Predobjednávky

PŮVOD: ČR, pravděpodobně z okolí Čáslavi či Kutné Hory, stará odrůda, zřejmě z 2. poloviny 18. století. Synonyma: Böhmische Birne, Graue Muskatellerbirne, Muszkatelka, Musqué Grise de Bohême.

 
RŮST: bujný, zdravý. Tvoří mohutné, vysoko kulovité koruny, které se později pod váhou plodů rozkládají šlahounovitými kosterními větvemi do charakteristických oblouků. Charakteristické je v době vegetace i bohaté a zdravé olistění. Plodonosný obrost je středně dlouhý. Stromy jsou velmi dlouhověké a do vysokého věku nevyžadují omlazení, jen pravidelné prosvětlení.

 
OPYLOVACÍ PODMÍNKY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači nebyli prozkoumáni, ale podle doby kvetení by to mohli být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

 
PLODNOST: pozdní (až po 8-12 letech po výsadbě), poté vysoká, pravidelná, ob rok velmi vysoká.

 
PLODY: malé (průměrně 100 g), vejčité až špičatě vejčité s tenkou, dlouhou stopkou. Slupka je v době sklizňové zralosti zelená, později žlutozelená, hrubá a drsná, jen středně lesklá a bez líčka, často jemně rezavá, zvláště při stopce, s množstvím nevýrazných lenticel. Dužina je bělavá, mírně nažloutlá, polorozplývavá, jemně zrnitá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, jemně kysele, s výbornou muškátovou příchutí. Tato její výjimečná chuť se rozvine při sběru ve tvrdé zralosti a po několika denním uskladnění.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň většinou začátkem srpna, někdy i dříve, dozrává nerovnoměrně. Nutné je sklízet ve tvrdé zralosti (asi týden před konzumní), dozrává v chladném uskladnění po 5-7 dnech, vydrží asi 1-2 týdny od sklizně. Přezrálé plody hnijí od jadřince.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a sušení, ale i k výrobě džemů a povidel, moštů, destilátů či na pečení. Na výrobu kompotů je vhodná pevností dužiny, ale plody jsou dost malé.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je velmi nenáročná na polohu a kvalitu půdy, ačkoliv preferuje dostatečně vlhké a úrodné půdy, snese i písčité a kamenité půdy, pokud jsou dostatečně vlhké, a i drsnější a větrnější polohy. Vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh. Vhodná především do větších sadů, alejí, do krajiny jako krajinotvorný strom.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě i květu, silně odolná proti strupovitosti a monilióze, nezvykne trpět ani škůdci.

PŮVOD: Maďarsko, neznámý přesnější původ.

RŮST: bujný. Dorůstá v mohutný, velmi dlouhověký strom do výšky 15-30 metrů a dožívá se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (u solitérního stromu je široká až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené ze 6-10 párů jednotlivých lístků se zubatým okrajem. Na podzim se krásně zbarvují do žluta, oranžové, červené.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samosprašná, hmyzosnubná. Kvete v květnu až červnu a květy jsou oboupohlavné, bílé, seskupené v okoličnatých květenstvích.

PLODNOST: raná (po 5-6 letech od výsadby při dobrém řezu), vysoká pravidelně ob rok nebo ob 2 roky.

PLODY: jsou středně velké, hruškového tvaru. Slupka je zlatavě žlutá, bez líčka. Dužnina je nažloutlá, před změknutím trpká. Po změknutí je světlě hnědá až středně hnědá, krémová, jemná, sladká, šťavnatá, aromatická.

DOZRÁVÁNÍ: od poloviny do konce září. Při uskladnění měknou velmi rychle a do několika dní je třeba je spotřebovat.

VYUŽITÍ: jako mohutný, dlouhověký strom je využitelná jako krajinotvorný strom vhodný do alejí, sadů, do velkých zahrad či volné krajiny. Plody jsou po změknutí vhodné k přímé konzumaci a k výrobě povidel, kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - oskerušovice, k sušení (a mletí na pracharandu), moštování. Dřevo je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se na výrobu hudebních nástrojů, vinařských lisů, při výrobě nábytku (intarzie). Květy a plody mají léčivé účinky proti trávicím potížím.

STANOVIŠTĚ: teplé a slunné, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, tam, kde se pěstuje vinná réva, může se jí dařit i ve vyšších polohách, ale s méně vlhkým vzduchem.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě až do -30 °C, plody a listy jsou méně odolné vůči strupovitosti (Venturia inaequalis). Vysoce odolná vůči smogu a exhalacím.

PŮVOD: ČR, Čistá u Rakovníka, mutace odrůdy Princesse Luise, kterou v r. 1860 v Grimsby v provincii Ontario v Kanadě vyšlechtil L. Woolwerton, v ČR tuto mutaci šířila ovocná školka Dr. Herlese.

RŮST: středně bujný, vyrovnaně roste i v období plné plodnosti. Tvoří pravidelné a hustší, kulovité, později převislé koruny, které později vyžadují řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Jonathan, Oldenburgovo, Ontario a Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 150 g), kulovité až ploše kulovité, má plochá žebra. Slupka je tenká, hladká, lesklá, jakoby vosková, později mírně mastná, pevná, zelenožlutá, později žlutá, na slunné straně s výrazným karmínově červeným mramorovaným líčkem, lenticely jsou zeleně lemované a dosti výrazné. Dužnina je bílá, křehká, kyprá, šťavnatá, na vzduchu téměř nehnědne. Chuť je aromatická, příjemně sladká až velmi sladká s osobitou příchutí, velmi dobrá až výborná.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem září a začátkem října, dozrává v říjnu, vydrží do ledna, z vyšších poloh až do března. Má sklon předčasně opadávat, takže období sklizně je krátké. Vyžaduje opatrnost při manipulaci, snadno se otlačí.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a sušení i moštování. Skladuje se středně dobře až hůře, při nadměrném přihnojování má sklon k hořké pihovatosti plodů při skladování.

STANOVIŠTĚ: slunné, nenáročná na půdu, ale preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou a teplou půdu. Je vhodná také do středních a vyšších před větrem chráněných poloh. Nemá ráda polohy s vlhkým vzduchem a příliš mokrou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně v květu, středně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině v příliš vlhkých polohách.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pándy 38 a Nagy Angol.

 
RŮST: středně silný, polorovný. Roste poměrně hezky, větve příliš nepřevisají ani neztrácí listy, není velmi náročná na údržbu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně časně až pozdě. 

PLODNOST: středně časná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

 
VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a na výrobu kompotů, džemů, sirupů, na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých oblastí a středně teplých chráněných lokalit.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koleotrichové hnilobě třešní (Glomerella cingulata), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní (Blumeriella jaapii), náchylnější na moniliózu (Monilinia spp.). Středně silně ji napadá vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie u obce Amanlis, konec 18. stol., náhodný semenáč.

 
RŮST: zdravý a bujný růst, vytváří vysoké kuželovité koruny, časem převislé, větve jsou obloukovitě převislé pod úrodou, ve školce roste křivě; daří se jí i na kdouloni.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: špatný opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova, Eliška, Hardyho, Křivice, Nelisova zimní, Madame Verté.
PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.

 
PLODY: středně velké, baňaté, mírně protáhlé, vyrovnané. Slupka je zelenavá, hladká, jen místy rzivá, s drobnými hustými lenticelami, na slunečné straně jemné červené líčko, na některých plodech úzká rzivá čára. Dužnina je bělavá až nazelenalá, máslovitá, měkká, šťavnatá, chuť sladká, lehce kořenitá, výborná.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem září, dozrávání 1 týden po sklizni, rychle přezrává. Plody středně odolné vůči otlakům.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, kuchyňské využití, mošty a destiláty.

 
STANOVIŠTĚ: středně náročná na teplo a středně mrazuvzdorná, ale daří se jí i ve vyšších polohách, nesnáší větrné polohy, potřebuje chráněné stanoviště. Není náročná na půdu a skromná na živiny, má raději vlhčí polohy, nesnáší suché půdy.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě a mrazuvzdorná v květu, odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Figovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

 
RŮST: v mládí bujný, šlahounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod vahou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem vzhůru.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova fláše, Clappova máslovka, Eliška, Hardyho máslovka, Júlová, Konference, Krivica, Lectierova, Magdalenka, Pařížanka, Poiteau, Tongréská, Williamsova.

 
PLODNOST: středně raná (4.–6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

 
PLODY: středně velké (průměrně 150–165 g), tvarově velmi nepravidelné, lahvicovité, asymetrické s hrbolatým povrchem, při kalichu i hranatější. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužnina je žlutobílá až žlutavá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá kaménčitá. Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou.

 
DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ale také na výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či k sušení a pečení. Dobře se skladuje.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách. Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

 
ODOLNOST: méně mrazuvzdorná v dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuvzdorná v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a vůči škůdcům.

PŮVOD: Francie, 2. pol. 19. stol.

RŮST: střední růst, v mládí vytváří jehlancovitou korunu, která je u starých stromů převislá. Listy jsou na podzim nádherně zbarvené do oranžova až červena.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná. Vhodní opylovači: Drouardova, Hardyho máslovka, Guyotova, Lectierova. Dobrý opylovač.

PLODNOST: ranější, velká, pravidelná.

PLODY: atraktivní, středně velké plody tupě kuželovitého/ válcovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později žlutá, s karmínově červeným líčkem, někdy s rzivými pruhy. Bílá dužnina je měkká, velmi šťavnatá, rozplývá se; chuťově je vynikající, polosladká – sladkokyselá, specifická.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň ve 2. pol. srpna, konzumní zralost: ve 2. pol. srpna, skladovatelnost jen 2–3 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, výroba destilátu, džemů.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné stanoviště a dostatečně živná a hluboká půda. Odrůdě se daří ve vyšších, chladnějších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, dobře odolná vůči chorobám, jen ve vlhkých letech mírně náchylná ke strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odry. Má mnohá alternativní pojmenování jako „Šálové“, „Štrúdlák“ či „Funtové“.

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semených podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16–20 m široké. Jsou velmi dlouhověké.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelské, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.–6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200–240 g), tvarově velmi nepravidelné, buď vysoké, kuželovité, nebo i zploštělé, široce žebrované, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužnina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně. Chuť je příjemně sladkokyselá směrem k kyselejší chuti, velmi jemně kořenitá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň v závislosti na oblasti a roce od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2–3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu a k kuchyňskému využití, např. na štrúdly či na sušení, ale i na výrobu vína či povidel. Plody se velmi snadno otlačí.

STANOVIŠTĚ: slunné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu, daří se jí i v sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá půda, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh, kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se příliš nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je dobře odolná proti chorobám a škůdcům. Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

PŮVOD: Rumunsko, nalezená na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný, koruna pyramidální nebo vysoko kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda. Vhodní opylovači: Stanley, Vlaška, Althanova ringlota, Anna Späth.

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialovomodrá až modročerná s jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou, velmi dobrou, sladkokyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v 1.–2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití.

STANOVIŠTĚ: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době kvetení dobře odolávají pozdním jarním mrazům. Je více tolerantní k šarce než Bystrická a je středně odolná k houbovým chorobám, náchylnější jen k moniliové hnilobě.

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m a vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou ostnité méně než u jiných druhů hlohu, s až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavě zelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordó a zůstávají na stromě velmi dlouho, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, hmyzosnubný, s oboupohlavními květy uspořádanými v latách, které u nás kvetou v květnu, případně v červnu.

PLODNOST: je velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit nástup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžově červené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecky. Zejména se však liší chuť, u níž chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy, v některých letech až do začátku února bez opadávání, pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou. Konzumně zralé jsou hned po utržení ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale i v mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně: bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květenstvími, stejně jako latami postupně dozrávajících plodů, které vydrží na stromě dlouho do zimy. Plody jsou vhodné k přímému konzumu jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, ke zpracování na džemy, přesnídávky, protlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy, čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné či mírný polostín, lepší je slunné a teplé místo, aby stačilo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, snese však i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi −25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuodolné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrná stanoviště či znečištění ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se očkování objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou, neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozložené, později svěšené. Kvůli tvaru koruny se příliš nehodí do stromových alejí.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Napoleonova, Karešova, Kaštánka, Rychlice německá, Hedelfingenská, Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyholuje a plodí na koncích větví. 
PLODY: velké (průměrně 6 g), tupě srdčitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužnina je v rané zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná světlými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, slabě barvící šťávou. Chuť výborná, sladkokyselá až sladká, příjemně vínovitá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

DOZRÁVÁNÍ: rané, ve 2.–3. třešňovém týdnu, současně s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtuli třešňové, tedy nebývá červivá. Na přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji sklízet ještě před plnou zralostí, kdy se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum, ale i na kompoty a další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, silně mrazuvzdorná v květu. Náchylnější na praskání plodů během déle trvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: prastará dřevina Dálného východu, tzv. živá fosilie, patří mezi nahosemenné rostliny podobně jako jehličnany, je jediným druhem ve svém oddělení jinanotvaré, třídě jinany. Do Evropy byl dovezen v r. 1727. V Japonsku a Číně považovaný za posvátný strom, symbolizující dlouhověkost, sílu, vytrvalost.

RŮST: růst je pomalý, vytváří strom dorůstající do výšky 30 m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší se širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných políček. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasně žluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehnědovité šištice, samičí vyrůstají z paždí listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech, do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitě semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat i 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužnatým míškem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve větším, ale stále střídmém po tepelné úpravě - obvykle pečené, pražené či vařené.

DOZRÁVÁNÍ: koncem léta, na podzim po opadu.

VYUŽITÍ: v Číně se jinan pěstuje ve velkém kvůli semenům, existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina či strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují ginkgolidy, které tlumí alergické reakce, takže se používají při astmatu.

STANOVIŠTĚ: dřevina je světlomilná, nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina, v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

PŮVOD: Slovensko, Bošácka dolina, starší krajová odrůda.

 
RŮST: pomalý, ale zdravý, vytváří středně vysoké kulovité koruny. Má charakteristicky hrubé a krátké letorosty vínové barvy s výraznými, bílými lenticelami. Uchovává si vysokou životnost plodonosného obrostu, do vysokého věku ji netřeba zmlazovat, stromy jsou dlouhověké.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale opylují ji zřejmě jiné hrušně kvetoucí ve stejnou dobu, např. Avranšská, Anglická bergamotka, Drouardova, Hardyho máslovka, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: malé (průměrně 40-50 g), ploše kulovité, nejširší uprostřed, směrem k stopce se velmi krátce pravidelně zužují, někdy jsou cibulovité. Stopka je dlouhá a tenká až středně hrubá, na plod se připojuje i s krčkem. Slupka je tenká, pevná, lámavá, nevadí při jídle, je zelená až šedozelená, hustě poseta drobnými lenticelami, 1/3 až 2/3 plodu pokrývá skořicově červené líčko. Dužina je křehká, celkově jen mírně zrnitá, více v okolí jádřince. Během dozrávání se z bílé začíná od slupky směrem k jádřinci zbarvovat dorůžova až dočervena. Zralé plody mají světlokrvavou dužinu, brzy začínají hniličení. Chuť je sladká s mírně kořenitou příchutí, chutnější k přímé konzumaci než u Krvavky letní.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem srpna, nedá se skladovat. Spadané plody bývají už hniličené.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, výrobu destilátu. Sušené plody jsou pikantní, ale drobné.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, je méně náročná na kvalitu půdy, snáší i sušší i vlhčí. Je vhodná také do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu. Je méně náchylná k strupovitosti, ale vyžaduje otevřenou polohu a vzdušnou korunu. Je značně odolná vůči roztočům, málo napadána mšicemi a odolnější vůči rzivosti hruškové.

PŮVOD: Evropa, Malá Asie.

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající do výšky 2–10 m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavě zelené, střídavé, okrouhle vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, i v živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca 300 g/2,5 m2).

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylovaný hmyzem. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10–20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5–8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květy obvykle nevymrzají.

PLODY: malé (5–11 x 4–7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnatou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

DOZRÁVÁNÍ: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí, ale je krásný i jako solitéra v zahradě či parku. Je na něj vázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později pro mnoho lidí stává nepříjemnou. Komu nevadí, může květy použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou příliš chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže, vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální srdeční rytmus, v kombinaci s ginkgem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí proti křečím a uklidňujícím způsobem. Podobně působí i květy a spolu s plody se používají ve formě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhrada čínského čaje, pražená semínka jako náhrada kávy.

STANOVIŠTĚ: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste i v polostínu, ale tam nebude tak plodná. Obľubuje sice hlinitopísčité, odvodněné půdy, ale vůbec není náročný na půdu. Po dobrém zakořenění se mu daří i v těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchovzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný k bakteriální spále, strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines), v r. 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1856. Synonyma: Mechelenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní máslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Jozefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo vzhůru a s postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Vídeňská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, v dobrých lokalitách pravidelná, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejcovité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutavá, s tmavě žlutým až hnědavým líčkem, po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužnina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořenitá, pikantně sladkokyselá. Dužnina na vzduchu hnědne.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň asi v polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, protože předčasně sklizené plody vadnou, příliš pozdě sklizené zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška na přímý konzum, moštování, sušení, výrobu džemů, povidel, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i na výrobu kompotů, přestože má měkčí a hnědnoucí dužninu.

STANOVIŠTĚ: slunné, i otevřené, pokud jsou dostatečně teplé. Vyžaduje hluboké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých strom ani plody nedorůstají do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody ve větru nepadají.

PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně F. J. z Leveneurov a Grünwallu ve 2. pol. 18. stol.

RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.

OPYLOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou kvetení. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Ontario, Hammersteinovo, Matkino, Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.

PLODNOST: pozdější, každý 2.–3. rok vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem („pupkem“) u stopky. Povrch lesklý, základní barva žlutá, více či méně překrytá temnou karmínovou červení, slunečná strana bývá tmavěji pruhovaná. Slupka je tuhá, dužnina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy načervenalá nebo žlutozelená, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná, sladká až mírně sladkokyselá.

DOZRÁVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad, vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.

VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná k přímému konzumu, na mošty.

STANOVIŠTĚ: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, odolná vůči rakovině, dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná ke strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.

PŮVOD: Maďarsko, sikulská oblast, poprvé popsána v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

 
RŮST: středně bujný až mírný, s vzpřímenou až polorozloženou korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodní opylovači: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Osnabrücká reneta, Signe Tillisch, Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

 
PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celá rovnoměrně pokrytá rozpitou červenou barvou, ve které jsou husté, ne příliš nápadné, tmavočervené pruhy; na celém povrchu je množství nápadných světlých bodů - lenticely. Dužnina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovým nádechem.

 
DOZRÁVÁNÍ: sklizeň koncem října, co nejpozději; dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

 
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé s vlhčím ovzduším, prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek; snáší i větrnější lokality. Nesnáší suchou půdu.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevě i květu, většinou netrpí chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Japonsko, Okayama, Okayama Agrigultural Experiment Station, vyšlechtěná jako kříženec odrůd Nijisseiki x Chojuro, křížení proběhlo v r. 1926, pojmenována byla v r. 1945. Synonyma: New Century.

RŮST: středně bujný, plodí na postranních výhonech a dobře reaguje na zakracování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete brzy, obvykle v 1. polovině dubna, pro dobrou násadu plodů vyžaduje opylovače. Vhodní opylovači: Chojuro, Hosui, Kosui, Kikusui, Williamsova, Konference, Kumoi.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pro dobrou velikost plodů a pravidelnou úrodu vyžaduje probírku.

PLODY: středně velké až menší (u nás průměrně kolem 100–140 g), ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, v plné zralosti žlutá, jen mírně rezavá, téměř hladká. Dužnina je bílá, měkká, ale křupavá, šťavnatá. Chuť je výborná, velmi sladká s jemnou kyselinkou, v chladnějších polohách může být kyselejší. Obsah cukrů průměrně 14,79–15,30 %, kyselin 0,15–0,18 %.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, sklizeň ve 2. polovině srpna (asi 20 dní před Hosui), uskladněné plody ve sklepě či lednici vydrží asi 1 měsíc, při skladování v profesionálních chladírnách při teplotě mezi 0–1 °C vydrží do poloviny ledna.

VYUŽITÍ: plody zejména k přímé konzumaci i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVIŠTĚ: slunné, půda vlhčí, dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušní s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě. Rezistentní vůči alternárii (Alternaria alternata). Během chladnějšího léta je náchylnější ke sklovitosti dužniny.

Foto zdroj: Ovocie a listy + detail ovocia a listov: Sage Ross, řez plodem: Forest and Kim Starr

PŮVOD: Belgie, Leuven, vyšlechtil ji v r. 1800 van Mons, který jí dal jméno po majiteli velkého zahradnictví v Bollweileri v Horním Alsasku.

 
RŮST: v mládí bujný, později slabší, dospělé stromy tvoří nejprve vyšší, později širší polokulovité, silně rozvětvené, nepravidelné koruny. Vyžaduje kvalitní výchovný řez, později zmlazování pro udržení velikosti plodů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Boikovo, Croncelské, Gdaňský hranáč, Charlamowski, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Watervlietské mramorované, Zuccalmagliova reneta.

 
PLODNOST: raná, velmi vysoká, střídavá, ob rok vždy vyšší.

 
PLODY: mírně zploštělé, velikostí velmi proměnlivé, menší, střední až velké (průměrně 140–200 g), ke kalichu někdy mírně zúžené, někdy mírně hranaté, nesouměrné. Slupka je ve zralosti žlutá, krytá karmínovou nebo krvavou červení, pruhovaná, s bělavými lenticelami. Dužnina je žlutobílá, středně šťavnatá, tuhá, hrubší, po dozrání křehká, chuť dobrá, sladkokyselá, jemně kořenitá. Na vzduchu dužnina téměř nehnědne.

 
DOZRVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v prosinci, vydrží do března až dubna. Plody při skladování nevadnou.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, sušení, kuchyňské zpracování (pečení atd.), výroba vína, velmi dobře snáší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, úrodné přiměřeně vlhké půdy, nesnáší příliš vlhké ani příliš suché půdy. Vhodná do nižších i vyšších poloh, ale chráněných před mrazem, ne uzavřených. Vhodná do zahrad, sadů.

 
ODOLNOST: v květu středně mrazuvzdorná, v dřevě slabě, silně odolná proti padlí, méně proti strupovitosti a vlnatce krvavé.

RŮST: velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Koruny jsou mohutné, široce rozložité, deštníkovitého tvaru, středně husté. Větve nasazuje téměř v pravém úhlu. Stromy rostou zdravě a dosahují vysokého věku. Vyžadují delší řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Bismarkovo, Coxova reneta, Croncelské, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Ušlechtilé žluté, Wagenerovo, Zvonek. Špatně se opyluje s Parménou zlatou zimní a Hájkovou muškátovou renetou.

PLODNOST: pozdní, středně vysoká, nepravidelná a nejistá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 230 g), pravidelné ploše kulovitého tvaru. Slupka je částečně drsná, pomerančově žlutá, krytá červeným pruhováním nebo červeným líčkem na slunné straně. Dužnina je nažloutlá, šťavnatá, hutná, sladkokyselá, kořenitá, velmi dobré „renetové“ chuti.

DOZRVÁNÍ: sklizeň v první polovině října, vhodné ke konzumu v prosinci, uskladnění do března. Plody ve větru předčasně opadávají. Při skladování jsou náchylné na hořkou skvrnitost dužniny a vadnutí.

VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, sušení, moštování. Dužnina na vzduchu hnědne.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy s vysokou vzdušností, před větrem chráněná stanoviště, nemá ráda příliš suché a teplé, ale ani příliš drsné polohy.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná, silně odolná proti padlí, středně proti strupovitosti, méně proti rakovině a vlnatce krvavé.

PŮVOD: Francie, INRA, 1995, kříženec Franquette x Lara.

 
RŮST: středně bujný, vzpřímený, dosáhne výšky asi 10-15 m. Raší pozdě.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, kvete pozdě, díky tomu lépe uniká pozdním jarním mrazům. Kvete protandricky, tedy samčí květy rozkvétají o něco dříve než samičí. Vhodní opylovači: Fernette, Franquette, Ronde de Montignac, Lara. Sám je dobrým opylovačem pro odrůdy: Chandler, Lara.

 
PLODNOST: raná (do 3-5 let po výsadbě), vysoká (4-5 t/ha po 10 letech po výsadbě), pravidelná, plodí i na bočním obrůstu, nejen na koncích výhonů.

 
PLODY: jsou velké (průměrně 12,4 g, 60 % plodů víc než 32 mm), kulovité až vejcovité, skořápka nápadně žlutavá, středně hrubá, středně rýhovaná, jádro se dá dobře vyloupnout. Jádro je světlé, v průměru váží 6,9 g a zcela vyplňuje skořápku, má střední výtěžnost (tvoří 44-48 % hmotnosti plodu). Chuť je aromatická, nasládlá, vynikající, bez hořkosti.

 
DOZRÁVÁNÍ: dozrává pozdě, v první polovině října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, cukrářské využití. Skladovat ve skořápce na tmavém chladném místě lze i půl roku.

 
STANOVIŠTĚ: slunné s hlubokou, dobře odvodněnou půdou bohatou na živiny, hlinitou, mírně kyselou nebo neutrální i v chladnějších oblastech.

 
ODOLNOST: vysoce odolný vůči bakterióze (Xanthomonas arboricola pathovar. juglandis) a antraknóze (Gnomonia leptostyla). Vysoce mrazuodolný v dřevě i v květech. Dobře toleruje sucho. Celkově je vitální a přizpůsobivý na různé klimatické podmínky.

PŮVOD: USA, vyšlechtil Elwyn Meader v New Hampshire Agricultural Experimental Station jako volně opylený kříženec odrůd Minn PHO 4559 x Meredith, na trh ji uvedl v roce 1964.

 
RŮST: středně bujný až bujný, tvoří kulovitou korunu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete pozdě.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké, téměř kulaté, s mírně výrazným švem. Slupka je středně hustě plstnatá, žlutá s mdle červeným rozmytým líčkem. Dužnina je zářivě žlutá, šťavnatá, středně tuhá, slabě vláknitá, poměrně dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladká, příjemně aromatická.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, současně s Redhaven, podle podmínek stanoviště obvykle v 1. dekádě srpna. Zraje rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i všestrannému zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení. Plody dobře snášejí přepravu a skladování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Je nenáročná na podmínky stanoviště.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě (do -31 °C) i v květních pupenech. Středně tolerantní vůči kadeřavosti. Dobře odolná proti praskání plodů způsobenému praskáním pecky.

PŮVOD: ČR, v r. 1892 vybraný náhodný semenáč ve školce Vlk ve Vanovicích a pojmenovaný jako Vlkova obrovská.

RŮST: bujný, vytváří vysoké, široce rozvětvené, kuželovité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači: Thurn-Taxis (Schneiderova), Karešova.

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6,5 g), široce tupě srdčité. Slupka je žlutočervená, pestře zbarvená, tenká. Dužnina je měkká, žlutorůžová se žlutými žilkami, šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná, sladká, příjemně nakyslá, kořenitá. Pecka je středně velká, dobře jde oddělit od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, 3. a 4. třešňový týden, podle lokality a průběhu počasí někdy ve 2. polovině června, dozrává najednou. 

VYUŽITÍ: velmi vhodná zejména na přímý konzum, ale i další zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, i ve vyšších polohách, je to přizpůsobivá odrůda, daří se jí i na svazích. Oblibuje půdy s dostatkem vláhy, jinak jsou plody jen středně velké až malé. Netrpí klejotokem ani v jílovitých půdách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, obvykle uniká vrtuli třešňové, ale může být již napadána. Je málo náchylná k praskání plodů a středně náchylná k monilióze plodů.

Dlouhověký, opadavý listnatý strom s kuželovitou korunou, dorůstající v našich podmínkách do výšky až 25 m a šířky 10–15 m. Zajímavě tvarované, čtyřlaločné zelené listy se na podzim zbarvují dožluta. Strom v květnu až červenci vyniká velkými, kalíškovitými, žlutozelenými květy s oranžovým pruhováním, uvnitř s četnými světle žlutými tyčinkami. Květy připomínají tvar tulipánu. Plod je jednosemenná křídlatá nažka. Semena dozrávají od srpna do října, podle lokality. Slunné stanoviště. Půdy hluboké, propustné, mírně kyselé, rovnoměrně vlhké. Mrazuvzdornost do -30 ℃. Velmi stará dřevina pocházející z východu USA.