PŮVOD: Německo, Výzkumná ovocnářská stanice Jork u Hamburku, kříženec odrůd Thurn-Taxis (Schneiderova) a Rube z roku 1957, na trh uvedena v roce 1977.
RŮST: velmi bujný, koruny tvoří polovzpřímené.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Kordia, Thurn-Taxis (Schneiderova), Hedelfingenská, Napoleonova, Sam, Summit, Lapins, Irena, Halka.
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, srdčité, s dlouhou, tenkou až středně silnou stopkou. Slupka je tenká, hnědočervená s malými světlejšími lenticelami ve středně velkém až velkém počtu. Dužnina je červená, tuhá, křupavá, středně šťavnatá, sladkokyselá až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, dobrá až velmi dobrá. Šťáva je purpurová a barví. Pecka je ve srovnání k plodu středně velká až velká, dužnina se na ní může jemně zachytávat.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. až 7. třešňovém týdnu, tj. ve 2. polovině až koncem července, tedy neuniká vrtuli třešňové, bývá červivá.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu, výrobě džemů i kompotů a dalšímu zpracování.
STANOVIŠTĚ: slunné mimo mrazové kotliny. Půda pokud možno hluboká s dostatkem vápníku, lehčí, dostatečně propustná, ale ne suchá, nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a zamokřené stanoviště. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro třešně.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě a středně až silně mrazuvzdorná v květu. Plody jsou vysoce odolné vůči praskání při déle trvajících či intenzivních deštích, středně odolné vůči monilióze.
PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.
RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající do výšky 30–40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejcovitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdčité, s výrazně pilovitým okrajem, na horní straně tmavě zelené, lysé, na spodní straně žlutavě zelené, na žilkách hustě chlupaté.
OPYLOVACÍ POMĚRY: zřejmě samosprašná, hmyzosnubná. Žlutobílé květy jsou uspořádané v převislých vrcholících po 2–3, max. 7, kvetou v červnu, asi 2 týdny před l. malolistou.
PLODNOST: plody spolehlivě dozrávají i v chladnějších polohách – na rozdíl od plodů l. malolisté.
PLODY: kulovité oříšky se 4–5 hranami o velikosti 0,6–1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nedá se stlačit prsty.
DOZRÁVÁNÍ: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná, významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitéra či dvojice do krajiny ke kapličkám. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy. Květy jsou jedlé i léčivé: mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody, z nichž se dá vyrobit falešná čokoláda. Dřevo je měkké a velmi vhodné na řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá na kreslení.
STANOVIŠTĚ: slunné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v sutových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.
PŮVOD: neznámý, jedna ze starších žlutoplodých odrůd.
RŮST: silný, vzpřímený keř dorůstající do výšky 1,5–2,5 m a šířky 1–1,5 m. Tvoří množství pevných výhonů s početnými jemnými ostny. Doporučujeme pěstovat v řadě s oporou (plot, drát). Rostliny vyžadují okopávku a mulčování, v zatravnění strádají, v suchém létě pravidelnou zálivku, koncem února / začátkem března pravidelný řez odplozeného dřeva.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, velmi atraktivní pro opylovače.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, světle žluté až citronově žluté barvy. Jsou dobře šťavnaté. Mají jemnou, sladkou, aromatickou chuť.
DOZRÁVÁNÍ: 2× plodící odrůda: 1. úroda v červnu, 2. úroda od poloviny srpna až do prvních mrazů.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na univerzální zpracování a mražení.
STANOVIŠTĚ: slunné, s humózní, úrodnou, vlhkou, ale dostatečně odvodněnou půdou. Vhodná i do vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Je středně odolná vůči odumírání výhonů způsobenému zejména houbou Fusarium avenaceum.
PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven.
RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.
PLODNOST: raná, střední, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužnině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na slunné straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužnina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladce nakyslá, šťavnatá, jemně kořenitá, velmi dobrá. Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.
DOZRÁVÁNÍ: Raná odrůda, dozrává ve 2. pol. července – 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi málo.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu. Je dobře skladovatelná a vhodná k přepravě.
STANOVIŠTĚ: slunné a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.
ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních pupenech, zejména při rychlém střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná k klejotoku, ale málo náchylná k bakteriální skvrnitosti listů (Xanthomonas arboricola pv. pruni). Vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans) je středně tolerantní.
PŮVOD: USA, Fayetteville, University of Arkansas, vyšlechtili J.N. Moore a J.R. Clark jako křížence genotypů Ark. 583 a Ark. 631 v roce 1977, vybrali v r. 1980 a uvedli na trh v roce 1989.
RŮST: bujný, polovzpřímený až vzpřímený, řídký, větvení střední. Výhony jsou beztrnné, jemně chlupaté, dorůstají do výšky i přes 2 m. Po dosažení výšky 1,2 m je doporučujeme zakrátit, postranní výhony během zimy zkrátit na 40 cm.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, kvete středně velkými světle růžovými květy.
PLODNOST: je raná, vysoká, pravidelná, 8,6-18 kg na keř. Hlavní plodnost je na rozvětvení loňských výhonů na podzim, část úrody je i na letorostech.
PLODY: souplodí středně velká, velikostně nevyrovnaná, kulovitá, tmavě černá, velmi lesklá, středně tvrdá. Kalich je malý, zapuštěný v plodu, jeho soudržnost s plodem je střední. Chuť je sladkokyselá, sladší než u starších beztrnných odrůd, plody je třeba nechat plně vyzrát. (cukernatost průměrně 8-12,8 °Brix).
DOZRVÁNÍ: středně rané až pozdní, velmi dlouhé, od začátku srpna do poloviny října.
VYUŽITÍ: k přímému konzumu i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, koláče, mražení apod. Plody výjimečně dobře snášejí přepravu a skladování.
STANOVIŠTĚ: slunné, se středně úrodnou, dostatečně vlhkou půdou, nenáročná na půdu. Vhodná do středních a vyšších poloh.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná a silně odolná vůči plísni šedé a septorióze, středně odolná vůči antraknóze a rzi.
PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v r. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V r. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.
RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod vahou úrod ohýbají a rozkládají.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Konference, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Mechelenská, Solanka, Trévouxská, Williamsova.
PLODNOST: raná (5.–6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.
PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rzivými lenticelami a rzivým mramorováním u kalicha a stopky. Dužnina je bílá, jemná, šťavnatá. Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořenitá, jen mírně nakyslá.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, konzumně dozrává v prosinci, vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména k přímému konzumu a k výrobě džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, ideální jsou úrodné, výhřevné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí, v drsnějších polohách ovoce plně nedozrává.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až slaběji v květu, středně až výše odolná proti strupovitosti, odolná proti monilióze a rakovině, nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.
PŮVOD: Německo, Müncheberg, vyšlechtil ho Oswald Macherauch jako kříženec odrůdy Goldkugel s druhem Ribes (ex. Grossularia) divaricata a následným zpětným křížením s odrůdou Gelbe Riesen. Na trh ji v r. 1953 uvedla ovocná školka v Groß-Mimelage.
RŮST: je silný, značně se větví, vytváří středně velké, vysokokulovité, řídké keře s výškou kolem 1,2 m, převážně s řídkými, sklonenými, jednoduchými, zřídka dvoudílnými trny. Listy jsou středně velké až menší, zelené, jemnější zubaté. Raší středně brzy. Vysazujeme ve vzdálenosti 1,2-1,5 m v řadě do zamulčovaného záhonu.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.
PLODNOST: raná, velmi vysoká v dobrých podmínkách (průměrně 5,2 kg v 4. roce po výsadbě), pravidelná.
PLODY: jsou středně velké (průměrně 5,7 g, 22,6 mm x 18,4 mm), středně velikostně vyrovnané, elipsovité, nejsou zcela pravidelné, často po dvou spolu, na velmi tenké a velmi dlouhé stopce. Slupka není velmi silná, zcela hladká, výrazně šedobílá, ojíněná. Dužnina je zelená až světle žlutozelená, semena dost prosvítají, je jemná a šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, výrazná, aromatická. Má střední obsah kyselin.
DOZRÁVÁNÍ: středně časné až středně pozdní, nerovnoměrné, kolem poloviny července.
VYUŽITÍ: keře vhodné do menších i větších zahrad či plantáží, vhodné jako nízký neprostupný živý plod, plody zejména na přímý konzumaci a výrobu kompotů, ale i na džemy či želé.
STANOVIŠTĚ: před větrem chráněné, sluneční stanoviště až polostín, a humózní, propustné, ale dostatečně vlhké půdy bohaté na živiny. Nenáročná odrůda vhodná do všech poloh. V zatravnění rostlina strádá, potřebuje zálivku během suchého letního období a vyžaduje okopávku nebo mulčování.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors-uvae). Někdy ji silněji housenky piliarky rybízu (Nematus ribesii)
Samosprašná odolná odrůda bílého silně aromatického vinného révy, vhodná jak na konzumaci, tak na zpracování.
Středně silný růst, bohatá úrodnost. Středně velký, hustý hrozen s kulatými bobulemi. Bobule jsou zelenožluté s voskovým povrchem, šťavnaté. Chuť aromatická, typická. Velmi voňavá réva. Vhodné k přímé konzumaci, výrobě vína, burčáku. Dozrává koncem září. Chráněné slunné stanoviště, kvalitní půda. Zimním řezem odstraňujeme vyzrálé výhony z minulého roku. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoopelivý. Původem z USA.
PŮVOD: Slovensko, krajový genotyp z Gemera.
RŮST: bujný, vytváří mohutné stromy se široce kulovitou korunou.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem. Pro dosažení úrody potřebuje v okolí jinou odrůdu třešně, která ji opylí.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, kulovité. Slupka je žlutá, méně atraktivní pro ptáky. Dužnina je měkká, šťavnatá, je to srdcovka. Chuť je sladká, medová, výborná.
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává ve 2.–3. třešňovém týdnu, tedy kolem poloviny června.
VYUŽITÍ: zejména ke přímé konzumaci, ale i na pečení, barevně netradiční džemy, sirupy či kompoty, likéry.
STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně odvodněnou, ale přiměřeně vlhkou, písčito-hlinitou až hlinitou půdou. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silněji mrazuodolná ve dřevě i květu. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá a uniká i pozornosti ptáků.
PŮVOD: Slovensko, Moravské Lieskové, lokální genotyp.
RŮST: mírnější, kompaktnější, tvoří v rámci oskeruš menší koruny, má kratší vzdálenosti mezi internodii. Vyznačuje se tmavě zelenými, zdravými listy nepoškozenými strupovitostí. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.
PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: velmi velké, kulatého, jablíčkového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá s červeným líčkem. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, velmi sladká, šťavnatá, aromatická.
DOZRÁVÁNÍ: rané, již začátkem září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: ačkoliv je v rámci oskeruš menší, stále je to velký, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou silnější odolné vůči strupovitosti(Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Francie, nalezl ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874–75.
RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoko jehlanovité, široké koruny se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrody časem převisají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Avranšská, Blumenbachova, Boscova láhev, Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova, Esperenova bergamotka, Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Krivica, Madame Verté, Mechelenská, Pařížanka, Solanka, Williamsova.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité, baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světlezelená, zralá světležlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužnina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně trpká.
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň kdysi v 1. pol. října, dnes často už v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu snáší jen ihned po sklizni.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů, na sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužnina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužnina řepovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.
ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.
PŮVOD: Anglie, vznikl v zahradě zámku Ribston v Knaresboroughu v hrabství York jako semenáč ze semen dovezených z francouzského Rouenu v r. 1686 nebo 1688.
RŮST: středně bujný, vytváří velkou korunu, která je široká, středně hustá, později převislá.
OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači např.: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Parména zlatá zimní.
PLODNOST: pozdější, podprůměrná, nejistá, nepravidelná.
PLODY: středně velké až velké, široce kuželovité, nesouměrné, ploše žebernaté, nepravidelné, k jedné straně zkosené. Slupka je drsná, pruhovaná – mramorovaná, žlutozelená s hnědočervenavým líčkem. Je to tzv. kožovka. Dužnina je pevná, nažloutlá, křupavá, s muškátovou vůní, na vzduchu hnědne. Chuť je sladkokyselá, kořenitá a velmi dobrá až výborná, patří k nejchutnějším.
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září až začátkem října, konzumně dozrává od 2. poloviny října až do prosince bez ztráty chuti, skladovatelná je do března.
VYUŽITÍ: vhodná k přímému konzumu, výrobě vína a džemů, sušení, moštování. Plody jsou odolné vůči otlačení, dobře snášejí přepravu a vyžadují skladování ve vlhčím prostředí.
STANOVIŠTĚ: slunné, vlhčí a úrodné půdy. Preferuje středně teplé a vyšší polohy chráněné před větrem, s vlhkým ovzduším; nesnáší sucho a příliš teplé polohy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná odrůda ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti. V nadměrném vlhku či suchu trpí rakovinou, ve větru padá a bývá napadána vlnatkou krvavou.
PŮVOD: USA, stát New York, Geneva, Cornell University, Horticulture Section, School of Integrative Plant Science New York State Agricultural Experiment Station, vyšlechtil ho v r. 1972 John Einset jako mezidruhového křížence Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétně odrůd Ontario x Sultanina.
RŮST: bujný, později středně bujný, středně vzpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavný.
PLODNOST: raná (2–3 roky po výsadbě), středně vysoká.
PLODY: hrozny středně velké až velké (průměrně 399 g), kompaktní, husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 2,9 g), kulaté. Slupka je zelená, v plné zralosti zlatožlutozelená, středně silná. Dužnina je středně šťavnatá, křupavá, bezsemenná – II. třída bezsemennosti (semenáčky jsou při jídle téměř nepostřehnutelné). Chuť je sladká, výrazná, až medová.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od poloviny září, potřebuje sumu aktivních teplot asi 2573 °C. Po dozrání vydrží na keři i 2 týdny.
VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na výrobu rozinek, moštů či vína, lze použít také na výrobu sirupů, džemů či kompotů.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. Vhodný do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorný ve dřevě i pupenech v zimě, zřejmě až do -25 °C, středně až výše odolný vůči antraknóze (Elsinoe ampelina), středně odolný vůči padlí (Uncinula necator), méně odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) a černé skvrnitosti révy (Phomopsis viticola).
PŮVOD: velmi voňavý genotyp z Moravského Lieskového.
RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15–30 metrů a dožívá se několika set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15–20 cm dlouhé, složené z 6–10 párů jednotlivých lístků se zoubkovaným okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžova, červena.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.
PLODNOST: raná (po 5–6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka zralých plodů je žlutá. Dužnina je nažloutlá, před zhniličením trpká. Po zhniličení je světle hnědá až středně hnědá, krémovitá, sladká, šťavnatá, výrazně aromatická – jako po skořici.
DOZRÁVÁNÍ: v průběhu září. Při uskladnění zhniličují velmi rychle a během několika dní je třeba je spotřebovat.
VYUŽITÍ: majestátní, krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po uhniličení vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky – oskerušovice, k sušení (a po pomletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.
STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje réva vinná.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná do -30 °C, dobře odolná vůči strupovitosti plodů (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.
PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Čačanská najbolja a Valor, registrovaná v r. 2005.
RŮST: středně bujný, polovězpřímený.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Čačanská najbolja, Jojo, Hanita, Opal, President.
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 65 g, ale i 80 g), podlouhlé, nesouměrné. Slupka je pod silným ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená, tuhá, vláknitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, výborná až vynikající. Pecka se většinou dobře odděluje od dužniny, výjimečně na jejích žebrech může dužnina zůstávat.
DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, 10–12 dní po Bystrické, tedy od poloviny do konce září.
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na podmínky stanoviště ani půdní poměry. Vzhledem k pozdní době zrání je vhodná do teplých a středně teplých oblastí, aby stačila plně vyzrát.
ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa).
PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.
RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně silná, slabě až středně silně přiléhá k dužnině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužnina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce nakyslá, v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.
DOZRÁVÁNÍ: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné k předčasnému opadu před sklizní nebo jen velmi slabě.
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímému konzumu, ale i ke zavařování.
STANOVIŠTĚ: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: ve dřevě i v květních pupenech vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.
PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako křížence odrůd Cresthaven a Luna
RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.
PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je silná, středně hustě plstnatá, k dužnině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužnina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužnině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.
DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná k předčasnému opadu plodů před sklizní nebo jen velmi málo.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli obtížné oddělitelnosti dužniny od pecky.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech.
ODOLNOST: ve dřevě i květních pupenech silně mrazuvzdorná, středně tolerantní vůči kadeřavosti listů (Taphrina deformans).
PŮVOD: neznámý, zřejmě původně Turecko.
RŮST: bujný růst do výšky 4-5 m. Keřovitý, rozložitý habitus.
OPYLOVACÍ POMĚRY: partenokarpická odrůda, nepotřebuje opylení.
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké plody (breba kolem 70 g, hlavní úroda kolem 50 g), kulaté (breba) až baňaté (hlavní úroda). Slupka je tenká, tmavě purpurová až do černa. Dužnina je narůžovělá, rozplývavá. Dezertní odrůda vynikající chuti.
DOZRÁVÁNÍ: dvakrát rodící odrůda, breba dozrává v srpnu a hlavní úroda od září do října.
VYUŽITÍ: dezertní odrůda, plody na přímý konzum i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují také jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy se také dají využít a to nejen k zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě přelité sirupem z fíkových listů.
STANOVIŠTĚ: slunné a chráněné stanoviště, teplé polohy, na humus bohatá a dobře odvodněná půda.
ODOLNOST: mrazuvzdorná odrůda do -16 °C. Mladé rostliny pěstujeme první 2-3 roky v květináči a v zimě je chráníme přikrytím nebo zazimujeme v chladné místnosti.
PŮVOD: ČR, Šlechtitelská stanice Želešice, vyšlechtil ji J. Urban v r. 1968 jako křížence odrůd Heinemannova pozdní a směsi pylu Red Lake a Jonkheer van Tets.
RŮST: středně bujný až bujný, středně hustý, tvar je kulovitý až keřovitý, v plné plodnosti rozložitý, ale nepoléhá. Výhony rostou polovzpřímeně. Doporučujeme vysadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.
OPyLOVACÍ POMĚRY: vysoce samosprašná, kvete středně brzy. Květy neopadávají.
PLODNOST: je raná, vysoká (průměrně 5–10 kg, maximálně 16,2 kg), pravidelná. Plodí na jednoletém obrostu dvouletých výhonů i na dvouletých výhonech.
PLODY: hrozny jsou dlouhé (průměrně 7,8 cm, na mladém dřevě 12 cm, maximálně 15 cm), středně husté, s 20 až 34 bobulemi. Bobule jsou středně velké (průměrně 9–9,5 mm), kulaté, pevné. Slupka je lesklá, smetanově bílá, průsvitná, pevná, tuhá, středně silná. Dužnina je šťavnatá, tužší, bezbarvá. Chuť je l lahodná, kyselejší až sladkokyselá. Má středně vysoký obsah vitaminu C v rámci rybízů.
DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině července až do začátku srpna. Určena pro ruční sklizeň. Plody dobře snášejí přepravu i skladování do 6 dní.
VYUŽITÍ: na přímý konzum i sirupy, vína, džemy či želé.
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje půdu bohatou na humus a živiny, dobrou úrodu poskytuje i v podmínkách méně příznivých pro pěstování rybízů, dobře snáší sucho. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě i květu, vysoce odolná proti americkému padlí angreštovému (Sphaerotheca mors uvae), méně odolná proti antraknóze (Drepanopeziza ribis).
PŮVOD: Kanada, University of Saskatchewan
RŮST: velmi bujný, vzpřímený a pevný, větve se pod váhou plodů neohýbají.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná rostlina; pro zajištění lepšího opylení je vhodné při výsadbě kombinovat více odrůd. Vhodní opylovači: Boreal Beast (vynikající), Boreal Blizzard, Aurora (dobří).
PLODNOST: nastupuje v 2.-3. roce po výsadbě a úrodnost je pravidelná a vysoká.
PLODY: velké (průměrně 2,6 g, maximálně 3,7 g), pevné, kvalitní plody oválného až srdcovitého tvaru a modrofialové barvy. Dužina je masitá, chuť je vynikající, sladká, cukernatost dosahuje v průměru 16,9 °Brix, podíl kyselin je jen 1,87 %.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, až začátkem července. Plody neopadávají ani po dozrání. Jsou vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr.
VYUŽITÍ: plody vhodné k přímé konzumaci, konzervování, výrobě džemů, šťáv, sirupů, mražení.
STANOVIŠTĚ: Odroda nenáročná na výběr stanoviště (ideálně slunce, polostín), na rozdíl od borůvek nevyžaduje kyselou půdu. Odvděčí se za dostatečnou vláhu.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě (do -40 °C) i v květu (do -7 °C), odolný proti škůdcům a chorobám, včetně padlí (Erysiphe lonicerae var. lonicerae).
RŮST: bujný, tvoří rozložité, hustší koruny.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylována hmyzem, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Boskoopské, Coxova reneta, Dukát, Florina, Gala, Golden Delicous, Granny Smith, Honeycrisp, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Keepsake, Landsberská reneta, Omanové, Pristine, Red Delicious, Sansa, Zvonkové.
PLODNOST: časná až středně časná, střídavě velmi vysoká, méně pravidelná.
PLODY: středně velké až velké, kulaté až široce kuželovité, z jedné strany zploštělé, nepravidelné. Slupka je zelenožlutá až žlutá s karmínově červenými pruhy a rezavými lenticelami a s výraznou rzí v kališní jamce. Dužina je nažloutlá, jemná, tuhá, křupavá, šťavnatá, na vzduchu hnědne. Chuť je svěže nakyslá s vinnou příchutí.
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává v lednu, vydrží do dubna či déle.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, kuchyňské využití včetně koláčů, pyré, vína, cider.
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na půdu, ale nesnáší suché půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevu, středně v květu, silně odolná vůči bakteriální spále (Erwinia amylovora), středně až méně odolná vůči strupovitosti a padlí.
PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Černice, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.
RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).
PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.
PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdčité, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, silná, těžce se stahuje, je tmavohnědá až černá. Dužina je tuhá, chřupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselá, aromatická, velmi dobrá až výborná. Dužina se někdy hůře odděluje od pecky.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale také k všestrannému zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovou arómou.
STANOVIŠTĚ: slunné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku. Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody hořké.
ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu. Během dlhotrvajících dešťů je středně až vyšší náchylnost na praskání plodů. Je vyšší odolnost proti monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadají ji vrtule třešňová i píďalka podzimní.
PŮVOD: Francie, vypěstoval ji p. Gilbert přibližně kolem r. 1905 a šířil ji školkař Charles Baltet z Troyes v departementu Aube. U nás se množila i pod názvem Čistecká banánová.
RŮST: v mládí bujně, ve školce tvoří rovné kmeny, na trvalém stanovišti středně bujně až slaběji a rychle začíná stárnout. Vytváří vzpřímenou, řídkou korunu, která později vlivem úrod převisá.
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Boscova fláše, Konference, Madame Verté, Williamsova.
PLODNOST: raná (3.–4. rok po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 180–190 g), lahvicovité, mírně hranaté, nepravidelné, kalichová část je šikmo useknutá, povrch plodů je hladký, u větších plodů někdy mírně zhrbolený. Slupka je hladká, pololesklá, zelená až žlutavá s hnědočerveným až červeným pruhovaným líčkem, s množstvím drobných, zeleně lemovaných lenticel, které místy splývají v rzivé mramorování. Dužnina je bělavá až žlutobílá, šťavnatá, krémová, jemná, rozplývavá. Chuť je sladká až velmi sladká, jemně kořenná a kyselkavá, velmi dobrá.
DOZRÁVÁNÍ: sběr ve 2. polovině října, konzumně dozrává koncem listopadu až v prosinci a při postupném dozrávání vydrží do konce ledna. Po sklizni se dobře přepravuje, neotlačuje se.
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také univerzálně využitelná k sušení, pečení, moštování, výrobě kompotů, džemů, pyré či destilátů. Dobře se skladuje.
STANOVIŠTĚ: vyžaduje slunné a teplé stanoviště a úrodné, hluboké, propustné, výživné a vláhou dobře zásobené půdy. Vhodná do teplých i středně teplých oblastí, s ohledem na strupovitost otevřenější.
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná v dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti, netrpí kaménčitostí a škůdci.
PŮVOD: neznámý, pravděpodobně Ukrajina. Je uváděna jako hybrid, křížení je neznámé, pravděpodobně je to Actinidia deliciosa nebo Actinidia chinensis zkřížená s nějakým mrazuodolnějším druhem, pravděpodobně Actinidia arguta.
RŮST: velmi bujný, už v prvním roce po vysazení naroste 2-3 m.
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná odrůda se samčími i samičími květy. Kvete v květnu a červnu. Pro vyšší úrodu doporučujeme kombinovat se samčí odrůdou aktinidie lahodné (Actinidia deliciosa), např. Tomuri.
PLODNOST: raná (3-4 roky po výsadbě), vysoká.
PLODY: velké (70-80 g), podlouhlé, chlupaté s zelenou, velmi chutnou dužinou a vysokým obsahem vitamínu C.
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, během října. Plody se sklízí ještě tvrdé a lze je uskladnit v chladu a nechat postupně dozrát do konzumní zralosti.
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci a zpracování na džemy, marmelády apod.
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, případně polostín; ideální (jiho)západní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.
ODOLNOST: odrůda je v dřevu silně mrazuodolná, listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy již pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě zakvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

