součást salátů, jako jedlá ozdoba dezertů, dipů či nápojů, místo citronu či jako jeho doplnění k rybám.
STANOVIŠTĚ: nejlépe polostín, méně jí vyhovuje plné slunce zejména na poledne či stín, vyhýbejte se větrným místům. Půda mírně kyselá až neutrální, humózní, výživná, dobře odvodněná, ale vlhká, nesnáší přemokření. Protože se přezimuje uvnitř, je vhodná do teplých, středně teplých i chladných oblastí.
ODOLNOST: není mrazuvzdorná, nejen nadzemní část, ale i hlízy poškozuje mráz už od 0 °C. Při přílišné vlhkosti ji může potrápit plíseň šedá, bakteriální hniloba stonky, padlí. Ze škůdců ní nepohrdnou slimáci a slimáci, pokud je vysazena přímo v zemi, při přílišném teple suchu zase mšice, třásněnky či roztoči.
PŮVOD: Spojené království, královská botanická zahrada v Kew, asistent kurátora Brian Halliwell ji v 80. letech 20. století vyselektoval jako perspektivního křížence levandule úzkolisté (L. angustifolia) a tzv. španělské levandule (L. lanata), tedy Lavandula x chaytoriae a pojmenoval po dalším zaměstnanci zahrady, Richardu Grayovi.
RŮST: pomalý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 50 cm se dřevnatějícími stonky. Listy jsou bez řapíku, na levanduli relativně široké, stříbřité, chlupaté, dlouhé až 5,5 cm. Stříhá se buď během prvního kvetení, nebo potom až na jaře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, ale kvete drobnými, voňavými modrofialovými květy uspořádanými do středně dlouhých lichoklasů (6–10 cm) dlouho od července do srpna, déle než levandule úzkolistá.
PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně řízky.
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní také pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než mnohé odrůdy levandule, její vůně je jemná, bylinná, svěží, jemně pryskyřičná a dřevitá, s nižším obsahem kafru. Můžete ji využít v domácí kosmetice či aromaterapii, ale také kulinařně. Kulinařní využití: listy a květy čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Připravuje se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květy v čaji či koupeli. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudná a močopudná, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná do -20 °C, krátkodobě i -23 °C, mrazuvzdornější než většina odrůd l. prostřední, mírně méně mrazuvzdorná než některé odrůdy l. úzkolisté (např. Munstead). Po zakořenění silně suchovzdorná, odolná vůči větru. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.
PŮVOD: Čína a sever Korejského poloostrova, kde roste ve světlých opadavých lesích, na travnatých stráních a svazích, v nadmořské výšce od 800 až do 2800 m n. m.
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky 60 cm a šířky 50 cm. Je to trvalka přezimující v kořeni. Listy jsou 2–3krát trojčetné, řapíkaté a lysé, velmi dekorativně laločnaté.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, s nápadnými oboupohlavnými chasmogamickými (opylovanými hmyzem) květy i později rozkvétajícími nenápadnými kleistogamickými květy, které se opylí samy, bez pomoci hmyzu. Kvete od dubna do června nápadnými, sytě růžovými květy ve tvaru srdce uspořádanými do jednostranných hroznů.
PLODNOST: pravidelná, vysoká.
PLODY: tobolky s elaiozomem („masíčkem“) pro mravence, kteří je rozšiřují.
DOZRÁVÁNÍ: v červenci, případně srpnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka zejména do polostínu pod stromy, které na jaře ozvláštní svými nápadnými květy a listy.
STANOVIŠTĚ: polostín, případně slunné, kde ale vyžaduje dostatečně vlhkou půdu. Preferuje humózní, lehčí půdu, spíše neutrální až mírně kyselou. Je vhodná do teplých, středně teplých i vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v kořeni až do -40 °C. Obvykle netrpí chorobami či škůdci. Někdy ji mohou poškodit mšice, slimáci, šneci či padlí, rez nebo antraknóza.
PŮVOD: Nizozemsko, JUB Holland, původní zdroj není známý, je to mix odrůd hybridního druhu Begonia x tuberhybrida, který má synonymum Begonia x tuberhybrida var. grandiflora a vznikl kříženec botanických druhů B. boliviensis × B. pearcei × B. veitchii.
RŮST: umírněný, dorůstá do výšky i šířky 25 cm. Je to na mrazy citlivá trvalka přezimující v hlízách v bezmrazém suchém prostoru. Sázíme ji v březnu až květnu do bezmrazého prostoru a po skončení mrazů i ven v sponu 25x25 cm a zakryjeme tenkou vrstvou půdy. na podzim před prvními mrazy hlízy ze země vybereme a uskladníme v suchu, nejlépe při cca. 6 °C.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, ale vzhledem k plnokvětosti je pro hmyz těžko přístupná. Kvete během velmi dlouhého období, při předpěstování už od června do prvních mrazů převislými, voňavými, velkými, plnými květy bílé, žluté, lososové nebo červené barvy, podle toho, které odrůdy se dostaly do mixu.
PLODNOST: jako plnokvětá zpravidla netvoří plody.
PLODY: pukavé tobolky s drobnými semeny.
DOZRÁVÁNÍ: na podzim, ale málokdy se plody vytvoří.
VYUŽITÍ: listem i květem velmi dekorativní teplomilná trvalka, vhodná zejména do polostínu do truhlíků či květináčů na balkony či terasy, ale i do volné půdy zejména ze severní či východní strany budov či dřevin. Kulinární využití: krásně květy jsou jedlé, příjemně křupavé, šťavnaté, nakyslé, vhodné k přímé konzumaci jen tak či jako součást salátů, jako jedlá ozdoba dezertů, dipů či nápojů, místo citronu či jako jeho doplnění k rybám.
STANOVIŠTĚ: nejlépe polostín, méně jí vyhovuje plné slunce zejména na poledne či stín, vyhýbejte se větrným místům. Půda mírně kyselá až neutrální, humózní, výživná, dobře odvodněná, ale vlhká, nesnáší přemokření. Protože se přezimuje uvnitř, je vhodná do teplých, středně teplých i chladných oblastí.
ODOLNOST: není mrazuvzdorná, nejen nadzemní část, ale i hlízy poškozuje mráz už od 0 °C. Při přílišné vlhkosti ji může potrápit plíseň šedá, bakteriální hniloba stonky, padlí. Ze škůdců ní nepohrdnou slimáci a slimáci, pokud je vysazena přímo v zemi, při přílišném teple suchu zase mšice, třásněnky či roztoči.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Nizozemsko.
RŮST: dorůstá průměrně do výšky 55 cm a šířky 40-50 cm. Hlízy umístěte do výsadbové jámy do hloubky asi 15 cm a přikryjte asi 3-5 cm půdy. Vzdálenost výsadby hlíz od sebe je 30-60 cm. vysazujeme je ven až koncem dubna či začátkem května podle lokality, abychom předešli poškození mrazem po vyrašení. Po zmrznutí nadzemní části na podzim hlízy je třeba vyjmout a uskladnit v bezmrazém, chladném prostoru.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně sterilní, kvete od července až do prvních přízemních mrazů velkými, plnými, výrazně červenými květy. Patří mezi velkokvěté, plnokvěté jiřiny. Průměr "květu" je až 10-15 cm.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody a jako plnokvětá zřejmě ani netvoří plody.
PLODY: nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: pravděpodobně netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, středně vysoká jiřina, která ocení oporu, vynikne samostatně, ale zejména v záhonech s dalšími jiřinami či trvalkami, zejména těmi rozkvétajícími koncem léta. Jsou velmi vhodné jako řezané květy, po sklizni brzy ráno a rychlém ponoření do vody si dlouho udrží svěžest. Kulinární využití: jazykovité květy nevýrazné chuti ale výrazného vzhledu jsou jedlé a jsou pěknou dekorací salátů, slaných či sladkých krémů, pomazánek, dezertů, lze je přidat do těsta - kynutého či litého, na horní stranu palačinek. Při přímém kontaktu s teplem však hnědnou podobně jako po zmrznutí, takže nejlépe přidávat jejich k studeným jídlům.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Při dodržení vhodné dobu výsadby vhodné do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.
ODOLNOST: hlízy jsou mrazuvzdorné jen do maximálně - 5 °C, nadzemní část je velmi citlivá na mráz. Mladé rostliny oblíbené slimáci a slimáci.
PŮVOD: zřejmě Francie, přesný původ není znám. Kříženec mezi levandulí úzkolistou (Lavandula angustifolia) a širokolistou (Lavandula latifolia). Nazývaná také „francouzská levandule“ nebo „lavandin“.
RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do asi 60 cm se dřevnatějícími stonky. Listy jsou bez řapíku, čárkovité, zelené. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, s oboupohlavnými, voňavými bílými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (9,5–11 cm) kvetoucími od června do července, v případě seřezání i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Ačkoli má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než více odrůd levandule, její vůně je jemná, sladká, velmi příjemná a květinová, s nižším obsahem kafru, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumérii, ale i kulinárně. Kulinární využití: listy a květy čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Připravuje se z nich čaj. EO se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květy v čaji či lázni nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, např. na hojení povrchových ran, popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky, působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný, uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoli, pokud není příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchovzdorná, větruvzdorná. Jako prevenci proti houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.
PŮVOD: Středomoří, na V areál zasahuje až na Kavkaz a po Z Sibiř, kde roste na slunných a suchých stanovištích, rumovištích, mezích, železničních náspech, od nížin až po pahorkatiny. Zplaňuje v teplejších oblastech Z a střední Evropy, zavlečen byl i do Severní Ameriky.
RAST: rychlý. Polokeř, vysoký a široký 20–60 cm, se vzpřímenými, částečně dřevnatějícími větvičkami. Listy jsou bez řapíků, kopinaté, dlouhé 1-3 cm se silně aromatickými žlázkami.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s růžovými květy uspořádanými v lichopřeslenech v úžlabí horních listů směřujícími jedním směrem. Kvete od července do září.
PLODNOST: pravidelná, každoroční, bohatá.
PLODY: hranaté, tmavohnědé tvrdky.
DOZRÁVÁNÍ: od srpna do října.
VYUŽITÍ: známá léčivá a kulinářská rostlina a zároveň okrasná a nektarodárná rostlina, která láká opylovače a užitečný hmyz. Lze použít i jako půdopokryvnou a protierozní rostlinu či nízký živý plot, dobře snáší řez. Kulinářské využití: silně aromatické listy a mladé výhonky či květy se používají čerstvé či sušené na ochucení salátů, polévek apod. Esenciální olej z rostliny se používá k dochucování jídel. Léčivé využití: kdysi byl považován za všelék, dnes je často nedoceněný. Používají se listy a kvetoucí nať jako čaj zejména proti suchému kašli a na ulehčení vykašlávání při nadměrné tvorbě hlenu při bronchitidě a dalších infekčních onemocněních dýchacích cest a při bolestech žaludku. Nemohou ho užívat těhotné ženy, protože ve velkých dávkách může způsobit potrat. Má antiseptické účinky, působí proti plynatosti, je cholagog, uklidňující, rozšiřuje cévy. Sbírá se během květu a suší na pozdější použití. Externě se používá obklad z čerstvých listů na hojení ran. Esenciální olej se používá v aromaterapii, nesmějí ho však užívat epileptici a nesmí se používat vnitřně bez lékařského dohledu.
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje lehkou, dobře odvodněnou, vápenitou půdu.
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -25 °C až -29 °C, zejména v sušší půdě. Obvykle netrpí škůdci. Houbovým chorobám předcházíme umístěním do dobře odvodněné půdy v dostatečném sponu 60x60 cm. Po zakořenění je dobře suchovzdorný.
PŮVOD: Střední a jižní části USA, státy Missouri, Arkansas a Oklahoma, objevuje se i na jihovýchodě Texasu. Kultivar Mellow Yellows uvedla na trh německá firma Jelitto Perennial Seeds v roce 2018.
RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50-80 cm, široká 10-50 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou stonkou. Bazální listy jsou stopkaté, kopinaté až široce kopinaté, dlouhé kolem 18 cm; stonkové listy jsou střídavé, menší, s krátkou stopkou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylována hmyzem, samoopylivá, květy jsou oboupohlavné. Kvete od července do září středně velkými květy (o průměru 7,5-10 cm). Květy tvoří jazykovité a trubkovité květy: jazykovité květy během kvetení mění barvu: od mangově žluté přes kanárkově žlutou až po světle žlutou, trubkovité květy jsou hnědooranžové a rozkvétají postupně. Odstraňováním odkvetlých květů podpoříte růst nových.
PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.
PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno. Může se množit semeny, zachovává si vlastnosti mateřské rostliny.
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.
VYUŽITÍ: tato velmi okrasná trvalka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro opylovače a motýly. Po odkvětu zůstávají středy květů dekorativní a mohou se uplatnit i v aranžmá sušených květin. V zahradních kompozicích se její žlutý odstín dobře kombinuje s modře a fialově kvetoucími trvalkami či bylinkami - agastache, zvonky, levandulí, yzopem, šantou kočičí,...atd.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehkou. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladných poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho. Velmi ji milují slimáci, kteří ji dokážou na jaře pořádně potrápit. Může se vyskytnout i skvrnitost listů.
Fotky zdroj: Matthias Böckel z Pixabay
PŮVOD: Německo, Ronsdorf, vyšlechtil Georg Arends jako komplexního mezidruhového křížence, který má mezi rodiči druhy Astilbe chinensis, A. japonica, A. thunbergii a A. astilboides zřejmě mezi lety 1920 a 1925. V roce 1993 získala ocenění Award of Garden Merit od RHS (britské Královské zahradnické společnosti).
RŮST: vzpřímený, kompaktní. Je to trvalka přezimující v kořeni, která bez květů dorůstá do výšky 30-60 cm, s květy do 75-90 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně hmyzem opylující, zejména včelami a motýly. Kultivar Brautschleier (= nevěstin závoj) kvete hustými, vzpřímenými květenstvími bílé barvy, které lákají opylovače.
PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně oddělky oddenků.
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka atraktivní pro opylovače vhodná do stínu či polostínu pod stromy, používá se i na okraje záhonů, do zahradních skupin i květinových záhonů. Je výborná k řezu do vázy.
STANOVIŠTĚ: polostín až stín, humózní, vlhčí, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Nevhodná je suchá a přímému slunci velmi vystavená půda, která vede ke stresu rostlin. Je vhodná i do oblastí s chladnějším a vlhčím podnebím.
ODOLNOST: velmi odolná vůči mrazům, snese teploty až do –30 °C. Dobře odolná vůči běžným chorobám a škůdcům.
PŮVOD: Německo, Ronsdorf, vyšlechtil Georg Arends jako komplexního mezidruhového křížence, který má mezi rodiči druhy Astilbe chinensis, A. japonica, A. thunbergii, a A. astilboides zřejmě kolem r. 1920.
RŮST: vzpřímený, kompaktní. Je to trvalka přezimující v kořenu, která bez květů dorůstá do výšky 30-60 cm, s květy do 75-90 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně hmyzem opylující, zejména včelami a motýly. Kultivar Amethyst kvete hustými, vzpřímenými květenstvími růžové či šeříkověfialové barvy, které lákají opylovače.
PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně oddělky oddenků.
VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka atraktivní pro opylovače vhodná do stínu či polostínu pod stromy, používá se i na okraje záhonů, do zahradních skupin i květinových záhonů. Je výborná k řezu do vázy.
STANOVIŠTĚ: polostín až stín, humózní, vlhčí, dobře propustné půdy s kyselou až neutrální reakcí. Nevhodná je suchá a přímému slunci velmi vystavená půda, která vede ke stresu rostlin. Je vhodná i do oblastí s chladnějším a vlhčím podnebím.
ODOLNOST: velmi odolná vůči mrazům, snese teploty až do –30 °C. Dobře odolná vůči běžným chorobám a škůdcům.
PŮVOD: pravděpodobně Nizozemsko.
RŮST: dorůstá do výšky 70-100 cm, patří mezi obrovské dekorativní jiřiny (tzv. "dinnerplate"). Hlízy umístěte do výsadbové jámy a přikryjte 3 – 5 cm zeminy. Vzdálenost výsadby hlíz od sebe je 50 cm. vysazujeme je ven až koncem dubna či začátkem května podle lokality, abychom předešli poškození mrazem po vyrašení. Po zmrznutí nadzemní části na podzim hlízy je třeba vyjmout a uskladnit v bezmrazém, chladném prostoru.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně sterilní, kvete od července až do prvních přízemních mrazů velmi velkými (20-25 cm), plnými, fialovými květy s krémově bílými špičkami.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody a jako plnokvětá zřejmě ani netvoří plody.
PLODY: nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: pravděpodobně netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, vyšší jiřina, která ocení oporu, vynikne samostatně, ale zejména v záhonech s dalšími jiřinami či trvalkami, zejména těmi rozkvétajícími koncem léta. Jsou velmi vhodné jako řezané květy, po sklizni brzy ráno a rychlém ponoření do vody si dlouho udrží svěžest. Kulinární využití: jazykovité květy nevýrazné chuti ale výrazného vzhledu jsou jedlé a jsou pěknou dekorací salátů, slaných či sladkých krémů, pomazánek, dezertů, lze je přidat do těsta - kynutého či litého, na horní stranu palačinek. Při přímém kontaktu s teplem však hnědnou podobně jako po zmrznutí, takže nejlépe přidávat jejich k studeným jídlům
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Při dodržení vhodné dobu výsadby vhodné do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.
ODOLNOST: hlízy jsou mrazuvzdorné jen do maximálně - 5 °C, nadzemní část je velmi citlivá na mráz. Mladé rostliny oblíbené slimáci a slimáci.
PŮVOD: neznámý, hybrid vypěstovaný z původně jihoafrických druhů, pravděpodobně Kniphofia uvaria a Kniphofia linearifolia
RŮST: středně bujný, dorůstá do výšky asi 90 cm a šířky 60 cm, rozrůstá se z "koruny" oddenky. Je to stálezelená trvalka se vzpřímenými nebo sklánějícími se listy dlouhými 80 cm a širokými 2–4 cm. Stvol je zakončen hroznovitým, válcovitým květenstvím.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní. Kvete dlouho, od června až do prvních mrazů hroznovitým, válcovitým květenstvím připomínajícím pochodeň, dlouhým 20-30 cm, které se ke konci zužuje. Květní puky jsou žluté, květy v různých odstínech oranžové a červené.
PLODNOST: pravděpodobně netvoří plody nebo velmi málo.
PLODY: pokud, tak téměř kulovité tobolky, dlouhé 5–7 mm.
DOZRÁVÁNÍ: pokud vůbec, tak pár týdnů po odkvětu.
VYUŽITÍ: je květem okrasná a nektarodárná trvalka vhodná do zahrad, parků či městské zeleně do záhonů, skalek, prériových kompozic či záhonů na řez květin do vázy.
STANOVIŠTĚ: slunečné, snese i polostín, ale méně v něm kvete. Preferuje vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, po zakořenění snese i sušší půdu od mírně zásadité po mírně kyselou. Nesnese zamokřenou půdu.
ODOLNOST: je mrazuodolná do -23 °C až -29 °C v oddenku při dobře odvodněné půdě, po zakořenění dobře odolná vůči suchu, vysokým teplotám či zasolení půdy.
PŮVOD: rod pochází ze Severní Ameriky, zejména z centrální části kontinentu, od východního Texasu na západě po Ohio na východě v prérii, ve světlých lesích a křovinách, na skalnatých stanovištích, často v okolí vodních toků, zejména v nížinách a pahorkatinách. Kultivar Sombrero Adobe Orange vyšlechtil Jianping Ren v USA, Illinois, West Chicago, Ball Horticultural Company jako komplexního křížence genotypu G0052Y x Echinacea paradoxa a v r. 2014 byl uveden na trh. Synonyma: Balsomador.
RŮST: středně rychlý, kompaktní. Jedná se o středně vysokou až nižší trvalku s tmavě zelenými, chlupatými listy, běžně dosahuje výšky a šířky 45-60 cm.
OPYLOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylována hmyzem, samoopylivá, květy jsou oboupohlavné. Květy o průměru až 7,5 cm se objevují od léta do podzimu na dobře rozvětvených, pevných stoncích a sestávají z překrývajících se, mírně převislých cihlově oranžových jazykovitých květů obklopujících oranžovo-hnědý středový terč.
PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.
PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno.
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu.
VYUŽITÍ: tato velmi okrasná bylinka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro motýly.
STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehkou. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuodolná do -25 °C až -30 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho. Obecně bez výskytu škůdců a chorob, jen slimáci ji mohou zejména na jaře poškozovat.
PŮVOD: Nizozemsko, Sassenheim, P.J.M. van Schie ji jako mutaci odrůdy Akita vyšlechtil a pojmenoval v roce 2007. V roce 2015 byla registrována.
RŮST: dosahuje výšky přibližně 90-100 cm. Patří mezi dekorativní jiřiny. Hlízy umístěte do výsadbové jámy do hloubky cca. 15 cm a přikryjte 3-5 cm zeminy. Vzdálenost výsadby hlíz od sebe je 30-60 cm. vysazujeme je ven až koncem dubna či začátkem května podle lokality, abychom předešli poškození mrazem po vyrašení. Po zmrznutí nadzemní části na podzim hlízy je třeba vyjmout a uskladnit v bezmrazém, chladném prostoru.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně sterilní. Kvete během celého léta, od července až do prvních přízemních mrazů, velkými (až 15 cm), plnými, žlutými květy se žlutými špičkami jazykovitých květů.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody a jako plnokvětá zřejmě ani netvoří plody.
PLODY: nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: pravděpodobně netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, vyšší jiřina, která ocení oporu, vynikne samostatně, ale zejména v záhonech s dalšími jiřinami či trvalkami, zejména těmi rozkvétajícími koncem léta. Jsou velmi vhodné jako řezané květy, po sklizni brzy ráno a rychlém ponoření do vody si dlouho udrží svěžest. Kulinární využití: jazykovité květy nevýrazné chuti ale výrazného vzhledu jsou jedlé a jsou pěknou dekorací salátů, slaných či sladkých krémů, pomazánek, dezertů, lze je přidat do těsta - kynutého či litého, na horní stranu palačinek. Při přímém kontaktu s teplem však hnědnou podobně jako po zmrznutí, takže nejlépe přidávat jejich k studeným jídlům.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Při dodržení vhodné dobu výsadby vhodné do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.
ODOLNOST: hlízy jsou mrazuvzdorné jen do maximálně - 5 °C, nadzemní část je velmi citlivá na mráz. Mladé rostliny oblíbené slimáci a slimáci.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Nizozemsko.
RŮST: dorůstá do výšky 90-120 cm a šířky 60-90 cm, patří mezi nové dekorativní jiřiny. Hlízy umístěte do výsadbové jámy a přikryjte 3 – 5 cm zeminy. Vzdálenost výsadby hlíz od sebe je 30 – 60 cm. vysazujeme je ven až koncem dubna či začátkem května podle lokality, abychom předešli poškození mrazem po vyrašení. Po zmrznutí nadzemní části na podzim hlízy je třeba vyjmout a uskladnit v bezmrazém, chladném prostoru.
OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně sterilní, kvete od července do září velkými, plnými, broskvově zbarvenými květy se zajímavě zvinutými dvoubarevnými jazykovitými květy.
PLODNOST: nepěstuje se pro plody a jako plnokvětá zřejmě ani netvoří plody.
PLODY: nepěstuje se pro plody.
DOZRÁVÁNÍ: pravděpodobně netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, vyšší jiřina, která ocení oporu, vynikne samostatně, ale zejména v záhonech s dalšími jiřinami či trvalkami, zejména těmi rozkvétajícími koncem léta. Jsou velmi vhodné jako řezané květy, po sklizni brzy ráno a rychlém ponoření do vody si dlouho udrží svěžest. Kulinární využití: jazykovité květy nevýrazné chuti ale výrazného vzhledu jsou jedlé a jsou pěknou dekorací salátů, slaných či sladkých krémů, pomazánek, dezertů, lze je přidat do těsta - kynutého či litého, na horní stranu palačinek. Při přímém kontaktu s teplem však hnědnou podobně jako po zmrznutí, takže nejlépe přidávat jejich k studeným jídlům
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Při dodržení vhodné dobu výsadby vhodné do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.
ODOLNOST: hlízy jsou mrazuvzdorné jen do maximálně - 5 °C, nadzemní část je velmi citlivá na mráz. Mladé rostliny oblíbené slimáci a slimáci.

