Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: Švédsko, selekce semenáčů.

RŮST: slabší, dorůstá jen do výšky 1,2–1,5 m a do šířky 0,6–1 m. Listy má užší než ostatní odrůdy aronií.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Kvete asi týden po ostatních odrůdách aronií.

PLODNOST: raná, pravidelná a vysoká, navzdory menší velikosti plodů a menšímu počtu plodů v okolících.

PLODY: menší (průměrně 3,2 g, 6,6 mm), kulaté, v okolíku je průměrně 17 plodů. Jsou tmavofialové až černé, lesklé, bez výrazného ojínění, se světlejší dužninou než jiné odrůdy, i šťáva z nich je světlejší. Jsou méně šťavnaté (73,6 %), ale obsahují více cukru (18,7 °Bx), kyselin (1,05 g) a polyfenolů (2340 mg/100 g) než jiné odrůdy. Chuťově jsou méně trpké než například odrůda Nero.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září, ale dříve než ostatní odrůdy s většími plody. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Proto jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – protože s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: Plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.

RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.

PŮVOD: USA, White County ve státě Illinois v r. 1958, kříženec Morus alba a Morus rubra.

RAST: středně bujný, dekorativní strom dorůstá do výšky 6 - 10 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: brzká (2. až 3. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (2-3 cm), prodlouženého, štíhlého tvaru a tmavočervené až černé barvy. Vynikající, vyrovnaná, sladkokyselá, aromatická chuť a intenzivní vůně. Zralé plody silně barví. Plody obsahují mnohé zdraví prospěšné látky a jsou bohaté na vitamíny.

DOZRÁVÁNÍ: postupné a velmi dlouhé od konce června až po srpen.

VYUŽITÍ: přímá konzumace, výroba džemů, sirupů, vína.

STANOVIŠTĚ: teplomilná dřevina, oblibuje jižnější, teplejší oblasti, slunné stanoviště (příp. polostín) a výživné, propustné půdy. Volný růst nebo prosvětlovací řez koruny - tvarování podle požadovaného tvaru. Během velkého sucha zajistíme dostatek vláhy.

ODOLNOST: odrůda je mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám a škůdcům, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: USA, Kalifornie, Fresno, US Horticultural Field Station, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Alamar x Gold Dust v roce 1952, v roce 1956 poprvé rodila.

RŮST: mírný až středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: samoopylivá, hmyzem opylivá, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete středně brzy, středně dlouho. Květ je růžovitý.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké, kulaté, nesouměrné. Slupka je středně tlustá, středně hustě plstnatá, středně silně přilnavá k dužině, žlutá a na více než 1/2 plodu překrytá středně červeným, rozmytým, někdy pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, kolem pecky jemně načervenalá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je navinule sladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Pecku lze dobře oddělit od dužiny. 

DOZRÁVÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, 25 dní po Redhaven, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu i k zavařování, výrobě džemů, džusů apod.

STANOVIŠTĚ: slunečné, s výživnou, dostatečně vlhkou, ale nezamokřenou půdou. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí s ohledem na pozdní dobu dozrávání.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květních pupenech. Je dobře odolná vůči šarce, středně tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans), méně odolná vůči bakteriální skvrnitosti způsobované Xanthomonas arboricola pv. pruni.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2005.

RŮST: středně bujný, polovězpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal, President.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale i 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající. Pecka se většinou dobře odděluje od dužniny, výjimečně na jejích žebrech může dužnina zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 10–12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na podmínky stanoviště ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí, aby stačila plně vyzrát.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa).

RŮST: v mládí bujný, později střední. Tvoří pyramidální, později vysokě kulovité či široce kulovité, hustší koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, při dobré pěstitelské péči o strom pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 17–25 g), podlouhlé, na obou koncích zúžené. Slupka je pevná, hladká, pod světlemodrým ojíněním tmavě modrofialová, kyselejší, někdy mírně trpká. Dužnina je tuhá, zlatožlutá až oranžová, středně šťavnatá, sladká, jemně nakyslá, velmi aromatická, výborná až vynikající. Ne zcela dozrálé plody mají příjemnou muškátovou vůni a příchuť. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, podle podmínek stanoviště většinou během 1. a 2. dekády září. Na stromě vydrží dlouho. Včas sklizená se velmi dobře přepravuje a skladuje.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímé konzumaci i k univerzálnímu zpracování: k sušení, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe v úrodných, teplých, vlhkých půdách. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylná k poškození šarkou, k červené skvrnitosti listů slivoní (Polystigma rubrum), k monilióze (Monilinia spp.) i k poškození kuřicí slivoně (Taphrina pruni).

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Bieloruskaja Sladkaja x hybridní forma C106, 2001.

 
RŮST: středně silný růst.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: středně vysoká. Plodnost v průměru 1,6 kg na keř.

 
PLODY: černé, velmi velké, se středně silnou slupkou. Chuť je sladká, vynikající. Po dozrání plody neopadávají, odtrh je suchý.

 
DOZRÁVÁNÍ: koncem června – začátkem července, cca 2 týdny před odrůdou Jubilejnaja Kopanija.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště.

 
ODOLNOST: odrůda je komplexně odolná vůči houbovým chorobám, škůdcům, suchu i mrazům. Rezistentní vůči vlnovníku rybízovému.

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

 
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

 
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Kanada, Alberta, nedaleko Beaverlodge v povodí řeky Smoky, objevil W.D. Albright na své farmě, která se později stala výzkumnou stanicí Beaverlodge Research Station, přesadil ho kolem r. 1918, spolu s Dr. W.T. Macounem ho vybral koncem 20. let 20. století k testování, v roce 1928 jako Selekce č. 9, v r. 1935 jako B.E.F. 3502 (1935), a znovu vybrán v r. 1950, na trh ho uvedl až v r. 1956 J.A. Wallace z Agriculture Canada, Beaverlodge, Alberta.

 
RŮST: středně bujný, zpočátku vzpřímený, později rozložitý až převislý, dorůstá do výšky 2-4,5 m a šířky 6 m, středně silně až silně odnožuje. Je velmi dlouhověký, dožívá se více než 70 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: časná, velmi vysoká (průměrně 4,58 kg/rostlinu, až 6 t/ha), mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 12,4 mm), kulaté, po 7-11 ve hroznu. Slupka je purpurově černá s ojíněním. Chuť je velmi sladká (průměrně 15,4 °Brix), jemná, připomíná chuť sušených švestek. Plody obsahují dost větších semínek, která však při konzumaci nevadí (3,6 % hmotnosti plodů). Obsahem flavonoidů se řadí k jedněm z nejbohatších mezi muchovníky (550 mg/kg).

 
DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné, ve druhé polovině června, během více než 2 týdnů (průměrně 15 dní od 10 % po 90 % zralých plodů), nerovnoměrné v rámci hroznů.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých až vyšších živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, výrobě džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují mnoho pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je velmi přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje slunné stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odroda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě i květu, náchylnější na listovou skvrnitost (Entomosporium mespili), ale s mírnými příznaky.

Rychle rostoucí, bohatě plodná, raná, odolná odrůda červené révy.
Hrozen středně velký a středně hustý, vzhledný, na dlouhé stopce. Bobule jsou středně velké, tmavě modré, oválné, slupka je pevná. Bohatý obsah resveratrolu (antioxidační a antibakteriální molekula). Odrůda vhodná k přímé konzumaci, výrobě červeného vína. Dobrá odolnost vůči mrazu a houbovým chorobám. Hluboké půdy (intenzivně roste), slunné stanoviště. Původem z Maďarska.

PŮVOD: Francie, Sainte Bazeille, školka Pépinières Lalanne, selekce z volného opylení odrůdy Payne, množit se začala v roce 1985. Synonyma: Pierral.

RŮST: umírněný, kompaktní, obvykle dorůstá do výšky a šířky jen 4-5 m, doporučený spon výsadby je 4x5 až 7x8 m. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, větrem opylován, jednodomý, se samčími a samičími květy. Je protandrický, tedy samčí květy rozkvétají dříve než samičí a překryv jejich kvetení je relativně krátký, takže k dosažení vyšší úrody jej doporučujeme vysazovat spolu s jinými odrůdami. Kvete pozdě, začíná rozkvétat po odrůdě Chandler, ale asi 5-8 dní před Franquette. Vhodní opylovači např.: Chandler, Fernette, Franquette, Fernor atd. 

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná. Rodí i na bočních výhonech, nejen na koncových.

PLODY: jsou velké až velmi velké (průměrně 12-14 g, 30-38 mm), typicky kulovitého tvaru. Skořápka je pevná, ale snadno loupatelná. Jádro je světlejantarové barvy a tvoří 44-55 % hmotnosti plodu. Chuť je výborná, jemná, sladká, aromatická, krémová bez hořkosti. 

DOZRÁVÁNÍ: koncem září až začátkem října.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímému konzumu, ale i k cukrárenskému využití vcelku, či v nakrájené či pomleté podobě a k lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunečné, chráněné před mrazivým větrem, s dobře odvodněnou, ale vláhou zásobenou půdou - nejlépe hlinitou až hlinitopísčitou. Díky pozdějšímu rašení a kvetení vhodný do teplých i středně teplých poloh.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolný ve dřevě, středně mrazuodolný v květních pupenech během zimy a díky pozdějšímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je dobře odolný vůči antraknóze (Gnomonia leptostyla), přičemž ta se projevuje zejména na listech, téměř vůbec na plodech, středně odolný vůči bakterióze způsobované bakterií Pantoea agglomerans, odolný v listech, ale náchylnější v plodech vůči bakterióze způsobované Xanthomonas arboricola pv. juglandis.  

PŮVOD: Francie, Versailles, vypěstoval ji M. Bertin, stará odrůda rozšiřovaná od r. 1850.

 
RAST: středně bujný, tvar keře je kulovitý. Výhony se silně větví. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká až nižší, plodí na dvouletém dřevě.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (průměrně 7,5 cm), řídké, se 14-18 bobulemi. Bobule jsou kulaté až zploštělé, menší až středně velké (průměrně 0,25 g, 7,3 mm, někdy až 10 mm), slupka je světle žlutá, průsvitná, s prosvítajícími hnědými semeny a světlými cévními svazky, chuť je sladkokyselá, aromatická. Obsahuje hodně vitamínu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 2. týden července. Snadno se sbírá.

 
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu vína či džemů a želé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, nejlépe se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, méně v květních pupenech, silně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis), středně až silně proti americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae) a šedé plísni (Botrytis cinerea), méně odolná proti rzi (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Kanada, stát Ontario, vyšlechtil v r. 1820 Charles Arnold v obci Paris jako kříženec odrůd Wagenerovo (otcovská odrůda) × Northern Spy (mateřská odrůda). Na trh ji uvedla školka bratří Transonových v Orléansu v r. 1882. V r. 1898 získala ocenění od britské Královské zahradnické společnosti. Do Listiny povolených odrůd v Československu byla zapsána v r. 1954. Synonyma a cizí názvy: Ontarioapfel.

RŮST: nejprve středně bujný, později ustává. Vytváří zpočátku vysoké kulovité či úzce pyramidální koruny, které se později rozkládají až na kulovité, jsou poměrně malé a řídké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Má tendenci vytvářet i partenokarpické plody bez opylení. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Matkino, Oldenburgovo, Parkerovo, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Šampaňská reneta, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové.

PLODNOST: raná, vysoká, výrazně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké, ploše kulovité, žebrované s pěti oblejšími, dobře vyvinutými žebry, která se táhnou podél celého plodu. Slupka je hladká, lesklá, pevná až kožovitá. Základní barva je výrazně zelená, později slámově žlutá s karmínově červeným líčkem, méně nápadným, rozmytým, někdy i široce pruhovaným. Plody bývají při sklizni modravě ojíněné. Dužnina je zpočátku středně tuhá, později měkká, krémová až nažloutlá, částečně zrnitá, velmi šťavnatá, na vzduchu málo hnědne, vydrží dlouho bez moučnatění. Po dozrání voní plody jen slabě, ale po rozkrojení silněji a připomínají vůní odrůdu Omanové. Chuť mají nakyslou až sladkokyselou, osvěžující, bez kořenitosti, nejchutnější jsou z nižších, dostatečně teplých poloh. Mají vyšší obsah vitaminu C.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou až ve 2. polovině října, co nejpozději, protože teprve těsně před sklizňovou zralostí se plody nejlépe vybarvují. Už při sklizni jsou náchylné k otlačení, proto je třeba s nimi manipulovat opatrně. Konzumně dozrávají v lednu, vydrží v chladném skladování do května, při skladování nevadnou, ale při přehnojení mohou hnít zevnitř.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, sušení a moštování, případně i na pečení. Kvůli nízkému obsahu cukrů je vhodné při konzumaci s mírou i pro diabetiky.

STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné. Dobře se přizpůsobuje různým podmínkám, nedaří se jí jen v těžkých, jílovitých, mokrých půdách a naopak v příliš suchých půdách či v mrazových kotlinách. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh. Hodí se zejména do zahrad, sadů či včelínů.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, silněji mrazuvzdorná v květu, je středně odolná vůči strupovitosti, středně až méně vůči padlí, náchylnější k rakovině v těžké půdě. Napadá ji mšice vlnatka krvavá.

PŮVOD: Česká republika, Pěnčín u Liberce, v roce 1988 ji v sadu objevili Jaroslav Tupý a Otto Louda jako červenoplodou pupenovou mutaci původní odrůdy Topaz, kterou Jaroslav Tupý vyšlechtil ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy jako křížence odrůd Rubín a Vanda v r. 1980.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrůstají středně hustě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosprašná, kvete středně raně až středně pozdně, opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkovo muškátové reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleanská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampanská reneta, Šampion, Švýcarské oranžové, Vilémovo, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř na celém plodu rozmytou červení, výraznější než u původní odrůdy Topaz. Dužnina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je kyselsladká, výrazně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, asi 10 dní před odrůdou Topaz, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na kompoty, mošty, výživy, pečení či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně vlhkou půdou. Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5–7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná k bakteriální spále.

PŮVOD: neznámý, je to pomology blíže neurčená reneta, která se ve větším počtu vyskytuje v Rajecké dolině na Slovensku.

RŮST: středně bujný až slabší, vytváří menší, středně velké, kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzem opylována. Čas kvetení v porovnání s ostatními odrůdami nebyl zatím vysledován, ale dobře ji zřejmě opylují středně raně kvetoucí odrůdy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké, ploše kulovité, s mírně pětiúhelníkovým průřezem. Slupka je pevná, zpočátku žlutozelená, na velké části plodu překrytá karmínově až vínově červeným rozmytým či pruhovaným líčkem s výrazně světlými lenticelami. Dužnina je jemně zelenobílá, kyprá, tuhá, křuplavá, šťavnatá. Chuť je nasládlá, výrazně renetovitě kořeněná, připomíná Coxovou renetu.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v průběhu října, konzumně dozrávají plody v listopadu či později, uskladněné vydrží i do března, ale vyžadují dostatek vápníku v půdě, aby netrpěly tzv. Jonathanovou skvrnitostí.

VYUŽITÍ: květy jsou atraktivní pro opylovače, plody k přímému konzumu, sušení, moštování, pečení, ale i k výrobě výživ, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné, nezdá se být příliš náročná na stanoviště ani půdu, pouze je náročnější na obsah vápníku v půdě, ale méně než Jonathan. Je vhodná do teplých, středně teplých a pravděpodobně i chladných poloh.

ODOLNOST: je středně až více mrazuodolná ve dřevě, nebývá náchylná k vymrzání v květu. Netrpívá padlím či rakovinou, je středně odolná vůči strupovitosti. Jako prevenci proti ní ji sázíme na otevřené místo a udržujeme vzdušnou korunu. 

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.

STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

PŮVOD: USA

RŮST: bujný. Koruna je středně velká, kulovitá až jehlanovitá, hustá, s mírně svislými větvemi.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy, výborně opyluje mnohé jiné odrůdy. Vhodní opylovači např.: Ananasová reneta, Baumannova, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Landsberská reneta, Kalvil bílý zimní, Ušlechtilé žluté, Ontario.

PLODNOST: raná, každý 2. nebo 3. rok velmi vysoká.

PLODY: středně velké až velké plody kalvilovitého tvaru. Slupka je mírně drsná, sušší, žlutozelená až žlutá, ojíněná, někdy s červeným nádechem na slunečné straně, s nápadnými hnědými tečkami. Dužnina jemná, kyprá, voňavá, šťavnatá, bělavě žlutá, na řezu málo hnědne. Chuť kořenitá, aromatická, sladkokyselá, připomínající chuť kdoule.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 2. polovině října, dozrává koncem listopadu až začátkem prosince, vydrží do dubna.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, vína, ke skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, dává přednost hlubokým, živným půdám, bohatým na vápník. V chudších půdách je nutný dostatek vláhy a občasné přihnojení.

ODOLNOST: dost odolná proti mrazu; na studených, nepropustných půdách podléhá rakovině, ve vlhkém prostředí je málo odolná proti strupovitosti, v suchém prostředí trpí padlím, je náchylná k skvrnitosti plodů při nedostatku vápníku či přehnojení dusíkem.

PŮVOD: Rakousko, vyšlechtěn z planých forem v dunajských lužních lesích okolo Klosterneuburgu, 1965

RŮST: velmi bujný. Tvoří vysokou kulovitou korunu, která pod tíhou úrod převisá.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, přítomnost dalšího geneticky odlišného keře zvyšuje plodnost, opylovaná hmyzem. Kvete od května do června žlutobílými květy s charakteristickou vůní a léčivými účinky – potopudnými, močopudnými, podporují laktaci, vykašlávání, zevně působí protizánětlivě.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, ve srovnání s planou formou i trojnásobná, pravidelná.

PLODY: Květy a hrozny dosahují až trojnásobně větší velikosti než u planě rostoucích bezu a mají vyšší obsah léčivých látek. Plody jsou fialově černé, s fialovou a šťavnatou dužninou sladké chuti, s vysokým obsahem vitamínů a antioxidantů. Velmi dobře drží na stopkách, takže neopadávají.

DOZRÁVÁNÍ: Dozrává v září.

VYUŽITÍ: Využívá se celá rostlina, nejčastěji její květy a plody. Květy se používají na čaj proti horečce, jsou močopudné a potopudné, podporují tvorbu mléka a usnadňují vykašlávání, zevně působí protizánětlivě, smaží se, vyrábí se z nich limonáda, šumivé víno, ochucují se jimi krémy a zmrzliny, ale i zavařované ovoce či džemy, např. angreštový, dají se použít jako posyp na koláče. Plody je třeba před konzumací alespoň 15 minut tepelně upravit a propasírovat semena. Velmi chutné jsou z nich sirupy, džemy a přesnídávky (oboje nejlépe doplněné o hrušky či jablka bohatá na pektin). Dají se použít i při pečení koláčů, výrobě omáček a čatní, dělá se z nich víno, destiláty. Využívají se v potravinářství k přibarvování potravin a mají i protivirové účinky. Mladé rovné větve se používají při výrobě píšťal a jiných hudebních nástrojů.

STANOVIŠTĚ: Zvládá i polostín i horší půdy, ale upřednostňuje slunné, dostatečně vlhké místo s výživnou půdou.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -29 °C. Málo náchylný k chorobám a škůdcům. Dobře snáší větrné polohy, toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen tzv. „šípové hrušky“ – jeřábohrušky ušaté (Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana), tedy spontánního mezirodového křížence hrušně a jeřábu, pravděpodobně jeřábu mukyňového. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku už v r. 1599 a popsán Jeanem Bauhinen v Historia plantarum universalis z r. 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis.

RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: nebyli prověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí v podobnou dobu, např. Amanliská, Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: na hrušeň malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarem podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, v zralosti zlatožlutá s červeným líčkem, posetá četnými lenticelami. Dužnina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá. Chuť je výborná, sladká, kořenitá, jemně připomínající exotické ovoce.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, protože v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a netřeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, výrobě džemů, destilátů, kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, ne zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším podnebím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, netrpí rzí hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) ani merami hrušňovými (Psylla pyri).

PŮVOD: Francie, v r. 1825 ji jako náhodný semenáč objevil v lesíku zoologické zahrady St. Lucas u Angers Nicolas Giffard, rolník a školkař z Fouassieres.

 
RŮST: slabší, tvoří řídké šlahounovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Esperenova bergamotka, Guyotova, Krivica, Pařížanka, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: pozdější, závislá na stanovišti – v dobrých podmínkách pravidelná a spolehlivá, v nevhodných střídavá a nejistá.

 
PLODY: středně velké (70–120 g, někdy i 150 g), pravidelné, podlouhle hruškovité. Slupka je lesklá a hladká, žlutozelená s červenými tečkami, na slunečné straně mramorovaně červená. Dužnina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá, máslové, rozplývavé konzistence. Chuť je výborná, sladká a jen lehce kořenná a jemně kyselkavá. Zralé plody výrazně voní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr od 20. července ještě v tvrdém stavu, konzumně dozrává koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: výborná zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu kompotů. Dopravu snáší jen krátce po sklizni v tvrdém stavu.

 
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné, teplé, dostatečně chráněné, ale ne uzavřené stanoviště, nejlepší kvality plodů dosahuje na živných, lehkých půdách. Vhodná zejména do teplých poloh pro pěstování hrušní.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě jako kombinace vybraných genotypů, poprvé plodil v roce 1976, registrován byl v roce 1990

RŮST: tvoří mírně rozložitou korunu. Dorůstá do výšky 4–5 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, případně částečně samosprašný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení doporučujeme i jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká. Jeden z nejúrodnějších kultivarů, plodí pravidelně, 15letý keř dá 35–50 kg.

PLODY: velké (průměrně 6,5–7,6 g, délka 3,5 cm, šířka 2 cm), tmavě červené plody s odstínem granátového jablka, tvaru podlouhlé hruštičky. Plody jsou velmi chutné až vynikající s vyváženým poměrem kyselin (1,6–2,1 %) a cukru (7,5–10,4 %), aromatické a šťavnaté. Dužnina je tmavě červená a dobře oddělitelná od pecky, která je v poměru k plodu středně velká (9,8–10,5 % z hmotnosti plodu). Má velmi vysoký obsah vitamínu C (157 mg/100 g) a velmi vysoký obsah polyfenolů (811 mg/100 g).

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v druhé polovině srpna až začátkem září. Plody lze po dozrání jíst přímo z keře.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Francie, INRA, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Cristomorto × Aï, uvedena na trh v roce 1969.

RŮST: bujný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná (má alely S₁S₃), opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy. Kvete pozdě až velmi pozdě. Vhodné opylovače např.: Ferraduel, Supernova, Lauranne, Tuono, Genco, atd.

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: jsou velké. Skořápka je tvrdá. Jádra jsou velké (průměrně 1,5-1,8 g, asi 38 % hmotnosti plodu), podlouhlé, jemně zvrásněné, středně hnědé, středně tvrdé a středně křupavé. Podíl dvojitých jader je velmi nízký až žádný (<1 %). Chuť je jemně nasládlá, středně výrazná. Má vysoký obsah tuku (55,4 g/100 g).

DOZRÁVÁNÍ: je časné, začátkem září, asi 3 dny po Nonpareil. Plody se snadno sbírají.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale dekorativní jsou i v létě bujným růstem, olistěním a plody a jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje na kulinární i kosmetické účely atd., květy na ovoňání kuchyňských olejů, dužnina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je středně odolná vůči monilióze (Monilinia spp.), náchylná na rakovině větví (Diaporthe amygdali), tolerantní vůči červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum) a odolná vůči dierkovitosti listů (Wilsonomyces carpophilus). Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

PŮVOD: Kanada, Britská Kolumbie, Summerland, Agriculture Canada Research Station a výzkumná stanice v Harrow. V roce 1966 K. O. Lapins a Catherine Bailey v Summerlandu realizovali křížení mezi genotypy V51092 x NJA 1 a v roce 1972 ve výzkumné stanici v Harrow vybrali 1 ze 145 semenáčů, které z tohoto křížení vzešly a byly vysety v roce 1967. Po rozsáhlém testování ji na trh uvedli v roce 1980.

RŮST: středně bujný až bujný, spíše rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná s alelami S₁S₂, hmyzem opylivá. Začíná kvést středně raně, po odrůdě Harcot. Vhodní opylovači např.: Harlayne (S₃S₂₀), Harogem, Orangered (S₆S₉), Tsunami (S₃S₉), Mari de Cenad (S_CS₁₉), Veecot (S₂S₂₀). Pokud se časově shodují, tak i dříve rozkvétající odrůdy Harcot (S₁S₄), Ceglédi Óriás (S₈S₉), Pinkcot (S₈S₉) či později rozkvétající odrůda Bergeron (S₂S_C). Nevhodní opylovači: Goldrich (S₁S₂), Farmingdale (S₁S₂), Castleton (S₁S₂). 

PLODNOST: středně raná, vysoká, poměrně pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 5 cm, maximálně až 6,4 cm), oválné až kulovité, z bočního pohledu nesouměrně kosočtverečné, z čelního vejčité, souměrné podle švu, hrbolaté. Slupka je velmi slabě až slabě plstnatá, žlutozelená až oranžová, bez líčka, jen s malými oranžovočervenými tečkami, hustšími na osluněné straně. Dužnina je světle oranžová, středně tuhá až tuhá, jemná, velmi šťavnatá, velmi dobře odlučitelná od pecky. Chuť je navinule sladká až sladká, dobře aromatická, při plném vyzrání velmi dobrá. Jádro pecky je velmi hořké.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 10 dní po odrůdě Velkopavlovická, tedy ve 3. dekádě července až 1. dekádě srpna. Plody ani po dozrání neopadávají.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu, ale i ke zpracování, zejména k zavařování, výrobě výživ či džemů, případně destilátů, k sušení a pečení. Plody velmi dobře snášejí přepravu a skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, výhřevné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech (9 bodů z 10). Plody jsou středně odolné vůči praskání během dlouhotrvajících či intenzivních dešťů. Je tolerantní vůči rakovině kůry způsobované houbami Leucostoma spp., středně až více odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructicola - 8 bodů z 10) a bakteriální skvrnitosti (Xanthomonas pruni), středně až méně odolná vůči moniliovému úžehu (Monilinia laxa).

PŮVOD: Švédsko, Kristianstad, v roce 1996 jej vyšlechtil B. Sjostedt jako selekci genotypu Ru 1-61 op.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 1–1,5 m. Početné výhony jsou takřka beztrnné. Při pásové výsadbě rostliny sázíme 0,5–1 m od sebe a s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování (v zatravnění strádají), v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez. Hnojíme kompostem, vyzrálým hnojem, výluhy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: vysoká

PLODY: menší až středně velké, kulaté až kuželovité, tmavě červené. Chuť je osvěžující sladkokyselá, kyselejší, výrazně aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda na letorostech vyrůstajících z loňských výhonů začátkem června a 2. úroda z letorostů vyrůstajících ze země od poloviny srpna až do mrazů. Zraje asi týden před Autumn Bliss. Plody se snadno sbírají.

VYUŽITÍ: zejména na zpracování na šťávy, sirupy, džemy, ovocné plátky, želé, destiláty, zmrzliny, koláče apod., ale i na přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné. Nejlépe se jí daří v humózní, dobře propustné, ale dostatečně vlhké a na vápno chudé půdě. Odrůda vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný. Je ještě odolnější vůči šedé plísni (Botrytis cinerea) než odrůda Autumn Bliss. Je středně až slaběji odolný vůči odumírání výhonů malin způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.