Test - ČR 12% DPH (Stromy, rastliny...)

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

 
RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoko kulovitá a menší.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fľaša, Clappova maslovka, Drouardova, Hardyho maslovka, Charneuská, Júlová, Křivice, Mechelenská, Trévouxská, Williamsova.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejcovité, z boku stlačené, ploše hrbolaté. Slupka je silná, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá, hustě posetá rzivými tečkami či až skvrnami, na osluněné straně hnědavá. Dužnina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen okolo jádřince zrnitá, v zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho, do března, případně až dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale i na výrobu džemů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. V chladných, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kaménčité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy, nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, málo odolná proti strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.

PŮVOD: Německo, Berlín, jedna z nejstarších německých odrůd z 80. let 20. století.

 
RŮST: střední vzrůst do 2-3 m, vytváří bohatě rozvětvený keř s nepravidelnou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: odrůda je částečně samosprašná. Plodí i bez přítomnosti samičího opylovače, ale jeho přítomnost úrodu zvýší.

 
PLODNOST: raná, nižší v případě samostatného keře, vyšší v případě přítomnosti samičího opylovače.

 
PLODY: středně velké, oválné, oranžové až tmavě oranžové, se středně pevnou dužinou. Obsahují vysoký obsah vitamínu C a dalších vitamínů, aminokyselin, tříslovin, minerálních látek, karotenoidů - posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce srpna.

 
VYUŽITÍ: všestranné použití: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda, odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Japonsko, zřejmě vybraná ve 40. letech 20. století jako hexaploidní kříženec aktinidie význačné (Actinidia arguta) a aktinidie mnohodomé (Actinidia polygama).

 
RŮST: umírněný, dorůstá jen do délky 2,5–6 m. Lianovité výhony jsou hladké. Pěstujeme s pevnou oporou – buď na pergole, na plotě nebo na vysokém vedení ve tvaru T.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašné, resp. tvoří menší partenokarpické plody po stimulaci nedokonale vyvinutým vlastním pylem (asi 30 % nasazení z počtu květů) a větší opylené plody po opylení samčí odrůdou aktinidie význačné (Actinidia arguta), např. odrůdou Prince Jumbo (asi 65 % nasazení z počtu květů).

 
PLODNOST: raná, středně vysoká (cca 25 kg), spolehlivá i bez přítomnosti kvetoucího opylovače.

 
PLODY: malé až středně velké, partenokarpické plody jsou bezsemenné a menší (průměrně 4,9 g), opylené plody obsahují semena a jsou o něco větší (průměrně 5,7 g), na konci se charakteristicky zužují. Slupka je zelená a hladká, dužnina je také zelená a šťavnatá. Chuť je sladkokyselá a výrazně aromatická. Mají v rámci kiwi vysoký obsah vitamínu C (222 mg / 100 g hmotnosti čerstvých plodů).

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, koncem září a v říjnu.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale i ke zpracování na džemy, marmelády, smoothie apod.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná, spíše neutrální až mírně kyselá. Doporučujeme mulčovat. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě do -25 °C až -30 °C, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči většině houbových chorob, pouze ji může v příliš mokrých půdách ohrožovat fytoftora (Phytophthora cryptogea).

PŮVOD: Kanada, kříženec odrůd Cherry Red a (Jerseyland x May Flower).

RŮST: slabší až středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete velmi brzy, dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je silná, hustě plstnatá, slabě až středně silně přiléhá k dužnině. Základní barva je zelenožlutá, na více než polovině plodu překrytá tmavě červeným pruhovaným líčkem. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, vláknitá, sladkokyselá, středně aromatická, dobré chuti. Pecka je kruhovitá, středně velká až velká, dužnina je od ní středně až slabě oddělitelná. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání za deště.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Náchylnost k předčasnému opadu plodů před sklizní není nebo je jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. 

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskvoně.

ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná. Málo náchylná k bakteriální skvrnitosti peckovin (Xanthomonas arboricola pv. pruni), ale slabě tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).

PŮVOD: Řecko, velmi stará odrůda cca z roku 100 n. l.

 
RŮST: mírný a poměrně kompaktní růst, vytváří keřovitý, rozložitý habitus do výšky 3–4 m a šířky 3 m.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.

 
PLODNOST: raná, vysoká.

 
PLODY: středně velké, hruškovité plody zelené až žlutozelené barvy, s růžovou dužninou aromatické, sladké chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: ve dvou vlnách od konce srpna až do pozdního podzimu.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, sušení, glazování – všestranné použití.

 
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, humózní a dobře odvodněná půda. Odrůdu lze pěstovat na záhoně i ve velkém květináči.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2–3 roky v květináči a v zimě chráníme přikrytím nebo je zazimujeme v chladné místnosti.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě z Nizozemska.

 
RŮST: slabší, s velmi raným nástupem do plodnosti. Tvoří širší, ne příliš velké, poměrně husté jehlanovité či kulovité koruny, větve jsou vzpřímené, plodonosný obrost je krátký.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy a poměrně dlouho, protože pozdě rozkvétá na jednoletém dřevě, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Charlamowski, Croncelské, Hammersteinovo, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

 
PLODNOST: velmi raná, vysoká, téměř pravidelná.

 
PLODY: menší až středně velké (115–150 g), kulovité, případně vejcovité či válcovité s charakteristickým povrchovým kalichem. Slupka je nejprve hladká, suchá, zelenožlutá, později až mastná a lesklá, voskově lepkavá, zlatožlutá s výraznými rzivými lenticelami. Dužnina je tuhá, později křehká, žlutobílá, s ananásovou vůní, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, kořenitá, silně aromatická, výborná.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň od poloviny října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února. Plody velmi dobře drží na stromě, neopadávají.

 
VYUŽITÍ: zejména přímý konzum, sušení. Mastné plody se snadno špiní.

 
STANOVIŠTĚ: teplé, dostatečně vlhké, propustné, úrodné, hlinité půdy. Nesnáší těžké, jílovité, mokré půdy, na nichž trpí rakovinou, ale ani příliš suché půdy, kde trpí padlím. Vhodná i do vyšších poloh, ale chráněných před větrem.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Málo náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.

DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 1892.

RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá do výšky 6 m a šířky 2,5 m. Listy jsou mladé bordové, podobně jako slupky, později během roku více zezelenají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Nottingham.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, ukryté v bordových slupkách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají plané lísce, jsou aromatická, nasládlá, se dřevitými tóny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné k přímému konzumu vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, ale i polostín, v něm je však úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: dobře mrazuvzdorná.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od začátku 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratří Baltetů v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří zpočátku vysoko kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je částečně samosprašná, kvete brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova renklóda, Mirabelka nancyská, Ontario, Oullinská, Královna Viktorie, Zelená renklóda, Zimmerova.

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená, na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či skvrnitá, modravě ojíněná. Dužnina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Není-li přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a květních pupenech, silně mrazuvzdorná v květu, je (středně) tolerantní vůči šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2005.

RŮST: středně bujný, polovězpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal, President.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale i 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající. Pecka se většinou dobře odděluje od dužniny, výjimečně na jejích žebrech může dužnina zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 10–12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na podmínky stanoviště ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí, aby stačila plně vyzrát.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa).

PÔVOD: Poľsko, Grabownica Starzeńska, škôlka Korfanty, vyšľachtil Paweł Korfanty, nová odroda z neznámeho kríženia. 

RAST: bujný, vzpriamený, štíhly. Dorastá do výšky 1,5 m a šírky asi 1 m. 

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá odroda, pre zabezpečenie úrody treba pri výsadbe kombinovať viac odrôd zemolezu. Vhodné opeľovače: Maxines Opus PBR, Honeybee, Wojtek.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká, pravidelná.

PLODY: sú veľké (priemerne viac než 2,2 g), široko vretenovitého tvaru so špičkou. Šupka je pevná, stredne hrubá, tmavomodrá so svetlým osrienením. Dužina je šťavnatá. Chuť je veľmi dobrá, sladkokyslá, aromatická.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, približne na prelome mája a júna. Plody dozrievajú rovnomerne a neopadávajú. Dobre sa oberajú strojovo. Dlho vydržia uskladnené v chlade (pri 0-1 °C okolo 2 týždňov).

VYUŽITIE: kríky na nižší živý plot do záhrad, ale aj do sadov. Plody sú vhodné na priamy konzum aj na spracovanie na džúsy, džemy, sirupy, likéry, vína, smoothie, kompóty, na pečenie a mrazenie.

STANOVIŠTE: slnečné, s dostatočne vlhkou pôdou, kríky pestujeme nezatrávnené a zamulčované v bobuľovom záhone. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladných polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuvzdorný v dreve aj v kvete, málo náchylný na choroby. Proti vtákom odporúčame zakrývať skôr netkanou textíliou, aby sa vtáky nezamotali do siete.

PŮVOD: Spojené království, objevil ji George Dummer, pracovník v ovocném sadu, který ji vypěstoval v r. 1949 jako semenáč Worcesterské Parmény, která byla pravděpodobně opylena Bathským. Později ji objevil školkař Jack Matthews v Thurstone u Bury St. Edmunds a začal ji množit od roku 1960 a od roku 1962 pod současným názvem Discovery.

RŮST: středně bujný, později slabší, vytváří středně velké, hustší, široce pyramidální, později kulovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Golden Delicious, James Grieve, Mio, Parména zlatá zimní, Quinte, Spartan.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 95-125 g), ploché kulovité, souměrné. Slupka je středně hrubá, hladká, lesklá, krémově žlutá, s rozmytým a pruhovaným červeným líčkem na 3/4 plodu. Dužina je bílá, pod slupkou růžovějící, křehká, středně až více šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, aromatická, sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v 1.-2. dekádě srpna, během 10-14 dní, konzumně dozrává hned, vydrží uskladněná v chladu 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: především pro přímý konzum, ale i na pečení či výrobu jablečného pyré.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před silnějším větrem, ale neuzavřené. Preferuje hluboké, výživné, přiměřeně vlhké půdy, ale toleruje širší škálu půd, pokud nejsou příliš suché nebo naopak mokré, jílovité. Je vhodná především pro teplé a středně teplé, případně pro chráněné chladnější polohy.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná proti strupovitosti, údaje o odolnosti proti padlí se liší, je náchylnější na rakovinu v těžké, jílovité půdě.

PŮVOD: neznámý, patrně z pomezí Slovenska a Maďarska, velmi rozšířená v oblasti Hont, ale i v dalších částech středního Slovenska. Synonyma: Maďarské rozmarínové, Entzovo rozmarínové, Končiarka, Lančičovka, Hontianske, Vínovka.

RŮST: bujný, zdravý, vytváří velké, široce jehlanovité koruny. Na jejich koncích jsou relativně dlouhé a tenké letorosty, díky nimž větve pod váhou úrody převisají. Listy jsou úzké, dlouhé, špičaté, na spodní části plstnaté, na vrchní tmavozelené a lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy. Je špatným opylovačem. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampion, Švýcarské oranžové, Wesenerovo, Zvonkové.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), poměrně proměnlivé od kulatějších po soudkovité, nejčastěji však kuželovité. Slupka je pevná, silnější, hladká a mírně mastná, zpočátku zelená, postupně žloutne, s celistvým oranžovočerveným až světle purpurovým rozmytým líčkem, s množstvím výrazných teček - lenticel, světlých i tmavých. Dužina je jemná, zelenkavě bílá, šťavnatá, osvěžující. Chuť je v době optimální konzumní zralosti příjemná, sladká, jen mírně kyselá, velmi dobrá, méně intenzivní, zejména později.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do května až června. Optimální konzumní zralost je v listopadu a prosinci. Jablka jsou velmi odolná proti poškození, nakřáplé nebo otlučené plody se v místě svého poškození dále nekazí, rána se dále nerozšiřuje.

VYUŽITÍ: především k přímému konzumu, výrobě moštů, vína, pyré, destilátů, sušené jsou jemnější v chuti.

STANOVIŠTĚ: slunné, upřednostňuje hluboké, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, ale je přizpůsobivá širší škále půd. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a zřejmě i v květu. Je středně odolná proti strupovitosti, nebývá náchylná na padlí ani rakovinu.

PŮVOD: Velká Británie, kříženec odrůdy Everglade × genotypu J92D12.

RŮST: zdravý a vitální, rostlina je spíše nízká a plochá, vzdušná s malým, tmavě zeleným olistěním. Méně odnožuje, nezahušťuje porost.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná. Květ­ních stvolů je mnoho, kvete v úrovni a nad úrovní listů.

PLODNOST: vysoká, zejména červnová úroda, až 2 kg plodů na rostlinu za sezónu.

PLODY: velké, těžké (průměrně 11–13 g), středně pevné, světle červené, zpočátku ledvinovité, později tupě kuželovité, velké po celou dobu sklizně. Dužnina je světlejší, šťavnatá, s malou dutinou. Chuť je velmi dobrá, sladká, aromatická. Kalich je zapuštěný a dobře oddělitelný.

DOZRÁVÁNÍ: stáleplodící, poprvé v červnu, podruhé v srpnu až říjnu do mrazů.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, mražení i všestrannému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné stanoviště, případně polostín. Půda propustná, vzdušná, hlinitopísčitá až hlinitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahodníku vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30–40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme na pravidelnou zálivku (ta je důležitá i v suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a choré listy, před mrazem je chráníme přikrytím chvojím.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná, tolerantní vůči padlí (Podosphaera aphanis), velmi odolná vůči většině houbových chorob a vůči vysokým teplotám během léta."

RŮST: středně bujný, polovzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy. V přítomnosti dalších odrůd kvetoucích současně se zvýší úroda. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Haganta, Herman, President.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velmi velké (průměrně 60 g), elipsovité, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním purpurově fialová, na slunné straně intenzivnější. Dužnina je žlutozelená, měkká až středně tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plné zralosti sladká až velmi sladká, dobře aromatická, dobrá až výborná. Pecka se středně dobře odděluje od dužniny, někdy může dužnina na jejích žeberch zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, 42 dní před Bystrickou, tedy ve 2. polovině července, je třeba sklízet postupným probíráním nejzralejší plody.

VYUŽITÍ: výborná k přímé konzumaci, na výrobu džemů, povidel, kompotů, destilátů, k sušení či pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na stanoviště i půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči šarce (projevuje se na listech a ve velmi malé míře na plodech) a středně až silně odolná vůči ostatním chorobám.

PŮVOD: Kanada, Horticultural Research Institute of Ontario, Vineland Station, vyšlechtili ho Helen K. Fisher a Oliver A. Bradt jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Seneca x New York 45910 z roku 1965, selekci provedli v r. 1972. Synonyma: Vineland 65164, Vanessa Seedless.

RŮST: středně bujný, listy jsou středně velké až velké, málo vykrajované. Výhony vyzrávají velmi dobře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST:

PLODY: hrozny menší až středně velké (průměrně 120 g). Bobule jsou středně velké (2,5–3,5 g), kulaté. Slupka je jasně červená se středním ojíněním, drží pevně na dužnině. Dužnina je křupavá, III. třídy bezsemennosti, obsahuje rudimenty semen. Chuť je sladká, harmonická, jemně aromatická, bez příchuti Vitis labrusca. Cukernatost průměrně 16,5 °Brix, obsah kyselin 5,8 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině září. Hrozny dobře snášejí přepravu, bobule neopadávají.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou a výživnou půdou, ale dostatečně odvodněnou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech do -26 °C v zimě. Je středně až výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii), středně až méně vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–4 body z 9).

PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, New York State Agricultural Experiment Station, Cornell University, vyšlechtili R. M. Pool, J. P. Watson, K. H. Kimball a J. Einset jako mezidruhového křížence mezi Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétně mezi odrůdami Bath x Himrod, křížení proběhlo v r. 1954, selekce v r. 1962. Synonyma: Canadice, New York 45625, Canadice Seedless.

RŮST: bujný, raší středně brzy. Výhony velmi dobře vyzrávají.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká (průměrně 10–24,5 kg/keř), pravidelná.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 250 g), válcovité, kompaktní. Bobule jsou menší až středně velké (průměrně 1,7–2 g), kulaté. Slupka je červená, ojíněná, středně tuhá až tužší, dá se sloupnout. Dužnina je křupavá, II. třídy bezsemennosti, obsahuje při jídle téměř nepostřehnutelné rudimenty semen. Chuť je výborná, sladká, do karamelova, s jemnou jahodovou příchutí z Vitis labrusca.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, vydrží dlouho na keři.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale také na sušení na rozinky, výrobu moštů, džemů, kompotů či sirupů.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s vlhkou, úrodnou, ale dostatečně propustnou půdou. Je vhodný do teplých, středně teplých i chráněných chladných poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech během zimy až do -29 °C. Je vysoce odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (8 bodů z 9), středně odolný vůči černé hnilobě révy (Guignardia bidwellii) (5 bodů z 9), rozporné údaje jsou o odolnosti vůči padlí révy (Erysiphe necator) (2–8 bodů z 9), celkově bývá napadení chorobami menší.

PŮVOD: Řecko, Athény, Athénský vinařský institut, Oddělení ampelologie, vyšlechtil v r. 1979 Vassilos Michos jako křížence odrůd Alphonse Lavallee x Black Monukka.

RŮST: bujný.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.

PLODNOST: velmi vysoká, až 25–30 t/ha, vyžaduje probírku.

PLODY: hrozny jsou velmi velké (až 30 cm dlouhé, 600–900 g), husté. Bobule jsou velké (4–5 g, 25 mm x 19 mm), oválné nebo podlouhlé. Slupka je fialová, mírně silnější, ale bez trpké chuti. Dužnina je hutná, křupavá, s nepatrnými pozůstatky semen, tedy ve II. třídě bezsemennosti. Chuť je příjemná, neutrální, případně s příchutí třešní. Obsah cukru v době dozrávání 16–18 °Brix, kyselost <5 %.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a sušení na rozinky, ale i k výrobě moštu, džemů či zavařenin. Plody jsou dobře skladovatelné a přepravovatelné.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Vhodný zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorný ve dřevě a pupenech – zřejmě do -21 °C. Vůči houbovým chorobám odolný podobně jako odolnější odrůdy Vitis vinifera (např. Chardonnay), konkrétně více odolný vůči botrytídě – plísni šedé (Botrytis cinerea), méně odolný vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola) a vůči padlí révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Japonsko, Tsukuba, Národní centrum pro zahradnický výzkum (NIFTS), vyšlechtěná jako kříženec odrůd Kikusui x Wasekozo, křížení proběhlo v roce 1941, poprvé plodila v r. 1947 a pojmenována byla v r. 1959. Synonyma: Kousui.

RŮST: zpočátku bujný, později střední, vytváří středně velké až velké, vzpřímené koruny, dlouhé a křehké výhony.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, s oboupohlavními květy. Kvete zejména na jednoletém dřevě, brzy až středně brzy. Vhodní opylovači např.: Hosui, Nijisseiki, Shinseiki, Chojuro. Je nekompatibilní se Shinsui.

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná, vyžaduje probírku. V Japonsku dosahuje až 30–35 t/ha.

PLODY: středně velké (u nás průměrně 160 g), zploštěle kulovité. Slupka je tenká, zpočátku žlutá, později rezavá s červeným líčkem a s výraznými lenticelami zejména na vrcholu plodu. Dužnina je krémově bílá, měkčí, šťavnatá, křupavá, má střední sklon k hnědnutí, bez sklonu ke sklovitosti. Chuť je výborná, sladká, s oříškovou příchutí a vůní vanilky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna či na přelomu srpna a září, před Hosui či Nijisseiki, plody dozrávají postupně. Plody vydrží uskladněné ve sklepě či lednici asi 1 měsíc, v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží až do poloviny ledna. Při skladování vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost.

VYUŽITÍ: plody zejména k bezprostřední konzumaci, do ovocných a zeleninových salátů, na pečení, sušení, výrobu přesnídávek, džemů, kompotů či moštování.

STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy, ale snese širší škálu půd, pokud nejsou zamokřené. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata), citlivější na asijskou strupovitost (Venturia nashicola), která se u nás zatím nevyskytuje.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka křížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zaplněná.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete brzy až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samosprašná.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně silná až silná, středně silně až silně přiléhavá k dužnině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužnina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, kyselosladká až sladká, aromatická, velmi dobrá. Dužnina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

DOZRÁVÁNÍ: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především k přímému konzumu.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: USA, Minnesota, Agricultural Experimental Station, vyšlechtil ji W. H. Alderman, na trh uvedena v r. 1933.

 
RŮST: středně bujný, později slabý, polovzpřímený, v 6. roce po výsadbě vysoký průměrně 105 cm, tedy středně velký, s kulovitým, keřovitým až rozložitým, řidším tvarem. Raší středně pozdě. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete brzy. Při mrazech v době květu květy opadávají.

 
PLODNOST: středně pozdní, středně vysoká (hospodářsky významná od 4. roku po výsadbě), průměrně 4–5 kg, maximálně 7 kg/keř.

 
PLODY: hrozny jsou středně dlouhé (průměrně 6,9 cm, na mladém dřevě 7,5 cm), řídké, s 10–16 bobulemi. Bobule jsou velké (průměrně 10,5 mm), kulovité, jen mírně zploštělé. Slupka je tenčí, tužší, lesklá, jasně červená. Dužnina je středně tuhá, jasně červená. Chuť je příjemně sladkokyselá, aromatická, má vysoký poměr cukru ke kyselinám v rámci rybízů. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, od začátku do poloviny července. Bobule v rámci hroznu dozrávají rovnoměrně. Je vhodná pro ruční sklizeň. V chladírně vydrží uskladněná 14 dní.

 
VYUŽITÍ: na přímý konzum a na výrobu kompotů, sirupů, džemů, vína. Není vhodná k mražení, plody po něm ztrácejí barvu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín. Preferuje tvrdší, hlubší, úrodné, dostatečně vlhké půdy, nesnáší sucho. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v květních pupenech během zimy i v květech v době květu, středně až silně odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), středně odolná proti rzivosti (Cronartium ribicola), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae.

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i 10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašný, kvete v červnu, opylují jej mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná.

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivě citronově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4–5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojená, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužnina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné, připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

STANOVIŠTĚ: velmi nenáročný druh, preferuje slunné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen je tam třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou, ale vlhkou hlinitou půdu, ale po zakořenění si poradí se širokou škálou půd – i s velmi těžkými jílovitými, i s přesychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchovzdorný.

PŮVOD: velmi stará odrůda, zřejmě Francie, Metz v Lotrinsku.

RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou korunu, která je široce rozložitá, mírně převislá.

OPyLOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy. Vhodní opylovači např.: Baumannova reneta, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní.

PLODNOST: raná a vysoká.

PLODY: středně velké plody, tvar kulovitý, případně i vyšší nebo zploštělý, většinou nenápadně pětihranný. Slupka je zelená, pokrytá hnědou „rzi“, v níž jsou bělavé čočky, bez líčka, hrubá. Je to tzv. kožovka. Dužnina je bílá, nazelenalá, velmi jemná, kyprá a šťavnatá, výborné sladkokyselé chuti s kořenitou příchutí.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do ledna až března, je-li dobře uskladněná. Plody předčasně padají ve větru.

VYUŽITÍ: přímý konzum a kuchyňské využití, sušení, výroba vína a povidel.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na kvalitu půdy, ale nemá ráda mokré, těžké, jílovité ani příliš suché, hodí se do vyšších poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolná. V mokrých půdách je náchylná k rakovině, v příliš suchých předčasně padají plody, náchylná ke strupovitosti v uzavřených polohách, méně náchylná k padlí v suchých půdách.

PŮVOD: bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 15–30 metrů a dožívající se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světlezelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta–oranžova–červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5–7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300–1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité, jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené. Plod dozrává až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. .

DOZRÁVÁNÍ: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímé konzumaci a jinak se používají k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – „oskerušovice”, dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskeruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

STANOVIŠTĚ: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva vinná. Dobře adaptovaná na bělokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím.