Test – ČR 12% DPH (Stromy, rostliny...)

PŮVOD: Francie, 1963, selekce z odrůdy May Flower.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy až brzy, dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: malé, kulaté, nesouměrné. Slupka je tenká, velmi slabě až slabě přiléhá k dužnině, je hustě až velmi hustě plstnatá. Základní barva je zelenobílá, na osluněné části překrytá rozmytým výrazně červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, velmi měkká, vláknitá, sladkokyselá, poměrně chutná. Pecka je kruhovitá, těžko oddělitelná od dužniny, ve většině případů prasklá. Plody jsou méně až středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nepraskají ani tak vlivem deště jako vlivem prasklé a nedovyvinuté pecky.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. dekádě července, 30 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v rámci všech oblastí pěstování broskvoní, i těch okrajových.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná, vysoce tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Francie, INRA (dnes INRAE), vyšlechtili ho pod vedením Érica Germaina jako křížence mezi francouzskými odrůdami Franquette x Lara ([Hartley × Payne] × [PI 18256 × Conway Mayette]) v r. 1993 a na trh byl uveden v r. 1995.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosahuje obvykle výšky a šířky jen 6–8 m. Koruna je v mládí pyramidální, později kulovitá, rozkladitější. Sázíme ho ve sponu od 5×6 m do 9×9 m. Raší pozdě.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašný, větrosnubný, jednodomý, kvete protoandrický, tedy samčí květy kvetou dříve než samičí a v tomto případě se kvetení nepřekrývá. Vhodní opylovači: Fernor, Pedro, sám je vhodným opylovačem pro odrůdy Chandler, Lara a Fernor. Kvete pozdě, začíná ještě později než Chandler a Red Livermore.

PLODNOST: je raná (4–5 let po výsadbě), výrazně ranější než u Franquette, vysoká, pravidelná, rodí nejen na koncových výhonech, ale i na laterálních. 5–7leté stromy už dávají úrodu kolem 16–20 kg.

PLODY: jsou velké (průměrně 32–36 mm, 11–12 g, až 15 g), kulaté. Skořápka je středně silná, středně dobře až dobře vyloupnutelná. Jádro dobře vyplňuje skořápku (tvoří 47–50 % hmotnosti ořechu), je velmi světlé, krémové až světle žluté. Chuť je výborná, nasládlá, vysoce ceněná. Jádra obsahují průměrně 64 % tuku, 20 % bílkovin, množství vitamínů a stopových prvků (včetně K, Ca, Fe, Mg a P).

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od začátku do poloviny října. Při vhodném skladování ve skořápce má trvanlivost několik měsíců.

VYUŽITÍ: plody zejména na čerstvý konzum a zdobení cukrářských výrobků kvůli světlosti slupky, na pečení vcelku, nasekané či mleté, případně na lisování oleje. 

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před studeným větrem, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Kvůli pozdnímu rašení, kvetení a mrazuvzdornosti ve dřevě je vhodný i do vyšších, chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě, díky pozdnímu rašení a kvetení lépe uniká pozdním jarním mrazům. Je vysoce odolný proti bakteriální skvrnitosti ořešáku (Xanthomonas arboricola pv. juglandis) i proti antraknóze listů (Gnomonia leptostyla).

Zdroj foto: gordesltd.com.tr, cevizfidaniyetistir.com

RŮST: středně bujný, kompaktní, lze jej pěstovat jako menší strom či větší keř, dorůstá do výšky asi 3–4 m, v příznivých podmínkách až do 6 m. Listy má lichozpeřené, z složených kopinatých až eliptických lístků, jemně zoubkatých, které se podobají spíše listům hlohu než jeřábu. Na podzim se vybarvují do různých odstínů oranžovočervené až purpurové barvy.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem, kvete v květnu latami chocholíků bílých květů. Přítomnost dalších odrůd zvyšuje úrodu. Vhodní opylovači: Dezertnaja, Sorbinka a Vefed.

PLODNOST: raná, ve 3.–4. roce po výsadbě, pravidelná, vysoká, v plné plodnosti až 60–80 kg/strom.

PLODY: kulaté, u kalichu žebernaté, velké (průměrně 1,2–1,6 g) malvice dozrávající v chocholících. Slupka je tmavě červená, připomínající barvu granátového jablka. Dužnina je žlutá až oranžová a šťavnatá a obsahuje drobná semena. Chuť je sladkokyselá, mírně trpká, bez hořkosti. Mají vysoký obsah vitamínu C.

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna, plody po dozrání neopadávají, zůstávají dlouho na stromě. Po sklizni se dobře skladují v chladu.

VYUŽITÍ: strom je téměř celoročně dekorativní: v květnu květy, v sezóně vykrajovanými listy, na podzim pěkně vybarvenými, doplňujícími granátově červené plody. Je vhodný i do menších zahrad, ale i do parků, mezí, jedlého lesa. Plody se dají jíst syrové nebo použít na výrobu džemu, marmelády a želé. Mohou se použít na přípravu čaje nebo se marinují. Prášek ze sušených plodů se přidává do koláčů. Mohou se přidávat do jablečného pyré nebo ovocných kompotů.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Je nenáročný na půdu a polohu, ale preferuje dobře odvodněnou půdu, od mírně kyselé po mírně zásaditou. Je vhodný i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě do asi -34 °C, obvykle nezmrzne ani v květu. Obvykle netrpí chorobami.

PŮVOD: Japonsko, nedaleko obce Jacuhašira, která je dnes součástí města Ohaši, Matsudo City, našel ji v r. 1888 jako náhodný semenáč chlapec jménem Kakunosuke Matsudo a přesadil ji do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 poprvé plodila a pojmenoval ji Shin Daihaku (= Nová velká sladká). V r. 1904 ji šéfredaktor známého zahradnického časopisu Kohnih Zasshi, v němž byla představena světu, přejmenoval na Nijisseiki. Synonyma a cizí názvy: 20th Century.

RŮST: středně bujný až bujný na asijskou hrušeň, vzpřímený, plodí ve shlucích na krátkém dřevě. Koruna je zahoustlá dlouhými, silnými letorosty. Na jaře ji prosvětlujeme a zkracujeme jednoleté výhony.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete brzy. Vhodní opylovači: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konference a další brzy kvetoucí evropské hrušně.

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná. Plodí zejména na jednoletých výhonech.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, souměrné. Slupka je tenká, hladká, bez ojínění, s rzivými drobnými lenticelami, jemně mastná, ze zelenožluté dozrává do zlatožluté. Dužnina je nažloutlá, velmi šťavnatá, jemná, měkká. Chuť je sladká. Tendence k praskání plodů je nízká.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává hned či začátkem září, vydrží do listopadu.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje dobře odvodněné, úrodné, vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně v květu. Silně odolná vůči evropské strupovitosti (Venturia pyrina), středně vůči asijské strupovitosti (Venturia nashicola) a méně vůči alternárii (Alternaria alternata).

PŮVOD: Polsko, vyšlechtěná v roce 1972 v Institutu zahradnictví a květinářství ve Skierniewicích z volného opylení genotypu 622485/CIRI 5t77, registrovaná v r. 1994.

RŮST: bujný, vytváří kulovité, obvykle pravidelné koruny s větvemi rostoucími v tupém úhlu.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy velkým množstvím velkých růžových květů.

PLODNOST: raná (ve 2.–3. roce po výsadbě), vysoká, vyžaduje probírku.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 90–160 g, po probírce až 200–300 g), oválné. Slupka je mírně plstnatá, tmavě žlutá, z 30–50 % krytá intenzivně červeným, rozmytým či tečkovaným líčkem. Dužnina je středně tuhá, krémově žlutá, v okolí pecky mírně červenající, velmi šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině srpna, 10–15 dní po odrůdě Redhaven.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i všestrannému využití na kompoty, džemy, přesnídávky, džusy, destiláty.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půda má být dobře zásobená vláhou i živinami. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech (podobně či více než Redhaven, podobně jako Harco, méně než Reliance), středně tolerantní k kadeřavosti listů (Taphrina deformans) a dalším chorobám.

PŮVOD: druh pochází pravděpodobně z JV Evropy a Zakavkazska, kde je nejrozšířenější. Roste i v J Africe a v Z Asii. Už ve starověku byl vysazován i v dalších oblastech jižní Evropy a brzy se dostal i do zaalpského prostoru. Markus je velkoplodá selekce neznámého původu, zřejmě slovenského.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný a dlouhověký strom, je kompaktnější než semenáče, dorůstá do výšky až 20 m a šířky 10–15 m a tvoří velké, rozložité koruny. Kůra je tmavohnědá nebo hnědošedá, v dospělosti popraskaná, listy jsou jednoduché, podlouhle kopinaté, lesklé, s pilovitým okrajem. Kořenový systém je mohutný, kůlový.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, cizosnubný, vyžaduje přítomnost druhého geneticky odlišného jedince, ať už semenáče nebo kulturní odrůdy. Kvete v květnu. Samčí květy jsou seskupené v dlouhých, vzpřímených jehnědách, samičí květy jsou v dolní části samičích.

PLODNOST: středně raná, po 5–7 letech, vysoká.

PLODY: tmavohnědé, kulovité nažky široce vejčitého tvaru a velikosti do 3,5–4 cm, nažka je na vrcholu špičatá a jemně chlupatá, uložená v silně ostnité číšce. Chuť plodu v syrovém stavu je mírně trpká, po tepelné úpravě (upečení či uvaření) sladká, plná. Plody jsou nutričně bohaté (vitamín B, C, E, esenciální mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálních látek).

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu října.

VYUŽITÍ: do sadů, parků, alejí a velkých zahrad. Výborná medonosná rostlina: květy jsou velmi nektarodárné s kvalitním pylem a dává i medovici. Plody jsou po uvaření nebo upečení velmi chutné. Využívají se v cukrářství, při výrobě kaštanového pyré nebo kaštanové mouky. Skladovatelnost plodů při nízké teplotě a přiměřené vlhkosti je až 6 měsíců, v domácích podmínkách je třeba dát pozor na plísně.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, půda lehčí, hluboká, preferuje slabě až středně kyselou, ale zvládne i kyselejší a písčitou. Důležité je, aby byla nevápenitá. Je vhodný do teplých a středně teplých i chráněných vyšších poloh do přibližně 600 m n. m.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorný v dřevě do -23 °C až -29 °C, náchylný k poškození výhonů a květů pozdními jarními mrazy. Náchylný k poškození parazitickou houbou Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a k rakovině kůry kaštanovníků (Cryphonectria parasitica). Po dobrém zakořenění je silně suchovzdorný.

PŮVOD: Německo, náhodně nalezený štíhle rostoucí semenáč v lese, poprvé naroubovaný v r. 1783.

RŮST: středně rychlý. Vytváří štíhlé, menší koruny s výškou 15–18 m a šířkou 3–5 m. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 6–12 cm a široké 2,5–6 cm, čepel podlouhle až obvejčitá, na bázi s výraznými oušky, pravidelně peřeně laločnatá se 6–8 tupými laloky. Zachovávají si tmavě zelenou barvu až do podzimu, kdy zhnědnou. Tmavohnědá kůra je hluboce vrásčitá. Větve jsou často pokroucené, velmi dekorativní.

OPyLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizosnubný, kvete v květnu, snadno ho opylí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, mezi 20–30 lety až po asi 70 letech v zápoji. Velmi proměnlivá v závislosti na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou stopkaté, číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často podélně nevýrazně pruhované.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu, často vydrží na stromě i během zimy.

VYUŽITÍ: vhodný zejména jako okrasná štíhlá dřevina do parků, alejí, stromořadí, velkých zahrad, jako solitéra či ve skupince ve městech. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Žaludy lze využít také ke krmení hospodářských zvířat, zejména prasat. Jeho pyl sbírají včely medonosné, i když je méně výživný. Kulinární využití: Po důkladném vymytí tříslovin z plodů (sušených a pomletých) lze tyto použít jako přídavek k mouce, pražené žaludy jako náhrada kávy. Léčivé využití: Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dyzentérie, horeček, krvácení. Zevně se používá k omývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sbírá z větví starých 5–12 let a suší se na později. Technické využití: Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné. Používá se ve stavebnictví, při výrobě nábytku a sudů, protože dobře snáší kontakt s tekutinami a je odolné vůči houbám a hmyzu. Duběnky, tedy kulovité hálky hmyzu, který iniciuje jejich vznik na listech, lze využít k získání tříslovin i barviva použitelného jako inkoust.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale snáší i zastínění. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný v dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu. Dobře odolný vůči větru, znečištění ovzduší a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Korsika, jižní Itálie a Sardinie, severozápadní Albánie, kde roste v údolích při vodních tocích a na svazích kopců v rozmezí 100–1400 m n. m.

RŮST: bujný. Je to opadavý strom dorůstající do výšky 10–15, zřídka až 28 m a šířky 8 m, s průměrem kmene 60–100 cm. Vejčité až eliptické listy v příhodných lokalitách na stromě zůstávají velmi dlouho – od března do prosince, před opadem se zbarvují do žluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá se samčími a samičími květy opylovanými větrem, převážně cizosnubná. Samčí jehnědy se tvoří už během léta, u nás kvete v březnu.

PLODNOST: pozdní (v 10.–12. roce života), v teplých oblastech vysoká.

PLODY: hnědé nažky s neprůsvitným kožovitým lemem uložené v 1,5–3 cm velké dřevnaté šištici.

DOZRÁVÁNÍ: během podzimu až do prosince.

VYUŽITÍ: celý strom lze využít jako přípravnou a meliorační dřevinu na neplodných půdách a ke zpevňování svahů. Díky symbióze s nitrifikačními bakteriemi Actinomyces alni vázajícími dusík a opadu listí obohacuje půdu o živiny a humus. Výborně se hodí do větrolamů. Velmi dobře snáší městské prostředí, je vhodným stromem do alejí. Suché šištice lze využít do (vánočních) dekorací. Její červeno-oranžové dřevo je ve vodě velmi trvanlivé, používá se v řezbářství a soustružnictví i na výrobu nábytku, obkladů a překližky.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo jen slabý polostín. Roste na široké škále půd: v hlinitých, jílovitých i písčitých, kyselých až zásaditých. Preferuje vlhčí půdu, ale toleruje i sušší stanoviště.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná v dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, silně odolná vůči větru, zamokření i suchu, toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Itálie, Curtatone, vyšlechtil Maurizio Lapponi okolo roku 1999. Mezidruhový kříženec Photinia x fraseri vznikl křížením druhů Photinia glabra x Photinia serratifolia zřejmě ve školce Fraser Nursery v Birminghamu v Alabamě v USA a byl uveden na trh v r. 1955.

RŮST: slabší, ještě kompaktnější než původní odrůda Red Robin. Je to menší stálezelený strom nebo keř dorůstající do výšky a šířky jen 1–1,5 m. Dobře snáší přísnější konturový řez. Letorosty a mladé listy jsou výrazně červené (od toho je odvozen jeho lidový název červinka), po 2–3 týdnech postupně změní barvu na leskle zelenou. Jelikož roste i třikrát za rok, keř je často barevně pestře vybarvený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě alespoň částečně samosprašná, s oboupohlavnými drobnými květy v okolících opylovanými hmyzem. Kvete v květnu až červnu.

PLODNOST: relativně nízká, jelikož jde o mezidruhový kříženec.

PLODY: nápadně červené, malé (4–12 mm) malvice v okolících, nejedlé pro lidi, ale jedlé pro ptáky.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu, zůstávají na keři po celou zimu.

VYUŽITÍ: zejména jako okrasný keř ať už jako solitéra nebo jako nižší živý plot (okolo 90 cm) do menších i větších zahrad a parků, veřejné zeleně. Dobře snáší řez a je celoročně dekorativní.

STANOVIŠTĚ: slunné až polostín s propustnou, písčitou až hlinitou půdou, dobře snáší i vápenité půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -17 °C. Po zakořenění dobře snáší i sucho. Tento kultivar je vysoce odolný vůči houbové chorobě způsobené diplokarponem hruškovým (Entomosporium maculatum).

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ neznámý.

RŮST: středně bujný, rozložitý. 

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, bez opylení tvoří partenokarpické plody, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká, tvoří i partenokarpické plody bez opylení a ty jsou bez semen.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda a od toho je odvozen název odrůdy. Opylené plody mají semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jde o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke dozrání 2 týdny při pokojové teplotě, netrpce jsou konzumovatelné hned.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, zejména v období dozrávání plodů. Kulinární využití: plody k přímému konzumu i ke zpracování, sušení, do džemů, na víno apod. Léčivé využití: plody se používají proti kašli, na podporu trávení, proti zácpě a hemoroidům, po uvaření naopak proti průjmu. Usušené plody se používají při problémech s průduškami, nezralé plody při vysokém krevním tlaku. Technické využití: Nezralé plody a kůra obsahují taniny, které se využívaly při barvení a konzervaci dřeva. Dřevo je tvrdé a trvanlivé, s krásnou kresbou, používá se na výrobu nábytku.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoliv půdy. Vhodný jen do vinohradnických oblastí. 

ODOLNOST: mrazuodolný asi do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, dá se pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Starobylá kulturní dřevina pěstovaná v celém Středomoří a v Makaronesii, dnes se pěstuje v mnoha odrůdách i v Americe a Austrálii. Vznikla zřejmě z planého olivovníku, který je někdy klasifikován jako samostatná varieta Olea europaea var. sylvestris, asi před 6000–7000 lety.

RŮST: pomalejší, umírněný, tvoří dlouhověké stromy vysoké ve své domovině 8–15 m, u nás podstatně nižší, tak do 2,5–3 m. Listy mají krátké řapíky, jsou vstřícné, kopinaté, kožovité, dlouhé až 8 cm, šedozelené, na rubu stříbřité.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, převážně větrosnubný, ale i hmyzosnubný, u nás kvete v červnu. Přítomnost jiné odrůdy nebo semenáče zvyšuje úrodu.

PLODNOST: středně raná (3–7 let po výsadbě), středně vysoká, závislá na průběhu počasí.

PLODY: vejčité peckovice, dozrávající ze zelena do tmavohnědé až černé barvy, hořké chuti.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve 2. polovině října, případně až v listopadu.

VYUŽITÍ: velmi okrasný kompaktní stromeček, který dodává místu závan Středomoří. Kulinární využití: Plody v zelené i černé zralosti se nakládají do slaného nálevu. Z většího množství, v našich podmínkách nedosažitelného, se lisuje olej. Léčivé využití: Listy mají antiseptické účinky, snižují horečku, krevní tlak i hladinu cukru v krvi, uklidňují nervový systém. Dá se z nich získat žluté či zelené přírodní barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, výživnou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Vhodný do nejteplejších lokalit Slovenska k výsadbě do volné půdy na chráněné dvory, k zdím budov a plotům nebo jako přenosná rostlina na terasy, střešní zahrady, balkony, se zimováním ve sklenících či zimních zahradách. Pro dobré přezimování v zemi je důležitá propustnost půdy.

ODOLNOST: mrazuodolný ve dřevě do asi −7 °C až −10 °C, v květu uniká pozdním jarním mrazům, květní pupeny jsou poškozeny již při teplotě pod −2 °C. V klimatu střední Evropy obvykle netrpí škůdci. Výskytu houbových chorob způsobených houbami Spilocaea oleagina a Pseudocercospora cladosporioides předcházíme výsadbou na místo chráněné před nadměrnými srážkami a vlhkostí půdy. Po zakořenění je dobře suchovzdorný a odolný vůči vysokým teplotám.

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m a vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou ostnité méně než u jiných druhů hlohu, s až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavě zelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordó a zůstávají na stromě velmi dlouho, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s oboupohlavními květy uspořádanými v latách, které u nás kvetou v květnu, případně v červnu.

PLODNOST: je velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit nástup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžově červené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecky. Zejména se však liší chuť, u níž chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy, v některých letech až do začátku února bez opadávání, pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou. Konzumně zralé jsou hned po utržení ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale i v mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně: bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako latami postupně dozrávajících plodů, které vydrží na stromě dlouho do zimy. Plody jsou vhodné k přímému konzumu jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, ke zpracování na džemy, přesnídávky, protlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy, čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, lepší je slunné a teplé místo, aby stačilo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, snese však i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi −25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuodolné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrná stanoviště či znečištění ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Francie, oblast Languedoc-Roussillon ve východních Pyrenejích, objevila se okolo roku 1830 jako náhodný semenáč.

 
RŮST: středně bujný, středně vzpřímený.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy až středně brzy.

 
PLODNOST: raná (ve 3. roce po výsadbě), vysoká, relativně pravidelná.

 
PLODY: středně velké, kulaté. Slupka je světle oranžová s karmínově červeným líčkem. Dužnina je oranžová, středně tuhá až měkká, šťavnatá. Chuť je vynikající, sladká, výjimečně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

 
VYUŽITÍ: vynikající k přímému konzumu, k výrobě džemů, přesnídávek, destilátů, v ne zcela zralém stavu i kompotů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s výživnou, dobře odvodněnou půdou. Vhodná spíše do teplých oblastí.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až více odolná vůči houbovým chorobám, silně odolná vůči bakteriální skvrnitosti listů způsobené bakterií Pseudomonas syringae.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka křížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zaplněná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samosprašná.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně silná až silná, středně silně až silně přiléhavá k dužnině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, kyselosladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Dužnina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: Francie, vyšlechtěná r. 1988 M. Meynaudem v Bouches du Rhône

RŮST: velmi silný, koruna polovzpřímená.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná

PLODNOST: vysoká a stabilní

PLODY: jsou velké (150–200 g), kulaté, slupka je pevná, slabě plstnatá, žlutozelená s krycí barvou růžově červenou, atraktivně mramorovanou. Dužnina je bělokrémová, dobře oddělitelná od pecky, šťavnatá, chuť aromatická, kořenitá, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní odrůda, dozrává od 2. poloviny srpna.

VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu i ke zpracování, plody se dobře skladují a přepravují.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, půda dobře zásobená vláhou, ale ne těžká a zamokřená, vhodná i do okrajových oblastí.

ODOLNOST: je vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti (Taphrina deformans). Středně náchylná k monilióze (Monilia laxa, Monilia fructigena).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako křížence odrůd Cresthaven a Luna

 
RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

 
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.

 
PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je silná, středně hustě plstnatá, k dužnině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužnina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužnině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná k předčasnému opadu plodů před sklizní nebo jen velmi málo.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli obtížné oddělitelnosti dužniny od pecky.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech.

 
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Německo, objevena okolo r. 1870 jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: menší až středně velké; slupka je sytě červená až fialově bordó, dužnina bílá, kolem pecky načervenalá, šťavnatá, voňavá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladká a aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině září.

VYUŽITÍ: Vhodná k přímému konzumu, zavařování.

STANOVIŠTĚ: odrůda nenáročná na stanoviště, ale kvůli době dozrávání vhodnější do nižších poloh, dobře snáší i sucho a všechny typy půd kromě těžkých jílovitých.

ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, kadeřavosti listů (Taphrina deformans) a padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa var. persicae), vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: ČR, kříženec odrůd Halehaven a Cresthaven

RŮST: slabý až středně bujný, habitus rozložitý. Je méně náročná na udržovací řez, dobře se tvaruje.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě a dlouho

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná

PLODY: středně velké až velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je středně silná až silná, středně silně přiléhá k dužnině, středně hustě až hustě plstnatá. Základní barva je žlutá, z poloviny překrytá rozmytým tmavě červeným líčkem s tečkovanými okraji. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, velmi dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je středně velká až velká, elipsovitá, velmi dobře oddělitelná od dužniny. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané, velmi málo náchylné k praskání pecky či plodů při dešti.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 1. polovině srpna, 3 dny po odrůdě Redhaven. Plody jsou velmi málo náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: přímý konzum, konzervování i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých a středně teplých oblastech, ve vyšších jen na chráněných místech.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ve Stupavě Gustav Čejka v roce 1995 jako křížence odrůd Redhaven a Cresthaven.

RŮST: středně bujný, habitus rozložitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je středně silná, středně hustě plstnatá, středně silně až silně přilnavá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné straně překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je světle žlutá, kolem pecky slabě načervenalá, středně tuhá až tuhá, nevláknitá, sladkokyselá až sladká, poměrně aromatická, velmi dobré chuti. Pecka je elipsovitá, středně velká až velká a od dužniny je dobře oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou velmi dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, v 1. až 2. polovině srpna, 8 dní po odrůdě Redhaven. Plody předčasně před sklizní neopadávají nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, zavařování i dalšímu zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech vhodných pro broskvoně. Je to nenáročná a velmi plastická odrůda.

ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech silně mrazuvzdorná.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Elwyn Meader v New Hampshire Agricultural Experimental Station jako volně opylený kříženec odrůd Minn PHO 4559 x Meredith, na trh ji uvedl v roce 1964.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, téměř kulaté, s mírně výrazným švem. Slupka je středně hustě plstnatá, žlutá s mdle červeným rozmytým líčkem. Dužnina je zářivě žlutá, šťavnatá, středně tuhá, slabě vláknitá, poměrně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladká, příjemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, současně s Redhaven, podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení. Plody dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (do -31 °C) i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti. Dobře odolná proti praskání plodů způsobenému praskáním pecky.

PŮVOD: Německo, z vinohradnických teras nad řekou Moselou, pravděpodobně velmi stará odrůda, znovuobjevená ve 20. století

 
RŮST: slabší až středně silný růst, vytváří atraktivní dekorativní strom. Na jaře kvete krásně zbarvenými růžově červenými květy, na podzim se listy zbarvují dočervena.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

 
PLODNOST: vysoká, je nutná probírka.

 
PLODY: středně velké, kulovité. Slupka je silně plstnatá, základní barva zelená, téměř po celém povrchu překrytá atraktivní červení. Dužnina je pevná, intenzivně červená, dobře se odděluje od pecky. Plod je mírně sladký, výrazně aromatický.

 
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, během září.

 
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu a zejména ke zavařování, výrobě narůžověle zbarvených džemů, čatní a likéru.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Méně náročná na kvalitu půdy. Je vhodná spíše do teplých a středně teplých poloh, ani ne tak kvůli mrazuvzdornosti jako kvůli pozdnímu dozrávání.

 
ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná ve dřevě, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Německo, objevena v roce 1820 v Guben an der Neiße v Dolní Lužici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí bujný, později středně silný růst, vytváří velkou, vejčitou korunu. Na ptačce dorůstá do asi 6 m výšky a 4 m šířky.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně pozdě až pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné. Vhodní opylovači: např. Hedelfingenská, Thurn-Taxis (Schneiderova), Büttnerova, Ramon Oliva.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 6,5 g) polochrupky srdcovitého tvaru. Barva je žlutá, na slunečné straně s jemným červenavým / nahnědlým líčkem. Dužnina je bělavá, jemná, křupavá, středně tuhá, šťavnatá, nebarvící, se sladkou, medovou chutí, jen nepatrně kyselou.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v 5. třešňovém týdnu, někdy během 1. poloviny července. Kvůli době dozrávání ji již často napadá vrtule třešňová, tedy bývá červivá. Dlouho vydrží na stromě. Při deštivém počasí je náchylná k praskání.

VYUŽITÍ: k přímé konzumaci i ke zpracování např. na kompoty. Pro přepravu je choulostivá v plné zralosti, kdy je náchylná k otlačení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu a polohu, vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně až silně odolná vůči mrazu ve dřevě, silně v květu, odolná vůči monilióze.