Ovocné stromy

PŮVOD: Německo, Lützelsachsen u Weinheimu, v roce 1914 ji objevil jako náhodný semenáč G. P. Nickel mezi jinými semenáči a odkopky.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří kulovité, řidší, později široce rozložité koruny.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete brzy až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bryská, Bühlská, Císařská, Ontário, Ruth Gerstetter, Zimmerova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, i když střídavá, co se týče objemu úrody.

PLODY: středně velké (20-22 g), podlouhlé, oválné, souměrné. Slupka je pod světle modrým ojíněním tmavě fialovomodrá až tmavomodrá, ve stínu načervenalá, tužší, silnější, nakyslá, dá se stáhnout z dužniny a téměř nevoní. Dužnina je zelenožlutá až oranžovohnědá, středně šťavnatá, měkká. Chuť je slaďoučce nakyslá, aromatičtější jen na dobrém stanovišti a v teplém roce.

DOZRÁVÁNÍ: ve druhé polovině července, patří mezi nejranější švestky. Plody dobře drží na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlubší, hlinité, úrodné, středně vlhké půdě. Je vhodná jen do teplých poloh.

ODOLNOST: méně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, málo až středně tolerantní vůči šarce, středně odolná k dalším chorobám, často ji napadají roztoči a obaleč švestkový (Cydia funebrana).

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku, v r. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém ji pomolog Dittrich pojmenoval.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se i jako kmennotvorná odrůda, protože je silně mrazuvzdorná v dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým ojíněním fialovomodrá, někdy jemně rzivá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužnina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná, zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se se širším spektrem půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě i v květu, tolerantní k šarce, použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačku: Čačanské lepotice, Č. ranej a Č. najbolje. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba, je nutné udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pándy 38 a Nagy Angol.

 
RŮST: středně silný, polorovný. Roste poměrně hezky, větve příliš nepřevisají ani neztrácí listy, není velmi náročná na údržbu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně časně až pozdě. 

PLODNOST: středně časná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

 
VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a na výrobu kompotů, džemů, sirupů, na sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých oblastí a středně teplých chráněných lokalit.

 
ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koleotrichové hnilobě třešní (Glomerella cingulata), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní (Blumeriella jaapii), náchylnější na moniliózu (Monilinia spp.). Středně silně ji napadá vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odkud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný. Vytváří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně časně až středně pozdě. Vhodní opylovači: višně Fanal, Morela pozdní, Vackova, třešeň Thurn Taxis (Schneiderova). V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně časná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka. Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva obarvuje středně. Chuť je kyselkavá, sladká, mírně trpká, v plné zralosti příjemně aromatická a kořenitá, výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obvykle kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovanou sklizeň, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody menší. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze. Napadá ji vrtule třešňová, takže bývá červivá.

PŮVOD: Švédsko, Balsgård Fruit Breeding Institute, vyšlechtěna v roce 1952 jako kříženec odrůd Císařská x Ruth Gerstetter, poprvé popsána v r. 1972

 
RŮST: středně bujný až bujný, s polorozložitou, hustší korunou.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete pozdě.

 
PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká, někdy mírně střídavá.

 
PLODY: středně velké až větší, elipsovité, nesymetrické. Slupka je ojíněná, pod ojíněním tmavomodrá, zastíněná strana světlejší. Dužina je žlutozelená, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká až sladká, průměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužiny. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: je velmi rané, je to jedna z nejranějších odrůd, dozrává přibližně 58 dní před odrůdou Bystrická, tedy v 1. a 2. dekádě července, dozrává velmi postupně během asi 2 týdnů.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování, zejména na koláče. Plody nesnášejí delší přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, s úrodnou půdou, dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro švestky.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevině i květu. Je středně tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako křížence odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přetížení úrodou střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným ojíněním tmavomodrá až tmavofialová. Dužnina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18 °Brix), kořenitá a mimořádně aromatická, výborná.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce, málo náchylná k monilióze.

PŮVOD: Německo, Technická vysoká škola v Geisenheimu, v r. 1994 ji vyšlechtil Helmut Jacob jako křížence odrůd Domácí velkoplodá a Valor.

RŮST: slabý až středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná až částečně samosprašná, kvete velmi brzy až středně brzy. Vhodní opylovači: Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná, nemá sklon ke střídání plodnosti.

PLODY: velké (průměrně 35-40 g), protáhlé, nesouměrné. Slupka je pod ojíněním fialovomodrá. Dužnina je žlutozelená až žlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká (22-32 °Brix), velmi aromatická, plná, výborná až vynikající. Pecka je dobře oddělitelná od dužniny, jen výjimečně může na jejích žebrech zůstávat.

DOZRÁVÁNÍ: probíhá během velmi dlouhého období, od konce srpna až do začátku října.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na stanoviště, ale podobně jako ostatní švestky preferuje hluboké, vlhké, ale dobře odvodněné, úrodné půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh, do vyšších na chráněná místa.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu, tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze (Monilinia laxa), červené skvrnitosti švestek (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: neznámý, patrně Anglie, velmi stará odrůda, známá také pod názvy Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rosie.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo vzhůru a poté se pod tíhou úrody ohýbají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Cárská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota.

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60–80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky. Slupka je pevná, pod silným ojíněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužnina je zelenkavá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá. Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá, z chladnějších poloh a deštivých roků kyselejší a trpčí. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem srpna, nerovnoměrné, vyplatí se sklízet probírkou.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu i kuchyňskému zpracování.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná pouze do teplých poloh.

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní k šarce, silně odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia laxa), červené skvrnitosti slivoní (Polystigma rubrum) a suché skvrnitosti listů a plodů (Stigmina carpophila).

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo ji některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny. Je vhodná do sadů i menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká, při přetížení plodností někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5–10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod ojíněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá, s červenými tečkami, středně silná, měkká, dá se stáhnout. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná, bez kyselosti typické pro jiný botanický druh – myrobalán (Prunus insititia), který se často lidově označuje jako mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.–4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, výrobě kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek, ve vlhčích a úrodných půdách, celkově je však nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní k šarce a málo náchylná k infikování jejím virem, při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je moniliová hniloba (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena v 2. pol. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, u stopky více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým ojíněním a řídkými tečkami nebo rzivými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužnina je velmi šťavnatá, jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická, kořenitá, sladká. Dužnina se těžko odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dní.

VYUŽITÍ: přímý konzum a výroba džemů a destilátů.

STANOVIŠTĚ: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě, slabší v květu, silná odolnost vůči suchu, tolerantní k šarce.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu, v r. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1901 byla uvedena na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPyLOVACÍ POMĚRY: je cizosprašná, kvete brzy. Vhodní opylovači: Bystrická, Čačanská lepotica, Stanley.

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65–85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích. Slupka je pod světle modrým ojíněním fialová. Dužnina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká, lepší z příznivých poloh a v dobrém roce. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: je pozdní až velmi pozdní, současně s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce, maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody nepřezrály a na stromě nemoučnatěly.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových knedlíků a buchet je příliš velká.

STANOVIŠTĚ: slunné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k moniliové hnilobě při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, tolerantní k šarce, projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná k moniliové spále (Monilinia laxa).

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württemberg, ve školce Gerstetter ji v r. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako křížence odrůd Bryská a Cárská a v r. 1932 byla uvedena na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Althanova ringlota, Čačanská lepotica, Čačanská raná, Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská, Tragédie a někdy také Zimmerova. Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská, Tragédie, Presenta, Zimmerova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35–40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialově červená až černomodrá s modrošedým ojíněním, jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce hnědavá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořenitá, lepší za teplého počasí.

DOZRÁVÁNÍ: velmi rané, okolo poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd. Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i horší. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, citlivější v květních pupenech, středně až více tolerantní k šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná k moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. stol.

RŮST: středně silný, vytváří vysoko pyramidální, řidší korunu.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30–40 g). Slupka je pevná, tmavomodrá až tmavě fialová se světle modrým ojíněním, nakyslá. Dužnina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká / sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická. Poměrně dobrá oddělitelnost dužniny od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mražení, výroba pálenky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé, chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu, v květu středně odolná proti mrazu, náchylnější k moniliové hnilobě.

PŮVOD: Rumunsko, nalezená na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný, koruna pyramidální nebo vysoko kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná odrůda. Vhodní opylovači: Stanley, Vlaška, Althanova ringlota, Anna Späth.

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialovomodrá až modročerná s jemným ojíněním. Dužnina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou, velmi dobrou, sladkokyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: v 1.–2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití.

STANOVIŠTĚ: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době kvetení dobře odolávají pozdním jarním mrazům. Je více tolerantní k šarce než Bystrická a je středně odolná k houbovým chorobám, náchylnější jen k moniliové hnilobě.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtěna v r. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti slábne, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete pozdě. Vhodní opylovači nebyli ověřeni, ale podle doby kvetení to jsou zřejmě tito: Bystrická, Gabrovská, Čačanská rodná, Mirabelka nancyská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20–30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod ojíněním tmavomodrá. Dužnina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až kyselosladká, aromatická, velmi dobrá. Pecka je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení (velmi tmavé švestky), výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní k šarce, odolná vůči moniliové hnilobě (Monilinia spp.).

PŮVOD: Kanada, Vineland, Horticultural Research Institute of Ontario, vyšlechtěna v roce 1967 jako kříženec odrůd Imperial Epineuse a Grand Duke.

 
RŮST: středně bujný až bujný, habitus vzpřímený až polorozložitý, později až rozložitý.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: Stanley, Opal, Císařská, Čačanská rodná, Duranzia, Hamanova.

 
PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké až velmi velké, elipsovité, nesymetrické. Slupka je tenká, ojíněná, pod ní fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysle sladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající. Dužina může v horších letech na pecce částečně držet. Je to poloslivka.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, asi 7 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

 
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci, ale i ke všestrannému zpracování na kompoty, džemy, povidla, destiláty, k pečení či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou, hlinitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná v dřevě, středně v květu, méně tolerantní vůči šarce, na listech málo projevů, na plodech více, je náchylnější na poškození plodů moniliovou hnilobou (Monilinia fructigena), plody při vyšší úrodě je nutné probírat, protože plodí v trsech.

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

 
RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, vytváří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité koruny.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

 
PLODY: středně velké až velké (průměrně 28–31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým ojíněním fialovomodrá až tmavomodrá, místy rzivá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužnina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládla, aromatická, výborná. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

 
VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i k univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet nebo švestkových knedlíků.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná pouze do teplých poloh.

 
ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě, květy kvetou pozdě, a tak lépe unikají pozdním jarním mrazům. Silněji ji napadají obaleč švestkový (Cydia funebrana) a pilatka švestková (Hoplocampa minuta), takže plody bývají často červivé. Je náchylnější k šarce. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliovou hnilobou (Monilinia spp.).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad. Kosterní větve rostou vzhůru a slabě se větví. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPyLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Bystrická, Cárska, Esslingenská, Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter, Tragédie, Viktorie, Wangenheimova.

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné. Slupka je pod světle fialovomodrým ojíněním tmavě fialová až tmavě modrá, místy rzivá, je středně silná, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužnina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá, zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Pře zralé plody měknou a opadávají.

VYUŽITÍ: je vhodná k přímému konzumu i univerzálnímu zpracování: sušení, výroba džemů, povidel, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či švestkových knedlíků.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách. V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná v dřevě, dobře mrazuvzdorná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější k šarce švestky. Plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá je moniliová hniloba.

PŮVOD: neznámý, pravděpodobně z Francie, velmi stará odrůda, minimálně 300 let stará. Synonyma: Raná královská amarelka, Amrhele, Hamrle, Špunky, Zvonky, Amarelle, Königliche Amarelle, Cerise de Montmorency, Royale, Amarelle Royale Hative, Coularde a Longue Queue, Sussex, Kentish, Virginian May.

RŮST: zpočátku velmi bujný, po nástupu do rané plodnosti ustává, hlavní větve je třeba vhodně (ani příliš, ani málo) zkracovat, aby zesílily a nedocházelo k vyholování. Tvoří menší, kulovité, řidší koruny. Dožívá se vysokého věku.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašná nebo částečně samosprašná, opylovaná hmyzem, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Morela pozdní, Ostheimská, Španělská.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 3-4,5 g, někdy až 5,5 g), kulovité až ploché kulovité. Slupka je krásně červená, průhledná, s dozráváním tmavne a ztrácí průhlednost. Dužina je měkká, velmi jemná, nažloutlá, šťavnatá, s nebarvící šťávou, je to amarelka. Chuť je nakyslá, při plné zralosti příjemně sladkokyselá, pikantní, velmi dobrá. Dužina se dobře odděluje od pecky.

DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, ve 2.-4. třešňovém týdnu, obvykle v druhé polovině června. Plody na stromě vydrží bez poškození asi 3-4 týdny.

VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci a ke sušení, k výrobě kompotů, destilátů či světlejších džemů. Pouze ještě tvrdé plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTĚ: slunné, není náročná na půdu, její propustnost, teplota i vlhkost se však projevují na kvalitě i velikosti plodů, ale i na úrodnosti. V úrodných, dostatečně vlhkých půdách se jí nejlépe daří na višni, v suchých, kamenitých naopak na ptačnici, na mahalebce se jí daří ve všech půdách, které nejsou příliš mokré. Vhodná i do vyšších poloh.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná v dřevě i květu, náchylnější pouze na poškození deštěm během kvetení, středně odolná vůči moniliové spále (Monilinia laxa) a dobře odolná vůči praskání plodů a moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena).

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně silný, vzpřímený.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete středně časně až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: časná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité. Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka. Dužina je tmavě červená se světlejšími žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví. Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména na výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

STANOVIŠTĚ: slunné, je nenáročná na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších oblastech s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších oblastí.

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě, středně až silně mrazuvzdorná v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze. Je náchylnější na skvrnitost listů třešní a višní (Blumeriella jaapii) a vůči bakteriální spále (Pseudomonas syringae pv. morsprunorum).

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pándy a Montreuil a od r. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí silný, v období plodnosti středně silný, polorovný. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Neztrácí listy a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje.

OPYLOVACÍ POMĚRY: je samosprašná, kvete časně až středně časně.

PLODNOST: časná až středně časná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená, je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou. Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až kyselosladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otlačuje.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody menší. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam gummózou. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Francie, pravděpodobně ji na začátku 19. století vypěstoval zahradník Girault, známý také jako Larose, z pecky od něj vypěstované sladkovišně-sklenky Larose. Sladkovišeň je mezidruhový kříženec mezi třešní a višní a jeho podtyp je sklenka s plody se světle červenou slupkou a žlutou dužinou.

RŮST: v mládí silný, v plné plodnosti středně silný. Vytváří vysoké kulovité koruny s tenčími, převislými větvemi, středně zahušťuje. Má sklon k vyholování, takže vyžaduje adekvátní řez.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: třešně Hedelfingenská, Thurn Taxis (Schneiderova), Troprichterova.

PLODNOST: časná, středně vysoká, pravidelná za přítomnosti vhodných opylovačů a pokud nevymrznou květní pupeny či květy.

PLODY: jsou velké (průměrně 7-10 g), z 2 stran zploštělé, podlouhlé, nevyrovnané. Slupka je lesklá, jemná, "skleněná", žlutočervená, růžová a na plném slunci až červená, trpce kyselá, dá se snadno stáhnout. Dužina je bílo žlutá, řídká, měkká, rozplývavá, velmi šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je kyselosladká, lahodná, osvěžující, velmi dobrá až výborná se zvláštní kořenitou příchutí. Pecka se dobře odděluje od dužiny.

DOZRÁVÁNÍ: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, často již koncem června či začátkem července, podobně jako Érdi bőtermő a Favorit. Plody se velmi snadno otlačují i ve větru již na stromě, i při a po sklizni. Sklízejí se na 2-3 krát.

VYUŽITÍ: výborná stolová odrůda vhodná zejména pro přímý konzum nebo domácí výrobu kompotů, méně vhodná na džemy či sirupy, protože málo barví.

STANOVIŠTĚ: slunné, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Je středně náročná na kvalitu půdy, preferuje úrodné, propustné a vlhčí půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných lokalit.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, květních pupenech a květech, středně až silněji odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Výzkumný ústav ovocnářský, vyšlechtili ji v roce 1951 Pál Maliga a János Apostol jako křížence odrůd Pándy 29 a Nagy Angol, v Maďarsku je registrována od roku 1965.

 
RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké, vznosné, užší koruny s kosterními větvemi rostoucími vzhůru. Ani v pozdějším období plodnosti nemají větve sklon k vyholování.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, hmyzosnubná, kvete středně brzy.

 
PLODNOST: raná, dobrá a pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 21-22 mm, 4-5 g), kulaté, mírně zploštělé. Slupka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá, tmavě červené až hnědočervené barvy, je náchylná k otlakům. Dužina je měkká, jemná, rozplývavá, silně šťavnatá, tmavě červená, šťáva barví středně silně. Chuť je sladkokyselá, aromatická, dobrá až velmi dobrá. Dužina mírně zůstává na pecce. Je to kyselka.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, koncem 2. a začátkem 3. třešňového týdne, tedy okolo poloviny června, rovnoměrně.

 
VYUŽITÍ: zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na kompoty, džemy či sirupy, vína, likéry, destiláty a na pečení. Dopravu snáší středně až hůře.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, nejlepší plody a úrodu dosahuje v teplých polohách s úrodnými, dostatečně vlhkými hlinitopísčitou až hlinitou půdami. Nesnáší štěrkovité a suché půdy, kde jsou nízké výnosy a drobné plody. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

 
ODOLNOST: je silně mrazuodolná v dřevě, pupenech i květech. Je dobře odolná proti moniliové spále (Monilinia laxa) a listové skvrnitosti třešně (Blumeriella jaapii). Je silně odolná proti praskání plodů a středně odolná proti moniliové hnilobě plodů (Monilinia fructigena) během dlouhotrvajících dešťů. Vrtule třešňová ji nenapadá.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vyšlechtěná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.

 
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.

 
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká, pravidelná.

 
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejcovité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá, dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí. Chuť je trpkokyselá až kyselá, aromatická s jemnou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá, pro přímou konzumaci ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužiny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

 
DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovaný sběr. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.

 
VYUŽITÍ: zejména na všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

 
STANOVIŠTĚ: slunné i polostín. Nejlépe se ji daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh.

 
ODOLNOST: silně mrazuodolná v dřevu a květu, silně odolná proti praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější na moniliózu.