Ovocné keře

PÔVOD: Ukrajina, Kijev, Národná botanická záhrada M. M. Griška, zo semien populácie divo rastúcich semenáčov rastúcich v Primorsku ju  vybral Ivan Šajtan. V roku 1998 bola registrovaná ako odroda na Ukrajine.

RAST: stredne bujne rastúca liana dosahujúca 3 až 9 m, potrebuje pevnú oporu (plot, pergolu, drôtenku apod.).

OPEĽOVACIE POMERY: kvitne v apríli až máji bielymi až krémovo zafarbenými voňavými kvetmi. Najskôr v spodnej časti vytvorí samčie kvety a neskôr v hornej časti samičie. Je teda čiastočne cudzoopelivá, pre tvorbu plodov potrebuje druhú, geneticky odlišnú rastlinu, ktorá má mierne posunuté kvitnutie. U nás nájdete semenáče, teda geneticky odlišné jedince, takže na dosiahnutie úrody Vám stačí kúpiť si 2 kusy.

PLODNOSŤ: v prvých rokoch sa vyvinie len málo samičích kvetov, preto je aj úroda nižšia, ale s vekom, pribúdajúcou výškou rastliny a s prítomnosťou opeľovača sa plodnosť zvyšuje.

PLODY: červené, polopriesvitné, aromatické plody rastúce v strapcoch - tvarom, veľkosťou a farbou podobné červeným ríbezliam. Majú veľmi špecifickú chuť, hovorí sa o nich ako o ovocí piatich chutí. Sú kyslé, mierne horkasté, nebadane slané, sladkasté a jemne štipľavé.

DOZRIEVANIE: v septembri až v októbri.

VYUŽITIE: plody sa jedia čerstvé i sušené, naložené v liehu, v podobe lekváru, šťavy, kompótu, čaju aj vína. Celá rastlina funguje ako tonikum, plody sa používajú proti kašľu a na podporu dýchacieho systému, na ochranu pečene a srdca, ako afrodiziakum, proti chronickej hnačke, nespavosti, v malých dávkach na podporu nervového systému a pamäte. Externe sa používajú na ošetrenie podráždenia kože a jej alergických reakcií. Aromatické listy sa používajú na čaj.

STANOVIŠTE: polotieň, zvláda aj severné steny domov, vadí jej poloha na príliš pálivom slnku. Preferuje dobre odvodnenú, ale vlhkú, na živiny bohatú, piesočnato-hlinitú pôdu, neznáša sucho. Ocení vyššie zamulčovanie.

ODOLNOSŤ: mrazuvzdorná v dreve až do -35 °C, mladé výhonky a listy sú náchylné na neskoré jarné mrazy, ale sú odolnejšie ako aktinídie. Po zmrznutí znova vyrašia, je však možné, že ten rok už nezakvitnú. Nie je náchylná na choroby či poškodenie škodcami.

PŮVOD: Ukrajina, Kyjev, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška byl vyšlechtěn jako kombinace genotypů, poprvé plodil v roce 1990

RŮST: středně bujný až bujný. Vytváří keř až polostrom. Dorůstá do výšky 2–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST: vysoká, 17letý keř dosáhne úrody až 45–50 kg.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 5,6−8 g), lahvovité, tmavě červené, aromatické, sladkokyselé, velmi dobré. Pecka je středně velká (průměrně 11,7 % z hmotnosti plodu), dobře oddělitelná od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozdní, ve 2. polovině září až začátkem října během asi 3 týdnů.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy a díky dobré oddělitelnosti pecky od dužniny také k sušení.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě, ale náchylnější k poškození mrazem během kvetení. Odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Japonsko, odrůda Actinidia arguta vyšlechtěná ze samosprašné odrůdy Issai.

 
RŮST: popínavá rostlina, dorůstá do cca 2–4 m, vyžaduje oporu (pergola, altán, plot); růst je menší než u jiných odrůd Actinidia arguta.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašné kiwi; pro vyšší výnosy je vhodné vysadit v blízkosti opylovače – samce druhu Actinidia arguta.

 
PLODNOST: nastupuje 2.–3. rok po výsadbě.

 
PLODY: malé, oválné, slupka je zelená, hladká, jemná, při konzumaci se nemusí loupat. Dužnina je šťavnatá, v plné zralosti měkká, sladkokysele chuti.

 
DOZRÁVÁNÍ: od konce září až do poloviny října.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování (džemy, marmelády apod.).

 
STANOVIŠTĚ: slunné, před větrem chráněné stanoviště, popř. polostín; ideálně jihozápadní orientace; kvalitní humózní půda s dostatkem vláhy, na kterou je kvůli mělkému kořenovému systému náročná. Kvůli citlivosti letorostů na pozdní jarní mrazy je výhodné vysadit ji k zdem či nádržím s vodou, které akumulují teplo a v noci ho vyzařují do okolí. Podobně je vhodné zapěstovat plodné větve až ve vyšší výšce.

 
ODOLNOST: odrůda je ve dřevě mrazuvzdorná (do -27 ℃), listové pupeny a mladé letorosty s květními pupeny jsou náchylné na pozdní jarní mrazy už pod 0 ℃, po zmrznutí je malá šance, že ten rok ještě vykvetou. Odolná vůči houbovým chorobám a plísním.

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, severní Afrika.

 
RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající do výšky 2–4 m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černa. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkaté, raší po odkvětu.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: malé, kulovité peckovice tmavomodré barvy se zelenou až žlutou dužninou a hnědou peckou. Chuť je trpká, po přemrznutí sladkokyselá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v říjnu, na větvích vytrvává do zimy.

 
VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květy i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, laxativní účinek, podpora látkové přeměny…).

 
STANOVIŠTĚ: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 m n. m., suché půdy, meze, okraje lesů, slunné stanoviště, teplejší oblasti.

 
ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná, odolná vůči suchu a exhalacím.

PÔVOD: Východná Ázia: stredná Čína, Japonsko, Kórea na okrajoch lesov, pri vodných tokoch, v krovinách a medziach v nadmorskej výške od 300 do 1500 m n.m.

RAST: bujný, je to čiastočne opadavá liana dorastajúca aj do 12 m a vyžadujúca oporu, okolo ktorej sa môže ovíjať. Podľa lokality je buď opadavá alebo poloopadavá, teda na zimu opadáva aspoň časť listov. Má šedohnedú kôru posiatu výraznými lenticelami. Letorasty sú lysé, s fialovým nádychom. Listy má dlaňovito zložené, najčastejšie 5-početné s eliptickými až vajcovitými lístkami dlhými 3-6 cm, na líci tmavozelenými, na rube sivými. Na udržanie úrodnosti je potrebný predjarný rez, počas ktorého sa zakracujú minuloročné výhony na 7-15 pukov a na nich bude rodiť tento rok. Podobne ako pri broskyni si ponecháme aj čapíky (s 3-4 pukmi) z minuloročných výhonov, ktoré vytvoria plodný obrast nasledujúci rok.

OPEĽOVACIE POMERY: je cudzoopelivá, pravdepodobne hmyzom aj vetrom opelivá, jednodomá so samostatnými samčími a samičími kvetmi na jednej rastline. Kvety sú purpurovohnedé až červenopurpurové a voňajú sladko, čokoládovo, od toho je odvodené ich ľudové pomenovanie "čokoládový vinič". Samičie kvety neobsahujú nektáriá a sú asi dvojnásobnej veľkosti oproti samčím kvetom, ktoré sa tvoria na konci strapcov. Kvety rozkvitajú výrazne protogynicky, teda samičie kvety na tej istej rastline rozkvitajú skôr než samčie a nedochádza k prekryvu v čase kvitnutia, preto na dosiahnutie úrody treba 2 geneticky odlišné rastliny v dosahu do cca. 100 m, ktoré sa v čase kvitnutia prekryjú - rastlinu 1. typu a rastlinu 2. typu.

PLODNOSŤ: je veľmi skorá, už v 2. roku života, vo voľnej prírode nízka, ale pri pestovaní v sade môže byť vysoká a dosiahnuť až 30 t/ha v prvom roku plodnosti a až 60 t/ha v dospelosti (teda v 3-4 rokoch po výsadbe). Plodí už na jednoročnom dreve.

PLODY: stredne veľké (priemerne 3x4-6 cm), podlhovasté, usporiadané väčšinou po 3-5 ks v suplodí. Šupka je bledoružovofialová, hrubá (5-6,9 mm), horkastá, v plnej zrelosti praská. Vnútri je množstvo drobných semien obalených sladkou, svetlou, priesvitnou, gelovitou dužinou - arilom. Plody majú vysoký obsah vitamínu C, porovnateľný s kiwi.

DOZRIEVANIE: väčšinou počas septembra a októbra podľa lokality. V plnej zrelosti plody prasknú, ale to priláka hmyz a vtáky, takže optimálny čas zberu pre uskladnenie je asi 1 týždeň pred konzumnou zrelosťou, teda pred prasknutím, keď je už viditeľná šedá línia pozdĺž plodu v mieste, kde neskôr praskne. Po zbere plody v izbovej teplote vydržia uskladnené 2-3 týždne, v chladničke až 3 mesiace.   

VYUŽITIE: veľmi okrasná a rýchlorastúca (polo)stálozelená liana, ktorá rýchlo pokryje požadované plochy múrov, pergol, plotov apod. Listy, kvety aj plody sú veľmi dekoratívne a kvety krásne voňajú. Kulinárne využitie: Sladká, gelovitá dužina sa buď je zasurova priamo z plodov či v jogurte, zmrzline, pudingu alebo sa používa na výrobu džúsov a džemov. Horkastá šupka sa používa buď na zaváranie podobne ako uhorky alebo, najmä v japonskej kuchyni, sa plní a praží. Liečivé využitie: plody majú protizápalové, protinádorové a močopudné účinky, znižujú teplotu. Stonky, zbierané na jeseň a vysušené na neskoršie použitie, sa používajú vnútorne proti bakteriálnym a hubovým infekciám, infekciám močového traktu, menštruačných problémoch či na zlepšenie laktácie.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň, preferuje dostatočne vlhkú, ale dobre ododnenú pôdu, ale je veľmi prispôsobivá rôznym podmienkam. Vhodná na pestovanie v teplých, stredne teplých aj chladných oblastiach.

ODOLNOSŤ: v dreve a pukoch je silne mrazuodolná do asi -29 až -34 °C. Mladé výhony môžu byť poškodené mrazom. U nás nezvykne trpieť chorobami ani škodcami.

PÔVOD: Nemecko, Berlín, škôlka BBC Baumschulen, vyšľachtil ho Hans-Joachim Albrecht a uviedol na trh v roku 1983.

RAST: bujný, bujnejší než samičie odrody, vzpriamený, ale dobre zvláda rez a dá sa tvarovať aj do živého plotu.

OPEĽOVACIE POMERY: samčia, opeľovacia odroda s vysokou násadou samčích kvetov. Vytvára veľa klíčivého peľu, opelí asi 6 samičích rastlín - podľa rozmiestnenia a prevládajúcich vetrov. Kvitne stredne dlho - od marca do apríla.

PLODNOSŤ: neplodí.

PLODY: neplodí.

DOZRIEVANIE: neplodí.

VYUŽITIE: univerzálny opeľovač, opelí všetky samičie odrody. Listy obsahujú vitamín C, antioxidanty a bioflavonoidy, konáriky aj serotonín, čaj z nich sa používa p ri prechladnutí.

STANOVIŠTE: nenáročná drevina, vyžaduje slnečné stanovište, priepustnú pôdu, dostatok priestoru - spon volíme 3x4 m.

ODOLNOSŤ: plne mrazuvzdorná odroda (do -34 °C), odolná voči chorobám a škodcom.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství J. I. Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarja Severa x Dolores) x Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis.
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné pěstovat ji na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní.
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7–11 t/ha).
PLODY: hrozny jsou velké (průměrně 400–600 g), kuželovité, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4–5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavomodrá až tmavofialová, dužnina je masitá, narůžověle bílá. Chuť je výborná, j jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17–19 °NM). Obsahuje semena.
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem září, po 115–120 dnech vegetace při sumě aktivních teplot 2250–2450 °C.
VYUŽITÍ: především k přímé konzumaci jako stolní hrozny.
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí (Uncinula necator) (průměrně 5,1 bodu z maxima 9 u listů a 5,6 u bobulí), méně odolný vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Rusko, Moskva, Botanický ústav MGU (Moskevské státní univerzity), výběr ze semenáčů v r. 1987.
RŮST: střední, větve jsou středně trnité. Listy jsou velké, tmavozelené, málo stříbřitě. Dobře snáší sklizeň úrody odřezáním větviček.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, k dosažení úrody potřebuje v blízkosti na opylení větrem samičího opylovače.
PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná. Starší keře dosahují úrodu 15-18 kg/rok.
PLODY: středně velké (průměrně 0,8 g), oválné, svítivě oranžovočervené, lesklé, aromatické. Mají vysoký obsah karotenoidů (18 mg/100 g), středně vysoký až vyšší obsah vitamínu C (152 mg/100 g), střední obsah oleje (5,6 %). Stopka je dlouhá 5 mm.
DOZRÁVÁNÍ: začátkem srpna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky.
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru - spon volíme 2x4 až 3x4 m.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Itálie, velmi stará odrůda rozšířená zejména v Toskánsku. Synonyma: Bourjasotte Noire, Nero, Barnisotte, Violette de Sollies, Parisienne, Barnissotte Noire, Bernissou Negra, Negro Largo, Bellegarde, Black Ischia, Africano, Barnisoto, Bertino, Bouriansoto, Brogiotto fiorentino, Brosciotto, Bourjansoto, Bordissot negra, Della marca, Bajasote, Boujasote, Bragasote.

 
RŮST: bujný, rozložitý až převislý, méně odnožuje. V domovině dorůstá do výšky 3,5-6 m a šířky 6-10 m, u nás podstatně méně.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: je to adriatický typ, tedy partenokarpický, nepotřebuje opylení, stačí i jedna rostlina pro tvorbu plodů.

 
PLODNOST: velmi vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 70-80 g), hruškovité, typicky purpurově černé, s krátkou stopkou a množstvím lenticel. Slupka se snadno loupe, ale při deštích snadno praská. Dužnina je světle jahodově červená. Pro dosažení plné chuti potřebuje dostatek tepla, poté je chuť sladká a plná, v plné zralosti s třešňovou příchutí, vynikající. Plody nemívají sušší.

 
DOZRÁVÁNÍ: je to jednou plodící odrůda pouze s hlavní úrodou, která dozrává později, v září až říjnu.

 
VYUŽITÍ: plody na přímou konzumaci i zpracování: sušení, výroba džemů, destilátů, sirupů, likérů a podobně. Plody fungují i jako bezpečný prostředek proti zácpě. Listy lze také využít a to nejen na zakrytí intimních partií. :-) Odvar z listů podporuje chuť k jídlu. Například chuť na sýr pečený ve fíkových listech, na sladký krém či zmrzlinu z nich, ještě polité sirupem z fíkových listů.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné před větrem, nejlépe z jižní či jiné strany domu či nějaké zdi. Půda lehká, na humus bohatá a dobře odvodněná. Jen do nejteplejších oblastí Česka nebo do skleníků, zimních zahrad či přenosných květináčů.

 
ODOLNOST: mrazuvzdorná do asi -13 °C. Odolná vůči usychání plodů, méně odolná vůči praskání plodů při deštích.

 

PŮVOD: Slovensko, VÚOOD Bojnice, Silvergieters x Holandská černá, 1987.

 
RŮST: vzpřímený růst, vytváří středně velký, středně hustý keř.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná; přítomnost dalších odrůd rybízu zvyšuje plodnost.

 
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

 
PLODY: velké, ploše kulovité plody s pevnou slupkou, rostoucí na delších hroznech s delší stopkou. Chuť je aromatická, sladce nakyslá.

 
DOZRÁVÁNÍ: v první polovině července. Plody v hroznu nedozrávají rovnoměrně. Předčasně neopadávají.

 
VYUŽITÍ: především výroba šťáv a další zpracování.

 
STANOVIŠTĚ: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunné stanoviště. Propustná půda s dostatkem humusu a živin.

 
ODOLNOST: střední odolnost vůči americkému padlí angreštovému a vůči rzivosti rybízu (Cronartium ribicola).

PŮVOD: Ukrajina.

 
RŮST: bujný, silné dřevo.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný.

 
PLODNOST: průměrná až vysoká, plodí i na zálistcích. Kvalita výborná.

 
PLODY: řídké až středně husté hrozny s velkými, masitými, podlouhlými bobulemi o délce až 5 cm. Barva fialová až tmavomodrá, u třapiny nazelenalá. Chuť sladká, křupavá. Obsahuje semena.

 
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, od začátku září. Částečným odlistěním dopěstujeme vzhledné hrozny.

 
VYUŽITÍ: k přímé konzumaci, na mošt i zavařování. Hrozny dobře snášejí přepravu.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé. Vyžaduje širší spon, opěrný kůl, úrodnou půdu a přiměřenou závlahu.

 
ODOLNOST: ošetření proti houbovým chorobám je nutné.

PŮVOD: neznámý, stará odrůda Corylus maxima známá už v 1. polovině 19. století jako Spanish Nut v katalogu Catalogue of Fruits of the Horticultural Society of London. Synonyma a cizí názvy: Kentish Cob, Lange Spanische, Longue d'Espagne, Lunga di Spagna, Lambert's Filbert, DuChilly, Lamberts Large, Large Bond Nut, Large Cob, Noisetier d'Espagne, Spanish Nut, Spanische Lambertsnuss.

RŮST: středně bujný, vytváří velké keře.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Cosfordská.

PLODNOST: raná, velmi vysoká (průměrně 2,59 t/ha).

PLODY: plodenství obsahuje až 5 plodů. Plody středně velké až menší (průměrně 2-3 g), podlouhlé. Jádra jsou středně velká až velká (průměrně 0,87-1,7 g). Jsou méně suchá než u jiných odrůd (obsahují průměrně až 5,79 % vody). Chuť je výborná, hodnocená velmi vysoko. Plodenový obal je delší než plody a těžko se z plodů odstraňuje, asi 70 % plodů padá na zem i s ním. Vnitřní slupka se těžko odstraňuje i po pražení a promnutí. Tvoří střední množství prázdných plodů.

DOZRÁVÁNÍ: středně pozdní až pozdní, ve 2. polovině září.

VYUŽITÍ: keř je vhodný do přírodních živých plotů, větrolamů, mezí, menších i větších zahrad či sadů, poskytuje hmyzu první pyl v roce. Kulinární využití: plody jsou vhodné na přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukrovinky, ale i na výrobu oleje či destilátu, likérů. Technické využití: nevysychavý olej se používá i v kosmetice a na výrobu barev, mladé výhony se používají v košíkářství, např. na výrobu lubových košů, ale i na výrobu kvalitního dřevěného uhlí pro umělce.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, tam je však méně plodná. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese ale i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná ve dřevě i v květu. Je středně až více odolná vůči nosatci lískovému (Curculio nucum).

PŮVOD: Bulharsko, Pancharevo jižně od Sofie, velmi dlouho rozšířený a známý náhodný semenáč, registrovaný v r. 1983. Synonyma: Pancharevski tsilindrichen (= Pančarevský válcovitý).

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý, tvoří pyramidální koruny, dosahuje výšky a šířky 3–4 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašný, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné odrůdy dřínu, kvete brzy.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 7,69 g, 28,46 mm x 20,14 mm), válcovité až oválné. Slupka je zářivě červená až tmavě červená. Dužnina je šťavnatá. Pecká je v poměru k hmotnosti plodu středně velká (průměrně 9,8 %). Chuť je výborná, sladkokyselá až sladší.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna, relativně krátké, kolem 1–2 týdnů v závislosti na průběhu teplot.

VYUŽITÍ: je to okrasný i jedlý keř vhodný do menších i větších zahrad, živých plotů volně rostoucích i přísně tvarovaných, do sadů, parků a jiné městské zeleně, také do mezí a větrolamů, kvůli ranému kvetení jako jeden z prvních zdrojů pylu i nektaru i do včelnic. Kulinární využití: Plody jsou vhodné k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv. Ze semen lze získávat kvalitní jedlý olej. Pražená a pomletá semena se dají použít jako náhrada kávy. Léčivé využití: plody a kůra se používají ke snížení horečky a plody i na trávicí problémy, květy proti průjmu. Technické využití: z kůry lze získat žluté barvivo, z kořenů červené. Listy jsou dobrým zdrojem taninu. Dřevo je těžké a velmi kvalitní a používá se na výrobu násad nářadí apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dobře propustnou půdou, snáší i vápnité, zásadité půdy. Vhodný do teplých, středně teplých i chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květech (alespoň do -10 °C), ačkoli kvete brzy. Po zakořenění dobře odolný suchu a teplu, i větru. Odolný vůči vysokému obsahu vápníku v půdě.

PŮVOD: Polsko, Niwa Hodowla Plant Berry.
RŮST: velmi bujný, dorůstá až do 3 m, vyžaduje silnou oporu. Na letorostech se plody tvoří na 1/3 výhonu, na loňských výhonech na zbývajících 2/3.
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.
PLODNOST: je pravidelná a velmi vysoká, asi 25 t/ha, zejména při ponechání loňských výhonů.
PLODY: jsou velmi velké (průměrně 8 g), kuželovité, světle červené, lesklé, pevné. Chuť je výborná, sladká (13 % cukru). Plody se dobře oddělují od květního lůžka, i když ještě nejsou zcela zralé.
DOZRÁVÁNÍ: plodí 2x ročně: 1. na letorostech při ponechání jedné úrody od konce srpna do mrazů, při dvou úrodách asi od poloviny září do mrazů. 2. na dvouletých výhonech od poloviny června.
VYUŽITÍ: vhodná zejména k přímé konzumaci, ale i ke zpracování na džemy, sirupy, zmrzliny apod. a k mražení. Plody jsou velmi dobře trvanlivé a po sklizni netmavnou.
STANOVIŠTĚ: slunné, s vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Kvůli pozdějšímu termínu dozrávání podzimní úrody při pěstování na 2 úrody ročně vhodnější do teplejších oblastí, při ponechání jen jedné úrody i do vyšších oblastí.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná. Dobře odolná vůči chorobám, náchylná jen k hnilobě kořenů (Phytophthora rubi).

PŮVOD: Čína, Japonsko, Korea, v Rusku, Kamčatka.

 
RŮST: středně rychlý, vytváří kompaktní keře o rozměrech 2x2 m; snadno odnožuje, ale odnože se snadno udržují sečením.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašná, kvete od června do září (prvních mrazů) výraznými, růžovými až purpurovými jednoduchými, silně vonnými květy, které rády navštěvují včely, č b bělky i zlatohlávci. Květy jsou vhodné k kuchyňskému i kosmetickému využití (džem, želé, čaj, zmrzlina, limonáda atd. a růžový hydrolát, růžový olej, krémy a balzámy atd.)

 
PLODNOST: vysoká.

 
PLODY: šípky jsou červené, hladké, kulatého až zploštělého tvaru a jsou velké jako menší rajčata s průměrem cca 2–3 cm. Obsahují mnoho vitamínu C, A a E a bioflavonoidů. Kromě dužniny obsahují semena pokrytá pichlavými chloupky, které je třeba před konzumací odstranit.

 
DOZ RÁVÁNÍ: postupně od srpna do října. Pokud je nesežerou ptáci, vydrží i do listopadu.

 
VYUŽITÍ: po změknutí jsou vhodné k přímé konzumaci, tvrdé se dají sušit (nejlépe po rozpůlení a vybrání semen) či zpracovat na vynikající džem, sirup, víno, s jablky na přesnídávku.

 
STANOVIŠTĚ: preferuje slunné stanoviště. Původně pochází z pobřežních písků a preferuje lehčí, dobře odvodněné půdy, ale daří se jí ve většině půd, včetně vysýchavých i jílovitých. Je velmi nenáročná a dobře snáší i zasolení, takže je vhodná i k okrajům cest. Je vhodná také do živých plotů či do parků a zahrad.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná až do -50 °C, listy jsou odolné vůči chorobám, květy někdy poškozují zlatohlávci, plody jsou někdy červivé.

PŮVOD: Rusko.

 
RŮST: střední růst, vytváří nižší keř (do 2,5 m) se vzpřímeně rostoucími výhony, které jsou pokryté malým množstvím krátkých trnů.

 
OPYLOVACÍ POMĚRY: samičí odrůda, vyžaduje přítomnost alespoň 1 samičího opylovače na až 7 samic.

 
PLODNOST: raná, středně vysoká.

 
PLODY: středně velké (průměrně 0,6-0,7 g), kulovitě oválné, oranžově-červené, s hrubší slupkou. Chuť sladkokysele, osvěžující. Obsahují v průměru 5,63 % cukru, 3,73 % kyselin, 5-6,5 % olejů, 162,7 mg/100 g vitamínu C a až 24 mg/100 g karotenoidů. A také další vitamíny, aminokyseliny, třísloviny, minerální látky na posílení imunity, pozitivní vliv na obranyschopnost organismu. Snadno se sklízejí.

 
DOZRÁVÁNÍ: od poloviny srpna.

 
VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výroba šťáv, džemů, mražení, sušení, výroba kosmetiky. Po rozmrazení si dobře zachovává tvar a nepraská.

 
STANOVIŠTĚ: nenáročná dřevina, vyžaduje slunné stanoviště, propustnou půdu, dostatek prostoru.

 
ODOLNOST: plně mrazuvzdorná odrůda (do -34 °C), odolná proti chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Francie, nalezena v r. 1863 jako mutace odrůdy Chrupka bílá. Synonyma a cizí názvy: Chrupka červená, Rotgutedel, Fendant rosé, Chasselas rosé.

RŮST: bujný, s poléhavými letorosty. Raší brzy, hned po nejranějších odrůdách. Listy jsou středně velké, středně až hluboce vykrajované, pětiúhelníkové až vejčité, má výrazně dlouhé úponky. Dobře vyzrává ve dřevě. Řežeme na 6–8 oček na m2.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete přibližně v polovině června či dříve, je náchylnější k opadu květů v případě chladného a deštivého počasí.

PLODNOST: průměrně 10–13 t/ha.

PLODY: hrozny jsou středně velké (průměrně 152 g), válcovitě kuželovité, s rozvětveným hlavním vřetenem, středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 15–19 mm, 2,1 g), kulaté. Slupka je růžová až tmavě červená, velmi tenká, ale středně pevná až pevná s ojíněním a průsvitnými skvrnami. Dužnina je středně pevná, šťavnatá, se semeny. Chuť je sladká, plná. Cukernatost je 16–18 °NM, obsah kyselin 7–7,5 g/l.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané, začátkem září, před Chrupkou bílou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu a výrobě moštů. Méně se používá k výrobě vín, protože mošt z ní je intenzivněji červený.

STANOVIŠTĚ: slunné. Vhodná do všech půd, ale nejlepší kvality dosahuje v teplých polohách na slunných svazích a dostatečně hlubokých půdách zásobených živinami. V silně vápenitých půdách trpí chlorózou. Hůře snáší delší sucho.

ODOLNOST: je mrazuvzdorná ve dřevě a pupenech v zimě až do -17 °C (vysoká v rámci Vitis vinifera), citlivější je na pozdní jarní mrazíky. Vyšší odolnost vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytídě (Botrytis cinerea), menší vůči peronospoře – plísni révy (Plasmopara viticola).

PŮVOD: Polsko, náhodný semenáč nalezený v zámeckém parku Józefem Paczoskim

RŮST: středně bujný růst a rozložitý habitus, dorůstá do výšky 6 m.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.

PLODNOST:

PLODY: středně velké (průměrně 2,9 g, 2,6 cm), prodloužené hruškovité až lahvovité, červené, příjemně sladkokyselé s vysokým obsahem cukru (12 %) a středním obsahem kyselin (2,7 %). Pecka je v poměru k hmotnosti plodu velká (14 %) a špatně se odděluje od dužniny.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, v září.

VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.

STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Ukrajina, v Ukrajinské národní botanické zahradě M. M. Hryška v Kyjevě, mutace odrůdy Lukjanovskij, poprvé plodil 1981.
RŮST: středně silný, vzpřímený růst. Kompaktní a hustý keř s oblenou korunou. Špatně se opyluje s Ljukanovským (Svetljačok je jeho mutací).
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavný, cizosprašný, hmyzosnubný, kvete v únoru až březnu. Pro opylení potřebuje jinou odrůdu dřínu.
PLODNOST: vysoká a spolehlivá, 15letý keř dá 40–45 kg.
PLODY: velké až velmi velké plody (průměrně 6,5–10 g) lahvovitého tvaru a tmavě červené barvy. Dužnina je tmavě červená, aromatická, šťavnatá, výborná, sladkokyselkavá, s obsahem cukru 9,7–11 %, nízkým obsahem kyselin (1,6 %) a velmi vysokým obsahem vitamínu C (150 mg/100 g). Pecka je ve srovnání s plodem malá (jen 8,9–9,3 % hmotnosti plodu), špatně se odděluje od dužniny.
DOZRÁVÁNÍ: středně rané, ve 2. polovině srpna až začátkem září. Zralé plody drží na keři 2–3 týdny, odkud je lze přímo konzumovat, neopadávají hned po dozrání. Skladované vydrží 3–4 týdny.
VYUŽITÍ: vhodný k přímé konzumaci i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravé olivy.
STANOVIŠTĚ: nenáročný na pěstování. Preferuje slunná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i květu, odolný proti chorobám, po dobrém zakořenění dobře odolný proti suchu.

PŮVOD: Německo, Freiburg, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg (Státní vinařský ústav ve Freiburgu), vyšlechtil ho v r. 1982 Norbert Becker jako křížence odrůd Cabernet Sauvignon x Solaris

 
RŮST: středně bujný. Raší brzy, současně s Pinot Noir. Doporučený je řez na 3–5 oček na m².

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, s oboupohlavními květy. Kvete krátce před Pinot Noir.

 
PLODNOST: činí 13,5–16 t/ha při cukernatosti 20 °NM a kyselinách 7,5–8,5 g/l.

 
PLODY: hrozny jsou středně velké, méně husté, podlouhlé, s volně nasazenými bobulemi. Bobule jsou středně velké, pevné. Slupka je silnější, pevná, tmavomodrá.

 
DOZRÁVÁNÍ: rané, začátkem až v polovině září (týden před Pinot Noir).

 
VYUŽITÍ: zejména na vína bohatá na barviva, aromatická, s vyšším obsahem taninů, s výraznými tóny lesního ovoce, typově podobná vínům z Cabernet Sauvignon, obvykle s ještě výraznější vůní. Mladší vína mají typickou kořenitost, jsou vhodná k delšímu zrání či barikování.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, půda bohatá na živiny. Odrůda vhodná i do okrajových oblastí. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hrozna jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy.

 
ODOLNOST: silně mrazuvzdorný (do -21/-24 až -25 °C), dřevo dobře vyzrává, je náchylnější k pozdním jarním mrazům, protože brzy raší. Je výše odolný vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola), středně až výše vůči padlí révy (Plasmopara viticola) a vůči botrytidě (Botrytis cinerea).

Moštová odrůda vhodná pro výrobu červeného vína.
Středně silný růst. Hrozny jsou středně velké, podlouhlé, s volně nasazenými kulatými bobulemi střední velikosti a tmavomodré barvy. Dužina je sladká, osvěžující, lahodná. Vhodný pro výrobu červeného vína - chuť intenzivní, plná, s vůní černého rybízu a třešní. Dozrává na přelomu září - října. Slunečné stanoviště, střední polohy, půda hlinitá, s dostatkem vláhy a živin. Optimální místa pro dopěstování kvalitního hroznu jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrobené výhony z minulého roku. Odrůda dobře snáší kratší řez. Vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám. Samoprašná odrůda. Původem z Německa, r. 1967, kříženec odrůd Diana x Chambourcin.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: robustní, vytváří ploše kulovité, vzdušné trsy s malým počtem listů. Odnožuje slabě, nezahušťuje porost, který je přehledný, a proto se plody dobře sbírají.

OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašná.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: jsou velmi velké, středně těžké (25–30 g), pravidelně kuželovité, oranžově červené. Mají často vzpřímený kalich a pod ním se často tvoří bílý límec. Plody jsou velmi pevné a pěkné na pohled. Jejich chuť je vynikající, velmi šťavnatá.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, od 2. červnového týdne do 2. červencového týdne, začíná týden po odrůdě Sonata a významně prodlužuje sezónu.

VYUŽITÍ: přímý konzum a mražení.

STANOVIŠTĚ: vyžaduje lehčí písčitohlinité půdy dobře zásobené živinami.

ODOLNOST: citlivější na plíseň šedou a padlí.

PÔVOD: Lotyšsko, vyšľachtil ho Pauls Sukatniks, v roku 1964 urobil selekciu z kríženia odrôd Jubilejnaja Novgoroda x (Smuglyanka x Dvietes Zila). Je komplexným medzidruhovým krížencom medzi Vitis vinifera, Vitis labrusca a Vitis amurensis.

RAST: veľmi bujný. Listy má veľké, trojlaločné, sýtozelené. Drevo veľmi dobre vyzrieva pred zimou. Neskoro raší.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý s obojpohlavnými kvetmi. Kvitne neskoro.

PLODNOSŤ: skorá, asi 2 roky po výsadbe, vysoká, približne 12 kg/ker pri dospelom kre. 

PLODY: strapce sú stredne veľké (350-450 g), kužeľovité až valcovité, voľné s  30-35 bobuľami. Bobule sú stredne veľké až veľké (priemerne 6-7 g), guľaté, tmavomodré až čierne, pokryté voskovitým svetlomodrým osrienením. Šupka je pevná, pružná. Dužina má konzistunciu želé s niekoľkými veľkými semenami. Chuť je sladkokyslá, harmonická (cukornatosť 16-20 °Brix, kyselín je maximálne 5 g/l), aromatická s jemnou vôňou prezretých jahôd typickou pre krížence s Vitis labrusca.   

DOZRIEVANIE: veľmi skoré až skoré, obvykle v 2. polovici augusta.

VYUŽITIE: univerzálna odroda na výrobu purpurovočervených ovocných vín s typickou vôňou prezretých jahôd, ale aj na priamy konzum ako stolová odroda, či na výrobu muštov, džemov, kompótov.

STANOVIŠTE: slnečné, preferuje ľahšiu, dobre priepustnú, stredne úrodnú pôdu, lepšie než mnohé iné odrody znáša sucho či chudobnejšiu pôdu. Je vhodný aj do úplne okrajových polôh pre pestovanie viniča.

ODOLNOSŤ: je extrémne mrazuodolná v dreve a pukoch do -30 °C či dokonca až -35 °C. Neskoro raší a tak obvykle uniká aj neskorým jarným mrazom. Je veľmi dobre odolný voči plesni viničovej - perenospóre (Plasmopara viticola) a botrytíde (Botrytis cinerea), stredne voči múčnatke (Erysiphe necator).

PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii, v r. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhového křížence odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera, 1,56 % V. labrusca, 14,58 % V. rupestris, 3,13 % V. berlandieri, 2,64 % V. lincencumii.

 
RŮST: středně bujný. Raší pozdě. Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.

 
OPyLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, oboupohlavní, kvete brzy.

 
PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselinách 7–10 g/l a zatížení 50–60 oček na keř.

 
PLODY: hrozny jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až středně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1–2 g, 14–15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá, na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužnina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale až 28 °NM).

 
DOZRÁVÁNÍ: rané až středně rané, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.

 
VYUŽITÍ: na výrobu moštu, jemného vína s mírně ovocným buketem podobným „chrupkám“ či Rulandskému bílému i k přímé konzumaci jako stolní hrozny.

 
STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, není příliš náročná na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy. Vhodná do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.

 
ODOLNOST: vysoce mrazuvzdorná ve dřevě (−25 až −27 °C), i když v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuvzdorná i vůči pozdním jarním mrazům. Při nepříznivém počasí v době květu je náchylná ke sprchávání květů. Je vysoce odolná vůči peronospoře – plísni révové (Plasmopara viticola) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoce vůči padlí révy (Plasmopara viticola) (9 bodů z maxima 9), odolná vůči botrytidě (Botrytis cinerea), náchylnější jen k červené spále révy (Pseudopeziza tracheiphila). Je vhodná k pěstování v ekologickém režimu.