Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: Spojené království, Kent, Maidstone, East Malling Research Station, vyšlechtěná v r. 1973 jako vícenásobný mezidruhový kříženec. V mateřské linii se nacházely druhy Rubus arcticus, R. occidentalis a odrůdy Lloyd George, Norfolk Giant, Pynes Royal, Malling Landmark, Malling Promise a Burnetholm. Otcovská linie pocházela z výběru Rubus idaeus strigosus. Odrůda byla uvedena na trh v r. 1983.

RŮST: středně bujný, polovězpřímený, středně hustý s hustým větvením. Mladé výhony jsou zelené s velmi slabým antokyanovým zbarvením. Výhony dorůstají obvykle do 1,5 m a jsou středně otrněné krátkými, ostrými, fialovými trny. Listy jsou složené, pětičetné, neochlupené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzem opylován, jednodomý s oboupohlavnými květy.

PLODNOST: je vysoká, průměrně 2,5 kg na výhon, průměrně 5 t/ha. Plodí zejména na postranních větvičkách vyrůstajících z letorostů nebo na těch na loňských výhonech po 8–12 plodech na delších a po 5 plodech na kratších.

PLODY: středně velké (průměrně 3,5–4 g), tvarově nevyrovnané – kuželovité až oválné, středně červené až tmavě červené, silně lesklé, složené z malých až relativně velkých středně pevných až pevných peckoviček. Chuť je dobrá, jemně malinově vonící.

DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící raná až středně raná odrůda: 1. v červnu a 2. od začátku srpna do mrazů v říjnu. Období plodnosti je dlouhé.

VYUŽITÍ: na přímý konzum i na zpracování na kompoty, džemy, sirupy, pečení apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -34 °C, vysoce odolný vůči šedé plísni (Botrytis cinerea). Díky genu A10 z Rubus occidentalis získal imunitní odolnost vůči mšici malinové (Amphorophora idaei), která přenáší čtyři viry (skvrnku, listovou skvrnitost, černou nekrózu maliny a žluté síťovatění). Je náchylný k viru křovitosti a zakrslosti maliny (RBDV), tolerantní vůči verticiliovému vadnutí (Verticillium spp.).

PŮVOD: ČR, Vřesice, vybral ji někdy před rokem 1954 Vilém Jašek jako cenný klon velmi staré odrůdy Panenské pěstované od nepaměti v Čechách a na Moravě. Na rozdíl od původní odrůdy má větší plody.

RŮST: růst zdravý, přímý. Je to strom s mohutnou a vznosnou, kulovitou korunou, spodní větve se mírně sklánějí.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně raně, dobře se opyluje a je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Jonathan, Landsberská reneta, Laxton's Superb, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Matčino, Mclntosh, Ontário, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Sudetská reneta, Watervlietské mramorované, Wagenerovo.

PLODNOST: středně raná, vždy po 2 až 3 letech velmi hojná.

PLODY: malé, častěji středně velké, nejčastěji tupě kuželovité, připomíná vajíčko zkosené z obou pólů, někdy je i kulaté. Slupka je lesklá, téměř celá souvisle červená, někdy červeně pruhovaná, při sklizni modravě ojíněná. V zastíněné polovině plodu prosvítá základní žlutozelená barva. Dužnina je bílá, pod slupkou někdy narůžovělá, jemná, hustá, šťavnatá, sladká až lehce nakyslá, příjemně vonná, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost bez ztráty chuti do prosince, celkově až do dubna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale výborná i k sušení (dužnina zůstává bílá), výrobě moštu, vína, destilátů. Velmi dobře snáší přepravu, v místě otlačení nehnije, jen zkorkovatí. Při skladování nevadne, nehnije.

STANOVIŠTĚ: slunné, otevřené, ale chráněné před větrem, nižší i vyšší polohy. Půdy preferuje vápenité, hluboké, úrodné, dostatečně vlhké, snese i jílovité či hlinité promíchané se štěrkem, kde se jiným jabloním nedaří. V příliš kyprých náplavech má vyšší náchylnost k rakovině, v suchých půdách jsou plody drobné a opadávají. Vhodné jsou otevřené plochy, sady, velké zahrady, aleje.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči padlí a strupovitosti. V uzavřených místech má náchylnost k rakovině, napadá ji vlnatka krvavá.

PŮVOD: pravděpodobně v JV Evropě a na Zakavkazsku, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru.

 
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, dorůstá do výšky 30+ m a šířky 15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Borka je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosprašný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené na dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samčích.

 
PLODNOST: středně raná až pozdní, po 5-10 letech, vysoká.

 
PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejcovitého tvaru a velikosti do 3,5 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená je v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

 
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

 
VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující atramentovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníku (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Spojené království VB a S. Irska, Anglie, Kent, East Malling, Horticulture Research International, vyšlechtěný v roce 1980 jako kříženec odrůd [Whinham's Indusrty x (Lancashire Lad x Captivator)]. 

RŮST: bujný, rozložitý, dorůstá do výšky a šířky cca. 120-150 cm. Výhony jsou bez trnů, jen na bázi mladých výhonů se nějaké vyskytují.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: raná, středně vysoká (průměrně 2 kg z keře), pravidelná. 

PLODY: jsou velké (průměrně 4,1-8 g), kulaté až elipsovité. Slupka je karmínově, průsvitná, jemně ochlpená. Dužnina je šťavnatá. Chuť je velmi dobrá až vynikající, sladkokyselá s typicky egrešovou vůní. 

DOZRÁVÁNÍ: časné až středně časné, většinou koncem června až začátkem července.

VYUŽITÍ: keře vhodné do menších i větších zahrad či plantáží, vhodné jako nízký neprostupný živý plod, plody zejména na přímý konzumaci a výrobu kompotů, ale i na džemy či želé.

STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, sluneční stanoviště až polostín, a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný v dřevě. Silně odolný vůči americkému padlí angreštovému, středně odolný vůči antraknóze (Pseudopeziza ribis)

PŮVOD: Nizozemsko, Shellinkhout, vyšlechtil J. Maars v r. 1931 jako křížence odrůd Fayova úrodná x Scotch.

 
RŮST: bujný, polovzpřímený, středně hustý, tvar vysoko kulovitý, před sklizní až rozložitý. Raší brzy. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: více samosprašný, kvete brzy a dlouho. Květy dosti opadávají při nízké vzdušné vlhkosti nebo mrazech v období květu.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná až od 4. roku po výsadbě), pravidelná, průměrně 3,5–6,5 kg/keř, výše dost závisí na poloze.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé až dlouhé (6–6,5 cm), řídké, s 11–13 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenká, středně pevná, sytě červená, za dešťů často praská. Dužnina je měkčí, šťavnatá, sytě červená. Chuť je příjemně kyselá až kyselá, aromatická. Má středně vysoký obsah vitaminu C.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, už na přelomu června a července, od 4. týdne června do 2. červencového týdne, bobule dozrávají v hroznu rovnoměrně. Je vhodná zejména pro ruční sklizeň. Plody se hůře přepravují i skladují, v chladírně vydrží 7 dní.

 
VYUŽITÍ: zejména na sirupy, džemy, želé, méně na přímý konzum a kompoty kvůli kyselejší chuti.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje těžší, hlubší, vlhčí úrodné půdy s dostatkem humusu a živin. Vhodná do teplých či chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech v zimě i v květu v době květu, odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis) a proti roztoči vlnovníku rybízovému (Cecidophyopsis ribis).

PŮVOD: Slovensko, náhodný semenáč.

RAST: bujný, tvoří rozložité koruny; do plodnosti vstupuje později.

OPELOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: poměrně pravidelná, středně velká.

PLODY: více podlouhlé, velké, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká s jemnými chloupky, žlutooranžová, na sluneční straně s karmínově červeným rozmytým líčkem. Dužnina je tmavě oranžová, středně tuhá, středně až více šťavnatá, chuť sladkokyselá až sladká, velmi aromatická, plná, velmi dobrá až výborná. Dužnina drží jen slabě na žebrech pecky. Jádro pecky je sladké.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července až v 1. polovině srpna, 7 dní po odrůdě Velkopavlovická.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, pálenky.

STANOVIŠTĚ: slunečné, teplé, chráněné před větrem, propustná půda; vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu, náchylnější k praskání plodů v dešti a následné napadení moniliózou.

PŮVOD: Finsko, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki v Lepaa, jeho alternativní názvy jsou Hinnonmäen Keltainen nebo Hinnonmäki Gul.

RŮST: středně silný, vytváří nižší, spíše rozložité keře se zelenými výhony s mnoha jednoduchými trny, malým množstvím trojitých trnů a s velmi světlými listy. Raší velmi pozdě.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete pozdě, takže dobře uniká mrazům. Světle bordó květy jsou v květenství uspořádány po dvou.

PLODNOST: středně vysoká, pravidelná, spolehlivá.

PLODY: jsou velké, žlutozelené, s hladkou slupkou, velmi chutné, sladkokyselé s meruňkovou příchutí. V plné zralosti náchylnější k praskání.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, přibližně od poloviny července.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na kompoty, želé a džemy.

STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květech mrazům uniká. Dobře odolný vůči rzi vejmutovkové (Cronartium ribicola), vysoce odolný vůči americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae).

PŮVOD: Polsko, Öjebyn x (Ribes dikuscha x Climax), 1991.

 
RŮST: středně silný růst, vytváří nízký kompaktní keř.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: středně dlouhé hrozny s velkými, kulovitými, černými a lesklými bobulemi. Chuť aromatická, sladší.

 
DOZRÁVÁNÍ: začátkem června.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště, případně polostín; půda hlubší, hlinitopísčitá, propustná, bohatá na živiny. Odrůda nenáročná na polohu, vhodná do všech pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: odrůda je rezistentní vůči americkému padlí, rzi a plně mrazuvzdorná.

PŮVOD: od jižní Evropy a jihozápadní Asie až po střední Německo, Česko, střední Moravu, sever Slovenska, jižní Polsko, Ukrajinu, Krym a Kavkaz. Roste původně v křovitých stráních a světlých lesích, zejména na vápencovém podloží od nížin po pahorkatiny.

RŮST: středně bujný. Je to keřovitá dřevina s nepravidelnou, širokou korunou, dorůstající do výšky 3–7 metrů. Listy jsou vstřícné, jednoduché, sytě zelené, eliptické nebo vejčitě kopinaté s typickou rovnoběžnou žilnatinou.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje další geneticky odlišný semenáč nebo odrůdu dřínu.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovačů v době kvetení vysoká a pravidelná, květy obvykle nevymrzají, jen musí být dostatečné teplo, aby alespoň čmeláci, mouchy a chladuvzdornější opylující hmyz létali.

PLODY: sice menší než plody selektovaných a šlechtěných velkoplodých odrůd, ale také jsou bohaté na vitamíny (zejména vitamín C), antioxidanty a v plné zralosti jsou chuťově velmi zajímavé. Jsou to peckovice oválného nebo soudkovitého tvaru s lesklou slupkou červené barvy a masitou dužninou. Pecka je podlouhlá, rýhovaná. Chuť plodů je v nezralém stavu trpká, po dosažení úplné zralosti svěže sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: většinou od srpna do října.

VYUŽITÍ: atraktivní keř do parků, zahrad, mezí, který zaujme brzy kvetoucími žlutými květy a nádherně vybarvenými červenými plody. Lze použít jako solitérní dřevinu, resp. lépe ve dvojici kvůli opylení, ale i jako živý jedlý plot, který dobře snáší řez a přesto je plodný. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování – výrobu šťáv, sirupů, džemů, likérů, pálenky – dřínkovice.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: ČR, Ostružná, náhodný sladkoplodý semenáč objevený okolo roku 1810.

RŮST: středně bujný, později mírný. Je to menší až středně velký strom, okolo 20. roku dosahuje výšky 4–5 m, v 50 letech 6–8 m. Vytváří pravidelné vejčité koruny, u starších stromů nepravidelné. Listy jsou opadavé, střídavé, složené, lichozpeřené z 5–9 párů kopinatých lístků, listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší. Okraje listů jsou zubaté jen v horní polovině na rozdíl od listů botanického druhu, které jsou zubaté po celé délce. Kůra je světle šedá, hladká.   

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, květenství jsou ploché, kompaktní chocholíky, květy jsou drobné, krémově bílé, kvetou v květnu. 

PLODNOST: raná, středně vysoká ve srovnání s jinými jedlými odrůdami, pravidelná.

PLODY: souplodí obsahuje 15–20 i více plodů, které jsou velké (7–9 mm), kulaté, červeno-oranžové a mají středně pevnou slupku. Dužnina je žlutooranžová, středně šťavnatá. Chuť je osvěžující, sladkokyselá (obsah cukru až 13 %). Obsahují mnoho vitaminu C, antioxidantů a fenolů, ale i pektinu, takže dobře želírují.

DOZRÁVÁNÍ: v srpnu až září, pokud uniknou ptákům, vydrží na stromě dlouho do zimy.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná a zároveň jedlá dřevina je vhodná do zahrad, sadů, parků, alejí, stromových řad či větrolamů. Je to dobrá medonosná dřevina, pozdě rozkvétající intenzivně vonící květy poskytují včelám nektar i pyl. Kulinární využití: med z květů bývá červenožlutý, po zkrystalizování je hrubozrnný a má silnou vůni. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k sušení do ovocných čajů, k výrobě džemů, želé, kompotů, sirupů, likérů, omáček jako náhrada za brusinky, k výrobě octa či destilátu. Vysušené se dají použít místo rozinek do vánoček či koláčů, upražené a pomleté jako náhrada kávy. Léčivé účinky: plody se používají při onemocněních trávicího traktu, zvyšují vylučování žluči do střev, což podporuje trávení zejména u starších lidí. Zároveň působí proti zácpě či mírným průjmům bez jiných vážných příčin. Odedávna jsou známým prostředkem proti kurdějím, tedy chorobě z nedostatku vitaminu C. Z tohoto důvodu jsou i výborným prostředkem k léčení chřipky a pomáhají odstraňovat příznaky jarní únavy. Jsou účinné také při dýchacích potížích, zahlenění a zánětu průdušek. Používají se buď syrové, macerované ve víně nebo ve formě čaje. Lidově se používají také proti revmatismu a ledvinovým kamenům. Květy jeřábu zase obsahují látku velmi podobnou ženským hormonům a ve formě nálevu se používají úspěšně při různých ženských potížích. Technické využití: odolné, tvrdé, jemnozrnné, pružné dřevo se používá k výrobě nábytku, ve stavebnictví a v minulosti k výrobě vycházkových holí. Z mladých větviček lze získat černé barvivo.

STANOVIŠTĚ: je nenáročný na stanoviště a půdy, dá se pěstovat i ve vyšších horských oblastech, dokonce i na kyselých a rašelinných půdách. Ideálně jej vysazujeme na slunné místo do vlhké, propustné půdy, ve sponu 4–8 metrů.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, v květu uniká pozdním jarním mrazům, silně odolný vůči větru, dobře odolný proti škůdcům a chorobám. Toleruje znečištění ovzduší.

PŮVOD: Francie, výzkumný šlechtitelský ústav INRA ve spolupráci s CEP Innovation, vyšlechtěna jako kříženec odrůd Orangered x Bergeron v rámci programu Aramis®. 

RŮST: středně bujný až bujný, polovzpřímený až vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samoprašná, kvete pozdě (5 až 11 dní po Goldrich, zároveň s Bergeron), středně bohatě, násada plodů je vysoká.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (v ČR průměrně 48,7 g, ve Francii až 65-75 g), oválné až kulaté, pravidelné. Slupka je hrubá, hladká, nekyselá, oranžová, s menším až středně velkým granátově červeným líčkem. Dužnina je oranžová, tuhá, jemná, křehká, křupavá, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá se středně vysokým až vysokým obsahem cukrů (12-15,9 °Brix) a středně vysokým obsahem kyselin, připomíná odrůdu Bergeron.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, asi týden před Velkopavlovickou či Goldrich, takže přibližně v 1.-2. dekádě července. Plody dozrávají relativně rovnoměrně, takže je lze sklidit ve 3-4 probírkách.

VYUŽITÍ: plody pro přímý konzum i všestranné zpracování na kompoty, džemy, džusy, pyré, destiláty, na pečení a sušení. Plody nejsou citlivé na otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, s dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh vhodných pro pěstování meruněk.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a v květu, je odolná vůči šarce, méně odolná vůči moniliovému úžehu (Monilinia laxa).

PŮVOD: Itálie, stará, krajová odrůda z regiónu Apúlia z okolí Trinitapoli v provincii Foggia, která se rozšířila už kolem roce 1830. Synonyma: Mandorla del Trono, Del Trono, Troilo, Truoghio, Mazetto, Guara, Troito.

RŮST: bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, jednodomá s oboupohlavnými květy, má vysokou úrodnost, i když je pěstovaná samostatně. Přítomnost jiné, v podobný čas kvetoucí odrůdy, např. Ferragnès, Lauranne, Supernova, Genco může zvýšit úrodu. Kvete pozdě.

PLODNOST: časná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou středně velké až velké. Skořápka je tvrdá a dobře chrání jádro před škůdci. Jádra jsou elipsovité až podlouhlé, středně velké až velké (průměrně 1,25-1,50 g, průměrně 42-44 % hmotnosti plodu), zvrásněné, světlé, tvrdé, křupavé. Podíl dvojitých jader je velmi vysoký (25-35 %). Chuť je velmi dobrá až výborná, výrazná, sladká, jádra obsahují na mandle vysoký podíl bílkovin (průměrně 21 g na 100 g hmotnosti čerstvých plodů).

DOZRÁVÁNÍ: je časné, už v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: okrasné využití: stromy jsou okrasné a silně vonné na jaře, když jsou bohatě zakvetlé, ale i v létě bujným růstem, olistěním a plody; květy jsou velmi atraktivní pro opylovače. Kulinární využití: jádra plodů ke konzumaci v čerstvém stavu a k výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu, k získávání oleje pro kulinární i kosmetické účely atd., květy k ovoňání kuchyňských olejů, dužina a slupka nezralých plodů po vysušení jako koření. Technické využití: skořápky jader např. k topení.

STANOVIŠTĚ: slunné, středně těžká až lehčí půda bohatá na humus a živiny. Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti, případně chráněné chladnější oblasti.

ODOLNOST: je dobře mrazuvzdorná v dřevě, v květu díky velmi pozdnímu kvetení lepší uniká pozdním jarním mrazům. Je málo odolná vůči rzi (Tranzschelia pruni-spinosae), červené skvrnitosti listů (Polystigma amygdalinum) a vůči houbě Diaporthe amygdali. Díky tvrdé skořápce je dobře odolná vůči ptákům, veverkám či hmyzu. Po zakořenění je relativně dobře odolná vůči suchu.

RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, eliptické, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen na usměrnění růstu, popř. odstranění suchých větví.

OPYLOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samosprašnosti, některé jedince jsou plně samosprašné, některé částečně, jiné cizosprašné. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazům. Květy jsou oboupohlavné, bílé, silně vonné, vyrůstají po 1–7.

PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

PLODY: kulovité peckovice velikosti menších červených rybízků (6–9 mm), červené s lenticelami a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemnou vůní.

DOZRÁVÁNÍ: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sklízejí se setřásáním na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné, obsahují hodně nektaru. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, k výrobě džemů, sirupů či ovocné kůže.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje mulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.

ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy.

PŮVOD: bývalé Československo, Šlechtitelská stanice ve Velkých Losinách, registrována v r. 1973

RŮST: bujný, průměrně dosahuje výšky 2,5 m. Základní větve jsou středně silné a rostou vzpřímeně, v období plodnosti mírně rozložité. Plodonosný obrost je bohatý a kratší. Listy má velké (téměř 3× větší než listy Huginu). Vysazujeme ve sponu 2×3 m až 4×4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete v květnu.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 9,2 g, 14,4 mm), ploše kulovité, uspořádané v okolících. Slupka je tmavofialová s ojíněním, dužnina je tmavě purpurová, na aronie velmi šťavnatá a silně barvící. Chuť je sladkokyselá, trpká, cukr v průměru 14,4 °Bx. Obsah polyfenolů je vysoký, ale zřejmě nižší než u odrůdy Hugin.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září. Pokud je sbíráte v celých okolících, vydrží v chladu a tmě čerstvé i 2 měsíce.

VYUŽITÍ: keř je velmi dekorativní téměř celoročně. Je vhodný do malých i velkých zahrad, živých plotů, parků a jiné městské zeleně, ale také do větrolamů jako spodní patro. Kulinární využití: Plody lze jíst čerstvé, vyrábějí se z nich kompoty a džemy, lisovaná šťáva. Výtěžnost šťávy při lisování je vysoká (78,9 %). Trpkost zmírníte zmražením před tepelným zpracováním. Po usušení jsou vhodnou čajovinou a používají se jako zdravé potravinářské barvivo. Léčivé využití: Mají vysoký obsah bioflavonoidů, vitamínů PP, B2, B9, karotenu, železa a důležitých mikroprvků a jódu. Jsou vhodné pro zharmonizování činnosti štítné žlázy, při prevenci zubního kazu, na posílení imunity organismu. Nízký obsah vitamínu C (10–60 mg/100 g) je vhodné doplnit jiným ovocem bohatým na vitamín C – růže dužnoplodá, růže šípková, kiwi, rakytník – s bioflavonoidy působí synergicky. Tento účinek se využívá při léčbě vysokého krevního tlaku, arteriosklerózy a chronických zánětlivých onemocnění. Plody obsahují mnoho rutinu, který příznivě ovlivňuje pružnost a propustnost cévních stěn.

STANOVIŠTĚ: spíše slunné až polostín, dostatečně vlhká půda, aby plody při dozrávání nezasychaly. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám, včetně spály růžokvětých (Erwinia amylovora). Proti ptákům doporučujeme ochránit netkanou textilií nebo jiným způsobem, ale tak, aby se ptáci nezamotali do sítí.

PŮVOD: Polsko, Skierniewice, Zemědělský výzkumný Ústav, šlechtiteli byli Łukasz Seliga a Stanisław Pluta jako odrůda muchovníku olšolistého (Amelanchier alnifolia), byla registrována v roce 2023.

 
RAST: středně bujný, průměrně dosahuje výšky 3-4 m a šířky 3-4 m, habitus je pod váhou úrody rozložitý, relativně dost odnožuje.

 
OPELOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, s oboupohlavními květy opylovanými hmyzem. Kvete středně brzy, podobně jako odrůda Northline.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 3,6 kg z 9-letých keřů).

 
PLODY: velké (průměrně 10-12 mm a 0,70-1,15 g), kulaté, rostou v trsech po 10–15 ks. Slupka je modročerná, ojíněná, takže plody vypadají jako modré. Dužina je šťavnatá, středně až více sladká (cukernatost v závislosti na roce 11,9-18,9 °Brix). Mají střední až vysoký obsah vitamínu C (průměrně 4,5-9,8 mg/100 g), střední obsah polyfenolů (průměrně 669 mg/100 g) a antokyanů (průměrně 207 mg/100 g) v rámci odrůd muchovníků.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně brzké až pozdější, několik dní po odrůdě Northline. Plody dozrávají rovnoměrně v rámci trsů a neopadávají.

 
VYUŽITÍ: keř je dekorativní celoročně, zejména bílými květy na jaře a červeně zbarvenými listy během podzimu. Je vhodný do středně vysokých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímou konzumaci, výrobu džemů, šťáv, pečení, mražení. Obsahují hodně pektinu, dobře želírují.

 
STANOVIŠTĚ: je vysoce přizpůsobivý, má nízké nároky na prostředí a pěstování. Preferuje sluneční stanoviště a vlhkou, dobře propustnou půdu. Odrůda vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu.

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Francii, střední Itálii a severní Řecko.

 
RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající do výšky 20 až 40 m a šířky asi 12 m. Kůra je světlehnědá až šedá, borka tmavošedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdčité, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: převážně samosprašná. Žlutobílé květy jsou uspořádané ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci, asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

 
PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.–20. roce života, u stromů v lese pozdní, až v 25.–30. roce života.

 
PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný, vhodný k výsadbě v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do krajiny ke kapličkám atd. Je to významná medonosná dřevina. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v sutových a lužních lesích, v dubohabřinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy.

 
ODOLNOST: spolehlivě mrazuvzdorná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruvzdorná.

PŮVOD: Finsko, vyšlechtěn začátkem 20. století na pokusné stanici Hinnonmäki v Lepaa, jeho alternativní názvy jsou Hinnonmäen Punainen nebo Lepaan Punainen.

RŮST: středně bujný, vytváří menší, dobře rozvětvené vzpřímené až polovězpřímené keře se středně trnitými výhony a úzkými listy. Doporučujeme vysadit na vzdálenost 1,2 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

PLODNOST: raná a velmi vysoká, pravidelná, spolehlivá.

PLODY: malé až středně velké, krásně bordó, kulaté až elipsovité, s málo chlupatou, kyselejší slupkou a středně dlouhou stopkou. Dužnina je v plné zralosti příjemně aromatická a sladkokyselá, velmi chutná. Plody nepraskají.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, přibližně od začátku července.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i k zavařování, výrobě želé či džemů.

STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, slunné stanoviště až polostín a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, odolná vůči rzi vejmutovkové (Cronartium ribicola), málo náchylná k americkému padlí angreštu (Sphaerotheca mors uvae) a částečně odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Skotsko, Galloway, Wigtown, odborné veřejnosti představena v roce 1871 jako Galloway Pippin, kdy od britské Královské zahradnické společnosti získala Certifikát první třídy. Ale zřejmě je její původ mnohem starší, pravděpodobně vznikla už v průběhu 16. století v klášteře Wigtown v hrabství Wigtownshire. V našich krajích byla dlouho považována za novou odrůdu objevenou v r. 1907 pomologem Josefem Vorlem na zámecké zahradě v obci Smiřice v dnešní ČR, než se potvrdila identita s Galloway Pippin. Synonyma: Gallowayské, Croft en Reich, Croft St. Andrews, Croft-en-Reich, Gallibro, Gallibro Pippin, Galloway, Galloway Apple, Galloway Pepping, Galloway's, Galloway's Apple, Galway's, Galway's Pippin, Graft-en-Reich, Pepin Galloveiskii, Pepin Galloway, Fromms Renette, Der Schulmeister.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, vytváří rovné kmeny a velké, kulaté, rozložité a řídké koruny. Listy jsou tmavozelené, letorosty téměř černé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, je pravděpodobně špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodné opylovače např.: Ananásová reneta, Banánové zimní, Baumannova reneta, Bernské růžové, Blenheimská reneta, Boikovo, Discovery, Gascoyneho šarlatové, Gdaňský hranáč, Gloria mundi, Golden Delicious, Hrkáč soudkovitý, Jadernička moravská, Jonagold, Kalvil bílý zimní, Kidd's Orange Red, Matčino, Melrose, Ontario, Parména šarlatová, Parména zlatá zimní, Peasgoodovo, Pinova, Pottovo, Spartan, Wealthy, Zuccalmagliova.

PLODNOST: středně raná až pozdější, středně vysoká, při probírce pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 120–220 g z vysokokmenů, z nižších tvarů i 320 g), zploštěle kulovité, nesouměrné. Slupka je pevná, silnější, hladká, suchá, matně lesklá, slámově či citronově žlutá s charakteristickými výraznými rzivými lenticelami různých tvarů, jemně vonná. Dužnina je bílá, hrubozrnná, šťavnatá, středně tuhá až měkčí, na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je velmi dobrá, osvěžující, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sběr v 1. polovině října, konzumně dozrává v prosinci až lednu, skladovatelné jsou plody do března (až dubna). Plody ve větru předčasně nepadají.

VYUŽITÍ: plody k přímému konzumu, zejména ve vyšších polohách, k sušení, moštování, výrobě kompotů a výborné na pečení, zejména na štrúdl.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, větrné, je málo náročná na půdu, ale oblibuje vlhčí a těžší půdy. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, dobře odolná vůči padlí, strupovitosti a rakovině, v teplých suchých polohách bývá častěji červivá, tedy napadaná obalečem jablečným. Plody jsou při skladování náchylné k vnitřní hnilobě.

PŮVOD: ČR, na Prostějovsku vybrán jako mrazuvzdornější klon Brown Turkey a namnožen v roce 2016.

 
RŮST: po zakořenění bujný, dorůstá výšky 3-5 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je partenokarpický, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: vysoká v případě dobrého přezimování a dostatečně slunného a teplého místa.

 
PLODY: středně velké až velké (40-100 g), zelenohnědé, cibulovité plody s růžovou až červenou dužninou, velmi sladké.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách, nejdříve breba na loňských výhonech v červenci až srpnu a poté hlavní úroda na letorostech v srpnu až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu nebo nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná.

 
ODOLNOST: na fíkovník silně mrazuvzdorný, alespoň do -17 °C, možná i více.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normanskými dobyvateli z Francie do Anglie.

 
RŮST: v mládí bujný, po 25. roce vlivem bohatých úrod zpomaluje až ustává – odrůda rychlého vývoje. Tvoří krásné rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, zpočátku jehlancovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababičela, a udržovací a zmlazovací řez.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Coxova reneta, Krasokvět žlutý, Gdaňský hranáč, Landsberská reneta, Ontario, Charlamowski, Zuccalmagliova reneta, Boikovo, Croncelské, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, střídavá.

 
PLODY: středně velké (80–170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatavě žlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužnina je nažloutle bílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořenité, aromatické, renetové chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a v 1. polovině října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, maximálně března.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i na sušení, výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné, v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v květech, středně v dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení obalečem jablečným a vlnatkou krvavou.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. polovině 16. století dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný. Vytváří široké a vysoké kulovité, velké koruny. Používá se i jako podnož.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Bystrická, Mirabelka nancyská, Oullinská renklóda, Vlaška. Sama dobře opyluje Althanovu renklódu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22–25 g), kulaté, na obou koncích zploštělé, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá, na slunné straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, u stopky rzivě síťovaná. Dužnina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, aromatická, kořenitá, výborná, jedna z nejlepších. Pecka je oddělitelná od dužniny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

DOZRÁVÁNÍ: v 2. polovině až koncem srpna, postupně. Na zavařování se sklízí 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, zavařování kompotů, výrobě destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně tolerantní vůči šarce. Je středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a méně náchylná k monilióze plodů (Monilinia fructigena), jen při vysoké násadě plodů v hroznech je náchylnější, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Napadá ji pilatka švestková (Hoplocampa minuta) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: Východní Asie – severní Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý. Všechny části jsou na hloh velké – listy, květy i plody. Listy jsou široce vejčité s 3–5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavnými květy, zřejmě částečně samosprašný jako jiné hlohy, dobře jej opylují i jiné hlohy, je opylován hmyzem. Kvete pozdě, v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuvzdorné až do -5 °C.

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (asi od 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3–4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordové v plné zralosti, s výraznými světlými lenticelami. Dužnina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4–5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující, lépe vynikne při tepelném zpracování.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květy i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů, ale například i k obalení v cukrovém sirupu a následné konzumaci za syrova či po přemrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh. Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. I listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

STANOVIŠTĚ: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdní době dozrávání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchovzdorný.